Tušíte někdo, proč ty "ploutve" na tom trunku jsou? Mimo atmosféru mi nějak nedávají smysl a ani v atmosféře dnes rakety nemívají aerodynamické stabilizátory. Takže ten důvod bych rád znal.
citace:Tušíte někdo, proč ty "ploutve" na tom trunku jsou? Mimo atmosféru mi nějak nedávají smysl a ani v atmosféře dnes rakety nemívají aerodynamické stabilizátory. Takže ten důvod bych rád znal.
Dva důvody:
- stabilizační plochy pro abort v atmosféře
- zvětšení plochy FV panelů a radiátorů na trunku
The pad abort test will occur sometime between Feb. 10 and May 10 according to an application for special temporary authority (STA) that SpaceX has filed with the Federal Commission Commission. The STA is required for use of radio frequency during the test.
The application specifies a maximum altitude of 6,000 feet and a maximum downrange distance of three kilometers. SpaceX will conduct the test from Complex 40 of the Cape Canaveral Air Force Station.
Úspěšný testovací zážeh dvoumotorového svazku SuperDraco na standu v McGregor : https://vine.co/v/OTBtbH9Bxzm
Poprve co vidíme v chodu dva SD motory uložené těsně vedle sebe v reálném motorovém loži, včetně obložení tepelné ochrany PICA-X 3.generace v místě výtoku spalin.
Všimli jste si, že po zážehu je vidět dost výrazné opotřebení PICA-X materiálu pod tryskami? Nějaké fragmenty odlétají hned při zážehu, ale to může být z deflektoru plamene.
a vsimli ste si, ze asi sekundu po zazehu sa plamen vychyli na jednu stranu? Je to umysel (vektorovanie tahu), alebo sa vytokove plyny "prilepili" na stranu deflektoru? Nemoze to byt problem?
Na včerejší tiskovcev JSC k současnému stavu CCtCap G.Shottwell nenápadně oznámila jednu novinku - Dragon 2 bude v rámci tohoto kontraktu certifikován pro přistání na padácích do vody.
Že se SpX nebude hned snažit o certifikaci motorického přistání bylo známo, ostatně kvůli této nové technice mají připraven zkušební program s DragonFly, ale v minulosti bylo vždy uváděno, že pilotovaný Dragon bude přistávat s padáky na pevninu. Takže v tomto nastala změna.
V souvislosti s touto změnou by mě zajímalo, jak chtějí testovat životnost vícenásobně použitelné lodě, když rozžhavený tepelný štít bude dopadat na slanou mořskou hladinu a totéž platí pro motory Draco a SuperDraco, i když SD budou asi zcela studené - při běžném nominal letu nepoužité.
Jinak pad abort test má nastat někdy za měsíc, takže snad do konce února bychom se mohli dočkat fire-show.
Řekl bych, že hodně zkušeností s mořskou vodou získali při přistáních Dragonů do moře. Téměř jistě budou první pilotované DragonRidery (možná všechny placené NASA) zbrusu nové, bez povolení použít už letěné. Teprve zkušenost s náklady na opravu letěných Dragonů Muskovi řekne, jestli je za současného stavu efektivní a jestli upravená další série už bude opravdu znovupoužitelná - možná až ty co přistanou na pevnině. Nevíte jestli Dragony po vytažení oplachují pitnou vodou, aby se zbavili solí?
citace:Řekl bych, že hodně zkušeností s mořskou vodou získali při přistáních Dragonů do moře.
Cargo Dragon používá na tepelném štítu materiál PICA-X 2.generace.
Pilotovaný Dragon 2 bude vybaven štítem z PICA-X 3.generace, který má vydržet 10+ letů. Pokud bude přistávat do vody, místo na souš, jeho chladnutí bude probíhat jinak a jeho opotřebení/trhliny mohou v obou případech vypadat jinak.
citace:Téměř jistě budou první pilotované DragonRidery (možná všechny placené NASA) zbrusu nové, bez povolení použít už letěné.
Toto je celkem známá a potvrzená věc (Garret Riessman). NASA si bude pro každý let v rámci CCtCap platit novou loď. Co bude v budoucnu, to teď není na pořadu dne.
citace:Teprve zkušenost s náklady na opravu letěných Dragonů Muskovi řekne, jestli je za současného stavu efektivní a jestli upravená další série už bude opravdu znovupoužitelná - možná až ty co přistanou na pevnině. Nevíte jestli Dragony po vytažení oplachují pitnou vodou, aby se zbavili solí?
Určitě je opláchnou ... proč by měli vystavovat, nebo zkoumat loď obalenou solnými krystaly?
Cargo Dragon používá na tepelném štítu materiál PICA-X 2.generace.
Pilotovaný Dragon 2 bude vybaven štítem z PICA-X 3.generace, který má vydržet 10+ letů. Pokud bude přistávat do vody, místo na souš, jeho chladnutí bude probíhat jinak a jeho opotřebení/trhliny mohou v obou případech vypadat jinak.
a není to u ablativního štítu jinak, než u keramického?
z principu bych čekal, že zahřívání probíhá na povrchu a kvůli malé tepelné vodivosti se dovnitř přenáší minimálně
povrchová vrstva se odpařuje a celý proces postupně postupuje tak, že ubírá štít, ten se ale do hloubky nemá zahřát
takže povrchová vrstva má dost času schladnout při sestupu na padácích
do vody by měl sedat štít už studený
nevím, možná si to představuju blbě, ale čekal bych to takhle
citace:z principu bych čekal, že zahřívání probíhá na povrchu a kvůli malé tepelné vodivosti se dovnitř přenáší minimálně.
povrchová vrstva se odpařuje a celý proces postupně postupuje tak, že ubírá štít, ten se ale do hloubky nemá zahřát.
takže povrchová vrstva má dost času schladnout při sestupu na padácích do vody by měl sedat štít už studený.
Taky by mě zajímalo, jak přesně probíhá chladnutí u PICA-X.
Při sestupu by se měl zahřát až na 1600 °C, tak nevím, jakou teplotu bude mít povrch po pár minutách na padácích. Sahat rukou bych nato asi nechtěl.
Když se ale podíváme na stav štítu Dragona C2, tak to na 10× násobnou použitelnost tehdy ještě moc nevypadalo.
No, ten stit je ablativny, takze taketo opalenie je podstatou jeho funkce :-) Ale tiez neviem ako si to znovupouzitie mam predstavit, ci chcu vzdy po lete odbrusit hornu opalenu vrstvu alebo co... ale vzhladom k PR kuzelnikom v SpX nie je vylucene ani to, ze "znovupouzitelna"je nosna struktura pod stitom a samotne dlazdice picax sa po kazdom lete vymenia
U ablativního štítu z principu předpokládám, že se nedá vícenásobně použít, ale že před každým přistáním musí být nový (jedině že by byla ablativní vrstva tak "tlustá", že by mohla bez "propálení" odhořet několikrát, pak by to ale bylo trochu "plýtvání hmotností").
Pro opakované použití se určitě lépe hodí keramický nebo kovový štít (u kterého nic "neodhořívá").
citace:U ablativního štítu z principu předpokládám, že se nedá vícenásobně použít, ale že před každým přistáním musí být nový (jedině že by byla ablativní vrstva tak "tlustá", že by mohla bez "propálení" odhořet několikrát, pak by to ale bylo trochu "plýtvání hmotností").
Pro opakované použití se určitě lépe hodí keramický nebo kovový štít (u kterého nic "neodhořívá").
O plýtvání hmotností se tu moc nedá mluvit, Aleši. PICA i PICA-X mají hustotu 0,27 g/cm^3, jen o málo větší než balza. Dlaždice u MSL i Dragona jsou přibližně stejně tlusté 3 in ~ 8 cm a mají většinou velikost cca 40 × 60 cm. U obou tepelných štítů jsou dlaždice lepeny přímo na C-C kompozitní skořepinu. Na Dragonu je tepelný štít cca 4 m v průměru, takže dlaždice samotné budou vážit přibližně 270 kg. Pokud uvažujeme suchou hmotnost Dragona 4200 kg, tak PICA-X dlaždice z toho představují jen cca 6,5%.
V tomto článku https://linuxacademy.com/blog/space/comparing-heat-shields-mars-science-lab-vs-spacex-dragon/ se píše, že PICA-X (není jasné, jestli 1. nebo 2. generace) při každém přistání příjde zhruba o 1cm své tloušťky. Zbývajících 7 cm je dostatečná rezerva, ale na 10× násobnou znovupoužitelnost to rozhodně nestačí. Proto pro D2 vyvinuli 3. generaci, o které se mi ale další detaily zatím nepodařilo zjistit.
citace:No, ten stit je ablativny, takze taketo opalenie je podstatou jeho funkce :-) Ale tiez neviem ako si to znovupouzitie mam predstavit, ci chcu vzdy po lete odbrusit hornu opalenu vrstvu alebo co... ale vzhladom k PR kuzelnikom v SpX nie je vylucene ani to, ze "znovupouzitelna"je nosna struktura pod stitom a samotne dlazdice picax sa po kazdom lete vymenia
Proč by tu vrstvu obrušovali? Není tam užitečná, dokud se sama neodtaví při dalším letu?
citace:No, ten stit je ablativny, takze taketo opalenie je podstatou jeho funkce :-) Ale tiez neviem ako si to znovupouzitie mam predstavit, ci chcu vzdy po lete odbrusit hornu opalenu vrstvu alebo co... ale vzhladom k PR kuzelnikom v SpX nie je vylucene ani to, ze "znovupouzitelna"je nosna struktura pod stitom a samotne dlazdice picax sa po kazdom lete vymenia
Proč by tu vrstvu obrušovali? Není tam užitečná, dokud se sama neodtaví při dalším letu?
nie som si isty ci by takato zoxidovana vrstva fungovala tak ako ma. Ak si to dobre pamatam, na ablativnych materialoch dochadza pri vysokych teplotach k tvorbe nejakych plynov, ktore potom narusaju konvektivny prenos tepla medzi sokovou vlnou a povrchom... alebo tak nejak...
citace:Kardínální není hodnota, na kterou se to zahřeje, ale do jaké hloubky teplo pronikne, to dá konečnou kapacitu tepla
neměřili tohle náhodou u Orionu?
Orion má štít z AVCOATu, jako mělo Apollo. Nevím jestli u něj měřili teploty štítu při prvním letu, možná ano.
Určitě ale proběhlo poměrně důkladné měření PICA štítu na MSL aparaturou MELDI.
Předběžná zpráva z měření při EDL na Marsu: http://www.ssdl.gatech.edu/papers/conferencePapers/AIAA-2013-0908.pdf
V závěru se v ní uvádí, že naměřené maximální teploty byly "pouze" kolem 1000°C oproti očekávaným 1200-1300°C a úbytek materiálu byl jen 2,54 mm, oproti předpokladu 4,1 mm.
Mars umí vždycky překvapit.
Jinak předpokládané rozložení teplot v hloubce štítu je na grafu 9 a) na str 9. V podstatě v hloubce 1,5 cm pod povrchem už má být pod nulou (po 70 sec EDL - vrchol ohřevu).
citace:nie som si isty ci by takato zoxidovana vrstva fungovala tak ako ma. Ak si to dobre pamatam, na ablativnych materialoch dochadza pri vysokych teplotach k tvorbe nejakych plynov, ktore potom narusaju konvektivny prenos tepla medzi sokovou vlnou a povrchom... alebo tak nejak...
A to by bylo špatně? Já měl totiž za to, že takhle mají ablativní materiály právě fungovat - něco se z nich uvolní a způsobem napůl podobným Leidenfrostovu jevu se zbytek materiálu izoluje od zdroje tepla. Pokud tenká zoxidovaná povrchová vrstvička brání přenosu tepla, to teplo nezbytně zůstane v tenké zoxidované povrchové vrstvičce, která to nevydrží a vypaří se. A až pak se začne tepelně namáhat materiál pod ní, který by se jinak namáhal od začátku.
citace:nie som si isty ci by takato zoxidovana vrstva fungovala tak ako ma. Ak si to dobre pamatam, na ablativnych materialoch dochadza pri vysokych teplotach k tvorbe nejakych plynov, ktore potom narusaju konvektivny prenos tepla medzi sokovou vlnou a povrchom... alebo tak nejak...
A to by bylo špatně? Já měl totiž za to, že takhle mají ablativní materiály právě fungovat - něco se z nich uvolní a způsobem napůl podobným Leidenfrostovu jevu se zbytek materiálu izoluje od zdroje tepla. Pokud tenká zoxidovaná povrchová vrstvička brání přenosu tepla, to teplo nezbytně zůstane v tenké zoxidované povrchové vrstvičce, která to nevydrží a vypaří se. A až pak se začne tepelně namáhat materiál pod ní, který by se jinak namáhal od začátku.
no prave som mal na mysli, ci sa ta zoxidovana vrstvicka bude odparovat tak, ako by sa odparoval nezoxidovany material. Neviem, mozno by to bolo v pohode, ale dizajneri stitu zrejme neratali s tym, ze pred vstupom do atmosfery bude pokryty pripecenou vrstvou dacoho. Mozno tie chemicke a fyzikalne parametre su potom ine, mozno sa nevytvori dost plynu pre odvod tepla, stit sa takpovediac "udusi"... cojaviem...
Nemůžu si pomoct, ale mně to celé přijde jako normální zpětnovazební systém. Pokud se ten materiál neodpařuje, tak se zahřívá, dokud se odpařovat nezačne a ustanoví se nová rovnováha. Není možné, aby se zahříval donekonečna, nevodil teplo, a přitom na povrchu zůstal. Jinak by to přeci byl ideální tepelný štít, jaképak udušení?
Jestli to chápu správně, tak u ablativních materiálů jako PICA dochází k pyrolíze a uvolňují se plynné látky zevnitř materiálu, které unikají skrze povrchovou vrstvu do okolního proudu. Povrchová vrstva (uhlíková složka) se tedy neodpařuje, ale spíš propadá na místo odpařeného materiálu uvnitř a tvoří "krustu". Jestli tato krusta, když vychladne, může nějak významně bránit dalšímu prostupu odpařovaných látek zevnitř, to nevím.
Many of the future thermal protection materials of interest to NASA for atmospheric reentry are ablators. When a charring ablator is used, thermal pyrolysis of the heat shield material produces a gas which flows through the surface and into the flowfield, and the exposed surface of the material reacts and eventually loses mass and recesses. At high altitude, the majority of the ablative products come from the inner structure of the material. The pyrolysis process starts early in the reentry trajectory, often when the vehicle has not yet reached the continuum regime.
citace:Kardínální není hodnota, na kterou se to zahřeje, ale do jaké hloubky teplo pronikne, to dá konečnou kapacitu tepla
neměřili tohle náhodou u Orionu?
Orion má štít z AVCOATu, jako mělo Apollo. Nevím jestli u něj měřili teploty štítu při prvním letu, možná ano.
Určitě ale proběhlo poměrně důkladné měření PICA štítu na MSL aparaturou MELDI.
Předběžná zpráva z měření při EDL na Marsu: http://www.ssdl.gatech.edu/papers/conferencePapers/AIAA-2013-0908.pdf
V závěru se v ní uvádí, že naměřené maximální teploty byly "pouze" kolem 1000°C oproti očekávaným 1200-1300°C a úbytek materiálu byl jen 2,54 mm, oproti předpokladu 4,1 mm.
Mars umí vždycky překvapit.
Jinak předpokládané rozložení teplot v hloubce štítu je na grafu 9 a) na str 9. V podstatě v hloubce 1,5 cm pod povrchem už má být pod nulou (po 70 sec EDL - vrchol ohřevu).
Díky, za odkaz, tak nějak bych si to představoval, řekl bych, že než to dopadne do vodu, už to bude studené
přebroušení - možná jde o celkovou kontrolu? jinak by to mělo fungovat bez něj
zabudol si prenasobit Muskovym koeficientom? 
Určitě je opláchnou ... proč by měli vystavovat, nebo zkoumat loď obalenou solnými krystaly? 
