Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Satelitní internet
10.11.2014 - 04:29 - 
Elon Musk podle The Wall Stret Journal z 7.11.2014 viz
http://online.wsj.com/articles/elon-musks-next-mission-internet-satellites-1415390062 via http://rt.com/usa/203647-elon-musk-internet-satellites/
diskutoval spolu s Gregem Wylerem, který dříve pracoval v Googlu, o možnosti vypustit desetkrát více družic, než má třeba současná síť družic Iridium, které by zprostředovaly internet. Hmotnost každé ze 700 družic by byla asi 115kg. Družice by měly být dostatečně levné, aby mohl být celý projekt finančně únosný. Grege Wyler je zakladatelem společnosti WorldVu Satellites Ltd., která ovládá velkou část potřebného rádiového spektra.

 

____________________
 
19.1.2015 - 15:28 - 
Lupa.cz: Závod o internet z vesmíru odstartoval, utkají se Richard Branson a Elon Musk, viz http://www.lupa.cz/clanky/zavod-o-internet-z-vesmiru-odstartoval-utkaji-se-richard-branson-a-elon-musk/ 
19.1.2015 - 15:35 - 
quote:
Lupa.cz: Závod o internet z vesmíru odstartoval, utkají se Richard Branson a Elon Musk, viz http://www.lupa.cz/clanky/zavod-o-internet-z-vesmiru-odstartoval-utkaji-se-richard-branson-a-elon-musk/

Tá téma tu už predsa je.
 
19.1.2015 - 15:41 - 
quote:
Tá téma tu už predsa je.
Máme tu téma SpaceX satelity, což je blízko a s tímto tématem se částečně prolíná, ale není to totéž.
Dá se to přirovnat ke dvěma jiným vláknům, které jsou v podobném vztahu: Commercial Crew Program vs. Dragon 2.

Toto téma je o konkrétním záměru na satelitní internet, do kterého se pouštejí dvě konkurenční firmy najednou. Jedna se sítí 700 satelitů (OneWeb), druhá se 4000 družicemi (SpaceX).
Uvidíme, kdo svůj projekt nakonec zrealizuje a jak se kosmickému internetu bude dařit. A hlavně kdy bude uveden do provozu.
 
19.1.2015 - 19:02 - 
No nevím nevím, jestli má Branson proti tomuto nějaký adekvátní protitah.
http://www.geekwire.com/2015/report-google-talks-invest-spacex-boosting-seattle-based-satellite-initiative/
Jestli skutečně dojde k finančnímu vstupu Googlu do SpaceX, budou na startovací čáře závodu o satelitní internet jednoznačným favoritem.
 
21.1.2015 - 13:05 - 
V průběhu jednoho týdne přestavili dva potenciální operátoři svoje plány na globální satelitní vysokorychlostní internetový systém. Oba návrhy jsou hodnoceny jako přitažené za vlasy.

http://aviationweek.com/space/spacex-oneweb-unveil-rival-broadband-constellation-plans


Mod: Opraven odkaz na článek. Vkládejte linky mezi [url] tagy, nebo mažte část adresy za "?", jenak se nezobrazí správně.
 
24.1.2015 - 09:21 - 
Začíná zlatá horečka satelitního internetu. Mezinárodní telekomunikační unie ITU, sídlící v Ženevě, za posledních 8 týdnů zaregistrovala nejméně 6 podaných žádostí o přidělení frekvencí v souvislosti se satelitním internetem. Žádný ze žadatelů není US firma, což nemusí nic moc znamenat, protože je běžnou praxí, že se budoucí provozovatelé nechávají v tomto procesu zastupovat firmami v Evropě, aby se tím vyhnuli vysokým taxám a nepříjemným otázkám u amerického telekomunikačního úřadu FCC.
http://spacenews.com/signs-of-satellite-internet-gold-rush/

Podané žádosti obsahují tyto projekty:

1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišťujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách


PS: řekl bych, že někteří z nás si budou muset pro sebe překalibrovat pojem "hodně satelitů nad hlavou"
 
24.1.2015 - 09:52 - 
To co je nazýváno STEAM by velmi dobře mohl být připravovaný projekt SpaceX.
Tady je seznam frekvencí v GHz o které si zažádali na 50 let:

STEAM-1
10.7-12.75
12.75-13.25
13.75-14.5

STEAM-2
17.7-18.6
17.3-17.7
27.5-30.0
18.8-20.2

STEAM-0
10.7-12.75
12.75-13.25
13.75-14.5
17.7-18.6
18.8-20.2
17.3-17.7
 
24.1.2015 - 13:36 - 
Podané žádosti obsahují tyto projekty:
1) MCSat , Francie : 800 až 4000 satelitů na orbitech v různých výškách na LEO, MEO a vysoce eliptických drahách
2) CANPOL-2 , Kanada : 8 orbitálních rovin, v každé 9 družic na LEO a vysoce eliptických drahách
3) 3ECOM-1 , Lichnštejnsko : 264 satelitů ve 12 orbitálních rovinách
4) COMSTELLATION , Kanada : 794 satelitů na LEO ve 12 rovinách
5) ASK-1 , Norsko : 10 satelitů na vysoce eliptických drahách, zajišťujících pokrytí v polárních oblastech
6) L5 (OneWeb) , UK : 650 satelitů
7) STEAM , Norsko : 4257 satelitů na orbitech ve 43 rovinách


To máme suma sumárum deset tisíc družic jen tohoto typu (o jiných sondách a družicích nemluvě). To všechno bude muset někdo dostat nahoru, takže jak se zdá, trh pro nosné rakety se zdárně rozvíjí. Docela by mne zajímalo, kolik bude pro všechno tohle "železo" potřeba startů. [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík]
 
24.1.2015 - 16:11 - 
no, zda sa ze dopyt po vysokej frekvencii startov hopkavych rakiet asi predsa len bude  
24.1.2015 - 18:12 - 
Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.
Jestli tohle spolu s nějakou znovupoužitelností dotáhne, tak se v těch prachách bude topit-cesta na Mars bude zase o kousek blíž.
 
24.1.2015 - 18:43 - 
V jednom z příspěvků se před časem objevila informace, že by se mělo těch 4000 "SpaceXových" satelitů vypustit během 15-20 let. To je veskrze racionální, jestliže přidělené frekvence budou na 50 let, tak by asi nemělo obchodní význam posílat něco nahoru později. Logicky to samé by mělo platit i pro těch cca 6000 dalších družic. Z toho vyplývá potřeba vynést nahoru zhruba 500-650 satelitů ročně. Existuje ale nějaká představa o celkové vynesené hmotnosti (tj. samotné družice plus palivo na manévrování)? Tak, aby se z toho dalo odhadnout, kolik startů se bude muset uskutečnit (jistě nepoletí 1 Falcon nebo jakýkoliv jiný nosič na 1 satelit)? A jaká tudíž bude během těch 15-20 let frekvence startů jen pro tento účel? [Upraveno 24.1.2015 NovýJiřík] 
24.1.2015 - 18:52 - 
Nevím jak hmotné družice a kdy přesně je hodlají vynášet ostatní konkurenti, ale mohu zopakovat informace o projektu SpaceX (STEAM ?). Musk předpokládá vynesení prvních funkčních družic přibližně za 5 let (započitaná rezerva na klasické zpoždění nových produktů, jinak by Elon prohlásil za 3 roky). Takže první generace/série SpX komunikačních satelitů se začne vynášet kolem 2020. další generace cca za 5 let a další opět za 5 let. Celá konstelace cca 4000 satelitů dokončena za 12 až 15 let, tedy do roku 2030.

Jak už jsem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg.
 
24.1.2015 - 20:10 - 
A ještě bych dodal, že plány jsou jedna věc, ale patrně nahoru nepůjde vše, některé projekty v konkurenci nemusí uspět 
24.1.2015 - 22:03 - 
Jak už sem psal jinde, samozřejmě se předpokládá, že si je SpX bude vynášet svými znovupoužitelnými nosiči FH nabo BFR po mnoha kusech najednou, klidně střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu. Hmotnost jednoho satelitu má být několik set kg, takže berme v první iteraci cca 500 kg.


Tak tenhle výpočet mi moc nehraje. Jestliže by jeden satelit vážil 500 kg, tak 100 by jich dalo 50 tun. FH má sice mít nosnost údajně 53 tun, ale jen na nízkou dráhu a ne do výšky 1000 km. Těch 53 tun se přitom nepochybně o dost sníží kvůli návratu a znovupoužitelnosti všech tří rour prvního stupně. A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze? Myslím, že vynášení půjde v daleko menších sériích.
 
24.1.2015 - 22:54 - 
Nový Jiříku, nic ve zlém, ale povšimněte si prosím dvou detailů z mého příspevku:
1) ...střelím od pasu 50 až 100 ks při jednom startu...
2) ...vynášet znovupoužitelnými nosiči FH nebo BFR ...

Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo.

PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun nákladu. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké číslo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit.
 
24.1.2015 - 22:56 - 
Osobně si myslím, že těch "několik set kg" bude družice i s palivem. Souhlasím s Mirkem i v tom, že nahoru půjdou družice "po několika desítkách" při jednom startu nosiče. Řekl bych, že Falcon Heavy bude schopen vynést při jediném startu až 50 družic s hmotností 500 kg a to rovnou až na dráhu ve výši 1000 km (a tam po uvolnění družic ještě provede svůj deorbitační manévr i s vypouštěcím adaptérem). I kdyby šlo nahoru "jen" 40 družic naráz, tak by na celou konstelaci stačilo 100 startů (během cca 5 let, takže cca 20 startů ročně).

Naopak taky plně souhlasím s Petrem Šídou, že z těch konkurenčních projektů se jich moc neuplatní. Podle mne v tomto "oboru" může uspět jen jeden, maximálně dva projekty. Vynesených družic (pro tento účel) tedy rozhodně nebude 10000, ale maximálně tak 5000 (i to je docela šílené číslo).

A ještě jedna poznámka. Za celou "kosmickou éru" (tedy za skoro 60 let od roku 1957) bylo zatím do kosmu vyneseno méně než 7000 "užitečných zatížení" (družic, sond, atd. včetně všech malých CubeSatů). Z toho už více než 3500 zase zaniklo, takže v kosmu je teď méně, než 3500 "družic" ("trosek" je tam samozřejmě mnohonásobně víc). 4000 nových družic tedy s touto statistikou opravdu hodně "zamává".
 
25.1.2015 - 10:17 - 
quote:
Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.


Čuch má s úspěšností kolem 1%.
 
25.1.2015 - 10:27 - 
quote:
quote:
Že by ten Musk měl na to přeci jen čuch? Viz Paypal.


Čuch má s úspěšností kolem 1%.


a vychadzate z coho? teda okrem osobnych antipatii, skusme to cez cisla
 
25.1.2015 - 10:30 - 
k tym poctom - zbytocne tu teraz budeme varit z vody, proste nevieme kolko, coho, kedy a za kolko.
Kazdopadne, takato mohutna satelitna siet vytvori onen silny dopyt po startoch, ktory sa zvykne uvadzat ako nevyhnutna podmienka zasadneho poklesu cien startov. Takze pre nas dobre - na tejto vlne komercie (fuj!) sa mozu zviezt aj vedci, turisti, zlatokopi, kolonizatori a kadekto dalsi...
 
25.1.2015 - 10:42 - 
Za sebe jenom dodávám, že pokud za tím mnohadružicovým projektem "satelitního internetu" opravdu stojí hlavně SpaceX, tak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup. Je to hodně "umělé", ale rozhodně to "roztíná" začarovaný kruh velikosti nabídky a poptávky. S podporou Googlu by to snad i mohlo vyjít, protože následné příjmy z provozu té sítě by mohly vrátit zpět i ty počáteční náklady na "stavbu". Uvidíme. Osobně bych do toho nešel, ale o to víc musím obdivovat Muska za jeho odvahu. 
25.1.2015 - 10:49 - 
no, je to komercny projekt, cize naklady sa prenesu na spotrebitelov. Kde je napisane ze ten dopyt musi byt v tradicnej forme, od satelitnych operatorov? Musk tymto vlastne preniesol tvorbu dopytu priamo na konecnych uzivatelov, a tych je perspektivne niekolko miliard. Ak to zvladnu zrealizovat a nepotopi ich nejaka cenova vojna, tak je to vlastne brilantny tah. 
25.1.2015 - 11:07 - 
No jo, jenže ty náklady si nelze vzít od spotřebitelů předem, takže těch prvních několik (hodně) miliard USD musí zafinancovat někdo jiný. Věřím ale, že investory se podaří najít. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že "cenová válka" nastane téměř jistě (myslím, že provozovatelé dálkových optických kabelů budou moci hodně zlevnit a na hodně dlouho [protože hlavní investice už mají splacené]), takže očekávané výnosy ze "satelitního internetu" se nakonec mohou hodně smrsknout (proti současnému očekávání). To je ale právě to riziko, které předem nikdo nemůže zcela spolehlivě odhadnout a já mohu jen držet palce. Pro kosmonautické nadšence (i pro všechny další "uživatele a průzkumníky kosmu") by tento případný Muskův úspěch rozhodně znamenal velký přínos (opravdu by to zřejmě znamenalo zlevnění nejméně o řád, jak u cen za dopravu do kosmu, tak i u cen za družice a sondy [což považuji za stejně důležité]). 
25.1.2015 - 11:17 - 
Já myslím, že ony i ty místní přípojky by udělaly radost alespoň deseti-dvaceti miliónům Američanů, takže propadáku bych se až tak neobával. Podobné to může být v Evropě.

No a buď Musk získá hromadu peněz na cestu na Mars, nebo ze světa zmizí spousta internetových vyžírků. It's a win-win!

Plus sériově vyráběné elektrické motory, to taky nezní špatně. Snad by konečně mohlo dojít na nějaký větší počet misí k NEA.
 
25.1.2015 - 13:24 - 
Aleši, to právě vůbec není umělý, to naopak to nejpřirozenější, že tlak na to, co se bude dělat, nevychází z hlav pár "moudrých" státních úředníků, ale od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý a pokud to bude smysluplný, tak se na to po tý hnusný komerci má šanci nabalit i ta přidaná hodnota. I tak to bude přínos, možná že soukromý firmy ty brilantní mozky, co se na tom prostě budou muset podílet, budou umět vytěžit líp než zkostnatělá státní byrokracie. Já myslím, že NASA na to jde dobře, že spolupracuje se soukromým sektorem a sdílí data a tak, mně se to moc líbí. [Upraveno 25.1.2015 Pavel007] 
25.1.2015 - 14:25 - 
quote:
ak si tím Musk vlastně "uměle" vytvořil poptávku po svých vlastních raketách (bude sám sobě platit za starty svých raket [a k tomu navíc bude platit i stavbu užitečného zatížení těch raket]). To mi připadá jako velmi zvláštní přístup.


To co dále napíšu je čistě pouze moje spekulaci - nic méně
vychází z jiných projektů - úplně však v jiném sektoru
- nejčastěji šlo o IT projekty.

Záleží jak bude ta společnost dále financována -
jestli půjde jen o peníze velkých hráčů a nebo i drobnějších
investorů z prodeje akcií na burze.
Pak se situace může vyvíjet takto - Musk měl do té společnosti vložit 1 miliardu a za to získá zpět ohromné množství startů, které samozřejmě dodá za plně tržní ceny
- tím se mu ta 1 miliarda vrátí a zřejmě i s velkým ziskem. Tedy on již pak téměř nic neriskuje - tedy kromě své pověsti - jediný kdo nejspíš tak přijde o peníze - když se to prostě nepovede a projekt zkrachuje - tak to budou ty drobnější investoři co té společnosti za tržní ceny sami nic neprodávaly.

Dále může jít co se týče těch jiných projektů - může zde jít jen o pouhou spekulaci s kmitočty - které pak budou moci místo satelitního internetu ihned použít na něco jiného tedy třeba na ty Mikrovlnné spoje - používá je každý mobilní operátor a oni by mu je prostě jen pronajali (jako to fyzické zařízení) i s tím nejcennějším co by měli - tedy přiděleným frekvenčním pásmem a protože by ho měli celosvětově tak by tak měli tak zajištěný i celosvětový odbyt svých zařízení.
Nevím zde jaké budou mít podmínky pro použití těch přidělených frekvenčních pásem - tedy na co vše je budou pak moct použít.

quote:
od soukromých subjektů, co to rozjedou za svý

Pokud opravdu jen pár velkých subjektů čistě za své pak ano - pokud budou lákat i drobné investory tak vývoj je možný jak píšu výše.
[Upraveno 25.1.2015 tycka]
 
25.1.2015 - 15:37 - 
ta miliarda pochadza od Googlu, nie od Muska. Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit. 
25.1.2015 - 16:00 - 
To se mi jeví trošku v rozporu s tím, že by příjmy z téhle činnosti měly jít na meziplanetární mise. Kdyby Musk "jen stavěl satelity a posílal je na orbitu", určitě nezíská tolik peněz, jako když bude mít soukromě pod palcem síť, která ty satelity bude používat. 
25.1.2015 - 16:02 - 
quote:
... Takze riziko na seba berie hlavne Google a dalsi velki investori. Musk len bude stavat satelity a posielat ich na orbit.
Ne tak docela. Musk potřebuje mít dlouhodobý a silný zdroj financí pro kolonizaci Marsu. Viděl bych to asi tak, že ve výsledku se s Googlem o trvalé příjmy z prodeje/pronájmu pozemních přijimačů a přenosu dat přes satelit šábnou, možná 50/50, nebo v jiném poměru, protože nezapomínejme na to, že provoz té sítě si bude vyžadovat trvalou administraci a údržbu.
Takže do rizika/zisku jdou určitě společně Google i SpaceX.
 
25.1.2015 - 16:25 - 
Tak Google asi bude chtít být u první meziplanetární sítě, pokud to rozvinou směrem na Mars. Mně to přijde logický, že se dali dohromady. Když už nic, bude to obrovský P.R.  
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.243624 vteřiny.