citace: Nikdo to hned na začátku nechce a ani nemůže chtít, z logiky věci. Bude muset proběhnout teraformace.
Chtělo by to tady uvést časovou jednotku : 1.000 - 10.000 -100.000let ?
Na Zemi máme k disposici všechno a máme problém s nějakou desetinou procenta CO2.
Kolik milionů lidí bude potřeba na Marsu pohřbít, aby na jejich hrobech vyrostly kytky ?
Existující projekty terraformace Marsu vesměs předpokládají, že po tisíci letech bude povrch obyvatelný, tj. nejen bez skafandrů, ale i bez dýchacích masek a aspoň v tropické zóně i s celkem přijatelnými teplotami.
Jestli na Marsu s něčím problém určitě nebude, tak s CO2. Stávající atmosféra s tlakem 0,006 pozemské je složená prakticky jenom z CO2, takže po zhoustnutí ovzduší na bezproblémovou dýchatelnost, řekněme 0,6 pozemské, bude ve vzduchu 1 procento CO2. To je dost na oteplování jako skleníkový plyn, spousta pro rostliny, které by měly přímo bujet, a dost málo na to, než aby to vadilo lidem. Hlavní problém Marsu je nepřítomnost inertní příměsi do ovzduší, bez které by to všechno byla jen jedna velká kabina Apolla 1. Na Zemi je to dusík, ten na Marsu chybí a ani argonu, který by ho mohl nahradit, tam moc není.
Martin Kostera: ona je taky otázka, co udělá deset, dvacet nebo dokonce padesát let vývoje skafandrů pro běžné nošení na Marsu. Nakonec to totiž může dopadnout tak, že marťané(teď tím myslím na Marsu narozené)nakonec nebudou chtít drahou a "zbytečnou" teraformaci. Dokonce i na Zemi přibývá lidí, pro které je jediná příroda(kam si vyrazí)městský park a většinu života tráví uvnitř(a u počítače/tabletu/telefonu). Podobně založenému člověku bude jedno jestli svůj život tráví na Zemi nebo na Marsu. Navíc tolik proklínané sociální sítě můžou usnadnit i tu kolonizaci Marsu. Na popovídání to kvůli prodlevě sice nebude, ale umožní to už dávno zažitý kontakt mezi rozdělenými členy rodin a mezi přáteli.
Opravdu si dokážu představit civilizaci, která bude žít ve skafandrech. Pokud ten skafandr bude pohodlný jako třeba tady běžné zimní oblečení(a to často dvakrát pohodlné není ), tak by to mohlo být klidně možné.
aky je vlastne minimalny "prezitelny" tlak atmosfery? Moze to skoncit aj kompromisom, kedy sa po marse bude dat chodit bez skafandra, ale na dychanie bude potrebna maska.
citace:aky je vlastne minimalny "prezitelny" tlak atmosfery? Moze to skoncit aj kompromisom, kedy sa po marse bude dat chodit bez skafandra, ale na dychanie bude potrebna maska.
citace:Dusíku je na Marsu dost. Ovšem vázaného v horninách. Řešení je z technického hlediska poměrně triviální - vysoká teplota.
Jestli je zahřátí celého povrchu planety na teplotu mnoha set stupňů technicky triviální, to bych byl dost skeptický, protože ani odpálení veškerých pozemských nukleárních arzenálů na Marsu by nevydalo víc, než pouhý zlomek potřebné energie.
Osobně mám za to, že při vytváření dýchatelné atmosféry v celomarťanském měřítku můžeme rovnou zapomenout na místní zdroje, poněvadž taková atmosféra o hustotě 0,6 pozemské by vyžadovala uvolnit z hornin plyny o celkové hmotnosti dva miliony miliard tun. Pro ilustraci, stejnou masu představuje vodní krychle o hraně 126 kilometrů.
Mnohem jednodušší, technicky, ekonomicky i časově, by bylo z Kuiperova pásu poslat ledové těleso vhodných rozměrů, aby se do Marsu trefilo.
Vytvoriť dýchateľnú atmosféru z miestnych zdrojov na celom Marse je nemožné. Na vytvorenie atmosféry porovnateľnej so zemskou by bolo treba "odniekial" získať asi 1,8x 10E18kg plynov a vody. Ak dobre počítam, tak to vychádza asi 12,9 tony plynov a vody z metra štvorcového povrchu...
citace:Vytvoriť dýchateľnú atmosféru z miestnych zdrojov na celom Marse je nemožné. Na vytvorenie atmosféry porovnateľnej so zemskou by bolo treba "odniekial" získať asi 1,8x 10E18kg plynov a vody. Ak dobre počítam, tak to vychádza asi 12,9 tony plynov a vody z metra štvorcového povrchu...
To jsi trochu přehnal. Pozemská atmosféra nad jedním čtverečním metrem zemského povrchu váží 10 tun. Na Marsu s jeho 0,38 přitažlivostí a tedy menšími nároky na zásobování organismu kyslíkem by tak hustá být nemusela (pro přijatelnou dýchatelnost by dokonce stačila i o něco řidší na Zemi; ve výšce 2000 m není s dýcháním žádný problém a přitom je tam tlak oproti mořské hladině jenom 0,78), proto ve svých odhadech počítám s marťanskou atmosférou 0,6 pozemské, což znamená 6 tun.
Však ano, ten môj "odhad" to potvrdzuje - aj Tvoj v "skromnej" verzii
Proste - žiadny terraforming Marsu nebude... Nikdy.
BTW - tých mojich skoro 13 ton je aj so započítaním vody oceánov, ktorá je pre stabilizáciu tlaku atmosféry možno rovnako dôležitá, ako ostatné plyny - a predstavuje tiež jeden zo zdrojov kyslíka
citace:Však ano, ten môj "odhad" to potvrdzuje - aj Tvoj v "skromnej" verzii
Proste - žiadny terraforming Marsu nebude... Nikdy.
BTW - tých mojich skoro 13 ton je aj so započítaním vody oceánov, ktorá je pre stabilizáciu tlaku atmosféry možno rovnako dôležitá, ako ostatné plyny - a predstavuje tiež jeden zo zdrojov kyslíka
[Upraveno 30.3.2018 Alchymista]
A máte tam započítanou atmosféru co už dnes na Marsu existuje?
To mi nejak uniklo, pravda...
Problém to však len zhorší...
Pri hustote 1 tona na meter kubický to potom vychádza na vodno-plynové teleso s polomerom viac ako 80km (pre porovnanie - zemská hydrosféra, voda oceánov, by vytvorila guľu o polomere viac ako 690km)
citace:Dusíku je na Marsu dost. Ovšem vázaného v horninách. Řešení je z technického hlediska poměrně triviální - vysoká teplota.
Jestli je zahřátí celého povrchu planety na teplotu mnoha set stupňů technicky triviální, to bych byl dost skeptický, protože ani odpálení veškerých pozemských nukleárních arzenálů na Marsu by nevydalo víc, než pouhý zlomek potřebné energie.
Spíše tisíců stupňů. A tedy rozhodně ne celého povchu.
Myslím, že zapomínáte na to, že na povrchu a pod povrchem Marsu jsou ohromné zásoby CO2 a vody. Nemusíme toto všechno ohřát, stačí to "jen vhodně nakopnout".
Jaké budou parametry takové atmosféry, kdy se bude tiše předpokládat, že máme ultraefektivní skleníkový plyn v prakticky mizivém množství(co udělá CF6 na dně Valles Marineris?), nebo sadu zrcadel na oběžné dráze, nebo kombinaci?
Top 5 tímov získalo podiel vo výške 100 000 USD vo virtuálnej modelovacej fáze súťaže NASA 3D-Printed Habitat
1.Team Zopherus of Rogers, Arkansas - $20,957.95
2.AI. SpaceFactory of New York - $20,957.24
3.Kahn-Yates of Jackson, Mississippi - $20,622.74
4.SEArch+/Apis Cor of New York - $19,580.97
5.Northwestern University of Evanston, Illinois - $17,881.10
