@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?
@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs
Přemýšlel jsem o tom jejich schématu z hlediska max. vybíjecího proudu. Modelářeské LiPol baterie nabízí vybíjecí proudy (v A) i v násobcích kapacity (v Ah) a stejně mají omezenou životnost (ani ne tak počet cyklů, jako časově - skladovatelnost)
Pro druhý stupeň mě vybíjecí čas v řádu (odhaduju) desítky minut přijde ok a baterka s elektromotorem zřejmě budou vycházet konstrukčně lépe, než nějaká miniturbína.
Pro první stupeň mi ale řádově 3 (?) minuty vybíjení baterie přijdou neekonomické, protože moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz: podle mě potřebují takový proud, že baterii odhazujou víceméně ještě nabitou.
Co by mohlo být pro první stupeň (s dobou činnosti v řádu jednotek minuty) zajímavé, by byly superkapacitory. Jenže paradoxně, dnešní superkapacitory mají měrnou hustotu 3-5 Wh/kg - což je 50x méně, než Li baterky. Takže se stejně vyplatí baterky po 3 minutách odhazovat nabité (pokud se vybíjí víc, jak z jedné padesátiny, což se za 3 minuty asi vybijí - vybijí se odhaduju klidně i z 1/10 nebo víc)
Jinak jen takový nápad: já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket... samozřejmě, nosnost 150 kg nedává žádnou rezervu, ale pokud by se postavilo něco nepatrně většího, tak třeba nosnost tuna bez vícenásobné použitelnosti a 150 kg s vícenásobnou použitelností? to by skutečně zpřístupnilo vesmír pomalu každému spolku okresního formátu...
@dguisinger
What did you eject a minute before second stage shutdown?
@Aus_Carl_Hansen
2 of the 3 battery packs
Podla mna nepouzivaju nabijatelne baterie ale jednorazovky - najlepsiu kapacitu a odolnost voci vybijaciemu prudu maju Li-thionyl chloridove - takze si myslim, ze najskor tymto smerom treba hladiet.
"moc nevěřím, že jde reálně Li baterii vybít za 3 minuty nadoraz"
To je vybíjecí proud 20C což je u nás modelářů pro některá použití (EDF modely třeba) prd.
jde to. Kdy na doraz se myslí stav třeba 3,8V na článek (z hlediska životnosti se netýrají až dolů, navíc tam je to pak už jen kousek až k smrti accu). U highendových LiPol packů (ale pořád ve sféře "modelářského konzumu") to není zas takový zázrak. Tvrdé LiPolky mají velmi strmé vybíjecí koleno.
A tam kde se na nějakou životnost nehledí tak to bude zase někde (nesrovnatelně) jinde.
maximalna velkost takychto elektro-motorov bude zavisiet od maximalnej hustoty energie v bateriach. Tutiz kazdy prelom v elektromobilite, resp. elektro-ekonomike bude znamenat aj prelom v tejto triede motorov.
Vyhody tohto technickeho riesenia sme tu myslim uz rozoberali - jednoduchost, spolahlivost, nizke vyvojove naklady atd.
Teoreticky by v buducnosti bolo mozne napr. dobijat pohonne baterie zo solarnych panelov, co taketo dobijacie motory predurcuje pre druzice a sondy.
citace:já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...
Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.
citace:já si myslím, že právě i díky snížení ceny díky 3D tisku a použití karbonových kompozitů by mohlo vzniknout víc času hrát si s vícenásobnou použitelností i u těch nejlevnějších raket...
Otázka je, zdali by se třeba nepodařilo spíše zlevnit výrobu a dosáhnout ceny startu třeba jeden-dva miliony, pokud by Electron startoval např. 1x týdně. Pak by třeba ani nemělo smysl uvažovat o znovupoužitelnosti. Těch 150 kg na satelit není úplně málo, díky miniaturizaci a třeba iontovému pohonu by se mohl dobře rozvinout trh s malými, ale přitom plnohodnotnými satelity (cubesaty jsou přeci jen příliš omezené). Samozřejmě je otázka, kolik by bylo zájemců kdyby nějaká univerzální "sériová" kostra/platforma malého satelitu stála třeba 3mil. a vypuštění 2 mil. Možná kdyby RocketLab č jiná firma vyráběla i tyhle satelitní platformy, sehnalo by se víc zákazníků, kterým by stačilo vyvinout vědecké/komunikační vybavení a víc by nemuseli řešit.
Ale vždyť existuje mnoho satelitních platforem v různých velikostech. Pokud pominu malý Cubesat, tak mám spoustu možností. Namátkou:
- úspěšná (5 letů) platforma ATK100 (cena 5MUSB, celková váha 77kg z čehož je 15kg volně použitelných)
- velmi úspěšná (9 letů) platforma SNC-100 (cena v jednotkách MUSD, celková hmotnost 116-277kg z čehož uživateli je k dispozici 100-172kg)
Obecně je spíš problém, že není co "nahoře" dělat. Naprostá většina družic (cca 95 procent) jsou telekomunikační systémy, což je vhodné pro použití standardizovaných platforem. Nejúspěšnější je platforma SSL-1300 se 118 starty ( https://en.wikipedia.org/wiki/SSL_1300 ).
Existují platformy i pro další typy družic, ale není o ně moc zájem. A samožejmě existují i družice zcela unikátní, např.: MSL, JWT, Hubble (částečně), ... ;-)
No, pokud budou záblesky na úrovni hvězdy 0 mag. , pak to bude zvěrstvo. ISS je samozřejmě jasnější, také dovede rušit, ale je to něco za něco. Kdežto tady je to jen další rušivý bordel a reklama.
Podle Heavens Above by měla družice Humanity Star být u nás viditelná až od 9. března. Ale dle předpovězené jasnosti 5 - 9 mag to nebude zas taková sláva. Uvidíme, jaká bude skutečnost.
Tyhle údaje bych tedy bral hodně s velkou rezervou.Těhle hodnot bez problémů dosáhne bílé těleso bez reflexní plochy, která by odrazila sluneční paprsky. Stojí za to, porovnat s velikostí plochy u Iridia
Nechme se překvapit, kde a kteří soudruzi udělali chybu. [Upraveno 11.3.2018 milantos]
Nevím, zda-li se dá tomuto videu věřit. V každém případě to vypadá dost zajímavě. I když mohou být podobné záblesky od letadla.Při tomhle rozlišení a bez dalších údajů .... A pak mi nesedí průlet mezi souhvězdími s přiloženu mapkou
[Upraveno 11.3.2018 milantos]
Humanity Star som pozoroval pri prelete 10.3. v čase okolo 19:28. Nebola to žiadna sláva - niekoľko kratučkých zábleskov, ktoré nedosahovali ani zápornú magnitúdu a boli v pomerne veľkom časovom rozostupe od seba. Mimo nich teleso nebolo voľným okom pozorovateľné vôbec. Avšak tento prelet mal nepriaznivý fázový uhol a bol pomerne nízko nad obzorom, nevylučujem preto že pri priaznivejších podmienkach preletu môže HS predviesť divadielko podobné na priloženom videu. Každopádne od medializovaných hysterických obáv niektorých astronomov to má ďaleko.
http://spaceflight101.com/re-entry/humanity-star-re-entry/
The satellite made its final dive after circling the Earth 951 times, re-entering the atmosphere on March 22nd at 13:15 UTC +/-29 minutes, according to the Joint Space Operations Center that tracks all sizeable objects in orbit and pin-points re-entry events.
"Satelit zanikol po 951 obehoch Zeme, 22. marca v 13:15 UTC +/- 29 minút, podľa Joint Space Operations Center, ktoré sleduje všetky veľké objekty na orbite a body zániku." [Editoval 24.3.2018 lamid]
