Zjistil jsem, že všechna starší vlákna o mezihvězdných letech v tomhle fóru zapadla, případně byly možná přesunuty do vláken typu sci-fi, apod. :-) Takže využiju příležitosti, zaštítím se autoritu Stephena Hawkinga a založím nové seriózní vlákno :-)
Můj komentář: o solární plachty se zajímám už přes 10 let (i když moje vlastní zásoba mylarové folie posloužila v nejlepším případě jako karnevalová maska, pokud vůbec nějak :-). Podle všeho co o tom vím se projekt solární plachty poháněné laserem jeví jako realistický - poprvé byl zmiňován už v 70-tých letech (kdy se poprvé dal vysledovat trend miniaturizace elektroniky)
Vždycky mě ale přišlo nemožné, aby titěrné sondy komunikovaly na takto obrovskou vzdálenost, a problém tento přiznává i současný plán:
Je do určité míry logické, že optika použitá k zaměření paprsku na tak obrovskou vzdálenost by mohla fungovat i pro příjem.
Ještě mi napadá, že aby sonda sama nemusela plýtvat energií a hmotností, tak by pro signalizaci mohla použít něco jako "optický telegraf" - plachta by byla pokrytá vrstvou kapalných krystalů, které by mohly selektivně potlačovat odraz pohonného paprsku, kapalné krystaly by mohlo jít moderovat komunikačním protokolem a šlo by tím třeba dosáhnout relativně slušné bitrate - tak odhaduju jednotek bps (?). Kapalné krystaly na solární plachtě použili už Japonci...
(nečetl jsem články tak do hloubky, aby bylo jasné, jeslti tohle je tam popsané.. ).
Přesto mi těch 100 mega USD přijde jako kapka v moři... podle mě by si to vyžádalo miliardy a plachtu s rozměrem stovek čtverečních km (aby vůbec byla šance se do ní tlačným laserem trefit a zachytit nějaký odraz pro komunikaci...)
Jinak pokládám za celkem logické, že pozemní část by se musela po dobu letu neustále rozšiřovat a zdokonalovat - musela by se celé desítky let zvyšovat přesnost zaměření i výkonu laseru.
The big challenge would be to transmit the information across a distance of more than four light years to a receiving station on a planet already far away and long ago. The laser array – the Light Beamer – would double as a telescope system to receive the signal back from the receding nanocraft.
Zajímavé je tohle - je to na hranici toho, čeho bychom se mohli dožít:
Much of this plan is probably half a lifetime away. Mr. Milner and his colleagues estimate that it could take 20 years to get the mission off the ground and into the heavens, 20 years to get to Alpha Centauri and another four years
‘What was once a 300 gram instrument is is now available at three grams,” Milner continues. “What was 100 grams is now 0.5 grams. This is the trend we are riding.”
Velikosti jsou dost zajímavé - vracíme se skoro k našemu původní rozpracované české CubeSail (nakonec czCube)
Milner’s team believes we can now talk in terms of a laser-driven lightsail that is no more than 4 meters across
Jinak pro mě poněkud překvapivé je, že laser pohánějící plachtu chtějí umístit na Zem. Tím se omezuje doba využití (ale zase: tu plachetnici by si mohlo předávat několik "tlačných stanic" umístěných v klimaticky nejvhodnějších oblastech Země)
Další zajímavosti: kromě Stephena Hawkinga se objevuje jméno Freeman Dyson. Žijící dinosauři klasické sci-fi éry (mého dětství) se asi holt nechtějí nechat zahanbit úspěchy mladší generace (Elon) a chtějí dát světu vědět, co promýšleli celý život :-)
Dobrá debata. Yuri Milner je původem snad Rus. Ke způsobu komunikace zatím žádná připomínka - navrhněte lepšího, než aby ten hypotetický chip umožňoval řídit změny reflektivity plachty....
Není mi taky jasné, jak miniaturizovat pozorovací vědecké přístroje (např. optické teleskopy). Přijde mi to šílené a pro srování sem hodím, co jsem vyhrabal nedávno...
citace:
by tu plachetnicu na 20% rychlosti svetla mali urychlit v priebehu niekolkych minut
to mi popravdě přijde nemožné už kvůli zrychlení, kterému by super-křehká konstrukce nutně byla vystavena. chápu, že budou akcelerovat s víc než 1g, a chápu i to, že tlak laseru by nejsilnější poblíž Země... no, zřejmě jim to nějak tak vychází, ale v tom případě by stejný typ sond mohl hned prvních několik dnů až týdnů po spuštění systému vyslat podobné průletové sondy téměř ke všem zbylým zajímavým cílům ve Sluneční soustavě :-) a dolet by byl v řádu hodin, maximálně dnů.
citace:by tu plachetnicu na 20% rychlosti svetla mali urychlit v priebehu niekolkych minut
to by boli zrýchlenia ako pri výstrele z pušky - do 100km/s2 (~10 000G)... Pre teleso o hmotnosti 1 gram a akceleráciu 100km/s2 treba silu 100N... neverím, že by sa také zrýchlenie dalo dosiahnuť tlakom žiarenia - výkon na jednotku plochy a na jednotku hmotnosti by musel byť neskutočne obrovský - v okolí Zeme je tlak slnečného žiarenia (1361W/m2)je cca 9 mikronewtonov na meter štvorcový, pri "dokonale odrazivom" povrchu v celom pásme UV-IR.
A iste, na jednej strane mám gramy, na druhej metre štvorcové - to je dané tým, že nemáme prevodný parameter - neviem ani koľko to bude vážiť, ani akú to bude mať plochu plachty.
Edit: Predpokladajme pre jednoduchosť, že celá plachta bude mať hmotnosť 1kg - na požadovanú akceleráciu potrebujeme vytvoriť urýchľujúcu silu 100kN. Pokiaľ teda 1361W (na m2) vytvorí tlak 9 mikronewtonov, na dosiahnutie tlaku 100kN je potrebné žiarenie s výkonom 15,122x10E12 watt, teda 15,122 terawatt. To je asi tak ... priemerná energetická spotreba ľudstva v roku 2010 - bola 16 TW (podľa wiki). A pokiaľ má byť dosiahnutá rýchlosť 20% rýchlosti svetla, je potrebné tento výkon dodávať na solárnu plachtu nepretržite po dobu ~10 minút. Mimochodom - za ten čas solárna plachetnica preletí 18 milionov kilometrov - to je tiež zrejme dôvod, prečo musia byť zrýchlenia mimoriadne vysoké a teda potrebné energie priam neskutočné. Urýchlenie musí byť urobené čo najrýchlejšie, v čo najkratčom čase, pretože takto poháňaná slnečná plachetnica rýchlo uniká "z dosahu" vysielacieho zariadenia.
Radšej pritom vôbec nezvažujem otázku efektívnosti vytvárania žiarenia a jeho prenosu na solárnu plachtu...
[Upraveno 13.4.2016 Alchymista]
No jo, no. Yuri night, navíc povzbuzená aktuálním ohlasem, který mělo přistání Falconu na vodě :-)
Kdyby fakt zrychlovali jen krátcem, tak těch 100 GW není tak nereálných... sice si zatím neumím představit žádnou realistickou formu akumulace energie, ale zase by byla potřeba jen relativně krátce (např. obrovské soustředění baterií do elektromobilů, které by na akci byly dobíjeny celé měsíce - a pak byly po tomhle heroickém výkonu normálně prodány na trh?)
Vidím jednu vážnou otevřenou otázku - jak tu sondu chtějí během urychlovací fáze stabilizovat. Tlak záření ani tvar sondy nikdy nebude absolutně přesný, sonda bude mít sklon se roztočit podél osy kolmé na směr letu. Rotací to těžko půjde. A aktivně? Jak?
citace:Vidím jednu vážnou otevřenou otázku - jak tu sondu chtějí během urychlovací fáze stabilizovat. Tlak záření ani tvar sondy nikdy nebude absolutně přesný, sonda bude mít sklon se roztočit podél osy kolmé na směr letu. Rotací to těžko půjde. A aktivně? Jak?
mělo by to jít tvarem plachty, podobný problém, jako autostabilizace kabiny při sestupu atmosférou
Mě pořád nejde do hlavy, proč budovat pozemní cluster laserů. Nejvíc energie se dá zkoncentrovat v blízkém kosmu... energetický tok v kosmu v úrovni vzdálenosti Země od Slunce je kolem 1.5 kW/m2 a koncentrovat ho jde až tak jednoduše, jako nějakým dalším reflektorem (nebo dvojicí reflektorů - dvojící parabolický vs. vypouklý reflektor by mělo jít "zaostřit" pokud možno přesně na akcelerující mezihvězdnou plachetnici)
100 000 000 kW / 1.5 = 66666666 m2 :-) pěkně satanské číslo :-)
nicméně odpovídá to kružnici o poloměru cca 4.6 km - a protože to není žádný fotovoltaický panel, nebo tak něco, tak můžeme počítat s téměř 100% účiností (ta plachta beztak musí mít víc jak 99% reflektivitu, aby jí to neroztavilo...to teda taky nevím, jestli takový materiál mají...)
(plochu, kterou sekundárním reflektorem zaostřený paprsek "prostřelí" primární reflektor, tasdy zanedbávám - půjde v podstatě o přibližný ekvivalent plochy sekundárního vypuklého reflektoru, u kterého budou ale úplně extrémní nároky na přesnost... ovšem ty rozměry nebudou zas tak monstrózní, na rozdíl od primárního reflektoru)
Reflektor samotný by mohl být z ultratenkého materiálu, vyrobený podobnou technologií jako plachta, stabilizovaný rotací a nějakými strunami. Jeho hmotnost by mohla být v řádu stovek tun, což není nijak odlišné od toho, kolik bude potřeba (reflektor stavíme spíš asi v prostoru Země, resp. libračních bodů Země Slunce, takže je to srovnatelné s dopravou podobného množství materiálu na Mars).
Samozřejmě, laser je laser, je to koherentní záření, něco podobného pouhou optickou soustavou soustřeďující sluneční světlo nedosáhnem... ale zase pokud to opravdu jde postavit, aby se to urychlilo v řádu hodin, tak doba trvání té ultrapřesné stabilizace celé "odpalovací konstrukce" stačí taky v řádu hodin... a pokud stejný reflektor pak máme použít pro komunikaci se sondou, tak se hodí, že se dostanem mimo vliv atmosféry.
Vlastně můj projekt má i tu výhodu, že ve stejném rozlišení, které bude potřeba pro komunikaci, půjde odpalovací reflektor použít i pro přímé pozorování exoplanet v docela slušném rozlišení :-)
Vlastně se skoro dá říct, že komunikace s malou mezihvězdnou sondou bude vyžadovat technologie srovnatelné s těmi, které by už umožnily přímé pozorování exoplanet :-) Čímž trochu počítám, že to celé skončí.
(ovšem jestli chtějí ty sondy vypouštět masově, protože to budou v podstatě jen "čipy s oplachtěním", tak nebude problém jich jedním směrem vypustit tisíce, postupně klesajícími rychlostmi a vybudovat tak na trase sérii retranslací na vzdálenosti, které už dávají nějaký smysl...)
Testing has started at NASA's Marshall Space Flight Center in Huntsville, Alabama, on a concept for a potentially revolutionary
propulsion system that could send spacecraft to the edge of our solar system, the heliopause, faster than ever before.
The test results will provide modeling data for the Heliopause Electrostatic Rapid Transit System (HERTS). The proposed HERTS
E-Sail concept, a propellant-less propulsion system, would harness solar wind to travel into interstellar space.
"The sun releases protons and electrons into the solar wind at very high speeds -- 400 to 750 kilometers per second," said Bruce
Wiegmann an engineer in Marshall's Advanced Concepts Office and the principal investigator for the HERTS E-Sail. "The E-Sail
would use these protons to propel the spacecraft."
Vážení přátelé,
pořád zapomínáte na fyziku, budiž Vám odpuštěno.
Nemáme materiál s takovou odrazností, aby se neroztavil.
Nemáme možnost reálně ve větší vzdálenosti to zaměřit, protože je to jinde, než teď vidíme (namítáte spočítáme, ale ta nepřesnost!
Neumíme udělat tak homogenní paprsek, aby to tlačilo rovnoměrně.
Neumíme udělat paprsek s tak malou rozbíhavostí (nota bene z povrchu Země)
Nemáme nic, co by na takové vzdálenosti mohlo komunikovat (mimo zmíněných mnoho retranslací za sebou, ale uznejte, že nereálné.
Ve vesmíru je taky špína, mikronová částice to při v=c/x malé x spolehlivě roztaví.
Předpokládám, že toto fórum je o reálných věcech.
Vymýšlejte dál...
citace:Vážení přátelé,
pořád zapomínáte na fyziku, budiž Vám odpuštěno.
Jistě, právě proto projekt zaštítili břídilové jako Hawking nebo Dyson. Ti na fyziku určitě taky pozapomněli.. zřejmě senilita, chápu :-)
citace:
Nemáme materiál s takovou odrazností, aby se neroztavil.
Toto připouštím, že je asi pravděpodobné: nevím, jak je to s maximální albedem, které umíme dosáhnout. Vygooglil jsem hodnotu 96% pro oxid hořečnatý, čekal bych něco s titanem kvůli titanové bělobě, ale nejvíc odrazí prý stříbro a hliník (teda asi kromě viz výše).
Potřeba je 99% (to 1% vyzářit jako teplo bude taky celkem síla, ale zřejmě to někdo počítal, tak netuším...)
citace:
Nemáme možnost reálně ve větší vzdálenosti to zaměřit, protože je to jinde, než teď vidíme (namítáte spočítáme, ale ta nepřesnost!
Tady mě napadá poměrně jednoduchý trik: po stranách tlačného paprsku měnit barvu laseru a dle sledování odrazu vyhodnocovat, kterým směrem se to odchyluje.
Samotné urychlení má prý trvat jen několik hodin, takže odraz i o výrazně nižší intenzitě, než bude odraz všech těch gigawattů by měl být dalekohledy pozorovatelný...
Ještě další varianta: jestli vypustí celý mrak sond, tak statisticky se jich souhrnné urychlení rozloží dle gausovy křivky. Sondy, co poletí zhruba správným směrem, ale méně urychlené, mohou posloužit jako retranslace signálu.
citace:
Neumíme udělat tak homogenní paprsek, aby to tlačilo rovnoměrně.
Opět, o tomhle zas tolik nevím, já bych místo laserů použil reflektory, které by byly nějak aktivně adaptivně tvarované ve stavu beztíže...
Podle jejich verze zase těch laserů bude strašně moc, takže se to asi nějak "homogenizuje" tím, kolik toho bude...
citace:
Neumíme udělat paprsek s tak malou rozbíhavostí (nota bene z povrchu Země)
s tím povrchem bohužel souhlasím. Taky nechápu, co si od toho slibují.
citace:
Nemáme nic, co by na takové vzdálenosti mohlo komunikovat (mimo zmíněných mnoho retranslací za sebou, ale uznejte, že nereálné.
Uznávám, že na vzdálenost 4 LY si jakoukoliv přímou komunikaci s nanochipem představit nedokážu, ale existence těch retrlanslací může být vedlejším efektem toho, že ne celý shluk bude urychlen na tu maximální možnou rychlost...
U retranslací ale nemám jasno v tom, co by bylo zdrojem energie pro tu komunikaci (u přímého spojení jsem si představoval změnu odrazivosti - tu jde provést i fyzicky natočením plachty - přesto jsem skeptický, že by šlo tak malý objekt pozorovat na vzdálenost 4 LY a podotkl jsem, že
stejnou technologií bychom už nejspíš mohli pozorovat detaily exoplanet přímo...)
citace:
Ve vesmíru je taky špína, mikronová částice to při v=c/x malé x spolehlivě roztaví.
Některé sondy ano,ale oni jich chtěl vypustit značně redundantní shluk.
citace:
Předpokládám, že toto fórum je o reálných věcech.
Vymýšlejte dál...
Toto je první realistický návrh po dlouhé době. A kdyby to skutečně šlo podniknout s rozpočtem velikosti JWST nebo LHC... nemůžu si pomoct, ale na rozdíl od čiré vědy by toto bylo srozumitelné masám. Ale navíc řešení s tím souvisejících technologických problémů by mohlo najít svoje aplikace - stejně jako takovýto skok přinesl program Apollo (u teoretické jaderné fyziky nebo astronomie je to daleko základnější výzkum a aplikace nových poznatků potrvají daleko déle...) [Upraveno 13.4.2016 xChaos]
Bohužel je to nerealistické a ještě nejakou dobu bude.
O této technologii se diskutuje snad od 60. let, určitě od 70. let, ale pokrok byl zatím mizivý.
Zejména energie, komunikace a přístrojové vybavení je obrovským problémem.
Projekt se snaží pohon a komunikaci řešit kilometrovým teleskopem a to je hlavní bod, kde mise ztroskotá. Dnešní technologie umožňují postavit jen teleskop do průměru ~130 metrů. Takových teleskopů by muselo být postaveno aspoň šedesát.
Odhaduju, že cena celého projektu by byla obdobná jako u ISS.
Takže asi by to šlo, ale peníze na to zřejmě neseženou.
Jen nechápu, proč to loď musí mít hmotnost 1 gram, proč ne třeba 5 g nebo 10 g. Nezdá se mi, že ty nároky na urychlení budou tak extrémně velké. Místo hodiny se to bude prostě urychlovat pět hodin.
Jinak co se týče laserů, poslední roky udělaly lasery s pevným prostředím (solid state) velký pokrok. Pořád se zvyšuje účinnost, takže jsou čím dál menší problémy s chlazením. Lasery jsou krok za krokem menší, jednodušší a levnější.
Hlavně americká armáda hodně táhne výzkum laserů. [Edited on 14.4.2016 JanGrohmann]
jan Grohmann - daj do toho trochu počítania!
Píšeš: 5 hodín urýchľovania, to je 18000 sekúnd.
Cieľová rýchlosť je daná - 60 000 km/s. Požadované zráchlenie je potom 3333m/s2 čiže 333G - to už sa dá vydržať, antirakety majú zrýchlenia väčšie.
Dráha preletená za dobu zrýchľovania je potom ale 540 milionov kilometrov - zhruba dve tretiny vzdialenosti k Jupiteru. Na túto vzdialenosť musí byť "dopravený" na sondu potrebný výkon, aby bol zabezpečený potrebný tlak žiarenia.
Lasery - podľa tvojej požiadavky musia pracovať päť hodín nepretržite.
A pozor - žiadny pulzný režim, pekne kontinuálny, a bez akéhokoľvek kolísania. Inak bude zrýchlenie sondy nepravidelné a nedokážeš udržať urýchľovanú sondu v zameraní, pretože mieriš na objekt, polohu ktorého poznáš s oneskorením niekoľko hodín a lúč cieliš na miesto, kde bude sonda až o niekoľko hodín.
citace: ... Toto je první realistický návrh po dlouhé době. A kdyby to skutečně šlo podniknout s rozpočtem velikosti JWST nebo LHC... nemůžu si pomoct, ale na rozdíl od čiré vědy by toto bylo srozumitelné masám. Ale navíc řešení s tím souvisejících technologických problémů by mohlo najít svoje aplikace - stejně jako takovýto skok přinesl program Apollo (u teoretické jaderné fyziky nebo astronomie je to daleko základnější výzkum a aplikace nových poznatků potrvají daleko déle...)
... Nepovažuji toto za realistický návrh. Není tam ani naznačeno mnoho věcí (zásoba energie, zpětná komunikace, odolnost plachty, ...). Návrh v mnoha ohledech zásadně překračuje naše technologické možnosti. Je to i na hraně teoretické fyzikální proveditelnosti.
(pozn: Nejsem extra pesimista, jen mám zkušenosti s výkonnými lasery. Z pozice technika firmy dodávající průmyslové laserové obráběcí stroje)
Mezihvězdné lety jsou fajn, na stránkách sci-fi. Současná kosmonautika zatím jakžtakž zvládá lety meziplanetární, a mám obavu, aby kvůli holubům na střeše nakonec neuletěl i ten vrabec v hrsti. Kdyby to laserové urychlování zredukovali z desetitisíců na stovky kilometrů za vteřinu a použili na tělesa létající uvnitř Sluneční soustavy, bylo by to, myslím, daleko přínosnější.
Co se tyka sondy, za takovych podminek by pocatecni hmotnost musela byt podstatne vyssi, nebo by musela mit ablativni stit. nepamatuji si presne hranice, ale pokud nedojde k "odfouknuti" napr. dusikem, tak nekde okolo 10Kw/mm2 dojde k premene material na plazmu, ktera bude tlakem zareni udrzovana na svem miste. Diky tomu bude fungovat jako zrdcadlo. Tedy, jsou tu dve moznosti - bud ablativni stit a vyuzit ho jako SRB, nebo vyuzit odrazivost plazmy.
Neverim, ze by bylo mozne vytvorit plachtu, ktera by prenasela tyto vykony.
Vážení přátelé, zejména pak Chaosi,
oni se i ti "Velikáni" občas utnou, nebo také občas potřebují, aby se o nich media zmínila, aby se na ně "nezapomnělo".
Takže.
To ztrátové teplo na nikoliv 100% odrazivosti je bezpečně dostatečné na okamžité upečení, i kdyby to mělo 99,99%. S tím nic nenaděláme.
Lasery ze Země, jak už řečeno, z mnoha důvodů (refrakce, rozptyl) nelze použít, to připouštíte. Jen na Zemi by se uchladit daly, ale třeba na Měsíci už je neuchladíte, i když se jejich účinnosti neustále zlepšují, zase by to muselo být moc devítkové. M.j. lasery je nutno něčím napájet, že? A ten zdroj je při konverzi principiálně ne příliš účinný, i kdyby jste tu energii střádal postupně třeba do superkapacitorů, při jejich vybíjení se energie ve formě tepla vytvoří také mnoho. O trefování se do tělesa, o kterém se jen (byť se snažíme počítat) domníváme, kde se nachází, si myslím také své.
Sonda bude nepochybně také elektricky vodivá, copak si s ní budou dělat magnetická pole, vůči nimž se bude rychle pohybovat a tedy interagovat s indukovanými proudy. A i kdyby se cestou nevyskytly kameny, nebo prach, i atomy vodíku budou dělat "iontovou implantaci" do křemíku komunikační části. No a ta komunikace sama...
Netvrdím, že bychom se rádi ke hvězdám nepodívali, třeba i jen pomocí sond, ale budeme muset o hodně technologicky pokročit. I nejlepší současné technologie nestačí, vidíme to na příkladu, že ještě ani nemáme pořádně fungující fyzikální pohony - pro iontový pohon potřebujeme vyrobit elektřinu přes ne moc účinnou fotovoltaiku, nebo ještě méně účinnou konverzi tepla peltierem (zkouší se sice Stirling, ale taky nic moc).
Potřebujeme: zvládnout (termo)nukleární reakci tak, aby vysokoenergetické produkty reakce šly s minimálním rozptylem jako reakční hmota jedním směrem, potřebujeme materiály odolné teplotám ne tisíce, ale deseti-, sto- tisíce stupňů (kdy v Cernu začnete kromě neustálého hledání nových částic bádat také nad tím, zda by se nedala třeba překvarkováním) vytvořit hmota s novými vlastnostmi), potřebujeme materiály s téměř dokonalou odrazivostí nejen pro světlo, ale i pro neutrony a gama záření.
Prostě na "brzdě stojí" klasická fyzika a termodynamika z devatenáctého století. My jsme za poslední století vymysleli jen elektroniku (postavenou na kvantovce, taky naše dobré dílo), díky za ní, ale to nestačí. Obávám se, že pokud neobjevíme zcela nové principy, může se to stát i hrobem naší technické civilizace (aplikace do mobilních telefonů a podobné hračičky to nevytrhnou).
I takovýto, nepochybně zcela šílený, nápad může být užitečný, neboť může posunout technologii vpřed. Jsem jen zvědav kolik majetných lidí tomu uvěří a utopí tam své peníze, jsem přesvědčen , že Musk mezi nimi nebude.
citace:
Potřebujeme: zvládnout (termo)nukleární reakci tak, aby vysokoenergetické produkty reakce šly s minimálním rozptylem jako reakční hmota jedním směrem, potřebujeme materiály odolné teplotám ne tisíce, ale deseti-, sto- tisíce stupňů (kdy v Cernu začnete kromě neustálého hledání nových částic bádat také nad tím, zda by se nedala třeba překvarkováním) vytvořit hmota s novými vlastnostmi), potřebujeme materiály s téměř dokonalou odrazivostí nejen pro světlo, ale i pro neutrony a gama záření.
Prostě na "brzdě stojí" klasická fyzika a termodynamika z devatenáctého století. My jsme za poslední století vymysleli jen elektroniku (postavenou na kvantovce, taky naše dobré dílo), díky za ní, ale to nestačí. Obávám se, že pokud neobjevíme zcela nové principy, může se to stát i hrobem naší technické civilizace (aplikace do mobilních telefonů a podobné hračičky to nevytrhnou).
s tím bych souhlasil, v určitou chvíli je ale třeba vystoupit ze zaběhaných cílů, jinak se nepohneme
přidal bych ještě jeden problém, který miběží hlavou, jak zkoumat cílovou soustavu při takovéhle rychlosti? Jistě, hodně by udělalo množství sond, ale stejně, jak třeba ostřit fotky ...
souhlasil bych NovýmJiříkem, tenhle princip by bylo zajímavé rozpracovat nejdřív v malém pro průzkum sluneční soustavy, to by bylo již dnes techicky realizovatelné a zároveň progresivní
jako odborníka bych se chtěl zptat, jaký je dnes rozdíl mezi špičkovými průmyslovými lasery a nejlepšími vojenskými aplikacemi (tedy těmi, které ještě nejsou tajné)?
citace: ... se chtěl zptat, jaký je dnes rozdíl mezi špičkovými průmyslovými lasery a nejlepšími vojenskými aplikacemi (tedy těmi, které ještě nejsou tajné)?
Neznám tajné aplikace, ale myslím si že ohledně "klasických elektřinou napájených" laserů nebude rozdíl nijak veliký. Fyzikální rámec je pevně daný ... ;-)
Nicméně tam, kde my používáme optiku z broušených krystalů selenidu zinku čistých na 99,99999%, tam si vojáci mohou dovolit vyšší čistotu materiálu (třeba o dvě místa), ovšem za výrazně vyšší cenu.
Druhá věc je, že vojáci používají třeba výkonné chemické lasery, které z důvodu emisí v průmyslu nikdo nepovolí. Viz třeba laser COIL a letadlo Boeing YAL-1:
