| 19.11.2001 - 10:22 - Véna Maixner | |
|
| MEK příspěvek #1058 Ahoj vespolek,
teď jsem byl týden v Nice na konferenci SatNav 2001 o satelitní navigaci. Jedním z účastníku byla i komerční organizace ArianeSpace (vypouští ariane 4 a 5) a StarSem (vypouští sojuzy). Všem doporučuji se mrknout na jejich weby. Jsou tam docela zajímavé informace o nosičích a aktualitách. Adresy jsou:
http://www.arianespace.com
href="http://www.starsem.com
">http://www.starsem.com
Získal jsem pár vizitek a také jsem si popovídal zlehka o cenách za jednotlivé nosiče.
Takže cena za vypuštění na LEO:
Ariane 4 - cca. 75 mil $
Ariane 5 - cca. 90 mil $
a za Soyuz - cca. 40 - 50 mil $ (v závislosti na typu nákladu a dalších službách).
Véna
P.S.: Ještě jsem sháněl nějaký mail, kam klást různé zajímavé otázky právě ohledně sojuzů apod. a byl mi poskytnut tento mail:
communication@starsem.com
Zde jsou prý schopni zodpovědět spousty záludných otázek (alespoň dle vyjádření jejich managerů  )))
|
|
| MEK příspěvek #1060 Jak se to člověku stane,že se dostane na týden na takovouto konferenci a jedná tam s manažery ArianeSpace a StarSemu?
U koho pracujete,že se zabývá satelitní navigací? To u nás někdo používá? Myslel jsem,že je to záležitost pouze vyspělých států.
Ovšem 3,2 miliardy Kč za start A-5 není špatná cena!! Když si vezmu,že naše vláda jedná o pár milionech korun pro školství nebo vědu,je mi jasné že v té Evropě budeme opravdu pouze tzv. na ....
M.Filip
19.11.2001
|
| 19.11.2001 - 12:59 - Véna Maixner | |
|
| MEK příspěvek #1062 - reakce na příspěvek #1060 Já pracuji kupodivu u Českých Drah. Je tu takové malé oddělení, které se jmenuje Laboratoř Inteligentních Systémů a vyvíjíme tu vlakový lokátor, tj. zařízení, které bude v každý okamžik vědet polohu vlaku s přesností na cm.
Celý projekt je (byl) součástí projektu Egnos Test Bed, resp. podsoučástí projektu Gallileo. Dokonce moji kolegové byly na týden v CNES.
A k tomu povídání s manažery, oni tam tak opuštěne a trochu znuděně seděli, tak jsem se s nimi dal do hovoru a bylo ))))
Přeju pěkný den, Véna
P.S.: A jinak, co se týče přidělování peněz z ESA, tak je to většinou politika a existuje i klíč, který zhruba říká, že kolik procent peněz do ESA z daného státu jde, tak i takový podíl mohou mít na projektech (zjednodušeně řečeno). Takže z tohoto pohledu bych v nejbližší době opravdu neočekával větší kosmický projekt řešený v Česku (((
|
| 19.11.2001 - 12:59 - Lubor Lejcek | |
|
| MEK příspěvek #1063 S těmi cenami bych to neviděl bych to zase tak tragicky. Pro nás by bylo možné i výhodné konstruovat malé družice, které jsou levnější a lze je vynášet jako vedlejší užitečné zatížení. Zanedlouho budou i mikrodružice pro dálkový průzkum Země schopné snímkovat s rozlišením pod 4 m (není to špička, ale není to tak zlé). Na výrobu malých družic se specializují firmy zejména v Anglii a existují nosiče těchto malých družic, které jsou levnější než AR5 (Athena, budoucí Vega, ruské konvertované rakety). Touto cestou jde např. Ústav fyziky atmosféry, který by chtěl svou další mikrodružici vypustit ruskou raketou snad v rámci kompenzace ruského dluhu (teď to ale s tou kompenzací dluhu není jisté).
Jak se člověku stane, že se dostane na takovou konferenci je někdy jednoduché. Prostě si sežene peníze na konferenční poplatek, letadlo (do Nice a zpět bych odhadoval letenku tak za 11 tisíc Kc), ubytování (hotel ** za 400 FF/noc) a už se letí (nejlepší ovšem je, aby člověk byl na takovou konferenci vyslán nějakou institucí, která má na to peníze a tato konference spadá do popisu její činnosti). Tyto konference jsou veřejné. Srdečné pozdravy všem na síti posílá Lubor Lejček
|
| 19.11.2001 - 14:40 - Véna Maixner | |
|
| MEK příspěvek #1068 Ještě chci doporučit informace ve složce Documents - Ariane 5 - User's manual (nebo Ariane 4 - User's manual) na serveru www.arianespace.com. Jsou zde podrobné popisy předstartovních a startovních procedur Ariane 5, jednotlivé konfigurace, elektrické připojení družic, konfigurace řídícího centra, časový rozpis jednotlivých testů apod.
Véna
|
| 28.11.2001 - 12:08 - Martin Kostera | |
|
| MEK příspěvek #1114 No jestli 1kg vyneseny AR5 stoji 4500$, tak to skutecne chapu, ze Arianespace a ESA na tom vydelavaji...
|
|
Obávám se, že šéf Ariane Group Alain Charmeau žije v nějakém paralelním vesmíru a věří konspiračním teoriím. Místo aby zamakali a udělali pořádnou znovupoužitelnou konkurenci SpaceX.
Pokud mi to Translator správně přeložil z němčiny do angličtiny.
http://www.spiegel.de/wissenschaft/technik/alain-charmeau-die-amerikaner-wollen-europa-aus-dem-weltraum-kicken-a-1207322.html |
|
| ...to je neskutečné... ta závist a nenávist mu doslova leze z jeho bruselsky vymydlených uší... |
|
opäť mi to nedá: rozhovor je predovsetkym smerovany na nemeckych politikov (nie pre nadsencov kozmonautiky) aby zvysili subvencie do vyvoja rovnako ako to robi US uz desiatky rokov prostrednictvom objednavok z vojenskeho sektora.
A poplakat si nad neutesenou situaciou, hrozbou straty pracovnych miest casto zaberie.
Musk si takisto musel pracne vybojovat kontrakty od NASA a DoD, aby vsetky nekoncili u ULA a takisto jedna z ciest boli PR clanky a vystupenia kde si nebral servitky. Jednoducho takato taktika patri k veci a nema zmysel za tym hladat viac. |
|
| V jednom ale ta jeho úvaha asi obstojí. Při omezeném počtu startů, a v podstatě kusové výrobě, zůstávají všechny režijní náklady na stejné výši a ten rozdíl v materiálu a energii navíc může být kompenzován jednodušší konstrukcí a použitím levnějších materiálů a vyšší nosností. Potom skutečně může vyjít, že ekonomicky znovupoužitelnost nemá žádný přínos, při omezeném trhu a počtu startů. |
|
v tom je prave ten kontrast stareho (obyčajne europskeho) a noveho (obyčajne americkeho) uvazovania.
dat si za zaklad uvazovania predpoklad velkosti dopytu, ako to robi prva skupina je sice "bezpecnejsie" ale moze sa ukazat (ako sa v historii uz stalo neraz napr. s Fordom T) ze pokles ceny a zaroveň s "módou" vie spravit na strane dopytu zázraky.
ak sa tak stane, nema Arianespace so sucastnym portfoliom v globalnom meritku sancu a pride definitivne o poziciu (asi moze nadalej ostat lokalnym europskym poskytovatelom a snazit si udrzat najma vladne zakazky). takisto sa ale moze stat ze dopyt nebude velmi pruzny a vyhoda vysokeho poctu startov sa neuplatni v takom meritku ako napr. SpX ocakava.
kazdopadne ja skor ocakavam prvu moznost a to ze dopyt zasadne narastie, pretoze pokles celkovej ceny bude daleko dramatickejsi nakolko sa bude tykat celej retaze nakladov : navrh a vyroba satelitu, poistenie, vynesenie, riadenie, likvidacia
ak prevadzkovatelia napr. komunikacnych satelitov v minulosti ratali so sumami vysoko nad 500 milionov $, mozu suhrnne naklady klesnut k 100 mil a v buducnosti aj nizsie (pre seriove typy satelitov) a to uz da velky rozdiel |
|
| Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Znovupoužitelné raketě je v podstatě jedno, jestli bude startů 6, nebo 60. Pořád tam bude úspora ze znovupoužitelnosti. |
|
citace:
Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Znovupoužitelné raketě je v podstatě jedno, jestli bude startů 6, nebo 60. Pořád tam bude úspora ze znovupoužitelnosti.
myslim,ze.
znovupouzitelna raketa bude po 6 startoch rada, ak bude tam, kde jednorazova...
-strata nosnosti
-extra predstartova priprava
|
|
To je nesmysl.
Jaká ztráta nosnosti, když letí třeba Dragon? Žádná.
Extra předstartovní příprava je podle všeho podstatně levnější, než výroba nového kusu. |
|
http://www.elonx.cz/cim-se-lisi-falcon-9-block-5-znovupouzitelny-druhy-stupen-rampa-pro-bfr-a-dalsi-novinky-od-muska/
-"Už v případě současného Blocku 4 prý práce mezi dvěma starty jednoho stupně zaberou jen zhruba 10 dní." to už je mi extra príprava...
-"Už dnes prý SpaceX nabízí starty s použitými stupni za pouhých 50 milionů dolarů místo původních 62 milionů."
ano ano, ja viem, je to len PR 
|
|
citace:
Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Znovupoužitelné raketě je v podstatě jedno, jestli bude startů 6, nebo 60. Pořád tam bude úspora ze znovupoužitelnosti.
Jenže to není jedno výrobci, který má vybudovanou fabriku a v ní lidi. A to je trvalý režijní náklad. Pokud ho mohu rozpočítat na 60 startů ,je to něco jiného, než na 6 startů. A při určitém malém počtu startů se může stát, že jednodušší jednorázově použitelná raketa je ekonomicky výhodnější
Teď se nebavím o Spx vs. Europa, tohle přeci platí obecně o speciální kusové výrobě vs. sériové výrobě. Efekt sériové výroby je hlavně v rozpočtu režijních nákladů do více výrobků. |
|
citace:
citace:
Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Znovupoužitelné raketě je v podstatě jedno, jestli bude startů 6, nebo 60. Pořád tam bude úspora ze znovupoužitelnosti.
Jenže to není jedno výrobci, který má vybudovanou fabriku a v ní lidi. A to je trvalý režijní náklad. Pokud ho mohu rozpočítat na 60 startů ,je to něco jiného, než na 6 startů. A při určitém malém počtu startů se může stát, že jednodušší jednorázově použitelná raketa je ekonomicky výhodnější
Teď se nebavím o Spx vs. Europa, tohle přeci platí obecně o speciální kusové výrobě vs. sériové výrobě. Efekt sériové výroby je hlavně v rozpočtu režijních nákladů do více výrobků.
Říká vám něco rakouská škola ? Jde o ekonomickou školu, která vychází ze subjektivní teorie hodnoty a zkoumá jednání člověka ve společensko-ekonomické sféře.
Pokud máte produkt, který za velmi malé náklady generuje zisk a továrnu se zaměstnanci, které ho doposud vyráběli a už nemusí, tak je necháte dělat něco jiného v návaznosti na strategii vašeho podnikání, na místo toho aby vyráběli věci, které se po prvním použití zahodí. Z delšího časového hlediska je znovupoužitelnost motorem pro inovace a nové výrobky.
____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
| alebo su jednorazove dopravne prostriedky naozaj vyhodnejsie a vsetci vyrobcovia aut, vlakov, lodi, lietadiel a bicyklov to maju zle |
|
Možná už jsem to sem psal, ale napíšu to znova.
Celá záležitost se SpaceX je reklamní kampaň, neboť Musk nemá tolik peněz, aby si sám stavěl rakety jak se mu zlíbí, proto potřebuje mediální senzaci pro investory.
Opakovatelně použité rakety se zkoušeli hned od začátku, nikdy nikdo neuvažoval o jednorázové raketě! Jednorázová raketa ale vyplynula z vojenské objednávky na raketu schopnou nést +- 50 t nákladu (první vodíková bomba) na opačnou stranu Zeměkoule! A vojáci nepotřebují znovupoužitelnou raketu! Za to vojáci potřebovali +- 10 000 raket, aby mohli zničit celou polokouli a ještě s nimi pravidelně cvičit, tj. nejméně několik desítek raket do roka odpálit! (celkově má lidstvo od 60 let potenciál použít ve válce +- 100 000 vodíkových bomb +- 1000 x silnějších než v Hirošimě) A tak vznikla kosmonautika.
Jeden projekt na znovu použitelnost dotažený na hranici naší techniky byl raketoplán, který znovu používal 1. i 2. stupeň! Opakuji 1. i 2. stupeň! Přičemž 1. stupeň SRB neměl nikdy nehodu! Challenger byla spíše ukázka špatné konfigurace raketoplánu, než nehoda SRBu, protože kdyby nádrž na vodík nebyla vedle SRBu, nic by se nestalo. Což může Falkon-9 jen tiše závidět.
Proč se ustoupilo od raketoplánu a proč se do toho nikomu nechtělo?
Cena. Jmenovitě cena kontroly. To je to co je drahé, zbytek je jen kus železa. Cena kontroly při zpracování materiálů, při výrobě dílů, při postupech montáže, při manipulaci, při tankování, při letu. A to vše musíte udělat znovu i na již použité raketě. Je jedno jestli ji kontrolujete při výrobě nebo jen kontrolujete při rozebírání a skládání, vždy jde o kontrolu všech dílů až na materiálové úrovni, pokud nechcete riskovat výbuch.
Je zatraceně rozdíl mezi autem, letadlem a raketou!
Auto může mít konstrukci mnohonásobně pevnější než je potřeba, neboť energie pohybu stačí sotva na zohýbání plechů a teplota provozu je +- pokojová.
Letadlo je kousek nad hranicí pevnosti, neboť energie pohybu lehce rozseká na maděru celí stroj, stačí když s ním lehce bouchnete při přistání a už je na maděru, a teploty provozu jsou na hranici tavení použitých materiálů.
Raketa je už mimo materiálové i konstrukční možnosti, energie pohybu je taková, že každý materiál se rozprskne na ionizované atomy při každém střetu, a teploty jsou vysoko nad teplotou tání i vypařování všech materiálů. Rychlost 7,8 km/s a víc je už prostě hodně moc kinetické energie.
Takže zatímco u auta stačí na opravu šroubovák a kladivo až se něco porouchá. U letadla je nutná pravidelná kontrola každých pár hodin provozu. Nó a u rakety ani po velmi pečlivé kontrole si nejste a nemůžete být jist, že to nebude výbuch.
Zázraky nečekejme. Zlevnění po zkušenostech s provozem mnoha typů raket a mnoha typů kontroly jistě přijde. Ale zázrak se soukromou firmou těžko. Osobně se divím, že SpaceX nepoužila levný, relativně bezpečný a ověřený SRB nebo jeho obdobu u 1. stupně, tj. ocelová roura s padáčkem. :-) |
|
...některých zdejších přispěvovatelů je zde škoda, nechápu, proč po nich firmy vyrábějící rakety nehrábnou všemi deseti, škoda plýtvati takovým géniem!!!
Ale k ESA - je v tom průzračně vidět naprosto fundamentální rozdíl mezi těmito přístupy:
ESA - nemůžeme vyrábět jen jednu raketu za rok, protože potřebujeme práci pro lidi aby se neflákali, nezakrněli nebo nám neutekli
SpaceX - nemůžeme vyrábět 30 raket za rok, protože ty lidi a kapacity potřebujeme pro další vývoj a výrobu dalších projektů |
|
Předpokládejme, že nějaký čas budou vycházet náklady na výrobu jednorázové rakety stejné, jako je cena za zpětnou dopravu, za pracnost na kontrolu použité rakety a za úbytek její nosnosti. Přesto by vznikla celkově úspora v materiálu (není levný) a energii na jeho výrobu.
Nelze srovnávat paušálně, ale domnívám se, že již nyní vznikají u SpX úspory ve znovu-použitelnosti, ty postupně porostou a i jiní výrobci na to budou různým způsobem přecházet. |
| 23.5.2018 - 12:21 - novák | |
|
Další zbytečná debata nad rutinním lobbingem.
citace:
Říká vám něco rakouská škola ? Pokud máte produkt, který za velmi malé náklady generuje zisk a továrnu se zaměstnanci, které ho doposud vyráběli a už nemusí, tak je necháte dělat něco jiného v návaznosti na strategii vašeho podnikání, na místo toho aby vyráběli věci, které se po prvním použití zahodí.
Citované spekulace rakouských ekonomů nesouvisí s kosmonautikou (protože to není obor kde by se rakety nebo cokoliv vyráběly za "velmi malé náklady") a zejména ne s diskuzí o výhodnosti znovupoužitelnosti (protože jediná firma používající částečně znovupoužitelné rakety je roky daleko od zisku).
Když chcete mluvit o raketách, velmi malých nákladech a zisku v jedné větě, musíte přejít na fórum modelářů.
citace:
za pouhých 50 milionů dolarů místo původních 62 milionů
Čili pořád méně než je kolísání cen v důsledku změn kurzů měn.
Sliby o snížení ceny o dva řády jsou stále v nedohlednu.
|
|
citace:
za pouhých 50 milionů dolarů místo původních 62 milionů
Čili pořád méně než je kolísání cen v důsledku změn kurzů měn.
Sliby o snížení ceny o dva řády jsou stále v nedohlednu.
vida, uz ste objavil menovy kurz? pokrok, od doby co sme sa bavili o ruskych cenach...
ohladom SpaceX, pokles ceny o 10mega naznacuje, ze znovupouzity booster je lacnejsi ako novy. O kolko, to vedia iba v SpX. Tato sranda ich stala miliardu a aj bez recyklacie su najlacnejsi na trhu, takze ten pokles ceny o dva rady moze byt aj veeeeeeelmi pomaly. Minimalne do doby, kym budu stare kadre a ich fandovia stracat cas a konkurencieschopnost meditovanim nad tym jak sa to vlastne vobec neoplati. [Edited on 23.5.2018 yamato] |
|
citace:
...ohladom SpaceX, pokles ceny o 10mega naznacuje, ze znovupouzity booster je lacnejsi ako novy...
z pohladu skeptika naznacuje, ze za viac je nepredajny...
napriklad
ak nova raketa stoji SPx 20mega + start 20mega +zisk 20mega,
tak jazdena stoji 10mega +start 20mega +zisk 20mega,
PS v tomto vnimani by
- jednorazova raketa s rovnakou nosnostou stala 15mega (mensia a jednoduchsia)(preto ESA moze ist svojou cestou)
- ani raketa zadarmo by neznizila cenu ani na polovicu, nie to este o rad, alebo dva...
PPS yamato, pisem napriklad, tak tie sumy ber prosim s rezervou, to ti len odkryvam nahrubo moj pohlad na vec |
|
tiez si zahadzem hausnumerami:
1. jazdena raketa 10mega
2. start 10mega (jazdeny stupen len preveziete z pristavu na kozmorom, neveziete ho z tovarne do McGregor, nerobite skusobny zazeh v McGregor, neveziete ho cez cele USA na floridu)
3. zisk 10mega (pri rovnakom celkovom profite mozete znizit marzu, robite totiz 2x viac startov vdaka bodu 2.)
sme na polovicnej cene. To sme sa este nepohrali s druhym stupnom a optimalizaciou procesov a marzi pre skutocne frekventovanu dopravu (len automatizacia FTS priniesla milionove uspory, a pritom takova blbost ze jo)
|
|
Jak už psal yamato...
Zavedené firmy prostě neřešily cenu za start- zákazník to prostě zaplatil.
To samé by se dalo říct o aerodynamických krytech. Trochu bude problém s integrací nákladu, ale i tam půjdou najit rezervy.
Paradoxem je, že právě SpaceX používá velice jednoduchou raketu |
|
citace:
Předpokládejme, že nějaký čas budou vycházet náklady na výrobu jednorázové rakety stejné, jako je cena za zpětnou dopravu, za pracnost na kontrolu použité rakety a za úbytek její nosnosti. Přesto by vznikla celkově úspora v materiálu (není levný) a energii na jeho výrobu.
Nelze srovnávat paušálně, ale domnívám se, že již nyní vznikají u SpX úspory ve znovu-použitelnosti, ty postupně porostou a i jiní výrobci na to budou různým způsobem přecházet.
A dodal bych ještě jednu podstatnou věc, zachráněný stupeň není třeba vyrobit
Což je u omezené kapacity výrobní linky podstatnější, než cokoli jiného
Zachráněný stupeň tak především generuje zisk, který by jinak nebyl, protože by se neletelo
Loni například z 18 startů třetina znovupoužití
Při uváděné tehdejší kapacitě +- 12 prvních stupňů za rok
|
|
citace:
tiez si zahadzem hausnumerami:
1. jazdena raketa 10mega
2. start 10mega (jazdeny stupen len preveziete z pristavu na kozmorom, neveziete ho z tovarne do McGregor, nerobite skusobny zazeh v McGregor, neveziete ho cez cele USA na floridu)
3. zisk 10mega (pri rovnakom celkovom profite mozete znizit marzu, robite totiz 2x viac startov vdaka bodu 2.)
sme na polovicnej cene. To sme sa este nepohrali s druhym stupnom a optimalizaciou procesov a marzi pre skutocne frekventovanu dopravu (len automatizacia FTS priniesla milionove uspory, a pritom takova blbost ze jo)
ad2 znizit naklady na start na polovicu, ci stvrtinu, to Muskovi zagratulujem. Ale v tomto bode maka aj ESA. vsak jej nedavno vdaka tomu klesla spolahlivost. Ale verme, ze sa to da spravit aj rozumne bez znizenia spolahlivosti.
Toto je vsak vec nezavisla od znovupouzitelnosti. Takze v tomto ma sancu aj Ariane6
ad3 znizit zisk na polivicu znamena ze sa z lukrativneho biznisu stava bezna kazdodenna rutina. to zaujem o odvetvie prilis nezvysi, na druhu stranu sa zacne obracat kazda koruna a kazdy detail.
Stale som sa vsak nedostal o rad nizsie. Aj ked teda o znacnom znizeni hovorit mozme. Len ci to bude mat stimulacny efekt pre zakaznikov...
PS druhy stupen prinesie podstatne menej uspor ako prvy. Takze ak sa pri prvom stupni a to uz realne zalietanom a prevadzkovanom, stale najdu firmy (dinosauri) uvazujuce, ci sa to oplati, tak na druhy stupen by musel Musk vymysliet nieco skutocne mimoriadne aby sa tomu dalo verit
|
|
| SpaceX potřebuje financovat vývoj BFR/BFS. Potřebuje hodně peněz. Takže to snížení na 50M$ je iMHO jen malá část úspor ze znovupoužitelnosti. |
|
citace:
ad2 znizit naklady na start na polovicu, ci stvrtinu, to Muskovi zagratulujem.
porovnajte si ceny z rokov 2000-2010 (pred nastupom SpX) a zistite ze Musk uz znizil naklady za start o polovicu (plus minus). A to este plne nezahrnul uspory za recyklovane stupne. Gratulacie mozete posielat aj cez twitter, Musk obcas reaguje
citace:
ad3 znizit zisk na polivicu znamena ze sa z lukrativneho biznisu stava bezna kazdodenna rutina. to zaujem o odvetvie prilis nezvysi, na druhu stranu sa zacne obracat kazda koruna a kazdy detail.
to je ekonomicky nezmysel. Za prve, zisk a marza su dve rozne veci. Spolocnost moze predavat sluzbu s polovicnou marzou, ale ak tym strojnasobi trh, tak celkovy zisk ma vyssi.
Za druhe, ak by platilo to co tvrdite, tak by nikto neprevadzkoval letecku dopravu. Ta bola kedysi tiez len luxus pre vyvolenych, ale prave zlacnenie a nasledne zvacsenie trhu prinieslo velke obraty a zaujem investorov o odvetvie.
citace:
Stale som sa vsak nedostal o rad nizsie. Aj ked teda o znacnom znizeni hovorit mozme. Len ci to bude mat stimulacny efekt pre zakaznikov...
rad alebo dva rady nizsie, o ktorych hovori Musk, su teoreticka dosiahnutelna uspora. Jednoducho vychadza z toho, ze by ste platili viacmenej iba palivo.
Ci sa tam dostaneme, to zavisi prave od tej frekvencie letov. Marza, zisk spolocnosti, operacne naklady, operacna efektivita, to vsetko zavisi od toho ci lietate 2x za mesiac alebo 5x za den.
Doba, kedy sa bude lietat 5x za den, je asi este daleko, ale je nad slnko jasnejsie, ze s jednorazovou raketou 5x za den lietat nebudete, bodka.
Takze hoci sa dnes moze niekto snazit konkurovat lacnejsou vyrobou jednorazovych rakiet, z dlhodobeho hladiska je na konci svojich moznosti. Reusable rakety su na zaciatku svojich moznosti.
|
|
