Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Amaterska raketa na KPH
13.12.2016 - 12:10 - 
Dobrý den, chtel bych se zeptat jestli znate tenhle projekt (cca16 km dostup, kvapalný kyslík a kerosen, motor o tahu 250lbf, pretlaková dodávka paliva a okyslicovadla heliem )
http://watzlavick.com/robert/rocket/index.html
http://www.watzlavick.com/robert/rocket/rocket1/photos/index.html

O co mi jde, myslíte jsi, že by mohlo být neco podobného realizovatelné taky u nás ?
V současné dobe jsou ve velke oblibe používany 3D tiskárny a raketovy motor byl už po nekolikrát vitisknout, treba tu: https://3dprint.com/60132/3d-printed-rocket-engine-project/ Tudíž vice mene odpada problem s řešením chlazení, jelikož se dá celý motor pohodlne vytisknout. Stabilizace by pak mohla být dvojí ve stylu V2 ( plynové a aeordynamicke kormidlá jako treba na dánske rakete saphire https://www.wired.com/2011/12/rocket-test-preparations/ , použité jsou tam presne modelárske serva, samotný systém by mohl být založený na mikropočítači arduino, co už bylo taky vyzkoušeno)

Samotny motor by pak byl zrejme na NOX v kombinaci s Methanolem a vodou a nebo mi napadá taky methanol s ricinovym olejem, který je uzpesne pouzívan v modelarske technike a nemnel by az tak znizovat isp, koneckocu se pouzíva i pri polymerizaci htpb v motoroch na TPL .
Podobný motor zkonstruovali a vyskouseli svedi - tu: http://jetandturbineowners.proboards.com/thread/49/n2o-ethanol-bipropellant-rocket-engine?page=17
Prakticky nejvetsi problem vidim ve vhodných ventilech pro pretlakovou dodavku dusíkem a v nadrzi pro dusik.

Raketa by se mohla pote pouzit jako demonstrator pro vyvoj suborbitalne sondazni rakety.
Jaký máte na to nazor je to realne ?

Díky, s pozdravem Thoma.
 
13.12.2016 - 12:25 - 
Jeste jsem zamomnel, pozná nekdo firmu/y ktere delají s 3D tiskem, je mozné tisknout z wolframu medi a za kolik ? Kedysi dávno jsem zhanel tisk z titanu a bylo to takyy realne, bohužel cenu si již nepamatuju.( a firma momentalne nedelá )  
13.12.2016 - 12:42 - 
Osobně jsem přesvědčen, že to je zcela reálné. Ostatně uvedené linky dokazují, že technologicky to problém není ani v amatérských podmínkách.
Problém bych viděl v organizaci dostatečného počtu nadšenců(bude to brát hodně času) a pak samozřejmě financí(není to levná záležitost).
Pak je tu otázka vypouštění. Pokud bych chtěl opravdu lítat až do těch 16km, v ČR to vypustit nelze. Šikla by se nějaká bárka v mezinárodních vodách, to je nejjistější.
 
13.12.2016 - 18:29 - 
quote:
...Problém bych viděl v organizaci dostatečného počtu nadšenců(bude to brát hodně času) a pak samozřejmě financí(není to levná záležitost)...

nadsenci sa najdu, problem su peniaze...
cca 10 krat vacsia nadrz na LOX ako na videu vychadza cca na 2500 Eur z hliniku 5083 (ponuku som dostal pred dvomi tyzdnami)
takze teraz prekreslujem, zmensujem. len pri zmensovani sa obavam o ISp a C. proste musim ustupit od 100km ciela.
ale 16km ide v pohode s bezpecnostnym koeficientom konstrukcie cez 5!

edit
teda cca 5kg ("hrubostenna") nadrz za tych 2500 Eur bolo rozlozenychna cca 2000 Eur za pripravky so zivotnostou cca 500ks,(potom repas)
plus vyroba cca 600eur pri kusovke, alebo plus cca 250 eur pri 100ks seriach.

potom pre 100 nadrzi LOX by ma vysla cena na 275 eur za 5kg nadrz, co je cca 55 Eur za kg.
lenze zatial mi staci nadrz jedna...
...a to je len nadrz...

[Editoval 13.12.2016 martinjediny]
 
15.12.2016 - 21:32 - 
quote:
Osobně jsem přesvědčen, že to je zcela reálné. Ostatně uvedené linky dokazují, že technologicky to problém není ani v amatérských podmínkách.
Problém bych viděl v organizaci dostatečného počtu nadšenců(bude to brát hodně času) a pak samozřejmě financí(není to levná záležitost).
Pak je tu otázka vypouštění. Pokud bych chtěl opravdu lítat až do těch 16km, v ČR to vypustit nelze. Šikla by se nějaká bárka v mezinárodních vodách, to je nejjistější.

Jo taky jsem jsi to říkal, dík, prostor no to nemusí být až tak problém, ti poláci z HPR létají běžně do 15 kilometru ve výcvikovem prostoru Drawsko Pomorskie viď např. ten slovinec jenž jse podílel dokonce na projektu ShugarShot ( youtube +15km Boosted Dart Project ), problém bych viděl vskutku ve financích Snad někdy, když jse seženu peníze a lidi
Pro Martina- proč neskusíš třeba ten NOX je sice drahší, ale pro LOX potřebuješ specíalni dewarové nádoby pro přenos, dále obrovské stráty získaš odpařením, problém s námrazou, musel by si to plnit přesně tak jak to dělají všecky kosmické agentúrý, tj. za pomoci vypouštecího ventilu, neboť by jsi okamžitě natlakoval nádrž k roztržení, mně přijede oxid dusný se svou kritickou teplotou 36 stp. daleko praktickejší Pak ty ceny za ty spešl nádrže. Což nemusí být hlavní problém, ale jak chceš řešit ventily ? ( pochybuju že se dají koupit nebo sehnat ) Pro mně má ten švédsky Johannsenův systém mnoho výhod pro tak malou raketu. ( Je tam ale nutné vyřešit to tlakování...) Když si to tak v hlavě sečtu tak mi vychází že je to možná tak pětinásobně levnejší. Ahoj, Thoma. [Upraveno 15.12.2016 Thoma]
 
16.12.2016 - 00:25 - 
-kyslik stoji par drobnych, dewarove nadoby ti pozicaju tiez za par drobnych a ak chces lietat viac a vo vacsom, kyslik je lacnejsi a ma vyssie ISp
-tlakovanie mam vyriesene, ale mas pravdu, je to samostatny technologicky celok a dalsie prachy, takze opat som stale len v rovine projektu, ale a to je dolezite, tankovat musis v autonomnom automatickom procese. jak dostanes palivo a kyslik k sebe, tak nechcem byt blizko pri nehode.
prave ten technologicky celok pre tankovanie mi zabezpecuje bezpecnost projektu. palivo a kyslik maju priemyselnu uroven bezpecnosti, kym sa netankuje. po natankovani sme s bezpecnostou uz niekde inde. tam sa bezpecnost dosahuje vzdialenostou.
-namrzanie mam vyriesene, to mi robi najmensie starosti
-ventily mam tiez uz roky navrhnute vlastnej konstrukcie, dokonca mam pre ne kupene tesniace plochy z PTFE vyztuzeneho nerezovou pruzinou, ale opat prachy... ovladanie modelarskymi servami s vlastnou konstrukciou na ochranu proti namrzaniu (mozno by stala za patentovanie, aspon niektore casti)
-prave pre ovladanie serv som sa ucil programovat arduino, mam k -nemu GPS modul, a gyroskop. modul a serva pekne funguju pre stabilizaciu letu, (ale naklapal som ich len v ruke), lebo raketu zatial nemam

takze ano, pokial chces experimentalne poletovat po zahradke, tak NOX je lepsi, jednoduchsi a lacnejsi,
ak chces viac, uz sa ti oplati investovat do kysliku.
Az na kryo teploty povazujem za vyhodnejsi LOX a este aj kryo moze byt vyhodou z urcitych pohladov.

 
19.12.2016 - 14:29 - 
quote:
Jo taky jsem jsi to říkal, dík, prostor no to nemusí být až tak problém, ti poláci z HPR létají běžně do 15 kilometru ve výcvikovem prostoru Drawsko Pomorskie


Jo, to by šlo. Kdyby česká armáda svolila. Problém je v tom, že se ji do toho moc nechce. Aspoň co jsem se dozvěděl onehdá na pivu s rakeťáky...
Nemáte někdo nějakého generála za kámoše?
 
01.11.2018 - 13:46 - 
Mám momentální nápad inspirovaný (kombinovaně) firmou RocketLab a nedostatkem inovací, které pozoruju u Copenhagen Suborbitals (při vší úctě k tomu, co dělají)

Nešlo by raketu na KPH odlehčit tak, že jí celou vybudujeme jako příhradový nosník z modelářských karbonových nosníků (ty by se asi na koncích nějak lepili/termálně spojovaly do 3D tištěných spojovacích dílů) - a celou takovouto konstrukci zasuneme dovnitř ultratenkého tubusu, který sám o sobě ani nemusí být samonosný? Pro LOX by se aso musel použít velmi tenký hliníkový plech, o tlouštce plechovky od piva, pro kerosen by pak šlo použít i plast, pokud by se to ukázalo, že to oproti hliníku má nějaké výhody (např. levnější lepení místo sváření?) Povrch nádrže by se pak v pravidelných intervalech "opásal" tlustšími pásy (v místech, kde by tlačil na nějaká vnitřní mezikruží).

Statický výpočet takové konstrukce provést neumím... ale o to víc se zde otevírá prostor pro DIY Kerbal-style experimenty :-)

Nalejt LOX na karbonové nosníky je asi poněkud riskantní, jak ukázal ten výbuch horního stupně u SpaceX.. na druhou stranu, když nebude ten kyslík ultra-podchlazený a uvnitř uhlíků nebude horké kapalné hélium, tak by to tak riskantní být nemělo (a navíc, experiment typu -opakovaného- ponoření modelářského uhlíkového nosníku do kapalného kyslíku a zkoušení, co to udělá s jeho mechanickýma a jinými vlastnostma můžeme podniknout ihned - dokonce by to bylo vděčné téma pro demonstraci na nějaké outdoor kosmoschůzce, protože by to byla poměrně vděčná neletová hands-on zkušenost s něčím raketovým :-))

Vyšší sofistikovanost takové konstrukce by nahrávala tomu neuvažovat hned od začátku s jednorázovým použitmím. Nižší hmotnost rakety by vytvořila rezervu pro pokusy o nějaké sofistikované přistání např. na řízeném paraglidu, s využitím airbagů, apod. - to není žádný hi-tech, dokud by prázdná raketa vážila méně, než cca dvě osoby, tedy cca 200 kg, tak by šlo využívat komponenty běžně komerčně dodávané pro tandemový paragliding, vystřelovací airbagy z osobních aut, apod.)

Vzhledem k zavěšení rakety pod paraglidem se pak přímo nabízí inovativní umístění padáku do insterstage prostoru, apod.

Navíc získat povolení pro trénování schazování prázdného prvního stupně na paraglidu by mohlo být daleko, DALEKO jednodušší, než získat povolení pro skutečné odpálení natankované rakety. V ČR existuje hodně rozbujelý systém amatérského parašutismu a přemluvit nějaký aeroklub, co skáče z Turboletů, aby nám v rámci seskoku hodili dolů na zem 200 kg trubku, to by pro ně mohlo být spíš než co jiného zajímavé dobrodružství (a vojáci navíc shazování nákladů na padácích tak jako tak musí trénovat, a shoz materiálu na říditelném parakřídle je dokonce něco, na co by už dávno mělo financovat Ministerstvo Obrany, pokud to ještě nedělá!)

A kromě toho - i když nebudeme spolupracovat skoro s nikým, pořád můžeme se záchranou prvních stupnňů na říditelných padácích experimentovat prostě tak, že to prostě hodíme odněkud ze skály nebo z vysokého mostu :-) s padáky bývají problémy a spusta part se dostane k tou, že třeba i mají funkční motor, ale mají problém se záchranou rakety na padáku, které navíc používají většinou neřízené.

Stejně tak se další mechanické vlastnosti rakety dají třeba testovat i při napuštění vodou - není potřeba hned od začátku vybuchovat... a takové testy jsou opět "divácky vděčné" :-)

Takže jen tak během psaní příspěvku jsem jen tak mimochodem sepsal nápad pro zcela nízkonákladový a bezpečný program zahájení vývoje progresivní amaterské rakety, se kterým se dá začít skoro hned a doma v předsíni, skoro ani není potřeba garáž... a pokud bychom měli co předvést, tak se můžeme spojit s jinými amatéry, kteří třeba mají k dispozici kvalitní motor, ale nemají nové dobré nápady týkající se záchrany prvního stupně, nebo jej jejich první stupeň moc těžký, nebo tak... :-)

uhlíkový kompozit je taky sám o sobě poměrně křehký, takže pokud se podaří spojování nosníků vyřešit tak, aby výsledná konstrukce byla schopna absorbovat nárazy při dopadu tak, aby je uhlíkové nosníky přežily, tak by to bylo velké plus...

(já jsem k tomu, že budu muset řešit problém spojování uhlíkových nosníků dospěl naprosto nezávisle - potřebuju do budoucna hodně lehkou nosnou konstrukci pod solární panely na mém závodním solárním kole, ale samozřejmě už léta přemýšlím i o solárních letadlech... no ale pokud z toho jako vedlejší výsledek vznikne amatérská/garážová raketa s velmi vysokým konstrukčním číslem, tak se taky nebudu zlobit :-)
 
01.11.2018 - 14:11 - 
quote:
poláci z HPR létají běžně do 15 kilometru ve výcvikovem prostoru Drawsko Pomorskie


Já když jsem ještě měl období kosmického fantazírování, tak jsem se uvažoval domluvit s nějakou rozvojovou zemí. Nejprve jsem uvažoval starty do kosmu z nějakého pobřeží kolem rovníku.. ale pro úplně první pokusy určitě není vhodné obydlené pobřeží, protože neexistuje žádná záruka, že raketa poletí tam, kam má... :-).

Jednou z možností je plošina v moři, jako to dělají ti Dánové. Ti také spolupracují s vojenským vycvikovým protorem (akorát námožním).

Ale pokud už je nutné vycestovat mimo ČR, tak mám jednoduchý nápad: Kazachástán.

Neobydlené oblasti stepi jsou tam totálně obrovské, a šance, že tam něco spadne někomu na hlavu, jsou minimální.

Do Kazachstánu se dá podle mě poměrně levně létat (do Almaty přes Moskvu, ještě levněji počítám přes Kyjev), bezvízový pobyt je možný v trvání jednoho měsíce, a mělo by to přidanou nostalgickou hodnotu podnikání startů ve stejném prostředí, ze kterého startovali Sputnik, Luny, Gagarin, apod .(a nejspíš i stejně punkově). Potraviny tam jsou levné, takže měsíc trvající kampaň dokončování a odpalování raket v Kazachstánu vyjde nakonec levněji, než měsíc pobytu v ČR. Ve stepi se dá normálně kempovat, stačí někam dojet teréním autem a mít s sebou nějaké konzervy a barely s vodou. (Zážitek bude sám o sobě blízký přistání na Marsu, v určitém ohledu :-)

Zbývající otázka je tedy jak získat potřebná povolení (v Kazachstánu by to mělo být relativně snadné) a dopravit do Kazachstánu rakety + nějaké mobilní zařízení na výrobu kapalného kyslíku (kerosen by asi mělo jít zakoupit na nějakém místním letišti, počítám). Pokud by tam jednou nějaký kontejner se zázemím byl dopraven, tak by se tam mohl prostě zůstat válet ve stepi - ve všech těch odpadcích a dalším pohozeném vybavení a šrotu by se to naprosto ztratilo a nikoho by to nejspíš nevzrušovalo :-)

Navázal jsem určitý kontakt v Shymkentu (např. se mnou byl odvysílán rozhovor pro kazašskou TV) :-) Jediný problém bude vytipovat kus stepi, který není zemědělsky využitelný (stejně jako suchá oblast kolem Bajkonuru) - rozhodně bych volil nějakou pustinu blíže k Almatě, což je město s nejlepší zázemím, kde půjde nejspíš i nakoupit spoustu materiálu.

Spolupracovalo by se asi hlavně s kazašskýmki Risy, kde je menší jazyková bariéra a Rusové co se neodstěhovali do Ruska se tam celkově nudí a nemají prachy. Co jsem tak pochopil, tak Kazachstán se zuřivě snaží o rozvoj turistického ruchu - a "raketová turistika" je jedna z možností, která by pro nás Evropany, kteří to máme relativně blízko, mohla být min. stejě zajímavá, jako "spaceport Amerika" v Mojavské poušti (navíc to není daleko - je to asi srovnatelně dostupné, jako jsou americké pouště pro někoho, kdo žije v oblasti nejhustěji zaliděnného východního pobřeží...)

Navíc by to kazašská vláda mohla budoucí čistě komerční "spaceport Asia" vidět jako alternativu k složitým tahanicím s Ruskem ohledně Bajkonuru a cestu k potenciálnímu zvýšení národní prestiže.

Ostatně... zkusím v tomhle směru začít Googlit... možná existují kazašští raketové modeláři, a vzhledem k tomu, jak je místní obyvatelstvo vesměs pohostinné a přátelské a mladí mají velký zájem místo ruštiny trénovat komunikaci v angličtině, by to ve skutečnosti mohl být logický krok...

Podle mě si východovropští amatéři a garážové firmy ještě ani neuvědomili, jak obrovský potenciál se jim díky nezávislosti Kazachstánu vlastně otevírá :-) Navíc to díky ropě a plynu není tak ultrachudá země, která by z chtěla na všem rejžovat majlant... ve skutečnosti, pokud by na raketě měla být namalovaná kromě české vlajky i kazašská, tak si vzhledem k jejich kombinovanému bohatství, určitému nedostatku kvalifikace (spoustu kvalifikované práce tam odvádí ruská a ukrajinská menšina) a hrdému nacionalismu dovedu představit, že by se tam dal získat i zdroj financování (z přetahování s Ruskem jsou už unavení... a kdyby se jim ukázalo, co dělají firmy jako RocketLab....)

Osobně ve mě cesta přes step vytvářela pocit Kazachstánu jako země naprosto neomezených možností.. ty vzdálenosti jsou tam stejné nebo větší, než kdekoliv na americkém Západě, pocit soukromého vlastnictví půdy tam ale vzhledem k nomádské tradici nebude tak silný... a maximální podpora místních struktur v oblastech, kde se netěží ropa ani zemní plyn, se dá jedině očekávat - oni mají velkou potřebu být světoví a viditelní, řekl bych...

Pokud se začne od testů relativně malých raket a bude demonstrována plná kontrola nad tím, co se tam děje - tedy, nikdo se spektakulárně nevyhodí do vzduchu ani nezasáhne nějaké místní osídlení 100 km daleko - tak se v podstatě dá čekat, že konverze nějakého rusy opuštěného vojenského prostoru na český nebo společný východoevropský amatérský a soukromý kosmodrom by mohla nakonec být ta nejjednodušší věc na světě... Kazachstán na mě působil jako pravý opak Ruska a jejich návratu k větší kontrole státu nad vším - připadá mi, že je to země na cestě k určitému uvolňování a snaze otevírat se světu (trochu jako naše 90tá léta).
 
01.11.2018 - 14:17 - 
Hint: stačí najít místa, kde jsou zvyklí, že jim stejně na hlavu padají
ruské rakety startující z Bajkonuru... počítám, že na žádná zvláštní povolení si tam asi nikdo nehraje, takže zbývá vyřešit otázku přepravy rakety do Kazachstánu (případně její montáže až na místě :-)

https://reuters.screenocean.com/record/607065
Oleg travelled to Baikanour with his family for the contest, from the Kazakh metals mining town Temiratau.

Temiratu is on the Kazakh steppe close enough to the space centre to suffer falling debris from the frequent launches.
[Upraveno 01.11.2018 xChaos]
 
01.11.2018 - 20:59 - 
quote:
...Navíc získat povolení pro trénování schazování prázdného prvního stupně na paraglidu by mohlo být daleko, DALEKO jednodušší, než získat povolení pro skutečné odpálení natankované rakety. V ČR existuje hodně rozbujelý systém amatérského parašutismu a přemluvit nějaký aeroklub, co skáče z Turboletů, aby nám v rámci seskoku hodili dolů na zem 200 kg trubku, to by pro ně mohlo být spíš než co jiného zajímavé dobrodružství ...


Tato cast sa mi zda najrealistickejsia, len mylsim, ze daleko jednoduchsie presadis pred zoskokmi zhadzovanie nakladu 40 - 50kg.
Male lietadla nie su dva krat stabilne a aby privalilo v lietadle niekoho 200kg nie je celkom idealne.
Alebo potom riesis sofistikovane zhadzovanie, co uz ale zas tak jednoduche byt nemusi.
 
01.11.2018 - 21:55 - 
Opodstatnením stavby amatérskej rakety..
Je to že niekto chce stavať amatérsky nosič..
Lenže ten nosič je vždy iba prostriedkok, pre vynesenie čohosi smerom hore..
Ehm.. Dajme tomu že by chcel niekto postaviť a prevádzkovať "transkontinentálnu železnicu"..
Ja osobne začínam mať podozrenie že stavba amatérskeho nosiča "na LEO" je nezmysel..
A už dávno to prestalo byť o "nosičoch".
 
01.11.2018 - 22:15 - 
Neviem ako to inak povedať..
Ale keby chcel niekto uskutočniť "amatérsku výpravu na povrch Mesiaca"..
Tak obávam sa..
S vývojom a stavbou amatérskeho nosiča, pre ten účel.. Už ani nestráca čas a finančné prostriedky..
 
01.11.2018 - 22:41 - 
Sekera je nástroj, slúžiaci na rúbanie dreva..
Už amatérskych výrobcov sekier.. Veľa nenájdeme..
Amatérskych drvoštěpov.. Asi mnoho..
Asi to bude podobné aj s nosičmi na LEO..
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.155798 vteřiny.