|
Bohužel se domnívám, že úvahy a výpočty pana Pinkase neodpovídají skutečnosti. Podle mne je v nich základní problém v tom, že když je stoupající raketa ve výšce 20 km, tak doposud spotřebované palivo nebylo využito jen na "vyzdvižení" do výšky 20 km a na "urychlení" na rychlost cca 1000 m/s, ale (a to mi chybí v úvaze pana Pinkase) navíc také na pokrytí minimálně 80% "gravitačních ztrát", nutných pro raketový start do kosmu (což je nejméně cca 1000 m/s další dodané "rychlosti"). Připomínám ještě, že ani pro samotné urychlení cca 280 tun "zbytku rakety" na 1000 m/s prostě nemůže stačit 17,5 tuny paliva (což pan Pinkas odvodil podivným obchvatem přes energii paliva), ale samozřejmě bude třeba cca 100 tun paliva (což lze snadno ověřit Ciolkovského rovnicí).
Proto místo všech dříve uvedených pohledů na věc nabízím následující úvahu. Když stejnou raketou odstartuji z klidu, z výšky 20 km, tak se na situaci mohu dívat tak, že je to úplně stejné, jako když startuji z výšky 0 (od hladiny moře), jen výsledná oběžná dráha bude o 20 km výš (než když startuji od hladiny moře). Jiný zásadní rozdíl nevidím (znovu musí proběhnout "stoupání do 20 km", "překonávání gravitačních ztrát" i úplně stejné "urychlování"). Pro zvýšení oběžné dráhy o 20 km bohatě stačí delta_v menší než 20 m/s. Takže i když do úspor zahrnu celé aerodynamické ztráty (ve výši cca 150 m/s), tak celková úspora z potřebné charakteristické rychlosti rakety nebude ani 200 m/s, což mi dává možné zvýšení nosnosti maximálně o 10%. V obdobné výši očekávám i maximální možnou úsporu startovací hmotnosti rakety (tedy 10%), pokud zachovám stejnou nosnost rakety.
Podle mne se tedy stavba 20 km vysoké věže nemůže sama o sobě nikdy vyplatit (pokud by z ní startovaly rakety kolmo vzhůru). Celý projekt mi tedy bohužel připadá nevýhodný.
P.S.: S klasickým "kosmickým výtahem" navíc tento projekt nemá prakticky nic společného. |
|
@ Aleš Holub
Div sveta.. tak nejak, zhoda názorov.. |
|
tak fanouškem kosmických startů z vysoké věže je např. Neal Stephenson :-) rozdíl by myslim mohl být v nižším odporu vzduchu: raketa by taky do šikmého letu mohla přejít poměrně brzo po startu z té věže, rozhodně asi dřív, než při startu ze Země.
tzn. ta úspora by asi byla o něco větší, než než jen že stejná raketa by se dostala na o 20 km vyšší dráhu... těžko říct o kolik, ale odpor vzduchu určitě u rakety roli hraje - třeba jen překonání rychlosti zvuku má ve stratosféře daleko nižší režii. netroufám si odhadnout, o kolik víc, než 10% by ta úspora byla.. ale nějaká by asi byla.
ale ekonomicky by náklady na stavbu 20 km věže by samozřejmě tu úsporu nevyvážily. |
|
citace:
...tzn. ta úspora by asi byla o něco větší, než než jen že stejná raketa by se dostala na o 20 km vyšší dráhu... těžko říct o kolik,...
Ked Ales povie ze AD straty su 150m/s tak to tak na 99,999% bude...
...potom uz nie je tazko povedat kolko bude uspora, ked mas kalkulacku.
Ja som strelil AD straty 300m/s aby sme sa nehadali o drobne. Pouzil som cisla pritiahnute za vlasy na stranu sympatizantov veze, aby nemali pocit, ze to srobujem v ich neprospech. napriek tome mi uspora vysla max.20,5%
Ovela realistickejsia uspora sa mi ale zda Alesov odhad - cca 10%. |
|
citace:
...Podle mne se tedy stavba 20 km vysoké věže nemůže sama o sobě nikdy vyplatit (pokud by z ní startovaly rakety kolmo vzhůru). Celý projekt mi tedy bohužel připadá nevýhodný...
Na druhej strane pri 20km vezi uz sa priam pyta nejaky linearny elektropohon, alebo aspon delova hlaven |
| 04.12.2016 - 09:08 - lamid | |
|
U tohto riešenia predsa nejde o vystreľovania rakiet vertikálne hore, ale o horizontálny štart.
Úspora je v tvare letového profilu. Veď raketa/raketoplán môže klesať na 15 km (pripadne 10km) a využívať gravitáciu na zrýchlenie.
padať 30 sekúnd s zrýchlením 9.8m/s2 zadarmo je 300 m/s
Hustota vzduchu v 20km je 1/10 v 15km 1/6 hustoty vzduchu na úrovni mora.
Ak by aj neklesal, tak by zrýchľoval horizontálne.
Samozrejme, že katapult by bolo ideálne riešenie.
Ale k realizácii som pesimista.Skôr sa dožijem vesmírneho výťahu na GEO.
[Editoval 04.12.2016 lamid] [Editoval 04.12.2016 lamid] |
|
Ja bych se vykaslal na nejakou vez a proste bych pouzil nekolik balonu ve tvaru velkeho plavaciho kruhu a ty bych spojil lany. Kazdy kruh by nesl svoji cast lana + hmotnnost vytahu. Takze by treba kazdych 1000m vysky byl jeden kruh. Podle me by to bylo realnejsi a teoreticky by se tak dalo dosahnout asi 30-35km vysky a cela sestava by byla i aerodynamictejsi.
Vetrne elektrarny pak povazuju za uplnou pitomost. Chovaly by se jako aerodynamicka brzda a destabilizovaly by celou soustavu. |
|
Především se omlouvám panu Bašteckému, že jsem ho uvedl jako autora údaje o hustotě energie raketového paliva 8MJ/kg. Autorem byl Martin Jediný.
K úvaze p Holuba: Palivo spotřebované do výšky 20 km bylo spotřebováno jednak na dosažení této výšky a jednak na udělení „zbytku rakety“ rychlosti cca 1000 m/s, v tom nevidím žádnou chybu.
Kdyby teoreticky tento „zbytek rakety“ startoval ze základny 20 km z nulové rychlosti, musí mít kromě paliva které zbylo při klasickém letu F9 ještě navíc palivo, aby dosáhl rychlost 1000 km/s. Tedy toto palivo se musí odečíst od úspor startu. Dále při startu z 20 km DO DOSAŽENÍ RYCHLOSTI 1000 M/S také budou fungovat gravitační ztráty (ty další gravitační ztráty již budou stejné jako u klasického startu). Takže souhlasím s p. Holubem, že množství spotřebovaného paliva NA DOSAŽENÍ 1000 M/S bude dost větší, než mě vyšlo z energie pro rychlost, beru jím uváděné číslo. Úspora by byla tedy jen cca 160 tun. Nevím, zda údaj energie paliva 8MJ/kg z kterého jsem vycházel je správný a zda zahrnuje účinnost přeměny energie paliva na rychlost.
Přesto úspora z výškového startu bude dost vyšší, než 10%, jinak by nevznikly návrhy na start z letadel, balonů, kolejí vedoucí na vrchol hory, nebo z věže 20 km. Problém je, že náklady navíc na takový start převýší úspory. Již jsem kdysi uváděl srovnání: MAKS při startu z AN224 a výšky 10 km, startovní hmotě jen 250 tun měl mít nosnost na LEO 22.000 kg (raketoplán). Klasická raketa Delta 4H pro nosnost na LEO 25 tun má startovní hmotu 730 tun.
Pokud se týká úvahy pana Holuba, že úspora z výškového startu 20 km je stejná, jako bychom zvýšili oběžnou dráhu satelitu o 20 km, domnívám se že není správná. Zvýšit oběžnou dráhu ze 180 km na 200 km zvládne jen malé množství paliva z vlastního pohonu satelitu (kosmické lodi). Kvůli takové zanedbatelné úspoře by nevznikaly návrhy vzdušného nebo výškového startu. Nakonec, oběžná rychlost ve 200 km je nižší, než ve 180 km, i když celková energie vyšší. [Upraveno 04.12.2016 PinkasJ] |
|
Přesto úspora z výškového startu bude dost vyšší, než 10%, jinak by nevznikly návrhy na start z letadel, balonů, kolejí vedoucí na vrchol hory, nebo z věže 20 km. Problém je, že náklady navíc na takový start převýší úspory. Již jsem kdysi uváděl srovnání: MAKS při startu z AN224 a výšky 10 km, startovní hmotě jen 250 tun měl mít nosnost na LEO 22.000 kg (raketoplán). Klasická raketa Delta 4H pro nosnost na LEO 25 tun má startovní hmotu 730 tun.
jenom technická drobnost, u MAKS je to celková váha tělesa na orbitu, tedy včetně motorů, hmoty stupně ad. tedy ekvivalent nákladu + hmota aerodynamického krytu + hmota druhého stupně
tedy ne čistá nosnost
a všimněte si, že sice vzniklo spousta podobných návrhů, ale realizace se nedočkal žádný, že by to byla pěkná inženýrská řešení, ale ekonomika nanic .... ? |
|
citace:
... Nevím, zda údaj š
energie paliva 8MJ/kg z kterého jsem vycházel je správný a zda zahrnuje účinnost přeměny energie paliva na rychlost.
Přesto úspora z výškového startu bude dost vyšší, než 10%, jinak by nevznikly návrhy na start z letadel, balonů, kolejí vedoucí na vrchol hory, nebo z věže 20 km....
8MJ/kg neobsahuje ziadnu ucinnost, ale len palivo+okyslicovadlo+raketu.
...len som ho dal v prispevku do pomeru s potencialovou energiou 2MJ/kg vo vyske 200km ako na prve priblizenie.
mozme to dat aj do pomeru s pot. energiou 0,2MJ/kg vo vyske 20km.
potom 1kg rakety mi pri 100% ucinnosti do vysky 20km vynesie 40kg rakety. t.j. pri 100% ucinnosti potrebujem na vynesienie len 2,5% celkovej hmotnosti.
este by to chcelo nejake dalsie 2% paliva pre aerodynamicke straty.
ak zaratame ucinnost, tak sme +- na Alesovych 10% uspory. |
|
citace:
jenom technická drobnost, u MAKS je to celková váha tělesa na orbitu, tedy včetně motorů, hmoty stupně ad. tedy ekvivalent nákladu + hmota aerodynamického krytu + hmota druhého stupně, tedy ne čistá nosnost
Ano, motor RD701 o hmotě 1923 kg je nutno odečíst, ale nádrž se měla odpojit krátce před dosažením LEO a shořet. Aerodynamický kryt nebyl, MASK na LEO lze srovnat s kteroukoliv kabinovou lodí. Takže čistá LEO nosnost na celého systému MAKS ( včetně AN225) by byla 20 tun. I tak je poměr startovních hmot velmi vysoký při startu jen z 10 km.
Můžeme vzít další příklad: Stratolaunch systém od Scales Composites, jehož prvý start má být v r. 2018. Letadlo má mít hmotu s palivem a vesmírnou raketou a nákladem 540 tun. Původně touto raketou měl být modifikovaný 2.stupeň F9, SpX asi v tom viděl konkurenci, odstoupil od spolupráce a nyní to má být modifikovaný air-launched Orbital ATK rocket (původně 37 m dlouhá). Nakonec má vynášet Dream Chaser zmenšený na 75% a ponese 2-3 astronauty + další výzkumný náklad. Hmotu Dream Chaseru jsem nikde nenašel, ale odhaduji cca 7tun, neboť původní Drean Chaser měl nést 5500 kg nákladu kromě vlastní hmoty.
Zřejmě plánují i menší varianty rakety pro menší náklady, jako byl na př. Pegasus
Je možno si spočíst, jakou startovní hmotu by měla raketa vynášející tento náklad (ekvivalent raketě Sojuz) a jakou hmotu bude mít raketa (zřejmě jen jednostupňová) vypouštěná z letadla. Pro 10% úspor by takový projekt zcela určitě nedělali, na takové číslo je možno zapomenout. [Upraveno 04.12.2016 PinkasJ] |
|
citace:
Je možno si spočíst, jakou startovní hmotu by měla raketa vynášející tento náklad (ekvivalent raketě Sojuz) a jakou hmotu bude mít raketa (zřejmě jen jednostupňová) vypouštěná z letadla. Pro 10% úspor by takový projekt zcela určitě nedělali, na takové číslo je možno zapomenout.
Ano, u startu z letadla je totiž k úsporám možno přičíst ještě cca 300 m/s vodorovné rychlosti letadla při uvolnění rakety. S těmi výškovými a aerodynamickými úsporami ve výši cca 200 m/s máme celkovou úsporu charakteristické rychlosti ne úrovni 500 m/s, což už skutečně může přinést výhodu nižší startovací hmotnosti (nebo vyšší nosnosti) až o cca 25 až 30%. K těmto hodnotám jsme tu dospěli už dříve (dávno) a souhlasím s nimi.
Ovšem pořád si myslím, že statická vysoká věž je něco jiného a úspory zde proto nepřesáhnou 10%.
Souhlasím samozřejmě i s názorem, že pro start z 20km vysoké věže se nejlépe hodí okřídlené raketoplány, urychlené ke vzletu pomocí katapultu. Pak by celkové úspory mohly být vyšší (možná až těch zmiňovaných 25%). Do ceny za takový start je ale třeba zahrnout i vývoj speciálních raketoplánů a také cenu za vývoj, stavbu a provoz těch katapultů.
Svými předchozími příspěvky jsem chtěl hlavně polemizovat s názorem, že pro 25% úspory stačí statická věž vysoká 20km. Podle mne to nestačí. |
|
citace:
...Můžeme vzít další příklad: Stratolaunch systém od Scales Composites, jehož prvý start má být v r. 2018. Letadlo má mít hmotu s palivem a vesmírnou raketou a nákladem 540 tun. ... Pro 10% úspor by takový projekt zcela určitě nedělali, na takové číslo je možno zapomenout. [Upraveno 04.12.2016 PinkasJ]
1/ kedysi som si pocital podobny projket a navratnost nakladov vyzadovala desiatky startov. zisk strasne daleko... prudove lietadlo ma strasne drahe motory.
Ak nemaju vyse 10 startov rocne tak cista strata. aj ked vela veci som len odhadoval, resp. porovnaval.
takze mozno maju lepsie cisla.
V kazdom pripade vyrobca lietadiel hlada vyrobcu rakiet a nie naopak. Vyrobca lietadiel sa chce presadit bez ohladu na ine riesenia, hoci vyhodu ponuka otaznu...
v kazdom pripade presvedcil realnych partnerov.
(hoci Dream Chaser nema prilis na vyber)
2/ tento projekt moze byt zivotaschopny prave pre svoju vynimocnost. peniaze nie su vsetko.
3/ mat tak lietadlo pre Mach 3,4,5... |
|
suhlasim s tym ze prispevok 250-300 m/s rychlosti pri odhode z lietadla dava vyrazny rozdiel oproti statickemu startu z rovnakej vysky ale myslim ze u statickemu modelu vyskoveho startu (a samozrejme aj u air launch) existuje este jeden prinos ktory nebol zmieneny.
ide o to ze rakety startujuce z vysky hladiny mora (SL) prekonavaju aerodynamicke a gravitacne straty ktore boli +- vycislene ale uz nebolo uvazovane ze v pripade vyskoveho startu je mozne vyrazne znizit gravitacne straty vdaka moznosti pouzit profil letu z vyrazne vyssim pociatocnym zrychlenim (a tym padom skratenim doby kedy su gr. straty najvyssie), ktore sa u SL startu neuplatnuje z dovodu vysokeho aerodynamickeho namahania konstrukcie s naslednym "tlakom" na zhorsenie konstrukcneho cisla.
Bezne pociatocne zrychlenie byva u SL startov niekde medzi 1,3 - 1,7 g kym u vyskoveho startu by to mohlo byt blizke zrychleniam ktore su bezne v koncovych fazach prace jednotlivych stupnov. |
|
| Když jsem viděl záhlaví příspěvku pet.rok, hned jsem si řekl, že to bude něco důležitého. A také že ano. Na tuto okolnost jsme úplně zapomněli. Vždyť gravitační ztráty jsou úměrné času, po které gravitační zrychlení působí. Čím rychleji je raketa na LEO, tím menší gravitační ztráty. Z výšky 20 km nebo z letadla bude raketa rychleji na LEO, nejen kvůli výšce startu, ale hlavně že bude moci využít větší zrychlení. Ve zrychlení ji nebude omezovat ani atmosféra, ani technika – bude moci mít od počátku větší násobek tahu ke startovní hmotě, jelikož moderní motory mají značnou schopnost snižování tahu v dalších fázích letu. Toto je asi velmi důležitá složka úspor navíc k malým aerodynamickým ztrátám a palivu, které by raketa spotřebovala k dosažení výšky. Důležitý, dosud nezmíněný faktor je zvětšení Isp v řídké atmosféře, navíc s možností použít téměř vakuové trysky. Jinak i podle obrázku věže se od počátku předpokládal vodorovný start, ne kolmý. Počkejme si na realizaci vzdušného startu. Možná úspory budou 50%. [Upraveno 04.12.2016 PinkasJ] |
|
citace:
... Toto je asi velmi důležitá složka úspor navíc k malým aerodynamickým ztrátám a palivu, které by raketa spotřebuje k dosažení výšky a také vlivem zvětšení Isp v řídké atmosféře, navíc s možností použít téměř vakuové trysky. Počkejme si na realizaci vzdušného startu. Možná úspory budou 50%. [Upraveno 04.12.2016 PinkasJ]
Urcite nejde o zanedbatelne uspory, ale v porovnani s prinosom to nebude az tak horuce...
...lebo jak USA, tak Rusi i ESA a doknca i Cina sa na tieto 50% uspory vykaslali a kaslu na ne uz vyse 1/2 storocia. Asi to nebude celkom 50%.
PS Aku char. rychlost dosiahne raketa po urezani 50%?
bude to s rotaciou zeme a prispevkom lietadla vobec stacit na orbitalnu rychlost? nehovoriac o AD stratach a nutnosti dosiahnuti vysky. |
|
citace:
...lebo jak USA, tak Rusi i ESA a doknca i Cina sa na tieto 50% uspory vykaslali a kaslu na ne uz vyse 1/2 storocia. Asi to nebude celkom 50%.
mozme prosim prestat pouzivat argumenty tohto druhu? to ze niekto nieco neurobil neznamena ze to nejde, v skutocnosti vela pokrokov vedy a techniky bolo vykonanych v rozpore s nazorom "expertov" ktori sa na nieco vykaslali.
Programy USA, Ruska, ESA a Ciny nie su zdaleka riadene iba fyzikalnymi zakonmi (to by bolo super!), takze ich cinnost nie je ziadny argument |
|
pod 50% startovacej hmotnosti by sme sa dostali len ak by sme dokazali eliminovat kompletne cely sucet strat (g + aero) 1. stupna, pre ucely kalkulacie povedzme 1500 m/s pre SL start co ale nie je celkom realne.
Ak uvazujeme o odmazani napr. 800m/s strat co by teoreticky mohlo byt mozne pre air launch vychaza startovacia hmotnost 61%.
[Upraveno 04.12.2016 pet.rok] |
| 04.12.2016 - 19:32 - dodge | |
|
mozme prosim prestat pouzivat argumenty tohto druhu? to ze niekto nieco neurobil neznamena ze to nejde, v skutocnosti vela pokrokov vedy a techniky bolo vykonanych v rozpore s nazorom "expertov" ktori sa na nieco vykaslali.
Programy USA, Ruska, ESA a Ciny nie su zdaleka riadene iba fyzikalnymi zakonmi (to by bolo super!), takze ich cinnost nie je ziadny argument
Nikdo nenapsal, že to nejde, ale že neudělali proto, že to nikdo nepotřebuje, stejně jako nadzvuková dopravní letadla nebo znovupoužitelné raketové nosiče. |
|
Uznávám, že jsem zapomněl na možné úspory z většího počátečního zrychlení i na úspory z vyššího Isp v řidší atmosféře. A právě proto mám tyto diskuze rád. Člověk pak vidí věci z takových pohledů a v takových souvislostech, které by mu jinak unikly.
Když to shrnu, tak řada drobných úspor by nakonec skutečně mohla dát významnou hmotnostní úsporu na nosiči.
Jak už jsme ale mnohokrát viděli, nejdůležitější je stejně až celková ekonomika systému. Tedy celkové tržby (od platících zákazníků) v porovnání s celkovými finančními náklady (nejen na samotný nosič, ale i na celou pozemní infrastrukturu a vývoj). Smyslem určitě je finanční zisk výrobce i provozovatele kosmického dopravního systému.
Bohužel ale například možnost rychlejšího vzletu vyžaduje větší počáteční tah, což by podle mne znamenalo vyšší cenu nosiče. Výrobní cena by šla proti hmotnostní úspoře.
Takže aby mi to u navrhované vysoké věže, nebo třeba u vzdušného startu, dávalo dobrý (finanční) smysl, musí být přínos proti současnému stavu opravdu významný. Je možné, že i tady by klíčem mohla být mnohonásobná použitelnost. Pokud by se díky věži nebo nosnému letadlu podařilo udělat celý systém mnohonásobně použitelný (bez potřeby drahé údržby), tak by to smysl mělo. Uvidíme. V tuto chvíli mi zatím jako nejnadějnější pořád připadá navrhovaný ITS systém SpaceX, tedy mnohonásobně použitelný raketový první stupeň (vlastně nahrazující [a výkonem převyšující] zde zmiňovanou věž nebo nosné letadlo) v kombinaci s mnohonásobně použitelným druhým (orbitálním) stupněm (lodí). Jsem opravdu zvědav, jaký přístup se reálně prosadí (nebo jestli ještě dlouho zůstane vše při starém). |
|
citace:
Nikdo nenapsal, že to nejde, ale že neudělali proto, že to nikdo nepotřebuje, stejně jako nadzvuková dopravní letadla nebo znovupoužitelné raketové nosiče.
dost zly priklad, nadzvukova doprava nie je mrtva
http://aeroweb.cz/clanky/5245-boom-predstavil-dvoumisteho-predchudce-nadzvukoveho-dopravaku
ako sme na tom so (efektivne) znovupouzitelnymi nosicmi, to uvidime zaciatkom buduceho roka
mimochodom, kto potreboval iPhone? |
|
Mach 2,2 s celkovým ťahom motorov 45kN? Tak to sa budú musieť extra vyhrať s aerodynamikou.
|
|
citace:
A právě proto mám tyto diskuze rád. Člověk pak vidí věci z takových pohledů a v takových souvislostech, které by mu jinak unikly.
Já a myslím většina přispívajících máme stejně dobrý pocit z podobných diskuzí. Vždy se člověk doví něco nového, nebo pohled z jiného úhlu, který opomněl. Ne nadarmo se říká - víc lidí, víc rozumu. |
| 05.12.2016 - 06:59 - Ervé | |
|
citace:
Mach 2,2 s celkovým ťahom motorov 45kN? Tak to sa budú musieť extra vyhrať s aerodynamikou.
On ten demonstrátor je upravená F-5F - originál má 2 J85-21 s tahem 15,5 kN plný, 22 kN s forsáží a stačí to na Mach 1,6. Se třemi motory a upravenou aerodynamikou se uvidí. Reálný stroj můžou za velké peníze postavit, bez extra velké firmy (odborníci+peníze) ho ale necertifikují. |
| 05.12.2016 - 07:27 - dodge | |
|
dost zly priklad, nadzvukova doprava nie je mrtva
Takových projektů od dob zrušení amerického SST tady byla celá řada a důvod proč se neuskutečnily je stále stejný, nikdo to nepotřebuje.
mimochodom, kto potreboval iPhone?
Nahradit u kapesního počítače slot pro paměťovou kartu slotem pro SIM kartu byl jistě epochální nápad, srovnatelný snad jen s nápadem učitele Grahama Bella sestavit z elektrických komponentů telefon, což tehdy žádného technika nenapadlo. |
|
bez extra velké firmy (odborníci+peníze) ho ale necertifikují.
Virgin Group je dost velka firma? 
Takových projektů od dob zrušení amerického SST tady byla celá řada a důvod proč se neuskutečnily je stále stejný, nikdo to nepotřebuje.
dovod je uplne iny - vsetky doterajsie projekty planovali velke lietadlo pre stovky cestujucich, t.j. beznych retailovych spotrebitelov. Dalsia vec boli technicke problemy - vysoka spotreba a problemy s hlukom. Vo vysledku to znamenalo prilis drahu letenku pre prilis malo liniek.
Posledna vlna navrhov uz smeruje do biz-jet cielovej skupiny. Lietadla budu mensie, a budu vyuzivat moderne supercruise technologie v kombinacii s vyskumom NASA na potlacenie sonickeho tresku. V konecnom vysledku pojde o lietadla urcene pre ludi, ktori maju vela penazi, ale malo casu, a tieto lietadla nebudu tak obmedzene co sa tyka letovych tras.
Cize je to diametralne odlisna situacia a sanca na uspech je podla mna velmi realna.
citace:
Nahradit u kapesního počítače slot pro paměťovou kartu slotem pro SIM kartu byl jistě epochální nápad
no ale kto to vtedy potreboval? |
| 05.12.2016 - 08:58 - dodge | |
|
no ale kto to vtedy potreboval?
Strefit se do toho, co nakonec dojde k využití je totéž jako vyhrát jackpot v loterii. Mít takové štěstí, to je jistě hodno obdivu. Ostatně stačí nahlédnout do databáze patentů, kolik vynálezů renomovaných techniků a vědců nedošlo uplatnění. Vyprávět by o tom mohly třeba letecké motorářské firmy, které na vlastní náklady vyvíjejí a nechají homologovat stále nové typy motorů, z nichž pouze zlomek najde uplatnění v nějakém letadle. |
|
citace:
no ale kto to vtedy potreboval?
Strefit se do toho, co nakonec dojde k využití je totéž jako vyhrát jackpot v loterii. Mít takové štěstí, to je jistě hodno obdivu. Ostatně stačí nahlédnout do databáze patentů, kolik vynálezů renomovaných techniků a vědců nedošlo uplatnění. Vyprávět by o tom mohly třeba letecké motorářské firmy, které na vlastní náklady vyvíjejí a nechají homologovat stále nové typy motorů, z nichž pouze zlomek najde uplatnění v nějakém letadle.
ano, taky je trh, ale uznajte ze cakat az bude niekto nieco potrebovat, to by sme boli v dobe kamennej.
Inovatori a podnikatelia prichadzaju s vecami, pre ktore zatial ziadny trh nie je, pretoze tie veci skratka doteraz neexistovali, a je ich riziko, ci ten trh vznikne alebo nie. Vo vacsine pripadov nevznikne, ale v tom je prave caro kapitalizmu - nikto sa netvari ze ma kristalovu gulu a ze vie co spotrebitelia potrebuju, trh skratka skusa vsetky moznosti. |
| 05.12.2016 - 09:15 - dodge | |
|
Inovatori a podnikatelia prichadzaju s vecami, pre ktore zatial ziadny trh nie je, pretoze tie veci skratka doteraz neexistovali, a je ich riziko, ci ten trh vznikne alebo nie. Vo vacsine pripadov nevznikne, ale v tom je prave caro kapitalizmu - nikto sa netvari ze ma kristalovu gulu a ze vie co spotrebitelia potrebuju, trh skratka skusa vsetky moznosti.
Ano tak to má být a je to jediná správná cesta. Ale když jsou někteří inovátoři a jejich nekritičtí obdivovatelé stiženi mesiášským komplexem, působí to na nepostižené skeptiky více méně komicky. |
|
Vynikající článek na Oslu:
http://www.osel.cz/9512-na-ceste-k-vesmirnemu-vytahu.html
|
|
