Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8    9  >>
Téma: Vesmírný výtah
10.3.2006 - 09:25 - 
No v tom clanku prave pisem, ze ak bude existovat viacero vytahov, teroristi stracaju dolezity prvok motivacie - strata jedneho z nich je aj z ekonomickeho hladiska pomerne mala. A mechanicke ohrozenie je takmer nulove.

Vacsi problem by som skor videl v niektorych dalsich (zatial) este nedoriesenych detailoch, ako napr. kedze lano/pas bude tenky, velmi rychlo sa zohrieva/ochladzuje vplyvom slnecneho ziarenia pri rotacii (ak je bokom k slnecnemu ziareniu, bude mat za par sekund teplotu cca 100 K, ak bude kolmo k Slnku, za par sekund sa ohreje na cca 300K). To samo o sebe nie je problem, teplotny rozsah nie je az tak vyrazny, ale kedze rotovat bude neustale, v priebehu rokov to moze mat dolezite dosledky na pevnost/vlastnosti nanotrubiciek.

Dalsia vec je, ze ak sa znici jeden vytah, a na orbite okolo rovnika ich uz budu desiatky, odtrhnute rotujuce lano (akokolvek samo o sebe tenke) moze vazne ohrozit ostatne vytahy tym, ze sa o nich zachyti. Riesenim by mohlo byt mat neustale v zasobe koncove geostacionarne druzice s nerozvinutym lanom.

Su to vsak vsetko riesitelne problemy, a to je dolezite. Kym sa vytah vybuduje, bude treba podobnych problemov vyriesit este mnoho, avsak to je uplne normalna situacia pri vyvoji niecoho noveho.

Cinu by som nepodcenoval, Cinska akademia vied je jedna zo spickovych pracovisk na svete, kde su vo vyrobe nanotrubiciek na spici svetoveho pokroku. Okrem toho, Cina moze sluzit aj ako ideologicke/politicke podpichnutie Amerike na to, aby vytah financovala, podobne ako to bolo kedysi so zavodmi medzi SSSR a USA.

Podla vyvoja poslednych rokov vyzera (a sam Edwards to potvrdzuje), ze moznost financovania od NASA nebude schodna - zamietli im dalsie granty kvoli Bushovmu prikazu byt na Mesiaci a Marse prilis skoro, a vsetky ostatne projekty teda trpia. Nastastie, podla Edwardsa, vdaka zaujmu verejnosti a medii sa podarilo zohnat mnoho firemnych sponzorov, ktorych ponuknute financne prostrieky prevysuju akukolvek moznost grantu od NASA (s vynimkou Bushovho prikazu na prioritu stavby vytahu, co je uplne nerealisticke). Takze pravdepodobne stavba vytahu zostane na pleciach sukromnych spolocnosti, pripadne aspon v prvych fazach aj vizionarstva miliardarov ako napr. Paul Allen.

Najnovsi krocik by mohol byt napr. aj minulomesacny experiment spolocnosti LiftPort, ktora otestovala climbery na 1.6 km dlhom lane zavesenom na vysokovyskovych balonoch...
 
10.3.2006 - 09:32 - 
A este mala poznamka k diskusii o vytahu ako zbrani - kazdu novu technologiu mozno pouzit ako zbran. Nechcem velmi rozoberat "kineticku strelu", ale pripada mi pomerne jednoduche monitorovat vzdusny/orbitalny priestor nad kritickymi zonami (nezabudajme, ze aj kvoli vytahu bude potrebne monitorovat vsetko real-time nad velkostou 1 cm) a mat v pohotovosti obycajne rakety, ktore by kineticky projektil rozrusili tak, zeby zhorel v atmosfere. Kineticka zbran mi teda pripada ako velmi primitivna a lahko odstranitelna. A ak by ich utocnik spustil naraz velke mnozstvo - no to by asi tiez neuniklo pozornosti spoionaznych druzic uz pocas umiestnovania takych projektilov na obeznej drahe. Predpokladam tiez, ze prave vdaka lahkosti pristupu na orbitu v pripade postavenia vytahu bude zriadena komisia (OSN?) ktora bude mat za ulohu monitorovat orbitalne aktivity a zabranovat potencialnym hrozbam. 
10.3.2006 - 11:27 - 
quote:


Vacsi problem by som skor videl v niektorych dalsich (zatial) este nedoriesenych detailoch...

Su to vsak vsetko riesitelne problemy, a to je dolezite. Kym sa vytah vybuduje, bude treba podobnych problemov vyriesit este mnoho, avsak to je uplne normalna situacia pri vyvoji niecoho noveho.




No ano, teoreticky je vytah mozny, jenomze problem je v tech problemech. STS klidne mohl byt dokonaly stroj, ktery by byl naprosto univerzalni a za par dolaru. Problem je, ze ho umorily jeho technicke problemy.
Ja mam obavu z toho, ze kdyz uz ted je u vytahu znamo tolik potencialnich technickych problemu, tak kolik se jich muze jeste vynorit? Proto nejsem v tomto pripade moc optimista.
Myslim ze v nasledujicich desetiletich zacne lidstvo konecne sklizet plody raketoveho vyzkumu (ktery trva uz cca 100let). To bude pro vytah s jeho novorozeneckymi problemy tezky souper.
 
25.5.2006 - 11:48 - 
Dalsie technicke problemiky
http://lidovky.zpravy.cz/sen-o-vesmirne-lanovce-se-borti-dmu-/ln_veda.asp?c=A060525_101304_ln_veda_bat
 
25.5.2006 - 17:43 - 
quote:
Dalsie technicke problemiky
http://lidovky.zpravy.cz/sen-o-vesmirne-lanovce-se-borti-dmu-/ln_veda.asp?c=A060525_101304_ln_veda_bat


Bohuzel, teoreticka pevnost materialu musi byt minimalne o rad, lepe o dva prekracujici technicke vypocty, aby to pokrylo vsechny realne nedokonalosti a jeste to melo rozumnou rezervu v odolnosti a zivotnosti.
 
29.5.2006 - 15:34 - 
Zkrátka a dobře, je třeba nejdřív rozjet výrobu nanotrubiček pro průmysl (od lékařství přes letectví, pancéřové vesty až po stavbu aut a mostů), a až potom zjistit, co a jak jsme schopni reálně vyrobit. Každopádně je ještě brzo projekt zavrhnout nebo naopak začít stavět. Počkejme si 10 let a uvidéme, jak se to vyvine. 
21.11.2006 - 16:37 - 
Je to sranda číst příspěvky z roku 2002 (pesimizmem se to jen hemží) ti lidé si byli naprosto jisti, že to nejde. A ten důvod nebyl materiál...  
22.11.2006 - 10:38 - 
To ze je neco teoreticky mozne neznamena ze je to prakticky proveditelne. Myslim ze nikdo z nas se vytahu u Zeme nedozije. 
22.11.2006 - 11:09 - 
quote:
To ze je neco teoreticky mozne neznamena ze je to prakticky proveditelne. Myslim ze nikdo z nas se vytahu u Zeme nedozije.


Co vy víte-- třeba ano :-D

 

____________________
Tomáš Kovařík
 
22.11.2006 - 14:59 - 
Nejsem deda vseveda, takze se to opravdu vyloucit neda. Zatim ale neexistuji ani realisticke plany na neco takoveho (pouze teoreticke studie). Treba americani planovali freedom a ISS docela navazno desitky let dopredu. Co se tyce vytahu, tak snad prakticky nebyl overen jeste ani jeden subsystem.
Pokud bych to prirovnal k raketove technice, tak jsme prave vynalezli prvni rachejtli.
 
22.11.2006 - 17:24 - 
quote:

Co vy víte-- třeba ano :-D




U tebe je šance, že třeba za 80 let to spolu s pravnoučaty zhlédneš, ale co my ostatní?

 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 07:57 - 
Kosmický " výtah" na stacionární dráhu jak se zdá popírá zákon zachování energie. Vždyť jakékoli teleso se na orbitě drží jen díky své rychlosti a přidáme-li k němu další, jedno jakým způsobem, tak tento přídavek musí též tuto rychlost míti. Kabina stoupající počáteční rychlostí kolem středu Země o hodnotě 0,3 km/s by konečnou rychlost musela získat na úkor obíhající cílové stanice - kde je tedy úspora ?
Cílová stanice by zákonitě sestoupila na nižší dráhu, vůči zemskému povrchu by zrychlila a lano by se přetrhlo, pokud by tak ovšem neučinilo dávno před tím vlastní vahou.
Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?
 
29.12.2008 - 09:58 - 
quote:
Kosmický " výtah" na stacionární dráhu jak se zdá popírá zákon zachování energie. Vždyť jakékoli teleso se na orbitě drží jen díky své rychlosti a přidáme-li k němu další, jedno jakým způsobem, tak tento přídavek musí též tuto rychlost míti. Kabina stoupající počáteční rychlostí kolem středu Země o hodnotě 0,3 km/s by konečnou rychlost musela získat na úkor obíhající cílové stanice - kde je tedy úspora ?
Cílová stanice by zákonitě sestoupila na nižší dráhu, vůči zemskému povrchu by zrychlila a lano by se přetrhlo, pokud by tak ovšem neučinilo dávno před tím vlastní vahou.
Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?
Nooo. Myslím, že tu změnu hmotností (pohyb kabin) má vyřešit vyrovnávací lano, které by se odvíjelo z té geostacionární stanice směrem od Země. Ale když si nakreslíte v měřítku Zemi, polohu horní stanice a lana včetně toho vyrovnávacího. Spatříte předpokládanou monumentálnost stavby. Byl bych mile překvapen, kdyby začali někdy stavět. To spíš věřím v objevení „raketových“ motorů s levnějším provozem. Ale už v minulosti se stalo neskutečné skutečností. A když vezmu v úvahu jak často se mílím. To se možná tím výtahem ještě svezu. :-)
 
29.12.2008 - 09:59 - 
quote:

Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?


Značnou část energie získá na úkor otáčení Země. Také navíc raketa je něco jako střelec. Vystřelíme-li kulku, odnese si kulka skoro všechnu energii exploze výstřelu a ve zpětném rázu se jí střelci předá jen zlomeček. Také raketa je interakce mezi velkou hmotou rakety a maličkou hmotou vyvrhovaného plynu. Většina energie hoření se tedy přemění na kinetickou energii plynů a jen trocha na kinetickou energii rakety. To u klady a špagátu je energetická účinnost vyšší.

 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 11:58 - 
To Jediný:

Možná při vyjadřování o fyzikálních principech nepoužívám dostatečně zdvořilých slovíček, aby se to někomu líbilo, ale ani v písmenku nejsem mimo mísu. Vyjadřuji se tak, aby to bylo emotivnější. Viz třeba tahle dávná diskuse a tento kvalitně vysvětlující příspěvek.



quote:
MEK příspěvek #1983

Problém s dopravou na GEO (geostacionární dráhu) a s odvíjením na obě strany asi opravdu v principu není. Dole by to lano mělo být ukotveno také proto, aby bylo jak předat energii rotace Země stoupajícímu tělesu (zátěži), protože pak teprve bude "výtah" dostatečně efektivní (někde se ta energie k dosažení oběžné dráhy vzít musí).
Lano určitě musí vést za GEO. Vzdálenost ale závisí na celkové hmotnosti za GEO. Pokud bude za GEO "protizávaží" mnohem hmotnější, než hmotnost lana z GEO na Zemi, může být i relativně "blízko" za GEO (dále od Země).
Těžiště lana musí být z principu vždy přesně na GEO (pokud se lano nemá pohybovat vůči rovníku na Zemi), takže na tom není co třeba počítat.
Celkové napětí v laně jsem počítal tak, že pro každý metr délky (a výšky) jsem určil rozdíl mezi gravitační a odstředivou silou a takto jsem (programem) postupoval od Země až na GEO (sčítal to). Přesně na GEO je namáhání lana největší, stačí to tedy spočítat jen ke GEO. No a pro hustotu materiálu lana 1500 kg/m3 mi vychází maximální napětí v laně na cca 73 GPa. Uhlíkové nanotrubice by snad teoreticky mohly mít hustotu pod 1500 kg/m3 a pevnost přes 80 GPa, tedy by to (i když jen tak tak) mohly vydržet.
To platí pro lano se stálým průřezem. Pokud by lano mělo proměnný průřez (nejtlustší na GEO a nejtenší u Země, mělo by to z hlediska zatížení v tahu vyjít ještě o něco lépe).
Problémy s materiálem, překážením na oběžných drahách, kýváním a kmitáním ale samozřejmě zůstávají.


 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 15:12 - 
Lano, pokud je lanem, je tedy ohebné a nemůže mít těžiště jako nějaká roura.
Protizávaží umístěné nad stacionární drahou by se pohybovalo pomaleji tím čím dále by od této dráhy bylo. Lano by sice napínalo, ale celý koplet by byl brzděn a nestabilní.
 
29.12.2008 - 15:36 - 
quote:
Lano, pokud je lanem, je tedy ohebné a nemůže mít těžiště jako nějaká roura.



Lano má těžiště. I chuchvalec plynu má těžiště a takoví meteorologové s ním rádi počítají. Právě tím napínáním, k němuž přispívá to brždění se dosahuje toho, že se to tak moc od roury odlišně nechová. Že tam budou nějaké nestability, a spíš větší než předběžně odhadneme, to je myslím sychr. Taky takovéto výtahy OTIS nevyrábí na běžícím pásu a je to zatím blíž sci-fi než kosmonautice.

 

____________________
Áda
 
03.7.2009 - 22:26 - 
Pro hal_sk:

V případě zájmu o kosmický výtah je asi vhodné kouknout se i do této diskuse.

 

____________________
Áda
 
14.10.2009 - 13:26 - 
Zatím tři ze čtyř přihlášených týmů se kvalifikovaly do letošní soutěže Space Elevator Games.

Dotaci 2.000.000 USD dostane ten tým, který dokáže pomocí laseru dopravit své "šplhadlo" do výšky 1 km po svisle visícím tetheru rychlostí 5 m/s.

Každý tým dostane 45 minutové "startovací okno" denně po dobu 3 dnů.
Soutěžní dny začnou v NASA Dryden Flight Research Center na Edwards Air Force Base v Mojavské poušti v Californii dne 4.11.2009.

http://www.spaceelevator.com/2009/10/up-to-four-teams-to-compete-for-2000000-in-space-elevator-games.html

Držme palce.
 
05.11.2009 - 08:40 - 

Prototypy vesmírných výtahů soutěží v Mohavské poušti, článek a video:

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/183462-prototypy-vesmirnych-vytahu-soutezi-v-mohavske-pousti.html
 
13.11.2009 - 08:50 - 
Výsledky vesmírných výtahových her pro rok 2009

http://osel.cz/index.php?clanek=4715
 
27.11.2009 - 15:54 - 
No nwm ci to bude mozne zrealizovat pretoze zem sa toci tak nwm ako by sa to tocilo stym keby to molo dlhe 100000km 
27.11.2009 - 16:01 - 
quote:
No nwm ci to bude mozne zrealizovat pretoze zem sa toci tak nwm ako by sa to tocilo stym keby to molo dlhe 100000km


tak toto bol top odborny prispevok. Navrhujem zaviest rebricek top prispevkov
 
27.11.2009 - 16:09 - 
"No nwm ci to bude mozne zrealizovat pretoze zem sa toci tak nwm ako by sa to tocilo stym keby to molo dlhe 100000km"

hm.. táto teória si priam žiada, dotiahnuť ju adabsurdum do dôsledkov..

"vesmírny výťah nikdy nebude fungovať, pretože zakaždým skončí, navinutý okolo rovníka.."
 
27.11.2009 - 17:06 - 
quote:
No nwm ci to bude mozne zrealizovat pretoze zem sa toci tak nwm ako by sa to tocilo stym keby to molo dlhe 100000km
Řekl bych, že by se to mohlo točit podobně, jako když na povrch míče o průměru 12 cm připevníme provázek dlouhý cca metr a pak budeme míčem dostatečně rychle otáčet. Provázek se odstředivou silou napne a bude se držet v napnutém stavu.
 
27.11.2009 - 20:36 - 
Pane Holub, ještě nutno dodat že to musíme provést ve vakuu či na konec provázku umístit zátěž, která by kompenzovala odpor vzduchu okolo míče :-) 
27.11.2009 - 21:29 - 
quote:
Řekl bych, že by se to mohlo točit podobně, jako když na povrch míče o průměru 12 cm připevníme provázek dlouhý cca metr a pak budeme míčem dostatečně rychle otáčet. Provázek se odstředivou silou napne a bude se držet v napnutém stavu.

No jo, ten jeden konec provázku se musí uvázat na Zemi, ale na tom druhém musí být závaží a musí být přesně na stacionární dráze. Jen tak se nikde nic nenamotá
 
27.11.2009 - 21:53 - 
quote:
No jo, ten jeden konec provázku se musí uvázat na Zemi, ale na tom druhém musí být závaží a musí být přesně na stacionární dráze. Jen tak se nikde nic nenamotá
Spíš bych řekl, že mírná převaha "hmotnosti" za "stacionární drahou" je právě to podstatné, co zajišťuje stabilitu kosmického výtahu. Na tom příkladu s míčem jsem se to snažil ukázat proto, že tam je vidět, že když je "odstředivá síla" (převaha hmotnosti za stacionární dráhou) dostatečná, tak má provázek stabilitu dokonce i při odporu vzduchu (simulujícím "rušivé síly") a dokonce i bez extra závaží na konci. Prohne se to, ale rozhodně nenamotá. Zkuste si to prakticky s provázkem (bez závaží) v ruce a otáčejte se chvíli dokola na místě (v "piruetě"). Uvidíte sám. Je to sice hodně zjednodušený "model", ale pro "první přiblížení" snad výstižný.
 
27.11.2009 - 22:09 - 
Bude-li převaha hmotnosti za stacionární drahou, bude se tato hmota chovat jako kterékoliv těleso na takovéto dráze = bude mít pomalejší úhovou rychlost než Země pod ní 
27.11.2009 - 22:36 - 
Pokud nebude barycentrum celého zařízení ležet na geostacionární dráze, nebude to fungovat. 
<<  3    4    5    6    7    8    9  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.479547 vteřiny.