Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Film a kosmonautika
16.6.2003 - 14:11 - 
MEK příspěvek #4322

V sobotu 28.6.2003 dává ČT 1 od 21:00 film Vesmírní kovbojové. Má cenu se na to dívat???
 

16.6.2003 - 16:14 - 
MEK příspěvek #4323

Podle mne je to příšerná ptákovina.
 

16.6.2003 - 17:52 - 
MEK příspěvek #4324

Je to obyčejný film o partě starších bývalých kosmonautů co se znovu vrací do vesmíru. Není to žádný naučný dokument, ale koukat se na to dá.
 

16.6.2003 - 18:24 - 
MEK příspěvek #4325

Vrcholná scéna je, keď sa jeden Amik obetuje a odpali smerom na mesiac a potom tam nejako pristane.
A zvysok posadky pristane na Zemi na raketoplane, ktory vyzera ako Columbia 2 sekundy po totalnej destrukcii.
 

17.6.2003 - 08:27 - 
MEK příspěvek #4327

Kromě toho, že tam jsou takovéto "komediální" scény, je tam vidět něco z kosmické techniky? Např. raketoplán, jiné kosmické lodě, cvičný bazén apod.?
 

17.6.2003 - 09:28 - 
MEK příspěvek #4329

Dívat se na to dá, jsou tam sice sem tam nesmysly, ale v přijatelném množství, je tam bazén i simulátor raketoplánu a solidní triky.
 

17.6.2003 - 22:26 - 
MEK příspěvek #4346

Hraje tam Clint Eastwood a Tommy Lee Jones, co dodat?!
 

31.10.2003 - 08:57 - 
MEK příspěvek #5548

V sobotu 1/11/2003 dávají film Armagedon. Kromě holywoodského cukrk dlu a drsného Bruce by se tam dal zahlédnout i nějaký raketoplán....))
 

31.10.2003 - 11:11 - 
MEK příspěvek #5550

Jo ARMAGEDON - už při premiéře v kině mě někdo zkušený říkal: "Pane Halousku, koukejte se pouze na první polovinu a potom běžte honem domů. Ať si nezkazíte celkem slušný zážitek z první půlky tou příšerností v druhé části..." A měl pravdu :-)))
První půlka - příprava na let - celkem slušná
Druhá - vlastní let a "akční" pobyt na asteroidu - příšerný.

Hezké pokoukání, já si půjdu v polovině radši číst Cernanovu knihu.

Milan

 

31.10.2003 - 11:27 - 
MEK příspěvek #5551

Mnohem lepší film s reálnějšími efekty (např. opadající voda z pobřeží při blížící se vlně tsunami po dopadu asteroidu do oceánu) než má Armagedon je Drtivý dopad.
 

31.10.2003 - 12:03 - 
MEK příspěvek #5552

Problematikou asteroidů vzhledem k možnosti jejich dopadu na Zemi se zabývá první část článku B.Růžičky v posledním L+K č.20/2003.
V současné době stejně není žádná možnost obrany Země proti případným tělesům z kosmu...možná za pár set let. Rakety typu Saturnu V a silnější nyní nejsou k dispozici a hned tak nebudou.
Takže nezbývá lidstvu doufat, nejblžších stoletích o Zemi žádný meteorit ani kometa nebudou mít zájem. Tyto filmy ,,Armagedon,, a ,,Drtivý dopad,, byly vyrobeny v době, před 5 - 6 lety, kdy se o problematice těchto dopadů dost, ale pouze mluvilo. Ovšem skutek utek...Dosud není ani možnost sledování celého prostoru kolem Země, takže opravdu nezbývá než doufat, že k ničemu takovému nedojde. Nebo snad máte někdo jiné informace?

MF

 

31.10.2003 - 18:20 - 
MEK příspěvek #5558 - reakce na příspěvek #5551

S tím mohu jedině souhlasit, Drtivý dopad je natočen až hrozivě reálně.
Oproti tomu mě Armagedon často fascinoval hezky vypadajícími, ale v praxi neuskutečnitelnými scénami. Pro příklad uvedu strašlivě krátkou dobu na přípravu, start dvou obrovských raketoplánů těsně vedle sebe, let raketoplánů kolem Měsíce s motory na plný výkon jaksi bez hlavní palivové nádrže (třeba je nějak předělali, co já vím...) a o střelbě z kulometu a hořících troskách na asteroidu (kde není atmosféra....) nemluvě.
Drtivý dopad je prostě reálnější a Armagedon akčnější.
 

02.11.2003 - 02:30 - 
MEK příspěvek #5561 - reakce na příspěvek #5552

Sice jsem ten článek nečetl, ale neexistence obrany proti asteroidům je nesmyslná.

To, že není v záloze supernosič, jako je například reznoucí Energija na Bajkonuru, v žádném případě neznamená neschopnost jej postavit za velice krátkou dobu. V případě ohrožení a zapojení lidstva(drtivý dopad byl koncipován špatně, kdyby lidstvo spolupracovalo, dostalo by se dále). Možná by se takový šutr střední třídy hodil. Při předpokladu, že by vedoucí činitelé této planety věděli, že meteor je až příliš velký na to, aby přežili v dírách a my chcípli, bylo by lidstvo schopno vytvořit vesmírnou infrastrukturu v řádu několika měsíců nejvýše let. Do 1 roku by bylo lidstvo při plném nasazení schopno zkonstruovat několik vesmírných "křížníků" velikosti minimálně ponorky Typhoon. Takové lodě by v kombinaci s moderními motory a neuvěřitelnou destrukční silou vyjádřené v stovkách gigatun TNT(jo vodík, to je prevít;-) byly jistá smrt většiny myslitelných asteroidů.

Horší problém je, že se o tom asteroidu můžeme dozvědět až příliš pozdě. Ovšem v takovém případě nás to bude mrzet jenom chvilku:-(
 

03.11.2003 - 09:33 - 
MEK příspěvek #5569

Problém je jen to že jde o politiku a politik (termit) myslí jen v horizontu 4 let a na své zaregistruje jen každé 4 roky (volební období).
 

03.11.2003 - 09:36 - 
MEK příspěvek #5570

Ale jak jsem se včera díval na armagedon tak mě napadlo jaký je to krásný donucovací prostředek ten asteroid (znát jen dobře - výtečně) kosmickou mechaniku sem tam jen něco mírně postrčí a řetězový efekt je na světě.

Takový krásný kulečník.
 

03.11.2003 - 13:01 - 
MEK příspěvek #5571 - reakce na příspěvek #5561

Ochrana proti asteroidům větším než 1 km musí jít dvěma směry současně. První je umět odklonit jeho dráhu (nebo ho zneškodnit) druhý je zaznamenat ho dostatečně brzo aby se mohla obrana provést. Současné pozorování okolí země je tak nedostatečné, že bychom se (kdyby letěl od slunce) o něm dozvěděli až když bysme ho tu měli. Tomuto tématu by se měla věnovat mnohem větší pozornost. Nač se starat o jiné věci, když na zemi může celkem bez problémů dopadnout balvan, který to všechno ukončí. Doporučuji stránku www.planetky.cz. Jinak k Armagedonu ... dost mě to zklamalo, nic moc (z kosmonautiky) tam vidět nebylo a když tak to bylo tak rychle nastříhaný, že to člověk nedokázal zaznamenat. Hlavní kladem filmu (kromě elfí královny Liz Taylorové) je, že se masa upozorní na riziko střetu země s asteroidem. (pokud si masa nebude myslet, že to si jenom vymysleli v Holywoodu.)
 

03.11.2003 - 18:06 - 
MEK příspěvek #5573

Film Armagedon jsem viděl dvakrát a pokaždé na délku 10ti minut. Pokaždá se mi převracel žaludek z blbin ,které tam byly. Jedno se však musí nechat. Myšlenka,že se jednou a to dříve a nebo později a nikdo přesně neví kdy může podobná situace skutečně naskytnout. Ohrožující asteroid je skutečně hrozba a dnešními prostředky asi velmi těžko yvládnutelná situace. Stojí za to popřemýšlet jak se takovéhoto "vetřelce" zbavit.
Daniel

 

04.11.2003 - 10:08 - 
MEK příspěvek #5576

Trochu jsem to počítal, Sojuz vybavený urychlovacím stupněm na LOX a LH2 zrychlý na 2.kosmickou asi 1,5 t, 200 kg řídící systém (řízení ze Země), 300 kg manévrovací systém (převzat z první připravené družice), 1000 kg váží termojaderná hlavice o 3-5 Mt dokáže zničit těleso o průměru do 1 km, u těles větších při předčasném výbuchu těleso zpomalí tlakovou vlnou. Proton nebo jiné 20 t rakety s LOX a LH2 urychlovacím stupněm vynesou až 5 t těžkou hlavic - to je kolem 20-40 Mt TNT. Takové rakety jsou k dispozici prakticky okamžitě, start do pěti dnů, pokud se využijí existující . Malé tělesa o průměru do 200 m by byly schopny sestřelit klasické balistické rakety Trident a Topol, musely by být ale upraveny, nový čtvrtý stupeň, pouze jedna hlavice, naváděcí zařízení a motorky vyvinuté pro protiraketovou obranu USA. Pro aktivaci takového systému by ale byly potřeba dost velké peníze, a to asi zatím není reálné.
Prioritou je tedy zatím včasné zjištění.
Film Drtivý dopad je stejný jako Armagedon, je to FILM. Při tak včasném zjištění by následovala úplně jiná reakce, a taky půlky asteroidu letí jinou rychlostí, než původní asteroid, to znamená, že by obě poloviny Zemi minuly. Není ani vysvětleno, proč selhaly jaderné rakety (všechny najednou?). Podle mně by rychle vzlétly 20 t UZ rakety s TJ hlavicemi, aby výbuchem asteroid zpomalily, a letěly by jedna za druhou dokud by nebezpečí nebylo zažehnáno, třeba i 10 raket, současně by se připravovaly pilotované lety, určitě dva najednou, v tom měl Armageddon pravdu.
Na asteroidu lze úplně bez problémů střílet, vždyť náboj je malá raketa s okysličovadlem (ledek) a palivem (síra a uhlík). Výrony plynu jsou v obou filmech přehnané, ve skutečnosti jsou slabé (vakuum je rychle tlumí) a systém podobný SAFERu by astronauty přivedl zpátky velmi rychle.
 

05.11.2003 - 15:29 - 
MEK příspěvek #5596

Warene, ty máš asi na mysli hérečku Liv Tyler a ne Liz Taylor :-)
 

05.11.2003 - 16:49 - 
MEK příspěvek #5600 - reakce na příspěvek #5596

Hmm, máš samozřejmě pravdu. Liz Taylor už je odrostlejší kousek...
 

05.11.2003 - 18:20 - 
MEK příspěvek #5602

Musim se přidat k názoru že film Drtivý dopad je daleko více realistcký,neš Armagedon. K metodám co dělat se smetím z vesmíru jsme si krásně podebatili ve "valmezu" minulí rok v listopadu po přednášce ing.B Růžičky CSc. "JAK BOJOVAT PROTI ASTEROIDUM" nejlepší je to že všchno se zase točí jen openězích /na projekty obrany/ co dodat nic.
 

06.11.2003 - 08:15 - 
MEK příspěvek #5608 - reakce na příspěvek #5602

Nevíš, kde bych mohl získat materiály k této přednášce? Dík
 

06.11.2003 - 08:20 - 
MEK příspěvek #5611

Je to například PDF na adrese http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/valmez/sk2002.pdf .
 

18.11.2003 - 11:55 - 
MEK příspěvek #5727

V nejnovějším L+K je článek o riziku asteroidů. Zajímá mně, co se stane, když se letící asteroid srazí s epicentrem výbuchu atomovky, která letí proti němu. Je sice těžké si něco takového představit, ale samotné epicentrum má teplotu víc než 20 miliónů stupňů, takže těsně před nebo v okamžiku střetu by se velká část materiálu asteroidu měla proměnit v plazmu nebo páru, navíc je většina asteroidů tmavá jako uhlí - dobře pohlcuje záření.
Autor předpokládá možnost atomového výbuchu uprostřed asteroidu při přímém zásahu atomovkou ve formě protipancéřového granátu (masivní ocelový nebo titanový plášť). Mám dojem že se zjistilo, že při střetu hlavice a antihlavice rychlostí kolem 10 km/s došlo k okamžitému rozpadu obou těles a zbytky ve formě prachu potom sebou proletí, možná to ale neplatí u podstatně měkčího materiálu asteroidu, i když rychlost střetu je podstatně vyšší - 20-50 km/s.
 

18.11.2003 - 12:43 - 
MEK příspěvek #5733

Vybuch nad povrchem vetsiho asteroidu by ho velmi pravdepodobne neznicil. Tepelna vodivost materialu planetky je omezena a tak se vetsina tepla pri vybuchu pohlti jen v pomerne tenke vrstve pri povrchu - energie vybuchu je sice obrovska, ale trva kratce, takze teplo se nestaci rozvest do celeho objemu asteroidu. Povrch vystaveny explozi se castecne odpari, castecne pukne vnitnrnim pnutim a odleti - coz podle zakona akce a reakce da asteroidu maly impuls, ktery ale muze stacit k tomu, aby Zemi minul.

S tim, ze "probourat" se do asteroidu v rychlosti desitek km/s nepujde, souhlasim (prinejmensim u vetsich asteroidu).
 

18.11.2003 - 13:29 - 
MEK příspěvek #5734

Také si myslím, že výbuch atomovky mimo asteroid by neměl moc velký účinek, protože silný efekt "tlakové vlny" vzniká na Zemi snad především tím, že se silně zahřeje okolní vzduch (atmosféra). Ten ale ve vakuu není, takže "tlaková vlna" by byla "živena" jen vlastním materiálem bomby a byla by asi nepatrná.

Naopak si myslím, že dobrý efekt by mohl mít atomový výbuch i v nevelké hloubce pod povrchem asteroidu (desítky metrů). Tam už je dost materiálu "na ohřátí" a vznik solidní "tlakové vlny", takže reaktivní účinek na změnu dráhy by mohl být o hodně větší, než je pouhý náraz hlavice (který se v článku také někde počítá). Možná, že by stačil i výbuch prakticky na povrchu asteroidu (těsně pod povrchem).

Také si ale myslím, že nemusí být tak jednoduché vyslat cokoliv směrem "proti" asteroidu, protože to může být energeticky neúnosně náročné, takže za pravděpodobnější považuji vyslání "antirakety" někam na "kolizní" dráhu s asteroidem. V tom případě už vzájemné rychlosti nemusí být až tak vysoké (desítky km/s), ale pořád asi budou v řádu jednotek km/s.
 

20.11.2003 - 19:57 - 
MEK příspěvek #5760

K těm asteroidům. Myslím, že spíš než zničení by stačilo asteroid odklonit. Pokud by se podařilo odpálit i relativně malou jadernou bombu pár km nebo pár set metrů od jeho povrchu, tak by došlo k jeho vychýlení. Stačilo by jen pár obloukových vteřin a při vzdálenosti od Země např. dva milióny km by ji asteroid minul o tisíce kilometrů. Nejsem sice matematik, ale myslím, že můj odhad není daleko od pravdy. ( Možná by stačila jen " obyčejná " srážka nevyzbrojené rakety s asteroidem a vychýlení asteroidu by bylo dostatečné. Samozřejmě by to muselo být dostatečně daleko od Země, důležitá by byla rychlost a hmotnost rakety a úhel jejího dopadu. )
 

20.11.2003 - 21:43 - 
MEK příspěvek #5762

No, mám obavu, že by výbuch nějaké termonukleární nálože poblíž asteroidu nebo na jeho povrchu moc nepomohl. Vezměme si asteroid o poloměru 500 m a hustotě 2500 kg/m^3. Jeho hmotnost vyjde na 1,31E+12 kg. Dejme tomu, že jsme schopni k asteroidu dopravit 5tun nákladu včetně nálože 20 MT TNT. Při výbuchu takové nálože se uvolní cca 9,2E+16 Joulů.

A teď si to zidealizujeme. Budeme předpokládat, že dokážeme vytvořit dokonale směrový výbuch a veškerou energii, která se při výbuchu uvolní, dokážeme přeměnit na kinetickou energii, ze kterého je naše zařízení zhotoveno. Budeme dále předpokládat, že takto vytvořená tlaková vlna se dokonale pružně odrazí od povrchu asteroidu, protože takto mu předáme největší hybnost. Vyjde nám, že vlastně pět tun materiálu vystřelíme rychlostí 4300 km/s. Rychlost astreoidu se ale změní jenom o 0,07 m/s. Pokud odhadneme účinnost našeho zařízení na nějakých 5%, vyjde změna rychlosti 0,003 m/s.

Z toho ale plyne jenom jedno, že pokud bychom takto chtěli asteroid odklonit, musel by být hodně daleko od Země a ne nějakých pár milionů kilometrů a upravovat jeho dráhu i několikrát, tzn. dlouho před kolizí.

Pokud jsem někde v úvaze udělal chybu, tak mě opravte.
 

21.11.2003 - 02:05 - 
MEK příspěvek #5763

Ještě doplnění k předchozímu příspěvku. Pokud by nás ohrožoval nějaký asteroid, bude nejpíše pocházet buď z pásma planetek mezi Jupiterem a Marsem nebo ještě spíše odněkud z Krupierova pásu. V okamžiku srážky se Zemí by se nacházel na své dráze přibližně v periheliu, čili ve vzdálenosti 1AU od Slunce.

Předpokládejme tedy takový asteroid, který má pericentrum 1 AU, apocentrum 40 AU a v okamžiku srážky se Zemí vede jeho dráha přesně středem Země. Jsetli jsem to spočítal dobře, tak je potřeba změnit jeho rychlost v apocentru o 0,017 m/s, aby se o Zemi pouze otřel (změna pericentra a jeden zemský poloměr). To jsem ale neuvažoval gravitaci Země. Jejím vlivem by si Země asteroid přitáhla a ke srážce by stejně došlo. Byla by tedy potřeba změna rychlosti řádově vyšší, tedy cca 0,2 m/s, což je už docela hodně.

Změnu dráhy nějakého nebezpečného asteroidu tedy vidím za současné úrovně techniky dost černě, protože by bylo nutné dopravit několikatunový náklad do vzdálenosti několika desítek AU. Navíc je to i dlouhodobá záležitost. Na takovou vzdálenost nedoletí žádná sonda za pár měsíců.

 

21.11.2003 - 09:27 - 
MEK příspěvek #5764

Souhlasím s tím, že výbuch mimo asteroid by moc velký efekt nepřinesl, protože ke změně hybnosti se použije převážně jen hmota bomby. Souhlasím také s tím, že rozumný efekt má změna rychlosti asteroidu minimálně na úrovni 0.1 m/s (raději alespoň 1 m/s).

Pokud ale k výbuchu atomové (vodíkové) bomby dojde na povrchu asteroidu, tak předpokládám, že by mohl vzniknout kráter alespoň o průměru cca 200 m a hluboký alespoň 25 m, což je už řádově milión tun materiálu, který byl "použit" ke změně hybnosti. Pokud by tento materiál byl odvržen průměrně rychlostí cca 1000 m/s (což energeticky snad docela vychází), tak by výše uvedenému asteroidu (s průměrem cca 1 km a hmotností cca miliarda tun) změnil rychlost o cca 1 m/s, což už je solidní hodnota. Mělo by to stačit k dostatečnému odklonění asteroidu cca rok před příletem k Zemi (museli bychom asteroid takto zasáhnout minimálně rok před očekávaným příletem k Zemi). Pro větší a těžší asteroidy bychom ale museli vymyslet něco s ještě silnějším efektem.

Pokud jsem to odhadoval dobře (a nespletl se v řádech), tak by výbuch na povrchu asteroidu vycházel jako docela realistická možnost řešení problému s asteroidem do průměru 1 km. Nebo ne?

Základním principem je použít ke změně hybnosti asteroidu přímo část jeho hmoty a ne jen hmotu bomby. Lze tak snad dosáhnout efektu o několik řádů silnějšího, než je prostý náraz hlavice do asteroidu, nebo výbuch mimo asteroid.

Naopak jaderný výbuch hluboko v nitru velkého asteroidu (řádově kilometr v průměru) by ho podle mého odhadu ani nemusel roztrhat (vycházím z pokusných podzemních výbuchů na Zemi), případně by ho roztrhl jen na několik velkých kusů, z nichž některé by mohly zůstat na kolizní dráze se Zemí.
 

<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.290625 vteřiny.