Evidentně to bude "indický Saljut", podle hmotnosti 20t (tedy víc, než měly Tiangongy, ale méně, než bude mít plánovaná CSS složená ze 3 takových modulů). Můj komentář: kdyby se zaměřili např. na nafukovací moduly po vzoru Bigelow Aerospace, mohli by přeskočit historické vývojové fáze a i s relativně slabým nosičem dokázat hodně (ale zase když zdůvodní silnější nosič, můžou s ním pak provést třeba oblet Měsíce, ve stejné době, kdy tam ostatní země budou přistávat..)
Předseda indické kosmické organizace ISRO K. Sivan uvedl, že další prioritou ISRO (po vyšetření neúspěchu přistání modulu Vikram) je vyslání indických kosmonautů do vesmíru. Řekl, že v plánu je v
prosinci 2020 nepilotovaný let kosmické lodě Gaganyaan [Gaganján]
červenci 2021 druhý nepilotovaný let
prosinci 2021 pilotovaný let
I stávající GSLV Mk3 by zřejmě dokázala vynést nějaký dílem zásobovací/nákladní, dílem obytný modul, ke kterému by se Ganganyaan mohl zkusit připojit. Délka mise by pak mohla být odhadem asi 1 měsíc (už Rusové dokázali v roce 1968 nacpat do Sojuzu zásoby pro 2 lidi na 3 týdny a ustavit tak rekord...).
Dlouhodobější plány ISRO zahrnují pokud vím upgrade prostředního stupně Mk3 na kerosenový místo hydrazinový pohon (bude z toho pak Mk4 ?). Nosnost na LEO by se pak mohla cca zdvojnásobit, zároveň je jasné, že pro takový nosič zpočátku zdůvodní jen málo vhodných nákladů, taky nebude automaticky man-rated, apod. Spekulace: pokud by Mk4 vyzkoušeli během vynesení kosmické stanice, tak by si snad mohli později troufnout na pilotovaný oblet Měsíce (zhruba v době, kdy tam budou létat všichni). Navíc se proslýchá, že by ISRO na měsíčních misích chtěla spolupracovat s JAXA (opět: mohla by příští "mezinárodní asijská stanice" stát na spolupráci ISRO/JAXA? a vyústit ve společnou misi k Měsíci, když Orion se zatím jeví víc jako spolupráce NASA/ESA?)
I druhý dnešní start byl úspěšný. Nosná raketa PSLV-DL (PSLV-C49) odstartovala v 10:41 SEČ z kosmodromu Šríharikota s radarovou DPZ družicí EOS-01 a devítkou CubeSatů (4x Lemur, 4x KSM-1 a R2). Bylo to teprve druhé použití PLSV ve verzi DL, tj. s dvěma pomocnými stupni PSOM-XL. Vypouštění družic začalo EOS-01 v 15 minut a 17 sekund po startu a skončilo posledním Lemurem 20 minut po startu.
GSLV Mk2 byla neuvěřitelně smolařská raketa. Ale evidentně chtěli stejně jen nějak spotřebovat poslední kus, který vyrobili, než přejdou na Mk3 (což je vlastně už úplně jiná raketa... naopak Mk2 mám hodně společných dílů s PSLV)
Ten horní stupeň mám ale pocit, že je identický s Mk3 (ale možná ne úplně?). Každopádně se s ním počítá pro pilotované lety, takže je ta nízká spolehlivost docela problém...
Zítra (pondělí 14. února) se v 01:29 SEČ dočkáme po mnoha měsících dalšího kosmického startu Indie. Z kosmodromu Šríharikota odstartuje čtyřstupňová nosná raketa PSLV-XL s šesti pomocnými motory. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu s výškou 529 km a sklonem 97,51° budou vypuštěny tři družice. Hlavním nákladem je 1710kg indická družice EOS-04 aka RISAT-1A. Jedná se o radarovou družici pro pozorování Země vybavenou radarem se syntetickou aperturou pracujícím v pásmu C (5,35 GHz). RISAT-1A doplní menší radarové družice řady RISAT-2B a optické Resourcesat a Cartosat. Sekundární náklad tvoří indická technologická družice INS-2TD o hmotnosti 17,5 kg jejímž úkolem je ověřit činnost infračervené zobrazovací kamery pro pozorování Země. Další družicí je 8,1 kg studentský INSPIREsat-1 postavený univerzitami z Indie, Singapuru, Taiwanu a USA.
První dnešní kosmický start (LauncherOne) byl odložen, ale s druhým to vypadá nadějněji. Ve 14:32 SELČ by měla z kosmodromu Šríharikota odstartovat nosná raketa PSLV ve verzi CA (bez postranních pomocných motorů) s 365kg singapurskou družicí DS-EO pro pozorování Země s rozlišením až 0,5 m. Další družicí o hmotnosti 155 kg je NeuSAR, demonstrátor malé družice vybavené radarem se syntetickou aperturou pro budoucí konstelaci. Posledním je 3U CubeSat SCOOB-I ke sledování kosmického počasí. Jeho hmotnost je 2,8 kg. Obě družice jsou taktéž singapurské. Nejzajímavějším nákladem je ale POEM. Pro dnešní start byl čtvrtý stupeň nosné rakety PSLV-CA upraven tak, aby fungoval jako aktivní platforma pro experimenty. Je tak vybaven systémy dodávky elektrické energie, orientace a komunikace. Při dnešním startu ponese 6 experimentů. Náklad bude při dnešním startu umístěn na kruhovou dráhu s výškou 570 km a sklonem 10° vůči rovníku.
Podle telemetrie ze střediska to vypadá na to, že VTM se zažehl jen na cca 0,1 sekundy .... v té chvíli byla rychlost sestavy asi 7,2 km/s. Takže jim nějaká ta deltaV chybí. Škoda.
V pátek 10. února je na 04:38 SEČ naplánován start nosné rakety SSLV ze vzletové rampy FLP na kosmodromu Šríharikota. Jedná se o druhý start této nové indické rakety, která při premiéře 7. srpna 2022 selhala a náklad nedosáhl stabilní oběžné dráhy. I když všechny tři stupně na tuhé pohonné látky pracovaly správně, došlo k anomálii v délce 2 sekund na jednom akcelerometru při oddělení druhého stupně. To vedlo k přechodu do nestandardního režimu letu, jehož cílem bylo pokusit se dosáhnout minimální stabilní oběžné dráhy. Nakonec bylo dosaženo oběžné dráhy s výškou apogea 360,56 km, perigea ale pouze 75,66 km a sklonem 36,56° vůči rovníku. Dosažená rychlost byla o 56 m/s nižší než požadovaných 7693 m/s. Náklad (družice EOS-02 a AzaadiSAT) tak okamžitě vstoupil zpět do atmosféry a shořel.
Zítra se tak nosná raketa pokusí o reparát svého premiérového startu. Hlavní náklad tvoří družice EOS-07 o hmotnosti 156,3 kg, jejímž úkolem je ověření přístrojů SMP (Spectrum Monitoring Payload) a MHS (mm-Wave Humidity Sounder). Další náklad tvoří 10,2kg americká družice Janus-1 pro ověření systémů chytré družicové platformy a 8U studentský CubeSat AzaadiSAT-2 o hmotnosti 8,7 kg Na jeho vzniku se podílelo okolo 750 dívek z několika desítek indických státních středních škol. Družice budou uvolněny na kruhové oběžné dráze s výškou 450 km a sklonem 37,2° vůči rovníku. Od horního stupně se EOS-07 uvolní 785,1 sekund po startu, Janus-1 880,1 sekund po startu a jako poslední AzaadiSAT-2 900,1 sekund po startu.
