|
Aleš Holub: "Tak to zkusme přepočítat."
ďakujem
"na kruhovou dráhu ve výši 17000 km nad Zemí"
ale pre výpočet ste myslím nevyužil plnú nosnú kapacitu protonu
udávate montáž vo výške 200 km, ale proton dokáže dopraviť tých viac ako 19 ton do výšky iss, teda nad 300 km
mohol by ste to prosím spočítať ešte raz, pre parkovaciu dráhu vo výške ISS, čiže od výšky v priemere 350 km?
moja otázka teda zostáva stále otvorená
"Alamo tvrdí, že při odletu z LEO nemůžeme využít znovupoužitelnost, ale já si klidně dovedu představit znovupoužitelnost i z LEO. "Vícenásobně použitelný tahač" by prostě využil aerocapture a aerobraking při zpátečním letu od Měsíce a nové palivo by mohl dostat z Měsíce, nebo zpočátku klidně i ze Země. "
predstaviť si to viem aj ja (a napríklad v témach o tankovaní paliva a ťahači parom som o tom "mlel" bez prestania).. ale na to všetko, potrebujete vraziť možno aj X miliárd, do vývoja nového hardvéru.. a odhad ceny za vývoj nového hardvéru, je veľmi neistý
ak tú požiadavku dokážeme "obliezť, preliezť alebo podliezť", použitím už vyvinutého "starého železa" ktoré možno kúpiť "na trhu", dostaneme sa k oveľa realistickejším finančným nákladom, zaujímavým a celkom realistickým
takže.. štartovacia dráha vo výške iss, uvažujme dokonca o tom že by bola úplne identická s iss, a montáž sojuz + blok D, by sa konala možno aj priamo na "palube" iss
ako vysoko sa sojuz pomocou bloku D dostane z výšky 350km?
otázka zostáva otvorená..
.............................................................
hmpf..
http://en.wikipedia.org/wiki/Van_Allen_radiation_belt
"The region between two to four earth radii lies between the two radiation belts and is sometimes referred to as the "safe zone"."
takže vo výške medzi dvoma až štyrmi polomermi zeme, je bezpečná diera, na "oblezenie, prelezenie, podlezenie".. hmm.. [Upraveno 09.2.2011 alamo]
12 000 až 24 000km..
"na kruhovou dráhu ve výši 17000 km nad Zemí"
BLOK D DOKÁŽE DOPRAVIŤ SOJUZ, DO BEZPEČNEJ ZÓNY
takže fajn.. sedí vec.. sme za "vodou"
ide sa ďalej.. [Upraveno 09.2.2011 alamo] [Upraveno 09.2.2011 alamo] |
|
citace:
predstaviť si to viem aj ja (a napríklad v témach o tankovaní paliva a ťahači parom som o tom "mlel" bez prestania).. ale na to všetko, potrebujete vraziť možno aj X miliárd, do vývoja nového hardvéru.. a odhad ceny za vývoj nového hardvéru, je veľmi neistý
ak tú požiadavku dokážeme "obliezť, preliezť alebo podliezť", použitím už vyvinutého "starého železa" ktoré možno kúpiť "na trhu", dostaneme sa k oveľa realistickejším finančným nákladom, zaujímavým a celkom realistickým
Obávám se, že s žádným "stávajícím železem" nedokážeme jen tak přímo udělat "znovupoužitelnost". Nic na to prostě není navrženo.
citace:
ako vysoko sa sojuz pomocou bloku D dostane z výšky 350km?
otázka zostáva otvorená..
Výsledek: 18000 km (obecně je ale pravda, že samotným Blokem DM4 není Proton úplně vytížen a využití této "rezervy" může být zajímavé a přínosné [ovšem i při přímém letu z LEO, nejen při pokusech o "zastávku mezi Van Allenovými pásy"]). |
|
"Obávám se, že s žádným "stávajícím železem" nedokážeme jen tak přímo udělat "znovupoužitelnost". Nic na to prostě není navrženo. "
fakt?
ehm..
čo napríklad, takáto "vecička"
http://www.astronautix.com/craft/prossmso.htm
ak sme na druhú parkovaciu dráhu, schopný dopraviť sojuz, tak sme tam rozhodne schopný, dostať aj takúto "vecičku"
koľko krát by bola táto "vecička" schopná absolvovať cestu z druhej parkovacej dráhy, do L1?
a dajme tomu, že by sme tú "zaujímavú rezervu" ďalej využili na to, aby si "výletníci" do L1 alebo na LLO, so sebou viezli takúto "trojkolku"
http://www.astronautix.com/craft/lmlhtest.htm
pri rozpočítaní nákladov na dve "hlavy", sa dopracujeme k tomu že cesta na LLO, pri ktorej jeden člen posádky, absolvuje cestu na mesačný povrch, je "letenkovo" lacnejšia, než "lunárny loping", pri ktorom sa spraví iba zopár fotiek z diaľky.. |
|
citace:
koľko krát by bola táto "vecička" schopná absolvovať cestu z druhej parkovacej dráhy, do L1?
Jednou? (sama o sobě a s nákladem tak maximálně 1000 kg [to je ale jen můj velmi hrubý odhad, který může být hodně nepřesný]). Zpět k Zemi by tomu už muselo pomoci "něco dalšího". Ale ano, rozumím tomu kam míříš alamo a rád to uvidím v provozu. Pochybuji ale zatím, že to bude v dohledné době levnější, než přímé "jednorázové" lety.
citace:
a dajme tomu, že by sme tú "zaujímavú rezervu" ďalej využili na to, aby si "výletníci" do L1 alebo na LLO, so sebou viezli takúto "trojkolku" - http://www.astronautix.com/craft/lmlhtest.htm
Super, to beru. Tohle by opravdu mohlo s jedním člověkem přistát na Měsíci i jen s kombinací 1x Sojuz + 2x Proton (když využijeme plnou nosnost Protonů a když poletíme z LEO). Jen mne mate, že alamo jednou úpěnlivě trvá na "existujícím železe" a pak najednou (když se mu to hodí) "přeskočí" k něčemu "zatím nevyrobenému". To je pro mne trochu "podraz".
citace:
pri rozpočítaní nákladov na dve "hlavy", sa dopracujeme k tomu že cesta na LLO, pri ktorej jeden člen posádky, absolvuje cestu na mesačný povrch, je "letenkovo" lacnejšia, než "lunárny loping", pri ktorom sa spraví iba zopár fotiek z diaľky..
Jenže mě vychází, že oblet Měsíce lze absolvovat i se dvěma "platícími hlavami" (+ jednou "neplatící") při kombinaci 1x Sojuz + 1x Proton (plně využitý). Pak už to přistání na Měsíci asi nevyjde ani "letenkově" levnější.
Odhaduji, že i kdyby se mezi Zemí a Měsícem létalo "ve velkém" a "palivo" se vozilo z Měsíce nebo asteroidů, tak stejně bude pořád nejvhodnější (nejrychlejší a nejlevnější) létat přímo mezi LEO a LLO, maximálně s možným "přestupem" v L1, než se "zastavovat" na GEO nebo "mezi Van Allenovými pásy". "Zastávka mezi LEO a GEO" by snad měla smysl jen při funkčním "kosmickém výtahu" (ale ani tím si nejsem jist). |
|
"To je pro mne trochu "podraz". "
asi by sme sa mali dohodnúť, čo sme ešte ochotný pokladať za upgrade toho čo je po ruke, a čo už za vývoj nového hardvéru..
ja osobne pokladám za upgrade, aj "vývoj" čohosi ako Parom, je to vlastne TKS - FGB, dal by sa vlastne pokladať aj za redukovaný segment ISS Zarya
inak "starého železa", s ktorého sa dá vyberať (a upravovať ho), je celá halda, počnúc servisným modulom sojuzu ( s rozšírením palivového systému), upraveného progresu (tak aby neniesol suchý náklad, ale prioritne palivo), stupňa Fregat, ďalej Briz M (natankujete menej paliva, a zmestí sa do váhového limitu).. a keď fakt nebudeme moc "ortodoxný", je možné uvažovať aj o nákupe "starého železa - made in america", napríklad stupňa Centaur, pre dopravu z LEO, a najrôznejšom upgradovaní ATV
ale to všetko je asi diskusia do inej témy [Upraveno 10.2.2011 alamo] |
|
Když jsem psal, že nejelegantnější řešení pro let na LLO by bylo Proton spojit s novým LOX/LH2 stupněm, který Rusové vyvíjejí, uvažoval jsem také napsat možnost nákupu stupně Centaur, ale pak jsem si řekl, že by to bylo z cenových a jiných důvodů neprůchodné. V každém případě použití LOX/LH2 stupně místo Blocku DM 4 představuje nejoptimálnější řešení i pro turistiku a mohlo by být definováno jako mírný upgrade toho, co existuje, jak uvažuje p. Alamo.
Na př. nějaká obdoba Centaur V1 by plně využila nosnosti Protonu:
Status: Active.
Gross mass: 22,825 kg (50,320 lb).
Unfuelled mass: 2,026 kg (4,466 lb).
Height: 12.68 m (41.60 ft).
Diameter: 3.05 m (10.00 ft).
Span: 3.05 m (10.00 ft).
Thrust: 99.19 kN (22,300 lbf).
Specific impulse: 451 s.
Kdyby takový stupeň vynášel Sojuz s hmotností 7.500 kg, pak by jeho dv bylo:
dv = 4424 . ln 30325/9526 = 4424. 1,158 = 5.123 m/s
Vidíme, že by bylo více než dostatečné a Sojuz by mohl být doplněn nějakou volnou raketovou plošinou pro jednoho kosmonauta jako LM Langley Lightest a s ní přistát na Měsíci, jak navrhuje p. Alamo. Ovšem pro přistání turistů by to nebylo, ale naše diskuse by měla své naplnění.
|
|
Poznámku o "zatím nevyrobeném železe" jsem měl u otevřené plošiny ("trojkolky") pro přistání na Měsíci. U "tahače" jsem tu poznámku neměl. Ale o to fakt nejde. Já se nebráním "upgrade" stávajících věcí ani vývoji nových věcí. Jen pořád nedovedu pochopit, co by mělo být výhodného na "zastávce" na vyšší oběžné dráze kolem Země.
Mě prostě vychází (i kvůli "orbitální mechanice") nejvýhodněji montáž na LEO a když už misi "dělit", tak raději zasláním "zásob" předem (např. k Měsíci), než "energeticky nevýhodnou zastávkou". Souhlasím samozřejmě s tím, že energetická výhodnost nemusí být vždy i ekonomická výhodnost, ale tady (mezi LEO a GEO) mi to nevychází v obou případech. |
|
Pan Pinkas tu teď krásně ukázal výhodnost pohonu s vyšším Isp. Totéž, co bychom jen tak tak zvládli se dvěma "Bloky D" (a dvěma Protony), dokážeme i jen s jedním Centaurem (a jen jedním Protonem). Minimálnější pilotovanou misi s přistáním na Měsíci už asi nedokážeme vymyslet. Tato kombinace "existujícího železa" s minimalistickou otevřenou přistávací plošinou je fakt super.
Asi by se něco podobného dalo udělat i v kombinaci s Falconem 9 a Dragonem (místo Sojuzu) [plošina by byla v "trunku"]. Dragon je na své rozměry velmi lehká loď ... a těch lidí, co se do ní vejde. Cena za osobu by tak mohla vyjít relativně nízká (ovšem všichni by na Měsíci zřejmě přistát nemohli). |
|
| Tříkolka by vážila 1,5 t, to už je na hraně nosnosti Centauru, musel by se Sojuz odlehčit a pro návrat od Měsíce využít buď jeho paliva, nebo efektivnější způsob - startovat s poloprázdnými nádržemi Sojuzu - má motory s mizernou účinností. |
|
"Mě prostě vychází (i kvůli "orbitální mechanice") nejvýhodněji montáž na LEO a když už misi "dělit", tak raději zasláním "zásob" předem (např. k Měsíci), než "energeticky nevýhodnou zastávkou"."
"energeticky nevýhodná zastávka" - je "čistou investíciou" do bezpečnosti
keď na zemskom povrchu, chcete dosiahnuť nejaký ťažko prístupný bod, mimo civilizácie, v nepriateľskom prostredí, budujte "predsunuté základne" na ceste k nemu..
minimálne si spravte jednu cestu do "polcesty", a odneste tam stan a nechajte v ňom nejaké zásoby, toto miesto využite pri finálnej ceste
je jedno či je to v púšti, pralese, vysokých horách, na póloch, platí to dokonca aj pre vojenské výpravy
kto plánuje nejakú "akúkoľvek" expedíciu, a použitie tohto princípu zanedbá, väčšinou v dejinách skončil zle, pretože si priam koledovali o famózne trable
je to jednoduchý, "prúserovzdorný" postup, na zemskom povrchu nielen bezpečnejší ale dokonca lacnejší, než riešiť výpravu DIRECT
podľa mňa to bude platiť aj vo vesmíre
že použitie tohto princípu, nasa vo svojich projektoch vytrvalo ignoruje, je obrovská chyba
ak chcete letieť priamo, veziete so sebou aj "blbý náklad", a ten je možné k mesiacu poslať výhodnejším spôsobom, podľa mňa použitie striktného oddelenia dopravy nákladu a ľudí, vynahradí akúkoľvek "stratu" (napríklad môže to byť ťažší a väčší náklad), spôsobenú budovaním "predsunutého tábora"
mám v hlave namontované dve "dogmy".. a, nenes so sebou "blbý náklad".. b, vždy keď máš možnosť vybudovať "predsunutú základňu" tak ju vybuduj, a ani nech ťa nenapadne, nevyužiť tú možnosť..
bolo to vidieť aj v debate o ceste k marsu, zaryto vždy trvám na tom že pre to treba stavať a použiť základňu "na polceste", v niektorom bode L..
"Poznámku o "zatím nevyrobeném železe" jsem měl u otevřené plošiny ("trojkolky") pro přistání na Měsíci."
pozrime sa na vývoj takej "plošiny", z hľadiska finančných nákladov a doby na vývoj.. armadilio.. ja som rozhodnutý tvrdiť že je to o 75% lacnejšie, a rýchlejšie než vyvinúť pilotovanú loď pre dopravu na LEO
.........................................................
"uvažoval jsem také napsat možnost nákupu stupně Centaur, ale pak jsem si řekl, že by to bylo z cenových a jiných důvodů neprůchodné."
vzhľadom k tomu čo "dokáže", je cena za jeho nákup ospravedlniteľná, a vysoko návratná.. dokázal by sa "zaplatiť"..
|
| 10.2.2011 - 15:16 - Jan Baštecký | |
|
citace:
...
zaryto vždy trvám na tom že pre to treba stavať a použiť základňu "na polceste", v niektorom bode L..
...
Vytýčit si postupné zastávky je rozumné, ovšem je nutné tyto "výškové tábory" umístit na vhodná místa. Vodák si nedělá zastávku uprostřed peřejí, námořníci nezastavují stroje uprostřed Atlantiku a horolezci nebivakují v půli ledovce!!!
Existují přirozená místa pro zastávky na cestě. Například vodák zastaví před peřejemi a po nich.
Při cestě na Měsíc a na Mars vychází pro zastávku, kontrolu stavu techniky, přeskupení lodi tato rozumná místa: LEO a oběžná dráha Měsíce, či Marsu.
Nevidím žádnou výraznou výhodu zastávky v L-bodě.
|
|
"Nevidím žádnou výraznou výhodu zastávky v L-bodě."
napríklad
z bodu L, je možné poslať ťahač na akúkoľvek orbitálnu dráhu, lander priamo na povrch mesiaca, a na akékoľvek miesto na jeho povrchu, pričom nevznikajú žiadne prekážky s "štartovacími oknami"
dráha na LLO aby bola stabilná (vďaka nehomogenite gravitačného poľa, ktorá už po pár obehoch hrozí "vystreliť" objekt, buď od mesiaca, alebo ho stiahnuť na povrch) si vyžiada určité "investície", buďto do neustáleho korigovania dráhy, alebo táto musí byť mimoriadne excentrická
k tomu nemožnosť, dostať sa kamkoľvek na jeho povrch, a štartovacie okná |
|
| Z LEO je možné poslat tahač na jakoukoliv orbitální dráhu, lander přímo na povrch, přitom startovací okno se otvírá každých 90 minut. Teprve po asi týdnu je okno uzavřené, další se otevře za 3 týdny. Základna na LEO je chráněná Van Allenovými pásy před radiací, která vždy komplikuje jakýkoliv pobyt posádky i životnost základny v L1 E-M. Přílet do L1 E-M a odlet z něj je výrazně náročnější (= dražší), než přímé lety LEO-Měsíc. Výhoda toho, že kabinu pro přistání na Zemi můžete nechat v L1 a na Měsíc a zpět letět jen v landeru je znevýhodněna naváděním do L1 a z něj a komplikacemi s bezpečností (záchranný člun a la Apollo 13). Hlavní problém je v ale tom, že při letu z LEO je snadné pro navedení a přistání na Měsíc použít kyslíko-vodíkový pohon, zatímco dlouho čekající lander kotvící v L1 vodík používat nemůže. To se dá obejít jen tím, že nádrž s vodíkem letí až s posádkou a po příletu do L1 následuje přečerpání vodíku do čekajícího landeru. Pro lety na Měsíc s frekvencí 2-3 pilotované výpravy ročně (návštěvy a základna na pólu) je základna v L1 E-M k ničemu. Teprve až na Měsíci bude fungovat několik menších nebo větších základen, bude se používat opakovaně použitelné landery s ISRU doplňovaným palivem, bude efektivní v L1 postavit velkou základnu se silnou protiradiační ochranou. |
|
| Ervé a Honza to popsali perfektně. Naprosto s tím souhlasím. |
|
Jan Baštecký : "Vytýčit si postupné zastávky je rozumné, ovšem je nutné tyto "výškové tábory" umístit na vhodná místa. Vodák si nedělá zastávku uprostřed peřejí, námořníci nezastavují stroje uprostřed Atlantiku a horolezci nebivakují v půli ledovce!!! .. Nevidím žádnou výraznou výhodu zastávky v L-bodě."
Ervé : "Pro lety na Měsíc s frekvencí 2-3 pilotované výpravy ročně (návštěvy a základna na pólu) je základna v L1 E-M k ničemu."
Aleš Holub : "Ervé a Honza to popsali perfektně. Naprosto s tím souhlasím."
tak sa teda pozrime na "mapu", a určime si kde sa nachádzajú "vrchol" ktorý chceme dosiahnuť a "pereje",pričom okrem "prírodných" prekážok, "gravitačných studní", a z nich vyplývajúcej potreby dostatočného delta v, vplyvu atmosféry a pásov radiácie, treba brať do úvahy aj "zabordelenie" LEO vesmírnym odpadom, to je ďalšia "perej" ktorú si ľudstvo vytrvalo buduje samo..
zaznačme si na "mapu" schopnosti dostupnej techniky, a potreby človeka vzhľadom k dobe letu
vyznačme si tam aj, bezpečnú zónu, vo vzdialenosti 17 000 km
"orbital altitudes"
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/82/Orbitalaltitudes.jpg
škoda že tam nie sú zakreslené body L1 a L2..
http://www.ottisoft.com/Activities/Lagrange%20point%20L1.htm
http://www.phy6.org/stargaze/Slagrang.htm
vzdialenosť od L1 k centru hmoty je okolo 326054 km.. k mesiacu od neho zostáva približne 4662 km
čo vidíme?
bod L1, je z hľadiska potrebnej energie, na "vrchole" cesty ktorú musíme prekonať, a spúšťanie celého súlodia na LLO je zbytočná nákladná strata, a z hľadiska doby letu tak blízko k mesiacu, že je možné uvažovať o stavbe pristávacieho zariadenia, ktoré bude operovať priamo z neho bez zastávky na LLO..
to si z hľadiska delta v, síce žiada o niečo vyššiu "investíciu" do pristátia na mesiaci, ale vynahrádza to fakt že pre cestu do L1 je potrebné menšie delta v, než si žiada let celej zostavy na LLO
preto by už aj prípadná prvá komerčná výprava, mala mať letoví profil, ktorý miesto zaparkovania celého súlodia na LLO, parkuje v bode L1
ale iba v tom prípade, ak sa počas nej, nepoužije pre výsadok na povrch "raketová trojkolka" ale poriadny lander, ak sa nenájde dostatok finančných zdrojov na výstavbu veľkého LEMu, a jeho dopravenie k mesiacu, treba sa uspokojiť s "trojkolkou"
a potom treba, ťahať celé súlodie, až na LLO.. [Upraveno 12.2.2011 alamo] |
|
V zásadě souhlasím s tím, že librační body L1 a L2 (soustavy Země/Měsíc) mohou být pro svou univerzálnost docela použitelné. Podle alamovy tabulky zvláště bod L2 vychází energeticky dobře a nepotřebuje žádné extra delta-v pro mise na Měsíc.
Musím ale upozornit ještě na jednu věc ke zvážení a tou je "čas přeletu". Body L1 a L2 jsou více než 60000 km od Měsíce (výše, než GEO od Země) - viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/Lagrangian_point . Přeletové časy mezi Měsícem a L1/L2 mi tak vycházejí na cca 3 dny, což je pro potřeby "pilotovaného přistávání na Měsíci" už docela dost (ve srovnání s pár hodinami z LLO). Není to sice úplně zásadní problém, ale jak se říká "čas jsou peníze".
Mimo jiné si myslím, že "časové ztráty" (pro pilotované lety poměrně důležité), jsou jednou z nevýhodných vlastností "peřejí" na vyšších oběžných drahách kolem Země (které alamo zvažoval využít pro "zastávku na cestě k Měsíci"). Zahrňme to tedy také do svých úvah. Druhou jasnou nevýhodou těchto "peřejí" samozřejmě zůstává značná "energetická ztráta" té "zastávky". |
|
Pánové, alamo uvádí vzdálenost L1 od Měsíce 4.662 km, Aleš Holub uvádí vzdálenost bodů L1 a L2 od Měsíce 60.000 km. To asi současně platit nemůže |
|
"Pánové, alamo uvádí vzdálenost L1 od Měsíce 4.662 km, Aleš Holub uvádí vzdálenost bodů L1 a L2 od Měsíce 60.000 km. To asi současně platit nemůže"
môže a platí.. 
údaj 4 662km platí pre bod L1
údaj 60 000 km platí pre bod L2
|
|
citace:
"Pánové, alamo uvádí vzdálenost L1 od Měsíce 4.662 km, Aleš Holub uvádí vzdálenost bodů L1 a L2 od Měsíce 60.000 km. To asi současně platit nemůže"
môže a platí..
údaj 4 662km platí pre bod L1
údaj 60 000 km platí pre bod L2
Takže ve skutečnosti NEPLATÍ "
.....Body L1 a L2 jsou více než 60000 km od Měsíce....
a proto jsem psal ten předcházející příspěvek
|
|
"Takže ve skutečnosti NEPLATÍ"
tak toto stojí za preštudovanie
som síce len laik, ale intuitívne mi vychádza že tento obrázok bude správny:
ak si predstavíme, obežnú dráhu bodov L okolo barycentra sústavy, potom musí príťažlivosť mesiaca, ťahať bod L1 k sebe, a bod L2 keďže obieha, okolo virtuálneho "ťažšieho objektu" (gravitácia zeme a mesiaca sa sčíta) musí byť umiestnený excentrickejšie
na tejto stránke, je ale iný údaj
http://www.spacecraftnames.info/l.html
L1 - Is on a line between the Earth and moon and approximately 41,000 miles (76,000 km) from the moon, 930,000 miles from Earth.
L2 - On the Earth-moon line approximately 71,000 km beyond the orbit of the moon or about 1 million miles from Earth.
L2 je bližšie k mesiacu 
neviem, možno sa mýlim, a možno ide o chybu v prevodoch z míľ na kilometre
inak, aj na wiki sa vyskytujú poriadne koniny, stačí si tam pozrieť stránky venované globálnemu otepľovaniu
...............................................
trpím takouto divokou predstavou
keby sme si predstavili teoretickú možnosť, že by bol mesiac omnoho hmotnejší, a baricentrum okolo ktorého, by oba objekty obiehali, by sa teda nachádzalo nad zemským povrchom, teoreticky by nám mala vzniknúť sústava so šiestimi liberačnými bodmi..
ten nový bod by sa nachádzal presne v barycentre sústavy, ale asi by bol ešte nestabilnejší ako bod L1 [Upraveno 12.2.2011 alamo] |
| 12.2.2011 - 18:47 - Vlado1 | |
|
| Selský rozum vám musí říct že L2 bude blíže k Měsíci než L1 |
| 12.2.2011 - 18:52 - Vlado1 | |
|
SAMOZŘEJMĚ JE TO NAOPAK-  |
| 12.2.2011 - 19:01 - Vlado1 | |
|
| Převším , je to hodnota proměnná. Záleží na pozici Měsíce a Země vůči Slunci. |
|
Vzdialenosť L1 od stredu Mesiaca 58019.08km od stredu Zeme 326380.9km
Vzdialenosť L2 od stredu Mesiaca 64514.8km od stredu Zeme 448914.8km
Ešte že si sa opravil...
Samozrejme, v systéme troch a viac telies sú lagrangeho body nestabilné. Práve preto sa L1 v systéme Zem-Mesiac nedá využiť ako miesto pre stabilnú základňu - jej poloha by musela byť neustále motoricky opravovaná.
Alamo - nie je to tak, barycentum je hmotný stred sústavy, teda bližšie k hmotnejšiemu objektu a teda hlbšie v jeho gravitačnom poli, mimo významný gravitačný vplyv menej hmotného objektu. Navyše doba obehu oboch objektov okolo barycentra je rovnaká - v systéme Zem-Mesiac teda jeden mesiac. [Upraveno 12.2.2011 Alchymista] |
|
| V původním alamově odkazu http://www.ottisoft.com/Activities/Lagrange%20point%20L1.htm je sice hodnota 4662 km zmíněna, ale jen jako vzdálenost středu Země od těžiště soustavy Země/Měsíc. Je mi líto, ale alamův údaj je tedy vzhledem k L1 zcela mimo. Ani můj údaj nebyl úplně přesný (i když 60000 km pro hrubou orientaci snad stačí). Kdo si to chce přesně spočítat, může zkusit stránku http://orbitsimulator.com/formulas/LagrangePointFinder.html a tam zadat "Semi-major axis:" 384400 km, "Primary mass:" 1 M_Earth a "Secondary mass:" 1 M_Moon. Výsledky odpovídají údajům od Alchymisty. Dávám ale za pravdu i Vladovi, protože vzdálenost L1 a L2 od Země i Měsíce se musí trochu měnit (hlavně kvůli excentricitě oběžné dráhy Měsíce kolem Země). |
|
| tak tá moja google angličtina, stojí fakt za draka |
| 12.2.2011 - 20:33 - Vlado1 | |
|
citace:
(hlavně kvůli excentricitě oběžné dráhy Měsíce kolem Země).
A taky hlavně, v polze Měsíce v měsíci |
|
Nielen to, dráha Mesiacu je i sklonená voči ekliptike o niečo viac ako 5°. Takže pohyb Lagrangeho bodov v systéme troch veľkých telies Zem-Mesiac-Slnko bude značne zložitý.
Aleš - ten finder som práve použil, linkoval som ho sem už kedysi dávno a mám ho i v odkazoch.
Mimochodom, http://orbitsimulator.com/formulas obsahuje podobných výpočtov viac. |
|
[quote...dráha na LLO aby bola stabilná (vďaka nehomogenite gravitačného poľa, ktorá už po pár obehoch hrozí "vystreliť" objekt, buď od mesiaca, alebo ho stiahnuť na povrch) si vyžiada určité "investície", buďto do neustáleho korigovania dráhy...
Od ceho mame iontove motory.
Nadrz Xenonu 100kg vydrzi 5 let korekci na LLO.
Pro korekce drahy skutecne postaci jen iontove motory. |
|
citace:
"Pánové, alamo uvádí vzdálenost L1 od Měsíce 4.662 km, Aleš Holub uvádí vzdálenost bodů L1 a L2 od Měsíce 60.000 km. To asi současně platit nemůže"
môže a platí..
údaj 4 662km platí pre bod L1
údaj 60 000 km platí pre bod L2
Ve skutecnosti je L1 65473km nad strednim povrchem Mesice smerem k Zemi.
|
|
