|
Zajímavý poznatek. V roce 1985 letělo do kosmu 63 astronautů, z toho 40 poprvé. Jinak je průměr cca 22-23 ročně. Před 33 lety. Kdy se k tomu zase přiblížíme?
https://twitter.com/Pomerantz/status/1069695577242271744 |
| 05.12.2018 - 06:57 - Ervé | |
|
| Po zrušení STS se nedalo čekat nic jiného. Sojuz je prostě malý. Jen to trvá příliš dlouho. Dragon a CST spolu s Čínskou stanicí by to měli zase zvýšit aspoň na ten průměr. |
|
Zakův sumarizační článek o roku 2018.
http://www.russianspaceweb.com/2018.html
 |
|
Máme rekordní rok, co se týče počtu vypuštěných družic.
http://space50.org/stats.php?jazyk=pp_en |
|
citace:
Máme rekordní rok, co se týče počtu vypuštěných družic.
http://space50.org/stats.php?jazyk=pp_en
A to ve SPACE 50 (a nejen ve SPACE 50) chybí řada družic, které byly letos dopraveny na ISS a budou vypuštěny až z ISS.
Podobně i nereálně vysoký počet družic v roce 1998 chybně zahrnuje i spoustu družic, které sice byly vypuštěny z ISS, ale do kosmu a na ISS se dostaly až v mnoha pozdějších rocích (ne v roce 1998). |
|
| IMO je to dôsledok pravidiel, kedy objekt oddelený na samostatnú dráhu od materského objektu dostáva číslo podľa materského objektu. |
|
| Jo, přesně. Je z toho pěkný bolehlav. Neexistuje jednoduché pravidlo, kterým bychom takové družice automaticky rozpoznaly(statistiky se dělají automaticky). Nevím, jestli Mirek, ale já na nějakou obecnou obezličku ještě nepřišel... |
|
snáď jedine... naokolo bližšie - podľa nákladnej/dopravnej lode, ktorou boli na ISS privezené...
Ale aj tak to bude problém, hlavne do budúcnosti - napríklad čo s "vesmírnou lodenicou" a sondami vypustenými z lodí v nej postavených...  |
|
Tady je drobná chyba. Chýba tam rok 2018. Alebo nezdar Sojuzu sa neráta?
[Editoval 31.12.2018 fritz.lochmann] |
|
citace:
Tady je drobná chyba. Chýba tam rok 2018. Alebo nezdar Sojuzu sa neráta?
[Editoval 31.12.2018 fritz.lochmann]
Ano, všiml jsem si toho už dříve a reportoval Mirkovi. |
|
citace:
citace:
Tady je drobná chyba. Chýba tam rok 2018. Alebo nezdar Sojuzu sa neráta?
[Editoval 31.12.2018 fritz.lochmann]
Ano, všiml jsem si toho už dříve a reportoval Mirkovi.
Opraveno. |
|
Pořád neznám přesně váhy stupňů YZ-1|2|2S|3, ale zásadně by to nemělo vadit.
 |
|
citace:
Opraveno.
Ďakujeme
|
|
 |
|
| 8 startů Starlinku a Bajkonur bude odsunut na 3. pozici. 13 startů a Florida povede... |
|
Grafická prezentace počtu startů dle kosmodromů.
https://aerospace.csis.org/data/spaceports-of-the-world/ |
|
| Ty počty startů nebo satelitů moc nevypovídají. U počtu satelitů by např. každý malý satelit Stárlinku měl stejnou váhu, jako sonda k Marsu, Hubble, Spektr-RG, nebo loď k ISS. Také u satelitů na GTO s velkou hodnotou se počet startů zmenšuje, protože se zvyšuje jejich životnost. Zavést nějakou statistiku podle vědecké nebo ekonomické hodnoty satelitů by bylo velmi obtížné |
| 08.1.2020 - 16:27 - novák | |
|
Grafická prezentace...
na enwiki mají sloupečky místo koleček, ale nejen podle kosmodromů, alei podler raket, drah a zemí.
https://en.wikipedia.org/wiki/2019_in_spaceflight#Orbital_launch_statistics
a nejen pro rok 2019 |
|
https://twitter.com/LionnetPierre/status/1374770662892507146/photo/1
 |
|
Dnešní let rakety Ariane 5 s dalekohledem JWST byl už 130. úspěšný orbitální start v roce 2021. Pokud jsou mé záznamy správné, tak to bylo nejvíce startů v jednom kalendářním roce za celou historii kosmonautiky. Předchozí maximum bylo 129 úspěšných startů v roce 1984. Navíc letos je ještě do konce roku šance na dalších 5 orbitálních startů, a také bylo letos zaznamenáno až 9 neúspěšných pokusů o orbitální start.
Kosmonautika je na vzestupu a doufám, že to tak bude ještě dlouho pokračovat. |
| 27.12.2021 - 17:31 - novák | |
|
Těch 129 úspěšných startů roku 1984 ale je včetně tří částečných úspěchů (čínský Tung-fang chung 2 - selhal třetí stupeň rakety a tak se družice nedostala na plánovanou dráhu; stejně Intelsat 509 - zůstal na nízké orbitě kvůli selhání Centauru; Cyklon 3/Kosmos 1612 - družice vynesena, ale selhala).
I kdybychom řekli že ve třetím případě raketa pracovala dobře a pozdější problémy družice nesouvisí s úspěšností startu, tak první dva jsou selhání horního stupně nosné rakety, čili úspěšné starty to nejsou.
edit: Čili rok 1983 je se 127 plně úspěšnými starty lepší kandidát na druhé místo za letoškem. [upraveno 27.12.2021 17:33] |
|
Hmm, neuvědomil jsem si, že "úspěšnost" může být určována různě. Upřesňuji tedy, že ve svých statistikách počítám každý "orbitální start"", při kterém se na oběžnou dráhu dostalo nějaké kosmické těleso (a už nehodnotím, jestli dráha odpovídala plánu). Takových "orbitálních startů" bylo v roce 1984 celkem 129.
P.S.: Trochu mi to zavání zbytečným slovíčkařením. |
|
| Já myslím, že metodika, kterou používá pan Holub, je standartní a velmi stará a za "úspěšný" se považuje start, kdy raketa udělí družici orbitální rychlost a ta dokončí jeden oblet Země a tím dostane katalogové číslo. A jaký byl cíl letu se vůbec neřeší. |
|
Stejně jako loni jsem i letos připravil přehled kosmických startů roku 2021. Verze v plném rozlišení je k dispozici u mě.
 |
|
Jak je to s počtem satelitů?
V tabulce vývoj světové kosmonautiky je uvedeno 1690 družic.
V souhrnu těles za rok 2021 je 1747 těles
A tady je napsáno 1821 satelitů.
Kde je pravda? |
|
Zásadní problém při počítání "počtu satelitů" je v tom, že řada družic je v posledních letech vypouštěna "uvnitř" jiných "těles" (např. nákladních kosmických lodí) a teprve později jsou vypouštěny k samostatnému letu (např u cubesatů z ISS to může být i několik roků po jejich startu ze Země).
V mezinárodním označení (COSPAR) se katalogové číslo odvíjí od tělesa, ze kterého byla družice uvolněna k samostatnému letu. Všechny cubesaty, vypuštěné z ISS tak mají COSPAR ID začínající 1998-067 a "oficiální datum startu" v roce 1998, což je zjevný nesmysl.
Bohužel, takovéto cubesaty se nekdy ani neuvádí v seznamu nákladu, určeného pro ISS, takže je těžké zjistit, kdy se reálně dostaly ze Země do kosmu.
Tolik k problémům určování počtu vypuštěných družic.
Je ale fakt, že podle JSR (Jonathan's SPace Reportu) bylo letos katalogizováno snad až 1835 nově vypuštěných těles, označených jako "užitečné zatížení" (tedy bez horních stupňů raket nebo jiného "smetí" i bez cubesatů z ISS). Je možné, že "oficiálně" nejsou některé z těch těles brané jako "satelity", takže těch 1821 družic bude asi nejsprávnější údaj. Mnou uvedených 1690 byl jen můj prvotní chybně provedený ruční součet (z nedostatečně přesných zdrojů), který teď opravím. |
|
| Ok. Píšu si tedy 1835. |
|
citace 2.1.2022 - 17:32 - Aleš Holub:
Je ale fakt, že podle JSR (Jonathan's SPace Reportu) bylo letos katalogizováno snad až 1835 nově vypuštěných těles, označených jako "užitečné zatížení" (tedy bez horních stupňů raket nebo jiného "smetí" i bez cubesatů z ISS). Je možné, že "oficiálně" nejsou některé z těch těles brané jako "satelity", takže těch 1821 družic bude asi nejsprávnější údaj. Mnou uvedených 1690 byl jen můj prvotní chybně provedený ruční součet (z nedostatečně přesných zdrojů), který teď opravím.
Bohužel nejistotu do statistik vnáší vypouštěný náklad (CubeSaty) z ISS (musí se pracně ručně hledat termín vypuštění, a být metodicky stálý, aby nešlo k dvojímu a nebo žádnému započítání) a vypouštěné CubeSaty ze samostatně letících deployerů, kdy nemusí vinou závady dojít k vypuštění (opět je třeba být metodicky jednotný, jak k tomu přistupovat). Další kapitolou jsou pak náklady na kosmické stanice, jako třeba panely iROSA atd. Toto dělá ročně klidně i desítky případů. O ty se pak mohou různé statistiky lišit. Zde jsou vybrané:
* Databáze OSN - 1807 družic
* Jonathan McDowell - 1809 družic (po diskuzi upravil počty oproti tomu co psal Aleš)
* 18SPCS - 1710 družic (jiná metodika, mnoho objektů sleduje, ale nemá je formálně evidované jako družice)
* NSSDCA - 1439 družic (doplňují s velkým zpožděním)
* Moje databáze - 1821 družic (počítám i CubeSaty pro ISS)
|
|
Statistika počtu letů 2022:
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1545035532111159297
Co dělá ESA za 6 mld.€ ročně?
|
|
citace 7.7.2022 - 17:06 - Grofino:
Statistika počtu letů 2022:
Co dělá ESA za 6 mld.€ ročně?
ESA není přímo v trhu nosných raket zapojena. Moje stejná protiotázka, která tě navede jak to na trhu nosných raket funguje, je: "Co dělá NASA za 23 mld. USD ročně?" |
