|
Vida, konečně někdo bez brýlí... 
|
|
Umyl jsem si oci a uz to taky vidim.... Asi vada technologie...
citace:
Vida, konečně někdo bez brýlí...
|
|
citace:
Umyl jsem si oci a uz to taky vidim.... Asi vada technologie...
citace:
Vida, konečně někdo bez brýlí...
Ale podívej se na originální obrázek, tento nemá super kvalitu. Ale tahat 8 MB, kvůli podívání se na jednu zelenou tečku, je pro lidi s dial-up něco jako masochismus.. |
| 26.8.2004 - 16:15 - Anonym | |
|
Ja se divam na original. Vsak mi to trvalo aspon tri minuty nez sem to stahnul....
martalien
Ale podívej se na originální obrázek, tento nemá super kvalitu. Ale tahat 8 MB, kvůli podívání se na jednu zelenou tečku, je pro lidi s dial-up něco jako masochismus..
|
|
Já mám ADSL tak, když jsem to stahoval ani jsem si nevšim že to má 8 mega, ale řikal jsem si: " Co se děje jde to nějak pomalu " 
PS: Nosím brýle ... |
|
Tak nám asi začíná odcházet čip nebo se vyskytují větší problémy při zpracování snímku, protože tady je té zelené už spousta proužků a začínají jiné barvy.
Doufám, že se to podaří dát do pořádku, protože ty fotky jsou fakt úžasné.
http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/0427-Co-CraterDunefield_low.jpg
vyšší kvalita http://esamultimedia.esa.int/images/marsexpress/0427-Co-CraterDunefield.jpg |
|
Od 20. do 24.9.2004 by měl být k vidění na brněnském výstavišti (BVV/IMT)na stánku firmy Uzimex exponát vozítka MER-přesná kopie vyrobená dle dokumentace NASA.
Pokud se tam někdo dostanete s fotoaparátem, můžete sem na kosmo.cz poslat své fotky, nebo nechat vzkaz, kde budou k vidění. Jistě by zajímaly víc lidí....!!!!
(viz.informace v Hospodářských novinách 9.9.2004):
HN.IHNED.CZ, 9.9.2004
Přesná kopie vozidla z Marsu bude k vidění v Brně
Málokdo z neodborníků ví, že zařízení na amerických robotických vozítkách, která od ledna zkoumají povrch Marsu, pohánějí evropské motory.
Vyrobila je švýcarská firma Maxon Motor, již v Česku a na Slovensku zastupuje společnost Uzimex Praha. Díky tomu bude ve stánku Uzimexu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (ve dnech 20. až 24. září) k vidění přesná kopie marsovských vozidel vyrobená podle originální dokumentace kosmické agentury NASA.
Maxon vyrábí pohony malých velikostí, obsahující motorky o průměru od šesti do 75 milimetrů a výkonu do 400 wattů, převodovky a snímače včetně řídicích jednotek do automatizovaných zařízení. NASA si je vybrala už pro průzkumné vozidlo Sojourner, které pracovalo na rudé planetě v roce 1997.
Nyní motory zase umožňují činnost robotů Spirit a Opportunity. Každý z nich jich v sobě má 31, dalších osm pohánělo nafukování vzdušných vaků, které tlumily dopad při přistání.
"Vozidla jsou vybavena dvěma běžnými typy stejnosměrných elektromotorů, jedním o průměru 20 milimetrů a druhým o průměru 25 milimetrů," popisuje Roman Kříček z Uzimexu. "Jsou jen upraveny tak, aby jim nevadilo střídání teplot od minus 120 do plus 25 stupňů Celsia, vibrace a nezvyklá atmosféra."
Švýcarské motory ovládají mechanismus řízení vozidla, anténu, sluneční články, robotické rameno, kameru a brusný přístroj, který umožňuje prozkoumat vnitřek hornin.
Stejné motory si ostatně zvolili i konstruktéři evropské sondy Beagle 2, jež se o přistání na Marsu pokusila loni o Vánocích, avšak od té doby se neozvala. Autor/ři: (jet)
Stránky projektu iHNed.cz připravuje Economia OnLine. ISSN 1213-7693.
Copyright © 1996-2004 ECONOMIA a. s., člen skupiny Dow Jones - Handelsblatt.
http://hn.ihned.cz/2-14885840-500000_d-b3
|
|
| Na veletrh půjde manžel, je strojař. Udělá snímky nadigitáním fotu, co nejpodrobněji to půjde. Poku chce ještě nekdo nějaké informace nebo odpovědi na Vaše otázky dejte mi vědět Jana Tomanová |
|
citace:
Na veletrh půjde manžel, je strojař. Udělá snímky na digitáním fotoaparátě, co nejpodrobněji to půjde. Pokud chce ještě někdo nějaké informace nebo odpovědi na Vaše otázky dejte mi vědět Jana Tomanová
opravila jsem chyby Jana Tomanová |
|
Vzhledem k tomu, ža na BVV pracuji, mohu vám podat přesnější informaci. Firma UZIMEX bude vystavovat v pavilonu V (největší pavilon v areálu BVV, moderní stavba s čtvercovým půdorysem, hlavní vchod je naproti pavilonu A2) na stánku č.120. Když vejdete hlavním vchodem dovnitř (za zády máte pav. A2) dáte se doleva a hned v první uličce je to druhý stánek po levé straně. Mimochodem, před několika lety tam měli model Sojourneru.
Pokud by byl zájem, mohu ten model také vyfotografovat služebním 5 Mpix fotoaparátem. |
|
Pokud ten rover někdo na BVV nafotíte pošlete to sem na MEK nebo Kosmo a Aleš nebo Mirek to tu určitě rádi uveřejní v zajímavostech.
Jinak si vzpomínám, že v tv zprávách před časem jsem zahlédl nějaký model MERu vedle p.Grúna v pražském planetáriu. Nevíte někdo jestli ho tam ještě mají a co je to za model? Nemáte někdo foto?
Jinak ta nová kniha o výzkumu Marsu od p.P.Toufara už vyšla tento měsíc (píše o ní Milan v posledním KN č.56).
PAVEL TOUFAR: CO SE DĚJE NA MARSU?
Nová kniha publicisty Pavla Toufara zavádí zájemce na Rudou planetu, která se koncem loňského a v první polovině letošního roku stala středem zájmu odborníků i veřejnosti v souvislosti s invazí družic vyslaných ze Země.
Kniha však neshrnuje pouze údaje o aktuálních expedicích, dává nahlédnout i do historie zkoumání Marsu od středověku až do současnosti. A končí v budoucnosti ...
O všem napovídají již názvy jednotlivých kapitol – posuďte sami:
KOSMOS-NEWS č.56
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos56.htm#toufar
|
|
Rover mají v Pražském planetariu viz:
http://www.planetarium.cz/kalendar/Mars/MER_v_PL.htm
|
|
Poslal jsem adminovi čtyři snímky modelu MERu, který je teď na výstavě MSV v Brně. Špatně se tam fotografuje, protože jsou všude kolem další expozice, takže nemáte vhodné kontrastní pozadí. Alespoň tam nebyli lidi, protože to bylo ještě před zahájením, teď by se tam fotilo ještě hůř.
Stejně je zvláštní, jak moc se ty americké rovery podobají někdejšímu Lunochodu. Přitom jsem viděl už hromady fotografií modelů nejrůznějších samohybů, u kterých se vycházelo od základu z jiných koncepcí. Kdysi jsem v televizi viděl také zajímavý vynález - nepamatuji si detaily, je to už hodně let - šlo o kolo, které mělo díky jistému triku s převodem proměnný poloměr otáčení. Ale když dojde na věc, konstruktéři asi sáhnou po pragmatickém řešení. Nebo že by NASA či JPL "outsorcovala" vývoj roverů do Ruska?
|
|
citace:
Poslal jsem adminovi čtyři snímky modelu MERu, který je teď na výstavě MSV v Brně. Špatně se tam fotografuje, protože jsou všude kolem další expozice, takže nemáte vhodné kontrastní pozadí. Alespoň tam nebyli lidi, protože to bylo ještě před zahájením, teď by se tam fotilo ještě hůř.
Stejně je zvláštní, jak moc se ty americké rovery podobají někdejšímu Lunochodu. Přitom jsem viděl už hromady fotografií modelů nejrůznějších samohybů, u kterých se vycházelo od základu z jiných koncepcí. Kdysi jsem v televizi viděl také zajímavý vynález - nepamatuji si detaily, je to už hodně let - šlo o kolo, které mělo díky jistému triku s převodem proměnný poloměr otáčení. Ale když dojde na věc, konstruktéři asi sáhnou po pragmatickém řešení. Nebo že by NASA či JPL "outsorcovala" vývoj roverů do Ruska?
Hodil jsem to semhle:
http://galerie.smartblue.net/thumbnails.php?album=18 |
|
Jak se zdá, rovery přežily nejkritičtější období dvanácti dnů bez kontaktu se Zemí a zároveň nejhorší část zimy na jižní polokouli Marsu.
NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).
Od října do konce roku budou rovery pracovat jen pět dnů v týdnu (kvůli úspoře el. energie), ke každodenní práci by se pak měly vrátit v lednu příštího roku, kdy se zlepší jejich energetická situace.
Dlouhodobější plán pro Spirit počítá s jízdou na vrcholek kopce Husband Hill (vynikající poloha pro focení), Opportunity má jet 3 míle (okolo 5 kilometrů!) ke kráteru Victoria, ležícímu jižně od kráteru Endurance.
|
|
citace:
NASA vyčlenila dalších téměř 17 milionů na pokračování mise po dobu následujících šesti měsíců (2,8 milionu na měsíc). Členové vědeckého týmu budou plánovat a vyhodnocovat akce roverů ze již ze svých domovských pracovišť pomocí telekonferencí (snížení nákladů).
No to snížení nákladů - tak u projektu je uvedeno celkem 141 lidí. Z nich je u nasa přímo zaměstnáno 98 (berme 100) - ostatní jsou Univerzity nebo ti, co pracují jako konzultanti či vývojáři viz: http://marsrovers.jpl.nasa.gov/people/
Takže toto číslo berme jako směrné pro pokračování mise.
Polovinu vyčleníme na technické náklady - provoz radioteleskopů, nájmy atp. Zbude nám 1,4 milionu dolarů. tak nám vychází průměrný plat kolem 14 tisíc $ (270 tisíc Kč) měsíčně (ročně $168.000) což je doopravdy hodně vysoký průměr i na USA.
Ale aspoň je vidět, že vědec v USA si vydělá.
Přemýšlím, jak dlouho by za částku na pokačování mise bylo schopno pokračovat Rusko...
Nebo je vidět, proč v NASA furt nejsou peníze a dělají se nové a nové projekty, které jsou vývojově slepé uličky (současný raketoplán) |
| 05.10.2004 - 16:19 - Ondrej | |
|
Tak čo, ako dlho ešte budú Spirit a Opportunity plne/čiastočne funkčné? A ako asi "zahynú"? Alebo si ich prevezme Pentagon a povie: "Dosť bolo vŕtania ideme nájsť nejakú parcelu pre strelnicu  (Ok, Ok, trocha morbidné).
|
|
Spirit má problémy s natáčením (do požadované pozice) pravého předního a levého zadního kola. Nemá to nic společného s již dříve objeveným problémem s pohonem pravého předního kola, je to zcela nová záležitost.
Věc se řeší, je více možností jak to opravit či obejít (programovými změnami), nejzažším řěšením je vypnout brzdy, které udržují pozici kola v posledně nastaveném natočení. To však může znamenat problémy při přejíždění terénních nerovností, kdy se tato kola mohou bez většího odporu otáčet kolem své vertiální osy a to pak může znamenat náročnější pohyb celého roveru.
Taky by mě zajímalo, jak a kdy ty rovery "padnou". Bude to ještě letos, nebo vydrží dalšího půl roku, rok nebo dokonce déle ? Přestanou komunikovat bez varování, nebo budou postupně ztrácet pohyblivost, vědecké přístroje, kamery a nakonec na nich bude v činnosti jen palubní počítač schopný komunikovat na té nejnižší možné přenosové rychlosti ? Anebo naopak mobilita zůstane zachována, ale přístroje již nebudou fungovat a rover bude sloužit jen jako mobilní foťák (vzhledem k informacím výše to u Spiritu tak nevypadá  )?
|
|
Rekl bych, ze problemy s koly nejsou zas az tak zavazne. No, nechtel bych to zakriknout, ale myslim, ze Spirit je proste nebude schopen urazit tech svych 100m denne, ale treba jen 30.
Co se tyka smrti, tak se domnivam, ze bude vsechno postupne odchazet (uz se deje), ale nakonec se rovery odmlci nahle a bez varovani. |
|
Náhle se odmlčí až jim odejde počítač nebo antény.
Pokud odejde něco jiného tak se o tom ještě dozvíme. |
|
Konecne poradne panorama z kopcu. Boneville odtud vypada jako mala prohlubeninka. Podari se nekomu z vas identifikovat lander?
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20041007a/05-JB-01-Cahokia_Pan-A249R1.jpg
(bacha, 50MB) |
| 08.10.2004 - 11:58 - Ondrej | |
|
Naadhera
Akurat ma trocha, zaujalo to, ze vpravo dole, v miestach kde je vidno prechod revera je "poda" cierna. Ako keby ta cervena "farba/prach" bola len popraskom na samom povrchu.
PS: Sorry ak nie som in, a minul som nejaku uz dobre znamy skutocnost
PS2: Vytlacime tak v rozmeroch 200m x 50m oblepim sa tym dookola a budem na Marse (zn. kupim skafander) |
|
| Ano, je to presne jak rikas. Podle vseho se zda, ze prevladajicimi horninami na Marsu jsou bazalty a andezity, ktere jsou laicky receno redukovane, tedy obsahuji zelezo ve forme Fe2+. Zatim nezjistenym procesem na povrchu zvetravaji a oxiduji se, cili reznou, zelezo je pak ve forme Fe3+. Tento prach je pak vetrem transportovan na velke vzdalenosti a zrejme do znacne miry homogenizovan. Cili kdyz rover prejede pres tu "pudu" obsahujici Fe3+, tak ji porusi a odkryje tak nezvetralou tmavsi horninu. |
|
citace:
Ano, je to presne jak rikas. Podle vseho se zda, ze prevladajicimi horninami na Marsu jsou bazalty a andezity, ktere jsou laicky receno redukovane, tedy obsahuji zelezo ve forme Fe2+. Zatim nezjistenym procesem na povrchu zvetravaji a oxiduji se, cili reznou, zelezo je pak ve forme Fe3+. Tento prach je pak vetrem transportovan na velke vzdalenosti a zrejme do znacne miry homogenizovan. Cili kdyz rover prejede pres tu "pudu" obsahujici Fe3+, tak ji porusi a odkryje tak nezvetralou tmavsi horninu.
S tou oxidací je to zajímavé. Složení atmosféry na Marsu:
oxid uhličitý (CO2) 95,32 %
dusík (N2) 2,7 %
argon (Ar) 1,6 %
kyslík (O2) 0,13 %
oxid uhelnatý (CO) 0,08 %
Takže jak oxidují? Nebo je na Marsu tolik železa, že jeho oxidací byl pohlcen veškerý kyslík (či voda) a tak byl zahuben život při jeho vývoji?
Fe + 1/2 O2 → FeO – ∆H1 1. reakce – ∆H1 = 267 kJ/mol
3Fe+ 2 O2 → Fe3O4 – ∆H2 2. " akce – ∆H2 = 1121 kJ/mol
2Fe+ 3/2 O2→ Fe2O3 – ∆H3 3. reakce – ∆H3 = 824 kJ/mol
kolik kyslíku může např. na základě těchto rovnic obsahovat 1 444 139 877 373 m3 železa? (povrch Marsu s mocností 1 cm).
Zajímavý článek o oxidačních procesech http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=5736
|
|
Moje, mozna naivni predstava o "konci" Marsu byla, ze do nej narazil zeleznej meteorit. Na miste dopadu vznikl Olympus a zbytky se uchytily na obezne draze jako jeho mesice.....  |
|
citace:
Moje, mozna naivni predstava o "konci" Marsu byla, ze do nej narazil zeleznej meteorit. Na miste dopadu vznikl Olympus a zbytky se uchytily na obezne draze jako jeho mesice.....
pravděpodobně máš na mysli kráter Hellas, ale ten leží poněkud někde jinde než Olympus Mons... I když souvislost tu možná je, tu nikdo nepopírá. S tím železem je to otázka, v co by se hmota železného meteoritu změnila vzhledem na uvolněnou energii (viz níže)
Jeho průměr je okolo 2 100 km a je to nejhlubší proláklina na povrchu planety. Kráter je dnes hluboký 7,8 km a původně mohl být ještě asi 2-3x hlubší, ale síly působící v kůře jej během miliónů let vytlačily zpět o něco výše. Okolo je navršen val z materiálu vysoký 2 km. Kráter byl vytvořen dopadem komety nebo planetky, při němž se uvolnilo asi 10na31 J energie.
(zdroj astro.cz) |
|
| Nemel sem na mysli Hellas, ale asi je to pravdepodobnejsi misto dopadu nez O. |
|
citace:
Nemel sem na mysli Hellas, ale asi je to pravdepodobnejsi misto dopadu nez O.
BTW, pravděpodobnost dopadu tělesa a vytvoření kráteru Hellas = 1 (100%). Žádné jiné větší těleso na Mars s velkou pravděpodobností nedopadlo. V oblasti kráteru Hellas nejsou žádné sopky či jejich pozůstatky...
|
|
Ad oxidace: O soucasne atmosfere nelze rict, zda je atmosferou, ktera se ucastnila oxidace povrchu nebo zda je to az seundarni atmosfera, ktera se vytvorila po nejake udalosti, kterou jeste nezname (samozrejme nejake teorie o vyvoji martanske atmosfery existuji, ale jeste neni dostatek udaju, aby mely nejakou vetsi vypovidaci hodnotu). Takze je mozne, ze kyslik byl spotrebovan pri oxidaci Fe, je ale take mozne ze tato atmosfera je puvodni (co se tyce proporcniho obsahu kysliku) a ze oxidace probihala jinym procesem. Tech procesu je vice, napriklad jedna moznost je pusobeni slunecniho zareni, ktere pri dopadu na krystalovou mrizku silikatovych mineralu v ni muze vytvaret vakance, ktere pak mohou migrovat mrizkou. Muze se tak prednostne uvolnovat kyslik, ktery se pak spotrebuje na oxidaci Fe. Zda se take, ze na povrchu jsou pritomny peroxidy, jak se tam ale vzaly zatim take neni jasne.
Ad pozemsky vznik kysliku: Je to mam dojem i v tom clanku, podle soucasnych znalosti to bylo tak, ze asi do obsahu 1% vznikl kyslik fotodisociaci vody (vice to nejde) a nad toto mnozstvi se uz musely uplatnit nejake bakterie. Pri jejich cinnosti se kyslik uvolnoval o atmosfery, ale okamzite reagoval s Fe2+ v mineralech a oxidoval ho na Fe3+, pozustatky techto reakci dnes nachazime jako Iron Bended Formation. Z nich napriklad vyplyva (dnes uz docela prijimana teorie), ze pred asi 750 mil. lety byla Zeme cela zamrzla (tzv. teorie Snowball Earth).
Ad Hellas: je to rozsahla impaktova panev, vznikla po dopadu nejake planetesimaly v obdobi akrece planet. S nejvetsi pravdepodobnosti take souvisi s oblasti tzv. Tharsis Bulge, coz je giganticka vyvysenina, na niz se nachazeji nejvetsi sopky na Marsu, ale i v cele Slunecni soustave a to Arsia, Ascraeus a Pavonis Mons + Olympus Mons, a ktera lezi presne na druhe strane. Pri vzniku Hellas se tak zrejme energie podepsala na vzniku hot spot, ktera pak vybudovala tuto oblast. Z ni take vychazi system Valles Marineris, ktery vznikl jako tektonicka relaxace napeti, pri vzniku Tharsis. |
| 05.11.2004 - 17:37 - Hawk | |
|
Tak možná přeci jen MERy "oslaví" na Marsu své jednoroční narozeniny.
http://www.space.com/news/rover_mystery_041105.html |
