|
random:
Pri dekompresi Sojuzu je ovsem dost tezke rict, co bylo pricinou smrti. Za takovou dobu se totiz mohli proste jenom udusit.
(ad Armagedon - z hlediska sci-tech snad nejhorsi film vsech dob, rivalem mu muze byt jenom Ruda Planeta, ale ta byla dobra aspon vizualne) |
| 02.3.2005 - 15:59 - Adolf | |
|
Tak by to ještě chtělo, aby někdo přidal své zkušenosti s vakuovou pumpou a sdělil, s jakým podtlakem pracuje.  ____________________
Áda |
|
citace:
Tak by to ještě chtělo, aby někdo přidal své zkušenosti s vakuovou pumpou a sdělil, s jakým podtlakem pracuje.
|
|
citace:
citace:
Tak by to ještě chtělo, aby někdo přidal své zkušenosti s vakuovou pumpou a sdělil, s jakým podtlakem pracuje.
no osobne som pracoval len s piestovou vyvevou ale ma to svoje caro ... za posledne roky som prvy ktory s tym chvilku hral a priviedol to do extremu (zhruba 100Pa) myslim ze ked bola nova ta pumpa nedosahovala take vykony ako somnou ... vsetko je v rukach a hlave ... kolegovia kukali jak telce bo ladova drt zacala vrtet... mali by ste to vidiet ... |
|
| Rekl bych, ze Adolf myslel jinou pumpu. |
|
citace:
Rekl bych, ze Adolf myslel jinou pumpu.
mne to niekedy pomaly zapaluje ... (s tou hlavou je klamstvo:) ... Adolf ty nezbednik |
| 02.3.2005 - 17:12 - Vítězslav Novák | |
|
Sojuz 11 - Dobrovolskij, Volkov, Pacajev
"Skutečná příčina poklesu tlaku v kabině byl odvětrávací ventil, který se otevřel v důsledku nárazu při pyrotechnickém oddělení orbitálního modulu. Odvětrávací ventily slouží k vyrovnávání vnitřního a vnějšího tlaku během sestupu na hlavním padáku. K jeho ručnímu uzavření bylo potřeba 35 vteřin, což bylo příliš dlouho. Atmosféra unikla z kabiny do kosmického vakua za zhruba pouhou jednu minutu, přitom už po patnácti vteřinách kdy došlo k prudkému poklesu tlaku posádka upadla do bezvědomí"
Nemusí se chodit nikam daleko:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/rusko/sojuz/so-11/index.htm
Příčinou bezvědomí byla tedy dekomprese, za 15, ba ani 35 sekund se neudusíte. Zkuste si to. Na druhou stranu asi důsledek nevypadal nijak dramaticky, po přistání (mimochodem bezvadném) se je pokoušeli oživovat, takže asi žádné vyhřezlé plíce ani vysušené mumie.
Riziko, no všecko je riziko. Statisticky vzato nejrizikovější místo na světě je postel, většina lidí umře tam... Ale riziko se VŽDY musí omezovat na ospravedlnitelné a aktéry akceptova(tel)né minimum.
Mě by do STS nikdo nedostal. Ale nepochybně je dost lidí, kteří to udělají. |
| 02.3.2005 - 20:24 - Adolf | |
|
citace:
citace:
Rekl bych, ze Adolf myslel jinou pumpu.
mne to niekedy pomaly zapaluje ... (s tou hlavou je klamstvo:) ... Adolf ty nezbednik
Přiznávám, že jsme neměl na mysli žádnou standardní laboratorní ani průmyslovou vývěvu. ____________________
Áda |
|
Pro toho, kdo má zájem, mně vyšel na SpaceDaily článek:
The Promise Of Modular Launch Vehicles
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-05h.html
|
|
Hezky obrazek a hezky zesumarizovano. Presto mi stale neni uplne jasne proc uprednostnovat modularni system zrovna pro tezke nosice. Stavajici modularni systemy jsou vhodne do tech 30-40t, tam se zrejme moc uprav delat nemusi. Proc to ale sroubovat vis a riskovat komplikace a mensi spolehlivost? Navic silne pochybuju o vyznamu uspory penez pri vyvoji nosice kolem 100t z peti bloku Zenitu (nebo obnove Energie) oproti novemu stupni s peti motory RD171 a spolecnymi nadrzemi. Mozna ze americani investuji prasule do vyvoje rakety vyuzivajici ruske motory, ale nikdy neinvestuji rusum do vyvoje jejich vlastni (ruske) rakety.
Takze k jadru veci: modularita je dobra vec jak dostat neco co muze mit velky rozsah nosnosti, ale kdyz chcete neco spolehliveho a robustniho s priblizne nemennou nosnosti, nebylo by lepsi mit znovu ten Saturn?
Vim ze to neni moc realne vzhledem k nakladum na vyvoj. Proto si myslim ze Amerika usetri balik tim ze bude vyuzivat derSTS jako tezky nosic jen pro naklady a vyuziji k tomu novy 2stp. ktery zaroven umozni prechod na Trans lunarni drahu, nebo dokonce i jednocestne pristani na Mesici. |
|
Quote:
Navic silne pochybuju o vyznamu uspory penez pri vyvoji nosice kolem 100t z peti bloku Zenitu (nebo obnove Energie) oproti novemu stupni s peti motory RD171 a spolecnymi nadrzemi.
----------------------------------------------------------------------------
V každém přístupu a v každém pohledu jsou výhody a nevýhody. Vše závisí především na frekvenci startů, výrobních a transportních možnostech , vzdálenosti výrobních a startovacích zařízení od přístavů, sériovosti výroby a cenách.
Pokud frekvence startů rakety s nosností okolo 100 tun naLEO bude vysoká a perspektivně i dlouhodobá (což může být při návratu na Měsíc), pak může být výhodnější v prvém stupni použít 5 motorů a jednu nádrž. Můžeme tím dostat i „engine out“ schopnost, což zvýší bezpečnost. Může být i výhodnější upravit STS, i když si myslím, že to neudělají, stejně jako se asi nebude již oprašovat Energie.
Pokud ta frekvence startů nebude tak velká a bude třeba i více raket střední nebo nižší nosnosti,
Pak z výrobních, dopravních, časových i cenových hledisek je lépe využít modulový prncip. U
rakety DELTA IV Heavy již to udělali, stejně alespoň do 3 modulů to udělá ATLAS 5. Také u Angary mohli pro těžkou versi dát jen jeden motor RD171 s jednou nádrží (vlastně hotový modul ZENIT) , přidat LOX/LH2 druhý stupeň a měli nosič s větší kapacitou na LEO než raketa ZENIT. Přesto to neudělali a raději investovali do dělení motoru RD171 na čtvrtinu. U Ruska ovšem na rozdíl od USA větší váhu hrají dopravní možnosti, především profil železniční trati.
Modulový princip má do budoucnosti i výhody snadnější záchrany celých modulů na padácích nebo dokonce na pomocných křídlech (viz projekt Bajkal). Modulový princip také umožňuje řídit nezávisle tah v jednotlivých modulech, tím i spotřebu paliva v nich a tím i časově rozdělit oddělování jednotlivých modulů (na př u 5 modulů v sledu 2 - 2 - 1). Tak lze lépe řídit průběh zrychlení rakety s posádkou a optimálněji využít tahu motorů. Navíc takový systém se částečně chová jako vícestupňový, což zvyšuje jeho ekonomiku oproti jedné nádrži.
|
|
Nejsem protivnik modularni koncepce a trimodulove Atlasy a Delty najdou urcite jiste vyuziti. Mozna i ten petimodulovy Atlas. I ten je ale porad malo na cestu k Mesici na jeden start. Trimodulovy Zenit si mozna nekdy postavi Rusaci, ale Americanum bych tenhle pocin neradil. Modulovy princip muze snizit vyrobni naklady a muze udelat poradek v minulosti neprehledne situaci u Americkych nosicu, obavam se ale, ze i tak Atlas a Delta na komercnim trhu moc sanci nemaji, protoze cena neni nikterak nizka. Boing tvrdil ze startovat s Delta IVH je jako startovat se tremi Delta M naraz, Atlas na tom sice bude lip, ale start s peti jadry bude zrejme vpodstate 5 krat drazsi a slozitejsi nez start jednoho jadra.
Znovu vyuziti jednotlivych modulu by popiralo jejich zakladni princip - levnou seriovou vyrobu, takze jsem pesimista. Co se tyce Mesicni iniciativy tak aby to bylo vubec mozne, musi se spousta penez utratil na prostredky z LEO a vys, takze na novy nosic nebudou penize. Taky bych nepocital s lety castejsimi nez jednou za pul roku, protoze na to taky nebudou penize. Spis pocitejme s malou robotizovanou zakladnou na Mesici a s obcasnymi navstevami. To naprosto v nejblizsich 30 letech popira smysl komplet noveho tezkeho nosice. Pouze pro kosmonauty bez jakehokoliv nakladu vystaci cca 2 starty EELV a pro naklad mnou prosazovany derSTS, kteremu verim, ze by mohl byt stejne drahy jak 5 modulu Atlas5 ale s vetsi nosnosti. Taky jsme opomeli zminit vetsi obalku moduloveho systemu a naopak problem s napojenim 2.stp a nakladu o vetsich prumerech a hmotnostech.
Jeste jedna poznamka, porad se zminuje cesta na Mesic na zpusob Apolla, je si ale myslim, ze je to v dnesnich podminkach nerealne. Tim ovsem nechci rict ze nemuzeme porovnavat dnesni systemy s Apollem, jen to porovnani bude vzdycky hodne kulhat. |
| 07.3.2005 - 17:05 - Anonym | |
|
citace:
Sojuz 11 - Dobrovolskij, Volkov, Pacajev
po přistání (mimochodem bezvadném) se je pokoušeli oživovat, takže asi žádné vyhřezlé plíce ani vysušené mumie.
No souhlasim s Vami se vsim,jen bych ale nesouhlasil stim vzhledem.Pokud jste vydel zabery,ktere byly porizeny pri ozivivani,tak vsichni vypadali jako kdyby lezeli nekde na dne prehrady aspon tyden-ceske prirovnani. |
|
citace:
Pro toho, kdo má zájem, mně vyšel na SpaceDaily článek:
The Promise Of Modular Launch Vehicles
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-05h.html
Jeste k tomu clanku, pochopil jsem ze pouceni z nej je shrnuto ve vete: "Such modular conception would save billions of US$ and years of development." Naprosto s ni souhlasim za predpokladu, ze by v USA chteli vyvijet novy SaturnV s novymi motory a infrastrukturou a pak letali na Mesic dvakrat rocne v lepsim pripade. Existuje nejaky naznak ze by se NASA chystala k tomuto kroku? |
|
| Jednu cetu lidí na Měsíc a zpět lze realizovat s jedním až čtyřmi starty, podle toho, jak výkonný bude nosič. Zvýšené nebezpčí a problémy více startů a randezvous popisuje dobře pan Dr.Robert Zubrin viz http://www.space.com/spacenews/pdf/zubrin.pdf . Závisí tedy, jaká cesta bude zvolená. Jinak jste vyjádřil nesporně zajímavé názory, na kterých je nebo může být mnoho pravdy. Škoda, že musíme dlouho čekat na posouzení reality. |
|
| Napadla mně ještě jedna možnost vzniku velké rakety - Ariane 5 se čtyřmi startovními bloky a v centrálním stupni 4 motory Vulcain. Start z Kourou, první stupeň by mohli taky tvořit bloky Zenit nebo Atlas - se spoluprací s ESA by mohly souhlasit jak v Rusku tak USA. |
|
| Nehanil mi tady nahodou nekdo derSTS? A ted tady mame neco podobneho. S tim rozdilem, ze Ariane 5 nikdy se 4 startovacimi bloky neletela, raketa by se musela stejne cela predelat a nevime zda je to z pohledu infrastruktury vubec mozne. Dale taky pochybuju ze Nasa bude chtit jen tak propustit sve odborniky na raketovou techniku a spolehnout se vicemene na evropany ci rusy. Naopak Evropane supertezky nosic v nejblizsi dobe nepotrebuji a Rusove taky ne, pokud nebereme vazne ruzna obecna prohlaseni o ceste evropanu na Mars. Americane se dostali od prohlaseni ke skutkum, kdy zacali aspon s prestavbou rozpoctu NASA. |
|
citace:
Jednu cetu lidí na Měsíc a zpět lze realizovat s jedním až čtyřmi starty, podle toho, jak výkonný bude nosič. Zvýšené nebezpčí a problémy více startů a randezvous popisuje dobře pan Dr.Robert Zubrin viz http://www.space.com/spacenews/pdf/zubrin.pdf . Závisí tedy, jaká cesta bude zvolená. Jinak jste vyjádřil nesporně zajímavé názory, na kterých je nebo může být mnoho pravdy. Škoda, že musíme dlouho čekat na posouzení reality.
Toto je uvaha hodna dnesni doby.Mam dojem ze na konci 60tych let min.stoleti se neco takoveho delo,snad se i v tom podniklaly nejake kroky a mam takovy dojem ze se snad na ten Mesic letelo. |
|
| Tohle jsou možnosti, z kterých se bude vybírat a z kterých se bude realizovat jedna (možná). DerSTS je podle mého názoru příliš komplikovaná verze, zmenšovat velký projekt je vždycky dražší a těžší, než zvětšit malý. Pokud se bude realizovat DerSTS, tak to bude jenom náhrada orbiteru za bočně uchycený válec s motory a manévrovacím systémem, pokud možno bez výrazné změny aerodynamiky, váhového rozložení a profilu letu. |
|
citace:
DerSTS je podle mého názoru příliš komplikovaná verze, zmenšovat velký projekt je vždycky dražší a těžší, než zvětšit malý. Pokud se bude realizovat DerSTS, tak to bude jenom náhrada orbiteru za bočně uchycený válec s motory a manévrovacím systémem, pokud možno bez výrazné změny aerodynamiky, váhového rozložení a profilu letu.
Sorry Erve, ale jsme trochu jinde. Nicmene Zubrin navrhoval Ares, coz je trochu prerostly derSTS pro cca 120t na LEO. Najit si ho muzete na strankach astronautixu http://www.astronautix.com/lvs/ares.htm Budu s nim polemizovat jak usetrit hromadu penez a vytvorit opradu neco levneho s nosnosti cca 80t na LEO a se sirokou moznosti dalsiho vyvoje. Tedy zadne zmensovani velkeho projektu. Vylepsovani SRB na ASRM neni pro muj navrh derSTS v prvni fazi nutne, 2 motory RS-68 maji stejny tah jako 3 SSME, jsou levnejsi, ale maji horsi isp. Velkou vyhodou je to ze se krasne vlezou mezi trysky SRB a neni zapotrebi zadne osklive gondoly. Prumer nakladu a horniho stp zustane 8.7m coz je prumer ET. Jako 3 stp lze pouzit vyvyjeny RL-50, ktery stejne najde siroke vyuziti pro cesty k mesici a pro EELV. Na RL-50 se jiz pracuje, takze nic prevratneho. (Na rozdil od horniho stp. Zubrina) Tady poznamka na Erveho: proc nemenit aerodynamiku, váhové rozložení a profilu letu, kdez je to s STS tak hrozne, to nedava smysl. |
|
Ted si vezmu na musku zastance Apolla. Predstavte si vaseho vzdaleneho potomka bydliciho ve svem krasnem malem habitatku na obezne draze kolem Zeme. Je to milovnik historie a expert na projekt Apollo. Rozhodne se osobne provest vykopavky na Cape Canaveral a premysli jak to udelat, aby si mohl vzit svuj habitatek 0+1 sebou. Nastesti prave na LEO dokoncil funkcni repliku Saturnu V. Pripoji tedy k nemu zastaralou Space ship 10 pro vynaseni strednich nakladu na LEO, na ni namontuje svuj habitatek a zazehne motory F1. Po uspesnem pristani na Cape Canaveral probihaji vykopavky. Potomek je zvykly na svuj habitatek, takze v nem travi veskery volny cas. Po zkonceni praci zanecha jiz nepotrebne zbytky Saturnu V na Zemi a pomoci SS 10 se vystreli opet do kosmu.
Pro ty co to nepochopili to mela byt analogie s pristanim LM Apolla na Mesici. Nevim jak vy, ale ja bych tomuto (hodne vzdalenemu) potomkovi doporucil okamzitou hospitalizaci. Prokazal prave naprostou neschopnost prizpusobeni se mistnim podminkam. Na omluvu Amstronga lze uvest, ze chudak nemel jinou moznost, ale v pripade potomka je to opravdu neomluvitelna blbost. |
|
| Vcera vecer jsem drobatko pocital a pochopil jsem proc se jen naprosty zoufalec obtezuje parkovat na nizke obezne draze Mesice, kdyz je to energeticky mnohem narocnejsi. Lepsi moznost jak usetrit minimalne par set m/s pri ceste na Mesic a cca 1500 m/s pri ceste z Mesice je primo na L1. Samozrejme to jde jen za jistych predpokladu a to zejmena toho, ze se zrekneme mise na zpusob Apolla. Pri doprave uzitecneho zatizeni vsak neexistuje vymluva a jestli uz v L1 nejaka stanice (ci vytah) je nebo neni, je jedina rozumna moznost cestovat k Mesici pres L1 a nabrat kolizni kurz. Apollo melo ten problem ze se tahalo se spoustou balastu, cimz myslim LM, ktery byl na to ze ho komletne vyhodili, priliz tezky. At uz bude chtit kdokoliv udelat chybu a opakovat tento postup ikdyz uz to nemusi byt nutne, mel by si aspon uvedomit ze v pripade nakladu je to blbost. |
|
| Tohle forum se stava moji domenou, takze uz jen rychle abych neotravoval. Coze jsem to vlastne spocital? S 80t na LEO muzete pohodlne dostat min 20t nakladu na Mesic a s 50t na LEO je dokonce mozne dostat na povrch Mesice tri cinany ve skafandrech (330 kg) na Lunarni plosine s ADMH/N2O4 pohonem vezouci si vsechno palivo sebou, ktera ma dry mass 1t. Pokud dotankujete cca 1t paliva na Mesici, tak stupen muze mit dokonce dry mass komfortnich 1.5t. Pouzil jsem konzervativni manevry z Apolla, ale moderni TLI stupen a moderni LOX/metan motor pro servisni modul. Dry mass CM+SM je 12t. |
|
| Můžeš ty své výpočty ještě trochu rozvést? Proč je parkovací dráha u Měsíce až tak nevýhodná? Proč ti to vychází přes L1 nejlépe? Už jsme se tu o L1 bavili asi před rokem, ale nebylo to úplně jasné. Zajímá mne to. |
|
Do našich zajímavých diskusí o těžkých raketách dobře zapadá dnešní zpráva z SpaceDaily:
Russia Wants To Build A New Extra-Heavy Launcher
http://www.spacedaily.com/news/rocketscience-05i.html
Ve zprávě se píše, že Khrunichev State Research and Production Space Center pracuje na nové raketě s nosností 110 tun na LEO. Má být 3-stupňová, v prvém stupni motor RD 170 (z Energie)
v druhém RD180 (stejný jako má Atlas 5) a v 3 stupni LOX/LH2 motor RD0122 (zřejmě upravený RD0120 z Energie).
V článku se nepíše, kolik motrorů RD170 bude v prvém stupni ale myslím, že je nemožné, aby měla raketa s nosnotí 110 tun na LEO jen jeden motor RD170. To, že je uváděn RD170, který má výkyvné jen 2 komory (na rozdíl od jeho modifikace RD171 u Zenita, který má výkyvné všechny 4 komory), nasvědčuje tomu, že v prvém stupni bude svazek motorů, pro který je
RD170 stavěn.
V prvém stupni by mohlo jít o svazek 4 motorů (atˇjiž jako moduly nebo v monobloku). Také je však možná varianta, že půjde o 2 postranní boostery a prostřední modul s delší dobou hoření, který však by musel mít motor RD171. V takovém případě by nešlo o 3-stuňový ale 2½ stupňový systém. Snad by někdo, mohl spočíst, která varianta je pravděpodobná.
Úprava RD0120 na RD0122 zřejmě spočívá ve zvýšení expansního poměru trysky, neboť motor bude pracovat jen ve vakuu, kdežto motor RD0120 musel pracovat již od země. Tím se ještě zvýší jeho specifický impuls.
Třístupňová varianta by nesporně značně snížila potřebnou startovací hmotu ale nechce se mi věřit, že by na to stačil jeden RD171 v prvém stupni. Jako účel rakety se píše doprava nákladů na LEO, ale nosnost 110 tun je podezřele blízko potřebé nosnosti pro let na Měsíc a nevím, co by chtěli ve váze 110 tun na LEO dopravovat. Možná, že se dočkáme nového závodu na Měsíc, což by jen prospělo urychlení vývoje.
Ještě k možné versi letu na Měsíc: Samozřejmě, nic se nebude do puntíku opakovat, ale asi je téměř jisté, že CEV na Měsíci přistávat nebude, bude čekat buď na LLO nebo v L1. Neboli princip letu Apolla se setkáním někde u Měsíce zůstává stejný. Nejsem si tak jist, (nepočítal jsem to), že by setkání na L1 bylo podstatně výhodnější než setkání na LLO. Palivo, které je potřebné jako rozdíl mezi startem z Měsíce na L1 oproti z Měsíce na LLO by muselo být brzděno až na povrch Měsíce a naopak urychlováno při startu z Měsíce (neuvažuji dotankování na Měsíci). Při setkání na LLO by naopak přibylo palivo pro brzdění na LLO a start z LLO oproti operacím vázaným na L1. Opět by bylo krásné, kdyby někdo uveřejnil porovnání obou variant s výpočetem. Myslím, že jak v Rusku, tak v USA bude dost zoufalců na zodpovědných místech, kteří budou muset obě varianty pečlivě, ze všech hledisek posuzovat.
|
|
citace:
Lepsi moznost jak usetrit minimalne par set m/s pri ceste na Mesic a cca 1500 m/s pri ceste z Mesice je primo na L1.
Jejda chybicka se vloudila. Tech 1500 m/s jsem trochu prehnal, ve skutecnosti to je mnohem min, ale vypocty nemam ted zrovna u sebe, takze to upresnim priste. Neni to tak slozite, ale ponekud neprehledne, takze doslo ke zminene chybe vyse. Takze jen strucne. Hlavni rozdil spociva v tom ze nejefektivnejsi zpusob jak se ve vesmiru pohybovat je Hohmanova trajektorie a impuls musi byt pokud mozno co nejratsi. V L1 jsou sily Mesice a Zeme vyrovnany a teoreticky tam muze kosmicka lod Hohmanovou trajetorii doletet, zastavit se ma miste a tam mezi Zemi a Mesicem setrvat libovolne dlouhou dobu (prakticky to vsak nejde). Pokud udelate takovou skopicinu jako ze hohmanovou trajektorii doletite treba na polovinu vzdalenosti k L1, pak spalite palivo na cirkularizaci drahy a pak poletite dalsi Hohmanovou trajektorii do L1, tak vas to vyjde na vic paliva nez draha primo do L1. Apollo letelo delsi cestou, ale zase pouziva neco jako vicestupnovou raketu (1st pLM, CM+SM 2stp). Takze staci jen pocitat a pocitat a pocitat ruzne varianty. |
|
| Zaparkovat CEV v L1, to je dobry napad, zkusim to spocitat. Pokud se pouzije lehky LM a dotankovani na Mesici tak to bude vyrazna uspora. Problem ale je, ze CEV by musel byt po celou dobu parkovani aktivne rizen aby se s nim jeste posadka shledala a taky vylet by se mohl ponekud protahnout, coz by mohlo pridat na hmotnosti LM (taky bude muset vezt vice paliva a dotankovat vice paliva) |
|
Důvod proč odmítám DerSTS je hlavně ten, že pro let na Měsíc ho nepotřebujem. Pokud se v L1 vytvoří lehká parkovací stanice, můžeš k ní posílat LEM 50 t raketou, tam počká na start rakety s nosností 22 t na LEO (Angara, Delta 4H, Atlas nebo snad i Ariane 5 ECA), která ke stanici v L1 vynese CEV s posádkou (počítám 3 lidi), ta celá přestoupí do LEMu a letí na Měsíc. Pokud se použije klasický ADMH/N2O4 motor, bude plný LEM vážit 20 t, nemusíme na Měsíci vyrábět ani čerpat palivo, navíc na stanici v L1 může být těžký protiradiační kryt pro případ solární bouře. Bezpečnost se taky zvýší, když na stanici bude 1 LEM jako záloha pro případ potíží, schopný zachránit posádku z povrchu. 50 t dopraví na povrch Měsíce 11 t UZ, to není moc, ale pro stavbu základny to stačí. Stanice v L1 by mohla mít iontové motory pro udržení v bodě L1 - v době kdy nebude obydlená je dost energie pro iontové motorky. K návratu z L1 v CEVu stačí maximálně 100 m/s.
Výhody: stačí 50 t raketa, která nemusí být extra bezpečná, protože nevynáší lidi. 22 t raketa pro vynášení CEVu bude důkladně vyzkoušená z běžného provozu. Podstatně vyšší bezpečnost - záložní LEM připraven v L1, protiradiační kryt tamtéž.
Nevýhoda: Záložní LEM čeká na další pilotovanou výpravu, která ho použije - musí mít dlouhodobou výdrž v L1 - asi se nedají použít LOX/Methan kombinace. |
|
Russia Wants To Build A New Extra-Heavy Launcher.
Kdyby tam bylo i Putin wants cca 2 mld.$ na kosmonautiku, tak bych tomu i věřil. Zatím budu rád, když zprovozní alespoň Angaru.
|
|
citace:
Důvod proč odmítám DerSTS je hlavně ten, že pro let na Měsíc ho nepotřebujem. Pokud se v L1 vytvoří lehká parkovací stanice, můžeš k ní posílat LEM 50 t raketou, tam počká na start rakety s nosností 22 t na LEO (Angara, Delta 4H, Atlas nebo snad i Ariane 5 ECA), která ke stanici v L1 vynese CEV s posádkou (počítám 3 lidi), ta celá přestoupí do LEMu a letí na Měsíc. Pokud se použije klasický ADMH/N2O4 motor, bude plný LEM vážit 20 t, nemusíme na Měsíci vyrábět ani čerpat palivo, navíc na stanici v L1 může být těžký protiradiační kryt pro případ solární bouře. Bezpečnost se taky zvýší, když na stanici bude 1 LEM jako záloha pro případ potíží, schopný zachránit posádku z povrchu. 50 t dopraví na povrch Měsíce 11 t UZ, to není moc, ale pro stavbu základny to stačí. Stanice v L1 by mohla mít iontové motory pro udržení v bodě L1 - v době kdy nebude obydlená je dost energie pro iontové motorky. K návratu z L1 v CEVu stačí maximálně 100 m/s.
Výhody: stačí 50 t raketa, která nemusí být extra bezpečná, protože nevynáší lidi. 22 t raketa pro vynášení CEVu bude důkladně vyzkoušená z běžného provozu. Podstatně vyšší bezpečnost - záložní LEM připraven v L1, protiradiační kryt tamtéž.
Nevýhoda: Záložní LEM čeká na další pilotovanou výpravu, která ho použije - musí mít dlouhodobou výdrž v L1 - asi se nedají použít LOX/Methan kombinace.
Gratuluju Erve, to se mi libi. Snad jen ze asi bude chvili trvat takovou stanici vybudovat. Taky proc nevynest na Mesic rovnou 20t :-) Jeste overeim tu hnotnost LEMu. Ja bych ovsem drzel jeden LEM pro pripad nouze na povrchu a v L1 skladoval nadrze z pripadnych tretich stp pro skladovani paliva treba i na Mars. Vodik se bude hodit pro termalni jaderne motory i klasicke. Chladici zarizeni je jen o elektricke energii a dostatecne velkych radiatorech. Tohle vsak vyzaduje spousty a spousty infrastruktury. Po prechodnou dobu se budes muset obejit jen s malinkou stanici na Mesici a v tom pripade to bude s temi 50t naknop (1t max 1.5t dry weight LEM). Nechci aby to dopadlo s tou stanici v L1 jako s ISS, protoze ta stanice je sama o sobe dost nezajimava. Zajimave veci se budou dit na povrchu Mesice ci Marsu. No a k 80t derSTS je podle me bliz nez k 50t EELV  |
|
