|
I kdyz skutecne nemam vubec zadny volny cas, nedalo mi to a prozkoumal jsem technickou zpravu o QuakeSatu. Musim rict, ze to na me udelalo velmi dobry dojem, nikdy bych neveril, ze takhle poskladana vec muze smysluplne nahore fungovat.
No nic, asi jsem se mylil, vypada to, ze 650km polarni sun-synchronni orbit skutecne dovoluje preziti COTS komponentu. Tim jsou samozrejme vyvraceny nektere me drivejsi namitky.
Beru tedy za overene, ze PC104, komercne dostupny modem a transceiver/receiver muzou dohromady fungovat. |
|
IMHO neni dobre projekt timhle zpusobem uspechavat, jen aby se bylo v Bohdanci s cim pochlubit. Zvlast ve chvili, kdy jsme se jeste uplne neshodli, CO bude cilem prvniho satelitu. Samozrejme pokud z toho chce Ales Holub udelat "svoji" akci, tento problem pada...
Nicmene technicke detaily pripominkovat muzu.
-----------------------------------
Chybi uvedeni pozadovanych rozmeru - abychom se do CubeSatu vesli.
U vsech soucastek musi byt zadana provozni teplota (kdyz strelim od boku, rozsah -30 az +60 st.C. nebo vetsi) a schopnost pracovat ve vakuu (odplynovani, kondenzace atp.). Vse by navic melo byt odolne vuci chybam, kratkodobym zkratum apod. Ze to bude chodit pekne v suchu na slunicku neznamena, ze jde vhodny system, to bychom mohli systemy rovnou kupovat nekde u tintongu na trznici.
>Zdroj
> - akumulátor s kapacitou min. 1000 mAh
Dalsi podminkou by mel byt stanoveny minimalni pocet nabijecich/vybijecich cyklu pri rekneme 95% nabiti (=pozadavek na minimalni pametovy efekt)
> (parametry musí být předvedeny v reálu na poledním slunci)
Tam pak musi byt proveden prepocet na intenzitu zareni.
Nutna je odolnost vuci UV zareni (napr. pri pokryti panelu pruhlednym plastem nebo nekterymi typy ochrannych vrstev muze nastat problem)
>Rádio:
Byl bych rozhodne pro radia DVE, nezavisla. Jedno jako radiomajak (jednou za 10-20 sekund by pipnul a popripade predal nejzakladnejsi udaje (rekneme 20 bajtu)) a druhe obousmerne komunikacni.
Je taky myslim potreba zadat, jak dulezita bude smerovost, coz souvisi se stabilizaci.
>- dosah min. 1000 km
1000km je malo, omezuje pri vysce drahy 600 km kontakt prakticky jen na prelety blizko pozorvaciho mista. Zadal bych 2000km.
Jak ho overit? (signal se sice da umele zeslabit a tak nasimulovat vzdalenost, ale protoze to neni uplne totez kvuli ruseni a sumu, teoreticky by mel system zvladnout dosah alespon dvojnasobku pozadovaneho v praxi, tj. na zemi by mel predvest simulovany dosah 4000km (pro dany typ anteny na zemi))
>- radiomodem s rychlostí alespoň 9600 bd (s možností snížení rychlosti)
IMHO by 1200bd stacilo, prinejmensim pro telemetrii. Pro obrazky je to pochopitelne malo.
> (parametry musí být předvedeny v reálu včetně pozemního zařízení)
Viz vyse.
>Řízení:
>- flash paměť min. 8 MB
Myslim, ze by stacilo mene, zavisi na pouzitem systemu.
>- 8 analogových vstupů, 8 digitálních vstupů, 4 silové výstupy (min. 200 mA)
>- spotřeba max. 1 W (průměrná), napájení 12 V nebo 5 V nebo 3.8 V
Musi byt zadana i spotreba maximalni, pro stanoveni prumerne spotreby (kvuli akumulatorum) musi byt zadano %casu, kdy pracuji silove vystupy (akumulatory, tepelna zatez).
>Foťák:
>- digitální fotoaparát s pamětí min. 8 MB
>- rozlišení alespoň 1024 x 768 bodů (800000 px)
Myslim, ze i obycejna VGA nebo 320x240 by stacilo.
Je ale nutne pozadovat softwarove menitelne parametry expozice (automatika jednoduchych aparatu stoji obvykle za starou belu, natoz pri fotografovani z vesmiru (extremne kontrastni nebo naopak prakticky prazdne zabery)).
>- měnitelný úhel pohledu o 90° (zrcátko, kyvné uložení, nebo 2 přístroje)
IMHO netreba, zbytecna komplikace konstrukce, naopak mi chybi zadani optickych parametru (zorne pole, resp horizontalni rozliseni km/pixel z dane vysky).
Dulezita je schopnost prezit delsi vystaveni primo do Slunce (nutno asi zkouset s nejakym koncentratorem zareni, abychom dosahli realne tepelne zateze)
Chovani a zivotnost optiky v kosmickych podminkach (kondenzace par a plynu, ktere se z materialu uvlonuji ve vakuu, UV zareni)
>- videosekvence 320 x 240 px / 10 fps
Na tom bych rozhodne netrval.
>Pohon:
>- nevýbušný, netoxický (sluneční plachta, elektrický motor [tether, iontový, ...])
Pozadovat moznost restartu!
Typ pohonu je natolik dulezita vec, ze ovlivni zbytek konstrukce, nepripada mi moudre i TYP pohonu vybirat az soutezi. Navic vyvoj pohonu je financne asi nejnarocnejsi, tady by odmena musela byt HODNE vysoka.
>- tah alespoň 0.5 mN (sluneční plachta nejméně 60 m2)
Dulezity neni ani tak tah, jako spis dosazitelne dV.
Plachta 60m^2 je IMHO uz HODNE velka, pokud to ma viset na kostce s hranou 10 cm.
>- doba funkce s plným tahem alespoň půl roku (180 dní)
Viz vyse, podstatne je dV.
>- rozměry max. 10 x 10 x 100 cm (ve složeném stavu)
100???
> (parametry musí být předvedeny v reálu jakýmkoliv průkazným způsobem)
To treba u plachty bude dost problem
>Uvažuji ještě o oddělení samostatného bloku "stabilizace v prostoru", ale zatím nevím jak do toho.
Stabilizace v prostoru velmi souvisi s tim, co ma druzice umet. I bez stabilizace se da komunikovat, do jiste miry fotit. S rotaci se da pouzit reaktivni motorek, nektere typy plachty. Pro lepsi fotografovani je zas potreba stabilizace uplna, stejne jako pro nektere typy plachty. Pohon napr. tetherem zas cast stabilizace muze zajistit automaticky atd.
>Zdá se mi, že můj přístup je pro většinu čtenářů odrazující
> (nepřijatelný), ale prosím, zkuste se přes to přenést a
>připomínkovat to.
>Veškeré riziko nesu já, vy neriskujete prakticky nic.
Financni riziko mozna (zatim) neneseme, ale bud to bude "one man show" nebo kolektivni dilo. |
|
Díky Archimedovi za technické připomínky. Zvážím, co a jak z toho zapracuji do návrhu.
Ještě musím upřesnit svou motivaci k této akci. Ze svého pohledu už nemám na co čekat, protože už nemám jak konkrétně přispět. Stále se domnívám, že co nejdříve je třeba se pokusit získat vhodné (další) lidi. Toto je můj pokus, jak toho dosáhnout. Navíc (kromě kontaktů) mám při takovéto akci možnost získat i základní zařízení pro další vývoj. Tak proč toho nevyužít? Nechci projekt zbytečně uspěchávat, ale nechci také zbytečně otálet. Nikdy si nebudeme zcela jisti, že už jsme dostatečně připraveni.
Znovu připomínám, že mou hlavní snahou je zjistit "jak UPRAVIT běžná pozemská zařízení, aby dobře fungovala i v kosmu?". Proto zatím do požadavků nedávám moc "kosmických" parametrů (pokud možno) a spíš mi jde o to, aby to fungovalo na Zemi (a mohli jsme to začít UPRAVOVAT pro použití v kosmu). Nechci se zatím nechat omezovat ani rozměrovými parametry CubeSatu. Jde mi o nízkou cenu za start, a k tomu je třeba hlavně nízká hmotnost. Proto jenom tu (hmotnost) mám v návrhu "kosmickou" (tedy velmi nízkou).
Akcí "nákup" chci projekt spíš nastartovat, než dokončit. Počítám s tím, že teprve pak začne ten opravdový vývoj, ovšem s tím, že pak už možná budeme mít v týmu více schopných lidí a snad dokonce i reálná zařízení pro testování, úpravy a experimenty. Takovýto pokus prostě musím udělat, ať bude výsledek jakýkoliv. |
|
Asi jsme si predtim trochu nerozumeli, s "naborovou" akci v Bohdanci souhlasim. Bude rozhodne dobre, pokud v te dobe uz bude nejaka ucelenejsi predstava o pozadavcich do souteze hotova (jsou na to dva mesice) aby (napriklad) v Bohdanci mohla projit prvni "oponenturou"  Myslim ale, ze zcela presne pozadavky budou jasne az pote. I kdyz mozna se pletu a budeme je schopni dat dohromady uz ted (tedy cca do mesice az dvou). |
|
Bohužel si zřejmě pořád nerozumíme, Archimede. Nechci v Bohdanči dělat "náborovou" akci, ale přivézt tam výsledky "naborové" akce zvané "soutěž" nebo raději "inzerát". Několikatýdenní akce "inzerát" je můj pokus, jak oslovit, zaujmout a motivovat co nejschopnější lidí k účasti na projektu. Samotný "nákup" komponent je pořád myšlen spíš jako "průzkum situace", než součást "vývoje".
V projektu "družice" předběžně počítám s těmito fázemi:
- "příprava" (průzkum situace, formování týmu, pořízení základního technického vybavení, stanovení cíle a postupu vývoje)
- "vývoj" (stavba, testování a úpravy komponent i celku)
- "využití" (start do kosmu a provoz, nebo využití komponent v jiných pozemských projektech)
Akci "inzerát" chci tedy podniknout ještě v rámci fáze "připrava" projektu. Podle výsledků této akce si můžeme například upřesnit cíl projektu i jeho další postup.
Rozhodl jsem se, že v této fázi budu v "inzerátu" žádat převážně "pozemské" parametry, takže z těch Archimedovo "kosmických" (CubeSatových) zatím použiji jen požadavek na "restartovatelnost" pohonu. Ostatní požadované parametry mohou být dosaženy dalším vývojem (úpravami).
Uzávěrku "přihlášek" bych chtěl dát na 27.5.2004 s tím, že v sobotu 29.5.2004 v Bohdanči budou přihlášení účastníci moci prezentovat své nabídky a předvést svá zařízení v chodu, případně zde může být uzavřen "nákup" komponent.
Je samozřejmě možné, že akce "inzerát" skončí naprostým neúpěchem (tedy bez nových kontaktů i bez komponent). V takovém případě bude výsledkem tohoto "experimentu" zjištění, že se na to musí nějak jinak. I to může být užitečné :-)
V akci "inzerát" se nyní ještě ptám na tyto (organizační) věci:
- mám inzerát podat jen za sebe, nebo se do toho chcete "namočit" ještě někdo (veřejně)?
- pomůžete mi někdo při distribuci "inzerátu" po českém Internetu a případně i médiích?
- pomůžete mi někdo při hodnocení nabídek? (samozřejmě pokud vůbec nějaké dojdou) |
|
Klidně do toho namoč i mě. Ale raději bych ten inzerát. Je to jistější. Jenom nevím, jestli nestanovit cenu nějak jinak...
Zkusím někoho ukecat na bannery, ale je potřeba udělat slušnou stránku. Uděláš ji? |
|
Vitam cokoliv, co nas posune dopredu, i kdyby to mel byt "inzerat".
Mohu pomoci s hodnocenim nabidek, pokud nejake budou.
Trochu mi chybi definice veleni, obavam se vzniku izolovanych ostruvku.
Zrejme jsem v nazoru, ze je vse nutno nejprve zhruba odhadnout na zaklade znalosti, pak nasimulovat a teprve potom myslet na nejakou stavbu, osamocen. Priklad QuakeSatu je evidentne prilis lakavy.
Budu cely proces sledovat a pokud bude k uzitku moje pomoc, rad pomohu, v mezich casovych moznosti  (dvojcata na krku  ) |
|
Takže máme myslím všichni jasno, co se v Bohdanči chystá: prezentace projektu s jasnými specifikacemi a hledání dodavatelů/sponzorů - nikoliv prezentace prvotní myšlenky a nábor projektantů.
A já se opět hlásím se svojí oblíbenou základoškolskou matematikou ;-)
Oplachtění 60 m^2 by se nejlépe dalo upořádat jako soustava čtyrech 15 m^2 plachet, přičemž každá z plachet bude mít vlastní nafukovací "stěžeň" a ráhno" a postačí možnost natáčení v rozsahu 90 stupňů. (Jak už jsem psal, nezávislé natáčení 4 plachet je zcela postačující pro libovolný (složený) manévr podél libovolné osy - tzn. v případě, že vsadíme na oplachtění, tak kamera možná ani nepotřebuje naklápěcí zrcátko (ovšem stejně asi potřebuje nezávislou clonu, například zpětnovazební, která ji při nadměrném osvětlení zakryje - tzn. takovou clonu asi lze zkombinovat s tím zrcátkem a zpětnou vazbu implementovat softwarově)
Přímo se nabízí tvar plachty v podobě rovnorameného trojúhelníka o výšce cca 4m a základně cca 7.5m. (Rozložená sluneční plachetnice tedy zhruba zabere čtverec 8x8m.)
Můžeme diskutovat, zda je výhodnější "stěžeň" a "ráhno" pojmout jako vyztužení výšky a základny trojúhelníka, nebo jestli zpevnit raději obě odvěsny (už chápete, proč je sluneční plachetnice "základoškolská" matematika ? ;-), případně jestli by se nevyplatilo různých nafukovacích "mikrožeber" do plachty zapustit víc.
Zajímalo by mě, co vedlo stavitele Cosmos-1 ke koncpci, kdy "stěžněm" plachty je evidentně jedna ze stran trojúhelníka. Já bych asi intuitivně nafukovací "stěžeň" umístil symetricky, aby na něj (a na ráhna) případné torzní síly při natáčení plachty (jakkoliv budou slabé) působily symetricky, a aby bylo otáčení co nejméně energeticky náročné
Možná to chce to minimalizovat "šířku plachty", vzhledem k délce - ale to už do značné místy závisí na vlastnostech použitého materiálu a vlastnostech "nafouknutých" trubic z tohoto materiálu - jestli budou odolnější spíše vůči torzi, nebo spíše vůči ohybu.
Každopádně rozbalení a natáčení makety nafukovací plachty měřítku 1:10 nebo 1:20 by mělo jít demonstrovat v běžných vývěvách. A myslím, že demonstrace rozbalení plachty v letové velikosti by neměla být mimo naše možnosti...
Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?
|
|
Quote:
Uzávěrku "přihlášek" bych chtěl dát na 27.5.2004 s tím, že v sobotu 29.5.2004 v Bohdanči budou přihlášení účastníci moci prezentovat své nabídky a předvést svá zařízení v chodu, případně zde může být uzavřen "nákup" komponent.
Myslím že je to velmi dobré řešení vypsat soutěž na dodávku jednotlivých dílů pro satelit. Akce inzerát se mi zdá ale přeci jen trochu uspěchaná z následujících důvodů:
1/ předvést svá zařízení v chodu v Bohdanči stihnou zřejmě jen ti jednotlivci nebo týmy které zařízení někde koupí nebo již hotové zařízení mírně upraví. Dva měsíce je zatraceně málo času na seriozní vývoj čehokoliv.
2/ Takováto koupená nebo upravená zařízení, která jsou běžně komerčně dostupná a relativně laciná mohou celou družici řádně prodražit. Především tím že svou vlastní hmotností zaberou místo jiným zařízením která by na družici mohla rovněž být.
Kromě toho rádio které lze koupit za několik tisíc Kč není zase až tak levné. Vývoj zařízení "na míru" pro družici bude sice výrazně dražší, ale cena materiálu takového zařízení pro jednu družici bude určitě nižší. |
|
citace:
Můžeme diskutovat, zda je výhodnější "stěžeň" a "ráhno" pojmout jako vyztužení výšky ...
Ja bych tedy radeji nejdriv diskutoval, zda vubec plachta ano ci ne. Tak nejak mi nepripada v tuto chvili spravne rozebirat, kolik metru ctverecnich a zda to bude slunecni trojsteznik nebo jachta.
citace:
Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?
Samotny naboj leda koronou z nejakych "hromosvodovych jehel". |
|
citace:
Nejsou mi jasné zmínky o chování plachty v případě jejího elektrostatického nabití. Dalo by se to možná potenciálně využít, ale pokud dám přednost mechanickému natáčení... jsem naopk schopen zabránit tomu, aby se na plachtě vytvořil elektrický náboj ?
Na pokovené plachtě se vytvoří náboj vždy, a bude mít různou velikost na různých místech plachty. Otázkou velikosti náboje na družici respektive jejího potenciálu vůči okolní plazmě se zabývá např. dnes již klasická práce autorů L.W.Parkera a B.L. Murphyho: Potential Buildup on an Electron-Emitting Ionospheric Satellite, Jornal of Geophysical Research, Vol. 72, No.5, March 1967. Z výpočtů tam uváděných je zřejmé že rozdíl potenciálů družice a okolní plazmy může v případě Vámi uváděné plachty činit několik desítek volt, maximálně asi sto Volt. V případě že součástí družice bude kromě plachty i iontový motor nebo zdroj elektronů může vzrůst rozdíl potenciálů až na desítky, možná stovky kilovolt v závislosti na velikosti proudu. |
|
Souhlasim s Wartexem i Marianem Vanou.
Do Bohdance je prilis malo casu. I kdyby byla akce vyhlasena uz rekneme do tydne a behem dalsiho tydne az dvou se vyzva dostala ke spravnym lidem, vyvoj vzdycky nejaky cas trva a nemuzeme od lidi chtit zazraky na plny uvazek. Nektere systemy se sice zrejme daji vyvinout pomerne rycle, ale kolotoc navrh-stavba-testovani-upravy-testovani proste nejaky cas trva. Sest tydnu pri praci po vecerech je IMHO pro stavbu spolehliveho radia nebo ridiciho pocitace (vc.zakladniho software) zatracene malo. Navic mi jeste ani pozadavky na systemy zdaleka nepripadaji domyslene, a to ani v pripdade, ze maji byt primarne navrzeny pro "pozemni" podminky.
Co si naopak myslim, ze by se udelat mohlo (a asi melo) je vyhlaseni "burzy napadu". Tady na foru se uz trochu zaciname tocit v kruhu, mame par stycnych bodu, ale kazdy ma svou vice ci mene urcitou predstavu a hlavni postoje a argumenty uz jsme si asi vsichni rekli. Proto si myslim, ze je cas pritahnout do diskuze co nejvic lidi, abychom mohli spolecne dojasnit koncepcni otazky (napr. program mise i technicke detaily. Pokud bude nekdo uz ted behem kratke doby dodat i nejaky skutecny existujici system nebo neco, z ceho pujde odvodit, bude to samozrejme velke plus |
|
Takovy maly navrh k programu mise:
Vcera jsem se shodou okolnosti (po prednasce o polarnich zarich) dal na chvili do reci se Zdenkem Nemeckem, coz je jeden z lidi, kteri se podileji na projektech Magion. Napadlo me, jestli by nestalo za to, pokud uz budeme delat druzici, vynest i nejake vedecke zarizeni? At jako CubeSat nebo jako miniprivazek na GTO se bude druzice porad pohybovat v ionosfere/magnetosfere. Ve zkoumani techto vrstev atmosfery maji nasi odbornici velkou tradici a mohlo by jim byt vhod umistit na druzici (byt amaterskou) nejake sve cidlo. Mohlo by to byt uzitecne pro ne (data, testy) i pro nas (zkusenosti, podpora).
Co na to rikate? Je to je navrh, ale pokud budete pro, muzu se zkusit poptat |
|
To ses měl poptat hned.
Inzerát: já bych to klidně rozjel. Vadí, že to v Bohdanči nebude hotové? Že to bude polotovar? Já myslim, že ne...
Základní stavební kameny bych definoval podobně jako Aleš a myslím, že tam toho už k vymýšlení moc není. Snad jen u pohonu. Ale úpřimně řečeno nedovedu si představit, že hned první naše nanosonda bude vůbec mít pohon.
Na http://projekt.kosmo.cz jsem dal před několika dny (krom stanov) i CubeSail.doc, aby existoval soubor popisující aktuální stav. Krom toho je to můj názor na "postup prací". Zatím žádné odezvy krom Aleše. Po přečtení je jasné jak si to představuji... |
|
Chápu obavy o relativně krátký termín, ale já chci prostě prověřit, jestli mnou uvažované komponenty už někdo nemá hotové (kromě pohonu samozřejmě). Abychom nemuseli pracně "vyvíjet" něco, co jiným lidem třeba už dlouho "leží v šuplíku".
Navrhované ceny komponent (mnou nabízené) zřejmě ještě trochu snížím, abych místo šikovných lidí nepřitáhl nějaké překupníky se součástkami. Ze stejného důvodu se snažím v požadavcích na komponenty vždy uvést něco, co se nedá jen tak koupit vcelku, ale je to obecně použitelné, je to v silách amatérů a nám by se to mohlo hodit (např. kombinace fotovoltaika/akumulátor/zdroj, rádio/modem, počítač/speciální_vstupy a foťák/ovládání_směru_pohledu).
Počítám s tím, že do "inzerátu" uvedu i možnost, přihlásit se do akce i jen s "nápadem", "návrhem" nebo "projektem". Sice bez možnosti získat bezprostřední finanční odměnu, ale s možností zapojit se do další práce na projektu.
Kromě plné (dlouhé) verze "inzerátu" bych chtěl připravit i krátký text (s odkazem na www.kosmo.cz), použitelný v tištěných inzertních novinách, článek pro zveřejnění na relevantních (amatérských) webech (radioamatéři, modeláři, robotici, astronomové, ...) a pokud možno i reklamní banner (není tu někdo, kdo by ho dokázal udělat kvalitně). Smyslem je oslovit maximální množství potenciálních zájemců a případných budoucích spolupracovníků.
Přes víkend se pokusím připravit speciální webovou stránku se základními informacemi o záměrech projektu, seznamem stávajících aktivních členů týmu a následně i s plným textem "inzerátu". Nejzazší termín pro zveřejnění "inzerátu" jsem si dal na 7.4.2004.
S Archimedovým návrhem na možné umístění profesionálního experimentu samozřejmě nadšeně souhlasím, jen se obávám, zda zatím neprodáváme "zajíce v pytli". Můžeme zatím nabídnout jen velmi nejistý záměr a nic opravdu reálného. Pokud by to ale někomu z profesionálů stačilo, tak proč ne? |
|
Věřím že nezůstane jen u záměru. Tu možnost umístit na družici nějaké vědecké minizařízení bych určitě poptal.
No a co se týče soutěže vyhlášené Alešem Holubem, musím říct že mi to zatím nějak nesedí. Případní zájemci o účast se jistě budou ptát na podrobnější informace k jednotlivým zařízením protože z toho zadání je spousta věcí nejasných. A jak jim může být odpovězeno když zatím není jasné co bude na družici, jak bude velká (hmotná), co se bude zkoumat a zkoušet atd. Nebo se mýlím a je to jasné? Nenaštvou se akorát někteří vážní zájemci když budou něco vyvíjet nebo kupovat a pak zjistí že je to vlastně k ničemu a že všechno bude jinak?
Něco tady již zmiňoval Archimedes, mne samotného by například zajímalo jak je to v zadání ke zdroji myšleno s tím akumulátorem, kapacita 1000mAh ale při jakém napětí? Jak dlouho má zdroj fungovat ve stínu Země bez osvětlení Sluncem, v jakém teplotním rozsahu, jaká má být účinnost zdroje - množství vyzařovaného tepla bude mít velký vliv na teplotní poměry v družici. Napětí zdroje 12V, 5V, 3.8V - má mít zdroj všechna tato napětí nebo jen jedno z nich. Udávané velikosti proudu u zdroje - jsou to trvalé maximální hodnoty nebo špičkové.
K tomu rádiu bych chtěl hlavně vědět zda udávaný výkon 1Watt je výkon do antény nebo z antény (ERP, EIRP). Hmotnost je myšlena včetně antény?
Foťák - k čemu bude sloužit? Snímkování Země, oblohy, nebo družice. Mělo by být zadáno více parametrů třeba k optice, jaký má být třeba průměr objektivu - na tom závisí rozlišovací schopnost a schopnost rozlišit objekty s malou svítivostí (magnitudou), atd. |
|
Myslíte, že vaši aktivitu nesledují ostatní zájmové skupiny? Jste na omylu, zastupuji zatím ne tak početnou skupinu zajímajicí se o široké spektrum vědy.
K vašemu projektu určitě budeme mít pár připomínek a kolikrát zde prolítl i nápad.
Třeba dáme nějaký nový zajímavý směr.
Zatím jsem plně vytížen, ale pokusím se v co nejkradší době přispět i naším kouskem do skládanky.
S pozdravem Indi
Hodně štěstí |
|
Do PHProjektu jsem dal poslední verzi různých forem inzerátu (už tomu neříkám soutěž) a propagačního článku. Můžete to ještě připomínkovat před plánovaným úterním spuštěním. Nedívejte se ale, prosím, na zadané parametry dílů příliš detailně a doslovně. Berte to spíš tak, že se chci s potenciálními dodavateli poradit, jaké parametry jsou pro nás potřebné (podobně, jako si při nákupu televize můžeme nechat poradit od odborníků).
Na http://mek.kosmo.cz/zajmy/projekty/nanosat/ jsem také dal základní verzi veřejné stránky projektu. Jsou tam zatím samozřejmě hodně znát moje názory, ale i tuto stránku můžete připomínkovat a věřím, že nalezneme formulace, přijatelné pro většinu členů týmu. |
|
Aleši:
Promiň, ale na tu stránku co jsi uvedl se nemohu nějak dostat.
Mrkni na to jestli je vše OK.
Dík Indi |
|
citace:
Na http://mek.kosmo.cz/zajmy/projekty/nanosat/ jsem také dal základní verzi veřejné stránky projektu.
Tedy... "xChaos (hlavní inspirátor pokusu o reálnou stavbu)".. óóóó, děkuji, to si snad ani nezasloužím po pravdě řečeno, já bych si bez všech informací které jsem získal tady na kosmo.cz a bez fascinace množstvím kosmonautického know-how, které tady očividně "visí ve vzduchu" netroufal něco podobného navrhnout. Je pravda, že fasinace solárním plachtěním pochází ze zdrojů mimo kosmo.cz a má u mě hlubší kořeny (dá se říct, že jde možná až o "mystické vytržení" touto myšlenkou, ale to bych tady neměl přiznávat :-)
Zatímco na základní myšlence nanosatelitu se všichni shodnou, tak se solární plachtou tu všichni kromě mě a Aleše Holuba trochu váhají. Nedůvěra k něčemu, co zatím nebylo vyzkoušeno, je samozřejmá - ale na druhou stranu, nemáte pocit, že u nevýbušného netoxického a energeticky nenáročného pohonu v podstatě není co ztratit? Pokud systém selže, neměl by ohrozit činnost ostatních subsystémů. Pokud neselže, můžeme se za několik měsíců až roků akcelerace těšit na podobný výhled z naší nanodružice, jaký měli kosmonauti letící k Měsíci...
Když to nebude fungovat, mohou se z našeho nezdaru poučit konstruktéři dalších slunečních plachet... když nám nebude fungovat něco, co jiným před námi už fungovalo, tak po nás myslím neštěkne ani pes.
Mimochodem, jakousi rozkládací anténu "AstroMesh" učenou pro přímou komunikaci s mobilními zažízeními teď tuším otestovali Japonci... rozložení nějaké ultralehké samonosné konstrukce v kosmu není nic nového...
|
|
citace:
Z výpočtů tam uváděných je zřejmé že rozdíl potenciálů družice a okolní plazmy může v případě Vámi uváděné plachty činit několik desítek volt, maximálně asi sto Volt. V případě že součástí družice bude kromě plachty i iontový motor nebo zdroj elektronů může vzrůst rozdíl potenciálů až na desítky, možná stovky kilovolt v závislosti na velikosti proudu.
Tohle nevypadá dobře. Aleš Holub se zmiňoval o tendenci listů plachty zkroutit se vlivem elektrostatického náboje.... špatné by bylo, kdyby křehká nafukovací plachta měla tendenci vlivem nahromaděného náboje "zvrtulovatět" - tzn. i v případě snahy o odlišný úhel protilehlých listů a tím pádem při snaze o změně orientace družice by se protilehlé plachty mohly snažit udržet v jedné rovině.
Ještě horší by byla snaha plachty uspořádat se do roviny v případě předpokládaných čtyřech nezávislých listů plachty. To by efektivně znemožnilo vytvoření jakéhokoliv tahu... v případě pouhých dvou listů je rovnoběžné uspořádání sice vyhovující - ale zase nemáme k dispozici žádnou možnost manévrování a korekcí nevyhnutelných asymetrií v tahu...
Tzn. kvůli té elektrostatice to zase začíná vypadat, že vhodnější než "maltský kříž" (čtyři trojúhelníky) budou spíše čtyři víceméně konstatně široké stuhy - a nebo přeci jen trojúhelníky, ale na nějakých tenkých "tykadlech", dlouhých alespoň několik metrů.
Síla působící mezi dvěma stejnými elektrickými náboji ve vzdálenosti několik metrů... sakra, zase středoškolská fyzika.. ;-)
Galvanické propojení všch součástí družice by pak mělo zabránit jakémukoliv škodlivému působení toho elektrického náboje nebo výbojům mezi jednotlivými částmi družice.
Ještě k těm tykadlum... po pravdě řečeno, značné konstrukční výhody by mohla skýtat koncepce plachty ve tvaru čtyřech "plácaček na mouchy" v co největší vzdálenosti od sebe i od těžiště družic. Čím dále budou těžiště jednotlivých plachet od těžiště družice, tím rychleji se bude družice schopná natočit... pro 4x15 m^2 činí poloměr kruhové plácačky jen asi 2.2m - což by se i v pozemským podmínkách učitě lépe vyrábělo a testovalo, než nějaké mnohametrové stuhy...
Mírné "prohnutí" samonafukovacích "přetlakových" konstrukcí "stopek" či "stěžňů" by šlo řešit "náklonem do protivětru" - jesliže těch 0.0nic mN tlaku slunečních paprsků ohne naše éterické desetimetrové tykadlo třeba o 10 stupňů, mělo by pro optimalizaci tahu stačit natočit o těch 10 stupňů "proti větru" (proti Slunci). Pokud už mírný ohyb na rozdíl od té stuhy nebude problém, tak můžeme tykadla protáhnout na několik metrů a vyrušit tak vliv elektrostatiky. Dva stupně volnosti u každé plácačky by pak už plně řešily otázku manévrování.
Tedy, přeci jen to bude čtyřstěžník - čtyřlístek :-) Myslím je na čase dodat nějaké přesvědčivé nákresy... jinak experiment "plachta" nakonec ani neprosadím na palubu...
Jo.. a s lidmi okolo družic Magion a Mimosa bych se ale přesto rád sešel, řeknu vám...
|
|
citace:
No a co se týče soutěže vyhlášené Alešem Holubem, musím říct že mi to zatím nějak nesedí. Případní zájemci o účast se jistě budou ptát na podrobnější informace k jednotlivým zařízením protože z toho zadání je spousta věcí nejasných. A jak jim může být odpovězeno když zatím není jasné co bude na družici, jak bude velká (hmotná), co se bude zkoumat a zkoušet atd. Nebo se mýlím a je to jasné? Nenaštvou se akorát někteří vážní zájemci když budou něco vyvíjet nebo kupovat a pak zjistí že je to vlastně k ničemu a že všechno bude jinak?
Podobny pocit to budi i ve mne. Ales Holub se proste rozhodl, ze v Bohdanci nutne musi mit neco v ruce, a tak to ve stredu spusti a basta, i kdyby trakare padaly...;| Nebo se mylim?
Ale budiz. Je nutne si vsak uvedomit, ze ani pro technologickou druzici sami nemame ujasneny ani tak zakladni parametry jako drahu, na kterou by mela byt vypustena (a napr. pro radio je rozdil, jestli komunikujeme s LEO nebo s GTO) a vlastne ani konecnou hmotnost (trvame na 1 kg?). I kdyz bych byl pro co nejpresnejsi specifikace (vznikle v sirsi diskusi, nez jsme schopni udelat tady), za techto okolnosti (spech) jsou spis kontraproduktivni. Proto bych naopak pozadavky zobecnil (s tim, ze vylepsenim se meze nekladou ;) (uprava z vyzva.txt)
- zdroj
(fotovoltaika, 10W, aku 1000 mAh, stabilizace 12V/1A+5V/2A+3.8V/3A, 200g)
- rádio
(Tx min. 1W, max. 2W prikon*, 9600bd, AX.25, 200g)
- řízení
(počítač, USB, analogové i digitální I/O, serial I/O, 1W, 200g)
- foťák
(VGA a vice, interni pamet, USB, zorny uhel 180 st. **, videosekvence vyhodou, ovladani parametru expozice ***, 1W, 200g)
- pohon
(>0.5mN, ovládání tahu, restarty, impuls>1000 N.s ****, v pripade sol.plachty n. tetheru vyreseni rozbalovani a manevrovatelnosti, 1W, 500g vc. paliva)
- stabilizace
{navrhuji 500,- za nejvhodnejsi ideovy navrh, protoze realizace je naprosto zavisla na konstrukci druzice}
(aktivni n. pasivni, 0.1W, zivotnost min. 1 rok, max. 10% hm. druzice)
- dalsi zarizeni
{500,- za nejlepsi navrh/y}
(mechanika, vylepseni, experimenty, specialni zarizeni...)
* nemuzeme pocitat se 100% ucinnosti
** to resi problem s natacenim, bez pohyblivych dilu
*** Pokud nechceme dopadnout jako jiny CubeSat, ktery sice foti, ale nejlepsi zaber byla Zeme jako bila kruhova usec na cernem pozadi ;)
**** puvodni specifikace vyzadovala prilis velke Isp
Ten podrobnejsi rozpis parametru bych bud neuvadel, nebo prezentoval jen jako "jak bychom si to asi predstavovali" s tim, ze tyto detaily se jeste muzou menit a nejsou zcela zavazne (jsem si na 99% jisty, ze pokud se rozvine nejaka sirsi diskuse, leccos jeste budeme muset prehodnotit).
Stejne mi to ale pripada uspechane. Copak "po několika letech výměny názorů" na KNP2004 najednou nastane konec sveta?? |
|
Souhlasím s Archimedovým návrhem na zobecnění parametrů. Lépe to odpovídá mému pohledu na věc i tomu, co skutečně potřebujeme, tedy radu od specialistů. Klidně tam napíšu i to, že v podstatě hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě a přitom za přijatelnou cenu a složitost.
Souhlasím i s tím, aby byly odměněny i nejlepší ideové náměty (těmi cca 500,- Kč).
Opravdu ale nechci už dále čekat, protože ani "po několika letech výměny názorů" nás tu není víc než 5 aktivních diskutérů a není zde dostatek zkušených amatérů specialistů. Naposledy opakuji, že toto je můj pokus, jak tyto lidi pozvat do týmu tak, aby "pozvánka" byla alespoň trochu výrazná a ihned nezapadla. Nevidím žádný vážný důvod, proč s "pozvánkou" otálet. |
|
S těmi zobecněnými parametry v inzerátu se mi to již líbí více. Přihlašuji se tedy na tento inzerát, resp. přihlašuji náš tým EMP-Centauri s.r.o., tj. celé oddělení vývoje což je 5 inženýrů a jeden technik.
Přesto se naše řešení bude asi trochu lišit i od zobecněných požadavků. Začínáme tedy pracovat na rádiu a zdroji a předpokládáme že alespoň něco připravíme pro předvedení v Bohdanči.
Zdroj zatím předpokládáme následovně:
- 40 ks multikrystalických slunečních článků 50*25mm, 0,28Watt, celkem tedy příkon až 11,2Watt, výstupní napětí cca 3,5-4,0 Volt
- 1 ks lithium polymerový akumulátor 2,9 až 4,2 Volt/1500 mAh, hmotnost cca 31 gramů
Z tohoto zdroje bude přímo napájeno rádio. Zatím zkoušíme použít obvod nRF905e což je integrovaný transceiver na čipu s procesorovým jádrem typu 8051, k němu by měl později ještě přibýt jeden výkonný mikroprocesor s větším počtem portů a nějaké periferní obvody pro ovládání kamery a dalších zařízení, tímto vlastně zasahujeme i do řízení družice. Vše bude napájeno přímo ze zdroje napětím 3-4 Volty. Tímto se vyhneme potřebě stabilizovat napětí zdroje nebo je převádět na jinou hodnotu, což znamená hmotnostní úsporu.
Rovněž tak i výstupní výkonový zesilovač rádia předpokládáme napájet takto nízkým napětím neboť chceme použít zapojení s několika tranzistory pracujícími v režimu Push-Pull nebo monolitický zesilovač.
Co se týče pohonu, tam to chce trochu delší čas na vývoj (dva roky?). Představuji si elektrodynamický tether tvořený běžným vodičem i supravodičem. |
|
No ne, ze bychom se skutecne vcelku shodli? citace:
...tomu, co skutečně potřebujeme, tedy radu od specialistů. Klidně tam napíšu i to, že v podstatě hledáme řešení, jak dosáhnout co nejlepších parametrů při minimálních rozměrech, hmotnosti a spotřebě a přitom za přijatelnou cenu a složitost.
S tim souhlasim, spis nez nakup jde o hledani (napadu, lidi, zkusenosti a v idealnim pripade komponent) a to bych v textu urcite jeste vic zduraznil.
Co i ten inzerat nazvat spis "Hledam druzici. Zn. Levne" (nebo v tom smyslu)? Slovicko "Koupim" je na prvni dojem trochu zavadejici a pro amatery mozna i trochu odtazite citace:
...pokus, jak tyto lidi pozvat do týmu tak, aby "pozvánka" byla alespoň trochu výrazná a ihned nezapadla. Nevidím žádný vážný důvod, proč s "pozvánkou" otálet.
OK, ve smyslu naborove akce, ktera chce pokud mozno prinest i hmatatelne vysledky, jsem pro. |
|
A gratuluji Marianu Vanovi k predterminove prihlasce :) Koukal jsem se na stranky EMP-Centauri a je videt, ze vyvojove oddeleni neni ve firme pro legraci - solidni typova rada :)
Bude potreba zalozit stranku se seznamem aktualne prihlasenych lidi, napadu a komponent. Kdyz bude videt, ze se na projektu skutecne mysli a pracuje, dost mozna to povzbudi i mene duverive lidi ke spolupraci. |
|
citace:
A gratuluji Marianu Vanovi k predterminove prihlasce
Ó díky, to potěší. Byl bych rád kdyby se něco od EMP-Centauri dostalo tam nahoru. A i kdyby nakonec ne, pokud se přihlásí a zapojí dost schopných a zanícených lidí a družice nám bude nejen létat nad hlavou, ale i fungovat a komunikovat, budu ještě raději.
|
|
Protože co se týče solárního zdroje, tak mám zřejmě konkurenci (a zdá se že kvalifikovanou a zkušenější), tak se pokusím zaměřit aspoň na model svojí "nafukovací solární plácačky" v měřítku zhruba 1:10ti (40x40 cm místo 4x4m v podobě 4 exemplářů).
Přepokládám, že cokoliv co si udrží alespoň náznak nějaké konstrukční odolnosti v podmínkách gravitace a atfmosférického tlaku, je připraveno obstát i ve vakuu a ve stavu beztíže... hodlám demonstrovat, že zavěšená nafukovací "solární plácačka" v měřítku 1:10 zavěšená svisle do proudu vzduchu dokáže přenést na nosnou konstrukci alespoň 10x větší sílu, než jakou lze očekávat od tlaku slunečního záření.
Výroba letového exempláře bude náročnější a bude vázána mj. na test samorozbalení konstrukce ve vakuu - takže se hledá nějaká podtlaková komora o rozměrech alespoň 4x4x4 m, kde by se daly provádět příslušné testy...
Není mi akorát zcela jasné s těmi odměnami za ideové návrhy - protože já mám sice nápadů plno, ale většinou se ukážou být celkem naivní... :-)
|
|
Tak jsem to, pánové, spustil a zveřejnil. Zatím jen na www.kosmo.cz (a na mek.kosmo.cz samozřejmě).
Teď by bylo vhodné zveřejnit to i na dalších vhodných místech. V tuto chvíli nemám čas to sám udělat, ale počítám s tím v příštích dnech a týdnech. Šířit dál to ale může kdokoliv, kdo má zájem, nápad a příležitost.
Podle situace použijte buď krátký text (uvedený ve žlutém poli na úvodní stránce www.kosmo.cz a v dokumentu "vyzva.txt" v PHProjektu), nebo plný text informačního článku (zveřejněný dnes mezi "Zprávy z kosmonautiky" na www.kosmo.cz), případně i jinou vaši úpravu textu (vždy ale musí být obsažen odkaz na www.kosmo.cz, nebo e-mail ales@kosmo.cz).
Uvidíme, co to udělá :-)
P.S.: Mohu už skutečně brát přihlášku M.Váni a EMP-Centauri za oficiální? Určitě budu přihlášky zveřejňovat, takže bych mohl začít. |
|
citace:
Tak jsem to, pánové, spustil a zveřejnil. Zatím jen na www.kosmo.cz (a na mek.kosmo.cz samozřejmě).
P.S.: Mohu už skutečně brát přihlášku M.Váni a EMP-Centauri za oficiální? Určitě budu přihlášky zveřejňovat, takže bych mohl začít.
Poslal jsem dnes oficiální nabídku/přihlášku na e-mail ales@kosmo.cz |
|
