|
Tak koukam - nezamluvili jsme nekde radiomajak?  |
|
citace:
Tak koukam - nezamluvili jsme nekde radiomajak?
S radiomajákem u rádia každopádně počítáme. Snad by bylo dobré dát tento požadavek i do inzerátu.
V prvopočáteční fázi, ještě před setkáním v Bohdanči, chceme vyzkoušet čistě jen komunikaci mezi dvěma obvody nRF9E5, zprvu po kabelu a pak bezdrátově. Poté přidáme do programu pro obvod ještě vysílání radiomajáku,předpokládáme že po každých několika desítkách sekund bude vyslána informace z teplotního čidla sondy, napětí akumulátorů a podobně. Tyto informace lze přímo posílat na A/D vstupy obvodu.
V další fázi totiž počítáme s přidáním ještě jednoho nezávislého akumulátoru a rádia které bude pracovat se zcela jiným obvodem, pravděpodobně s nižší hustotou integrace. |
|
Mám dotaz.
Existuje ve vesmíru něco na bázi radaru, či radar, který by kontroloval smětí pohybujicí se prostorem, které ohrožuje ostatní satelity???
Družice by sice měla o vědecké zařízení míň, ale radar by se mohl šiknout. Mé zdroje nejsou na takové úrovni, abych vám řekl co tam je a co tam není.
Třeba tam už něco podobného lítá???
Co si myslíte vy???? |
|
Slůvko "radiomaják" jsem přidal do inzerátu. V tuto chvíli ale spíš poptávám "provozní" systém družice. Počítám s tím, že ten, kdo dokáže udělat "provozní" systém, bude schopen pomoci i při tvorbě "tvrdého jádra" družice (military).
Krátké texty inzerátu jsem zatím dal do Avíza, Hyperinzerce a Mojeinzerce.
K Martinovu dotazu. Kosmické smetí se sleduje spíš ze Země (pozemskými radary). Je to snad výhodnější, než z družic (protože se dá například snadněji dosáhnout globální pokrytí). |
|
http://projekt.kosmo.cz/register.php
Enjoy!  |
|
Zdravim.
Pěkně se to rozjíždí. :-)
Satelit je cca 50% z celeho projektu.
Zatím jsem nepostřehnul zda se tu rozjiždí i sekce nebo oblast jako je řídící terminál nebo rídící a monitorovací stanice.
např:
- server + komunikační a monitorovací rozhraní pro satelit (myslím tím to co je někde na zemi s antenou kde se zobrazují data ok ?)
- server poskytující www služby pro internet ( zobrazení dat případně snímků .. něco ve veřejné formě aby se udržela pozornost ostatních )
- aplikace / simulator - toho co bude nahoře
co vy na to ?
DIK
ROBO ? |
|
citace:
Zdravim.
Pěkně se to rozjíždí. :-)
Satelit je cca 50% z celeho projektu.
Zatím jsem nepostřehnul zda se tu rozjiždí i sekce nebo oblast jako je řídící terminál nebo rídící a monitorovací stanice.
např:
- server + komunikační a monitorovací rozhraní pro satelit (myslím tím to co je někde na zemi s antenou kde se zobrazují data ok ?)
- server poskytující www služby pro internet ( zobrazení dat případně snímků .. něco ve veřejné formě aby se udržela pozornost ostatních )
- aplikace / simulator - toho co bude nahoře
co vy na to ?
DIK
ROBO ?
Věřím že se pozemního segmentu někdo ujme, např. pan Maixner zde zmiňoval že by byl ochoten se toho ujmout. Věřím že v Bohdanči dojde k dohodě jaký typ protokolu bude vlastně používán pro komunikaci tak aby vysílání družice mohli přijímat radioamatéři. Může to být třeba v inzerátu zmiňovaný AX25.
Řešení na kterém v současné době pracujeme my využívá protokol Manchester. Je to ultralevné a ultralehké řešení, např. samotný komunikační obvod stojí velkobchodně okolo 100 Kč. Tuto část bychom chtěli mít hotovu do konce května. Kromě toho předpokládáme vývoj druhého komunikačního systému, nezávislého na prvním, který bude využívat obvody s nižší integrací.
|
|
Reakce na Roba a Mariana Vanu:
ad pozemní segment (PS): Je to zajímavá oblast. Je třeba si uvědomit, že její návrh by měl vycházet z komunikačního protokolu, frekvence komuniakce atd. Nejlépe i pokud by nebylo nutné točit rotátorem (to je ale velmi naivní, aby komunikace z družice byla takto výrazně všesměrová a silná  ). Dále je nutné si uvědomit, že by tento PS měl asi fungovat automaticky. Třeba ISS má přeled na ČR cca. 3x za den a to zhruba po 1,5 hodině.
U radioam. projektu se to řeší i spoluprací po světě. Tj. stažená data předávají radioamtéři po světě koordinátorovi (většinou autor družice). Zde ale nastává otázka ohledně komunikačního protokolu. Chceme dát možnost všem aktivně volit, co si stáhnout? Tj. vytvořit BBSku? nebo budeme dolů vysílat jen telemetrii a třeba jeden zvolený obrázek? A nad ČR bude možné komunikovat aktivně, neboť komunikační protokol (resp. jeho příkaovou část) budeme znát jen my?
Počítačové vybavení pracoviště asi nebude tak náročné. Opravdu bude stačit propojit PC + radio + rotátor s anténou na střeše a připojením do netu. Pak lze automaticky přijímat data, ta zaslat na server (viděl bych to na kosmo.cz) a zde je on-line prezentovat.
Pracoviště samozřejmě musí umožnit i on-line práci a real-time ovládání družice,a le to se liší pouze v sw vybavení pracoviště. Ale ačkoliv to zní jednoduše, bude odladění přece jen chvíli trvat ... Když to reviduji budou lepší dvě PC .. Jedno ovládající radio a rotátor dle sattelite tracking sw a druhé přijímající a zpracovávající data zachycená radiem (zase je tato otázka závislá na komunikačním protokolu, navržené dráze přeletu - dopller atd.)
Ad radiomaják: stejně jako MV považuji za nutné mít dva nezávislé komunikační kanály. Jeden z nich může být pasivní radiomaják, který by měl dle mé představy fungovat zcela nezávisle na bateriích, tj. fungovat jen na energii z kolektorů (resp. z energie v nějakém kondenzátoru přímo připojeném na kolektory ...) a měl by, dle mé představy zasílat cosi mezi morseem a pwm. Tj. v pulsně šířkové modulací by se měla odrážet nějaká analogová hodnota, kterou chceme měřit (např. napětí kolektorů, napětí baterie, teplota uvnitř, napětí na kontrolních bodech elektroniky ...). Takže si představuji vysílání nějakého rámce 10 - 15 pípnutí tak 1min. dlouhé a tím by měla být předána informace dolů na Zem. Energie by to žrát moc nemělo, přeci jen píp tolik nezabere a je pruraznější než cokoliv jiného
Takže toliko mé připomínky a tak nějak se moc těším do Bohdanče na osobní setkání s Vámi (pro mě poprvé Mimochodem je z toho jasně vidět, že práce na pozemním sektoru bude dost a dost a že je tu prostor pro webaře, programátory, radioamatéry, bastlíře atd
Ahoj a pěkný den přeje Véna |
|
| Jen informuji, že jsem předběžně dohodl zveřejnění našeho informačního článku (výzvy, inzerátu) na www.astro.cz (o víkendu) a www.scienceworld.cz (příští týden). |
|
Chtelo by to poslat i na radioamaterske (a jinak bastlirske) servery a mozna i jako banner na nejaky zpravodajsky server nebo vyhledavac (napriklad ja osobne ctu inzertni weby tak jednou za ctvrt roku ;)
BTW ma predstava radiomajaku je prakticky identicka s predstavou pana Maixnera, vcetne nezavisleho napajeni z kondenzatoru :)
PS vypada to, ze bych se mohl prece jen do Bohdance dostat (i kdyz urcite ne v patek) |
|
| Aleš Holub (11:34) - to jsem mel na mysli, mel jsem dlouho otevrene okno s psanim textu, tak jsem prisel s krizkem po funuse |
|
Rozšířil jsem to svými kanály, ale z těchto kanálů bohužel nejde čekat příliv nějakých zvláštních odborníků.
Pokusím se o publikování výzvy na stránkách czfree.net, které sleduje řada telekomunikačních i rádioamtérských nadšenců.
Rád bych začal spolupracovat přímo s lidmi kteří se zajímají bezprostředně o experiment "solární plachta" (asi jenom Aleš Holub). Teď je jasné, že okolo satelitu se vytvořilo dostatečné zázemí lidí, které zajímá satelit jako takový, což já přeci jen v takové míře nejsem.
Nechci už svými spekulacemi o plachtě zamořovat tohle hlavní koordinační fórum... chce to sejít se a zbasltlit rovnou maketu a zahájit na ní testy.
|
|
citace:
http://projekt.kosmo.cz/register.php
Enjoy!
"Sorry you are not allowed to enter.!
back ..."
moje jméno tam registrovaný už je (někým jiným)? ale neznám heslo, případně tam mám jiný než svůj obvyklý login (?)
|
|
xChaos: Nesnaž se registrovat, když už registrovaný jsi...  |
|
Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka |
|
Dnes jsem zas po case poklabosil s mym kamaradem z Brna (pracuje v laborce, kde jsem taky nekolik let delal) a spolupraci by se nebranil. Mezi zajimavymi vecmi, ktere by mohly byt k dispozici, je programovatelna vakuova picka - zvnejsku vyhrivana kremenna trubka o prumeru cca 8-10 cm, s hmotovym spektrometrem, cerpana turbomlekularni vyvevou. Pouziva se pro analyzy nekterych materialu (zjistuje se, co z materialu "leze" pri zvysovani teploty) a mohla by se hodit pro vakuove-tepelne testy komponent (pro celou sondu je trochu mala). I kdyz bychom asi nevyuzili cely teplotni rozsah - maximum je 1200 st.C
Sam jsem schopen zajistit utesnenou picku (tj.da se odcerpavat vyvevou na vyrazne snizeny tlak, musim zmerit, kolik do 110 st.C s vnitrnimi rozmery cca 8x8x15 cm (odhadem). Nebo obycejnou pec do 250 st.C (uvnitr cca 40x25x20 cm). Oboji mame v nekolika exemplarich, cili by se asi dala zapujcit i na delsi dobu.
Jinak ho stejne jako me zaujala myslenka vyvoje nejakeho utrajednoducheho motorku (arcjet, plazmova tryska, resistojet) - ale to by bylo spis az na sondu c.2, uvidime
|
|
Druha vec - nestalo by za to udelat po Bohdanci nejake inzertni "druhe kolo"? Treba by se daly premluvit ke zmince o projektu i nejake papirove technicke magaziny (VTM,Casopis 21.st, Am.radio, L&K...) - to by urcite byla velmi dobre cilena propagace, ale casopis se netiskne ze dne na den.
|
|
| Kdyz uz jsem si vzpomnel na to tepelne testovani: na opacnem konci stupnice jsem schopen zajistit az -196 st.C (coz je myslim vic, nez muzeme potrebovat) - na nejaky ten litrik tekuteho dusiku se v laborce nehledi Ani by se to nemuselo delat u nas, v obycejne termosce vydrzi tekuty dusik nekolik hodin az dni (podle typu termosky). |
|
Asi me nebudete mit radi, ze dnes tak zaplacavam forum...
Zkousel jsem najit neco o nabijeni satelitu na obezne draze (jak se tu zminoval Marian Vana). Nasel jsem stranecky, kde je to strucne popsano se zakladnimi cisly a vztahy (stacil jsem ji jen proletet, ale je relevantni a celkem citelne)
http://www.eas.asu.edu/~holbert/eee460/eee460.html
(sekce Web Documents)
Stranku "Spacecraft Charging" jsem ulozil i s obrazky na projekt.kosmo.cz
Mslim, ze nikoho z nas nezabije, kdyz si prohledne flashovou animaci - je tak nazorna, ze to podstatne se myslim da pochopit nejzakladnejsi fyzikou, snad i bez znalosti anglictiny:
http://www.eas.asu.edu/~holbert/eee460/spacecharge.html
S tou plachtou zda se skutecne nebude legrace, zrejme bude muset byt dobre zemnena, aby se nabijela alespon priblizne stejne z obou stran.
Na
http://powerweb.grc.nasa.gov/pvsee/index.html
(sekce Information, mozna by se dal ziskat i software) jsou nejake dalsi informace, clanek s konkretnimi radami ke konstrukci satelitu a testu odolnosti (vcetne schematka jednoducheho testovaciho el.zdroje) jsem dal na projekt. Je to sice clanek primarne urceny pro satelity na GEO (clanek na LEO se pry pise), ale i to se nas muze tykat (GTO,plachta) a hlavni rady asi budou podobne (komu by to nestacilo, je na konci sedm stranek odkazu na literaturu ).
Na tuhle oblast nesmime zapomenout, pokud jsem zaregistroval (z reserse Alese Holuba i jinde), u nevhodne navrzenych satelitu se pruboj ("arcing") s vaznymi nasledky stava pomerne casto. Zakladni testovaci zarizeni neni slozite, vysokonapetovych zdroju muzu zaridit hned nekolik (s jiskrickama si obcas pro radost hraju i doma A asi i nejaky jednoduchy iontovy zdroj (duta katoda nebo zhavene vlakno) pro testovani pod vakuem by se casem nechal zbastlit.
P.S. Veselou pomlazku |
|
citace:
xChaos: Nesnaž se registrovat, když už registrovaný jsi...
Ale co ja vim s jakym heslem ?! |
|
citace:
Add : b)Další nová technologie, kterou bych chtěl odzkoušet je laserový komunikační systém. Doposud amatéři komunikují pouze radiově, chtěl bych tam zkusit dát laserovou diodu (silnou) a s tou vysílat datovou informaci
lasrovy v telekomunikaci jsou obvykle extremne narocna na presnost zamereni (zkusenost ze site CZFree.Net), na rozdil od LEDkovych. na druhou stranu, cim vetsi vzdalenost, tim mensi presnost je diky divergenci nezbytne nutna, stejne to pokladam za spise narocny experiment.
|
|
citace:
S tou plachtou zda se skutecne nebude legrace, zrejme bude muset byt dobre zemnena, aby se nabijela alespon priblizne stejne z obou stran.
Na
http://powerweb.grc.nasa.gov/pvsee/index.html
(sekce Information, mozna by se dal ziskat i software) jsou nejake dalsi informace, clanek s konkretnimi radami ke konstrukci satelitu a testu odolnosti (vcetne schematka jednoducheho testovaciho el.zdroje) jsem dal na projekt. Je to sice clanek primarne urceny pro satelity na GEO (clanek na LEO se pry pise), ale i to se nas muze tykat (GTO,plachta) a hlavni rady asi budou podobne (komu by to nestacilo, je na konci sedm stranek odkazu na literaturu ).
Na tuhle oblast nesmime zapomenout, pokud jsem zaregistroval (z reserse Alese Holuba i jinde), u nevhodne navrzenych satelitu se pruboj ("arcing") s vaznymi nasledky stava pomerne casto. Zakladni testovaci zarizeni neni slozite, vysokonapetovych zdroju muzu zaridit hned nekolik (s jiskrickama si obcas pro radost hraju i doma A asi i nejaky jednoduchy iontovy zdroj (duta katoda nebo zhavene vlakno) pro testovani pod vakuem by se casem nechal zbastlit.
P.S. Veselou pomlazku
Myslím si že nejspolehlivější způsob uzemnění sluneční plachty by byl pomocí plazmového kontaktoru, tedy emitovat z družice elektricky ne$ rální plazma tak aby emitované plazma bylo v dobrém kontaktu s pokovenými částmi plachty. Takhle to chce dělat i NASA v případě kosmické stanice.
Také si myslím že diferenciální nabíjení by u tenké sluneční plachty nemusel být vážný problém vzhledem k její tloušťce pouhých několik mikrometrů. Ale tak moc o tom zase až nevím, čekám teď na literaturu o tomhle problému kterou jsem objednal.
|
| 12.4.2004 - 22:44 - Patek | |
|
Nebylo by lepší kdybi jste si neudělali vlastní sekci o této problematice nebo dokonce vlastní stránky s odkazem na kosmoportálu.
Problematika,kterou probýráte je tak specifická,že by si zasloužila vlastní stránky.Promne byl oddíl diskuze zajímavý hlavně tím,že mi poskytoval informace o kosmonautice,které nebyli nikde jinde k dispozici,ale Vaše téma je už pro mne moc odborné.Je škoda,že ostatní témata ustoupila do pozadí. |
|
citace:
Add : b)laserový komunikační systém
Krátká připomínka : toto není již dnes pravda. Doporučuji www.amsat.org
Jirka
Ahoj Jirko, můžeš uvést nějaké podrobnosti? Co já mám informace, tak na P3D satelitu měl letět laserový vysílač, ale nikde jsem se nedočetl, zda a jak byl funkční a ani zda opravdu letěl. Zbytek využití laserové techniky pro komunikaci v kosmu není amatérská ... V.
P.S.: A k poznámce xChaose - naprosto souhlasím, je to fak velmi náročné na zaměření a šlo by spíše o experiment .. Nic víc nic míň. Ale stejně to nebude možné realizovat na minisatelitu ... |
|
citace:
Nebylo by lepší kdybi jste si neudělali vlastní sekci o této problematice nebo dokonce vlastní stránky s odkazem na kosmoportálu.
Problematika,kterou probýráte je tak specifická,že by si zasloužila vlastní stránky.Promne byl oddíl diskuze zajímavý hlavně tím,že mi poskytoval informace o kosmonautice,které nebyli nikde jinde k dispozici,ale Vaše téma je už pro mne moc odborné.Je škoda,že ostatní témata ustoupila do pozadí.
Není snad problém otevírat nová témata a diskutovat o nich, ne? Snad je tu dost místa pro všechny... kromě toho o té odbornosti se dá pochybovat. Alespoň já se za odbroníka rozhodně nepovažuju - jen umím anglicky a ze zvědavosti jsem si na webu trochu doplnil všeobecný kosmonautický rozhled původně získávaný hlavně ve věku tak 8-12 let... mj. i díky odkazům, které jsem našel zde.
Zkrátka - tuhle diskuzi přece nikdo číst nemusí, nikomu nepřekáží...
|
|
citace:
Myslím si že nejspolehlivější způsob uzemnění sluneční plachty by byl pomocí plazmového kontaktoru, tedy emitovat z družice elektricky neutrální plazma tak aby emitované plazma bylo v dobrém kontaktu s pokovenými částmi plachty. Takhle to chce dělat i NASA v případě kosmické stanice.
Také si myslím že diferenciální nabíjení by u tenké sluneční plachty nemusel být vážný problém vzhledem k její tloušťce pouhých několik mikrometrů. Ale tak moc o tom zase až nevím, čekám teď na literaturu o tomhle problému kterou jsem objednal.
S tou plasmou je to určitě dobrý nápad - ale jde o to, kde ji vezmeme. Pokud budeme emitovat pasmu, musíme ji z něčeho generovat, a tohle něco nám drív nebo později dojde - tzn. jsme opět u konečného specifického impulsu, protože máme velmi malý tah v kombinacis omezenou životností, jako u iontového motoru.
Stejný problém ale vzniká např. při odpařování plachty. Jestliže iontový motor může pracovat s malým množstvím pracovního média řádově po dobu roků, tak pokud ho má plachta překonat co do celkové efektivity, tak musí mít životnost také řádově roky, a navíc ještě nesmí vyžadovat ke své činnosti žádné pracovní médium - tzn. ani zdroj plynu pro generování plasmy.
Podle mě sluneční plachta, která nebude aspoň teoreticky navržená, tak aby měla jako funkční pohon větší životnost, než iontový motor o stejném tahu, je samozřejmě hloupost, a nemá cenu s ní ztrácet čas - už vzhledem k mnoha jiným výhodám iontového pohonu (např. regulace tahu i bez použití mechanických součástí, apod.)
Musíme podle mě sázet na vodivý povrch plachty, a na dobré galvanické propojení všech částí plachty mezi sebou. Pokud se všude po povrchu vytvoří stejný náboj, nemělo by to snad být problém - do té míry, dokud bude konstrukce plachty brát v úvahu elektrostatické síly... jako problém vnímám pak jen vytvoření nerovnoměrného náboje, který vede k následnému elektrickému výboji.
|
|
Podle mě sluneční plachta, která nebude aspoň teoreticky navržená, tak aby měla jako funkční pohon větší životnost, než iontový motor o stejném tahu, je samozřejmě hloupost, a nemá cenu s ní ztrácet čas - už vzhledem k mnoha jiným výhodám iontového pohonu (např. regulace tahu i bez použití mechanických součástí, apod.)
Musíme podle mě sázet na vodivý povrch plachty, a na dobré galvanické propojení všech částí plachty mezi sebou. Pokud se všude po povrchu vytvoří stejný náboj, nemělo by to snad být problém - do té míry, dokud bude konstrukce plachty brát v úvahu elektrostatické síly... jako problém vnímám pak jen vytvoření nerovnoměrného náboje, který vede k následnému elektrickému výboji.
A není lépe mít slušný tah, řekněme okolo jedné tisíciny g, a slušný specifický impuls několika set kilometrů za vteřinu, nežli nekonečný specifický impuls a téměř zanedbatelný tah v případě sluneční plachty? Navíc pohyb plachty je vlastně omezen jen na vnitřní část sluneční soustavy.
Myslím že u nabíjení plachty jde i o rozdíl potenciálů mezi plachtou (družicí) a okolní plazmou. Je-li rozdíl příliš velký může dojít k el. výboji a poškození elektroniky a nebo ani nemusí dojít k výboji ale přesto dojde k poškození elektronických součástek citlivých na elektrostat. náboj. |
|
Je tady jeste jeden problem, ktery zatim nikdo nezminil. Chlazeni.
Pokud vim, tenhle problem se v praxi resi vypoustenim maleho mnozstvi plynu, ktery svoji expanzi sondu ochlazuje. Ale problem je v tom, ze sonda si musi vezt prislusne mnozstvi plynu s sebou.
Jediny dalsi zpusob predavani tepla ve vakuu je salanim. Mnozstvi vysalaneho tepla se zvysuje se ctvrtou mocninou teploty a linearne s plochou. Krome toho to zalezi na kvalite povrchu (nemam presnou predstavu o tom, jaky povrch vyzaruje lip a jaky hur.
Vzorec pro vypocet vyzareneho vykonu je:
P=5.6x10^-8 . S . e . (T1^4 - T2^4)
S je plocha, e je jiz zminena 'zaritelnost povrchu' (0 az 1, 1=idealni zaric). T1 je teplota povrchu, T2 je teplota okoli.
T2 muzeme rict ze je 0K, S je priblizne 0.06m^2, pokud to bude krychle 10x10x10 cm. e si netroufam odhadnout, rekneme 0.5. Pri predpokladanem ztratovem vykonu 10W bude teplota povrchu kolem 3 stupnu Celsia (pokud na nej nesviti Slunce). To by byla nadhera. Prusvih nastane, jestlize vykon nebude 10W, ale jenom 5W. Teplota klesne na -40 stupnu Celsia. Naopak, pokud vykon vyleze na 20W, teplota vyleze na priblizne 50 Celsiu (podle me pomerne rychle).
Vsechno se samozrejme radikalne zmeni, jestlize na sondu zasviti Slunce. Slunce muze topit vykonem (hruby odhad) 5kW/m^2. Bude osvetlovat plochu 0.01m^2. Jaky muze byt koeficient pohlcovani (sonda by mela byt leskla). 0.1? V tom pripade by ji Slunce ohrivalo vykonem 5W. Ok, neni to zase tak moc jak jsem si myslel pred chvili
Jak to tak vidim, zda se, ze nakonec v te sonde bude spis zima Takze mozna to bude chtit odpor na pritapeni. (co zdroj dovoli)
Bacha na to, ze koeficienty pohlcovani, vyzarovani a vykon Slunce jsem strilel od boku. Muze byt, ze budou dost odlisne a teplota je bohuzel znacne zavisla na techto hodnotach.
Doporucuji site http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/hframe.html, najde se tam neuveritelne mnozstvi informaci (napriklad i tento vzorecek na vypocet vyzareneho vykonu a krome nej i pohodlny script na vypocet hodnot)
Projekt se mi zda velmi zajimavy, ale zaroven i velice narocny. Drzim palce.
|
|
Návrh teplotní regulace sondy bude asi oříšek. Pokud nebude sonda nijak vyhřívána zevnitř, bude v ní skutečně asi spíše zima pokud uvažujeme povrch z anodizovaného Al tak jak to vyžadují regule Cubesat. Pokud bude vnitřek sondy dobře tepelně odizolován od povrchu měl by stačit jen minimální "topný" výkon pro udržování přiměřené teploty uvnitř, řádově snad jen setiny wattu. Přiměřenou teplotou uvnitř myslím tak 0 až 40 stupňů Celsia.
Jinak ta Sluneční konstanta je myslím 1.4KW na metr čtver., a povrch z anodizovaného hliníku by měl mít absorptivitu a tedy i emisivitu okolo 0.2 jestli si to dobře pamatuji. Takže cca 80% slunečního záření by se mělo odrážet, ale není to tak jednoduché, záleží totiž i na úhlu dopadu záření, vlnové délce, momentální teplotě povrchu apod. Také by se měl započítat tepelný toko přicházející od Země.
V této souvislosti mne zaujalo u studie "Design Guidelines for Asses. and Spacecraft Charging Effects" na PHP projektu že tam obecně nedoporučují anodizovaný povrch u družice kvůli jeho nízké el. vodivosti a tudíž nebezpečí vzniku statického náboje, což je trochu v rozporu s požadavky Cubesat. Ze stejného důvodu tam nedoporučují ani povrchové materiály jako Mylar nebo Kapton, což jsou materiály vhodné pro sluneční plachtu. Ale Kapton o tloušťce menší než 0.13 mm je prý už přijatelný. Nešlo by pro sluneční plachtu použít čistě jen tenkou hliníkovou folii nebo i folii z jiného kovu a třeba postříbřenou?
Ještě bych měl otázku k ostatním ohledně rádia, resp. použitých kmitočtů. Kolega z práce to již trochu oťukával na ČTÚ a pro ČR přicházejí v úvahu kmitočty uvedené na www.efis.dk
Např. pro amatérské satelity v pásmu VHF a UHF by přicházely v úvahu kmitočty 144-146MHz a 430-440MHZ, jinak potom nejbližší nižší kmitočtové pásmo je až 28-29.7MHz a nejbližší vyšší je snad až 2300-2450MHz. Jaké kmitočty tedy zvolit? Bylo by dobré rozhodnout se včas, řízení na ČTÚ prý trvá až roky vzhledem k nedostatku volných kmitočtů. Mně osobně by byl nejmilejší kmitočet 433MHz a k tomu třeba 144MHz. Nižší kmitočty jsou hodně zarušené a pro kmitočty nad 1GHz by to asi chtělo hodně směrovou anténu. Snad by se dalo uvažovat i o jiných kmitočtových pásmech určených např. pro kosmický výzkum. |
|
U amatérských zařízení se postupovalo od nižších frekvencí výš (fonie byla na 144 a 430MHz), dnes i 2GHz (tam ale už jen datový přenos).
Pokud to vezmu z hlediska vybavenosti radioamatérů, tak většina má zařízení na 144-146MHz (2m), v tomto spektru (resp. nahoře 145,900MHz - tam je pásmo pro družicovou komunikaci) bych udělal radiomaják (ať ho může chytnout kdokoliv) a do oblasti 2GHz bych posunul digitální přenos.
jakékoliv jiné pásmo bych neuvažoval, přijde mi to velmi složité to prosadit. A pokud s námi bude spolupracovat ČRK, tak by ta amatérská pásma měla být víc v poho než cokoliv jiného ... |
|
