Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  3    4    5    6    7    8  >>
Téma: CubeSail - sluneční plachta
22.11.2004 - 20:06 - 
Bohužel elektronice moc nerozumím, původní moje úvaha byla taková že se jednotlivé části plachty připojí přímo k řídící jednotce servisní části, a to především kvůli úspoře hmotnosti. Na druhé straně určitě čistějším řešením by byla plachta pojatá jako do jisté míry nezávislá periferie připojena k družici, tak jak tether nebo tak jak navrhuje Jiří Beran. V tomto případě si ale nejsem jist nakolik lze oddělit řízení plachty od zbytku družice. Rozvinutá plachta není jen pohonem, ale i nástrojem orientace a stabilizace družice. Proto by její blok řízení měl asi zajišťovat jen nějaké minimální služby, tedy základní ovládání serv a jejich diagnostiku, rozvíjení plachty, plus vlastní větev napájení. Tím základním ovládáním myslím zajištění zpětné vazby od potenciometrů tak aby stačilo zadávat jen požadavky na polohu serva a možná nějaká pojistka aby nemohlo být překročeno určité bezpečné zrychlení, případně pokud by se zadávali polární souřadnice zátěže, tak jejich přepočítání mezi serva. Navigační výpočty a výpočty nastavení plachty by měla provádět servisní část družice a přitom brát do úvahy vlastní potřeby na orientaci například kvůli směrovosti spojení, fotografování apod. Aspoň tu navigaci bude muset stejně dělat tak jako tak protože bude muset znát svou polohu i když plachta ještě nebude v provozu nebo se bude muset vypnout, nebo vůbec nebude na palubě.
Takže otázka je: kolik může vážit taková minimální řídící jednotka která zvládne dvě serva a nejspíš dva nebo tři zámky řídící rozvinutí?(Ty zámky by měli být na tom principu že se přepálí nějaké vlákno nebo se přetaví nějaká pojistka z woodova kovu.)
 
23.11.2004 - 08:05 - 
Neni mi jasne z vasi diskuze jak chcete snimat polohu serva. Servo pouziva jako snimac polohy odPorovy trim, ktery je vsak teplotne zavisly. Chyba muze cinit i 10-15%. Dalo by se uvazovat o pocitani impulzu pres stinitko na prevodoce. Napred by se ale plachta musela vzdy dat do nulove polohy a pak odpocitat natoceni. 
23.11.2004 - 09:19 - 
quote:
Dalo by se uvazovat o pocitani impulzu pres stinitko na prevodoce. Napred by se ale plachta musela vzdy dat do nulove polohy a pak odpocitat natoceni.


Ozyvam se opet po delsi dobe, jak mi umoznuje rodinna situace.

Myslim, ze jine, nez binarni snimani polohy natoceni serva (pocitani impulsu na ose, at uz svetelna zavora nebo magneticke cidlo) nepripada rozumne v uvahu. Analogove mereni je vzdy teplotne zavisle (a to ne jenom na cidle, ale i na celem A/D prevodu, vsechny pasivni soucastky cestuji s teplotou), navic je komplikovane, musi se kalibrovat, zkratka je lepsi se mu vyhnout, pokud to lze.

Vubec cele ovladani servomechanismu je IMHO smysluplne jen binarne. Binarni povely urcujici smer otaceni a zpetna vazba pres snimani otacek, rizeni v ridici jednotce (nebo lepe sub-jednotce).

Trochu to souvisi s tzv. "tvrdym jadrem". Zda se mi, ze rozumna koncepce elektroniky satelitu by mohla byt sestava sub-jednotek s vlastnimi procesory (v prototypu jako oddelene desky spojene kabely, ve finale nejlepe jako useky na jednom velkem spoji). Tyto subsystemy by byly propojeny komunikacni sbernici, elektricky otevreny TTL kolektor, format asynchronni cca 64kbit/s, protokolem nejake nevelke proprietarni ramce, fixni beztokenovy token-ring, vysilace ovladane pres monostabilni obvod.

Kazdy subsystem by mel watchdog a reset, vse propojeno do centralniho startovaciho sekvenceru. Ten by krome resetu prislusnych subsystemu hlidal i komunikacni zablokovani sbernice (dlouhy neprerusovany stav vysilani). Ukolem sekvenceru by take bylo pocatecni startovani celeho systemu.

Hlavni radiova cast by tvorila samostatny subsystem, ktery by byl schopen odvysilat obsah ramcu, smerovanych z jednotlivych ostatnich casti, a take poslat na sbernici ramec, prijaty ze Zeme (moznost downloadu, uploadu dat, povelu pro jednotlive subsystemy).

Majak by mohl tvorit eventualne zalozni radiovou cast, ktera by vysilala fixni pulsy generovane HW, ale v mezerach mezi nimi by byla jeho inteligence schopna prijimat ramce, treba s trochu jinymi vlastnostmi. Koneckoncu takovou HW majakovou vlastnost by mohl mit i hlavni vysilac, ale rece jen potlacenou, aby bylo pasmo pro data sirsi.
 
24.11.2004 - 14:35 - 
quote:
Prisel jsem na jednoduche zapojeni zbernice, ktere malo zere, je male a jednoduche a umoznuje decentralizovat rizeni.


U návrhu sběrnice by mne zajímalo kam je připojeno OUT ENABLE. Ze schematu se jeví že je připojeno k jednomu řídícímu obvodu který vybírá zařízení které má vysílat. Jaké je řešení v případě že se tento obvod porouchá?
S přibývajícím počtem zařízení připojených ke sběrnici roste počet drátů sběrnice (?)
 
24.11.2004 - 14:48 - 
quote:

Kazdy subsystem by mel watchdog a reset, vse propojeno do centralniho startovaciho sekvenceru. Ten by krome resetu prislusnych subsystemu hlidal i komunikacni zablokovani sbernice (dlouhy neprerusovany stav vysilani). Ukolem sekvenceru by take bylo pocatecni startovani celeho systemu.



Centrální startovací sekvencer se mi nejeví příliš vhodný. Pokud "centrální" chcípne, lze předpokládat, že s sebou vezme i zbytek družice, a to stejné platí o "startovacím". Myslím, že by bylo lepší, aby jednotlivé části startovaly samostatně, a pak se podle předem daného protokolu a přiřazených priorit domluvily.
Mochura
 
24.11.2004 - 15:29 - 
quote:
Centrální startovací sekvencer se mi nejeví příliš vhodný. Pokud "centrální" chcípne, lze předpokládat, že s sebou vezme i zbytek družice, a to stejné platí o "startovacím". Myslím, že by bylo lepší, aby jednotlivé části startovaly samostatně, a pak se podle předem daného protokolu a přiřazených priorit domluvily.
Mochura


Ono je to dvojsecna vec. Zase na druhou stranu pokud nebude nad castmi centralni dohled, kdo zaruci, ze porucha jedne neohrozi ostatni. Sekvencer jsem zamyslel jako stavovy automat realizovany jako PROM, to by chcipnout nemelo.

Je to asi otazka pohledu. Jakym zpusobem zamyslite resit hlidani zablokovani nektereho z dilcich vysilacu nebo neunosny trvaly odber proudu tam, kde se predpokladaly jen spicky ?
 
24.11.2004 - 16:21 - 
[quoteU návrhu sběrnice by mne zajímalo kam je připojeno OUT ENABLE. Ze schematu se jeví že je připojeno k jednomu řídícímu obvodu který vybírá zařízení které má vysílat. Jaké je řešení v případě že se tento obvod porouchá?
S přibývajícím počtem zařízení připojených ke sběrnici roste počet drátů sběrnice (?)


Ano roste pocet dratu. OUT ENABLE je pripojen na "sekvencer", ktery ale neobsahuje zadny procesor jen 74hc14 a 74hc138 pro 8 zarizeni. Predpokladem jsou alespon dve paralelni sbernice. Je to nejblbovzdornejsi zbernice co me napadla. Predpoklada pripojeni seriove linky a to ,ze kazde zarizeni bude mit svuj procesor. Napriklad umozni vyslat prikaz pro rozvinuti pachty primo ze Zeme i bez ridiciho pocitace ci dotaz na data od kterehokoliv zarizeni jakemukoliv jinemu vcetne Zeme.
 
25.11.2004 - 09:07 - 
Jeste ke zbernici. Navrh, ktery sem sem dal samozrejme komunikuje po jednom dratu. Pocet dratu se zvysje jen od "sekvenceru" k jednotlivym zarizenim. Normalni seriova sbernice neumoznuje komunikaci kohokoliv s kymkoliv a SPI sbernice je zase MASTER - SLAVE a to je taky nebezpecny u tak drahyho zarizeni. SW sekvencer pouzivajici jeden drat zase potrebuje procesor nebo alespon pamet aby mohl generovat adresy a urcovat, ktere zarizeni bude komunikovat - je pak vic zranitelny. Navic muj navrh natvrdo odpojuje vystup od sbernice, tj. i kdyz se zarizeni zblazni neohrozi komunikaci ostatnich.  
25.11.2004 - 12:39 - 
quote:
Jeste ke zbernici. Navrh, ktery sem sem dal samozrejme komunikuje po jednom dratu. Pocet dratu se zvysje jen od "sekvenceru" k jednotlivym zarizenim. Normalni seriova sbernice neumoznuje komunikaci kohokoliv s kymkoliv a SPI sbernice je zase MASTER - SLAVE a to je taky nebezpecny u tak drahyho zarizeni. SW sekvencer pouzivajici jeden drat zase potrebuje procesor nebo alespon pamet aby mohl generovat adresy a urcovat, ktere zarizeni bude komunikovat - je pak vic zranitelny. Navic muj navrh natvrdo odpojuje vystup od sbernice, tj. i kdyz se zarizeni zblazni neohrozi komunikaci ostatnich.


Ano, ale odkud a jak bude OUT ENABLE řízen? Pokud nějakým sekvencerem, jak bude toto zařízení vypadat a fungovat, s požadavkem jednoduchosti a spolehlivosti? Možné je samozřejmě více řešení. Měli bychom se ale již domluvit na konečné koncepci, a to jak sběrnice, tak jejího ovládání.

"neúnosný trvalý odběr při poruše" -zatím jsme neřešili, ale jistě to bude nutné.
 
25.11.2004 - 12:59 - 
Omlouvam se co nejdriv to napravim a dam i schema sekvenceru + blokove schema zbernice do projektu. Zbernice by mela snest poruchu minimalne trech zarizeni - myslen zkrat na zem ci napajeni u vystupu DATA OUT. Vstupy by nemeli ovlivnit chod ani pri poruse. Odber by se mel pohybovat kolem 1mA pri 8 zarizenich na zbernici. Samotna zbernice jsou jen draty a sekvencer. V/V obvody by meli byt soucasti aplikace. 
25.11.2004 - 14:58 - 
Taxem doplnil projekt o zakladni schema sekvenceru a blokove schema sbernice. Vsechnu moduly na sbernici maji stejna prava. 
25.11.2004 - 17:12 - 
Díky za ta schemata a připomínky. No uvidíme na jakém řešení se domluvíme v sobotu v Praze.
To Martalien: Když bychom se rozhodli pro Vaši variantu sběrnice, máme váš souhlas to na družici použít ?
 
25.11.2004 - 21:57 - 
quote:
Díky za ta schemata a připomínky. No uvidíme na jakém řešení se domluvíme v sobotu v Praze.
To Martalien: Když bychom se rozhodli pro Vaši variantu sběrnice, máme váš souhlas to na družici použít ?


Je k dispozici a samozrejme je mozne to i konzultovat ci libovolne upravovat. Je tam treba doplnit ochranu sekvenceru pred zkratem, aby nestahnul napajeni ale to je problem vsech zarizeni.
 
26.11.2004 - 16:12 - 
Jeste jsem se na tu sbernici dival a ze schematu sbernice2 by ve skutecnosti vypadl tranzistor Q3 a odpor R9, ktere jsou navic. Jejich funkci uz plni sam "sekvencer". 
19.4.2005 - 09:19 - 
Vazeni stavitele chtel bych vas pozadat o pomoc ... shanim mylarovou foli s hmotnosti << 20g m2 na minulem setkani na KNP jsem takouvou folii u nekoho z Vas videl. Muzete mi prosim rici, kde takova folie roste - nejak se mi nedari a nedari zakoupit... 
19.4.2005 - 09:35 - 
Mylar Photopack v ČR prodává např. DTP Studio viz. http://www.dtpstudio.cz/obchod/dtpprod/Mylar/mylar2.html . Cena cca 200,- (cca 2.5 x 0.8 m) nebo 400,- Kč (dva pásy cca 2.5 x 0.8 m) bez DPH. Hmotnost by snad mela byt < 5 g/m2 . 
19.4.2005 - 11:11 - 
quote:
Mylar Photopack v ČR prodává např. DTP Studio viz. http://www.dtpstudio.cz/obchod/dtpprod/Mylar/mylar2.html . Cena cca 200,- (cca 2.5 x 0.8 m) nebo 400,- Kč (dva pásy cca 2.5 x 0.8 m) bez DPH. Hmotnost by snad mela byt < 5 g/m2 .


Diky moc Alesi = folie maji bohuzel na sklade jenom zdanlive... volal jsem tam a pry ted nemaji a zasilku dostanou az v lete. Nevite nahodou nekdo o necem jinem? Pripadne nemate nedo to vetsi baleni doma odkoupil bych.

 
20.4.2005 - 11:12 - 
Mám tuším ještě druhé nenačaté balení zbylé z mého experimentu. Protože základní operaci "rozbalit to doma na koberci a nevratně to zmuchlat" jsme už s Alešem oba nezávisle na sobě vyzkoušeli :-) tak bych docela uvítal kdyby se teď už postoupilo k nějakým sofistikovanějším experimentum - ale zbytek fólie rád přenechám :-) 
20.4.2005 - 15:43 - 
Počítám s tím, že velmi "sofistikované" experimenty s plachtou teď udělají jiní, na plachetnicích Kosmos-1 a AKS-1, které mají startovat koncem května 2005 (snad) [viz. např. http://astro.zeto.czest.pl/plan.htm ]. Podle jejich výsledků pak můžeme pokračovat my :)

P.S.: Svoje zásoby Mylaru (dva pásy 2.5 x 0.8 m) samozřejmě vezmu sebou na KNP 05.
 
20.4.2005 - 15:59 - 
Mě dnes Petr Blau volal, takže update: zbytek fólie už je nalezený, zalepený v obálce a večer ho hodím na poštu. Je to myslím jeden z těch zmiňovaných pásů 2.5x0.8m. Jsem zvědav co z toho bude, pokud se KNP 05 nezúčastním, tak doufám že budou alespoň nějaké fotografie :-)

Na výsledky Cosmos 1 a AKS 1 sem taky moc zvědav. Doufám náš Yara Da Cimrman 1 se taky jednoho dne dočká startu.. :-)
 
20.4.2005 - 16:07 - 
Je to trochu offtopci, ael to astro.zeto.czest.pl je naprosto uznasy web, netusil jsem ze maji Polaci tak bohatou terminiologii. Hlavne "wahadłowiec Discovery" me naprosto dostal :-) 
20.4.2005 - 16:08 - 
překlep - offtopic 
21.4.2005 - 07:03 - 
Cosmos 1


http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=346059
 
07.5.2005 - 15:16 - 
Launch Date for First Solar Sail due Monday

http://slashdot.org/article.pl?sid=05/05/07/062239
 
08.5.2005 - 14:43 - 
Diskuze pod článkem na Slashdotu je zajímavá. Jako materiál diskutéři doporučují spíše polykarbonát než mylar (tuším to někdo zminoval i na Kosmo.cz?). Dost mě také zklamalo, že se u Cosmos-1 očekává rychlá degradace mylaru vlivem slunečního záření. Pokud má plachta omezenou životnost, tak specifický impuls rázem přestává být "nekonečný" ... plachta o dané ploše, tlouštce a hmotnosti se odpaří tehdy a tehdy... a máme po legraci :-(

Petr Blau: dorazil ten vzorek mylaru který jsem ti posílal poštou ?
 
09.5.2005 - 16:25 - 
Petr Blau: dorazil ten vzorek mylaru který jsem ti posílal poštou ?


1. Mylar dorazil - v tomto okamziku uz se "zamontovava" podle vykresu do prototypu, diky moc za nej.

2. No to je logicke, ze nekonecni impuls a nekonecna zivotnost - nebude asi to prave orechove co se od slunecni plachetnice da cekat. To skoro zni spis jako perpetum mobile.

Nemate nekdo informace jak se Rusakum dari experiment s plachtama?


 
10.5.2005 - 00:17 - 
quote:
Nemate nekdo informace jak se Rusakum dari experiment s plachtama?


Na strankach Planetary Society je noticka:

NOTE ON LAUNCH CLOCK
The Cosmos 1 spacecraft will be shipped to the launch area in mid May. Until then we have put our countdown on hold. The actual launch date will be announced during the week of May 16.

Takze oznameni data startu odsunuli na pristi tyden. Muzeme uzavirat sazky, jestli Cosmos 1 odstartuje pred koncem KNP
 
10.5.2005 - 14:25 - 
quote:
Nemate nekdo informace jak se Rusakum dari experiment s plachtama?

Start odložen na konec června.

Запуск экспериментального космического аппарата "Солнечный парус", который будет двигаться в космосе только за счет давления солнечного ветра, перенесен конец июня. Об этом передает "Интерфакс"
 
11.5.2005 - 01:43 - 
quote:

2. No to je logicke, ze nekonecni impuls a nekonecna zivotnost - nebude asi to prave orechove co se od slunecni plachetnice da cekat. To skoro zni spis jako perpetum mobile.



Pozor - kdyby se plachta neodpařovala, tak je impuls skutečně nekonečný, teoreticky, protože nepracujeme s žádnou pracovní látkou která se spotřebovává. To je právě to, co mě k té myšlence přitáhlo.

Samozřejmě nepotřebujeme nekonečnou životnost - stačila by životnost po dobu plánované mise, a aby to vyšlo zajímavěj než iontový motor - což je dnes už plně prošlapaná cestička - ovšem do CubeSatu nebo jiného mikrosatelitu ho bohužel asi nikdo nepropašuje....
 
18.5.2005 - 13:15 - 
add mylar
http://www.dtpstudio.cz/obchod/dtpprod/Mylar/mylar2.html

posledni zprava - vratily se jim folie od nejakeho zakaznika co je neprodal 20 ks ... ty se ted prodavaji a meli jich jeste 13 ks ... 2 ks jsem prave objednal ... zbyva 11 ks ... zasilka ze zamori jeste nedorazila a hned tak nedorazi = tak kdo potrebujete nakupujte -nebudou
 
<<  3    4    5    6    7    8  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.172690 vteřiny.