Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Spolupráce s CUBE SAT
14.7.2004 - 11:03 - 
Skoda, ze se na schema nedostanu. Pres veskerou snahu se nejsem schopen zaregistrovat do projektu tak aby to bylo funkcni...  
14.7.2004 - 11:09 - 
quote:
Skoda, ze se na schema nedostanu. Pres veskerou snahu se nejsem schopen zaregistrovat do projektu tak aby to bylo funkcni...


Už ano...
 
14.7.2004 - 16:39 - 
Navrhujeme použít koncepci zapojení elektroniky družice podle schematu od Wintermute, tedy 2ousběrnicový systém. Tento by šlo případně rozšířit ještě o jednu (třetí) sběrnici spojující pouze části s životně nejdůležitějšími funkcemi pro družici, tedy Řídící jednotku, jednu z komunikačních jednotek a vstupní/výstupní obvody (držím se schematu od Wintermute - mimochodem co to znamená to Wintermute, to je přezdívka nebo jméno?)

Bylo by dobré aby se Wintermute s Wartexem, případně i s dalšími domluvili na komunikačním protokolu a fyzické podobě sběrnice. My (EMP) bychom se k sběrnici rádi připojovali z námi stavěných komunikačních obvodů pomocí SPI. Zkuste se dohodnout a dejte nám vědět na jakém komunikačním protokolu pro sběrnici jste se domluvili. My sami jeden konkrétní návrh sběrnice a protokolu dáme na PHP projekt (kolega Turjanica) pro posouzení.

Ještě ke schématu od Wintermute, u komunikačních jednotek použijeme obvody nRF, přičemž k nim budou připojeny paměti SPI EEPROM (popř. FRAM) pro nabootování programu pro procesor v nRF - tyto paměti jsou tedy součástí komunikačních jednotek a nejsou samozřejmě zakresleny ve schematu od Wintermute.

Je zapotřebí u návrhů pamatovat na to, že by celková hmotnost řídící a datové části neměla překročit cca 40 gramů, u komunikační části cca 50 gramů (včetně antény) ... viz analýza v souboru druzice.doc na PHP projektu. Průměrná dlouhodobá spotřeba řídící a datové části ba neměla dosáhnout 0,1Watt a krátkodobá maximálně několikanásobek této hodnoty. Z toho důvodu mám trochu obavy z použití FRAM, zatím jsem se ještě pořádně nedíval na jejich parametry ale pamatuji si že je u nich uváděno napájecí napětí cca 3 Volty při proudu Idd až 10mA - to je zřejmě proud při čtení nabo zápisu do nich, to by znamenalo že si jedna paměť vezme až 0,030 Wattu.

Všechny obvody by pokud možno měly být napájeny napětím cca 3 Volty, domluvme se třeba na rozmezí 2,7 až 3,5 Volt.

U povelové komunikační jednotky tedy předpokládáme že bude přijímat data ze Země v pásmu 450MHz a datový tok bude typicky 100-500bps, maximálně však do několika kbps.

quote:
Myslim, ze napojeni tohoto "radice" na prijimaci UART by bylo pomerne komplikovane (povely napr. jako bajty), umel bych si to predstavit jako kodovani pulsy ruznych delek (jednotka delky napr. 100-200ms) v presnem sledu, pokud bude z prijimace pristupny i fyzicky binarni signal priimaci linky. To by mohlo byt celkem spolehlive, v idealnim pripade pro toto dekodovani mit dalsi jednoucelovy dekoder (slo by to, Mariane?).


Přiznám se že teď tomu moc nerozumím, o jaký řadič se jedná, respektive o které části schematu od Wintermute nebo od tebe je řeč, o povelovém automatu resp. o řídící jednotce, nebo o sběrnici?
 
14.7.2004 - 16:51 - 
quote:

No znie to rozumne, aj ked neviem nakolko by boli jednotlive casti preladitelne (napr. pokial by sa postavila dalsia druzica, na kolko by sa dal pouzit uz navrhnuty komunikacny modul a "preladit" ho na pridelenu frekvenciu?


Pokud je to v daném pásmu , např. 449.75-450.25, nebo 2170-2300MHz, tak se to přeladí nebo upraví poměrně snadno. Pokud ITU neschválí (nepřidělí) například žádný kmitočet z pásma 449.75-450.25MHz a my to budeme mít postavené pro tohle pásmo, tak to bude trošku problém.
 
14.7.2004 - 17:33 - 
quote:
Wintermute - mimochodem co to znamená to Wintermute, to je přezdívka nebo jméno?


Nieje to prezivka ani meno, som tu anonymne, jedna sa o UI (umelu inteligenciu) z trilogie Williama Gibsona Neuromancer. Odporucam precitat. Pripadne: http://www.wsu.edu:8080/~brians/science_fiction/neuromancer.html
 
14.7.2004 - 17:45 - 
quote:
Z toho důvodu mám trochu obavy z použití FRAM, zatím jsem se ještě pořádně nedíval na jejich parametry ale pamatuji si že je u nich uváděno napájecí napětí cca 3 Volty při proudu Idd až 10mA - to je zřejmě proud při čtení nabo zápisu do nich, to by znamenalo že si jedna paměť vezme až 0,030 Wattu.


Interface: Serial SPI
Density: 256Kb (32KB)
Speed: 25MHz
Idd: 5mA
Vdd: 2.7-3.6V
Package: 8S

Low Power Consumption
• Low Voltage Operation 2.7V – 3.6V
• 5 uA Standby Current

Ak by boli pamate v stave Standby, a "zobudzali" by sa iba pri citani a zapise, tak by to nemuselo byt az tak vela. Pripadne by sa "zabudil" len chip do ktoreho (z ktoreho) je potrebne vykovat zapis (citanie).
Teraz myslim na pouzitie v FRAM disku.
 
15.7.2004 - 08:09 - 
No, snad se k tomu někdy dostanu si to přečíst. O umělé inteligenci skoro nic nevím, ale náhodou jsem nedávno shlédl film "Artificial Intelligence" od Spielberga a to mě docela vzalo, od Spielberga jsem to nečekal. 
15.7.2004 - 08:11 - 
quote:

Low Power Consumption
• Low Voltage Operation 2.7V – 3.6V
• 5 uA Standby Current

Ak by boli pamate v stave Standby, a "zobudzali" by sa iba pri citani a zapise, tak by to nemuselo byt az tak vela. Pripadne by sa "zabudil" len chip do ktoreho (z ktoreho) je potrebne vykovat zapis (citanie).
Teraz myslim na pouzitie v FRAM disku.


Hm, takže odtud nebezpečí skutečně asi nehrozí.
 
15.7.2004 - 13:58 - 
Dal jsem na projekt schematicky navrh napajeni.
Pro maximalni vyuziti a spolehlivost jsem uvazoval o zdvojenych zdrojich oddelenych polytrony. To jsou soucastky, ktere umi odpojit vadny zdroj, pokud prekroci urcity odber. Taky by sli zdruzit protilehly panely aby se usetril pocet STEP-UP zdroju.
 
15.7.2004 - 15:01 - 
Dival jsem se jak funguje SPI sbernice a je to klasicky MASTER-SLAVE. Ja myslel, ze kazde zarizeni bude moct nezavisle komunikovat s jinym. Neco jako na netu. Takto neco musi komunikaci na zbernici ridit a kdyz to zkolabuje tak to padne vsechno....

quote:
quote:
Z toho důvodu mám trochu obavy z použití FRAM, zatím jsem se ještě pořádně nedíval na jejich parametry ale pamatuji si že je u nich uváděno napájecí napětí cca 3 Volty při proudu Idd až 10mA - to je zřejmě proud při čtení nabo zápisu do nich, to by znamenalo že si jedna paměť vezme až 0,030 Wattu.


Interface: Serial SPI
Density: 256Kb (32KB)
Speed: 25MHz
Idd: 5mA
Vdd: 2.7-3.6V
Package: 8S

Low Power Consumption
• Low Voltage Operation 2.7V – 3.6V
• 5 uA Standby Current

Ak by boli pamate v stave Standby, a "zobudzali" by sa iba pri citani a zapise, tak by to nemuselo byt az tak vela. Pripadne by sa "zabudil" len chip do ktoreho (z ktoreho) je potrebne vykovat zapis (citanie).
Teraz myslim na pouzitie v FRAM disku.

 
15.7.2004 - 15:58 - 
quote:
Dival jsem se jak funguje SPI sbernice a je to klasicky MASTER-SLAVE. Ja myslel, ze kazde zarizeni bude moct nezavisle komunikovat s jinym. Neco jako na netu. Takto neco musi komunikaci na zbernici ridit a kdyz to zkolabuje tak to padne vsechno....
quote:


Mam podobny nazor, ledaze by byly radice HW low integrace s integrovanou WD logikou (kdyz chcipne inteligence pouzivajici radic a bude neustale davat signal vysilani, muze dojit k zablokovani sbernice).

Pro wintermute: v cem je sbernicova sestava pro tvrde jadro tak vyhodna ? Neni lepsi mit superodolny startovaci stavovy automat, ktery nepouzite bloky proste odpoji spinacim prvkem od napajeni ?

Pro mariana: svuj dotaz jsem myslel tak, zda je mozne, aby (pro variantu sekvenceru) byl prijimany radiovy signal nezavisle dekodovany na binarni urovni nezavislym receiverem o nizke integraci, treba i v klasice, tento signal povazovat za "servisni kanal" a sekvenci pulsu na nem generovat low-level prikazy (nejen) pro sekvencer ?
 
15.7.2004 - 17:27 - 
quote:
Pro mariana: svuj dotaz jsem myslel tak, zda je mozne, aby (pro variantu sekvenceru) byl prijimany radiovy signal nezavisle dekodovany na binarni urovni nezavislym receiverem o nizke integraci, treba i v klasice, tento signal povazovat za "servisni kanal" a sekvenci pulsu na nem generovat low-level prikazy (nejen) pro sekvencer ?

To možné samozřejmě je. V případě že bude poslán z vysílací antény ze Země servisním (povelovým) kanálem sled pulsů (logických jedniček a nul) a tento namodulován na nosnou, tak na výstupu z přijímače na družici bude zase ten samý sled pulsů. Příkazy posílané ze Země jako sled pulsů se tak dostanou přímo na vstupy sekvenceru (v případě tvého zapojení) nebo na vstupy povelového automatu či přímo řídící jednotky (zapojení Wintermute).
Přitom teď už tak nějak počítáme že přijímač na družici pro uplink servisní, tedy povelový kanál, (předpokládám servisní kanál = povelový kanál, bylo by vhodné ujednotit terminologii) bude tvořen součástkami nízké integrace a bude sestávat klasicky ze zesilovače na vstupu, několika směšovačů a demodulátoru na výstupu.
Předpokládám že nosný kmitočet pro tento kanál bude v pásmu 450MHz.

Pro datový kanál, tedy pro komunikační jednotky posílající data downlinkem na Zemi, předpokládáme použití obvodů nRF s velkou hustotou integrace a nosný kmitočet v pásmu 2170 až 2300MHz.

Schema uváděné mnou v souboru druzice.doc tedy již samozřejmě neplatí.
 
15.7.2004 - 17:37 - 
quote:
Dal jsem na projekt schematicky navrh napajeni.
Pro maximalni vyuziti a spolehlivost jsem uvazoval o zdvojenych zdrojich oddelenych polytrony. To jsou soucastky, ktere umi odpojit vadny zdroj, pokud prekroci urcity odber. Taky by sli zdruzit protilehly panely aby se usetril pocet STEP-UP zdroju.


Mít ve zdroji ty polytrony je asi dobré řešení. Ale proč ty Step-Up a Step-Down převodníky. Není jednoduší na takhle malé družici napájet obvody přímo ze slunečních článků (viz zapojení na druzice.doc) což je řešení které se používá ostatně u většiny družic a jen ve skutečně nutných případech použít pro dané zařízení nějaký ten převodník.
 
15.7.2004 - 19:40 - 
quote:
Dival jsem se jak funguje SPI sbernice a je to klasicky MASTER-SLAVE. Ja myslel, ze kazde zarizeni bude moct nezavisle komunikovat s jinym. Neco jako na netu. Takto neco musi komunikaci na zbernici ridit a kdyz to zkolabuje tak to padne vsechno....



Ja som poslal pamaretre FRAM (konkretneho chipu), kvoli odberu, kde v blokovej scheme su pamate FRAM priamo cez SPI spojene s cimkolvek? Ved nude FRAM disk, ktory byde mat svoju logiku (radic), ktory by eventualne drzal pamate v standby a pri zapise alebo citani by si prislusny chip "zobudil". Nikde nieje uvedene, ze riadiaca jendotka komunikuje s FRAM diskom cez SPI.

Pisal som ze radic pre Hlavnu a zaloznu zbernicu, je potrebne navrhnut tak aby kazda cast dokazala fungovat "autonomne". Vid. co som pisal predtym:

quote:
Jednou z klucovych casti je radic zbernice. Mal by umoznovat redundantnu "autonomnu" komunikaciu jednotlivych casti. "Autonomnou" myslim to, ze ktore kolvek zariadenie na zbernici moze iniciovat komunikaciu s ktorym kolvek, bez toho aby rusili ostatne.

Napr. obrazova jednotka by mohla zapisovat data priamo do FRAM Disku. Komunikacna jednotka moze priamo prenasat data z alebo do FRAM Disku bez ucasti riadiacej jednotky.



Dalsi citat o tom co som pisal o zbernici:

quote:
Nic vhodne som spravene nenasiel. Radice pre 1553 som ine ako RAD HARD/TOLERANT tiez nenasiel. Myslim ze pre amatersku druzicu by 1553 bola ako raketomet na bazanty . Myslel som, ze by sme si navrhli svoju. Bud by sme na to pouzili ASIC, alebo nejaky jednoduchy jendocip s PROM. S cim by som pri nej ale potreboval pomoct je fyzicka vrstva. Analogova tachnika a vedenia nieje prave to v com by som bol doma. Zbernica by podla mna mala byt odolna voci porucham jednotlivych jej casti. Napr ked dojde k zniceniu niektoreho radica, tak by to nemalo mat vliv na zvysne radice na tej istej zbernici. Takze fyzicka vrstva nemoze byt len obycajny digitalny dvojurovnovy signal. Skor by mohlo ist o nieco co by bolo oddelene od radica nejakym filtrom, a v tomto momente sa to pre mna stava spanielskou dedinou. Ale dufam, ze nejaky odbornik sa najde a pomoze. Zvysnu cast radica by som mohol navrhnut.


Myslim, ze tie vlastnosti sa ani zdaleka neblizia k SPI, preto trosku nechapem, tu diskusiu o SPI, mozete mi to trochu vysvetlit?
 
15.7.2004 - 19:44 - 
quote:
Přitom teď už tak nějak počítáme že přijímač na družici pro uplink servisní, tedy povelový kanál, (předpokládám servisní kanál = povelový kanál, bylo by vhodné ujednotit terminologii) bude tvořen součástkami nízké integrace a bude sestávat klasicky ze zesilovače na vstupu, několika směšovačů a demodulátoru na výstupu.


Super, to bolo mojim zamerom.
 
15.7.2004 - 20:02 - 
quote:
Pro wintermute: v cem je sbernicova sestava pro tvrde jadro tak vyhodna ? Neni lepsi mit superodolny startovaci stavovy automat, ktery nepouzite bloky proste odpoji spinacim prvkem od napajeni ?


Ked sa Vam ten automat predsa len pokazi (zasiahne ho nejake vysokoenergeticka castica), a zacne vypinat cez tie spinacie prvky funkcnej casti?

Ja vidim v zapojeni s dvomi zbernicami nasledujucu vyhodu:

1,V tom, ze budeme mat modularnu strukturu.

2, Ked sa vyspecifikuju parametre a protokol zbernice, tak na kazdom module mozeme pracovat nezavysle.

3, V pripade zlyhanie niektorej jednotky, ju vieme nahradit inou (napr. riadiaciu, obrazovou).

4, Ak sa rozhodneme pridat dalsi modul, teoreticky to neovplivni ostatne.

5, Ak sa niektory modul nezmesti (napr. obrazova jednotka, tak sa jednoducho nepripoji)

Ak ma napadnu dalsie tak poslem . Aby ma niekto nebral ako diktatora, ja tu nepresadzujem pod hrozbou smrti moju predstavu . Ak vatsina prijme vyhody mojho navrhu a zacne sa druzica podla neho stavat, tak budem rad, ze som pomohol a velmi rad s niektorou castou pomozem. Ak sa vatsina zhodne, ze je lepsie ine riesenie, tak budem tiez rad, ze som aspon nejak prispel do diskusie a tiez rad pomozem s niecim dalsim s cim bude treba .

Inac, ja zas tak genialny niesom a napad dvoch zbernic nieje uplne cisto len moj. Takuto architekturu pouziva vatsina vojenskych (ale aj civilnych) druzic. To co ja oznacujem ako hlavnu a zaloznu zbernicu, ma vo vojenskych druziciach oznacenie 1553. My by sme mohli mat take 1553 Lite alebo lepsie 1553 Ultra Lite , alebo ako si to nazveme .
 
15.7.2004 - 22:30 - 
Pro wintermute: ta debata o SPI tak nejak vznikla od mariana 14.7. Jinak souhlasim se dvema zbernicema. Trochu jsem se nad nima zamyslel konkretnejc a slo by to zaridit treba takhle: Pokud omezime maximalny pokcet zarizeni na zbernici treba na 16, lze udelat zbernici kde bude vzdy jeden prvek vysilat a ostatni prijimat. Toto bude rizeno specialnym radicem, ktery bude zdvojeny a bude urcovat kdo zrovna vysila. Da se to pak osetrit tak, ze nebude vadit pokud jeden z radicu vypadne nebo pokud treba odejde zarizeni ci jeho rozhrani pripojene na zbernici. To vse dvakrat.
Data by pak chodily treba ve formatu 1. Byte adresa a typ - cist, zapis, apod. 2. byte pocet datovych Bytu a posledni treba kontrolni suma. Je to jen mozny navrh a muzete ho rozcupovat...

Pro mariana: Mozna je ten navrh zdroje trochu prehnany. Navrhl jsem to tak proto, ze solarni clanky pokud nejsou osvetleny naplno muzou mit napeti pod urovni nutnou k napajeni elektroniky. Takto by se dalo vyuziti napeti uz kolem 2V na clanku. Tj energie z panelu osvetleneho pod relativne velkym uhlem. Takto mala druzice ma i malou plochu clanku. A jejich vykon klesa a vzrusta s plochou. Dvakrat vetsi druzice ma 4x vetsi prikon na clanek.
 
16.7.2004 - 00:59 - 
quote:
Trochu jsem se nad nima zamyslel konkretnejc a slo by to zaridit treba takhle: Pokud omezime maximalny pokcet zarizeni na zbernici treba na 16, lze udelat zbernici kde bude vzdy jeden prvek vysilat a ostatni prijimat. Toto bude rizeno specialnym radicem, ktery bude zdvojeny a bude urcovat kdo zrovna vysila. Da se to pak osetrit tak, ze nebude vadit pokud jeden z radicu vypadne nebo pokud treba odejde zarizeni ci jeho rozhrani pripojene na zbernici. To vse dvakrat.
Data by pak chodily treba ve formatu 1. Byte adresa a typ - cist, zapis, apod. 2. byte pocet datovych Bytu a posledni treba kontrolni suma. Je to jen mozny navrh a muzete ho rozcupovat...


Povodne som uvazoval o obmedzeni na 8 zariadeni, ale ked som si pozrel, kolko som ich vymyslel do tej schemy (7 ), tak Vas navrh 16 je rozumnejsi z hladiska buduceho rozsirovania. Co sa mi ale nepozdava je existencia arbitra (ten specialny radic, ktory by to riadil). Ako by zalozny arbiter vedel, ze ten hlavny nefunguje?

Ja so uvazoval o pristupe na zbernicu sposobom CDMA/CD (pripadne vzhladom na kratku vzdialenost by stacilo aj CDMA, bez CD). Tym by sme sa vyhli arbitru.

Este tu ale zostava riziko, ze poskodeny radic, bude blokovat zbernicu. Predpokladam, ze ked by doslo k poskodeniu alebo zniceniu radica, tak najskor by mohol blokovat zbernicu nejakou jednosmernou zlozkou napatia, pripadne by sposobil nejaky zvod voci GND. Preto by podla mna bolo vhodne odelit fyzicku cast zbernice (samotne vodice) pomocou nejakeho filtra alebo transformatoru, nieco ako ma ethernet. Ale to by chcelo niekoho kto rozumie takymto veciam. Ja mam predstavu, ako by ta fyzicka vrstva mala fungovat ale ztealizovat ju neviem. Viem vyriesit radic zbernice do toho bodu, ze ako vstup a vystup mam digitalny signal.
 
16.7.2004 - 05:57 - 
quote:
... a alebo transformatoru, nieco ako ma ethernet. Ale to by chcelo niekoho kto rozumie takymto veciam. Ja mam predstavu, ako by ta fyzicka vrstva mala fungovat ale ztealizovat ju neviem. Viem vyriesit radic zbernice do toho bodu, ze ako vstup a vystup mam digitalny signal.


Vzhledem k tomu, ze se vse odehrava na desce 10x10 cm, nelamal bych si hlavu s fyzickou sbernici, z fyzickeho pohledu to muze byt klidne otevreny kolektor ;-) problem vidim spis v arbitrazi, jak spravne uvadis, wintermute. Proste najednou nemuzou vysilat dva a nemuzeme vyloucit, ze "zblbla" (pozor, myslim, ze pro nas ucel nemusime uvazovat dlouhodobou degradaci polovodice, akumulatorky odejdou driv a zas tak moc to v 600km nesviti, spis bych to nazval "kratkodobe zmatena") soucastka vyvola buzeni vysilace a tim blokadu cele sbernice. Takovy blok by s velkou pravdepodobnosti obzivnul aktivaci "resetu", ale kdo to provede ? Odpovim si sam. Bud budou jednotky spolecne propojeny na nejaky centralni odolny resetovac (sekvencer?), nebo se mohou resetovat vzajemne (radsi ne, nakaza by se mohla sirit), nebo mohou pachat nejaky druh sebevrazdy (individualni WD logika - jednak HW vazana na ovladani vysilace lokalniho CPU plus SW na zaklade neaktivity sbernice).

Dale se nam distribuovanou inteligenci nejak mnozi cipy, tj. spotreba a vaha. Davam na zvazenou nasledujici teze:

1) poskozeni radiaci neni trvale, nejvice hrozi pametem
2) zmateni soucastky zasahem PN prechodu HE castici se da lecit odpojenim soucastky od napajeni po nejakou dobu
3) pro rizeni druzice a ovladani periferii staci jedna CPU jednotka
4) dvojnasobna zaloha CPU, RAM a EEPROM staci
5) lze zkonstruovat z dostupnych soucastek PROM sekvencer, hlidany WD z klasiky, ktery podminky v 600km spolehlive prezije
 
16.7.2004 - 07:32 - 
No ja sem tu zbernicu promyslel konkretnejc nez jen to co jsem napsal. Jde o to ze vsechny prvky jsou pripojeny pres odpory a pokud dojde k nejakemu poskozeni nektereho prvku tak se nic nedeje, jen se zvisi odber na zbernici. Bud totiz dojde k poskozeni rozhrani na zbernici a zarizeni se na ni nedostane a pak se pripoji paralelni zalozni zbernici a pokud se zarizeni zblazni tak muze blokovat zbernici jen po dobu co ma povoleno vysilat a jinak je odriznuto. Ten radic pro rozdeleni vysilaciho casu by byl resen jako dva posuvne registry paralelne z niz prvni by mel dvojnasobnou silu ridiciho signalu oproti druhemu. Pokud jedou oba ridi ten silnejsi, kdyz jeden vypadne bud se prosadi ten slabsi signal nebo zustane silnejsi. Na zbernici nejsou samozrejme logicke urovne ale spis diferencni signal. Uplne konkretne to musim jeste promyslet. Sbernice by byla seriova. 
16.7.2004 - 09:47 - 
quote:
... poskozeni prvku tak se nic nedeje, jen se zvisi odber na zbernici. Bud totiz dojde k poskozeni rozhrani na zbernici a zarizeni


- poskozeni je dvoji: chybna funkce a trvale chybna funkce. Trvale chybna funkce muze nastat po slunecni bouri nebo po X mesicich provozu v kosmu, to se nas netyka a amaterske satelity nasi kategorie toho neresi.

- kazdy konstrukter stavi zarizeni, ktere pracuje v jistem pracovnim rozmezi podminek je dimenzovane na jistou spolehlivost a na jistou zivotnost. Takove zarizeni ale nelze vzit a proste ho pouzit v jinych podminkach nebo pro jiny ucel. Muzeme jadro konstruovat pro podminky CubeSat (600km, kruhova polarni draha, 2-3 mesice). Pak si troufam rict, ze trvale poskozeni nehrozi. Kdyz se s tim system vyrovna, jen dobre, ale riziko stejne nikdy zcela nevyloucime.

- na jednom plosnaku 10x10 muze byt sbernice seriova, klidne pres odpory, to bude chodit dobre

- jednocipy s frekvenci kolem 20-30 MHz na jadre x51 zvladnou protokoly s rychlosti do 100-150 kbit/s, potom uz jde zatizeni CPU prerusenimi do desitek procent, leda bychom pouzili x51 multimaster, pak ho ovsem musi umet vsechna zarizeni, lepsi by byl obycejny asynchronni protokol (jednodussi, levnejsi, rychlejsi, SW realizace)

- sbernice pro pripojeni pridavnych (v zasade nepovinnych) periferii je skvela, jsem rozhodne pro

- skladba "tvrdeho jadra" by myslim mela byt kompaktni, jaky na to mate nazor ?

- radiova cast vyjma radiomajaku je soucasti tvrdeho jadra

- vymyslime samozrejme veci jiz vymyslene, ale je to dobre, dulezite je, ze nas to bavi, dohodneme se na tom, ze poprosime nekoho renomovaneho (kontaktu je dost, napr. konstruktery Mimozy) o oponenturu na vysledne vykresy a obvodova schemata
 
16.7.2004 - 10:25 - 
Ja osobne jsem proti tvrdemu jadru.
Jsem i pro SW reseni komunikace.
Trochu jsem to domyslel a zbernice by byla asi HW bez jakehokoliv procesoru. Slo by udelat i HW porovnani adresy v prvnim Bytu a jen to rozhrani by se aktivovalo. Snizil by se tak pocet preruseni. Pak by zbernice byla uplne univerzalni a je jedno co se kde na ni pripoji. Zadne pripojene zarizeni by nemuselo znat adresu rozhrani

quote:
quote:
... poskozeni prvku tak se nic nedeje, jen se zvisi odber na zbernici. Bud totiz dojde k poskozeni rozhrani na zbernici a zarizeni


- poskozeni je dvoji: chybna funkce a trvale chybna funkce. Trvale chybna funkce muze nastat po slunecni bouri nebo po X mesicich provozu v kosmu, to se nas netyka a amaterske satelity nasi kategorie toho neresi.

- kazdy konstrukter stavi zarizeni, ktere pracuje v jistem pracovnim rozmezi podminek je dimenzovane na jistou spolehlivost a na jistou zivotnost. Takove zarizeni ale nelze vzit a proste ho pouzit v jinych podminkach nebo pro jiny ucel. Muzeme jadro konstruovat pro podminky CubeSat (600km, kruhova polarni draha, 2-3 mesice). Pak si troufam rict, ze trvale poskozeni nehrozi. Kdyz se s tim system vyrovna, jen dobre, ale riziko stejne nikdy zcela nevyloucime.

- na jednom plosnaku 10x10 muze byt sbernice seriova, klidne pres odpory, to bude chodit dobre

- jednocipy s frekvenci kolem 20-30 MHz na jadre x51 zvladnou protokoly s rychlosti do 100-150 kbit/s, potom uz jde zatizeni CPU prerusenimi do desitek procent, leda bychom pouzili x51 multimaster, pak ho ovsem musi umet vsechna zarizeni, lepsi by byl obycejny asynchronni protokol (jednodussi, levnejsi, rychlejsi, SW realizace)

- sbernice pro pripojeni pridavnych (v zasade nepovinnych) periferii je skvela, jsem rozhodne pro

- skladba "tvrdeho jadra" by myslim mela byt kompaktni, jaky na to mate nazor ?

- radiova cast vyjma radiomajaku je soucasti tvrdeho jadra

- vymyslime samozrejme veci jiz vymyslene, ale je to dobre, dulezite je, ze nas to bavi, dohodneme se na tom, ze poprosime nekoho renomovaneho (kontaktu je dost, napr. konstruktery Mimozy) o oponenturu na vysledne vykresy a obvodova schemata
 
16.7.2004 - 11:19 - 
quote:
Ja osobne jsem proti tvrdemu jadru.[/qoute]

OK, proto tu jsme, reseni je vzdycky vec nazoru, podridim se nazoru vetsiny zucastnenych, ale mely by zaznit argumenty pro i proti

quote:

Trochu jsem to domyslel a zbernice by byla asi HW bez jakehokoliv procesoru. Slo by udelat i HW porovnani adresy v prvnim Bytu a jen to rozhrani by se aktivovalo. Snizil by se tak pocet preruseni. Pak by zbernice byla uplne univerzalni a je jedno co se kde na ni pripoji. Zadne pripojene zarizeni by nemuselo znat adresu rozhrani



za penize v Praze dum, ja se rika, ale dokazes tuto funkci (serioparaleni prevodnik, 8xXOR, logika, casovac) realizovat s rozumnym poctem cipu nizke integrace a s rozumnou spotrebou ? a X-krat, pro kazdy pripojny bod ?
 
16.7.2004 - 11:40 - 
Spotreby se nebojim, ale je pravda ze z velikosti mam obavu. Zkusim to vic domyslet a kdyby to vyslo moc velky tak tim dal obtezovat nebudu.


quote:
quote:
Ja osobne jsem proti tvrdemu jadru.[/qoute]

OK, proto tu jsme, reseni je vzdycky vec nazoru, podridim se nazoru vetsiny zucastnenych, ale mely by zaznit argumenty pro i proti

quote:

Trochu jsem to domyslel a zbernice by byla asi HW bez jakehokoliv procesoru. Slo by udelat i HW porovnani adresy v prvnim Bytu a jen to rozhrani by se aktivovalo. Snizil by se tak pocet preruseni. Pak by zbernice byla uplne univerzalni a je jedno co se kde na ni pripoji. Zadne pripojene zarizeni by nemuselo znat adresu rozhrani



za penize v Praze dum, ja se rika, ale dokazes tuto funkci (serioparaleni prevodnik, 8xXOR, logika, casovac) realizovat s rozumnym poctem cipu nizke integrace a s rozumnou spotrebou ? a X-krat, pro kazdy pripojny bod ?
 
16.7.2004 - 15:26 - 
Dobry den

Ten napad s pouzitim SPI jako hlavni zbernice je de facto muj.
(Zucastnuji se teto diskuse poprve i kdyz ji pravidelne sleduji. Jsem clen tymu pana Vani). Pozoruji, ze se vydavate smerem kterym se snazim dat při navrhu sbernice i ja. Během zitrka bych na php dal hotove schema sbernicoveho radice. Bohuzel to vypada tak na 6 pouzder na jeden radic. Jak pan Vana naznacil, jednalo by se o seriovou synchronni sbernici vychazejici ze standartu SPI.
První byte by tvoril zadost o prenos, radic vyhodnoti zda pouziva sbernici jina periferie a prenos povoli ci ne. Druhy byte tvori adresa periferie jez bude tazana (stále vychazim z SPI master posila hodiny a periferie data). Nasleduje dejme tomu 32 platnych dat. Citac v radici odpocte 32x8 taktu a pak periferii odpoji. Chce-li periferie dále pokracovat musí u radice znovu zazadat. Priorita na sbernici je resena pozici. Celou sbernici tvori tri draty + lajna která propojuje periferie seriove od nejvyssi priority k nejnizsi.
Tezko se to popisuje bez obrazku. Mam zatím jen ramcova schemata. Něco stvorim a pak se uvidi.V kazdem pripade je Vase diskuse dost motivujici. Při poctu pouzder MSI která mi zatím vychazeji ovšem uvazuji o tom, ze perspektivni směr je spise pouziti CAN nebo IIC které mají jiz prioritu vyresenu.
Jinak malinkaty napadicek: Lze sbernici oddelit napr pouzitim optoclenu (např 6n137) a dovybavit je watchdogem, jenz by hlidal pouze zatvrdnuti ve stavu, kdy vystupni tranzistor (otv. kolektor) je vodivy. Problem je pouze se spotrebou (radove mA) jez by byla nutna pro buzeni vstupnich LED.



 
16.7.2004 - 17:59 - 
quote:
Přitom teď už tak nějak počítáme že přijímač na družici pro uplink servisní, tedy povelový kanál, (předpokládám servisní kanál = povelový kanál, bylo by vhodné ujednotit terminologii) bude tvořen součástkami nízké integrace a bude sestávat klasicky ze zesilovače na vstupu, několika směšovačů a demodulátoru na výstupu.
Předpokládám že nosný kmitočet pro tento kanál bude v pásmu 450MHz.


Také uvažujme použít pro tento kanál prosté CW. To by bylo primitivní ale asi spolehlivé řešení.
 
16.7.2004 - 20:43 - 
Mariane,
jak jsme se bavili na KNP2004 mám předběžně dohodnutou přednášku na setkání radioamatérů v Holicích.
Mimo to, že chci přednést cosi o družici obecně, tak bych se rád zaměřil na radioamatérský experiment a také na pomoc radioamatérů s primírní komunikační částí. V čem bys viděl největší přínos? O které oblasti diskutovat? Případně chcete se také té přednášky zúčastnit?
Zatím, Véna
 
16.7.2004 - 21:41 - 
To popsane nize asi taky neni nejlepsi reseni. To co jsem navrhl ja taky neni optimalni. Premyslel jsem o tom jak to zjednodusit. Pravda je, ze tam bude muset byt nejaky hlavni ridici prvek. Je treba aby to bylo co nejmensi a s co nejmensi spotrebou. No je nad cim premyslet. Pravda je, ze u tak male druzice asi je zbytecna superbezpecna zbernice. Lepsi bude spolehnout na to ze budou dve.
Mam dotaz. Byl by prijatelny odber jedne zbernice pro 16 zarizeni 15-20mA? Nebo je to moc?

quote:
Dobry den

Ten napad s pouzitim SPI jako hlavni zbernice je de facto muj.
(Zucastnuji se teto diskuse poprve i kdyz ji pravidelne sleduji. Jsem clen tymu pana Vani). Pozoruji, ze se vydavate smerem kterym se snazim dat při navrhu sbernice i ja. Během zitrka bych na php dal hotove schema sbernicoveho radice. Bohuzel to vypada tak na 6 pouzder na jeden radic. Jak pan Vana naznacil, jednalo by se o seriovou synchronni sbernici vychazejici ze standartu SPI.
První byte by tvoril zadost o prenos, radic vyhodnoti zda pouziva sbernici jina periferie a prenos povoli ci ne. Druhy byte tvori adresa periferie jez bude tazana (stále vychazim z SPI master posila hodiny a periferie data). Nasleduje dejme tomu 32 platnych dat. Citac v radici odpocte 32x8 taktu a pak periferii odpoji. Chce-li periferie dále pokracovat musí u radice znovu zazadat. Priorita na sbernici je resena pozici. Celou sbernici tvori tri draty + lajna která propojuje periferie seriove od nejvyssi priority k nejnizsi.
Tezko se to popisuje bez obrazku. Mam zatím jen ramcova schemata. Něco stvorim a pak se uvidi.V kazdem pripade je Vase diskuse dost motivujici. Při poctu pouzder MSI která mi zatím vychazeji ovšem uvazuji o tom, ze perspektivni směr je spise pouziti CAN nebo IIC které mají jiz prioritu vyresenu.
Jinak malinkaty napadicek: Lze sbernici oddelit napr pouzitim optoclenu (např 6n137) a dovybavit je watchdogem, jenz by hlidal pouze zatvrdnuti ve stavu, kdy vystupni tranzistor (otv. kolektor) je vodivy. Problem je pouze se spotrebou (radove mA) jez by byla nutna pro buzeni vstupnich LED.




 
17.7.2004 - 07:17 - 
quote:
Mam dotaz. Byl by prijatelny odber jedne zbernice pro 16 zarizeni 15-20mA? Nebo je to moc?
quote:

Že by jen samotná sběrnice (bez připojených zařízení) odebírala trvale průměrně 15-20mA? Pokud je to trvalý dlouhodobý odběr tak si myslím že je to moc.

Mně se návrh s dvěma sběrnicemi líbí. Dokonce si myslím že by to, při stejné spolehlivosti daného řešení, mělo být hmotnostně i energeticky úspornější řešení než mít jednu sběrnici a zálohovat řídící jednotku ještě jednou řídící jednotkou, komunikační jednotku jinou komunikační jednotkou apod. Tedy za předpokladu že se podaří vymyslet sběrnici nějak rozumně. Tolik alespoň můj názor spíše laika co se týče sběrnic a řízení.

Ještě ke schematu napájení. Nešlo by ty polytrony dát spíše k jednotlivým zařízením připojeným ke zdroji, jako k řídící jednotce, komunikační jednotce, příp. záložní řídící jednotce apod.? Obecně se na družicích nedoporučuje jistit celý zdroj protože po odpojení zdroje je družice mrtvá. A je dokázáno že k převážné většině poruch na elektronických zařízeních na družicích dochází právě při odpojování a připojování zařízení.
 
17.7.2004 - 07:58 - 
quote:
Mariane,
jak jsme se bavili na KNP2004 mám předběžně dohodnutou přednášku na setkání radioamatérů v Holicích.
Mimo to, že chci přednést cosi o družici obecně, tak bych se rád zaměřil na radioamatérský experiment a také na pomoc radioamatérů s primírní komunikační částí. V čem bys viděl největší přínos? O které oblasti diskutovat? Případně chcete se také té přednášky zúčastnit?
Zatím, Véna

Můj názor je, že pokud chtějí radioamatéři mít na této nebo na nějaké příští družici své zařízení, tak ať si ho navrhnou, případně postaví nějaký prototyp. Ať ho postaví tak aby bylo slučitelné s ostatními zařízeními, tedy až se zde dohodneme na celkové koncepci řídící a datové části družice a komunikační části družice. Ale bude to muset být zařízení vskutku miniaturní, spotřebou bych to viděl tak do 0,02 Watt trvale a 0,2Watt krátkodobě. Snad by šla použít jedna společná anténa na družici pro všechny námi a radioamatéry použitými kmitočty. Myslím že pro radioamatéry by byla vhodná pásma 440MHz nebo 2.4GHz.
Radioamatéři by museli podat žádost o přidělení kmitočtu(ů) na ČTÚ samostatně, sdružení "Kosmo Klub" jako takové totiž o radioamatérské kmitočty žádat nemůže, nemá totiž licenci pro radioamatérské vysílání. O radioamatérské kmitočty může zažádat buď nějaký radioamatér (fyzická osoba) nebo nějaká organizace sdružující radioamatéry, alespoň takhle mi to bylo vysvětlováno na ČTÚ.

Pokud je na družici experimentální pohonný systém, je prý vhodnější požádat pro tento účel ITU o kmitočty pásma "Space Research", což jsou kmitočty mnou již v této diskusi uváděné.

No a pokud by se někdo z radioamatérů chtěl pustit do návrhu a konstrukce komunikační části i pro pásma "Space Research", proč ne. Nebo by se mohl někdo zkušený pustit třeba jen do konstrukce komunikační části pro povelový kanál (předpokládám nosnou v pásmu 450MHz), ta by měla být konstruována kvůli spolehlivosti jen ze součástek s nízkou integrací, popř. jen z diskrétních součástek.

Toliko můj čistě osobní názor.

Kdy přesně to setkání bude? Bylo by možná dobré aby tam někdo z EMP zajel.

Jak jsme se bavili na setkání o těch mikroakcelerometrech, mohl by jsi mi k nim poslat na e-mail nějaké datasheety?
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.221470 vteřiny.