|
Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za "letenku") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje. |
|
| Číňané od začátku říkali, že budou postupovat opatrně, ale pořád si myslím, že stanici budou mít už v roce 2008, i kdyby to měl být jen jeden nebo dva bloky vynesené CZ-2E. Ty měsíční plány byly spíš sondou konstruktérů, jestli vedení projeví zájem. |
| 18.5.2004 - 16:48 - Vítězslav Novák | |
|
Číňani nemají kam spěchat, protože ještě dlouho "nedoženou a nepředeženou". Takže není důvod riskovat. Ani tak život pilota (v té víc než miliardě se to tratí), ale spíš blamáž.
A usuzovat, co se ochladilo, je těžko. Vzhledem k tomu, že Číňani jsou tradičně tajemní jak hrad v Karpatech a s publikací plánů se nepřetrhnou. Mně osobně se to líbí víc než velkohubá předvolební vyhlášení kosmických plánů, po nichž posléze neštěkne pes. |
|
Po přistání lodi SZ-5 s Li-wejem se uvádělo, že při letu lodi SZ-6 (dva kosmonauti, 5-7 dní) se uskuteční výstup do volného kosmu, při letu SZ-7 zkoušky spojovacího systému, OM lodi SZ-8 by se pak mohl spojit s lodí SZ-9.
Nyní se uvádí, že při letu lodi SZ-6 (léto 2005, dva kosmonauti, 5-7 dní) se budou provádět práce uvnitř OM a během letu SZ-7 se uskuteční výstup do volného kosmu. Stále však nejsou známy předpokládané intervaly mezi budoucími lety. Ta ministanice, o které psal Ervé, by měla být jen občas navštěvovaná posádkami. Trvale obydlenou stanici velikosti Miru, o které se píše v článku, chtějí stavět mezi lety 2015-2020.
Ohledně pilotovaných letů na Měsíc to přesně popsal Ervé.
|
| 10.12.2004 - 10:33 - Ervé | |
|
| Na www.sinodefence.com jsou opravdu pěkné stránky o čínské kosmonautice. Čínská aktivita v této oblasti je velmi opatrná a zdá se, že nebude mít velký vliv na urychlení ostatní světové kosmonautiky. Na druhou stranu působí tak, že rusové nebo amíci nemohou nějak výrazně omezovat svoje programy. |
|
Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.
Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit. |
|
| dá sa to urobiť aj na viac štartov... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ???
25. května 1961 pronesl John Fitzgerald Kennedy svůj známý projev, ve kterém oznámil, že do konce desetiletí přistane člověk na Měsíci. Apollo 11 tam přistálo 20. července 1969, čili za 8 let a kousek. Tehdy ti nějací jakýsi Američané začínali prakticky od nuly a měli za sebou pouze jeden suborbitální let Sheparda ve Freedom 7 a nosnou raketou Redstone.
|
|
citace:
Je absurdní mluvit o cestě Číňana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.
Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit.
Jak už řekl Agamemnon, dá se letět v poskládané lodi. K tomu se hodí aktuálně zkoušené automatické orbitální spojování. Navíc CZ-5 by měla být schopna na GTO poslat 14 tun, což by mělo stačit pro Šen-čou aby se z GTO vyhrabala na LLO a zase zpět. Takže když poletí 2xCZ-5, mělo by to stačit na Šen-Čou s nějakou tou kopií ruského LOKu. A pokud nejsou naprostí diletanti, měli by CZ-5 do roku 2020 stihnout normálně zprovoznit. |
|
Pan Balabán se asi pěkně sekne 
Připomenutí Kennedyho projevu je na místě. Tenkrát to byl neuvěřitelně odvážný projev.. tou dobou američani neměli ani svého gagarina a hned plácali o přistání na měsíci. A opravdu to splnili (zmklni Vlado..).
Pevně doufám, že se tam číňani dostanou a tím vyprovokují nové závody. |
|
Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .
To se pak rozjedou zavody.
|
|
citace:
Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .
To se pak rozjedou zavody.
¨
Vody? Proč by z Měsíce vozili vodu?! Jinak to zlato, platina... Bylo by nutné dostat se pod 20000 USD/kg a to nepočítám devalvaci ceny importem těchto kovů z Měsíce. Taková laťka je docela hodně ostrá. |
|
Kdyz privezou vodu nazpet na LEO, tak to znamena, ze i ISS a Centaur lze naplnit vhodnym palivem.
Nejde o to, ze se to "ted" neproda, ale ze to jde. Jen jde o to, jestli voda (kyslik+vodik) z Mesice je levnejsi nez ho tahat z vetsi gravitacni studne jmenem Zeme.
Zvlast, pokud prepravni system povrch Mesice <> LLO a LLO <> LEO je vicenasobne pouzitelny (treba cast te vody muze byt palivo pro prelety povrch Mesice<>LLO<>LEO).
|
| 31.12.2011 - 08:02 - Somora | |
|
| Počínanie Číny je nanajvýš vítané. Nastáva čas boja o postavenie svetového hegemona. Čína ekonomickým a politickým vplyvom priamo atakuje americké pozície . Súboj o Mesiac sa opäť stáva politickou a strategickou otázkou.Ak si chcú Američani zachovať pozíciu veľmoci č.1 musia predbehnúť Čínu. Dúfam že sa konečne rozhýbu. nerád by som zháňal knihu "Čínsky snadno a rychle".Angličtina webu NASA je mi predsa len bližšia. Na druhej stane dúfam že to Čína tentokrát dotiahne do úspešného konca. |
|
Tiu-sien o´nihh. Si-Iu han-ght Musk Dragon. Quiinh.
Cinstina problem neni, jen se s ni v ekonomickych zonach blbe domluvis kdyz jsou vyrobny plne vesnicanu co znaji jen Mandarinstinu.
Rozumna vec co se ucit je Kantonstina, s tou se domluvis i v Malajsii.
Otazkou je, jestli Cinani dokonci ten tezkej 25t nosic.
Pokud ano, tak staci vyslat dva...jeden habitat a druhej palivo pro vicenasobne pouzivani. K tomu by se pripojil Shenzhoun.
Co by melo celej svet znervoznovat je pokud cinani pujdou do konzorcia se REL Skylon [url]http://www.reactionengines.co.uk/news_dec10.html[url/].
Je celkem jasne, ze smrdej librou a ze Britskej parlament jim dava tolik penez, aby stacili vyzit ve svych kancelarich a ve vyvojove hale.
Ovsem pokud prijdou cinani s x miliardy, tak konec srandy...jde do tuheho.
Nakonec bych se docela smal, pokud Cinani zacnou levne a hromadne vyrabet Skylony jako na bezicim pase pro celej svet podobne jako Boeing/Airbus.
Je fakt, na na jednom foru se Indove ozvali, ze zvazuji i o zahranicnich nabidkach typu CST100 nebo Skylon.
Nas Evropany by melo stvat to, ze ESA ma Ariane 5 co vynese bezpecne tezkej naklad. Proto je otazka proc jiz davno neupravili ATV na pilotovanou lod co by se na orbite otocial jako lunarni Apollo a vytahla si svuj preletovy habitat (WC, koupelna atd.), ktery by po pridokovani k ISS zustal u ISS jako urcity druh modulu se zadnim stykovacim modulem ke kteremu by se pripojil dalsi pilotovani ATV priste, takze by velikost ISS vzrustala pri kazdem priletu.
Navic si myslim, ze velikost pilotovaneho ATV by byla daleko vetsi nez pilotovanej Dragon a tak by tech 7 lidi melo skutecne dost mista a nebyli by stisneni, navic s moznosti preletoveho habitatu.
Pri expedici k Mesici by se asi tak 3 pridokovane habitaty mohli odpojit a letet k Mesici. Rekl bych, ze by v nich bylo dostatek paliva.
|
|
TO : Honza Vacek
Souhlasím s tím, že projekt Apollo byl zcela výjimečně úspěšný s neuvěřitelnou rychlostí provedení. Vtěsnat do 8 roků programy : Mercury, Geminni, Apollo, Surveyor, vývoj Saturnu - 1 /nosnost 17 tun/, Saturnu-5 /nosnost 110 tun/, postavit VAB, rampu pro Saturny,...atd, atd.. no to prostě byl fenomenální výkon.
Obávám se ale, že podobná - "politická konstelace", kdy po startu Sputniku - 1 a Gagarina nastal vesmírný souboj supervelmocí SSSR a USA, kdy do toho daly obě velmoci doslova - "všechno", už nikdy nenastane. Čína je socialistická už jen po názvu vládnoucích komunistů ,jinak je to veskrze kapitalistická země. Musela by drasticky zvýšit své kosmické výdaje i tempo. Co dokázali za posledních 8 let 2003-2011 v počtu startů lidí ??? :
2003 -letěl jeden kosmonaut
2005 - v kabině letěli dva
2008 - v kabině letěli tři
2012 - poletí znovu a provedou "stykovku"
Tedy novou pilotovanou loď posílají do kosmu v průměru jedenkráte za 3 roky. Navíc je to v podstatě koupený ruský Sojuz. Museli by drasticky, opravdu drasticky přidat na tempu i penězích ,aby "ohrožovali Měsíc". Ale není studená válka, nemáme Kennedyho a Chruščova. |
|
Pre porovnanie ZSSR:
1961 (Vostok) - pilotovaný orbitálny let
1964 (Voschod) - trojčlenná posádka
1965 (Voschod) - výstup do kozmu
1968 (Sojuz) - bezpilotné spojenie
1969 (Sojuz) - pilotované spojenie (a prestup kozmonautov)
1971 (Sojuz/Saljut) - stanica (a prví mŕtvi sovietsky kozmonauti)
USA:
1962 (Mercury) - pilotovaný orbitálny let
1965 (Gemini) - dvojčlenná posádka
1965 (Gemini) - výstup do kozmu
1966 (Gemini) - pilotované spojenie (s bezpilotným cieľovým telesom)
1968 (Apollo) - trojčlenná posádka (a prví mŕtvi astronauti)
1969 (Apollo) - prelet k Mesiacu a späť, vstup do atmosféry 2. kozmickou rýchlosťou
Takže Čína, použivajúca stále prakticky rovnakú loď napreduje zhruba rovnako rýchlo ako svojho času sovieti - bezpilotné spojenie lode so stanicou už absolvovala v tomto roku (2011).
Tempo američanov v 60. rokoch bolo enormne vysoké, podložené mimoriadnou politickou objednávkou a na tú dobu nebývalými investíciami - a prevádzkované so značným rizikom (lode Gemini používali katapultážne kreslá z lietadiel, s nedostatočným výkonom pre reálnu záchranu pri havárii nosnej rakety Titan).
Sovieti v mesačnom programe "zaspali na štarte" a podcenili tempo, ktoré dokážu američania vyvinúť pri dostatočnom financovaní. Došlo tiež k vnútropolitickým zmenám v ZSSR a mesačný program tak nezískal dostatočnú prioritu.
Ako to súvisí s Čínou?
Čína napreduje (zdanlivo) pomali, čo sa týka počtu pilotovaných letov, ale je treba mať na pamäti, že kráča po už prešlapanej ceste - vie vopred, aký výsledok bol dosiahnutý a ako bol dosiahnutý - tj. nemusí hľadať teoretické riešenia, stačí jej si ich len prakticky overiť. To jej umožňuje vynechávať všetky "nadbytočné" kroky v podobe testov pri hľadaní riešenia - stačí jej overiť si, že už známe riešenie dokáže zrealizovať.
Pekne to bolo vidno v roku 2008 pri lete Šen-čou 7 - "hlavný hrdina" Čaj Č'-kang vystúpil do kozmu v skafandri činskej výroby Fej-tchien (okopírovaný a mierne upravený/vylepšený ruský Orlan), ale istil ho "muž v pozadí" Liou Po-ming v overenom ruskom skafandri Orlan, použivanom i na ISS vo verzii Orlan-M.
Dlhý interval medzi čínskymi pilotovanými letmi je spôsobený IMHO tým, že číňania venujú mimoriadne veľkú pozornosť pozemnej časti prípravy - pozemným skúškam a testom - takže potrebujú menej testov v reálnych podmienkach kozmického letu. Okrem iného sa tak zrejme vyhýbajú mŕtvym kozmonautom, ktorý by na ich úspešné image nemali práve dobrý dopad.
Je to dané okrem iného aj tým, že sa nemusia s nikým pretekať - rusov a američanov len tak hneď nedobehnú (ameriačania sú ďaleko vpredu a číňania sami sa učia od "druhých" rusov) a pred ďalšími kandidátmi, predovšetkým vo svojom "záujmovom priestore", majú značný náskok, s výnimkou Japonska je náskok Číny väčší, než je odstup Číny od Ruska a USA.
Zobrané kolem a kolem - Čína by bola schopná priletieť na ISS za dobu potrebnú na stavbu lode Šen-čou s príslušným stykovým uzlom (a to by mohli vyriešiť aj stavbou nového orbitálneho modulu - je pritom celkom jedno či by sa pripojili na "ruskú" alebo "americkú" stranu stanice, kľudne by mohli postaviť "obojetníka").
|
| 31.12.2011 - 23:33 - janis | |
|
Čína nemusí nic kopírovat, jen se inspirovat okolním světem. Je třeba si uvědomit, že je to jiný svět, způsob myšlení a civilizace. Uvažme, že v době kdy zde v evropě jsme se tloukli palicemi po hlavě u ohňů, v číně psali na papír a rakety znali nejen jako pro ohňostroje ale začali používat jako zbraň, tak kdo od koho kopíruje ?!? V civilizaci která trvá několik tisíciletí není kam spěchat a handrkovat se o slávu několika let o pofiderní prvenství družic, letů atd. Jistě, Čína navenek to co dělá dokáže nám "hloupým" dobře předvést - prodat. Učí se že naše tzv kultura na to slyší a je to nic nestojí. Čínskou vlající vlajku při jejich prvním výstupu z kosmické lodi vidělo v TV mnohem víc lidí než tu pruhovanou po malém kroku Armstronga... koneckonců- zeptejte se dnes někoho: kdo to byl Armstrong? - nějakej potápěč ve skafandru? trumpeťák co hrál dnešním dědkům? nebo ten magor co jezdí na kole? už to nikdo neví...
Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem. Jestli její lidé se vydají na měsíc třeba za dvacet let, pro ně tam budou první, protože tam prostě přirozeně dospěli a chtěli, a ne jako kdysi američtí nebo ruští mužici kteří se předháněli jen aby měli metál prvního, ale dál nic, nic, nic.
Nechci tímto snižovat úžasná dobrodružtví letů Apolla, Gagarina, Gemini, Leonova atd která jsem měl možnost zažít, stejně jako dnešní černou díru ISS která má spoustu "železa" ale málo lidí a využití, jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.
|
|
citace:
jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.
ako môžete po takom príspevku napísať niečo takéto?
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 01.1.2012 - 09:00 - Somora | |
|
"Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem."
Čína možno nepotrebuje ohurovať Miliardu vlastných ľudí. ale velmi dobre vie že ak chce aby svet uznal Čínu ako veľmoc, musí o svojej sile presvedčiť najmä ľudí na západe.Odpovedzte si na otázku ako vidíte Čínu. Ako relatívne zaostalú krajinu plnú chudoby ,výrobcu lacného textilu a nekvalitných plastových hračiek? Alebo ako Hi-Tech výrobcu nadzvukových lietadiel,rýchlovlakov a kozmických lodí? Čína je súčasťou globálneho sveta a ak sa chce presadiť, musí ukázať svaly. Taká lunárna základňa je skvelá ukážka ekonomických a vedeckých schopností. |
|
Pánové, proč se toto téma jmenuje Čína (ČLR) - Bílá kniha 2011 ? Snad by správci mohli většinu příspěvků převést do nového tématu Čína pro a proti, protože název Pro a proti – tlachání na ideologická témata by asi neprošel. Je tu také vhodné téma Souvislosti kosmonautiky, kde se můžete dosytosti vyřádit.  |
|
http://www.kosmonaut.cz/ Středa 4. ledna 2012ň
„Postaví Itálie moduly pro čínskou kosmickou stanici?“ Takto a podobně zněly titulky (nejen) v italském tisku poté, co prezident Italské kosmické agentury Enrico Saggese podepsal s prezidentem Čínského národního kosmického úřadu Chenem Quifem dohodu o spolupráci v oblasti pilotované kosmonautiky. Jak je přesně dohoda formulována a co je jejím obsahem, netuším. Média ale referují o spolupráci při vývoji a výrobě kosmické stanice (zde má Itálie extrémně bohaté zkušenosti, neb pro ISS dodala mj. moduly Node-2/Harmony, Node-3/Tranquility, Cupola, MPLM/Leonardo či hermetizovanou sekci pro „kosmické náklaďáky“ ATV) a dokonce o možnosti letu italských kosmonautů na její palubu... |
| 12.3.2012 - 20:45 - David | |
|
| I když číňaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\ť to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu. |
| 12.3.2012 - 21:23 - Tlama | |
|
citace:
I když číňaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\ť to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu.
hmm, já ne |
|
citace:
Snad uz pred vyse rokom som porovnaval podiel startovacej hmotnosti k uzitocnemu nakladu.
USA jednoznacne viedli, za nimi Rusi, ESA, a daleko zanimi Cina a kosmotrpaslici.
Ak by Cina so sucasnou urovnou chcela stavat Saturn, tak by musel byt nasobne vacsi, ako americky. A to si nemoze zrejme dovolit ani Cina.
to porovnanie, myslím, má pre let na mesiac nulovú výpovedaciu hodnotu, vzhľadom na to, že číňania menia kompletne technológiu...
z teraz používaného udmh/n2o4 prechádzajú na kerolox... ten ich pomer sa môže zmeniť kompletne... možno k lepšiemu, možno nie...
inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny? kerolox spolu s hydrolox spolu s hypergolikou? alebo ako? nechápem úplne
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
...inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny?...
Bol to mix pouzivanych nosicov. Uz si ani nepamatam vlakno, kam som to daval.
Jasne, ze KPH vyjde lepsie, ako TPH a vodik lepsie, ako hydrazin...
Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...
Urcite nejde o univerzalne bezchybne hodnotenie, ale tym to ani nemalo byt.
A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat "nasilu" a draho a "za kazdu cenu".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska. |
|
Dekuji za oponovani. Ale zopakuji. Cina ma penize, coz jim umoznuje koupit si jaoukoliv technologii. A zrovna od Ruska, ktere ma problemy s nedostatkem financi. Oni vi, jak ji pouzit.
Ja si myslim, ze Cina hraje politiku. A kdyz vyhlasili, ze nepristanou ne Mesici pred rokem 2020, tak je to jenom proto, aby se jim svet nedival pod ruce, na cem prave delaji. Opet kosmonautika je tam pod armadou stejne jako v Rusku, takze v utajeni.
Nesrovnaval bych to s 60-tymi lety, kdy to bylo opravdu v plenkach. Dnes je to jinak. Pocitacove technologie jsou dostupne vsem a svet naskolil hodne cinanu. Kdyz se dokazali bezpilotne spojit na orbitu, dostat sondu na obeznou drahu mesice atd.
Znovu zopakuji, maji penize a v soucasne dobe dobre vedeni vesmirneho programu s jasnym planem. Co dokazali za poslednich 10 let.
Ja mam pocit u Ruska i Ameriky, ze je to moc politikareni a skutek utek, samozrejme i diky nedostatku financi. Chybi jim clovek jako byl Koroljov nebo Von Braun. Vizionari, kteri meli vynikajici technicky znalosti a urcili by jasny smer.
Technika uz tady je, staci ji jen zkopirovat, coz cinanum jde dobre. |
|
citace:
Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...
to nic o techn. vyspelosti nehovori
citace:
A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat "nasilu" a draho a "za kazdu cenu".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska.
ja si to uvedomujem ja som v podstate len chcel povedat, ze si to uvedomuju aj oni
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Čínske "hydrazínové" rakety majú horšie konštrukčné číslo. To je nesporný fakt.
Je ale treba mať na pamäti, prečo vlastne Čína dlhodobo išla cestou vývoja "hydrazínových" rakiet - UDMH+NOx je zrejme najvhodnejšie palivo pre vysokovýkonné balistické rakety, nosiče jadrových zbraní. A o tie išlo Číne predovšetkým (až do nedávna).
Pripravovaná Chang Zheng 5 (CZ-5) má mať LOX+RP motory v prvom stupni a LOX+LH v horných stupňoch (tie už Čína používa tuším od roku 1994), a v najsilnejšej konfigurácii nosnosť 25 ton na LEO a 14 ton na GTO pri štartovacej hmotnosti okolo 800 ton.
Na priamy pilotovaný let k Mesiacu to samozrejme nestačí, ale navrhovaný scenár čínskej výpravy s priamym letom ani nepočíta - naopak, predpokladá opakované spojenia na LEO a LLO, čo však v dnešnej dobe nepredstavuje problém pre žiadnu kozmickú veľmoc.
Nosnosť 25 ton na LEO pritom postačuje/vyhovuje i pre stavbu orbitálnej stanice, takže z nej nebude drahý jednoúčelový "biely slon" typu Saturn V.
Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ale na druhej strane, zvýši sa bezpečnosť a prípadná strata jedného nákladu nemusí znamenať stratu celej misie.
[Upraveno 13.3.2012 Alchymista] |
|
citace:
Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ...
je to skutocne tak? ak spocitame fixne naklady 20t komercne pouzitelnej rakety a rozratame to na vsetky starty vratane komercnych, vs. fixne naklady 150t jednouceloveho bieleho slona zahrnute len do jednej misie, nevyjde nam nahodou cena za "lego" misiu lepsie? |
|
