Případně je možné modul pro experimenty v přísné mikrogravitaci, přísném vakuu, apod. čas od času u stanice dokovat - podobně jako to plánují s tím svým dokujícím teleskopem (podle mě drobý nápad, jen u Hubblu nakonec nešel realizovat, protože až po jeho vypuštění byl z politických - ale i praktických, např. pozorování větší části povrchu Země - důvodů změněn plánovaný sklon oběžné dráhy stanice Freedom = Florida na dnešní sklon ISS = Bajkonur)
Rusové něco podobného plánují s modulem http://www.russianspaceweb.com/oka_t.html ... prostě zkombinování výhod přítomnosti i nepřítomnosti posádky, je to celkem logické, divím se, že touhle cestou nešli třeba velmi pragmatičtí Japonci... do určité míry by to mohla nahradit třeba i zásobovací loď, která po vyložení zásob poletí se speciálními experimenty nějaký ve formaci ze stanicí a pak se k ní zase připojí... [Upraveno 31.5.2016 xChaos]
Užitečné zatížení při prvním startu CZ-7 je nová čínská kosmická loď. Je to ale jenom obyčejná maketa a nebo snad už pokročilejší, částečně funkční model ?
Až kolem roku 2024 doslouží ISS , může se čínsko - ruská kosmická stanice, obsluhovaná CZ-7, stát jediným trvale obydleným místem v kosmu.To může být zajímavé .
citace:Až kolem roku 2024 doslouží ISS , může se čínsko - ruská kosmická stanice, obsluhovaná CZ-7, stát jediným trvale obydleným místem v kosmu.To může být zajímavé .
Pokud to bude nutné bude nástupce ISS i v USA jen o něco menší - neboť tak velká není zřejmě již potřeba.
Asi 80 000 turistů a dalších návštěvníků na ostrově Chaj - nan již netrpělivě očekává brzký start nejtěžšího čínského nosiče LM-7 z už čtvrtého !! čínského kosmodromu. Trochu zvláštní shoda náhod , roku 2016 byl zprovozněn nový ruský Vostočnyj i nový čínský Wenchang. Přitom, nové kosmodromy nerostou zrovna jako houby po dešti. Snad se v budoucnu dožijeme i startu Číňanů z Wenchangu na Měsíc za pomoci LM-9. Bylo by to krásné.
Svou budoucí kosmickou stanici /od 2022 ??/ chce Čína nabídnout k užívání i kosmonautům jiných států = obdoba dnešní ISS. Bude zajímavé sledovat, kdo projeví zájem. Možná to bude i nějaký náš Remek II. Není to vyloučené. Dnes si politici USA a Ruska nemůžou přijít na jméno, ovšem v kosmu na ISS běží ta nejvroucnější spolupráce.
Čína dnes definitivně oznámila stavbu nosiče velikosti Saturnu-5. Výška = 100 metrů, průměr = 10 metrů. Nosnost na LEO = 125 tun. Vývoj stroje má trvat 15 let , prvního Číňana dopraví na Měsíc 2031. To je dobrá zpráva. Další superraketa je už na rýsovacích prknech, snad bude realizována. U Číny se nebojím, bude to.
Nový kosmodrom Wengchang bude uveden do provozu již v nejbližších hodinách. Startem CZ-7. Co se ukrývá pod objemným aerodynamickým krytem na špici rakety ?? Je tam zcela nový typ čínské kosmické lodi ?, jen nefunkční maketa a nebo loď schopná brzkého použití v praxi ? Rus používá od roku 1967 jen kabinu Sojuz = 50 let. Čína Šen-žou od 2003 = 13 let. Čína začíná být kreativnější.
CZ-7 je konstrukcí vlastně podobná raketě Angara 5, ta však má střední stupeň i boostery stejného průměru i provedení vždy s 1 motorem. CZ-7 s nosností cca 13,5 tun na LEO bude značně universální raketa nižší třídy, podobně jako je Sojuz, ale výkonnější.
Pro čínskou kosmonautiku představuje hlavní perspektivu raketa C-5, která má několik variant s nosností 1,5 – 25 tun na LEO, což dá s polohou kosmodromu na Hai Vanu až 14 tun na GTO. Pak teprve asi uvidíme rychlejší rozvoj čínské kosmonautiky.
S tým ťahaním po púšti to príliš nevyriešili - padák vliekol kabínu minimálne tak 200 metrov - ale je nejaká fotka, kde by bola vidieť celá tá dráha?
Na vyfúknutí/vyliatí padáku po pristátí vo vetre budú musieť rozhodne popracovať, takéto vlečenie môže byť až životu nebezpečné... A tá kamenistá púšť, v ktorej kabína pristála, vyzerá, že tam fučí skutočne neustále.
citace:S tým ťahaním po púšti to príliš nevyriešili - padák vliekol kabínu minimálne tak 200 metrov - ale je nejaká fotka, kde by bola vidieť celá tá dráha?
Možná tento snímek zabírá podstatnou část pozemní trajektorie.
Ak to siaha "len" k okraju snímku, tak je to asi tak kilometer. Ak k "stope" patri aj tá časť od okraja k horizontu (a nie je to prach za autokolonou, napríklad) tak im kabínu ťahalo niekoľko kilometrov...
Zdá sa, že číňania si s pristátiami "užijú" ešte viac "zábavy" ako sovieti a rusi. Už tu boli aj nie práve elegentné kotúle a skoky čínskej pilotovanej kabíny...
Čož je pomerne silný argument do diskusie na tému "do vody alebo na súš?" [Upraveno 27.6.2016 Alchymista]
Na to potrebuješ "pristávaciu časť" s veľmi dobrými manévrovacími schopnosťami. A to znamená pomerne veľmi veľkú "mŕtvu váhu", čiže silnú raketu. A to je zatiaľ drahé.
citace:Na to potrebuješ "pristávaciu časť" s veľmi dobrými manévrovacími schopnosťami. A to znamená pomerne veľmi veľkú "mŕtvu váhu", čiže silnú raketu. A to je zatiaľ drahé.
Možná, ale teprve to bude pilotovaná kosmonautika v pravém slova smyslu. Raketoplány to dokázaly, ale bohužel, nedostatky u nich nad tímto faktem daleko převažovaly. A přistání u všech ostatních kosmických "lodí" je něco podobného, jako kdyby každý let letadla končil katapultováním pilota a jeho přistáním na padáku, nebo jako kdyby namísto lodi do přístavu doputoval jen záchranný člun s posádkou, zatímco loď samotná by se vždy potopila několik desítek kilometrů od pobřeží.
Čínská kosmonautika bude mít letos opravdu -"bohatý rok". Dá se říci, že rok 2016 je přelomem v čínské kosmonutice, kterou je nutné dělit na dvě části, tu před rokem 2016 a tu po něm. Čínská kosmonutika letos získala nový kosmodrom, dva typy nových nosných raket, vyzkoušela úspěšně model nové kosmické lodi, na podzim vypustí druhý Tiangong a dvoučennou posádku v Shenzhou-11 k dlouhému měsíčnímu pobytu. A aby toho nebylo málo, tak Čína právě spustila na vodu další loď pro sedování a navádění kosmických těles Yuanwang-7 , kterou se podařilo postavit za rok a půl a která má výtlak 25 000 tun a délku 220 metrů.
Při startu CZ-7 byla zkoušena calá řada věcí, mj.třeba přečerpávání paliva na oběžné dráze . Hlavní ale bylo vyzkoušení balistického návratu modelu příští nové kosmické lodi pro 6 kosmonautů , obdoby US Orionu. S touto lodí počítá Čína pro let k Měsíci, asteroidům a Marsu. Příští let CZ-7 v dubnu 2017.
citace:Hlavní ale bylo vyzkoušení balistického návratu modelu příští nové kosmické lodi pro 6 kosmonautů , obdoby US Orionu.
Vzhledově připomíná spíš Federaci než Orion. Použitý 60% model má průměr 2,6 m a výšku 2,3 m, z čehož vyplývá originál o průměru 4,3 m a výšce 3,8 m.
Federace má mít průměr 4,4 m a výšku 3,9 m, zatímco CM Orionu má průměr 5 m a výšku 3,3 m.
