To je zákonitost vývoje. Čína bude mít postupně více financí a více vědeckých a technických kádrů než kterákoliv jiná země světa. Jde jen v historii opakované střídání center světové moci.
Zajímalo by mne, zda nový 500 - tunový motor bude jednokomorový a zda bude s uzavřeným cyklem. V tom případě by asi předběhl i motor AR-1 připravovaný v Aerojet Rocketdyne.
Chtěl jsem najít nějaké věrohodné číslo ročních výdajů na kosmonautiku v Číně, abych se podíval, jak je na tom čínská úspora z rozsahu v současnosti, ale nepodařilo se mi nic pořádného najít.
V článku se píše, že raketoplán má startovat z velkého vzdušného nosiče. Pokud vím, Čína koupila od Ukrajiny (nebo jednala o koupi) třetí exemplář letadla AN225, který byl mnoho roků v nedostavěném stavu. Je možné, že právě tento letoun použijí pro start raketoplánu jako to plánoval SSSR v projektu MAKS.
Tento LK modul však nemůže sám přistát z LLO, protože hlavní část brzdění z LLO mu zajištoval Block D, který měl 3 funkce: Zbrzdění celku LOK+LK na LLO 110 km, potom na eliptickou dráhu s perilunar 15 km a pak hlavní část brzdění LK při přistání. LK se měl oddělit při rychlosti rychlost 100 m/s, 4 km nad povrchem a dobrzdit přistání. Block D měl spadnout asi 4 km od separace. Ovšem Číňané mají zřejmě zájem jen o motory LK. http://www.astronautix.com/l/lk.html
[Upraveno 16.3.2018 PinkasJ]
Ano, ale použít nějaký poslední stupeň rakety pro to hrubé zbrždění zřejmě není taková věda. Hypergolický motor s regulovatelným tahem je něco, co zřejmě pro běžné nosné rakety není moc potřeba (místo regulace se prostě jen změní čas hoření) a je možné, že to Čína prostě nevyvinula.
Ale jejich měsíční lander působil solidně a měl jsem za to, že vlastní potřebnou technologii otestovali právě na něm.. ale třeba to chtějí právě porovnat s něčím dalším... kdo ví.
Experimentální čínská družice SJ-17 na GEO provádí řadu manévrů a dokonce se přiblížila k odsloužilé čínské GEO družici. Zřejmě tak zkoušení vojenské inspekční technologie.
