| 17.6.2008 - 08:10 - Jarda | |
|
citace:
citace:
Zrusenim poslednich vyprav na Mesic se nic neusetrilo,ba prave naopak.Predelavky LM na vetrnik APS Skylabu bylo drazsi nez vyroba noveho.Apolo jako program se cely nekolikanasobne zaplatil a stale vydelava,jiz drive to bylo vzpomenuto(nove technologie,materialy ,muzea atd).Mohlo se o neco dale pokrocit v mesicnim vyzkumu,mozna by se resily nektere zahady elektrostatickych problemu mesicniho prachu,vody na Mesici a podobne.Hlavne by se snad podarilo zustat na povrchu o nejaky ten den dele mozna o dalsich 24hod.Cela vyprava stejne nemohla trvat vic jak 18-19dni i tak by to bylo nahrane.Ale za tu namahu by to stalo a astronaute i nekteri odbornici to dodnes potvrzuji.Vsichni se ale tehdy shodovali ze Mesic se opousti jen docasne a i nejvetsi pesimiste davali 10 max.12let nez se tam clovek vrati.Jaky to vsak dopadlo je dnes jiz vsem jasne.Skoda.
A co pravdepodobnost havarie - byla tak vysoka, ze to podle mne za to dal nestalo - zivoty ldi jsou cenejsi nez tento vyzkum ???
Co se havarie tyce,zda se me ze se dela zbytecne z komara....Teoreticky od startu po pristani(bez pristani na Mesici) byly vsechny casti Apolla zalohovany.Apollo 13 to jasne ukazalo.Tak ze navrat byl stejne nebezpecny jako navrat z obezne drahy,byl jen rychlejsi a musel byt presny.Jedina slabina byl Mesic.Smrt astronautu v primem prenosu na povrchu Mesice asi nikdo sledovat nechtel,ale vlastni pristani provazela velka serie proverek vsech casti LM i CM a teprve potom bylo vlastni pristani povoleno.
Apollo 16 to celkem ukazalo jasne.Neverim ze riziko bylo o tolik vetsi.Jen preletove casy byly delsi.Strach tedy nehral asi takovou roli jako dnes a to bylo dobre.Z dnesnim pristupem,teoreticky opatrnym,co by se mohlo kdyby,jsme obrazne dodnes skakali jeste po stromech. |
|
citace:
V té knize to bude vysvětleno.
Vlado, souvislost konce programu Apollo s Vietnamskou valkou muze byt. Valka neni levna zalezitost. Ale na druhou stranu tu pusobi i opacne tlaky. Neznam presne dopady na ekonomiku (doufam ze mi s tim pomuze Adolf), ale urcite tu bude oziveni prumyslu. Druhy tlak souvisi s koncem konfliktu, ze ktereho se Amerika dlouho vzpamatovavala. Prave v takovem okamziku je presmerovani zajmu napriklad na dobyvani Mesice politicky zadouci. Mohlo by obyvatelstvu rict: Ano, neco umime a neco neumime. Tohle umime dobre.
Obavam se, ze tim je tvoje teorie vazne ohrozena. |
| 17.6.2008 - 12:49 - Jirka Salek | |
|
citace:
Zrusenim poslednich vyprav na Mesic se nic neusetrilo,ba prave naopak.
Me se to opravdu zda jasne. Projekt Apollo byl neprirozene nadfinancovan Kennedym, protoze chtel pokorit Sovety. To se podarilo a financovani se tudiz zase prirozene utlumilo. NASA musela resit co si pocne s nizsim rozpoctem a rozhodla se odepsat projekt Apollo. To ze byli schopni dokoncit par misi, Skylab a Apollo-Sojuz je slechti - vyuzili infrastrukturu jak jen to slo. Pak se museli propustet lide a zbytek penez se vrazil do STS.
Me na tom neprijde nic zahadneho ci nejasneho. |
| 17.6.2008 - 14:27 - Jiří Hošek | |
|
Prosím správce, aby přesunul včerejší a dnešní příspěvky týkající se zrušení letů Apollo (z diskuse Vladoviny a z diskuse APOLLO) do odpovídající diskuse
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=611
Děkuji.
|
|
citace:
citace:
Rakety Saturn V pro expedice Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 byly postavené. Lodě i lunární moduly byly vyrobené. Posádky byly vycvičené. Takže kolik se skutečně ušetřilo jejich zrušením? Jasně něco ano, ale zdaleka ne tolik. Spousta toho všeho už byla totiž zaplacená. Ono to opravdu nedává moc smysl.
Me se to opravdu zda jasne. Projekt Apollo byl neprirozene nadfinancovan Kennedym, protoze chtel pokorit Sovety. To se podarilo a financovani se tudiz zase prirozene utlumilo. NASA musela resit co si pocne s nizsim rozpoctem a rozhodla se odepsat projekt Apollo. To ze byli schopni dokoncit par misi, Skylab a Apollo-Sojuz je slechti - vyuzili infrastrukturu jak jen to slo. Pak se museli propustet lide a zbytek penez se vrazil do STS.
Me na tom neprijde nic zahadneho ci nejasneho.
Naprosto souhlasím s Jirkou, a v předčasném ukončení programu Apollo také nevidím nic podivného. Stačí akceptovat fakt, že PRIMÁRNÍM cílem Apolla prostě bylo demonstrovat strategickou sílu USA (vůči Sovětskému svazu). Konec Apolla pak zcela odpovídá změně priorit a orientace po dosažení tohoto hlavního cíle.
K tomu nadfinancování dodávám, že v době vrcholu příprav Apolla (kolem roku 1966) tvořil rozpočet NASA až cca 5% celého federálního rozpočtu USA. Ve všech ostatních obdobích to bylo a je cca 0,6% federálního rozpočtu. V době Apolla to tedy bylo podobné, jako kdyby dnes měla NASA roční rozpočet řádově 150 mld USD. To skoro jistě nebyly výdaje na vědu a techniku (ani na "kolonizaci" nebo na naplnění "touhy objevovat a překonávat překážky"), ale spíš vojenské výdaje (dlouhodobě neudržitelné v civilní NASA). |
|
| Ukončení Apolla bylo výrazně ovlivněno penězi spotřebovanými na Vietnamskou válku, ale už když vyhrál Nixon volby v roce 1968, sliboval ukončení války a vietnamizaci, v roce 1971 už se odpočítávalo a stahovaly se jednotky. Významným důvodem tedy byla také nutnost vynaložit peníze na sociální programy (boj proti chudobě, podpora zaměstnanosti, pozitivní diskriminace - tedy uklidnění voličů) a také finančně náročná rekonstrukce armády z odvodové ("lidové") na profesionální. |
| 17.6.2008 - 18:09 - Slávek | |
|
| Apolla 18 a 19 již nic nového nemohla přinést. Cíle bylo již dosaženo jedenáctkou a orientace na raketoplán odsunula stálou základnu na Měsíci o 50 let.Zkrátka byly by to zcela vyhozené peníze. |
|
| O tom jsme diskutoval s dr. Petrem Jakešem, když jsem byl tuším v létě 1991 v Houstonu. Začalo to tím, že na letišti říkám: "Kde je ten smrad z ropy, co jsem cítil v roce 1969?" A on mi odpověděl, že to je jedna z věcí,které vyřešili inženýři vyhození z NASA. Koncem 60. let trpěly USA děsnou ekologickou situací, určitým rozvratem měst a dalšími problémy. Tvořiví zkušenostmi z NASA najednou museli hledat uplatnění v pozemských oborech - a vynořovala se stále nové problémy, které bylo třeba aktuálně řešit ve prospěch obyvatelstva, na to naběhly velké i nově vznikající firmy. A vědecky nemohly další expedice nic přinést. Zrovna tak prestiži USA NASA. Vzpomeňte, že o Apollo 13 se už televize nezajímala, dokud tam nevznikla havárie. A potom se pozornost veřejnosti udržovala různými fígly - odpálením míčku, jízdou auta (auta - to je Amerika!), atd. |
|
citace:
Apolla 18 a 19 již nic nového nemohla přinést. Cíle bylo již dosaženo jedenáctkou a orientace na raketoplán odsunula stálou základnu na Měsíci o 50 let.Zkrátka byly by to zcela vyhozené peníze.
Promiňte ale pak o plánovaných misích Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 nevíte vůbec nic. Apollo 17 bylo vůbec první Apollo, které mělo na palubě vědce - Harrisona Schmitta. Za většinu věcí které víme o Měsíci z geologického hlediska vděčíme právě jemu. I kdyby byli ostatní kosmonauti sebeproškolenější, nemohli se vyrovnat v odbornosti skutečným vědcům. A o to právě v těch zrušených výpravách šlo. |
|
citace:
Harrisona Schmitta. Za většinu věcí které víme o Měsíci z geologického hlediska vděčíme právě jemu. I kdyby byli ostatní kosmonauti sebeproškolenější, nemohli se vyrovnat v odbornosti skutečným vědcům. A o to právě v těch zrušených výpravách šlo.
a o to práve ide, budú obnovené lety na mesiac "športom pre supermanov", alebo pôjde o to čomu sa nadáva "veda"? |
| 18.6.2008 - 11:13 - Slávek | |
|
citace:
citace:
Apolla 18 a 19 již nic nového nemohla přinést. Cíle bylo již dosaženo jedenáctkou a orientace na raketoplán odsunula stálou základnu na Měsíci o 50 let.Zkrátka byly by to zcela vyhozené peníze.
Promiňte ale pak o plánovaných misích Apollo 18, Apollo 19 a Apollo 20 nevíte vůbec nic. Apollo 17 bylo vůbec první Apollo, které mělo na palubě vědce - Harrisona Schmitta. Za většinu věcí které víme o Měsíci z geologického hlediska vděčíme právě jemu. I kdyby byli ostatní kosmonauti sebeproškolenější, nemohli se vyrovnat v odbornosti skutečným vědcům. A o to právě v těch zrušených výpravách šlo.
Myslím, že můj názor podporuje i sdělení pana Pacnera potažmo zaměstnance NASA pana doktora Jakeše, takže toho asi vim dost. |
|
citace:
Myslím, že můj názor podporuje i sdělení pana Pacnera potažmo zaměstnance NASA pana doktora Jakeše, takže toho asi vim dost.
No nevím, tehdejšímu zoufalému povyku, který vydávaly vědecké instituce, představa že už vlastně o nic nešlo moc neodpovídá. Pokud jste ale přesvědčen že víte dost. Pak asi nad něčím takovým přemýšlet vůbec nepotřebujete, natož se pokusit něco sám zjistit. Kromě toho i kdyby měl Pacner stejný názor jako vy (nejsem si tím totiž tak docela jist), musel k němu nějak dojít a pravděpodobně k němu došel tak, že si udělal nějaký souhrn z toho co znal. Totéž jsem udělal já a můj závěr je jiný. To neznamená, že si pana Pacnera nevážím, ale nepřebírám prostě nekriticky cizí názory. Pochybovat je vždycky správné, když je k tomu důvod a já k tomu důvody mám - tehdejší reakce vědeckých ústavů a složení zrušených posádek. Jaký důvod máte vy? Názor někoho jiného?
Zase si neodpustím jeden citát (omlouvám se, ale myslím, že sedne):
Do neštěstí vás přivádí nikoli věci, které nevíte, ale věci, které víte jistě, ale které nejsou pravda.
to je Seneca |
|
citace:
citace:
Harrisona Schmitta. Za většinu věcí které víme o Měsíci z geologického hlediska vděčíme právě jemu. I kdyby byli ostatní kosmonauti sebeproškolenější, nemohli se vyrovnat v odbornosti skutečným vědcům. A o to právě v těch zrušených výpravách šlo.
a o to práve ide, budú obnovené lety na mesiac "športom pre supermanov", alebo pôjde o to čomu sa nadáva "veda"?
Když to nebude obchod a navazující výzkum, nebude to fungovat. |
|
| Ona je taky pravda, že vědec mohl letět už s Apollem 16. Když se v Apollu 11 a 12 vyzkoušelo přistání, ve 13 už by teoreticky mohl být, po její havárii zase 14 musela prokázat bezpečnost a 15 vyzkoušet rover, tam byli piloti-technici-řidiči potřeba, ale Duke podle mně už měl být nahrazen vědcem. |
|
citace:
Ona je taky pravda, že vědec mohl letět už s Apollem 16. Když se v Apollu 11 a 12 vyzkoušelo přistání, ve 13 už by teoreticky mohl být, po její havárii zase 14 musela prokázat bezpečnost a 15 vyzkoušet rover, tam byli piloti-technici-řidiči potřeba, ale Duke podle mně už měl být nahrazen vědcem.
Vědci vyšli ze speciálního náboru na astronauty. V roce 1965 jich vybrali 6 a stejně na nimi nikde moc nejásali. Geolog byl jeden: Schmitt, ostatní byli fyzici a dva doktoři. Schmitt měl letět na Apollo 18, ale jeho zrušením ho přesunuli na Apollo 17. Zbylí tři co zůstali a ještě neletěli, letěli potom na Skylabech,(tam asi pro geologa vážně nic nebylo:)) |
| 18.6.2008 - 22:08 - Jiří Hošek | |
|
| http://www.astronautix.com/astrogrp/nas41965.htm |
| 19.6.2008 - 07:20 - Jiří Hošek | |
|
Druhá skupina vědců - výběr z roku 1967:
http://www.astronautix.com/astrogrp/nas61967.htm |
|
| Ano je důvod se domnívat, že mise Apollo skutečně nebyly vědecky vytěžené. Samozřejmě zase na druhé staraně z pohledu Nixonovy kliky z nich už asi bylo politicky získáno maximum. Přesto mi stále připadá přístup ke kosmonautice divný - nikdy jsem neslyšel, že by byla z politických důvodů zastavena stavba částicového urychlovače, detektoru neutrin, radioteleskopu, nebo něčeho podobného. (Jedině snad vývoj atomové bomby, tam určitě hrají politické tlaky okolních států dost velkou roli.) Tak proč stejná pravidla neplatí i pro kosmonautiku? Nebo jsem špatně informován? |
| 19.6.2008 - 11:10 - Adolf | |
|
citace:
Ano je důvod se domnívat, že mise Apollo skutečně nebyly vědecky vytěžené. Samozřejmě zase na druhé staraně z pohledu Nixonovy kliky z nich už asi bylo politicky získáno maximum. Přesto mi stále připadá přístup ke kosmonautice divný - nikdy jsem neslyšel, že by byla z politických důvodů zastavena stavba částicového urychlovače, detektoru neutrin, radioteleskopu, nebo něčeho podobného. (Jedině snad vývoj atomové bomby, tam určitě hrají politické tlaky okolních států dost velkou roli.) Tak proč stejná pravidla neplatí i pro kosmonautiku? Nebo jsem špatně informován?
Jste nesprávně informován. Z politických důvodů se ruší i jiné projekty. Jakmile přišel do úřadu Clinton, hned zrušil rozběhlý projekt největšího supercollideru na světě. V tunelu na jeho prstenec s 25 km průměrem se teď pěstují houby. USA od té doby hrají druhé housle v částicové fyzice a CERN ospale chrápe na vavřínech. To není pochopitelně všechno. Ty nekosmické škrty nejsou ale zpravidla tolik vidět.
Jestli přijde Obama, tak se chystá čistka na výzkumné projekty větší než za předchozí demokratické administrativy.
____________________
Áda |
|
citace:
Jste nesprávně informován. Z politických důvodů se ruší i jiné projekty. Jakmile přišel do úřadu Clinton, hned zrušil rozběhlý projekt největšího supercollideru na světě. V tunelu na jeho prstenec s 25 km průměrem se teď pěstují houby. USA od té doby hrají druhé housle v částicové fyzice a CERN ospale chrápe na vavřínech. To není pochopitelně všechno. Ty nekosmické škrty nejsou ale zpravidla tolik vidět.
Jestli přijde Obama, tak se chystá čistka na výzkumné projekty větší než za předchozí demokratické administrativy.
Díky za upřesnění, tohle samozřejmě dělá pohled budoucnost vědy mnohem temnějším. Představuji si to jako článek "USA postavila největší urychlovač žampiónů!". Když už jste tak informován, nevíte, jestli to je běžný stav, nebo jestli tenhle přístup začal před X lety v kosmonautice a postupně se rozlezl i na další obory? |
|
citace:
... Představuji si to jako článek "USA postavila největší urychlovač žampiónů!"....
Ano, byla to facka do tváře. Dodnes přemýšlím, proč zrovna žampiony. Na tohle bude spousta vědců při volbách vzpomínat.
citace:
... Když už jste tak informován, nevíte, jestli to je běžný stav, nebo jestli tenhle přístup začal před X lety v kosmonautice a postupně se rozlezl i na další obory?
Doporučuji se podívat do historie na krásné heslo "Panem et circenses", jinak též "Chléb a hry". Za této doby se jednou měsíčně rozdávalo obilí. Paralela je v situaci, kdy se rušil projekt Apollo i nyní. Možná se v blízké budoucnosti budou dočkáme rozdávání žampiónů a gladiátorských zápasů pravítkem a kružítkem.
Ale jak rozumně argumentuje Adolf, kosmonautika je momentálně dotovaná. Politici a vojáci, tu a tam něco jiného ... ale stále dotovaná. Nikdy nebude populární pokud se na ni bude jenom přispívat. Zatím jediné komerčně úspěšní nebo alespoň tolerované aplikace jsou GPS, satelitní přenosy a předpovědi počasí. Dokud se tato situace nezmění, bude se stále jednat o sport supermanů.
Chtěl bych se tím zároveň vrátit ke konkrétním informacím. Kdysi tu běžela diskuse na téma přínosů kosmonautiky. Docela by mne zajímalo, pokud někdo má konkrétní informace, částky nebo technologie, kterými kosmonautika doopravdy přispěla. Informace, co je přímý výsledek, co je výsledek aplikované a co čisté vědy. Od doby této diskuse stále hledám a přestože jsem fanoušek, naplňuje mne jistá skepse. V koutku duše ale stále doufám ... |
| 19.6.2008 - 13:30 - Slávek | |
|
Zredukovat projekt APOLLO v době kdy splnil svůj účel v násobku sta procent bylo nezadatelným právem USA, které vše platily. Naříkat nad tím, že neletěly další Apolla / 18 a 19 / a " peskovat za to USA je vysoce pokrytecké. I kdyby byl program zastaven po Apollu 11 byl vědecký přínos neskonale větší než přínos neúspěšného programu tehdy druhé supervelmoci - sovětů. Vždyť oni . a dělali si nárok na prvé místo - viz chvástání Chruščova , se nedokázali k Měsíci pilotovanou lodí přiblížit ani na dohled, nedokázali ani to co havarované A-13 a jejich ani ne půl kila hornin je ve srovnání s metráky Apolla zcela směšné.Zastánci letu " vědců" si musejí uvědomit, že vědec byl na místě CLM, tedy pilota lunárního modulu, což zvyšovalo možnost havarie v případě nějaké indispoozice velitele letu, který s LM přistával.
Jsem dalek dělat advokáta panu VlaDOVI, ale dokážu pochopit, že člověk vychovaný ve víře v nepřekonatelnost sovětské vědy a techniky, podpořenou kosmickými " vítězstvími " v počátcích kosmonautiky asi nemůže a nechce uvěřit tomu, že to sověti prostě nedokázalia co víc, že na to vůbec neměli ale co pro něj musí být nejotřesnější, že to dokázali " prohnilí kapitalisté".
Laudate America. |
|
citace:
Ale jak rozumně argumentuje Adolf, kosmonautika je momentálně dotovaná. Politici a vojáci, tu a tam něco jiného ... ale stále dotovaná. Nikdy nebude populární pokud se na ni bude jenom přispívat. Zatím jediné komerčně úspěšní nebo alespoň tolerované aplikace jsou GPS, satelitní přenosy a předpovědi počasí. Dokud se tato situace nezmění, bude se stále jednat o sport supermanů.
Problém je v tom, že výsledky dotovanej kozmonautiky, jej praktické výsledky a aplikácie berú všetci ako samozrejmosť - pritom to je v väčšine prípadov "služba verejnosti", a ako takú si ju verejnosť platí práve prostredníctvom preklínaných daní.
Niekde som čítal, že najväčším donátorom výskumu Slnka, zemskej magnetosféry a vysokej atmosféry sú veľké energetické rozvodné siete, ktoré spravujú diaľkové rozvody elektriny. Dobročinosť? Ale kdeže. Jedna poriadna neočakávaná geomagnetická búrka im dokáže narobiť na diaľkových rozvodoch škody za niekoľko miliárd dolárov behom pár minút.
A tak je to aj v iných oblastiach, akurát nie všetci sa týmto celkom rozumným prístupom riadia. |
|
Slávkovi odpovím takto:Já taky nechci dělat nikomu advokáta. Jen si myslím tohle: jakmile sověti zjistili, že v závodě o Měsíc nevyhrají, tak to odpískali (být druhý rovná se poslední, tedy nejhorší). Třeba loď, která obletěla Měsíc pod názvem Zond-8 měla mít na palubě kosmonauty, ale pouze obletět dva roky po Apollu-8 Měsíc bylo politicky nepřijatelný, tak letěli želvy. Obdobně USA, když zjistili, že se SSSR pilotovaných letů na Měsíc už nez-účastní, tak program Apollo zastavili = okleštili. V té době lety na Měsíc jiný než politický význam neměly, věda byla až někde hodně vzadu, ta se měla dělat až v AAP, ale z toho zbylo pouze torzo v podobě Skylabu (ten ale s Měsícem neměl nic společného). Můžeme si udělat paralelu: V roce 1986 SSSR vypustilo základní blok stanice Mir, USA dokázaly něco obdobného až za 12 let v podobě ISS a to ještě si museli základní článek stanice koupit v Rusku (FGB).
Dost se kritizovalo, že kvůli finančním problémům Rusů se výstavba opozdila o jeden rok, ale už se moc nemluví o zpoždění způsobeném Američany (viz. úryvek z MEK: Historie stanice
1984: Prezident Reagan vyhlásil plán stavby kosmické stanice. NASA slibovala, že stanici může vypustit do roku 1992 za 8 mld. USD.
1987: NASA odložila první start na rok 1994 a zvýšila rozpočet na 15 mld. USD.
1988: NASA odložila první start na rok 1995 a zvýšila rozpočet na 25 mld. USD. Reagan stanici pojmenoval Freedom.
1991: NASA kompletně změnila návrh stanice a oznámila očekávaný rozpočet kolem 30 mld. USD. Partnery USA se stali Kanada, Japonsko a ESA.
1993: Prezdent Clinton přikázal NASA znovu přehodnotit celou stanici. Finanční limit byl stanoven na 17,4 mld. USD na období od roku 1994 až do ukončení výstavby. Rusko se stalo partnerem při stavbě stanice. Stanice se začala nazývat Alpha a první start byl naplánován na rok 1997.
1997: V důsledku finančních potíží ruské agentury RKA, byl první start odložen na rok 1998.
1998: Výstavba ISS byla zahájena vypuštěním modulu Zarja (FGB) a připojením modulu Unity (při STS-88).
1999: Další několikaměsíční skluz nastal v důsledku zpoždění výroby a startu ruského servisního modulu Zvezda.
2000: Po úspěšném startu modulu Zvezda se stavba ISS rozjela naplno.
2003: Po katastrofě raketoplánu Columbia STS-107 byla stavba ISS pozastavena, byl omezen počet zbývajících montážních letů STS ke stanici a plánovaná konfigurace ISS byla mírně redukována.
2006: Výstavba ISS byla obnovena letem STS-115 (ISS-12A, ITS-P3/P4))
A nikdo tu netvrdí, že USA na to neměly-pouze chyběla politická vůle, nebyl to takový trhák jako Měsíc.
Pilotovaná kosmonautika, ať okolo Země nebo k Měsíci, bude ještě hodně dlouho o politice a ne o technice. Technicky na let do oblasti Měsíce měly čtyři kosmické lodi: Gemini, Apollo, TKS alias LK-1 a Sojuz alias 7K-L1 a 7K-LOK. Ale s lidmi letělo pouze Apollo, po Apollu 11 už nebylo proč!
Nějak sem se rozepsal, omluvte pravopis.
|
|
"V roce 1986 SSSR vypustilo základní blok stanice Mir, USA dokázaly něco obdobného až za 12 let v podobě ISS a to ještě si museli základní článek stanice koupit v Rusku (FGB). "
V USA nebyla pro kosmickou stanici priorita !!!!
Oni mohli ziskat stanici kdykoliv chteli - jenze jim stacili pokusy na raketoplanech a po roce 1990 let na Miru coby VZAJEMNA SPOLUPRACE S RUSKEM PO SKONENI STUDENE VALKY a POMOC RUSUM S JEHO FINNANCOVANIM - ONI JIM ZA TO PLATILI !!! Evropska kosmonautika taky netouzi po vlastni stanici, ale staci ji spoluprace s USA.
|
|
"Měsíce měly čtyři kosmické lodi: Gemini, Apollo, TKS alias LK-1 a Sojuz alias 7K-L1 a 7K-LOK. Ale s lidmi letělo pouze Apollo, po Apollu 11 už nebylo proč!"
K letu na Mesic jste potreboval hlavne raketu, ktera by vas nejdrive vynesla a urychlili na drahu k nemu !!! A ta jim proste vzdy explodovala a teprve po techto neuspesnych pokusech toho nechali - proste nesestrojili potrebnou raketu !!!
|
| 20.6.2008 - 16:30 - Vlado. | |
|
citace:
20.6.2008 - 01:39 - Patek L
Děkuji . Pro mne moc užitečné informace |
| 20.6.2008 - 16:35 - Lojza | |
|
| Já chápu jako ISS jako " trojského koně" podsunutého NASA, který požírá neuvěřitelné prostředky a zamezuje rozvoji nepilotované kosmonautiky, pro pokulhávající sověty strategický krok a NASA se nechala napálit. |
|
| Kvôli ISS rusi zlikvidovali Mir. Síce postarší, ale funkčný. NASA mala v tom čase len plány. |
|
citace:
"Měsíce měly čtyři kosmické lodi: Gemini, Apollo, TKS alias LK-1 a Sojuz alias 7K-L1 a 7K-LOK. Ale s lidmi letělo pouze Apollo, po Apollu 11 už nebylo proč!"
K letu na Mesic jste potreboval hlavne raketu, ktera by vas nejdrive vynesla a urychlili na drahu k nemu !!! A ta jim proste vzdy explodovala a teprve po techto neuspesnych pokusech toho nechali - proste nesestrojili potrebnou raketu !!!
Kdyby stáli o to být pouze druhý na Měsíci tak mohli použít Energii po roce 1987. N-1 případě pokračování vývoje mohla okolo roku 1975 létat k Měsíci, ale nebylo proč! Sověti neletěli na Měsíc ne proto, že na to neměli, ale protože nevyvinuli potřebnou techniku včas na to, aby byli konkurencí pro USA.
Lojza: Já měl za to, že spolupráci na ISS nabídli USA Rusku. Otázkou je zda ušetřené penize vpřípadě zrušení ISS by šli na nepilotovanou kosmonatiku nebo by je prostě NASA nedostala. A pokud vím tak USA uvažovali stálé družicové sanici od AAP, ale realizaci odsouvali. A jak jsem uvedl výše: viz. úryvek z MEK: Historie stanice
1984: Prezident Reagan vyhlásil plán stavby kosmické stanice. NASA slibovala, že stanici může vypustit do roku 1992 za 8 mld. USD. Tedy dva roky před Mirem. President Reagan určitě plán tavby stanice nevyhlásil poté co ho to napadlo při raním pobytu na WC. V té době už musely nějaké studie běžet.
Teď trochu něco jiného víte, že pravděpodobně první astronomickou družicí na světě byla Kosmos-215 a ne OAO-2? |
|
