| 13.8.2004 - 15:59 - Vítězslav Novák | |
|
Že USA bojují o udržení svého náskoku v technologiích (v kosmických tedy nic moc...), je přirozené. Je na ostatních (i na nás) je dohánět. A samozřejmě je nemůžeme dohnat my jako ČR, ale EU jako celek by mohla. Musela by ale méně financovat zemědělství a zlomeček z ušetřeného dát do vědy a výzkumu. Možná k tomu prvnímu donutí Evropu WTO, resp. na WTO se svede to, co by většina evropských politiků už dávno udělala, ale je to neprůchodné.
JE je v současnosti nejefektivnější zdroj elektřiny ve smyslu poměru vstupní a výstupní energie. To spíš "alternativy" mají problém vůbec s energetickou návratností. Fotovoltaika, vítr, ba i solární tepelky, které jsou snad nejefektivnější ze všech alternativ, na jádro nemají. Ty větráky a spol se totiž taky musí postavit a při zanedbatelném instalovaném výkonu na jeden to vychází s náročností stavby naprosto katastrofálně. Nikdo by ji nemohl postavit, natož provozovat, kdyby fungoval v normálním prostředí.
Vodíková energetika na tom nic nezmění. Stejně někdo bude muset vynaložit energii na to, aby ten vysokoenergetický vodík z nízkoenergetického (třeba ve vodě vázaného) získal. Vodík může být akumulátor energie, ne primární zdroj. Na Zemi rozhodně ne.
Další možnost pro ČR - umíme nádoby reaktorů. Jako jedni z mála. Lepší, protože podle přísnějších předpisů, než v USA.
S první komerční fúzní elektrárnou se počítá k r. 2050, pokud nedojde k nepředvídaným zádrhelům. K jednomu už došlo, USA zablokovaly výstavbu ITERu ve Francii, preferují Japonsko. Francie nezavrtěla dostatečně ocáskem před Bushem. Pravda, v těch skoro 50 letech se to ztratí.
Pokud můžu odhadovat z minulého vývoje, dřív to nebude. V 50. letech se říkalo za 20 let, v 70. zase za 20, dneska po dalších 30 letech se říká za 50. Počítejme (teda počítejte, mě už se to týkat nebude) spíš se zpožděním. |
| 13.8.2004 - 16:08 - Anonym | |
|
citace:
U toho zakopávání je výhodné použít robota, kdyby za minutu vykopal a přemístnil jen jednu lopatu regolitu (asi tak 2 litry), za hodinu je to 120 litrů, za 13 dní měsíčního dne už 37,5 m3, to je dva metry hluboká díra o průměru 5 m. Stačí malé rypadélko a lehký dopravníkový pás na solární pohon.
Toto by platilo v případě, že regolit má jemnou a homogenní strukturu což předpokládám neplatí. V okamžiku, kdy by takový robot narazil na kámen s větší hmotností - měl by smůlu.
|
| 13.8.2004 - 16:18 - Vojta | |
|
Sorry minulý příspěvek jsem zapoměl signovat.
Ještě jedna věc mě zaujala. Moduly stanice nemohou být z pochopitelných důvodů příliš těžké a tak by mohl vzniknout problém s váhou nahrnutého regolitu.
Tj. regolit by se musel zpevnit (například chemicky - něco jako beton). Buď při procesu zahrnování, nebo při výrobě nějakých bloků ze kterých by se štít stanice složil. To by taky mohla být nejzsnažší cesta, protože by se manipulovalo s relativně malými a přesně definovanými kusy materiálu a nemuselo by se kopat. |
|
citace:
Na južnom póle Zeme leží dlhé roky americká základn McMurdo .Nikto sa nepýta kto to platí a či sa tam dá robit niečo zmysluplné co zaistí návratnost obrovských investícii.Nechcem porovnávat nárocnost prostredia na póle a mesačnom povrvhu , ale isté podobnosti tu sú. A myslím si ze ročná prevádzka McMurdo je rovnako finančne náročná ako prevádzka ISS./nemám presné čísla /.
Podle šéfa projektu stavby české polární stanice v Antarktidě, prof. Pavla Proška z katedry geografie brněnské Masarykovy univerzity, má pořízení stanice stát cca 50 miliónů Kč, roční provoz pak přibližně 750.000,- Kč. Česká polární základna na pobřeží ostrova James Ross v Antarktidě pro 15 lidí má fungovat 40 let.
Náklady na podobně velkou lunární základnu jsou by byly možná až 100.000x větší… |
|
Rozpočet antaktického programu USA:
Budget (NSF antarctic). NSF spending in FY 2003 for the U.S. Antarctic Program was $254.95-million, of which $42.56-million was for research grants, $143.84-million was for operations and science support, and $68.55-million was for logistics. NSF funds about 97 percent of all Federally supported antarctic research and research support.
http://www.nsf.gov/od/opp/antarct/treaty/opp04001/nsf04013_full.htm#c11
http://www.nsf.gov/od/opp/antarct/treaty/opp04001/toc.html
|
|
A máme hned první věc, kterou by ČR mohla přispět - perfektní průmyslová trhavina semtex.
jsem byl do ted presvedcen, ze semtex bo jakakoliv jina trhavina potrebuje, k tomu aby fungovala atmosfericky kyslik k horeni / nebo je to jinak, rad se necham poucit ?
No a protoze zadna atmosfera na mesici neni ... |
| 25.8.2004 - 10:20 - Csaba | |
|
Zdravím,
trhaviny nepotřebují vzdušný kyslík, protože ho obsahují(různé nitrosloučeniny).Pouze aby byli plastické, měli určité vlastnosti - musí odolat nárazům, průstřelům, v ohni pouze vyhoří...atd. -proto se přidávají různé plastifikátory, činidla - viz:
http://pxd.czechian.net/blastfx.php?q=plasticke |
| 25.8.2004 - 10:20 - Kalimero | |
|
citace:
A máme hned první věc, kterou by ČR mohla přispět - perfektní průmyslová trhavina semtex.
jsem byl do ted presvedcen, ze semtex bo jakakoliv jina trhavina potrebuje, k tomu aby fungovala atmosfericky kyslik k horeni / nebo je to jinak, rad se necham poucit ?
No a protoze zadna atmosfera na mesici neni ...
Ziadna trhavina nemoze potrebovat atmosfericky kyslik. Kde by sa vzal napriklad v delostreleckom granate ? |
| 25.8.2004 - 13:18 - Vítězslav Novák | |
|
Trhavina nemůže vystačit s atmosférickým kyslíkem nejen protože v granátu není. Především by se nedostal do centra hoření/exploze dostatečně rychle, aby to stihlo vybouchnout. Výbuch je vlastně velice rychlé hoření, kdyby potřeboval atmosférický kyslík, už začátek hoření by vypotřeboval všechen, tlaková vlna by tam další nepustila a zbytek by zhas. Okysličovadlo tam musí být rovnou.
Líbí se mi ta představa čím dál tím víc - plastické trhaviny jsou bezpečné při manipulaci, dají se dobře tvarovat a dělit, hmotnost nic moc. Metoda usměrněných explosí je propracovaná a vrtání na Měsíci vyzkoušeli Američani. Tlaková vlna se nebude mít čím šířit do okolí, materiál poletí po přesné parabole, mělo by to být bezpečné. Spíš bych měl strach z extrémních teplot, jak se tam bude ta trhavina chovat. Ale v Explosii by si s tím určitě poradili. |
| 25.8.2004 - 13:27 - Vítězslav Novák | |
|
Měsíc a Antarktida je, myslím, dobré srovnání. Rozhodně lepší, než Měsíc a Amerika. Na Měsíci ani v Antarktidě se nedá žít bez rozsáhlých technických opatření a zabezpečení, těžko tam bude kdy bydlet nějaké větší množství lidí. Obojí je vhodné pro výzkumné základny, ne pro vystěhovalectví. Ti Irové (a Poláci, Češi, Slováci, Italové,...) jeli do USA a Kanady žít, pěstovat obilí a chovat dobytek, většinou se stěhovali za půdou a prací. Tohle Měsíc nikdy neposkytne. Mars leda po terraformaci, která je záležitostí řádově staletí.
Nic jiného ve Sluneční soustavě vhodné není.
Takže vezměme si Antarktidu, znásobme náklady, a máme základní model. S tím, že na Měsíci by se (na rozdíl od Antarktidy) dalo těžit. |
|
Pokusil bych se odpovedet souhrne na vsechno, co tu padlo:
Ndostatek surovin: je to oblibeny mytus, ktery nema a nikdy nemel nic spoelcneho s realitou. Kovu je proste v zemske kure tolik, ze to lidstvo nikdy nema sanci spotrebovat, dokonce, i kdyz vememe v uvahu, ze cast y toho mnoztvi je z ruznych duvodu nevyuzitelne. Cena de nahoru vzdy nanejvys jen strednedobe, nez se poptavka a nabidka staci vyrovnat, coz ovsem nejaky ten rok trvat muze.
Jedine ceho muze casme byt nedostatek je ropa, ale i tady jde spis o mytus, proste ropa byla dlouho levna a vyhledme k tomu se yapomnelo na hedani a tezbu dalsich zdroju, ale ono s et ted rozebehne, navic se snizi plytvani a za par let cena zas klesne. A i kdyby, vse co jde vyrabet z ropy jde vyrabet i z uhli /nekde sem cetl, ze se to vyplati, pokud ecna ropy prekroci cenu 35 dol. za barel, to uz by se tedy vyplatilo ted, ovsem nikdo do tohpo nebude invetsovat, pokud nema jistotu, ze cena takhle nebud evypadat dyl/. Ekonmika nastesti DLOUHODOBE funguje racionalne. Doporucuju si precist napr. od B. Moldana rok 2000 - konec věku plýtvání. Ona ta kniha sice vysla nekdy kolem 1984 a nektere informace jsou zastarale a i nazev pusobi dnes trochu ironicky, jenze jistite ve skutecnosti se toho moc nezmenelo a nemeni: napr. u cinu se porad uvadi, ze zasoby vydrzi 10-15 let.:))
Nezbytne tezit ve Vesmiru tedy rozhodne neni, pokdu se to delat bude, bude to proto, ze to bud ejednou levnejsi a ekologictejsi,
rozhodujici je ale veda - na vsech planetach budou mit tisice vedcu desetileti co delat a jeste budou skuhrat, jak malo vedi, kolik se toho jenom nevi o Zemi a to tu vsichni zijeme!
Dalsi vyznam Vesmiru Mesice a dalsich teles vidim: nulova, pripadne sestinova etc. gravitace bude dulezita pro radu technologii a samozrejme pro lekarstvi /rekonvalescence v 1/6 pritazlivosti, to nei spatne ne?/. A taky sio dokazu predstavit, ze s ena Mesic budou jednou stehovat starousci, protoze zivot tam pro ne bude jednodussi.
Dalsi vyznam vidim v moznosti presunout do Vesmiru nebezpecne vedecke pokusy - genetecike jaderne etc.
A verim, ze v budoucnosti se Mesic etc. stane proste prumzyslovou zakladnou Zeme - vyrabet tam bud eproste jednodussi /nizsi gravitace a vlastne skoro zadne naroky na technologii/.
Co sem tim vsim chtel rict je to, ze se bez Vesmiru v pripade nutnosti opravdu obejdeme, ale s Vesmirem bude lidstvo jako celek bezpecnejsi a pujde a zivot bude snazsi a hlavne pujdeme dal, protoze neni mozne stat na miste, je mozne jit jenom dopredu a dozadu.
|
| 25.8.2004 - 16:22 - Csaba | |
|
No,já si myslím, že moc o tom přemýšlíme...Dělali by sme to proto(nebo děláme) to proto, protože nás to baví, ne?
Je to podstata lidského vědení a snažení někam se hrabat, kam nemusíme... |
|
Me se zda, ze ten nedostatek surovin je opravdu realny. Nemuze se prece tezit vsude a vsechno, ekologove si porad na neco stezuji a spotreba vseho neustale roste. Hospodarnost zajisti jedine vysoke ceny surovin dane i pozadavkem na ekologii. Kdyz k tomu pridame postupne snizovani cen kosmonautiky (az na vyjimky) a rust vsemoznych dani a vymrcovani si ruznych socialnich vyhod, jedina sance pro firmy (az si rozeberou Cinu) bude ve vesmiru. A neobyvatelnost Mesice neni zase az tak jista. Pockejme si sto let.
|
|
| Co se týká nedostatku surovin, taky jsem kdysi četl, že z některých plastů se dá recyklovat ropa, jenomže zatím je to drahé. Až stoupne ropa na dvojnásobek dnešní ceny, obrovským způsobem to sníží její spotřebu - auta a vlaky můžou jezdit na bionaftu vyráběnou z řepky nebo na alkohol. Co se týká těžby, hlavním účelem bude snížit dovoz - voda (a z ní kyslík, vodík), cihly, jednoduché hliníkové a ocelové výrobky. Rozhodně ale začít musíme na Měsíci. |
|
Jak si čtu úvahy na téma k čemu je kosmická stanice či proč a jak budovat základnu na Měsíci, uvědomuji si, že vlastně o tom všem psal K. Pacner již v roce 1986 (viz K.Pacner: Města v kosmu (Mladá fronta, 1986)). Oproti současným úvahám ohledně rozvoje kosmonautiky je jeho kniha přirozeně více optimistická. LL
|
|
Já si moc nedovedu představit tisíce či desetitisíce tun surovin přepravovaných z Měsíce na Zem a to nemluvím o vlivu na životní prostředí, když už teď planeta dostává do zabrat. Prostě si nemyslím, že je ekonomicky a ekologicky únosné nahradit případný výpadek těžby na Zemi dovozem z vesmíru.
V této souvislopsti je spíše otázka ,zda hospodářký růst se nestává sám o sobě samoúčelnou modlou, jak naznačuje v některých svých esejích prof. Vacláv Bělohradský:
http://www.multiweb.cz/hawkmoon/cz-index.htm
P.S.:
Není to levičák, ale ideolog ODS
Shoda mého nicku "Hawk" a v HTTP adrese je čistě náhodná.
|
| 26.8.2004 - 15:24 - Csaba | |
|
| Možná spíš ty suroviny by měli zůstat tam kde jsou, a spíš je spracovat tam. Na Zem by se vraceli již s "přidanou hodnotou". |
| 26.8.2004 - 18:53 - Vítězslav Novák | |
|
Václav Bělohradský není ani levičák ani ideolog ODS, on je to takový filosof v době, kdy se filosofie do značné míry vyčerpala. Některé jeho názory (na společnost) beru, někde nemá ten technokratický základ, takže plácá. To se filosofům stává.
Hospodářský růst není žádný samoúčel, ale lidi to tak chtějí. Většina lidí se chce mít dobře, mít pitnou vodu, dost potravin (a když je má, tak lepších a chutnějších a víc, a víc...), chce co nejmíň dělat a mít se co nejlíp. To je normální. pokud nevychováte "nového člověka", tak s tím nic nenaděláte, a o to se už neúspěšně pokoušeli komunisti.
Dokud budeme mít dost energie, většinu potřebného si vyrobíme. Když bude dost energie, což dneska znamená štěpné elektrárny. Jednou, snad, fúzní. Už by to mělo být brzo. Ale nebude. Nějaká bionafta, obnovitelné zdroje, to je sranda. Víte o jakých energiích se bavíme? Kdyby měla ČR přejít v autech na vodík vyráběný elektrolýzou z vody, spotřebovala by na to cca 20 Temelínů.
Perspektivní možnosti těžby tady už někdo nastínil - vzácné kovy a vůbec vzácné prvky. Možná by bylo jednodušší je dolovat v kosmu (a zpracovávat) než se je pokoušet získávat ze zemské kůry, kde jsou rozptýlené.
Možná... |
|
V.Novák:Stál u zrodu názvu strany a jejich základních myšlenek, tak nevím jak jinak takovou osobu nazvat, ale to sem celkem nepatří. S Vašimi "nekosmonautickými  " názory z větší části nesouhlasím, protiargumenty bych měl,ale jak jsem psal,nepatří to k tématu.
To all:
Co se týče ještě kosmické přepravy surovin, polotovarů, zboží z vesmíru na Zem ve větším měřítku na zhruba současné úrovni poznání, tak efektivnější cestou než používat nějaké kosmoplány pro kyvadlovou přepravu mezi nákladní vesmírnou lodí "kotvící" na orbitu a Zemí, je shazovat kontejnery vybavené ohnivzdorným štítem z oběžné dráhy. Kontejnery by se samozřejmě vyráběly v místě těžby (Měsíc, asteroidy atd.). Je to samozřejmě princip použitelný spíše pro přepravu surovin, či polotovarů než nějaké sofistikovanější zboží.
Nepředpokládám, že se kosmonautika během 100 či 200 let nějak revolučně změní a to i přesto, že od prvního letadla po raketoplán neuplynulo ani 100 let. Revoluční změny v dopravě přinesl vždy objev něčeho nového a pak přišla dlouhá době jeho zdokonalování(parní stroj, spalovací motor atd.). Konečně princip raketového pohonu je už také pár stovek let znám.
Nadruhou stranu je zde pár nadějných projektů, které nabízejí důvod k optimismu(SCRAMJET, Prometheus).
Alternativou k přepravě by také mohl být kosmický výtah, ale to je z dnešního pohledu také pořád SCI-FI.
|
|
k příspěvkům o zakopávání stanice pod povrch Měsíce:
Návrh Transhabu od Boeingu počítá s tím, že u lunární stanice pro kratší, několikatýdenní expedice, by měla stačit vrstvená nafukovací stěna, jejíž jedna vrstva by na Měsíci byla vyplněna pěnou, a do druhé vrstvy by byla přečerpána voda z nádrží. Díky tomu by stanice případně mohla být mobilní, a současně by se tím ověřovaly metody protiradiační ochrany obytného modulu případné budoucí meziplanetární lodi.
|
|
Nepředpokládám, že se kosmonautika během 100 či 200 let nějak revolučně změní a to i přesto, že od prvního letadla po raketoplán neuplynulo ani 100 let. Revoluční změny v dopravě přinesl vždy objev něčeho nového a pak přišla dlouhá době jeho zdokonalování(parní stroj, spalovací motor atd.). Konečně princip raketového pohonu je už také pár stovek let znám.
Nadruhou stranu je zde pár nadějných projektů, které nabízejí důvod k optimismu(SCRAMJET, Prometheus).
Alternativou k přepravě by také mohl být kosmický výtah, ale to je z dnešního pohledu také pořád SCI-FI.
Ahoj tak to ja zase jsem v tomto optimista, protoze pri soucasnem prekotnem rozvoji fyziky - matematiky a technologii, umocnenem globalizaci, kdy dnes neco nekoho v Osace na univerzite napadne a zitra uz si to ctu na netu a na to myslenkove navazuji... si netroufam vubec odhadovat jak technika pokroci ode dnesniho dne za nejakych 30 az 50 let. Vzdyt pred jen o trochu vice nez 100 lety jeste lide motorove neletali vubec... porovnej s dnesnimi mezikontinetalnimi obrimi letouny pro 100ky pasazeru.
Pro upresneni raketovy motor je stary vice nez 2000 let - puvod v "Risi stredu" tj. dnesni v Cine a je to vlastne nejstarsi motor vubec. resp. prvni lidmi vynalezeny.
Pesimista jsem co se tyce tebou jmenovanych projektu = scramjet = vyvinuto v 1944 anglie od te doby se to poradne nehlo bo nejsou materialy, ktere by korozi za tisicu stupnu a obrovskych tlaku pri vysokych rychlostech ustaly. Prometheus je take o nicem - bo jaderny motor nelze pouzit v atmosfere a v soucne dobe je primarni problem dostat se levne z povrchu Zeme na LEO a ne cestovat napriklad mezi Mesicem a Marsem. Navic na hromadne (tak ja je rozvinuta treba soucasna letecka doprava) cestovani neni dost paliva - uranu. (v dostupnem uranu na Zemi je, co se tyce mnozstvi energie s pomoci soucasnymi technologiemi z nej uvolnitelnych - mene energie nez v uhli) |
|
Tak co se tyce zasob uranu opravdu nemate pravdu, zasoby uranu sami o sobe vystaci na stovky let, kdyz k tomu pridame rychle mnozive reaktory, vzroste to minimalne nekolikrat a kdyz k tomu pridame moznost vyrabet jad. energii i z thoria dostavame se takovych dimenzi, ze je zbytecne to vubec pocitat, dokonce i kdyz vezmeme v uvahu rust energie.
viz napr.
http://www.csvts.cz/cns/news/040803s.htm
http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_0102_1.html
I jinak sem ale taky optimista, kombinace scream jet, zdokonaleni tecnologii, vynaseni raketoplanu do urcite vysky letadly a pouzivani jaderneho pohonu ve Vesmiru podle me naklady prudce snizi. |
|
no fajn tak toho uranu je trosku vice nez uhli i kdyby ho bylo na 1000 let tak to porad neni udrzitelny rozvoj protoze drive nebo pozdeji stejne dojde. Pokud se bude letat meziplanetarne ve velkem (treba miliony lidi) - tak asi dojde rapidne drive nez za 1000 let.
Jinak jsem cetl ty dva clanky a myslim, ze je trosku neco jineho zakopat reaktor pod zem, pripadne zakryt jej nejakou bezpecnostni kopuli a neco jineho namontovat reaktor na raketu. Rakety porad cas od casu padaji a co pak? |
|
Riziko jaderného reaktoru při havárii při startu se dá výrazně omezit - například vybavením reaktoru záchranným systémem (SAS+padáky+airbagy jako u pilotovaných misí) - asi 10-15% hmotnosti. i v případě výbuchu a la Challenger zůstane reaktor v jednom kusu - je to masivní blok, takže po dopadu do vody nebo na zem se dá relativně snadno najít a vyzvednout, zkrátka je to řešitelné. Po skončení životnosti ve vesmíru (motory by mohly být používány několik let u několika misí) můžeme k reaktoru připojit lehkou sondu s nádrží paliva a poslat ho jako Voyager - průlet kolem Uranu, Neptunu, Pluta nebo Kuiperova pásu a let mimo soustavu, případně ho navést do Jupiteru nebo Saturnu.
Jaderná energetika nám dává čas na řešení - fůzní zdroje nebo další vývoj. Pravdou je, že kvůli změnám klimatu vzrostou energetické nároky - tvrdší zimy znamenají vyšší spotřebu při vytápění, horká léta - vyšší spotřeba na chlazení (klimatizace, ledničky, ventilátory) |
|
citace:
A taky sio dokazu predstavit, ze s ena Mesic budou jednou stehovat starousci, protoze zivot tam pro ne bude jednodussi.
Věřím, že to bylo myšleno upřímně, ale tohle si představit nedovedu. |
|
Ani případné havárie jaderného reaktoru v atmosféře bych se neobával.
Když už Země "snesla" tolik pokusných atomových a termonukleárních výbuchů i v otevřené atmosféře, tak několik výbuchů navíc ji nerozhodí. |
|
| Dodatek: Horší by bylo co by s programem nukleárního pohonu provedlo veřejné mínění a zelená hnutí. |
|
Zkusim shrnout:
U jaderneho pohonu je treba si uvedomit, ze v soucasnych koncepcich /pokud vim/ unika pracovni latka /radioaktivni/ ven soucasne s reaktivnimi latkou /muj termin, nevim jak se to rekne odborne/, coz jednak snizuje jeho ucinnost, jednak je opravdu nebezpecne pro okolni prostredi. Sice se snad se podari vymyslet neco dokonalejsiho,nicmene v tomhle bych mozna zelenym i ustoupil a jaderny pohon pouzival jen mimo Planetu, prece jen, vsechno, co se pohybuje vypada nebezpecneji a skutecne nebezpecnejsi je. Jako priznivec jadra budu uplne spokojen, kdyz se prestane omezovat vystavba jadernych elektraren.
Petr Blau, zasoby: ty zasoby opravdu vystaci na daleko daleko vic nez 1000 let, i kdyz vememe v uvahu rust spotreby, ani rapidni rozsireni meziplanetarnich letu by na tom nic nezmenilo. Vsechny prvky jsou v zemske kure obsazene v mnozstvi, ktere dalekosahle prekracuje potreby lidstva na tisice let, dokonce i kdyz vememe v uvahu rust spotreby a to, ze se neda tezit vsude. Problem by snad casem mohl byt s ropou a uhlim, protoze ty vznikly biologicky a jejich mnozstvi je proto;mnohoradove mensi.
Ekologicky problem do budoucna je spis v tom, ze kdyby spotreba rostal timhel tempem par stoleti, bude to ekologicky neprijatelne i kdyz vyroba sama bude 100% ekologicka - proste mnozstvi energie bude pro ekosyste, nebezpecne samo o sobe.
Souhlasim ale s tim, ze se jednou bude tezit na Mesici, proste proto, ze bude levnejsi a ekologictejsi. To ekosystem Zeme samozrejme nezatizi za predpokladu, ze ze surovin na Mesici se bude vyrabet i plavidla a palivo pro cestu na Zem a kontejnery se proste jen zbrzdi v atmosfere /elektromagneticka dela! ma nekdo nejake propocty, jestli by s evyolatilo je pouzovat i pro dopravu ze Zeme?/
Jiir hosek: /vykaji si tu lide nebo ne?/ tak to mas malou fantazii, proc by jednou nemohli lidi na Mesici zit tak, jak to popisuje napr. Clark, napr. v zastresenych kraterech vpodstate ve stejnych úpodminakch na Zemi? U starousku jsem mel na mysli hlavne vyhodu nizke gravitace.
Dalsi moznost pro usporu paliva: predavani hybnosti mezi telesy ktere na obezne draze potebujou brzdit a telesy, ktere porebuji urychlit, brzdeni nebo zrychlovani v magnetosfere pomoci dlouhych "dratu" /viz od Pacnera Mesta v kosmu/.
A jeste jen jako doplnek k tomu nedostatku ropy:
http://lidovky.centrum.cz/ekonomika/clanek.phtml?id=289092
z jisteho hlediska je to bomba, ale ono se neco takoveho opravdu dalo cekat.
|
|
Ohledně velkých nalezišť ropy.
I kdyby se to ložisko nenašlo, tak by se začalo těžit navzdory smlouvám v Antarktidě, kde jsou údajně také nemalá naleziště ropy.
Každopádně si myslím, že tato zpráva životnímu prostředí(automobilismus), rozvoji jaderné energie(rovněž jsem příznivcem jádra)či urychlení vývoje jaderné fúze nebo kosmonautice neprospěje.
Nedostatek ropy by mohl významně rozhýbat technologický rozvoj v oblasti energetiky a kosmonautika by si v tomto směru mohla přihřát svoji část "polívčičky" - třeba ve formě pokusné kosmické základny na těžbu He3 na Měsíci atd.. |
|
citace:
A jeste jen jako doplnek k tomu nedostatku ropy:
http://lidovky.centrum.cz/ekonomika/clanek.phtml?id=289092
z jisteho hlediska je to bomba, ale ono se neco takoveho opravdu dalo cekat.
Co je to za bombu ??? Sice je to číslo ohromující, ale pokud to převedeme na spotřebu, pak to je jen kapka v moři a naši ropnou agónii prodlouží jen o necelé dva roky. Zde je příspěvek z diskuse pod tím článkem, který se shoduje s mým "složitým"  výpočtem (množství ropy v nalezišti/denní spotřeba ve světe/365) :
Podle International Energy agency je letos spotreba 82,2 Mil barelu za den. Do roka je to 82,2*365, tzn presne 30 miliard. Mexici (mozna) nasli 54 mld... tzn na necele 2 roky produkce. No nic moc...meli by se snazit vic :-)) |
|
