Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: CubeSat - prezentace na 15. setkání radioamatérů v Holicích
18.8.2004 - 14:29 - 
Ahoj všichni družicostavaři ,
zase tu trošku rozvířím vody s tím, že již máme jednoznačně jistou účast na 15. Setkání radioamatérů v Holicích. Setkání probíhá 27-28.srpna 2004. http://www.holice.cz/ok1khl/setkani/15setkani.htm " target=_blank> http://www.holice.cz/ok1khl/setkani/15setkani.htm

Co si od toho slibuji? Je to další forma popularizace naší myšlenky + natažení lidiček, kteří něco umí + jiný pohled na provoz družice.

Jak bude účast vypadat? Budeme tam mít "stánek" v klubovně č.4. Stánek bude spočívat v jedné tabuli se spoustou papírů a popisů na ní (CubeSat + zatím navržené experimetny (sluneční plachta, slunečnice, ATV, kamerka) + rozbory tvrdého jádra + komunikační protokoly + napájecí část + otázky, které chceme vyřešit, rozsoudit atd. + pozemní sektor). U tabule bude stoleček, kde bude sedět já + doufám Pavel Mochura za KNP + případně někdo další, kdo nás bude chtít posílit . Zde by měli být k dispozici nějaké "vizitky" + informační brožurka (secvaknuté listy z nástěnky s kontaktní adresou)
Dále tam budeme mít v sobotu 28.8. od 16:00 přednášku v klubovně č.7 - nejsem si jistý, kolik lidí přijde ( je to na závěr setkání,a le ...). Tam bude k dispozici notebook + projektor + prezentace, kterou připravím, shrnující zhruba informace na tabuli + další vyhlídky + otázky do pléna, které zde chceme řešit
(info pro nás, sedící - měli bychom přijet už ve čtvrtek do 5 odpolední, abychom stihli klubovnu připravit a odjezd je vhodné plánovat až tak na neděli dopoledne, přeci jen bychom mohli úspěch (a případně i neúspěch) oslavit v místních pohostinstvích).

Vzhledem k tomuto setkání bych chtěl poprosit o trochu pomoci.
a)Na KNP byl prezentován model CubeSat. Rád bych, pokud bych ho mohl mít sebou (pro lepší představu), ale nevím, kde, resp. u koho je.
b) rád bych, aby tam na nástěnce byl kousíček Mylaru (cca. 15*10cm), případně kaptonu - kdo z Vás ho může kousek ustřihnout? (případně i s modelem strunového napínání = zatěžkávací test dělaný návštěvníky?)
c) nevím, jak moc tam mohu prezentovat závěry, které máme rozpracované v projekt.kosmo.cz . Tímto se ptám dotyčných, zda jim bude vadit, pokud bych uveřejnil materiály, resp. využil materiálů zde obsažených na vytvoření tabule? - jde obzvláště o tvrdé jádro + slunečnici + závěry sluneční plachty).
d) Můžete tu, prosím, sepsat otázky a body k diskuzi, které máme a které je vhodné zde řešit?
e) Jakou uvádět kontaktní adresu? Web - www.kosmo.cz , mail? - svou soukromou, nebo nadále Aleše?
f) nemáte někdo k dispozici Alešovu prezentaci PPT, kterou měl na KNP? Rád bych ji s jeho svolením použil jako základ své prezentace ...

Toliko věci ode mě, pokud Vás ještě něco napadne, co prezentovat, uvádět, nebo chcete-li mi v tom pomoci, prosím, jen pište

Díky a čauvec,

Véna
 
20.8.2004 - 16:59 - 
Takže přeci jen bude stánek Cubesat na setkání v Holicích. Je fajn že jsi se toho ujal.
Pavel Mochura tam určitě také přijede, po tomhle víkendu se vrátí z dovolené.
Model CubeSatu by měl mít u sebe Aleš Holub. Psal mi že je tento týden také na dovolené, tak se s ním zkus koncem týdne zkontaktovat. Já jsem původně myslel že bych mohl mít touhle dobou hotov už alespoň prototyp duralové kostry družice s napájecím zdrojem, zatím ale nic. Dodací lhůty od dodavatelů jsou dost dlouhé.
Co se týče mých návrhů na "projekt.kosmo.cz", nemám samozřejmě nic proti jejich zveřejnění nebo použití a určitě ani mí kolegové z EMP. Soubor "Druzice.doc" chci poopravit počátkem příštího týdne, hlavně tu komunikační část, takže kdyby jsi z toho chtěl něco použít tak prosím počkej až to opravím.
Kontaktní adresu by jsi měl zatím asi uvádět na Aleše Holuba, on je oficiální šéf projektu, pokud budou nějaké technické dotazy můžeš klidně kopii dotazu poslat i na mě nebo Pavla Mochuru.

Nějaké otázky a body k diskusi ti na setkání stoprocentně nabídne Pavel Mochura, diskutovali jsme ve firmě o některých věcech dlouhé hodiny.

Zatím ahoj,
 
20.8.2004 - 18:51 - 

Nevim jestli jste dostal můj mail, pokud stále nemůžete sehnat ten model můžu vám poslat svůj, je nutné se rozmyslet rychle protože poště to bude chvíli trvat. To co jsem napsal do projektu je volně k dispozici, pokud potřebujete extrahovat text z pdf bude mít nekorektní češtinu, můžu vám ale poslat výchozí doc, nebo ho nechat v projektu.
 
24.8.2004 - 13:28 - 
Pánové, při psaní textu jsem narazil na kontaktní adresu. proto se Vás táži na Váš názor:
Budu jako kontakt uvádět www.kosmo.cz - nebylo by v té souvislosti vhodné udělat na základní stránce www.kosmo.cz přímí odkaz na informace o družici? (např. an diskuzi, nebo dokument v projektu + nějaké další kontaktní adresy).
Jako mail budu uvádět Alešův (ales@kosmo.cz). Nebo nebylo by vhodnější založit mail druzice@kosmo.cz ?
A případně i uvádět klasickou psanou adresu? Ale jakou pak zvolit? Adresu sdružení? Jak je to vůbec daleko se sdružením?

Toliko mé otázky, které jsou i trochu obecnější

Véna
 
25.8.2004 - 10:54 - 
Jako kontakt doporučuju uvádět www.kosmo.cz a ales@kosmo.cz (druzice@kosmo.cz mi přijde taky, ale připadá mi to zbytečně neosobní).

Psaná kontaktní adresa prostě zatím neexistuje. Na sdružení je podaná přihláška a probíhají administrativní schvalovací procedury :-)

Model konstrukce CubeSatu i kousek Mylaru jsem Vénovi už poslal (snad to dojde včas).

Otázky, které mne v souvislosti s radioamatéry zajímají:
- přidělování vhodných komunikačních frekvencí
- využití radioamatérského pozemního vybavení k příjmu telemetrie, dat a k předávání povelů
- využití radioamatérského vybavení, zkušeností a dovedností ke stavbě komunikačního systému družice
- náměty na radioamatérské využití družice (převaděč?)
- zkušenosti s konstrukcí zařízení pro družice
 
30.8.2004 - 14:39 - 
Ahoj pánové,

Tak setkání v Holicích skončilo a já se ho pokusím stručně shrnout. Měli jsme tam tabuli s informacemi o projektu. Dále stůl a na něm model CubeSatu, Mylar folii od Aleše a od Mariana ještě LiPol baterii, sluneční článek a vodivou folii. Pak jsem tam vytiskl pár textů a obrázků.
Na setkání bylo přes 4tis. radioamatérů. Reakce byli od absolutního nepochopení (30tis USD je přeci moc, když nemáme ani tisíc Kč na něco jiného) až po absolutní nadšení. Bylo zde i dost amatérů, kteří o tom věděli již z netu. U stolu jsme diskutovali s pár radioamatéry, kteří měli zajímavé nápady a také zajímavé kontakty (popíšu dále). A pak byla přednáška a na ní jsme diskutovali hlavně možnost zapojení radioamatérů do konstrukce družice. Na přednášku přišlo cca. 20 lidí a do diskuze po ní se aktivně zapojilo asi 5 - 8 amatérů, kteří mají bezprostřední zkušenosti s vysíláním přes družice. Diskuze byla taky velmi přínosná.
Takže co jsme se dozvěděli, resp. o čem jsme diskutovali?
a) Panská Ves
- hovořili jsme přímo s človíčkem, který dělá v Panské Vsi a sleduje družice
- máme od něho osobní pozvání se jít podívat do Panské Vsi až bude přelet Mimosi
- má osobní kontakty s konstruktéry Mimosi a rád zprostředkuje osobní setkání s nimi (tj. výměna zkušeností)
- projekt ho velmi zajímal a říkal, že by šlo zapojit Panskou Ves do poslouchání naší družice, problém je, že zařízení mají na kosmická pásma (o trochu jinde než amatérská)

b) sluneční plachetnice
- dozvěděli jsem se, že ruská slun. plachetnice bude vypuštěna v Listopadu a právě Panská Ves by měla být jedna ze čtyřech stanic, která ji bude poslouchat a povelovat
- tato plachetnice byla stavěna z amerických peněz (alespoň jsem to tak pochopil)

c) velký zájem o družici měl i človíček z nakladatelství BEN
- ti by nás mohli podpořit tak, že v příštím sborníku z holického setkání by mohli uveřejnit kolik chceme stran o naší družici
- a třeba i jinak (můj dovětek), pokud bychom s nimi dobře hovořili

d) radioamatérská pásma x satelitní pásma
- radioamatéři byli jednoznačně pro použití radioam. pásem
- po světě je mnoho radioamatérů, kteří jsou pro nás schopni družici poslouchat, posílat její status, povelovat atd., ale musíme mít standartní vybavení
- druhy provozu musí být také standartní - dle nich si nikdo nebude stavět nové radio (přijímač) kvůli takhle malému projektu, takže jde asi o FM modulaci a v ní info, které se dá dekódovat zvukovkou
- radiomaják se dá postavit o výkonu 80mW a je poslouchatelný

e) antény
- při diskuzi jsme narazili na velký problém s anténami, resp. jakou zvolit konstrukci, abychom co nejlépe využili přidělená pásma
- vzhledem k tomu se pásmo 2m (145Mhz) pro radiomaják jeví jako dost problematické - kostka o straně 10cm je nedostatečnou protiváhou
- navrženo posunou radiomaják do pásma 70cm (450MHz), pak je ale otázka kam posunout povelování, nebo jak na pásmu zároveň vysílat a zároveň přijímat povelování

f) dráha a parametry dráhy
- často šla směrem ke mně otázka na parametry dráhy, na kterou je CubeSat vypouštěn a na odhadovanou životnost družice na této dráze
- já jsem našel jen simulační sw, který počítá s drahou o sklonu cca. 62 stupňů a výškou cca. 600km
- dobu životnosti na dráze jsem odhadoval na cca. půl až rok (pak že spadne), ale neumím to specifikovat lépe

g) velký problém s příkonem
- jednoznačně jít do digitálních způsobů komunikace (rychle velkým výkonem), neboť bude stejně nutné data z družice nahrát a pak je analyzovat …
- navrženy další systémy, jak zvětšit užitnou plochu solár. Panelů - výklopná křidélka, výsuvná kostka
- diskutován problém, že cokoliv výklopného může ohrozit experiment (zamotání tetheru či plachty do křidélek)
- asi by šlo vysunout jakoby druhou kostku, neohrozí, neb se při nejhorším nevysune a budeme mít jen poloviční příkon

h) stabilizace
- častá otázka, jak bude družice stabilizována, má častá odpověď, pasivně perm. Magnetem
- ale umíme to někdo lépe popsat? Definovat vlastnosti takové stabilizace na dráze?

i) jiné způsoby vynesení
- rozměr i hmotnost jsou kritické, proč neuvažovat o jiných způsobech vynesení
- setkali jsme se s němcem, co má kontakty do Kruniščevova závodu, třeba by to šlo tudy
- jedním amatérem navrženo oslovení Vl. Remka, že by ho to mohlo zaujmout a mohl by nalézt cestu, jak to vypustit …
- případně diskuze s tvůrci Mimosi a vypustit to jako zplacení části dluhu Ruska

j) proč nepočítat s dvěma kroky
- jelikož radiokomunikace a řízení jsou zásadní pro úspěch akce, proč rovnou neplánovat dvě družice?
- První ověří radio (s velkým podílem amatérů) a řízení (snad ta mít kamerku a koukat se na něco zajímavého) a systém pasivní stabilizace
- Druhá družice by pak byla složena ze dvou kostek - tj. první komunikace a řízení a druhá experiment…

k) diskutována potřeba počítače na orbitě
- spíše přiklánno k názoru, že nahoře je třeba jednoúčelový počítač, dobře plnící svou funkci, než systém s Linuxem, nebo něčím takovým …
- nejsem si tím osobně úplně jistý, ale počítač s Linuxem by mohl letět asi jako experiment

l) oddělení napájení
- diskutováno (bez výsledku), jak oddělit napájení (slun. kolektory) od baterií, aby to v případě zkratu neselhalo celé, tj. i radiomaják …

m) určení orbity a kepleriánských elementů
- v diskuzi padla otázka, jak bude u našeho satelitu určována poloha, resp. kdo nám ji určí a za kolik
- zda Norad poskytuje tyto informace zdarma?
- Nalezl jsem na jednom webu o tom pdf http://ssdl-www.aero.kyushu-u.ac.jp/~yuji/2003-1.pdf

n) zapojení škol do projektu
- byl návrh, že by se po vypuštění mohl udělat plán na výrobu kitů pro poslech družice a ten poslat na průmyslovky, které ny určitě rády se zapojili se svými studenty (konečně by pro ně měli rozumnou náplň)
- celkově se otevřela otázka prezentace projektu široké veřejnosti - tedy i otázka zda to chceme pojmout takto velkolepě ?

o) již připravené kity a software
- když jsem si připravoval přednášku, našel jsem na netu info o již existujících kitech pro stavbu cubesatů s již připraveným napájením a i komunikací, víc na http://www.osss.com/products/cubesat.html
- a dále jsem našel už připravené simulátory pohybu na oběžné dráze pro Cubesat na adrese http://www.geocities.com/jflev/cubesim.htm

p) použitá technologie výroby plošných spojů a pájení
- diskutovali jsme, zda stačí SMD montáž, nebo zda bude třeba montáž SMT a kde sehnat někodo, kdo to umí, případně koli to stojí a o koli je tato montáž náročnější i na radiační působení


Takže to jsou závěry ze setkání, které si pamatuji. Většina účastníků se ozve buď přímo sem na web a nebo na mail Aleše. Chtěl bych tedy v té souvislosti poprosit kluky, zda by nezřídili buď kompletně nový diskuzní thread s družicí (a přenést do něj všechny související thready) a nebo neudělali nějakou rychlou stránku s howto ….
Dále se tu asi objeví komentář od Pavla Mochury, který se na účasti se mnou podílel.
Pokud máte jakékoli otázky, či nápady, sem s nimi,

30.8.2004
Véna Maixner
v.maixner@volny.cz

P.S.: A prosím i o přenesení tohoto threadu, který jsem hloupě zařadil do threadu O kosmonautice a ne česká kosmonautika ... Díky
P.S.2: Aleši, půjčené věci dnes, nebo zítra pošlu zpět Model měl velký úspěch, hlavně překvapoval vahou
 
30.8.2004 - 17:42 - 
Dnes jsme s Pavlem Mochurou také hovořili o setkání v Holicích. Momentálně mne napadají následující připomínky:

K bodu a/. Navrhoval bych podat pro první družici dvě žádosti o kmitočty. První žádost by byla na několik kmitočtů z kosmických pásem, přesněji z pásem pro "Space Research". Tuto žádost by postoupila na ITU prostřednictvím ČTÚ firma EMP-Centauri (můj návrh).

Druhá žádost by byla na několik kmitočtů z amatérských pásem, a musel by ji na ITU prostřednictvím IARU předat nějaký radioamatér. Konkrétně Pavel Mochura je ochoten tuhle žádost vzít na sebe. Nebo by žádost podala nějaká organizace sdružující radioamatéry, třeba ČRK.

Obě žádosti by měly být podány alespoň cca 2 roky před startem, tak to vyžadují regule ITU.

To že podáme žádosti jak o amatérské tak vědecké kmitočty bude mít výhodu v tom, že v případě prodlení s přidělováním kmitočtů (třeba kvůli nesouhlasu z některé členské Země ITU) máme další kmitočty v záloze. Koneckonců můžeme použít na družici amatérská i vědecká pásma, a z hlediska konstrukce a vývoje komunikačních zařízení pro družici to vlastně nevadí. Např k pásmu 143.6-143.65MHz pro Space Research je velice blízko amatérské pásmo 144-146MHz, k pásmu 449.75-450.25 je velice blízko amatérské pásmo 430-440MHz a k pásmům 2170-2300MHz je blízko amatérské pásmo 2300-2450MHz. Čili zařízení pro družici mohou být vyvíjena tak aby fungovala pro amatérská i vědecká pásma a přesné doladění se provede poté co budou definitivně známy přidělené kmitočty nebo dokonce před přípravou družice ke staru.

Jinak do Panské Vsi se těším.

bod d/ 80mW vysílací výkon pro radioamaják plně postačí - s tím
souhlasím a nejen pro radiomaják, viz výpočty v "druzice.doc".

e/ Myslím že 10cm kostka by neměla sloužit jako protiváha pro zářiče v pásmu 145MHz, pouze jako protiváha pro pásmo 2.3(2.4)GHz. Anténa bude pro pásma 2m(145MHz) a 70cm (450MHz) fungovat jako dipól bez protiváhy.

f/ Přesné parametry dráhy pro Cubesat pro r. 2004-2005 jsem zde již dříve zmiňoval. I pro rok 2006 (podzim) lze přibližně počítat se sluncesynchronní drahou se sklonem 98°, výškou v rozmezí 500-750km.

g/ výsuvná kostka = dobrý nápad, asi to lze poměrně jednoduše realizovat, tedy chápu-li to dobře tak že kostka se nám prodlouží na hranol.

h/ stabilizace. Zde je moje představa poměrně jednoduchá. Po oddělení družice od mateřského tělesa se zavede předem definovaný ss proud do stabilizační cívky v družici která tuto stabilizuje při přeletu nad územím ČR do polohy anténou směrem dolů. Poté bude poslán příkaz ze Země (z území ČR) na družici pro vypnutí proudu cívkou. Družice již zůstane stabilizována anténou směrem dolů k zemskému povrchu vlivem gradientu grav. pole, tedy v případě že anténa vypadá přibližně tak jak je naznačeno v souboru "druzice.doc". Vzhledem k tomu že otvor pro uvolnění tetheru je na opačné, "horní" straně od antény, může být tento později rozvinut (uvolněn).

m/ Po startu družice lze její polohu poměrně přesně spočítat na několik měsíců dopředu. Jasnost družice na obloze ve vzdálonosti 1000km lze očekávat v rozmezí 12-13mag., tedy o něco jasnější než planeta Pluto. Po rozvinutí tetheru by se její jasnost mohla zvýšit asi o 4 magnitudy, tedy zhruba na úroveň svítivosti planety Neptun. Při rozvinutí sluneční plachty asi až na 5mag., tedy mohla by být již viditelná pouhým okem . Myslím že s přesným určováním polohy družice by nám pak mohli pomoci astronomévé amatéři.

p) SMD (surface mounted devices) a SMT (surface mounted technology) - dle mne se jedná o stejný výrobní postup. Dovoluji si nabídnout služby fy. EMP-Centauri (přesnost osazování lepší než 0.1mm, pouzdra 0102, tj. 0,25*0,5mm a větší, automatická optická kontrola na výstupu).
 
30.8.2004 - 21:21 - 
Nechci se vnucovat. Pro oddeleni clanku, ci baterii i jinych zarizeni pri skratu jsou nejjednodusi polytrony. Nabizi je treba ENIKA. Maji tu vlastnost, ze pri prekroceni spinaciho proudu zvetsi svuj odpor a propusti jen zbytkovy proud, spet se vrati az po odpojeni zateze. Tvarem tato soucastka pripomina vetsi keramicky kondenzator.  
31.8.2004 - 15:56 - 
Polytrony určitě ve zdroji vyzkoušíme. Tedy předpokládám že Polytron = PolySwitch, tj. vratná pojistka. Pod označením Polyswitch je v Čechách nabízejí třeba GM Electronic nebo GES, ovšem v klasickém provedení, ne SMD.
Chtěli by jsme je vyzkoušet při simulaci zkratu uvnitř akumulátoru. Pro solární články si myslím že není nutné je zkoušet, neboť při zkratu na některém z článků je daný řetězec sériově spojených článků vyřazen vzhledem k diodě na konci daného řetězce.
I tak je otázka jejich použití protože i ony mohou být zdrojem případné poruchy. Před časem jsme je zkoušeli a s některými byly problémy. Ukáže-li se že porucha na nich je pravděpodobnější než na akumulátoru, dali by se použít ve spojení s několika paralelně zapojenými akumulátory.
 
31.8.2004 - 16:30 - 
Polytron = PolySwitch. Jo to je ono. Moje zkusenost je z oblasti zabezpecovacky. Pouzivaji se v 10-kach tisic kusu a jeste sem zadnou nemenil... Trochu sem rozladen z podminek pro stavbu a vypousteni druzic v USA. Asi je treba hledat jinou cestu. 
31.8.2004 - 16:44 - 
Ze skratu na solarnim clanku bych mel vetsi obavu. Chtel bych skusit postavit zdroj se solarnim clankem odpovidajicim jedne strane kostky dobijet akumulator. Momentalne mam vsak rozkopany dum a navrat k normalu je tak za tri a pul mesice. Do ty doby jsem bez dilny.  
31.8.2004 - 16:54 - 
a) Na polytron jsem pozapomnel, ale mam v te souvislosti otazku:
Pokud se nepletu, tak je napeti clanku, resp. i zkratovy proud znacne zavisly na osvitu sol. clanku. Takze jak chcete dimenzovat polytron?

b) Stabilizace proudem ve smycce ... moc se mi to nelibi, neb to samo predpoklada nabite clanky. Spise bych to opravdu videl na permanentni magnet, ktery by mel zarucit zakladni natoceni a alespon nejakou orientaci smerem k Zemi ...
 
31.8.2004 - 21:57 - 
a]Polytron bych dal tak aby byl vzdy mezi solarnim clankem a zdrojem a zdrojem a baterii a baterii a koncovym zarizenim. Dimenzovan je na maximalni proud. Je to v projektu v schematu zdroj. V pripade poruchy je predpoklad, ze pres polytron protece proud z kondenzatoru zdroje ci koncoveho zarizeni, ci baterie a ten zpusobi vlastni aktivaci. Pokud budou zdroje zdvojeny tak vadny zdroj na chvili stahne proud z baterie ale po aktivaci polytronu se odpoji a druhy zdroj muze fungovat dal. U solarniho clanku to znamena ze muze byt dimenzovan asi na 2/3 zkratoveho proudu clanku. Ztrati se pouze cast energie clanku nez zkratovy proud pri narustu osvitu dosahne potrebnou hodnotu.

b]nejsem pro stabilizaci permanentnim magnetem. Pokud to bude plachetnice tak by to komplikovalo manevrovani.



quote:
a) Na polytron jsem pozapomnel, ale mam v te souvislosti otazku:
Pokud se nepletu, tak je napeti clanku, resp. i zkratovy proud znacne zavisly na osvitu sol. clanku. Takze jak chcete dimenzovat polytron?

b) Stabilizace proudem ve smycce ... moc se mi to nelibi, neb to samo predpoklada nabite clanky. Spise bych to opravdu videl na permanentni magnet, ktery by mel zarucit zakladni natoceni a alespon nejakou orientaci smerem k Zemi ...
 
01.9.2004 - 14:01 - 
Skuste prosím zvážit možnost stabilizace permanentním magnetem (nepotřebuje trvale proud kterého je škoda) s tím, že by se dalo magnetem otáčet pomocí serva. Je mi jasné, že servo jako mechanické zařízení je riziko ale proud potřebuje jen při změně orientace družice.

U pojistek polyfuse (nebo antifuse u jiných výrobců) bych se celkem obával jejich teplotní závislosti. Pokud vím, odpojení žátěže při přetížení se dociluje tím, že se ohřeje polymer plněný vodivými částicemi a tím se vodivé částice přestanou sebe dotýkat. Přikládám teplotní závislost (jako příklad RAYCHEM, řada nanoSMD).

-40 C -> 160% Inominal
+20 C -> 100% Inominal
+80 C -> 40% Inominal
 
01.9.2004 - 14:55 - 
quote:
b) Stabilizace proudem ve smycce ... moc se mi to nelibi, neb to samo predpoklada nabite clanky. Spise bych to opravdu videl na permanentni magnet, ktery by mel zarucit zakladni natoceni a alespon nejakou orientaci smerem k Zemi ...


Měl jsem na mysli smyčku (cívku) navinutou na vysokokvalitním měkkém feromagnetiku. Takže pro vybuzení magnetu na desetiny Tesla by stačil proud smyčkou okolo 1A. Při 100 až 300 závitech na cívce a napájení 3Volty to znamená spotřebu 0,01 až 0,03Watt pouze po dobu několika hodin než se družice zorientuje do správné polohy vlivem síly řádově 0,1 až 1uN a dostane se nad území ČR, což sluneční články a akumulátory zatíží minimálně. Ještě pro upřesnění postupu- nejprve , několik minut po oddělení družice od mateřského tělesa , se zavede proud do cívky. Družice se po několika minutách stabilizuje do přibližně souhlasné polohy cívky se směrem zemských mag. siločar ale ještě několik hodin poté se bude družice s cívkou "kývat" než se ustálí. Pak po navázání spojení nad územím ČR dojde k uvolnění (rozvinutí) antény směrem k zemskému povrchu a stabilizaci družice ve směru
těžiště družice-anténa družice-střed Země vlivem gradientu grav. pole. Cca 10minut po rozvinutí antény dá řídící jednotka družice příkaz k vypnutí proudu stabilizační cívkou. Ta již dále nebude potřebná.

K zapojení zdroje na družici s polytrony - osobně bych dal přednost zapojení solárních článků na každé stěně družice do série a jednotlivé série cca 8 článků spojit přes diody paralelně, tak jak je to naznačeno v schematu na projektu v souboru druzice.doc. Tak to také teď připravujeme pro stavbu družice. Diody zamezují průtoku proudu zpět do článků pokud jsou tyto neosvíceny Sluncem. Pokud dojde ke zkratu nebo přerušení na některém článku je daná série článků téměř nebo úplně vyřazena z činnosti ale ostatní série článků fungují dál takže družice zůstává funkční, i když "mírně oslabena". Proto si myslím že jištění solárních článků polytrony je již zbytečné a může být navíc zdrojem případných poruch.
 
01.9.2004 - 15:08 - 
quote:
Skuste prosím zvážit možnost stabilizace permanentním magnetem (nepotřebuje trvale proud kterého je škoda) s tím, že by se dalo magnetem otáčet pomocí serva.

To mi připadá rozumné. Určitě to zvážíme.
 
01.9.2004 - 15:20 - 
quote:

Měl jsem na mysli smyčku (cívku) navinutou na vysokokvalitním měkkém feromagnetiku. Takže pro vybuzení magnetu na desetiny Tesla by stačil proud smyčkou okolo 1A. Při 100 až 300 závitech na cívce a napájení 3Volty to znamená spotřebu 0,01 až 0,03Watt pouze po dobu několika hodin než se družice zorientuje do správné polohy vlivem síly řádově 0,1 až 1uN a dostane se nad území ČR, což sluneční články a akumulátory zatíží minimálně.
/
quote:

Omlouvám se, že zasahuji do diskuze, kterou nesleduji, ale namátkou jsem si toto přečetl a moc se mi to nezdá. Jednak spotřeba při napájení 3V a proudu 1A bude 3W, nikoli 0,01-0,03W, ale hlavně si pamatuji na družici OSCAR7. Ta byla stabilizována v jedné ose velkým permanentním magnetem a než se zpomalila její rotace způsobená při oddělení od hlavní vynášené družice, uplynul nejméně měsíc.

Dnešní magnety vyvíjené pro vystavování ramének s hlavičkami v pevných discích mají pozoruhodné parametry. Patrně by stačil i poměrně malý a lehký magnet. Rozhodně bych dal přednost jednoduchým řešením, na kterých se nemůže mnoho zkazit.
 
01.9.2004 - 15:40 - 
Budici proud je treba vydelit poctem zavitu a pak nasobit napetim - to je skutecny odber civky 0.03W. - martalien 
01.9.2004 - 15:54 - 
Ještě jedna věc, na kterou chci upozornit. Ve specifikaci CubeSat je řečeno, že střed hmoty musí být blízko geometrického středu. (psali cosi o max. odchalce dva cm). To zduraznuji vzhledem ke gravitacni stabilizaci. Takze asi bude nutne udelat nejaky vysouvaci modul ... 
01.9.2004 - 19:27 - 
add Vena Maixner
ten modul výsuvný......mohl by to být digifoták ,který by tak byl schován a vysouval by se pro potřeby fotografování. Myslím si ,že ty dva cm by stačily k tomu aby se pořídil vcelku uspokojivý snímek.
 
01.9.2004 - 22:47 - 
Trochu jsem se podrobne dival na vypocet napajeni v druzice.doc Myslim ze je tam nekolik chyb.
a] Jedna strana krychle ma dle doc 6clanku. Kazdy ma max proud 0.39A a napeti 0.56V. Otazka je kde se pak vezme 1.77W? Me vychazi jen 1.3W na jednu stranu krychle.
b] Pokud budete nabijet baterii primo ze solarniho clanku - bez menice, je maximalni vyuzitelna energie pouze 50% z maximalni mozne energie clanku. To jsou fyzikalni zakony. Menic to muze posunout k 90%.
c] Maximalni proud clanku = obvykle zkratovy proud. V praxi se da vyuzit pri plnem napeti maximalne 1/2tohoto proudu.

Shrnuti: Co se tyka vykonu clanku, byl bych vetsi pesimista.
 
02.9.2004 - 08:16 - 
Po ranu ty cisla vypadaji lip. Asi se budu muset naucit pocitat
Ta treti poznamka ale plati.

quote:
Trochu jsem se podrobne dival na vypocet napajeni v druzice.doc Myslim ze je tam nekolik chyb.
a] Jedna strana krychle ma dle doc 6clanku. Kazdy ma max proud 0.39A a napeti 0.56V. Otazka je kde se pak vezme 1.77W? Me vychazi jen 1.3W na jednu stranu krychle.
b] Pokud budete nabijet baterii primo ze solarniho clanku - bez menice, je maximalni vyuzitelna energie pouze 50% z maximalni mozne energie clanku. To jsou fyzikalni zakony. Menic to muze posunout k 90%.
c] Maximalni proud clanku = obvykle zkratovy proud. V praxi se da vyuzit pri plnem napeti maximalne 1/2tohoto proudu.

Shrnuti: Co se tyka vykonu clanku, byl bych vetsi pesimista.
 
03.9.2004 - 11:51 - 
Díky všem za příspěvky do diskuse.

Myslím, že se přiblížila doba, kdy bychom měli většinu myšlenek prověřit v praxi, a že v projektu můžeme pokračovat podle původní dohody, tedy druhou osobní schůzkou zájemců, stanovením dalšího postupu, rozdělením zodpovědností a určením termínů. To zkusím prodiskutovat v tématu o organizaci.
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.169303 vteřiny.