Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Fyzika
22.10.2004 - 08:01 - 
Vedel by mi niekto poradiť ako vypočítam dráhu letu telesa od brzdiaceho manévru po pristátie na povrchu Zeme (let telesa prebieha v atmosfére ktorej hustota sa mení v závislosti od výšky). 
22.10.2004 - 10:36 - 
Roman,
ked odtajnis svoju mailovu adresu, tak ti nieco poslem...
 
22.10.2004 - 11:25 - 
Nedavno jsem delal takovou malou simulaci, mozna to dokonce visi nekde v mistnich diskusich, klidne dam k dispozici 
22.10.2004 - 11:47 - 
quote:
Roman,
ked odtajnis svoju mailovu adresu, tak ti nieco poslem...


roman.hamaj@zsvak.sk
 
29.10.2004 - 07:52 - 
quote:
Nedavno jsem delal takovou malou simulaci, mozna to dokonce visi nekde v mistnich diskusich, klidne dam k dispozici


posli to prosim tez na me Diky predem
 
22.2.2006 - 15:39 - 
quote:
quote:
Roman,
ked odtajnis svoju mailovu adresu, tak ti nieco poslem...


roman.hamaj@zsvak.sk
 
23.2.2006 - 17:28 - 
quote:
Nedavno jsem delal takovou malou simulaci, mozna to dokonce visi nekde v mistnich diskusich, klidne dam k dispozici


Poslal by jste mi to, prosím Vás i na tuto adresu: andy.looloo@centrum.cz

Mockrát Děkuji
 
12.5.2006 - 13:33 - 
http://www.rochester.edu/news/show.php?id=2544 kouknete na tohle - material s negativnim indexem lomu, kde svetelny signal "cestuje rychleji nez svetlo" a vraci se "zpet v case" myslim, ze pan einstain si s tim nakonec nejak poradi a warp pohony z toho taky nebudou, ale jinak je to bomba ... 
12.5.2006 - 14:48 - 
quote:
....material s negativnim indexem lomu, kde svetelny signal "cestuje rychleji nez svetlo" a vraci se "zpet v case" ...


Kdo by se chtěl s touto problematikou seznámit více, nechť nahlédne do článku "Záporný index lomu", autor V. Dvořák. Článek vyšel v čísle 2 Československého časopisu pro fyziku, rok 2004. Tento časopis je vydáván Fyzikálním ústavem AV ČR (www.fzu.cz). LL
 
13.5.2006 - 18:52 - 
quote:
myslim, ze pan einstain si s tim nakonec nejak poradi a warp pohony z toho taky nebudou, ale jinak je to bomba ...


Jeslti jsem to z okecávání toho populárního článku správně pochopil, tak ale nejde o žádnou žhavou novinku, nýbrž o variaci jevu zjištěného někdy dost krátce po roce 2000. Tehdy se kolem toho začalo chvilku pokřikovat jako o rychlosti vyšší než světlo, než se tomu pořádně koukli na zoubek teoretici, aby tam žádný rozpor s Einsteinem nenašli. Efekt spočívá v kvantové povaze světla, rozplizlosti vlnových balíků a podivnostech s tím spojených.

 

____________________
Áda
 
24.5.2006 - 00:37 - 
Divně vypadá tohle:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1913

 

____________________
Áda
 
24.5.2006 - 07:20 - 
quote:
Divně vypadá tohle:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1913


Taky jsem na to koukal jako blazen. Vsichni kolem toho chodi po spickach a nikdo poradne nevi, co na to rict. Ze by se slonovinova vez zacala drolit u paty? O tom jsem vzdycky snil - znate, Adolfe, Fiasko od Lema?
 
24.5.2006 - 10:33 - 
quote:
Divně vypadá tohle:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=1913


Ale vždyť jsme to tu někde poblíž nedávno diskutovali. Nikdo kolem toho po špičkách nechodí.
Hledám, kde jsem o tom psal, ale zatím marně...

 

____________________
--
MIZ
 
27.5.2006 - 23:42 - 
To MIZ: Bylo to na Zajímavostech ze Sluneční soustavy. Opravdu, hledání tu není vždy jednoduché.

 

____________________
Áda
 
28.5.2006 - 00:15 - 
To Wartex: Bohužel toho Lema jsem nečetl. Ovšem, jak už jsem uvedl v předchozí diskusi o uvedeném, že nám není jasné, která síla to vlastně dělá. Nemusí v to vůbec vyžadovat revizi teorie relativnosti. Ten rozpor možná jen odhlaluje existenci nějakého efektu spočívajícího na něčem jiném, než je samotná gravitace.

 

____________________
Áda
 
20.5.2008 - 18:27 - 
Prosím,
Jeden nekosmo dotaz(mozna ale ne zase tak nekosmo)

Kdyz do barelu nasypu kulicky nejdrive s cervenou barvou a to do poloviny a pak druhou pulku nasypu kulicky se zlutou barvou a pak micham ... mam mozna rovnomerne rozlozene barvy ...
ALE jak musim dlouho michat abych opet dostal celistvou vrstvu cervenych a zlutych kulicek ... a proc to nejde !

vim ze jsou tu schopni matematici a teoretici ....

Dik
ROBO
 
21.5.2008 - 10:38 - 
quote:
Prosím,
Jeden nekosmo dotaz(mozna ale ne zase tak nekosmo)

Kdyz do barelu nasypu kulicky nejdrive s cervenou barvou a to do poloviny a pak druhou pulku nasypu kulicky se zlutou barvou a pak micham ... mam mozna rovnomerne rozlozene barvy ...
ALE jak musim dlouho michat abych opet dostal celistvou vrstvu cervenych a zlutych kulicek ... a proc to nejde !

vim ze jsou tu schopni matematici a teoretici ....

Dik
ROBO


Kdo rika ze to nejde? Jen je to z pohledu fyzikalnich zakonu velice nepravdepodobne. Tohle popisuji teorie chaosu, protoze kazdy chaoticky system vykazuje urcite zakonitosti - mozne je "skoro vsechno", ale jen na urcite hladine pravdepodobnosti.
Nikdo tedy nemuze rict jak dlouho musis michat abys dostal opet celistvou vrstvu kulicek. Snad by sla vypocitat pravdepodobnost takoveho jevu, ale se zvysujicim se poctem kulicek bude stale a stale mensi.

Vesmir je podobny chaoticky system a projevuji se v nem take urcite zakonitosti. Ikdyz na malem meritku jsou tyto zakonitosti popsany teorii chaosu a mozne je temer vsechno, na velkem meritku stejne zakonitosti nabiraji konzistenci betonove zdi.
 
29.12.2008 - 11:30 - 
quote:
Značnou část energie získá na úkor otáčení Země. Také navíc raketa je něco jako střelec. Vystřelíme-li kulku, odnese si kulka skoro všechnu energii exploze výstřelu a ve zpětném rázu se jí střelci předá jen zlomeček. Také raketa je interakce mezi velkou hmotou rakety a maličkou hmotou vyvrhovaného plynu. Většina energie hoření se tedy přemění na kinetickou energii plynů a jen trocha na kinetickou energii rakety. To u klady a špagátu je energetická účinnost vyšší.


srry, tiez sa obcas seknem, ci nepresne vyjadrim, ale takato formulacia fyzikalnych zakonov skor patri do vladovin
 
29.12.2008 - 13:06 - 
To by mě zajímalo, hnidopYši, v čem byste má tvrzení o výtahu a raketě byli schopni zpochybnit. Výtah jsem vám sem také vytáhl, kdybyste se o něm chtěli poučit.

 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 13:46 - 
quote:
To by mě zajímalo, hnidopYši, v čem byste má tvrzení o výtahu a raketě byli schopni zpochybnit. Výtah jsem vám sem také vytáhl, kdybyste se o něm chtěli poučit.



Sorry Adolfe, ale pár věcí bys měl vědět. Zaprvé se tady o výtahu diskutuje už dost dlouho. Opravdu bych si netroufl tvrdit, že jsi byl první, kdo to sem přinesl. Spíš bych ti navrhl, abys zalistoval zpátky a co se týče tvého srovnání rakety a kulky. Bylo by to v podstatě správné až na to, že jak na pušku, tak na kulku se přenese stejný díl hybnosti (tj na obě strany působí při výstřelu stejná síla). Protože je ale puška podstatně těžší než kulka, bude její získaná rychlost menší (za předpokladu že vystřelí sama ve stavu bez tíže) než rychlost kulky. Pokud si pušku předtím opřeš o rameno, přenese se ona svou hybnost na tebe. O tom je právě zákon akce a reakce - Newtonův třetí zákon.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Newtonovy_pohybov%C3%A9_z%C3%A1kony

Nějaké malé dílky pušky a špagátu s tím nemají co dělat. Nemůžeš zaměňovat získanou rychlost s energií.
 
29.12.2008 - 14:40 - 
quote:

Sorry Adolfe, ale pár věcí bys měl vědět. Zaprvé se tady o výtahu diskutuje už dost dlouho. Opravdu bych si netroufl tvrdit, že jsi byl první, kdo to sem přinesl. Spíš bych ti navrhl, abys zalistoval zpátky a co se týče tvého srovnání rakety a kulky.


Já to sem nepřinesl ale dopustil jsem se diskusní archeologie a vytáhl jsem to téma sem z hlubin zapomnění. Lze se v ní o všech těch věcech, na které se tu mezi tím zapomnělo poučit. Také jsem tam vytáhl příspěvek Aleše Holuba, který vysvětluje, jak výtah využívá rotačního mometnu Země - tedy získává energii na úkor zemské rotace.

Teď k té raketě:
Když vystřelím třebas ve stavu beztíže, kdy se o nic neopírám, a vymrštím třebas jen tisíckrát lehčí projektil, než jsem já, abychom to nekomplikovali plyny, tak, ač síla bude působit na mě i na projektil stejná, projektil si odnese tísíckrát víc energie než já.

Oba objekty střelec i projektil budou mít stejnou velikost impulsu I = F*t = m*v

Tedy střelec poletí tisíckrát menší rychlostí, protože má tisíckrát větší hmotnost. Ale teď jak je to s energií?

Vzorec pro kinetickou energii W = (m*v^2)/2 můžeme s použitím impulsu přepsat na podobu W = (I^2)/(2*m)

A z tohoto vzorce je velice názorně vidět, jak je to s rozdělením energie. Ten impuls na druhou ve jmenovateli je pro oba, střelce i projektil, stejný. Ale ten dvojnásobek hmotnosti v jmenovateli má projektil tisíckrát menší. Jeho energie je tedy tisíckrát větší, jak plyne ze zákona zachování impulsu a vzorce pro kinetickou energii vyjádřeného jako funkce impulsu.

Letět raketou je tak trochu - střílení využívají zpětný ráz k pohonu. Proto také si většinu energie odnesou plyny a jen trochu raketa. Letadlový tryskový pohon je daleko efektivnější právě proto, že jeho motor za sebe vrhá spaliny s obrovským přebytkem vzduchu - tedy hmotnost "projektilu" je obrovská a rozdělení energií uvolněných spálení paliva je více ve prospěch letounu.

Tam, kde mám kladku a lano, využiju energii ještě efektivněji. Dokonce, i když nebudeme mít kompletní výtah ale jen třebas družici, ze které bude viset dlouhé vlákno, můžeme nechat vlákno padat na zem, ale jak se bude odvíjet z družice, poslouží jako reaktivní pohon. Efektivnost by byla obrovská. Také by se ta družice s obrovskou energetickou účinností mohla navíjením lana zase stahovat blíže k Zemi. Prostě když je hnací látkou při reaktivním pohybu obrovské tuhé těleso (aspoň s tuhostí v tahu jako u vlákna), je rozdělení energií ve prospěch předávání energie užitečnému nákladu daleko vyšší. Už to nepřipomíná střelbu malých projektilů způsobujících zpětný ráz, ale projektilem je teď náklad a střelcem vlákno.

Je to již srozumitelné?

 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 17:35 - 
quote:
Teď k té raketě:
Když vystřelím třebas ve stavu beztíže, kdy se o nic neopírám, a vymrštím třebas jen tisíckrát lehčí projektil, než jsem já, abychom to nekomplikovali plyny, tak, ač síla bude působit na mě i na projektil stejná, projektil si odnese tísíckrát víc energie než já.

Oba objekty střelec i projektil budou mít stejnou velikost impulsu I = F*t = m*v


Nic ve zlém, ale Izák se v hrobě obraci.

Už chápu proč mne nechápete .
Doplním : Impuls síly udělený tělesu je roven změně hybnosti :F x t = m x v

 

____________________
pravda rozum zvítězí
 
29.12.2008 - 20:15 - 
quote:
Nic ve zlém, ale Izák se v hrobě obraci.

Už chápu proč mne nechápete .
Doplním : Impuls síly udělený tělesu je roven změně hybnosti :F x t = m x v



Proboha, v čem se liší můj Izákův vzoreček od tvého kromě toho, já jako operátor násobení používám "*". Dále podotýkám, že jako operátor umocňování používám "^", aby byl čitelný vzorec pro kinetickou energii. Dále podotýkám, že dnešní učitelé fyziky moc neříkají impuls síly a hybnost hmoty a říkají všemu impuls. I když mně se ten starobylý terminologický způsob docela líbí. Jestli někdo tomu rozdělení energií při výstřelu neporozuměl, tak asi z Izáka moc nepochytil.

Ale asi si z nás spíš utahuješ.

 

____________________
Áda
 
29.12.2008 - 20:59 - 
quote:
...Jestli někdo tomu rozdělení energií při výstřelu neporozuměl, tak asi z Izáka moc nepochytil....
...Letět raketou je tak trochu - střílení využívají zpětný ráz k pohonu. Proto také si většinu energie odnesou plyny a jen trochu raketa. Letadlový tryskový pohon je daleko efektivnější právě proto, že jeho motor za sebe vrhá spaliny s obrovským přebytkem vzduchu - tedy hmotnost "projektilu" je obrovská a rozdělení energií uvolněných spálení paliva je více ve prospěch letounu...


konecne mi (dufam) zacina dochadzat co si mal na mysli.
1/ kineticka energia je zaludna, lebo je zavisla od vztaznej sustavy.
takze celkom dobre mozes pouzit vztaznu sustavu ked projektil ma nulovu kineticku energiu a 100% bude mat puska
kineticka energia spalin nie je zaujimavy udaj. Zaujimavy udaj je energia do pohonu vlozena a zisk pre raketu. Samozrejme s ohladom na dostupnost a mnozstvo energie, ktoru do pohonu dokaze raketa vlozit.
2/ ak si raketa svoj projektil nesie, tak je nutne pre efektivnost maximalizovat kineticku energiu projektilu, aby sa z neho co najviac vytazilo. takze ten pomer sa musi zvacsovat a nie zmensovat. vid iontove pohony.
3/ pokial je projketil doplnovany tak samozrejme plati co si napisal, ze velky objem s malym dT je uzitocnejsi ako maly objem s velkym dT.
Ale to sme v scramjetoch bez ohladu na zdroj energie.
A ja som presvedceny ze su uz dnes dosiahnutelne rychlosti 5-7km/s a v urcitych schemach to tipujem az na 14km/s, ale zatial mi to vychadza len s nuklearnym pohonom.
 
29.12.2008 - 21:24 - 
Já jsem ze staré školy .Já vidím na levé straně rovnice sílu a čas, (impuls síly) a na pravé straně vidím hmotnost a rychlost(hybnost) po síle ani stopa.
Podotýkám, že tento zákon platí i na Měsíci a že 1/6 gravitaci ignoruje . Nemyslím tím změnu pot. energie
Mockrát na nej v mých příspěvcích narazíte.

 

____________________
pravda rozum zvítězí
 
29.12.2008 - 21:25 - 
quote:

konecne mi (dufam) zacina dochadzat co si mal na mysli.



Asi si už rozumíme. Podotýkám k tomu ještě, že kdyby jsme šplhali po absolutně tuhém vláknu, tak veškerá energie půjde ve prospěch výtahu. Rozdělení energií tu už nebude hrát roli. Pochopitelně, že u reálného vlákna, znatelná část půjde na kmity vlákna, ale i tak je rozdělení výhodnější než u rakety.

S tou inerciální soustavou pozor. Jde tu o zrychlení, ne konstantní rychlost a energii udělenou zrychlením. Mohu si tedy zvolit soustavu, ve které to budu sledovat, třeba tak, aby konečná rychlost po výsletřelu jednoho z objejtů byla nulová, ale zrychlení a změny kinetické anergie mi vyjdou stejné jako v kterékoliv jiné soustavě. U těch energií by se to jen poněkud modifikovalo u rychlostí blízkých světelné.

 

____________________
Áda
 
01.1.2009 - 13:00 - 
quote:


Teď k té raketě:
Když vystřelím třebas ve stavu beztíže, kdy se o nic neopírám, a vymrštím třebas jen tisíckrát lehčí projektil, než jsem já, abychom to nekomplikovali plyny, tak, ač síla bude působit na mě i na projektil stejná, projektil si odnese tísíckrát víc energie než já.

Oba objekty střelec i projektil budou mít stejnou velikost impulsu I = F*t = m*v

Tedy střelec poletí tisíckrát menší rychlostí, protože má tisíckrát větší hmotnost. Ale teď jak je to s energií?

Vzorec pro kinetickou energii W = (m*v^2)/2 můžeme s použitím impulsu přepsat na podobu W = (I^2)/(2*m)

A z tohoto vzorce je velice názorně vidět, jak je to s rozdělením energie. Ten impuls na druhou ve jmenovateli je pro oba, střelce i projektil, stejný. Ale ten dvojnásobek hmotnosti v jmenovateli má projektil tisíckrát menší. Jeho energie je tedy tisíckrát větší, jak plyne ze zákona zachování impulsu a vzorce pro kinetickou energii vyjádřeného jako funkce impulsu.

Letět raketou je tak trochu - střílení využívají zpětný ráz k pohonu. Proto také si většinu energie odnesou plyny a jen trochu raketa. Letadlový tryskový pohon je daleko efektivnější právě proto, že jeho motor za sebe vrhá spaliny s obrovským přebytkem vzduchu - tedy hmotnost "projektilu" je obrovská a rozdělení energií uvolněných spálení paliva je více ve prospěch letounu.

Tam, kde mám kladku a lano, využiju energii ještě efektivněji. Dokonce, i když nebudeme mít kompletní výtah ale jen třebas družici, ze které bude viset dlouhé vlákno, můžeme nechat vlákno padat na zem, ale jak se bude odvíjet z družice, poslouží jako reaktivní pohon. Efektivnost by byla obrovská. Také by se ta družice s obrovskou energetickou účinností mohla navíjením lana zase stahovat blíže k Zemi. Prostě když je hnací látkou při reaktivním pohybu obrovské tuhé těleso (aspoň s tuhostí v tahu jako u vlákna), je rozdělení energií ve prospěch předávání energie užitečnému nákladu daleko vyšší. Už to nepřipomíná střelbu malých projektilů způsobujících zpětný ráz, ale projektilem je teď náklad a střelcem vlákno.

Je to již srozumitelné?




Tohle asi nemá smysl, ale zkusím ti to musím říct ještě jednou:
Pokud působí na dvě tělesa různé hmotnosti stejná síla po stejnou dobu získají stejnou hybnost a tedy i stejnou kinetickou energii protože velikost kinetické energie závisí na hmotnosti a rychlosti tělesa.
Jde sice o jiné veličiny, ale výpočet kinetické energie zahrnuje hybnost.
Viz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetick%C3%A1_energie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hybnost
 
01.1.2009 - 13:27 - 
Newtonův zákon akce a reakce říká, že síly akce a reakce jsou si rovny, tedy že:
Proti každé akci vždy působí stejná reakce; nebo ještě jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.
Protože na obě strany působí stejná síla a rozdíl je jen v hmotnosti, získají obě tělesa rozdílnou rychlost ale stejnou hybnost (jak vyplývá z 2. Newtonova zákona). Protože hybnost je prostě jen násobek hmotnosti a rychlosti. Když to chcete převádět na kinetckou energii obou těles, zůstane vám stále stejný poměr, protože i hodnoty kinetické energie obou těles si nadále budou rovny.

Pokud to řeknu větou, tak to znamená, že kinetická energie prvního tělesa se rovná jedné polovině druhé mocniny jeho hybností a je zároveň rovna jedné polovině druhé mocniny hybnosti druhého tělesa. Obě tělesa ale přitom mají stejnou hybnost

Chtěl bych podotknout, že něco takového jako podobné diskuse jsem měl na mysli, když jsem kdysi upozorňoval na upadání středoškolských znalostí (ale neučí se tohle náhodou na ZŠ?). Zároveň navrhuji celou tuto část se zdůvodňováním 3. Newtonova zákona odsunout někam jinam. Děkuji.
 
01.1.2009 - 13:58 - 
quote:



Tohle asi nemá smysl, ale zkusím ti to musím říct ještě jednou:
Pokud působí na dvě tělesa různé hmotnosti stejná síla po stejnou dobu získají stejnou hybnost a tedy i stejnou kinetickou energii protože velikost kinetické energie závisí na hmotnosti a rychlosti tělesa.
Jde sice o jiné veličiny, ale výpočet kinetické energie zahrnuje hybnost.
Viz:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetick%C3%A1_energie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hybnost



V čem se vzorec ve Wikině liší od mého? Také je tam čtverec impulsu (hybnosti) dělený dvojnásobkem hmotnosti. Co z toho plyne jiného než že při stejném impulsu (hybnosti) má lehčí těleso tolikrát větší anergii, kolikrát má nižší hmotnost. Vržení lehkého projektilu z těžkého tělesa tedy celkovou energii vrhu přerozdělí převážně ve prospěch lehkého projektilu a na těžkého "střelce" zbyde jen maličká energie zpětného rázu. Let raketou je tak trochu něčím na způsob "kontinuální střelby" lehkého proudu plynů těžkou raketou.

Je to tedy energeticky více rozfukovač plynů než nosič nákladu. Když ale pohon může může roli střelec projektil obrátit ve prospěch užitečného zatížení jako projektilu - interakcí obrovské masy odvrhovaného vzduchu u proudového motoru s velkým přebytkem, vrháním obrovského bidla nebo vlákna jako tuhého celku, kde užitečný náklad je projektilem a ten velký mechanicky soudržný celek je střelec, dojde k výhodnějšímu přerozdělení energie ve prospěch užitečného nákladu.

Nejlepší raketa by tedy za sebe místo plynu vyvrhovala nějaký tuhu skládací žebrříč či skládací metr.

U výtahu to není pouhé využití vlákna jako střelce, je navíc ta výhoda, že přes vlákno je i opora se Zemí (tedy střelcem je planeta), jež má navíc obrovskou rotační energii, jíž pomáhá tečné složce zrychlení (je to ale na úkor rotační energie Země). To by pak byla nergetická účinnost docela pohádková.

 

____________________
Áda
 
01.1.2009 - 14:17 - 
quote:

Nejlepší raketa by tedy za sebe místo plynu vyvrhovala nějaký tuhu skládací žebrříč či skládací metr.



Tahle úvaha existovala už někdy v 18 století, kdy nějaký důstojník navrhoval pohánět vzducholoď výstřely z děl. Problém byl že by vlastně odstřeloval svoje vojáky. Doufám, že tohle není budoucnost kosmonautiky.

quote:

U výtahu to není pouhé využití vlákna jako střelce, je navíc ta výhoda, že přes vlákno je i opora se Zemí (tedy střelcem je planeta), jež má navíc obrovskou rotační energii, jíž pomáhá tečné složce zrychlení (je to ale na úkor rotační energie Země). To by pak byla nergetická účinnost docela pohádková.



Lituji, ale takhle to také nefunguje. Naopak je snaha aby se různé síly mezi povrchem Země a geostacionární družicí na druhém konci kosmického výtahu přenášely pokud možno co mejméně. To lano neslouží jako katapult. Těžká družice má na geostacionární dráze "viset" v podstatě klasickým vyrovnáním odstředivé sil.
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.293677 vteřiny.