|
| Děkuji za odkaz - je to pro mne nová zajímavá věc - pak nevěřím ovšem - že na něco takového lze postavit i amatérsky. |
| 05.3.2013 - 21:33 - Machi | |
|
Mimochodem vynálezce fúzoru Philo Farnsworth http://en.wikipedia.org/wiki/Philo_Farnsworth http://en.wikipedia.org/wiki/Philo_Farnsworth, byl velmi plodný vynálezce, který má prsty i ve videopřenosu z Měsíce a Hubert Farnsworth z Futuramy má být jeho potomkem. |
| 05.3.2013 - 21:42 - Machi | |
|
citace:
Děkuji za odkaz - je to pro mne nová zajímavá věc - pak nevěřím ovšem - že na něco takového lze postavit i amatérsky.
Amatérsky je to obtížné, protože je třeba pracovat s velmi nízkými tlaky. Nicméně zmíněný Taylor Wilson to nedělal sám, ale s pomocí univerzitního profesora Rona Phaneufa - http://www.unr.edu/nevada-today/news/2012/davidson-physics-hpf. |
|
| Holt přístup ke minimálně kvalitní strojařině se zdá být podmínkou jak je patrné z toho obrázku v článku. |
| 05.3.2013 - 23:36 - Machi | |
|
| Mimochodem Taylor Wilson nebyl prvním klukem, který si "hrál" s jadernými technologiemi, předstihl ho "jaderný skaut" David Hahn http://en.wikipedia.org/wiki/David_Hahn. |
| 05.3.2013 - 23:40 - ...bo | |
|
citace:
Holt přístup ke minimálně kvalitní strojařině se zdá být podmínkou jak je patrné z toho obrázku v článku.
Tady je reakce pana Wagnera (http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/) z diskuse pod článkem:
(btw kolem stavění fusorů je celá komunita amatérských experimentátorů - http://www.fusor.net/)
Taylor Wilson je strašně chytrý a šikovný kluk. Musí se mu teď strašlivě škytat, když o sobě čte takové blbosti. Fúzní reakce je něco jiného než štěpná. A fúzor není ani fúzní reaktor a už vůbec ne štěpný reaktor. Věta "v 11 si na internetu koupil plutonium a ve svých 14 letech se podle Popular Science stal úředně nejmladší osobou na světě, která postavila štěpný reaktor." navozuje dojem, že sehnal plutonium a pomocí něho postavil štěpný jaderný reaktor. On ovšem v těch čtrnácti letech postavil fúzor. Což je zařízení, které pomocí elektrického pole urychluje ionty. Při jejich srážkách pak mohou v jaderných reakcích probíhat i fúze. Takové zařízení se dá využít jako zdroj neutronů a i studenti u nás na fakultě je stavěli. Vyrábí se i komerčně. Že to udělá tak mladý kluk je obdivuhodné. Nejen proto, že se při tom pracuje se zdroji velmi vysokého napětí. Ale je to absolutně jiný level než štěpný jaderný reaktor.
Čerenkovův detektor je v principu velmi jednoduché zařízení. V principu stačí světlotěsně uzavřená nádrž s fotonásobiči a elektronikou pro sběr náboje. To, kolik stojí, závisí, jak kvalitní komponenty použijete a jak kvalitní detektor chcete postavit. Takže opravdu to nemusí být sta tisíce dolarů.
Ten reaktor s využitím tekutých solí je návrh na papíře, je otázka, jak je realistický, propracovaný. Takových návrhů se dělá řada třeba právě v různých pracích studentů. Ale zase, na tak mladého kluka obdivuhodné.
Je jasné, že vše zmíněné dohromady, udělané takto mladým klukem, ukazuje, že jde o výjimečný talent a obrovský slib do budoucna. Ale takhle zpackaný článek o něm je vyloženě jeho urážkou. Už z toho důvodu, že je opravdu zajímavou osobností a na netu lze o něm najít docela dost informací. |
|
Tato reakce v diskuzi, která tam byla 05.03.2013 v 21:42
poněkud opravuje celkový pohled na věc - jen potvrzuje, že ten článek by převzat zřejmě odněkud z bulváru. |
| 06.3.2013 - 00:04 - Machi | |
|
citace:
Tady je reakce pana Wagnera z diskuse pod článkem:
(btw kolem stavění fusorů je celá komunita amatérských experimentátorů -...
To hlavně vypadá, že autor článku na Oslu nevěděl o čem píše, takže se nechal zmást "chytrými" diskutujícími a "opravil" fůzní na štěpný.
Plutonium kde vzal netuším, ani v článku Popular Science, ani na blogu TED to není - http://blog.ted.com/2013/02/27/good-energy-comes-in-small-packages-taylor-wilson-at-ted2013/.
A fůzní reaktor je zařízení, které kontrolovaně produkuje energii slučováním jader prvků. Jestli se tam dá řadit fúzor už je asi spíše otázka dohody. |
| 06.3.2013 - 00:19 - ...bo | |
|
citace:
...A fůzní reaktor je zařízení, které kontrolovaně produkuje energii slučováním jader prvků. Jestli se tam dá řadit fúzor už je asi spíše otázka dohody.
Energie ze sloučených jader ve fuzoru zdaleka nepokryje energetické vstupy. Je to relativně účinný zdroj neutronů,ale k energetické produkci se nehodí. |
| 06.3.2013 - 00:34 - Machi | |
|
Na tom nesejde, v USA je pojem fúzní reaktor evidentně dost široký, takže nebere v úvahu jestli se vyprodukuje více energie, než kolik se jí spotřebuje. Stačí fakt, že dochází k fůzi.
Viz dřívější odkaz na Wisconsinskou univerzitu, kde se pojem fussion reactor také vyskytuje i u IEC zařízení.
Kdybychom byli hnidopiši a brali jen zařízení, které si na sebe "energeticky vydělá", pak žádné takové není k dispozici (teoreticky snad JET a JT60). |
| 06.3.2013 - 00:43 - ...bo | |
|
Když praštíte pěstí do vody, zaručeně pár jader deuteria bude fůzovat.. takže taky máte fůzní reaktor... 
|
| 06.3.2013 - 01:15 - Machi | |
|
Tak pokud se dá boucháním pěstí do vody získat užitečná energie kontrolovaným způsobem, tak proč ne.
Nicméně pochybuji, že by tomu tak bylo. |
|
asi tolko uzitocnej energie ako zo vsetkych ostatnych fuznych reaktorov v sucasnosti, pokial viem  ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 06.3.2013 - 11:27 - Machi | |
|
Jo, to je vlastně pravda.
No tak řekněme, že bouchání pěstí do vody narazilo na technologické limity a do budoucna je neperspektivní. |
| 12.3.2013 - 21:24 - Jan Balabán | |
|
Svého času jsem se rozhodl zjistit si, jak vznikl náš vesmír. Prostě mne to zajímalo. Nebyl to zrovna lehký úkol, ale tak jako jsem dosud zvládl všechno, do čeho jsem se pustil , tak ani tenhle oříšek pro mne nebyl dost tvrdý !!
Z čeho jsem vycházel ?? Tak především jsem počítal už od začátku s tím, že tak jako nemá žádný smysl měřit metr metrem, tak nemá smysl se ptát po stáří vesmíru zevnitř. Časem je možno orientovat jen události ve vesmíru, avšak nelze jím orientovat samotný vesmír, protože čas je jeho imanentní vlastností.
V čase NULA čas vyplynul z nekonečně velké hustoty v sigularitě, čas do té doby ve vesmíru /menším jak atom/ neexistoval, stojící čas je nesmysl, znamenal by totiž to samé, co žádný čas. Odebíráním energie času bychom jen vytvořili další prostorový rozměr bez historie. Na "počátku" vesmíru tedy nebyl žádný čas , čas který neplyne není už čas. Zastavením času bychom dosáhli jenom zhmotnění veškeré jeho energie do singularity bez budoucnosti.
Každá dimenze, která se rozpíná menší rychlostí ,než je právě čas, tedy rychlostí nedosahující rychlosti času, nabývá svůj prostorový projev. Jinak řečeno - čas, který by se pohyboval pomaleji, než svou limitní rychlostí, přestal by býti už časem, ale stal by se obyčejným prostorovým rozměrem. Čas má nulový prostorový rozměr stejně, jako má foton nulovou klidovou hmotnost.
Nemá tedy žádný smysl určovat "zevnitř" rozměr vesmíru nebo jeho stáří. "Počátek" vesmíru byl bez času a prostoru, čas neexistoval a vyplynul "později" ze samotného "uvolněného plynutí" času. |
| 12.3.2013 - 22:52 - wintermute- | |
|
citace:
stojící čas je nesmysl, znamenal by totiž to samé, co žádný čas.
Ak si spocitate rovnice vseobecnej teorie relativity pre ciernu dieru, (odporucam pouzit sfericke suradnice), tak zistite, ze zatial co mimo ciernu dieru, sa mozete pohybovat v priestore, ale plynutie casu je mozne spomalovat alebo zrychlovat, ale nie menit jeho smer plunutia (minulost -> buducnost), ani zastavit, za horizontom udalosti sa mozete v case pohybovat lubovolne vratane zastavenia, alebo dokonca sa viete pohybovat aj v case spat. Co, ale ovplyvnit neviete, je smer vaseho pohybu smerom k singularite. Casova dimenzia a priestorova (vo sferickej sustave r), sa prehodia. |
| 13.3.2013 - 11:47 - Jan Hovora | |
|
| Jeste by se sluselo dodat, ze nic jako sfericka CD s jednoduchou Schwarcildovskou metrikou asi neexistuje, vsechny CD ktere zname rotuji (neni ani znam mechanismus jak by mohla vzniknout nerotujici CD krom teoretickych primordilanich CD ktere se uz museli davno odparit). Krom toho ze rotuji, take rotuji velmi rychle, diky tomu maji tz. Kerrovu metriku, ktera je mnohem slozitejsi s vnitrnimi horizonty. |
| 13.3.2013 - 16:02 - wintermute- | |
|
citace:
Jeste by se sluselo dodat, ze nic jako sfericka CD s jednoduchou Schwarcildovskou metrikou asi neexistuje, vsechny CD ktere zname rotuji (neni ani znam mechanismus jak by mohla vzniknout nerotujici CD krom teoretickych primordilanich CD ktere se uz museli davno odparit). Krom toho ze rotuji, take rotuji velmi rychle, diky tomu maji tz. Kerrovu metriku, ktera je mnohem slozitejsi s vnitrnimi horizonty.
To je pravda, ale to je uz omnoho tazsie pocitat, aj ked s pomocou dobreho SW to nieje az tak tazke, ale nebudeme robit reklamu. Aj v rotujucej pod horizontom plati to co som pisal.
pa3k |
|
citace:
citace:
http://www.nature.com/news/quantum-gas-goes-below-absolute-zero-1.12146
http://tech.sme.sk/c/6658775/vedci-prekrocili-absolutnu-nulu.html
"Vedci prekročili absolútnu nulu"
nejedná sa skôr o "virtuálnu" zápornú hodnotu?
"štatistické kúzlo"?
"Zvyčajne majú tieto častice priemernú energiu, pár z nich má väčšiu.
Ak systém náhle „obrátite“ a väčšina častíc má zrazu väčšiu energiu a pár z nich menšiu, môže následne skočiť aj teplota a systém sa akoby „schladí“ na teplotu, ktorá je mierne nižšia ako absolútna nula."
Ak by to este niekoho zaujimalo, tak velmi dobre je vysvetleny aj pojem teplota aj zaporna teplota pre lajkov tu:
http://www.tyzden.sk/lampa/lampa-fyzika-08-01.html
http://www.tyzden.sk/lampa/lampa-co-je-najnizsia-teplota-2.html
Ale treba pozerat co najskor, lebo po case maju prispevky z archivu spoplatnene. Ale z darma sa da stiahnut cisto len zvuk z iTunes:
https://itunes.apple.com/us/podcast/vecer-pod-lampou/id381967634
|
|
| @wintermute: thx ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
20 minut plků, než z nich vypadla ta jednoduchá klička. Jestliže si teplotu položím rovnu energii (kinetické) částic izolovaného systému a pak těm částicím z venčí půjčím energii, aniž bych jim energii dodal (elmag polem), tak přepočteně mají vlastně nižší teplotu než 0K. Reálně ji však nemají, energii půjčenou elmag polem nedokáží atomy přeměnit kinetickou energii pro zvýšení termodynamické teploty izolovaného systému.
Tohle mohli říci na začátku a nechodit kolem horké kaše.
A pánové z počátku vypadali, že tomu ani za mák sami nerozumí. Tyhle pořady už fakt nejsou pro mně. Já potřebuji takhle triviální vysvětlení hned a ne se k tomu dostávat přes nějakého papeže a 20 minut neurčitých vět od lidí, co celou dobu něco veledůležitého hledají na podlaze. |
|
@cernakus:
to je ten problém - ty (čiastočne aj ja, etc.) máš istú predstavu, o čo tam ide
pre ľudí, ktorí takú predstavu nemajú... je ten úvod a tie prirovnania k magnetom a pod. dôležité
tá relácia chodí s prestávkami už niekoľko rokov... preberali tam už všetko možné - zvyčajne to vysvetľujú takýmto spôsobom, keďže to pozerajú ľudia, ktorí vôbec tomu nerozumejú... a celkom sú tie časti s fyzikou obľúbené...
popularizácia vedy) ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
20 minut plků, než z nich vypadla ta jednoduchá klička. Jestliže si teplotu položím rovnu energii (kinetické) částic izolovaného systému a pak těm částicím z venčí půjčím energii, aniž bych jim energii dodal (elmag polem), tak přepočteně mají vlastně nižší teplotu než 0K. Reálně ji však nemají, energii půjčenou elmag polem nedokáží atomy přeměnit kinetickou energii pro zvýšení termodynamické teploty izolovaného systému.
Tohle mohli říci na začátku a nechodit kolem horké kaše.
A pánové z počátku vypadali, že tomu ani za mák sami nerozumí. Tyhle pořady už fakt nejsou pro mně. Já potřebuji takhle triviální vysvětlení hned a ne se k tomu dostávat přes nějakého papeže a 20 minut neurčitých vět od lidí, co celou dobu něco veledůležitého hledají na podlaze.
Asi si si zle precital co som napisal. Koniec mojej prvej vety, hlavne slovo "lajkov". Ver tomu, ze ti traja, tomu rozumeju velmi dobre. Problem je s tym stvrtym. Ale zas v daka nemu, tomu porozumie omnoho viac ludi, ako keby tam len napisali rovnice.
|
|
winterminute:
no nevím, ač jsem laik (já jsem vystudoval silnoproud elektro - výrobu a rozvod energie + komerční elektrotechniku, takže v oblasti termodynamické fyziky nízkých teplot jsem laik), tak umím vysvětlit vědu laikům podstatně lépe než oni vědci. Pravda, zřejmě zde platí: Kdo umí, ten umí a kdo neumí ten učí." Ale mám podezření, že to jak probíhal a probíhá ten pořad bude režisérský záměr, nežli spontánní debata.
Ale máš pravdu, chyba je ve mně. Pořad v televizi, navíc pro laiky, není pro mně. Tudíž i moje kritika je subjektivní. |
|
| keď si vezmeš, na aké publikum je tá relácia zameraná... tak v tom porovnaní laik nie si ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
20 minut plků, než z nich vypadla ta jednoduchá klička. Jestliže si teplotu položím rovnu energii (kinetické) částic izolovaného systému a pak těm částicím z venčí půjčím energii, aniž bych jim energii dodal (elmag polem), tak přepočteně mají vlastně nižší teplotu než 0K. Reálně ji však nemají, energii půjčenou elmag polem nedokáží atomy přeměnit kinetickou energii pro zvýšení termodynamické teploty izolovaného systému.
A na toto si ako konkretne prisiel? Som si to pre istotu pozrel este raz, ci to tam niekto taky nezmysel nepovedal, ale nepovedal. Vysvetlovali to dost naokolo, ale toto tam nikdy nepadlo. Este by som upozornil, ze energia sa v ziadnom pripade nerovna teplote. Je tam urcita korelacia, ale prave nutna vlastnost systemov so zapornou teplotou je ta, ze s rastucou energiou im teplota klesa. Dalsia vec ked ma system zapornu teplotu, tak v ziadnom pripade nema energiu nizsiu ako system blizky absolutnej nule. Ma ju omnoho vyssiu. |
|
winterminute:
od 12:00 do 15:23
Soustřeď se na jejich slova:
1) Teplotu si definujeme jako pohyb
2) Pohyb je téměř utlumen (Ek->0, T=0K)
3) Ve vytvořeném prostředí jsou atomy usazeny při této teplotě na nízké hladině potenciální Energie (například Ep=1eV)
4) Vnějším magnetickým polem (které nezapočítáváme do systému) půjčíme (dodáme) energii a atomy skokově změní svoji Ep
5) SYSTÉM MÁ STÁLE STEJNOU NÍZKOU TEPLOTU, ALE Ep odpovídá systému s podstatně vyšší teplotou než 0K
6) Pokud jsi si definoval teplotu jako Ek při nějaké Ep, tak když tento stav PŘEPOČÍTÁŠ (to tam přesně říká ten čumil do podlahy, PŘEPOČÍTÁŠ) tak ti vyjde teplota ZÁPORNÁ.
Tedy ano, čím více energie systému elmag pole PŮJČÍ (to je ... důležití, kdyby jí totiž dodal, tak se přemění na Ek a změní se ti reálně teplota toho systému z 0K na třeba xK, protože jsi si ji definoval jako pohyb částic systému a to nechceš pro následující přepočet), tím nižší je ta PŘEPOČTENÁ teplota.
Co na tom nechápeš, že si myslíš, že to interpretuji nesmyslně?!
Mimochodem dal by se najít analogický jev. Např. excitace elektronů v elektronové slupce atomů (jedná se o principiálně podobný, ne stejný jev!).
Je to prostě klička, matematická hříčka. Stejná, jako když překonáš rychlost světla tím, se protuneluješ časoprostorem. Doopravdy tvé tělo rychlosti světla nedoáhne, ale protože my definujeme rychlost tak, že v=s/t, tak postačí, když dráhu s=|B(x,y,z)A(x,y,z)| urazíš rychleji než světlo.
Mod: odstraněno vulgární výrazivo |
|
Cernakus: system so zapornou teplotou je taky system, pri ktorm pri dodani energie znizis pocet stavov v,ktorych sa moze nachadzat.
Ked by si dal k sebe tento system a system s najnizsou teplotou aku dosiahli pred prepolovanim, tak energia bude prechadzat so systemu so zapornou energiou do systemu teste nad absolutnou nulou.
Nieje to matematicka hracka, je to o,tom, ze po pridani energie klesne entropia a to je mozne len vtedy ak ma system zapornu teplotu.
Je vto ec definicie teploty a ako som pisal v uplne prvom prispevku, pred tou diskusnou relaciou, nieje to nic vynimocne. Taketo systemy su zname uz velmi dlho. Teraz to bol akurat novy system. A pre PR este k tomu zamiesali vyskum temnej hmoty.
Zaporna teplota neznamena, ze system ma nizsiu energiu ako system velmi blizky absolutnej nule.
V tej relacii je to niekolko krat vysvetlene, aj z matematickeho aj z fyzikalneho hladiska.
V jednej casti to velmi dobre prirovnava k odporu. Ak ma nieco zaporny odpor este neznamena, ze pri urcitom napati cez to bude tiect vacsi prud ako pri rovnakom napati pri kladnom odpore. Ale znamena to opacny krivku zavyslosti prudu na napati.
Tak isto zapornu teplotu ma system v ktorm napr, klesa entropia s pridavanim energie. Kladnu teplotu ma system kde je to napr. naopak s rastucou energiou rastie entropia. |
|
| Uvědomuješ si, že říkáme to samé, že jo? |
|
citace:
Uvědomuješ si, že říkáme to samé, že jo?
Nezda sa mi to. A v principe mi to zacina byt jedno.
Neviem kde ty vidis poziciavanie energie. Ja tam vidim len normalne dodavanie energie. Tak isto tam nieje ziadna energia,ktora by sa nezapocitavala. Odporucam nastudovat si original publikovany v Sience. A nevidim ani ziaden problem v tom ako to ti traja pani vysvetluju. Tak isto neviem z kade mas ty to, ze si niekto definuje teplotu ako energiu Ek. Ako som uz uviedol teplota nerovna sa energia. To je ako keby si povedal, ze,odpor rovna sa prud.
|
|
