|
>STS nema tuto moznost kvuli tomu, ze nikdy nebyla zapotrebi.
Ano, nikdy to nebolo v specifikacii, nie ze by to nebolo nutne. Rusi to vyvinuli s nutnosti, pristat je nutne hoci aj s mrtvou posadkou. A podla moznosti v Rusku. Alebo Kazachstane.
>To ze to je nejspis jen kopie STS napovida zejmena fakt, ze ma stejny tvar.
Rovnaky tvar nepotvrdzuje (ani nevyvracia) kopirovanie. Korelacia nie je kauzalita. |
|
Rozdíl mwzi rusy a američany je ten, že v americe vědu platí z přebytků společnosti nebo ze soukromých zdrojů a to jen v tom případě, že je naděje na návratnost, v rusku, číně, indii a dalších zaostalých zemích velmocenské ambice tytí na úkor obyvatelstva, které je v jejich důsledku neurvale ožebračováno a vládnoucím klikám je zcela jedno, zmizí-li tyto peníze v nedohlednu a už vůbec je nezajímá návratnost a slovo rentabilita vůbec neznají. |
|
citace:
>To ze to je nejspis jen kopie STS napovida zejmena fakt, ze ma stejny tvar.
Rovnaky tvar nepotvrdzuje (ani nevyvracia) kopirovanie. Korelacia nie je kauzalita.
AERODYNAMIKA MÁ ZÁKONY PLATÍCÍ PRO VŠECHNY. Podívejte se na letadla, kdo kopíruje od koho? Atp. atd. |
|
Schopnosti Buranu - bezpilotný let bol okrem iného uskutočnený aj preto, že letový exemplár nebol vlastne nikdy celkom dokončený. Chýbali nejaké systémy zabezpečenia životných podmienok... Sovieti a neskôr Rusko boli v tom čase už v takých ekonomických sračkách, že neboli peniaze ani na neporovnateľne dôležitejšie veci ako vývoj a dokončenie Buranu. Treba mať na pamäti, že STS, rovnako ako Buran, boli primárne vojenské prostriedky, určené pre "hviezdne vojny".
Buran je asi rovnaká kópia STS ako je AK-47 kópiou StG 44. Z veľkej diaľky a pre niekoho, kto sa vo veci nevyzná. Zvonku sa podobajú, "črevá" sú úplne iné.
Pred Buranom existovali v ZSSR najmenej dva ďalšie projekty, ktoré majú podobnú koncepciu.
OS-120 z roku 1975 bol prakticky kópiou STS - orbiter s tromi hlavnými motormi, veľká palivová nádrž bez motorov a štyri štartovacie bloky s kvapalinovými motormi (ako mala Energia)
OK-92 z roku 1976 - orbiter s jedným veľkým raketovým motorom (havarijný systém?) a dvomi prúdovými motormi D-30, centrálny stupeň s tromi motormi, štyri kvapalinové štartovacie bloky (prakticky trojmotorová Energia).
Buran, verzia z roku 1978 - orbiter s tromi manévrovacími raketovými motormi a dvomi prúdovými motormi, raketa Energia
(zdroj: http://www.buran.ru/htm/history.htm )
citace:
Nejhorsi je vrazet prachy do neceho o cem nemate jistotu ze to muze fungovat.
Vymýšľať koleso... Čínsky prístup je v tomto celkom rozumný - kúpiť vzorový kus, hoci aj predražený, je vždy výhodnejšie, ako skúmať všetky, často slepé, cesty vývoja.
|
|
Okrem Buranu existoval aj projekt MTK-VP z roku 1976. Tvarom zodpovedal družici Kosmos 1445 - plochý vztlakový trup... Z tabuľky na vyššie uvedenom webe je zaujímavý jeden údaj, ktorý naznačuje, prečo bol projekt opustený: Kým bočný manéver pri zostupe z orbity je u raketoplánov STS a Buran 2100-2200 km, u MTK-VP to bolo 800-1800km. Buran (presnejšie OK-92) s pomocou prúdových motorov mal možnosť bočného manévru až 5100km.
Ako napísal mm: citace:
Rusi to vyvinuli s nutnosti, pristat je nutne hoci aj s mrtvou posadkou. A podla moznosti v Rusku. Alebo Kazachstane.
Prúdové motory a s nimi spojený dva krát väčšia diaľka stranového manévru by tento názor podporili. |
|
| Mimochodom, čo si myslíte o projekte Energia 2 GK-175 ( http://www.buran.ru/htm/41-3.htm ). Prinajmenšom návratové bloky "prvého" stupňa sú zaujímavý nápad. |
|
citace:
citace:
>To ze to je nejspis jen kopie STS napovida zejmena fakt, ze ma stejny tvar.
Rovnaky tvar nepotvrdzuje (ani nevyvracia) kopirovanie. Korelacia nie je kauzalita.
AERODYNAMIKA MÁ ZÁKONY PLATÍCÍ PRO VŠECHNY. Podívejte se na letadla, kdo kopíruje od koho? Atp. atd.
Pokud porovname napriklad moderni bojova nebo dopravni letadla, pak je to jasne. Stejna funkce, nosnost, stejny pocet motoru atd. Jenomze STS a Buran jsou podobne jen na prvni pohled.
Duvod proc si myslim ze Buran je kopie je prave tento. Rusove proste obslehli Orbiter a napasovali ho na svoje podminky.
Buran totiz NEMA tri znovupouzitelne motory o vysokem tahu. Muze tedy byt znacne mensi a lehci pro uplne stejnou funkci.
Buran nevznikl optimalizaci designu, ale prostym "obslehnutim" tvaru STS. Jinak by nikdy nemohl vypadat stejne. Nebyl k tomu zadny duvod krome politickeho zadani a snahy usetrit za vyvoj. |
|
K čemu by jim byl orbiter menší než STS? Výhoda v buranu je o 10 tun vyšší nosnost při přistání. A o to obecně šlo. Uvažovalo se, že by mohlo být možné stahovat dolů družice až o velikosti, které byl schopné vynést Proton. V té době už byli Rusové schopni tvořit dlouhověko konstrukce, ale elektronika rychle zastarávala - nápad sundat drahou družici dolů, zmodernizovat a pak poslat zpět, to byl jeden z hlavních důvodů pro STS. To že se to nakonec nerealizovalo je už věc jiná.
Jinak koukněte na americké projekty náhrady raketoplánu a klipper. Od raketoplánu se liší hlavně velikostí, ostatní tvary zůstávají víceméně zachovány. |
|
citace:
Buran totiz NEMA tri znovupouzitelne motory o vysokem tahu. Muze tedy byt znacne mensi a lehci pro uplne stejnou funkci.
Pokiaľ má Buran slúžiť na rovnaký alebo podobný účel ako STS, nemôže byť výrazne menší - prevážnu časť trupu zaberá nákladový priestor.
Zaujímavou otázkou je problematika "opakovane" použiteľných motorov, zvlášt v cenovej oblasti. Sú skutočne výhodnejšia ako "jednorázové" motory, pokiaľ sa zohľadnia výrobné náklady a náklady na medziletovú údržbu? |
|
citace:
k časopisu KOZMOS č. 5/07 :
l/ autor článku neví, že V1 byla letounová střela Fi-103 s náporovým motorem - tryskový bezpilotní letoun.
2/ do nebe vynáší Ciolkovského a zcela pomíjí skutečného průkopníka prof. Goddarda, který nejen, že byl autorem 200 patentů, ale postavil první funkčí rakety na kapalná paliva, stabilizované garoskopy, vybavené přístroji , padáky atd..
Žádné závody o to kdo první vykročí do vesmíru se nekonaly, pouze USA zaspaly svoji příležitost
3/ první družice měla cca 5 hvězdnou velikost, nebyl vůbec jasná, autor si spletl družici s nosnou rakeou, která díky impozantním rozměrům byla o několik hvězdných velikostí jasnější.
4/Před startem Sputniku-1 nebyl proveden ani jeden pokus v projektu Vanguard, let označené jako TV-1 byl letem rakety Vikung 13 v rámci projektu Vanguard a navíc byl tento let zcela úspěšný, druhý let v projektu byl opět letem rakety Viking-14, uskutečnil se 230101957 a byl opět úspěšný.
atd.
Můj názor se nezměnil. Považuji chybky za prkotiny, které by vadily ve vědeckém rozboru. V populárním článku je lze připustit, protože nemění smysl popisovaných událostí.
1)Tuto výtku lze připustit, i když V1 se běžně označuje za raketu bez ohledu na její motor a křídla a rozhodně to je předchůdce skutečné rakety V2.
2)Článek je na jednu stránku a nemůže se proto zmínit o všech. Protože je věnován Sputniku 1, je snad celkem logické, že se zmiňuje o Ciolkovském. Snažení o vypuštění družice za závody považuji a na tom nic nemění zkutečnost, že je nikdo oficiálně nevyhlásil a že si Američané tehdy ani nepřipouštěli, že by mohl být někdo lepší než oni.
3)Pokud bychom se měli handrkovat o slovíčka, pak v článku se uvádí doslova: „... deň po vypustení zaznamenali všetky observatoriá nový, pohybující sa objekt na oblohe, podobný jasnej hviezde ...“ Protože 5 magnituda je za velmi dobrých pozorovacích podmínek na hranici viditelnosti pouhým okem, je pro observatoře (předpokládám, že se tím mysleli astronomické) opravdu jasnou hvězdou.
4)Vím, že nějaká americká raketa, dokonce při oficiálním pokusu o start s družicí s velkou slávou a publicitou, vybuchla hned na rampě. Nevím, zda to bylo před Sputnikem 1 nebo po něm (asi spíše po něm), ale pokud se provedly úspěšné pokusy s nosnými raketami před Sputnikem 1, tak nic nevynesli. První skutečné pokusy o start americké družice byly opravdu neúspěšné bez ohledu na to, zda to bylo před nebo po Sputniku 1.
Váš názor by se asi hodil do tématu popírání, protože článku přisuzuje jiný význam a účel, než pro jaký byl určen, a z toho vyvozujete závěry. |
|
citace:
O TU-144 nemá cenu se bavit? No nemá - pokud neuznáte, že kromě aerodynamiky je to úplně jiné letadlo. Vnější vzhled je dán právě tou aerodynamikou - ovšem takřidélka místo přečerpávání paliva jako u Concordu...
Kopií čeho má být Buran? STS? Koukněte se na ně - a jediné společné je zase vnější vzhled, takže aurodynamika. Od základní koncepce - Buran je náklad vynášený raketou Eněrgija, takže má mnohem méně namáhané motory než STS, na který je navěšena pomocná nádrž. Od začátku jiný stroj.
Kalašnikov? Kopie čeho? Přiznávám, že v téhle technice se vyznám na úrovni vojáka ZVS. Tedy pucovat, razborka-sborka. Historie mě nezajímala.
Dobrý večer, orbiter Shuttlu a orbiter Buran jsou tak podobné, že se vskutku nabízí otázka do jaké míry jde o špionáž, či do jaké míry je ten americký tak skvělý, že mu je ten ruský tolik podobný:) Tolik ke kosmonautice, samopal Kalašnikov vychází z německého StG43 a jeho vylepšené verze StG44. Princip je stejný, jen kov vyměněn za dřevo, a o TU-144 toho moc nevím, ale opět jako u raketoplánů: letadlo je téměř stejné jako Concorde (nebo aspoň mimořádně podobné(a americké XB-71 je přeci dost odlišné)Opakuji, že nezpochybňuji kvality ruské kosmonautiky..viz příspěvek výše.. |
| 27.11.2007 - 21:14 - Dodor | |
|
I když připustíme že vnitřek buranu je odlišný. Tak přecejen vypadá že design dělal stejný archtekt a je to opravdu zajímave i když člověk může tvrdit že aerodynamika platí pro všechny. Přece jen to lza pojmout 100 a 1 způsoby. Viz. srovnání karoserii sportovních aut, super-vlaků atd. atd.
opravdu by mě zajímalo jak od odlišného návrhu EPOS nebo BOR (se tušímjmenoval):
se dostali až k tomuhle designu:
Bez toho aniž přetím viděli alespoň nástin konstrukce STS by to byla velká náhoda.
K těm stíhačkám které tu někdo chtěl předchudce Mig-25 a Mig-31
XF-108 Rapier: http://en.wikipedia.org/wiki/XF-108_Rapier
nikdy však nesloužil.
 |
| 27.11.2007 - 21:17 - Dodor | |
|
wow ono to neumí přizpůsobit image size 
k tomu Migu 25 se dá ještě přirovnávat:
A-5 Vigilante
http://en.wikipedia.org/wiki/A-5_Vigilante
Ten už létal a létá tuším dodnes pro NASA.
 |
| 27.11.2007 - 22:18 - Patek | |
|
EPOS měl s Buranem asi tolik společného, co X-24B s STS.
XF-108 Rapier má křídlo tvaru delta a MiG-25 je po aerodynamické stránce klasické koncepce, což je dost velký rozdíl. Tvrzení, že MiG-25 je okopírovaný XF-108 Rapier je stejný jako tvrzení o okopírování SST od Boeingu evropským Concordem |
|
citace:
EPOS měl s Buranem asi tolik společného, co X-24B s STS.
XF-108 Rapier má křídlo tvaru delta a MiG-25 je po aerodynamické stránce klasické koncepce, což je dost velký rozdíl. Tvrzení, že MiG-25 je okopírovaný XF-108 Rapier je stejný jako tvrzení o okopírování SST od Boeingu evropským Concordem
Netvrdím, že Mig-25 je kopií XF-108..spíš jde o koncepci, ale zajímavější je přísun informací a srovnání STS-Buran, za což děkuji. Podobnost orbiterů Vám nepřijde zarážející?:) |
|
| nechci tu probírat letadla, jen jsem se špatně vyjádřil, křídla mají jiná, ale využití mělo být obdobné(proti strateg.bombardérům) rychlost taky kolem Mach 3, ještě k EPOS: nejde o orbiter, takže bych to bych taky nesrovnával s Buranem |
|
Nákresy
Mig-25 http://www.enemyforces.com/aircraft/mig25_sh.jpg
A-5 Vigilante http://www.militaryfactory.com/blueprints/imgs_ac/a5.gif
XF-108 http://en.wikipedia.org/wiki/Image:F108a_drawing.jpg
F-14 http://www.aerospaceweb.org/aircraft/fighter/f14/f14_schem_01.gif
F-15 http://www.aerospaceweb.org/aircraft/fighter/f15/f15_schem_01.jpg
Mig-25 a XF-108 majú spojitosť - Mig-25 bol vyvýjaný ako stíhač proti "trojmachovému" bombardéru XB-70 Valkirie, doprovodnému XF-108 a prieskumnému SR-71 (vtedy ešte YF-12/A-12)
|
|
Niečo z dejín sovietskych raketoplánov:
http://www.astronautix.com/craft/bor4.htm
http://www.astronautix.com/craft/bor5.htm
http://www.astronautix.com/craft/lks.htm
Texty a obrázky (v ruštine) o možnom / predpokladanom použití:
http://www.buran.ru/htm/bors.htm
http://www.buran.ru/htm/spirit.htm
|
|
Porovnanie STS a Buranu: http://www.buran.ru/htm/compar.htm
Nákresy štruktúry raketoplánov STS a Buran: http://www.buran.ru/htm/kks-shut.htm a http://www.buran.ru/htm/techno.htm |
|
| Podobnosť zrejme nebude náhodná :-), aj keď to zasa nie je priamo kópia. Sovietsky konštruktéri zrejme STS videli a urobili po svojom. Kým STS prakticky na orbiteri stojí a padá, Buran je skôr "prívažok" k Energii. |
| 28.11.2007 - 09:06 - Ervé | |
|
| Buran je podle mě mnohem horší než STS. Buran není "přívažek" Eněrgije: Eněrgija nemá smysl bez Buranu a Buran nemá smysl bez Eněrgije. STS vychází z koncepce záchrany všeho, co je důležité - zachraňuje všechny motory a celý řídící a nav. systém. Nahoru a hlavně dolů vynese velký náklad, ale reálně využitelný - Spacelaby, družice, MPLM. Eněrgija ničí všechny motory a celý svůj ŘS, stejně jako Saturn 5 nebo N-1. Buran má automatické přistání a nenese žádné motory, tak k čemu velká kabina posádky? Jednodušší než návrat velkých bloků je výměna bloků elektroniky a dalšího vybavení, jak to dělá NASA u Hubblu. Samotná Eněrgija měla nosnost tak velkou, že pro jiné lety než je Měsíc, Mars nebo Hvězdné války neměla smysl. Když USA zrušila hvězdné války, pořád byla spousta úkolů, které efektivně STS plnil a plní. STS vozí jen 1 člověka k ISS (a předtím k Miru), ale při 7 lidech není problém vézt 4, pokud bude kam. Američané uskutečnili 120 letů raketoplánu, přes všechny problémy to byl a je významný a úspěšný systém. Rusko vrazilo obrovské peníze do Buranu a Eněrgije, a jediným významným úspěchem je motor RD-171 (RD-180). |
|
| aerodynamika má své zákony, pokud se má postavit stroj srovnatelných výkonů na špičkové úrovni, pak jedo koncepce, potažmo i tvary budou velmi podobné.Záleží pak na tecnologické úrovni realizátora zda a s jakým výsledkem to dokáže či nedokáže. Jako příklad slouží zcela funkční Concord a zcela nefunkčí více méně propagandistický Tu 144. |
|
| Jako laikovi mi přijde, že zásadní obrat nastal mezi BOR4 a BOR5, BOR4 mi přijde původní a originální, na jedné stránce uvedené nickem Alchymista je nákres kosmoplánu odvozeného od BOR4 jak "sedí" na Energii, tak před tím bych smekl a nepodezíral Rusy z okopírování Orbiteru, BOR5 je však jasně kopií STS Orbiteru. Zajímalo by mne jak došlo k té změně, opět jako laika mne napadá, že letové zkoušky BOR4 nedopadaly jak měly, ale to je jen odhad... |
|
Článek v KOZMOSU má jako téma vznik kosmické éry a to co předcházelo startu Sputniku-1, jehož startovní datum se za její vznik obecně považuje. Z tohoto důvodu by měl objektivně popsat mnou napadené události a fakta. Článek nejen, že tak nečiní, ale produkuje zjevné nepravdy. Kardinální nepraVDOU JE, ŽE BY STARTU sPUTNIKU-1 PŘEDCHÁZEL NĚJAKÝ ZÁVOD o to kdo jej první vypustí, to ivokuje zcela opačný pohled na úroveň vědy a techniky v USA a SSSR a to tak, že SSSR byla vyvInutější a USA ji " doháněly". Pravdou je ale, že USA byly schopny již několik let družici kdykoli vypustit a bránily jim v tom přehnané ohledy na světové veřejné mínění manipulované sovětskou propagandou - to by byl pro sověty bonbónek, kdyby USA vstoupily do kosmu vojenskou rakedou a navíc zkonstruovanou pod vedením von Brauna.Vtomto smyslu pseudointelinté levicového smýšlení vyvíjeli - možná, že v sovětském žoldu, na vládu USA takový tlak, že pokusy o vypuštění družice von Braunovi přímo zakázala a mimo jeho vývojové centrum k tomuto účelu vyvíjela zcela civilní raketu Vanguard, jejíž první let se uskutečnil 23.lO.1957 - TV-2 ve dvoustupńové variantě / první a třetí stupeň / a nemohl být tedy pokusem o vypuštění družice. Pokusy označené TV-0 a TV-1 byly lety posledních raket Viking, jejichž modifikací byl první stupeň Vanguardu- v mém prvém příspěvku je zde v tomto místě nepřesnost, za niž se omlouvám.
Smysl článku lze proto chápat a oprávněně nutno proti tomuto zkreslení protestovat,jako informaci pro čtenáře, že v době sputniku-1 nebyly USA přes svoji veškerou snahu schopny družici vypustit a že je tehdejší SSSR předstihl nikoli podvodem, ale v čestném závodě.
V rámci objektivity však musím připustit, že i kdyby sověti před vypuštěním Sputniku zveřejnili konstrukci jeho nosné rakety nemělo by to asi valný vliv, protože jen málokdo bY VĚŘIL TOMU, ŽE TO VŮBEC POLETÍ.
Článek zcela účelově a zcestně označuje von Brauna za vedoucího člověka americké kosmonautiky, který závodil s Koroljoven, o to, kdo první družici vypustí, kdyby tomu opravdu tak bylo, měly USA družici již v roce l953 / von Braunův projekt MOUSE/, pravda je taková, že v předmětné době byl von Braun zcela na vedleší koleji a na kosmický program USA neměl vůbec žádný vliv. "Zelenou" pro vypuštění družice dostalteprve po neúspěchu Vangardu TV-3 6. prosince 1957 a také v rekordně krátké době družici postavil a vypustil.Čili článek označuje raketového genia von Brauna za poraženého mužikem Koroljovem a to je zcela evidentní lež a zlovolný útok na von Brauna.
Zcela chápu komunisty, že nostalgicky vzpomínají na sovětská " kosmická vítěztví " a neradi slyší, že to nebylo tak, jak líčila a stále líčí bolševická zlopropaganda.
Není to pláč " nad rozlitým mlékam" jak kdosi v diskuzi poznamenal, ale snaha o pravdivé informace na něž má člověk ve svobodné společnosti právo a novinář má POVINNOST mu je poskytovat a že autor napadeného článku tuto povinnost nesplnil je zcela evidentní. |
|
citace:
citace:
Buran totiz NEMA tri znovupouzitelne motory o vysokem tahu. Muze tedy byt znacne mensi a lehci pro uplne stejnou funkci.
Pokiaľ má Buran slúžiť na rovnaký alebo podobný účel ako STS, nemôže byť výrazne menší - prevážnu časť trupu zaberá nákladový priestor.
Pokud se podivate na vnitrni usporadani, pak je podobnost patrna i tady. Proto je jasne ze se Rusove inspirovali.
Taky je ovsem jasne, ze jinak museli Orbiter vyvinout sami. Rusove s nejvetsi pravdepodobnisti obslehli tvar a usetrili za testovani a vyvijeni vhodneho zakladniho tvaru orbiteru, protoze videli, ze to Americanum funguje.
To je to o cem jsem mluvil ze se bezne dela i dnes pri technickych navrzich. Mrknu na konkurenci vyrobky a inspiruju se. Tady neco vylepsim, tam neco pridam, tady musim brzdit protoze nevim jak na to.
Cinane udelali to same se Sojuzem a nikdo jim nemuze upirat urcite vlastni zasluhy na vyvoji. Jen jim Rusove poskytli technologii dobrovolne, kdezto plany STS poskytla NASA zrejme nedobrovolne.
citace:
Zaujímavou otázkou je problematika "opakovane" použiteľných motorov, zvlášt v cenovej oblasti. Sú skutočne výhodnejšia ako "jednorázové" motory, pokiaľ sa zohľadnia výrobné náklady a náklady na medziletovú údržbu?
Ta otazka je jiz davno zodpovezena. Mozna to bylo jasne uz v momente pred dokoncenim SSME.
Znovupouzitelnost slozitych motoru je velice draha a problematicka. Jednoduche motory lze zase vyrabet levne a seriove, takze se nevyplati je slozite zachranovat a znovu pouzit.
Uvidime co na to Merlin od SpaceX. Ten spada do kategorie mezi. |
|
citace:
K čemu by jim byl orbiter menší než STS? Výhoda v buranu je o 10 tun vyšší nosnost při přistání. A o to obecně šlo. Uvažovalo se, že by mohlo být možné stahovat dolů družice až o velikosti, které byl schopné vynést Proton.
O 10 tun vyssi nosnost pri pristani (30t?) nevyplynula ovsem z nosnosti Protonu, ale z faktu ze Buran nepristava s mrtvou vahou 3 velkych motoru. Tyto motory a podpurne struktury jsou u Shuttlu hodne vzadu, kdezto tezky naklad Buranu by byl spise uprostred orbiteru.
Ikdyby Buran mel vzadu vetsi nadrze pouze pro orbitalni manevry tak ty nadrze by byly v okamziku pristani prazdne. Proto ten napad s proudovymi motory.
Tvar obou orbiteru je proste staveny na tezky zadek - velke tezke motory. Rusove kteri okopirovali americky STS pak koukali ten zakladni tvar vyuzit jak se da.
citace:
Jinak koukněte na americké projekty náhrady raketoplánu a klipper. Od raketoplánu se liší hlavně velikostí, ostatní tvary zůstávají víceméně zachovány.
Neni delta kridlo jako delta kridlo. |
|
citace:
Článek v KOZMOSU má jako téma vznik kosmické éry a to co předcházelo startu Sputniku-1, jehož startovní datum se za její vznik obecně považuje. Z tohoto důvodu by měl objektivně popsat mnou napadené události a fakta. Článek nejen, že tak nečiní, ale produkuje zjevné nepravdy. Kardinální nepraVDOU JE, ŽE BY STARTU sPUTNIKU-1 PŘEDCHÁZEL NĚJAKÝ ZÁVOD o to kdo jej první vypustí, to ivokuje zcela opačný pohled na úroveň vědy a techniky v USA a SSSR a to tak, že SSSR byla vyvInutější a USA ji " doháněly". Pravdou je ale, že USA byly schopny již několik let družici kdykoli vypustit a bránily jim v tom přehnané ohledy na světové veřejné mínění manipulované sovětskou propagandou - to by byl pro sověty bonbónek, kdyby USA vstoupily do kosmu vojenskou rakedou a navíc zkonstruovanou pod vedením von Brauna.Vtomto smyslu pseudointelinté levicového smýšlení vyvíjeli - možná, že v sovětském žoldu, na vládu USA takový tlak, že pokusy o vypuštění družice von Braunovi přímo zakázala a mimo jeho vývojové centrum k tomuto účelu vyvíjela zcela civilní raketu Vanguard, jejíž první let se uskutečnil 23.lO.1957 - TV-2 ve dvoustupńové variantě / první a třetí stupeň / a nemohl být tedy pokusem o vypuštění družice. Pokusy označené TV-0 a TV-1 byly lety posledních raket Viking, jejichž modifikací byl první stupeň Vanguardu- v mém prvém příspěvku je zde v tomto místě nepřesnost, za niž se omlouvám.
Tak tohle jsem ještě nikde nečetl.
Proč tedy američané projeli (ne)závod o vypuštění člověka, když jim jenom vrozená skromnost bránila vypustit první družici?
Proč bylo vyhlašované APOLLO Kennedym, když ne jako reakce na úspěchy druhé strany?
Děkuji za věcnou odpověď bez politrukovského balastu. |
|
Let člověka nebyl tématem článku, ale budiž odpovím :
Ano ani závod o prvého člověka nebyl oficiálně vyhlášen, zcela jistě by sověti, pokud by se jim nepodařilo předstihnout američany lhali, že nic takového nepodnikali, stejně jako předvedli v případě Měsíce. Ano první člověk ve věsmíru byl rus dle měho nározu právě proto, že sověti znali americké plány a mohli práce na svých projektech náležitě urychlit, nebyli pod kontrolou veřejnosti a tak mohli klidně riskovat, Gagarina posadili do špionážní družice, přistával balistickým způsobem a málem, jak po desetiletích vyšlo na jevo, přišel o život.
Kenedymu bylo jasné, že musí stanovit takový cíl, který rusové prostě nedokáží a to byl Měsíc a také to nedokázali, všechno ostatní mohli nějakým způsobem i ošidit.Jako příklad bych uvedl měkké přistání sondy na Měsíci, obecně se má zato, že první měkce na Měsíci přistála Luna-9. Pokud máme na mysli řízené přistání, nezávislé na tom, zda brzdící motor skončí svoji činnost ve správné výšce, pak první měkce na Měsíci přistál Surveyor-1 a Luny-9 a 13 byly pouze " mluvící míče" typu Ranger, nebo tolik opěvované údajné přistání Marsu-3 na planetě Marsu s údajným 20 vteřinami vysílání z povrchu- zcela jasný podvod. V případě letu člověka na Měsíc nic takového nešlo, buď tam přistane a vrátí se nebo ne. Že měl Kennedy pravdu a odhadl sovětské možnosti zcela přesně dokládá fakt, že se sověti se svoji zaostalou technikou neodvážili Měsíc ani obletět, natož vstoupit na jeho oběžnou dráhu, či dokonce přistét, samozřejmě mám na mysli lety s lidskou posádkou.
Nic podobného jste nečetl právě proto, že překrucovat historická fakta bylo a stále je to ,v čem bolševik vždy mistrně vynikal a takto upravená historie, pokud se stále opakuje se nakonec stane téměř pravdou a je velmi těžké tato klišé bourat.
Krom toho článek v odborném časopise by měl užívat i odbornou terminologii, pokud vesmírem myslí kosmický prostor, tedy vše na mezinárodně definovanou výškou 84 km, pak prvý krok lidstva do vesmíru učinil von Brauna 4.10.l942, kdy jeho raketa A-4, známá později jako V-2, dosáhla výšky přes 100 km. Sověti dosáhli jako první prvé kosmické a druhé kosmické rychlosti, nutné pro udržení se na oběžné dráze Země a opuštění sféry její gravitace, ostatně před vypuštěním Sputniku-l se do blízkého vesmíru běžně létalo po balistických drahách a to i v případě sovětů. |
|
| Naozaj doporucujem vynechat politrukovske hodnotenia a sustredit sa na fakty. T.j. menej pridavnych mien (hlavne typu: bolsevicky, slobodny,...) a slovies. Takto automaticky znizujete vyznam toho co pisete. Otazka je, ci si to vobec uvedomujete. Moze to byt uz jednoducho navyk. |
| 28.11.2007 - 16:35 - Vítězslav Novák | |
|
Technicky a koncepčně je Buran lepší než STS, protože lépe odpovídá technologickým možnostem. K tomu patří i ty motory - Sověti se nepokoušeli o nemožné.
Buran byl přívažek Eněrgije, protože Eněrgija mohla létat i bez něho a vynášet velké náklady. Jak pro měsíční (nebo marsovský) program, tak velké stanice (jistě - hlavně pro hvězdné války) na LEO.
Oba jsou drahé, jejich provoz je drahý a po ukončení hvězdných válek neměli Rusové důvod s tím létat. Na rozdíl od Američanů se neodstřihli od možnosti řádově lacinějšího provozu, takže měli k čemu se vracet. Američanům nezbylo než pokračovat ve (IMHO špatné) cestě.
TU144 nebylo špatné letadlo, ale mělo mnoho společného s Concordem. Zejména hlučnost a drahotu provozu. Concorde nikdy nevyšel z červených čísel - jak Francouzi tak Britové ho celou dobu dotovali. Navzdory šílené (pro většinu lidí) ceně letenek. Sověti neměli na dotování a ani neměli dost bohatců dostatečně praštěných, aby zaplatili tolik za let v rouře a šampáňo.
BTW - byli jste někdy v Concordu? Já v muzeu v Bristolu. Je to velmi klaustrofobická roura s mimořádně spartánským vybavením. Piloti mají místa jako ve stíhačce. salón pro cestujcí není o nic lepší.
Takže Sověti létali nad Střední Asií, kde hluk tak nevadil a vozili tuším poštu. A vycouvali, protože to byl propadák. Boeing vycouval ještě před vývojem, v čemž měl pravdu.
Ale tak či tak, vše důležité na co se podíváte, je jiné. Kromě aerodynamiky. |
|
