citace:V každém případě je dobře, že se jen " nedrožkaří" a budou dvě sondy na cestě do dalekého Vesmíru s úkoly základního výzkumu.
Ti indiáni nás brzy předběhnou, když máme předsedu vlády, který kritizuje akademii věd za to, že nemá žádné patenty za základní výzkum.
Je tak hloupý, že neví, že základní výzkum patentovat nelze.
este si zapolemizujem - hoci parnik plava tam kam chce kapitan, je to za cenu spotreby velkeho mnozstva uhlia. Plachetnica sa naopak dokaze dostat tam kam potrebuje s vynalozenim minimalnej energie, s maximalnym prisposobenim sa okolitym podmienkam.
Takze, hoci elektromobily urcite nie su obdoba plachetnic, schopnost detekovat data o okolitom prostredi je urcite pozitivna vlastnost
Mimochodom, dnesne "mignonkove" elektromobily maju dojazd 300-400km (tesla). Vo vyvoji su baterie s 10x vacsou kapacitou (jedna firma s technologiou 3D miktobaterii je aj v cechach ) Skuste spocitat aky dojazd by mal elektromobil s takouto bateriou. Este stale vam spalovaky nepripadaju ako parniky?
citace:Já si ale musím rejpnout: když je tu řeč o těhle mých oblíbených metaforách, tak právě musím připomenout, že právě ty doby, kdy se lidstvo odvážně nechalo "unášet živly" byly doby, kdy se podařilo "doplout za horizont" a totálně předefinovat vnímání reality (z placaté země byla najednou kulatá, osídlená kulturami věřícími v něco zásadně jiného, a tak dále - to vše spadá do éry plachetnic).
Já si musím rejpnout do rejpnutí: v evropském kulturním okruhu se placatá Země "změnila" na kulatou před rokem 400 př. n. l., poté se o kulatosti Země prakticky nepochybovalo – ostatně byl s přesností na cca 10 % změřen i její poloměr (Eratosthenés ve 3. století př. n. l.). "Plutí za horizont" se v této době nekonalo.
Plachetnice ovšem představovaly názorný důkaz pro laiky (přibližující se lodi je nejprve vidět plachta).
(Komické je že zatímco ve starověku i středověku byla kulatost Země považována za samozřejmou, anglojazyčná protináboženská propaganda z druhé poloviny 19. století dokázala podsunout nevzdělanému davu víru v "temný středověk věřící v placku". V souvislosti s tím mimo jiné přejmenovali na "jablko" kulatou Zemi, kterou středověcí římští císařové (a po nich i evropští králové) při slavnostních příležitostech drželi v ruce (vedle žezla) jako symbol své moci nad světem.)
Co se týče Číňanů, tak "obří flotila" je mýtus pocházející z jednoho fantasy románu. Reálných je nějakých 200-300 lodí o výtlaku pár set tun (doloženy jsou tak do tisícovky, spekuluje se o maximálním výtlaku 2-3 tisíce tun, což není nic obřího. "Prozkoumání většiny planety" se opírá jen o fantazie pana Menziese, to je jako psát dějiny kosmonautky podle Vlada.
Polynésani sotva posílali kolonizační lodě do neznáma, nebyli šílenci, aby se vydávali na moře naslepo.
[edit: + Čína a Polynésie] [Upraveno 06.11.2013 novák]
povedané inak - nie sú prostriedky k tomu, aby bol čínsky rast zastavený finančnými špekuláciami a tak zastavený rastúci čínsky vplyv v politickej a vojenskej oblasti.
no, já si nemyslím, že by např. typickému obyvateli zemědělského vnitrozemí byla kulatost Země nějak extra jasná... gravitaci pořádně objasnil až Newton, takže tím středověkem bych si opravdu nebyl tak jist.
spíš bych viděl, že to pro většinu populace byla obtížně srozumitelná intelektuální hříčka, to přemýšlení o kulatosti Země - asi jako pro pozdější dobu rychlost světla, relativita a takové věci, později kvantové jevy - a přenechávali to pár exotům, co se tím chtěli zabývat. celkem jasné to bylo ve starověku, ale právě středověk se hodně odklonil od přemýšlení o nějaké "objektivní" realitě vůbec, a spíš se přikláněl ke zkoumání psychické reality (akorát takovým divným způsobem... ale jinak ne že by to nebylo něco, v čem pro změnu mírně zaostával novověk...). paradoxně ale bylo nutné projít tím středověkem, aby lidi přišli na to, že místo otroků na polích a lodích mohou použít větrné mlýny, koňské potahy, plachtění proti větru...
starověk sice spoustu věcí vnímal jako my (kulatost Země, zřejmě i pohyby planet, geometrii, hmotu skládající se z atomů) ale bylo mu to nějak houby platné - a vzhlížel spíš k udržení řádu (vojenského, otrokářského), než aby vymýšlel, jak s pomocí živlů překonat prostor.
takže prostředky pro ovládnutí planety pardoxně přišel v době, která uzavírala člověka do sebe, do introspekce, do uzavřených, hradbami ohrazených komunit. nevím, jestli Vikingové, plavící se pod věčně zamračeným severním nebem, moc přemýšleli o kulatosti Země: zato ale už je dokázáno, že měli krystaly, polarizující sluneční světlo, které jim umožňovaly navigaci i když bylo pod mrakem ... ale zase ještě moc neuměli plachtit proti větru - to se ale posléze rozšířilo hned v sousedním kulturním okruhu, a mohlo to souviset i s tím, že se lidé zbavili strachu plavit se dále od břehu.
Současný strach vzdálit se z LEO vidím hodně podobně, jako starověkou "plavbu v dohledu břehu" - sice máme nějaké mýty o tom, že se v minulosti velcí hrdinové odvážili plavit dál (Argonauti = projekt Apollo), ale sami je zatím nenásledujeme. V podstatě sílí hlasy, že je to zbytečné (rozuměj: neměli bychom se "protivit vůli bohů", a měli bychom jim raději postavit chrám v podobě bezpilotní sondy a čiré teleprezence - když jsme byli stvořeni tak, že nám vakuum kosmu nesvědčí, tak bychom se proti tomu neměli bouřit, ale uzavřít se do světa své imaginace, simulující vše jen ve virtuální realitě a zpracovávající automaticky pořízená data...)
V podstatě ty informace o tom, jaké je to "být tam", jsou velmi odlišné od "zkušenosti dostat se tam", a i když bezpilotní průzkum nějak zásadně nezpochybňuju a sleduju ho, tak prostě ta perspektiva "člověka zavřeného v plechovce v kosmu" je nezastupitelná, a má v sobě obrovský politický a mocenský náboj - čehož se nakonec systém asi lekl (kdo stojí o kolonie vyhlašující nezávislost a třeba i komentující dění na Zemi? stačí se podívat, jak se Chris Hatfield vysmívá úsilí zábavního průmyslu - byl vyveden z projekce filmu Gravity pro hlasitý výsměch... a sám se do jisté míry zábavnímu průmyslu odvážil konkurovat třeba tím natočením coververze Bowieho klasiky na ISS: to je moment, kdy věda přestává být "systematicky nudná" a připoutává pozornost a konkuruje tak zavedenému systému mediální dělby moci...)
V tomhle směru by vícnásobná použitelnost prvních stupňů raket o kterou se snaží SpaceX, skutečně mohla být přesně tím "plachtěním proti větru", které posune věci dál: římský císař mohl vyplavit obrovskou flotilu válečných veslic a budit tím respekt... ale jedna jediná dobře postavená (a často soukromá, byť najatá do služeb krále) loď se mohla doplout někam, kam se tahle flotila nemohla dostat. Kosmonautika začne být o něčem jiném, a z tisíců jednorázově použitých raket odpálených bývalými velmocemi se stane těžko uvěřitelný mýtus - bude se to vnímat trochu jako stavba pyramid a budeme nad tím kroutit hlavou: proč se to dělalo, čemu věřili, co si od toho slibovali? Šlo o nějaký kult?
Posun ve vnímání fyzikálních zákonů se dá taky čekat, akorát nikdo neví, z jakého směru to přijde. Čeká se zoufale na "chybu": tedy, že nějaký experiment poskytne neočekávaný, záhadný výsledek. Dnešní věda složitostí svých experimentů připomíná katedrály: LHC ani tokamak si rozhodně nepostavíte na půdě nebo ve sklepě... je to strašně strukturované úsilí... středověké katedrály stavěly dobrovolníci... ale nakonec z toho vzniklo něco jiného, a další generace pod dojmem samozřejmosti existence katedrál uvěřila nečekaně něčemu úplně jinému: že člověk může překročit horizont a objevit tam jiné kultury, čehož se dříve bál.
Paralela: někteří ze studentů, pozorujících "katedrálovité" vědecké úsilí přelomu 60. a 70.let, se do něj nezapojili, a místo toho se doma v garáži vrhli do vývoje velmi levných univerzálních osobních počítačů. Cesta k vícenásobně použitelným raketám nakonec nevede přes institucionalizovaný výzkum a formální teorii - ale spíš přes masovou informatizaci a odklon od vojenského paradigmatu (vojáci mají svou "munici" kterou "spotřebovávají", civilní a komerční sektor naproti tomu má omezené zdroje a nemůže je jen tak zahazovat). Věda i armáda nakonec staví svojí prestiž na "okázalém plýtvání zdroji" (paralela: indiánské kmeny slavící "potlach", jejichž náčelníci museli předvádět okázalé plýtvání, aby se mohli postavit do čela odporu proti kolonizaci - ovšem tím se ekonomicky vyčerpali ještě než se vůbec na nějaký odpor zmohli)
Evidentně je tu i problém, že "volný trh" sám o sobě asi nestačí, stejně tak není jasné, jestli klíčem jsou excentričtí miliardáři... otázka je, jestli by neměl šanci spíš crowdfunding a identifikace drobných dárců s konkrétním projektem (uvažuju, že bych něco poslal Copenhagen suborbitals, ale já používám spíš Bitcoin, než Paypal :-).
Tím se obloukem dostáváme k tomu, že společníci v s.r.o. začínají zase trochu prudit ohledně sponzoringu housingu kosmo.cz, jako že nemáme ikonku na úvodní stránce webu a tak :-) spíš bych je ale měl vyhecovat, abychom dali peníze na nějaký konkrétní projekt, díky kterému kosmo.cz i spoje.net budou víc vidět...
citace: povedané inak - nie sú prostriedky k tomu, aby bol čínsky rast zastavený finančnými špekuláciami a tak zastavený rastúci čínsky vplyv v politickej a vojenskej oblasti.
Finanční spekulací je uměle udržovaný měnový kurs čínské měny čínskou vládou. To je ta bublina která jednou splaskne.
citace: povedané inak - nie sú prostriedky k tomu, aby bol čínsky rast zastavený finančnými špekuláciami a tak zastavený rastúci čínsky vplyv v politickej a vojenskej oblasti.
Tady bych si přihřál svojí polívčičku a poukázal, jak (viditelně) vystřelil kurz Bitcoinu, když ho (údajně) začala přijímat čínská spamově-sociální síť Badoo... tohle je přesně finanční spekulace, na kterou se Číňani můžou nachytat.
Naopak indický konzervativní způsob akumulace bohatství se může v průběhu 21.století ukázat jako prozíravý a úplně nečekaně se může stát, že Čína se propadne do nějaké formy chronické východoasijské stagnace (stačí se podívat, kam se po 20.letech stagnce dostala japonská společnost: obrovské procento bezdětných osamělých singlů, apod. - v 80.letech 20.století to přitom vypadalo, že budoucnost bude taková, jakou ji naprojektuje Japonsko a v Číně se všichni jen rejpali klacíkem v blátě).
Indie je byrokratická velmoc - a pokud z nějakého důvodu přestaneme my v Evropě věřit tomu, že USA si udrží kontrolu nad svou NSA a nezneužijí ji k nějakému "globálnímu výběru daní pro provoz globální policejní síly", tak může klesnou důvěra ve Facebook a Google a nečekaně se může stát, že svoje data začneme svěřovat do indické kloudu. Indie nedávno začala shromažďovat biometrické údaje svých obyvatel v (relativně levných, na naše poměry) datových centrech: a je to mj. proto, že mají institut blížící se všeobecnému základnímu příjmu (o kterém EU teprve teoretizuje) - jde o jakési "sociální dávky vyplácené v rýži" (ta není rozdávána a dotována a je obratem prodávána na volném trhu za tržní cenu... směs socialismu a kapitalismu v indickém pojetí, které formální byrokratické postupy viktoriánské Británie 19.století mísí s 5000 let archaickou kmenovou společností... ).
Ostatně, když jsme u těch úspěšných letů rakety PSLV, tak je třeba poukázat na jejich korelaci s masovými modlitbami (a nejspíš i obětmi bohům :-) minimálně květinovými, ale nedivil bych se, kdyby na to padla i nějaká ta koza....). Ne, nedělám si legraci:
Nějaký nečekaný ekonomický pohyb, typu útěk před "big-data" korporacemi narušujícími datové soukromí, může vést k tomu, že 21.století bude vypadat úplně jinak, než si to představujeme: americký zábavní průmysl, čínský hardware a nanotechnologie a indická šedá ekonomika (maskovaná za "duchovní směry")? Nad čímž si marně budou snažit udržet kontrolu ruské mafie a tajné služby?
citace: povedané inak - nie sú prostriedky k tomu, aby bol čínsky rast zastavený finančnými špekuláciami a tak zastavený rastúci čínsky vplyv v politickej a vojenskej oblasti.
asi jsem na toto odpovídal v jiném klubu, možná se to sem automaticky přesune (?). Když začala čínská síť Badoo přijímat Bitcoin, tak kurz Bitcoinu prudce vystřelil. Finanční spekulace se díky Internetu stanou globálními a Čína přestane být izolována od jejich dopadů...
. Samozřejmě, ale nechť se tedy Usedom vyjadřuje přesně.
Co chceš po člověku, který srovnává Proton s raketoplánem, a mnohonásobná použitelnost a možnost zachycovat družice na oběžné dráze a snášet je na zem, jsou pro něho zcela bezvýznamné skutečnosti.
citace:Je ovšem rozdíl letět jako " host" v cizí kosmické lodi a mezi tím vypustit kosmickou loď s vlastním/i/ kosmonautem/ty/.
To je samozřejmě pravda. Ale podle mě Čína navzdory vynakládání obrovských prostředků vlastně nemá nějaké extra výsledky - tedy kromě té pilotované kosmonautiky. Je to pro ně řemeslo, které zvládli, v podstatě strategická vojenská dovednost. Říká se, že čínský kosmický program je v podstatě organizován armádou - možná ve větší míře, než byl ten Ruský.
Indové mají civilní kosmický program, který si musí každou vynaloženou rupii tvrdě zasloužit tím, že něco předvede. Politicky to má daleko blíže k NASA a ESA, možná i blíže než k Rosskosmosu a podivným ruským rozhodovacím mechanismům. Šance přizvání ISRO k případnému pokračování ISS po roce 2020 jsou lepší, než u Číňanů, kteří si vybudují vlastní stanici (dovedu si představit, že NASA převede po roce 2020 ISS na nějakou mezinárodní nástupnickou organizaci, která bude řešit jen ISS s tím, že dostane zadání "používejte to tak dlouho, dokud to zvládnete zásobovat a opravovat")
Indie nemá kam pospíchat, tedy s pilotovaným programem. Technologii návratového tělesa má a to je pro jadernou mocnost důležité, jinak jsou IBCM bezzubí psi. Návrat kosmického tělesa z LEO zvládli USA, Rusko/SSSR/, Čína, Indie a Japonsko, z únikové dráhy pak jen USA, SSSR a Japonsko. Pokud se nemýlím.
citace:Spekulacia je snaha zarobit na spravnom odhade buduceho vyvoja. To co robi cina, FED a ini je manipulacia, nie spekulacia
No ale problém je, že infrastruktura pro podporu spekulace (takový High Frequency Trading, nebo i ten Bitcoin) ale v podstatě více a více konvergují k "simulaci rulety": aneb je tam taková míra náhodnosti, že tvoje spekulace je méně a méně o tom, že bys do systému vnášel informaci, kterou máš ty ale která v něm dosud není. A více a více to připomíná jen sázku do loterie. A loterie má tu vlastnost, že s největší jistotu na ní vydělá provozovatel loterie - nikdo jiný to jistý nemá.
Čína se hodně snaží o to, aby byla sama provozovatelem loterie a ne tím, kdo sází.
citace:Technologii návratového tělesa má a to je pro jadernou mocnost důležité, jinak jsou IBCM bezzubí psi.
Podobně jako Indie demonstrovala pokusný jaderný výbuch asi 40 let předtím, než jaderné skutečně zbraně zařadila do výzbroje, tak podle mých informací nemají ICBM.
Mají raketu takového "delšího středního doletu",kterou by asi mohli zasáhnout Čínu (tuším Agni, nebo si to pletu?). Nemají ale AFAIK nic mezikontinentálního.
Nejsou to žádní pacifisté, jsou docela nacionalisté... ale vzhledem k hustotě zalidnění jsou strašně zranitelní, takže je pochopitelné, že to jaderné odstrašení pojímají trochu jinak, než třeba Rusové nebo Číňané. Každopádně jejich zvláštností je, že stejně jako v případě Evropy a ESA není jejich kosmický program jen vedlejším efektem vojenského výzkumu (i když samozřejmě jakékoliv družice pro pozorování Země mají vždy i vojenské využití, a tím civilním využitím se to dá vždy úspěšně zamaskovat)
Izraelská raketa je např. na vojenském podvozku a je tam evidentní dvojí vojenské použití - buď jako ICBM nebo pro operativní, on-demand start špionážní družice na LEO těsně před akcí (aby nepřítel dráhu družice neznal a nemohl svoje přesuny přizpůsobit časům přeletů). Pokud družice létají na předem známých drahách celá léta, je vojenský význam získaných informací spíš minimální (leda že z té družice pozorujete nějaké úplné nepřemýšlející křupany, což může být případ kašmírských separatistů).
U Francie bych si z vojenského hlediska nebyl jistý ničím: tam je potřeba hlavně kvalitní telekomunikační spojení, umožňující rychlou a bezproblémovou kapitulaci :-)
citace:U Francie bych si z vojenského hlediska nebyl jistý ničím: tam je potřeba hlavně kvalitní telekomunikační spojení, umožňující rychlou a bezproblémovou kapitulaci :-)
Co chceš po člověku, který srovnává Proton s raketoplánem, a mnohonásobná použitelnost a možnost zachycovat družice na oběžné dráze a snášet je na zem, jsou pro něho zcela bezvýznamné skutečnosti.
Zachycování družic na oběžné dráze za účelem snesení na povrch se nakonec ukázalo jako ta nejzbytečnější funkce raketoplánu. Proč stahovat družice dolů, když jsou již po pár letech tak beznadějně zastaralé, že s nimi nejde dělat nic jiného, než sešrotovat? A když vyrobit novou je mnohem levnější, než upgradovat na tentýž výkon starou? Mnohonásobná použitelnost je dobrá věc, za předpokladu, že vede ke snižování jednotkových nákladů na vypuštění. U raketoplánu ale měla opakovatelná použitelnost efekt přesně opačný. A srovnávat Proton s raketoplánem je zcela regulérní; nebo snad na vzájemném srovnání celkové nosnosti a poměru hmotnost/nosnost je něco nepochopitelného? Pokud by fungoval balónkostroj Myšpulína ze Čtyřlístku a dokázal vynášet užitečné zatížení do vesmíru, tak bych mu tleskal, i když to byly jenom necky ověšené pouťovými balonky; jednoduše proto, že za minimum peněz by přinášel hodně muziky. Dovolím si navrhnout ještě jedno srovnávací kritérium: Raketoplán vypadal nesrovnatelně efektněji, než jakákoliv raketa na jedno použití, ale abych na základě toho psal oslavné ódy, to mi připadá dost málo...
No, zpátky k tématu... na YouTube je pár dokumentů o ISRO, a mě se líbí, jak jsou tak jakoby úplně mimo obvyklá propagandistická schémata východního a západního bloku... v těch starších dokumentech ještě mluví s perfektním britským přízvukem, s tím jak se vzdalují od britské koloniální éry o více než generace, jim už skoro přestává být rozumět a přízvuk rozhodně mizí, ovšem jižní Tamilové nebo malé národy z oblasti konkánského (západního) pobřeží se s Hindy stejně spíš dorozumí anglicky, než hindštinou.
(studentský cubesat)
Indie evidentně byla přizvána k účasti na ISS (na rozdíl od Číny, kde to je v USA neprůchodné, což je ale jinak vzhledem k intenzivní ekonomické provázanosti dost absurdní), ale evidentně z toho nic moc nebude, protože prostě nemaj prachy. ISS by jako cíl indických pilotovaných letů byla ale rozhodně zajímavá... asi by to byla nejmenší loď, která by k ISS kdy doletěla a celkově by to bylo "divácky vděčné".
citace:
No ale problém je, že infrastruktura pro podporu spekulace (takový High Frequency Trading, nebo i ten Bitcoin) ale v podstatě více a více konvergují k "simulaci rulety": aneb je tam taková míra náhodnosti, že tvoje spekulace je méně a méně o tom, že bys do systému vnášel informaci, kterou máš ty ale která v něm dosud není. A více a více to připomíná jen sázku do loterie. A loterie má tu vlastnost, že s největší jistotu na ní vydělá provozovatel loterie - nikdo jiný to jistý nemá.
ano, to je hodne oblubeny "politicky" nazor, ktory bohuzial nekoresponduje s realitou. Zrovna dnes som cital material EU pracovnej skupiny, ktora sa zaoberala HFT pre ucely moznej regulacie. Z ich vyskumu vyplynulo, ze HFT je pre fungovanie systemu prospesne, dodava na trh neustalu likviditu a zmiernuje nahodnu volatilitu na trhoch. Ono totiz tie systemy nestrielaju od pasu, su zalozene na algoritmoch sledujucich najvacsi objem likvidity a obchoduju proti nahodnym jednorazovym odchylkam, v smere pohybu celeho trhu. Hysteria okolo HFT vznikla ako politicka "skratka" na vysvetlenie kolabujuceho trhu, pretoze pani politici odmietaju akceptovat realitu ktoru im padajuci trh naznacuje.
Ohladom kasina - poznam viacero dlhodobo uspesnych burzianov, co je v pozicii kasinoveho hraca nemozne. Takze kasino to nebude, len clovek musi vediet co robi, co je v dnesnej dobe instatneho uspechu pre kazdeho tazko pochopitelne
citace:Co chceš po člověku, který srovnává Proton s raketoplánem, a mnohonásobná použitelnost a možnost zachycovat družice na oběžné dráze a snášet je na zem, jsou pro něho zcela bezvýznamné skutečnosti.
Zachycování družic na oběžné dráze za účelem snesení na povrch se nakonec ukázalo jako ta nejzbytečnější funkce raketoplánu. Proč stahovat družice dolů, když jsou již po pár letech tak beznadějně zastaralé, že s nimi nejde dělat nic jiného, než sešrotovat? A když vyrobit novou je mnohem levnější, než upgradovat na tentýž výkon starou? Mnohonásobná použitelnost je dobrá věc, za předpokladu, že vede ke snižování jednotkových nákladů na vypuštění. U raketoplánu ale měla opakovatelná použitelnost efekt přesně opačný. A srovnávat Proton s raketoplánem je zcela regulérní; nebo snad na vzájemném srovnání celkové nosnosti a poměru hmotnost/nosnost je něco nepochopitelného? Pokud by fungoval balónkostroj Myšpulína ze Čtyřlístku a dokázal vynášet užitečné zatížení do vesmíru, tak bych mu tleskal, i když to byly jenom necky ověšené pouťovými balonky; jednoduše proto, že za minimum peněz by přinášel hodně muziky. Dovolím si navrhnout ještě jedno srovnávací kritérium: Raketoplán vypadal nesrovnatelně efektněji, než jakákoliv raketa na jedno použití, ale abych na základě toho psal oslavné ódy, to mi připadá dost málo...
no, vychadzajme z toho co bolo, nie z toho co malo byt, raketoplan zniesol dolu kolko druzic? jednu? dve? Hovorme radsej o stavbe ISS, tam raketoplan zahviezdil. Asi by to islo aj tak ze kazdy montazny blok by mal vlastny pohonny modul, ktory by ho nejako domanevroval k stanici, na ktorej by musela byt v tej chvili posadka privezena inou lodou, a ta by blok namontovala... Ale dovezenie stavebneho bloku raketoplanom a jeho namontovanie posadkou tiez dovezenou raketoplanom bolo velmi efektivne. V tomto je shuttle len tazko porovnatelny s protonom.
Taktiez si tazko potredstavit upgrade HST bez toho, aby bol ukotveny v nakladovom priestore raketoplanu, ktory doviezol aj potrebne nahradne dielce atd.
citace: Proč stahovat družice dolů, když jsou již po pár letech tak beznadějně zastaralé, že s nimi nejde dělat nic jiného, než sešrotovat
Při nákladné vědecké družici co se sice nedomlčí, ale pro banální technickou poruchu je její vědecké zařízení - jehož výroba trvala několik let - zcela mimo provoz to rozhodně zbytečné není. Při letu nahóru může splnit jinej úkol a tu družici pak naloží až při během návratu.
Prostě toto se vyplatí jak finnačně tak i úspora času - vědecké výsledky budou tak dříve - místo vyrobení náhradní vědecké družice.
Dále - naposledy odvezl vadné čerpadlo z ISS, které by odtamtud jinak dostat nešlo - zpět na Zem na důkladnou jeho prohlídku v laboratoři - lze se tak poučit proč selhalo a další kusy tak vyrobit, aby se to u nich nestalo - při případném budoucím letu k Marsu spolehlivější čerpadlo pak jistě posádka velmi ocení.
Nejde prostě jen o opravu - nybrž i též důkladnou prohlídku toho zařízení a rozbory jaké byli v něm změny - lze se tak poučit co se s tím zařízením umístěným na družici v průběhu času děje.
raketoplány létaly dvacet let. Kolik za tu dobu přivezli družic k opravě, mám ten dojem, že žádnou.
Ostatně to by musel b ýt raketoplán vypuštěn jednoúčelově jen pro tuto družici a za náklady na jeho let by byla zbrusu nová družice, krom toho některé dráhy, dokonce asi většina, resp. GEO , kde by se snad oprava spojové družice vyplatila, byly pro raketoplán " tabu".
Ano správně. Pochybuji , že by se mohlo vyplatit startovat do kosmu raketoplánem při ceně za start 700 mil.USD, tam zachytit družici dopravit ji na Zem k opravě a pak ji znovu vypálit do kosmu. Celkové náklady opravy takové družice a její nové vynesení do kosmu = 1 miliarda Dolarů !!! Zhruba to odpovídá tomu, že když vám začne v kuchyni kapat kohoutek a pozvete si na to instalatéra, tak on přiletí ze Sydney z Austrálie nadzvukovým Concorde a poletí v něm úplně sám, protože vy mu tento mezikontinentální let při vyúčtování ceny kapající baterie bohatě zaplatíte !!! Oprava vaší kapající baterie v kuchyni bude takto stát bratru kolem : 148 650 Korun ! Dobře to v USA vymysleli , co říkáte ??
1.První Ind v kosmu mohl být také první Bangladéšan, Somálec, Eritrejec, Afganistánec, Nigerijec, Filipínec, Malijec a nebo další podobný chytrolín z Lugaše, ovšem jaksi jste nepochopil , že se tu jedná o kosmonauta vyneseného vlastním nosičem.
2. Ano ,angličtina z kosmu stále zní, jenomže z vnitřku ruských Sojuzů, tedy lodí vyvinutých za časů generalissima KSSS Leonida Iljiče Brežněva, vládce komunistického SSSR. Myslím, že je to pro občany USA zahanbující zkušenost, na kterou raději nebudou vzpomínat. Svůj let v Sojuzu každý US kosmonaut svým vnoučatům rád zapře.
) Skuste spocitat aky dojazd by mal elektromobil s takouto bateriou. Este stale vam spalovaky nepripadaju ako parniky? 