citace:A preto tam migrovala polka sveta. Vratane ludi od nas ze Slovace. Mimochodom aj nejaki Cernanovci. Nevsimli si ze krajina neobmedzenych moznosti je tot vedla v krajinach ceskych...
Aniž bych se chtěl někoho dotknout, tak do USA vždycky emigrovaly především nejrůznější ztracené existence, oběti hladomorů/nezaměstnanosti nebo náboženského či politického pronásledování. Pokud k tomu dotyční jedinci měli ještě dobrodružnou povahu a dostatečně ostré lokty, mohli se v USA prosadit nebo i proslavit (tj. zbohatnout).
PRESNE! Ludia ktorych v starom svete uz nic necakalo. Rozhodne sa nestahovali preto, ze sa uz nepomestili.
A o tom to cele je. Nikto sa nebude stahovat do puste, pokial ta pust spada do nejakej jurisdikcie a caka ho tam take iste nic ako mal doteraz.
Naopak, niekde sa legalizuje gambling, alebo sa tam platia nizke dane, a ludia sa tam presuvaju.
Proste to nie je o fyzickom priestore, ale o moznostiach. V urcitej miere velke moznosti mozu prevazit aj nad tazsimi prirodnymi podmienkami. Ludia ziju v mestach na sibiri, kde by zmrzlo aj peklo, pretoze tam skratka maju pracu. V moskve je pritom ovela prijemnejsie...
Yamato, a proč se tedy skoro nikdo nepokouší usadit třeba na povrchu mezinárodních vod v oceánu? Řekl bych, že to je pořád ještě docela místo s "volností" a přitom i s "možnostmi". Přesto žádná větší "plovoucí města" nějak nevidím. Že by přece jenom ten "útěk od establishmentu" nebyl v některých případech dostatečný? Nebo mi něco uniká?
No tak historicky nebyly kapalné povrchy zrovna nejpraktičtějším sídlem. Ne, že by se nikdy nepoužívaly, ale minimálně v Evropě si vybavuji maximálně tak obranné důvody (archeologům se ovšem zachovalé kůly zcela určitě zamlouvají). Mořská varianta kromě vysoce korozivního prostředí ještě přidává nepěkné rozmary počasí. Marťanský prach je v porovnání s tím úplná pohádka.
Jasně že nepovažuju povrch moře za moc dobré místo k žití, ale snažím se pochopit yamatovo "hypotézu", že "útěk před establishmentem" je pro někoho důležitější, než cílové životní podmínky. Mám totiž dojem, že na těch "cílových životních podmínkách" (včetně ceny za dopravu a ubytování) sakra záleží. Proto s yamatem polemizuju.
Ve skutečnosti mne zajímá, proč, kdy a za jakých podmínek bude mít smysl pilotovaně letět na Mars (nebo jinam do hlubšího kosmu) a stavět tam třeba základnu, nebo "kolonii".
citace:Ve skutečnosti mne zajímá, proč, kdy a za jakých podmínek bude mít smysl pilotovaně letět na Mars (nebo jinam do hlubšího kosmu) a stavět tam třeba základnu, nebo "kolonii".
Záleží od toho, aký to bude mať vedecký ale najmä ekonomický prínos. Mnoho ľudí má sklony k masochizmu, tak prečo by nevymenili pobyt v sviežom prostredí mierneho klimatického pásma na Zemi za nehostinné nebeské teleso a pobyt v tlakových nádobách nejakej základne kdesi v chladných hlbinách slnečnej sústavy?
citace:Yamato, a proč se tedy skoro nikdo nepokouší usadit třeba na povrchu mezinárodních vod v oceánu? Řekl bych, že to je pořád ještě docela místo s "volností" a přitom i s "možnostmi". Přesto žádná větší "plovoucí města" nějak nevidím. Že by přece jenom ten "útěk od establishmentu" nebyl v některých případech dostatečný? Nebo mi něco uniká?
Hoci existuju spolocenstva zijuce na mori(cinska Tanka), momentalne neexistuje vacsie osidlenie, pretoze stale je kopec nedoriesenych technickych problemov (ochrana pred vlnobitim, odsolovanie vody atd.) Napriek tomu seriozne projekty na plavajuce osidlenia existuju. Kazdopadne, take morske osidlenie by tiez nebolo uplne mimo establishment, mimo osn, wto, danovych snoricov atd... Napriek tomu si myslim, ze keby bolo realne postavitelne, nasli by sa zaujemcovia co by vymenili pohodlie pevniny za sukromie morskeho sveta. [Edited on 10.2.2015 yamato]
OK, souhlasím, že "útěk před establishmentem" může být silným podnětem pro "snahu o přestěhování", ale všechno má svou cenu, takže pokud nelze "přestěhováním získanou svobodu" pořídit za "rozumné peníze", tak je to nedostupné i pro velmi bohaté a odhodlané lidi. Domnívám se, že to je i případ "kolonizace kosmu" (nebo třeba i "plovoucích měst"). Je to prostě zatím moc drahé (a nebezpečné a nepohodlné).
Nikdo jistě nemůže chtít, aby mu vláda pomohla financovat jeho vlastní "přestěhování mimo dosah vlády", takže realizovatelné to podle mne bude až v době, kdy to "přestěhování" bude schopen "zaplatit" soukromník za své vlastní peníze (a pro svůj vlastní život). K tomu čas zřejmě ještě nedozrál (ale věřím, že ta doba dříve nebo později přijde).
Suhlasim, zatial je potrebna technika mimo financne moznosti jednotlivcov. Pokial sa ale bavime o tom, preco by sa vobec niekto stahoval, ked na marse nic nie je a na zemi mame neosidlene puste, tak ja tvrdim ze tie dovody by sa nasli, a neboli by moc odlisne od dovodov velkych migracii v ludskej historii. Nikdy neslo o fyzicky priestor.
Právě naopak - u kolonizace Ameriky šlo hlavně o nový prostor a půdu - většina emigrantů neutíkala před útlakem, ale před chudobou - druhorození a další synové, kteří neměli nárok na pozemek a kteří utíkali do Ameriky, kde si každý mohl zabrat tolik půdy, kolik potřeboval. Při ostatních vlnách emigrace pak byl většinou důvod náboženský nebo válečný, populační tlak omezených zdrojů půdy ale působil vždy.
Kolonisti utekali z tisicky dovodov, neda sa povedat ze vsetci prisli z nejakeho jedneho konkretneho dovodu. Boli tam nabozenske mensiny, chudoba, dobrodruhovia, zlatokopi, podnikatelia... Dokonca vela z migrantov si prisli len zarobit a planovali sa vratit, ale uz zostali.
To ale nic nemeni na fakte, ze moze a bude existovat dovod kolonizovat ine planety, hoci doma mame neobyvane puste. Jednak ze ani v tej pusti si nemoze nikto len tak vykolikovat pozemok, jednak ze tam stale spada pod niecie zakony, no a hlavne pre dobrodruhov bude taka kolonizacia marsu neodolatelna. Staci sa pozriet na pocet zaujemcov o MarsOne - takych uzitocnych blaznov je stale dost.
To ale nic nemeni na fakte, ze moze a bude existovat dovod kolonizovat ine planety, hoci doma mame neobyvane puste. Jednak ze ani v tej pusti si nemoze nikto len tak vykolikovat pozemok, jednak ze tam stale spada pod niecie zakony, no a hlavne pre dobrodruhov bude taka kolonizacia marsu neodolatelna. Staci sa pozriet na pocet zaujemcov o MarsOne - takych uzitocnych blaznov je stale dost.
Máš pravdu, a tím spíš to bude platit v případě, když ten dobrodruh na asteroidu nebo na Marsu bude mít šanci "rejžovat". Já vím, že zatím se to může jevit jako nereálné a už slyším tradiční argumenty, že těžba na Zemi je pořád levnější, než doprava z kosmu. Ale copak se to na asteroidu vytěžené cosi musí vozit na Zemi? Představme si, že někdo obsadí jeden čistě kovový asteroid a jeden s velkým obsahem vody. Tak bude mít obrovský potenciál dodávat všechno, co můžou další zájemci o vesmír potřebovat, a co na tom, že se ti zájemci se svou poptávkou objeví třeba až za dvacet let? Mezitím bude "zainvestováno" a dodávky můžou frčet. Takhle, s dlouhodobým výhledem, funguje skutečné podnikání a ne ta jeho současná parodie, kdy se sleduje výhradně krátkodobý cíl růstu cen akcií.
Presne tak, predstava tazby v kozme a vozenia na zem je naivna, ale priemysel sa raz presunie do kozmu a to bude uz ina vec.
Dalsi faktor je ten, ze najvzacnejsi prirodny zdroj v kozme, ktory sa na zemi nenachadza, je - nic Konkretne vakuum spolu s absenciou zivota. To jest, do kozmu sa mozu presunut priemyselne prevadzky, ktore su na zemi nebezpecne alebo nerealizovatelne kvoli zivotnemu prostrediu, napr. take co zahrnaju velke davky radiacie, toxicky odpad, alebo co vyzaduju velke objemy vakua. Dnes mozno take ani neexistuju, ale ked sa tu objavia take moznosti, urcite vzniknu.
Letoun Solar Impulse finišuje přípravy na historický oblet Země.
Letečtí vývojáři, inženýři a vizionáři shromáždění v týmu Solar Impulse v těchto dnech v Abú Dhabí dokončují sérii příprav a testovacích letů, které by měly předcházet historicky prvnímu letu letadla kolem Země bez spotřeby jediné kapky paliva. Letoun SI2 je totiž poháněný fotovoltaickými články a bateriemi, byl navržen tak, že by měl nejen zvládnout takový oblet, ale, teoreticky vzato, mohl ve vzduchu vydržet takřka „napořád“.
asi ma na mysli toto https://drive.google.com/file/d/0By0at46_wG3zaVEzTld1aGNHc28/view?usp=sharing
musim povedat ze dobry pokus ale vedla ... podla vsetkeho je to len obycajny kamen ibaze je v tvare podobajucom sa na kost a kua dost rapavu - to by to dost bolelo toho zvierata co by mu potencialne patrila ...
z toho snimku si netrufnem ani odhadnut ci je to kost dinosaura alebo plaza ci cicavca
inu neviem preco ale vo vesobecnosti panuje nazor ze vseci dinosauri boli megalofauna ... pritom drviva vacsina ich bola mansia ako pes dokonca macka ... tych "par" druhov ktore boli naozaj vacsia ako clovek vzbudzuju dojem ze to vsetko boli obrie stvory [Editoval 03.3.2015 random]
inu neviem preco ale vo vesobecnosti panuje nazor ze vseci dinosauri boli megalofauna ... pritom drviva vacsina ich bola mansia ako pes dokonca macka ... tych "par" druhov ktore boli naozaj vacsia ako clovek vzbudzuju dojem ze to vsetko boli obrie stvory [Editoval 03.3.2015 random]
Těch menších než kočka bylo jen pár, největší počet zatím známých druhů měl hmotnost v řádu desítek až stovek kilogramů (tedy srovnatelné s člověkem). Tunových až mnohatunových kolosů je známo taky mnohem víc než těch "psovitých" nebo "kočkovitých" dinosaurů, ale tam za to nepochybně může výběrový efekt; fosilizované obrovské kosti se zachovají spíš než maličké a naopak se daleko snáz objevují.
Dovezly ho Ruslanem, podle interiéru ale upraveným - v normálním jsou vidět trubky (roury) hydrauliky a paliva. Každopádně jsem zvědavý, jestli letoun let přežije, obávám se poryvů a turbulencí.
citace:Dovezly ho Ruslanem, podle interiéru ale upraveným - v normálním jsou vidět trubky (roury) hydrauliky a paliva. Každopádně jsem zvědavý, jestli letoun let přežije, obávám se poryvů a turbulencí.
citace:Dovezly ho Ruslanem, podle interiéru ale upraveným - v normálním jsou vidět trubky (roury) hydrauliky a paliva. Každopádně jsem zvědavý, jestli letoun let přežije, obávám se poryvů a turbulencí.
Nerozumiem - ak ho doviezli, tak ten let prežil.
Zrejme myslel vlastny let solarneho lietadla, nie transport v inom lietadle.
Inak zrejme to bude samy uhlik a kevlar, ale aj tak vyzera krehko Ale to vyzeraju aj vetrone...
citace:Těch menších než kočka bylo jen pár, největší počet zatím známých druhů měl hmotnost v řádu desítek až stovek kilogramů (tedy srovnatelné s člověkem). Tunových až mnohatunových kolosů je známo taky mnohem víc než těch "psovitých" nebo "kočkovitých" dinosaurů, ale tam za to nepochybně může výběrový efekt; fosilizované obrovské kosti se zachovají spíš než maličké a naopak se daleko snáz objevují.
Nechcem byt OT ani nechcem aby dakto zasa poukazoval ze "aha zasa premudrety random", vzhladom na to ze niesom v tomto laik tak by som rad vyvratil par tvrdeni.
V prvom rade musim povedat ze mensie zivocichy sa zachovavaju omnoho castejsie ako vacsie ... napriklad biostratigrafia je priamo zavysla na mikrofaune (protozoa hlavne foraminifera), na ich zaklade sa urcuje vek hornin a hlavne tych ktore su roponosne. Povodne sa vytvoril system ktory obsahoval makrofaunu ale skuste v jednym 15cm vrto trafit nejaku lasturu alebo amonita ... hmm problem co? ... ale staci prejist horninou v ktorej su mikro- a mate ich tisice az milony.
Existuje vztah pre faunu, medzi poctom aktualne zijucich kusov a ich velkostou - napriklad nemoze zit naraz 1mil. kusov Diplodocus pretoze by sa neuzivili a to nehovorim o ostatnych druhoch ktore zeru rastlinnu stravu - podla odhadov zilo v severnej amerike nie viac ako 5000 kusov Tyranosaurus Rex a ako vsetci vieme zo znamej simulacie populacie "zajacov a vlkov" je ich pocenost vzajomne prepojena.
Teraz trochu teorie: fosilizacia je proces kedy sa biologicky material nahradza tzv. fosilizacnou latkou. To ci sa pozostatky zachovaju je zavysle na niekolkych faktoroch: Pocetnost druhu, fosilizovatelny biomaterial (makke tkanivo sa takmer nikdy nezachovava), prostredie fosilizacie (suchozemske prostredie je uplne nevhodne pre fosilizaciu preto cisto suchozemskych fosilii (druhov) pozname max. v rade 1000-ok), rychlost prekrytia pozostatkov sedimentami, obmedzenie pristupu O2 ... pred, pocas a po fosilizacnom procese dochadza k presuvaniu kontinentov a horninovych mas k ktorych su tieto fosilie - nehovoriac o tom ze po smrti su pozotatky povacsine vystavene roznym klimatickym epizodam - zaplavy - ktore ich rozdelia, pomiesaju, poskodia a prenesu mnoho km od miesta smrti.
Takmer vsetky velke dinosauri pozname len z neuplnych kostrovych pozostatkov, z mnohych sa nasla napriklad len jedina kost (takmer vsetky exponaty v muzeach su len rekonstrukcie poskladane z viacerych samostatncyh jedincov) ... u dinosaurov sa ale napriklad velmi casto nachadzaju zuby ktore si pravidelne vylamovali a "dentity" sa preto nachadzaju o dost castejsie rovnako ako pri zralokoch (kde kostrove pozostatky vlstne nemame)... zuby su naozaj najodolnejsie a vydrzia vela preto su na fosilizaciu najlepsie.
A posledna OT cast: Vzhladom na moje tvrdenie ze malych dinosaurov je viac ako velkych (v pocte druhov ale aj kusov (ak nepocitam zuby!!!)) je fakt ze zatial je potencialne objavenych cca 700 druhov (kolko je druhov velkych dinosaurov? - odhadnem to na menej ako 200 druhov). Mozno to neplatilo pred takymi 30 rokmi ked dominovali briti a americania zaoberajuci sa hlavne velkymi dinami. Velke nalezisko dinosaurov velkych rozmerov je aj v Mongolsku avsak cez hranicu je to uz o cosi inom .. pred niekolkymi rokmi prisli cinania s ich neskutocnymi lokalitami a razom zdvihli pocet dinosaurich druhov na dvojnasobok .. jediny problem je ze vsetko co nachadzaju cinania je male a krpate ale plne kompletnych - dokonca znacnu cast tvoria operene/"vtakovite" dinosauri zo zachovanym perim!
Hold taka je pravda a za to ja uz nemozem
A posledna OT cast: Vzhladom na moje tvrdenie ze malych dinosaurov je viac ako velkych (v pocte druhov ale aj kusov (ak nepocitam zuby!!!)) je fakt ze zatial je potencialne objavenych cca 700 druhov (kolko je druhov velkych dinosaurov? - odhadnem to na menej ako 200 druhov). Mozno to neplatilo pred takymi 30 rokmi ked dominovali briti a americania zaoberajuci sa hlavne velkymi dinami. Velke nalezisko dinosaurov velkych rozmerov je aj v Mongolsku avsak cez hranicu je to uz o cosi inom .. pred niekolkymi rokmi prisli cinania s ich neskutocnymi lokalitami a razom zdvihli pocet dinosaurich druhov na dvojnasobok .. jediny problem je ze vsetko co nachadzaju cinania je male a krpate ale plne kompletnych - dokonca znacnu cast tvoria operene/"vtakovite" dinosauri zo zachovanym perim! Hold taka je pravda a za to ja uz nemozem
To všechno o procesu fosilizace, pyramidově uspořádaném potravním řetězci atd. beru. Dokonce naprosto souhlasím i s tím, že malých živočichů je vždycky víc (druhů i jedinců), než živočichů velkých, a bylo to tak nepochybně i u dinosaurů, jediné, s čím jsem nesouhlasil, bylo tvrzení o kvantitativní dominanci minidruhů do velikosti kočky mezi dosud známými druhy. Nechce se mi to přepočítávat, ale vezmeme-li jako fakt, že ze 700 známých druhů bylo 200 druhů megadinosaurů (Brachiosaurus, Spinosaurus atd.), zbývá 500. A z nich početně až dosud převažují druhy okolo 100 kg (např. slavný Deinonychus cca 80 kilo) a nikoliv trpaslíci typu Microraptor, i když je pravda, že z čínských nalezišť pocházejí spíš malé až velmi malé druhy.
citace:tych "par" druhov ktore boli naozaj vacsia ako clovek vzbudzuju dojem ze to vsetko boli obrie stvory
- v tom kontexte ako som to napisal som to mal odprednasane prof. na paleontologii takze to nemam z vlastnej hlavy... ale priznavam ze vyjadrenie ze drviva vacsina ich bola mensia ako pes je trochu nadsadene. stale vsak trvam na tom ze ich je viac ako velkych druhov.
ad Deinonychus pozrite si aky bol velky ... vzdy ked sa hovori o velkosti sa uvadzaju dve udaje: vyska v kohutiku a dlzka s chovostom ... mojou chybou bolo ze som nekonkretizoval ktory udaj som mal na mysli
samozrejme ze logika hovori vzdy o vyske v kohutiku pretoze dlzka s chvostom u vzpriamenych alebo aj stvornozcov so stavbou tela z nohami pod (nie bokom ako jastery) telom moze byt trochu zavadzajuca pretoze aj kon i kura ma chvost ale uvadza sa vzdy ich vyska nie dlzka. pri gigantofaune je jasne ze chceme mat co najvacsieho dinosaura a aktualne je problematicke ho zrovnavat s niecim .. jedine porovnatelne zviera je veleriba kde je zase somarina hovorit o vyske v kohutiku lebo nema nohy)))
co sa tyka hmotnosti tak je to trochu otazne - zasa to nie je ten udaj ktory je nevyvratitelny a vsehovoriaci - pretoze nie je exaktne namerany, nemame totiz zachovane kompletne telesne schranky (aj makke casti) a chosilizacia zmeni hmotnot takym sposobom ze je to absolutne neriesitelne ... takmer ... jedine voditko je obratit sa na dnes zijuce dinosauri = vtaky ... rovnako ako vtaky mali aj dinosauri dute kosti o hustote svaloveho tkaniva nevieme takmer nic ale mozeme predpokladat ze sa od vtakov velmi nelisia preto dinosaurus o velkosti psa bude o 1/3 lahsi ako rovnako velky pes a preto Deinonychus ktory ma v kohutiku sotva meter ale s chvostom je to uz riadny obor (3,5m) ale pritom je to len dobre vyzraty pav s asi 150 zubami ... ma len asi 80kg teda tolko ako dospely clovek ...
a takto je to s tymi 500 druhmi dinosaurov ktore v kohutiku nedosahuju vysku cloveka ... podla odhadov je k obiaveniu este asi 900 druhov a hadajte ake druhy to budu ... obrie? no ked som si pozrel taku nejaku statistiku tak takych byva 1-2 do roka a aj to su casto poddruhy kdesto cinania chrlia mesacne aj 10 samostatnych vetiev (aktualne to isto uz spomalilo)...
Ahoj Randome, souvislost dinosaurů s kosmonautikou je poněkud problematická, ale abychom touto debatou nebudili pohoršení, dala by se vznést hypotéza, že dinosauři v druhohorách vytvořili inteligentní formu (taková hypotéza skutečně oficiálně existuje) a že jejich vyhynutí na konci křídy je důsledkem jaderné války, kterou rozpoutali (i s takovou hypotézou jsem se už setkal, ostatně, kdybychom se podobným způsobem vyhladili my, za nějakých 65 milionů let by mohl kvartérní holocén připomínat konec křídy). Jaderná energetika již s kosmonautikou jistou souvislost vykazuje, takže můžeme v klidu pokračovat dál.
Tu hmotnost jsem jako srovnávací kritérium navrhl zcela záměrně, je daleko víc vypovídající, než výška v kohoutku. Jinak bychom totiž museli říct, že třímetrový aligátor je menší než sousedovic Micka, protože i když váží padesátkrát tolik, je nižší v kohoutku...
No a ještě k tomu počtu druhů. Savčích druhů v současnosti evidovaných na Zemi je necelých 6000 druhů. O vyhynulých savcích ani nemluvě. Kolik tedy za 150 milionů let své existence mohli dinosauři vytvořit druhů? Docela jistě víc, než těch 700 popsaných a údajných 900 ještě očekávaných. Navíc je třeba říct, že u těch známých se v drtivé většině jedná o rody s jedním druhovým zástupcem; rodů, u nichž je známo víc druhů, je jen pár. Samozřejmě, jedna věc je skutečný počet druhů a něco úplně jiného je, kolik z nich fosilizovalo (řekněme desetina - číslo si vyloženě cucám z prstu), kolik z těch fosilizovaných "přežilo" nejrůznější geologické převraty až dodnes (řekněme desetina) a kolik z těch dodnes dochovaných skutečně objevíme (tipněme desetinu). Pak bychom tedy měli šanci objevit zhruba jednu tisícinu původních druhů.
Však jo, začali lítat do kosmu, těžit asteroidy a pak se vyhladili super pokročílými jadernými zbraněmi s obaly z iridia a platiny
Faktem je, že by z něčeho takového opravdu nic nezbylo
kolik z těch fosilizovaných "přežilo" nejrůznější pozor, ono skutečně dost dinosauřích druhů dodnes přežilo (dneska jsem jednoho tyranosauřího příbuzného zbaštil k obědu, ten teda nepřežil)
kolik z těch fosilizovaných "přežilo" nejrůznější pozor, ono skutečně dost dinosauřích druhů dodnes přežilo (dneska jsem jednoho tyranosauřího příbuzného zbaštil k obědu, ten teda nepřežil)
Je fakt, že pečený dinosaurus s knedlíkama a se zelím, pivo k tomu, to je prostě žrádlo...
Konkretne vakuum spolu s absenciou zivota. To jest, do kozmu sa mozu presunut priemyselne prevadzky, ktore su na zemi nebezpecne alebo nerealizovatelne kvoli zivotnemu prostrediu, napr. take co zahrnaju velke davky radiacie, toxicky odpad, alebo co vyzaduju velke objemy vakua. Dnes mozno take ani neexistuju, ale ked sa tu objavia take moznosti, urcite vzniknu. 
- to by to dost bolelo toho zvierata co by mu potencialne patrila ... 
