|
ja sa dám na jaskyniarstvo..
je to paráda.. proste paráda..
 |
|
ja sa dám na jaskyniarstvo..
je to paráda.. proste paráda..
Oprav mě, jestli se pletu, to je ta jeskyně v Mexiku a ty obrovské mnohametrové krystaly Selenit? Nádhera to je, ale co si tak vzpomínám, tak je tam děsné vedro, takže tam člověk vydrží jen pár minut. |
|
citace:
Co se té svobody a konkurence a jejich významu pro rozvoj týče, s tím nemám nejmenší problémy. Problém mám s tím kapitalismem jakožto jejich synonymem. Každého, kdo v něm vidí ráj na Zemi, bych s chutí poslal do anglické textilky kolem roku 1850, aby si při 16 hodinové pracovní době za žebráckou mzdu tu svobodu jaksepatří užil.
Ten starý známý, milionkrát opakovaný příběh o tom, že továrny zaměstnávaly a dřely v 16ti hodinových šichtách ženy a děti, které do té doby, než začaly pracovat v továrnách, žily šťastně a spokojeně, je jedním z největších mýtů v dějinách. Matky zaměstnané v továrnách neměly co jíst. Neopouštěly své domovy a své kuchyně proto, aby šly do továren. Ony šly do továren proto, že neměly žádné domy ani kuchyně, a i kdyby měly kuchyně, neměly stejně žádné jídlo, které by v nich mohly vařit. A děti nepřicházely z pohodlí jesliček ani mateřských školek. Ty umíraly a hladověly na ulicích. Celá ta propaganda o takzvaných nevýslovných hrůzách raného kapitalismu může být snadno vyvrácena jednoduchou statistikou. Přesně v době, kdy se britský kapitalismus vyvíjel, v době takzvané Anglické průmyslové revoluce, mezi lety 1760 – 1830, přesně v této době se populace v Anglii zdvojnásobila, což znamená, že stovky a tisíce dětí, které by v předcházejících dobách zemřely, přežily a dospěly v muže a ženy. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Co se té svobody a konkurence a jejich významu pro rozvoj týče, s tím nemám nejmenší problémy. Problém mám s tím kapitalismem jakožto jejich synonymem. Každého, kdo v něm vidí ráj na Zemi, bych s chutí poslal do anglické textilky kolem roku 1850, aby si při 16 hodinové pracovní době za žebráckou mzdu tu svobodu jaksepatří užil.
Ten starý známý, milionkrát opakovaný příběh o tom, že továrny zaměstnávaly a dřely v 16ti hodinových šichtách ženy a děti, které do té doby, než začaly pracovat v továrnách, žily šťastně a spokojeně, je jedním z největších mýtů v dějinách. Matky zaměstnané v továrnách neměly co jíst. Neopouštěly své domovy a své kuchyně proto, aby šly do továren. Ony šly do továren proto, že neměly žádné domy ani kuchyně, a i kdyby měly kuchyně, neměly stejně žádné jídlo, které by v nich mohly vařit. A děti nepřicházely z pohodlí jesliček ani mateřských školek. Ty umíraly a hladověly na ulicích. Celá ta propaganda o takzvaných nevýslovných hrůzách raného kapitalismu může být snadno vyvrácena jednoduchou statistikou. Přesně v době, kdy se britský kapitalismus vyvíjel, v době takzvané Anglické průmyslové revoluce, mezi lety 1760 – 1830, přesně v této době se populace v Anglii zdvojnásobila, což znamená, že stovky a tisíce dětí, které by v předcházejících dobách zemřely, přežily a dospěly v muže a ženy.
A že ty ženy a děti, které neměly co jíst a kde bydlet, nezemřely už v předchozích staletích, než pro ně za průmyslové revoluce postavili továrny? Anebo snad v dřívějších staletích z čeho žít a kde bydlet bylo? Kupodivu ano, jenže došlo k tzv. "ohrazování" půdy. Vyhánění nájemců z půdy a její přeměna na pastviny pro ovce (odněkud se ta vlna pro zpracování v exponenciálně přibývajících textilkách vzít musela). V důsledku toho zůstaly statisíce lidí bez obživy a musely "svobodně" narukovat do továren ve městech.
Růst populace okolo roku 1800 byl typický prakticky pro celou Evropu a souvisel ne s průmyslovou revolucí, ale se zlepšováním hygieny a životních podmínek obecně (zavádění kanalizace ve městech, vymýcení řady někdejších pandemií na čele s morem, vědecká medicína, která už "neléčila" pijavkami a pouštěním žilou, ale na svou dobu relativně pokročilými postupy a léky na bylinné bázi - např. chinin proti malárii, převařování vody jako prevence úplavice a cholery atd.).
O poměrech v anglických továrnách té doby se dochovala řada zpráv od tzv. továrních inspektorů (počítám, že Libertariánovi se z těch inspektorů udělá šoufl, když je platila vláda). Příklad:
Thomas Clarke (11 let) a jeho 7letý bratr, společná mzda 4 šilinky týdně. „ Když jsme si zdřímli, zbili nás… Chodil jsem do továrny něco před šestou, někdy už v pět, a pracoval jsem do devíti večer. Jednou jsem pracoval celou noc. To jsme se sami přihlásili, chtěli jsme mít něco na útratu…“
In: First Report of the Central Board of His Majesty´s Commissioners on Employment of Children in Factories (1833). Str. 31 - 32.
Jen pro zajímavost pár údajů o továrním dělnickém blahobytu:
1831 - zákon nařizující vyplácení mezd v penězích (v čem jiném???)
1832 - zákon zakazující zaměstnávat v textilním průmyslu děti do 9 let
1847 - zákon omezující pracovní dobu dětí a žen na 58 hodin týdně
[Upraveno 09.10.2016 NovýJiřík] |
|
citace:
A že ty ženy a děti, které neměly co jíst a kde bydlet, nezemřely už v předchozích staletích, než pro ně za průmyslové revoluce postavili továrny? Anebo snad v dřívějších staletích z čeho žít a kde bydlet bylo? Kupodivu ano, jenže došlo k tzv. "ohrazování" půdy. Vyhánění nájemců z půdy a její přeměna na pastviny pro ovce (odněkud se ta vlna pro zpracování v exponenciálně přibývajících textilkách vzít musela). V důsledku toho zůstaly statisíce lidí bez obživy a musely "svobodně" narukovat do továren ve městech.
Růst populace okolo roku 1800 byl typický prakticky pro celou Evropu a souvisel ne s průmyslovou revolucí, ale se zlepšováním hygieny a životních podmínek obecně (zavádění kanalizace ve městech, vymýcení řady někdejších pandemií na čele s morem, vědecká medicína, která už "neléčila" pijavkami a pouštěním žilou, ale na svou dobu relativně pokročilými postupy a léky na bylinné bázi - např. chinin proti malárii, převařování vody jako prevence úplavice a cholery atd.).
O poměrech v anglických továrnách té doby se dochovala řada zpráv od tzv. továrních inspektorů (počítám, že Libertariánovi se z těch inspektorů udělá šoufl, když je platila vláda). Příklad:
Thomas Clarke (11 let) a jeho 7letý bratr, společná mzda 4 šilinky týdně. „ Když jsme si zdřímli, zbili nás… Chodil jsem do továrny něco před šestou, někdy už v pět, a pracoval jsem do devíti večer. Jednou jsem pracoval celou noc. To jsme se sami přihlásili, chtěli jsme mít něco na útratu…“
In: First Report of the Central Board of His Majesty´s Commissioners on Employment of Children in Factories (1833). Str. 31 - 32.
Jen pro zajímavost pár údajů o továrním dělnickém blahobytu:
1831 - zákon nařizující vyplácení mezd v penězích (v čem jiném???)
1832 - zákon zakazující zaměstnávat v textilním průmyslu děti do 9 let
1847 - zákon omezující pracovní dobu dětí a žen na 58 hodin týdně
[Upraveno 09.10.2016 NovýJiřík]
Takže to vezmeme popořadě.
Před dvěma sty lety, ještě před nástupem kapitalismu, byl sociální status každého člověka pevně stanoven od jeho narození až po jeho smrt. Každý člověk zdědil své postavení po svých předcích a toto postavení nikdy nemohl změnit. Když se někdo narodil chudý, zůstal chudý navždy, když bohatý – kníže nebo vévoda – držel si své vévodství a všechny majetky s ním spojené po celý zbytek života.
Ti lidé opravdu umírali hlady, na podchlazení, na nemoci. Byl to začarovaný kruh.
Ano i v té době existovaly manufaktury - primitivní výrobní, zpracovatelské podniky - výhradně ku prospěchu bohatých. Většina lidí (devadesát nebo i víc procent evropské populace) pracovala na polích a nikdy se nedostala do kontaktu s městským výrobním prostředím. Tento přísný systém feudální společnosti převládal v nejvyspělejších částech Evropy po stovky let.
Jak se však venkovské obyvatelstvo začalo rozrůstat, vytvořil se přebytek lidí na množství obhospodařované půdy. Pro tento nadbytek obyvatelstva, které nezdědilo půdu ani nemělo žádný hmotný majetek, nebylo zkrátka dost práce. A nebylo ani možné, aby se lidé přesunuli za prací do výrobních odvětví ve městech; vládci měst by jim odepřeli přístup. Počet těchto lidí pořád narůstal a nikdo si nevěděl rady, co s nimi.
Z této tíživé sociální situace začaly postupně klíčit první výhonky moderního kapitalismu. Mezi těmi vyvrheli společnosti, těmi chudáky a žebráky, byli totiž někteří lidé, kteří zkoušeli organizovat ostatní a zakládat malé podniky, které mohly něco vyrábět. To byla novinka. Nicméně tito inovátoři neprodukovali drahé zboží, určené jenom pro horní vrstvy. Vyráběli naopak levnější věci pro potřeby všech. A to byly počátky kapitalismu, jaký funguje dnes. To byly počátky masové produkce, základního principu kapitalistického hospodaření. Zatímco starý zpracovatelský průmysl ve městech, sloužící jenom bohatým lidem, existoval výhradně pro potřeby horní třídy, nové kapitalistické podniky začaly vyrábět věci, které si mohli koupit všichni. Byla to masová produkce, která měla uspokojit masové potřeby prostého lidu.
Z našeho pohledu byla životní úroveň dělnictva samozřejmě extrémně nízká. Pracovní podmínky v továrnách v dobách raného kapitalismu byly šokující, ale ne z toho důvodu, že by nově se vyvíjecí kapitalistický průmysl dělníky vykořisťoval. Lidé najímaní na práci v továrnách už dávno před tím žili v bídných, doslova nelidských podmínkách. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Mezi těmi vyvrheli společnosti, těmi chudáky a žebráky, byli totiž někteří lidé, kteří zkoušeli organizovat ostatní a zakládat malé podniky, které mohly něco vyrábět. To byla novinka. Nicméně tito inovátoři neprodukovali drahé zboží, určené jenom pro horní vrstvy. Vyráběli naopak levnější věci pro potřeby všech. A to byly počátky kapitalismu, jaký funguje dnes. To byly počátky masové produkce, základního principu kapitalistického hospodaření. Zatímco starý zpracovatelský průmysl ve městech, sloužící jenom bohatým lidem, existoval výhradně pro potřeby horní třídy, nové kapitalistické podniky začaly vyrábět věci, které si mohli koupit všichni. Byla to masová produkce, která měla uspokojit masové potřeby prostého lidu.
Aneb jak žebrák altruista ke štěstí přišel a sdílel ho i se svými bližními...
Já to vzdávám. Kdyby se na tomto fóru objevil muslim a vášnivě by zde obhajoval kamenování žen, uřezávání hlav ďaurům a šíření islámu ve jménu a pro větší slávu Alláha, byly by diskuse s ním zhruba stejně marné a zbytečné. |
|
zachadzate trocha mimo tema. Ak sa chcete v tom nimrat, pohrabte sa trochu v cislach, napr. tu
https://www.measuringworth.com/datasets/ukearncpi/earnstudynew.pdf
ja tam nijake extra kapitalisticke zderstvo nevidim, resp. tie otrasne podmienky neboli priznakom kapitalizmu, ale priznakom vtedajsej doby. Nemozno sa na to pozerat z pohladu 21.storocia.
V priebehu 19teho storocia, po nastupe kapitalizmu, sa podmienky "chudoby" zlepsovali |
| 09.10.2016 - 21:51 - jheg | |
|
citace:
Jak se však venkovské obyvatelstvo začalo rozrůstat, vytvořil se přebytek lidí na množství obhospodařované půdy.
Spíš bych řekl, že se přebytek vytvořil hlavně proto, že mezi roky 1650-1850 produktivita zemědelství na zemědělce rostla o něco jako 0,6 procenta za rok. |
|
Pánové, konečně jsem pochopil, proč je potřeba kolonizovat Mars. Protože je potřeba tyhle skvělé myšlenky z toho vlákna někam exportovat  |
|
citace:
Mezi těmi vyvrheli společnosti, těmi chudáky a žebráky, byli totiž někteří lidé, kteří zkoušeli organizovat ostatní a zakládat malé podniky, které mohly něco vyrábět. To byla novinka. Nicméně tito inovátoři neprodukovali drahé zboží, určené jenom pro horní vrstvy. Vyráběli naopak levnější věci pro potřeby všech. A to byly počátky kapitalismu, jaký funguje dnes. To byly počátky masové produkce, základního principu kapitalistického hospodaření. Zatímco starý zpracovatelský průmysl ve městech, sloužící jenom bohatým lidem, existoval výhradně pro potřeby horní třídy, nové kapitalistické podniky začaly vyrábět věci, které si mohli koupit všichni. Byla to masová produkce, která měla uspokojit masové potřeby prostého lidu.
Aneb jak žebrák altruista ke štěstí přišel a sdílel ho i se svými bližními...
Já to vzdávám. Kdyby se na tomto fóru objevil muslim a vášnivě by zde obhajoval kamenování žen, uřezávání hlav ďaurům a šíření islámu ve jménu a pro větší slávu Alláha, byly by diskuse s ním zhruba stejně marné a zbytečné.
Nevím kde si myslíte, že se berou všechny ty věci co používáte. Rozvoj kapitalismu je založen na právu každého podnikatele sloužit svým zákazníkům lépe anebo levněji. A tato metoda během poměrně krátké doby přetvořila celý svět a umožnila nebývalý nárůst světové populace.
A příměr s těmi muslimy je opravdu hodný "myslitele".
Kosmický průmysl pod taktovkou státu by se dal přirovnat k dávným manufakturám pod nadvládou cechů, sloužících jen omezené vrstvě lidí pro jejich kratochvíle. Teprve příchodem soukromých podniků do kosmického průmyslu, které dokáží stavět kosmické nosiče a kosmické lodě za vlastní prostředky a které pak tyto lodě vlastní a používají je k podnikání, vzniká začátek masového kosmického průmyslu, tedy něčeho, co tu bylo když kapitalismus začínal. Pokud tomuto úsilí nebudou politici bránit, dočkáme se brzo velkých pokroků v kosmoprůmyslu. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
| 10.10.2016 - 09:32 - novák | |
|
Bože dobrý, člověk je den pryč a vyrojí se spousta alternativních historiků, že proti tomu jsou ufologické společnosti vzorem střízlivého vztahu k realitě.
Novákův opravník oblíbených omylů:
citace:
yamato:kapitalizmus na rozdiel od inych izmov dokazal svoje omyly rozpoznat a napravit do tej miery, aby nezkolaboval
Opravoval je rukama komunistů a socialistů. Opravenému kapitalismu se říká socialismus, případně sociální stát.
citace:
yamato:Hrdlacenie v textilkach (a oceliarnach) za mzdu ktora vystacila akurat tak na prezitie bolo priznakom ranneho kapitalizmu
Kapitalismus vznikl v Anglii v 16. století. Hrdlacenie ve fabrikách nastalo v Anglii ve století 18., typické je pro Evropu století 19. a mimo Evropu ve století 20. i 21. Čili je přítomné ve všech fázích vývoje kapitalismu, kromě rané, kdy fabriky prostě neexistovaly.
citace:
Libertarián:svoboda a kapitalismus. Tyto dvě věci dokáží z bídy vytáhnout jakýkoliv národ
Nesmysl. Pro kapitalismus (stejně jako pro starší hospodářské systémy) je typické rozdělení zemí na jádrové a periferní. ty druhé z definice periferie z bídy nevylezou. Za druhé, minimálně Skandinávii, Rusko, Čínu, z bídy nevytáhla svoboda a kapitalismus, ale různé verze socialismu s velmi různou mírou svobody. Naopak Turecko, pyrenejský poloostrov, Japonsko, asijští tygři se z bídy dostaly v režimech s minimální dávkou svobody a silně omezeným kapitalismem..
citace:
Libertarián: Rozvoj kapitalismu je založen na právu každého podnikatele sloužit svým zákazníkům lépe anebo levněji.
Žádné takové právo v žádné kapitalistické společnosti nikdy neexistovalo. Taková práva existovala pouze ve společnostech nekapitalistických. Rozvoj kapitalismu je založen 1. na povinnosti každého zeměstnance sloužit zaměstnavateli lépe anebo levněji než konkurence pod trestem vyřazení z trhu práce (a zdechnutí - ve standartním kapitalismu nezkaženém komunisty vybojovanými sociálními ohledy). 2. na povinnosti každého podnikatele vyrábět lépe anebo levněji než konkurence pod trestem vyřazení z trhu.
citace:
yamato. https://www.measuringworth.com/datasets/ukearncpi/earnstudynew.pdf
otrasne podmienky neboli priznakom kapitalizmu, ale priznakom vtedajsej doby. Nemozno sa na to pozerat z pohladu 21.storocia.
V priebehu 19teho storocia, po nastupe kapitalizmu, sa podmienky "chudoby" zlepsovali
Jasně negativní jevy kapitalismu jsou "priznaky doby", negativní jevy jiných systému jsou "príznaky systému". Pche.
Poslední graf (Real Wages by Decade, 1200s-1860s) je výborný. Ukazuje, že za feudalismu reálné mzdy klesaly s růstem obyvatelstva = zostřené konkurence na trhu práce ( obyvatelstvo Anglie rostlo z cca 2 mil v 11. století na cca 6 mil kolem roku 1300, graf ukazuje pouze druhou polovinu tohoto období). Ve 14. století mzdy vyletěly nahoru s úbytkem obyvatel na méně než 2 mil. Pak s růstem obyvatel a nástupem kapitalismu v 16. století začaly klesat, po rozšíření kapitalismu po zemi se stabilizovaly na nízké úrovni, a zůstaly na ní navzdory úbytku obyvatel v 17. století. (Což je jasný negativní vliv kapitalistických vztahů, v nekapitalistické společnosti by mzdy šly nahoru) Až po třech staletích - v 19. století - jasně pod tlakem socialistů a proti vůli podnikatelů - se mzdy a životní úroveň dostaly na výši, kterou měli poddaní rytířů za Války Růží o čtyři století dříve... (resp. na úroveň příjmů poddaných Viléma Dobyvatele v 11. století).
citace:
Libertarián řed dvěma sty lety, ještě před nástupem kapitalismu, byl sociální status každého člověka pevně stanoven od jeho narození až po jeho smrt. Každý člověk zdědil své postavení po svých předcích a toto postavení nikdy nemohl změnit
Nesmysl. Dejme tomu v hinduistické části indické společnosti to mohlo platit. V Evropě, na Blízkém východě, ve východní Asii, v severní Euroasii to neplatilo nikdy. V Evropě například byla města do 19. století demograficky nesoběstačná, a kde si myslíte že se brali nově příchozí? Z marťanských měst? Nebo myslíte že ty desetitisíce studentů pražské univerzity za Karla IV a Václava IV byli synové stejně vzdělaných mužů? pche |
| 10.10.2016 - 09:51 - novák | |
|
citace:
Ti lidé opravdu umírali hlady, na podchlazení, na nemoci. Byl to začarovaný kruh.
jak kdy, jak kde. např. v evropských zemích 15. století byl po úbytku obyvatelstva na polovinu i třetinu ve 14. století dost nedostatek pracovních sil, proto relativně vysoké mzdy, a proto si např. v Německu kdejaký nesamostatný pacholek mohl dovolit 6x v týdnu se nacpat masem. V 19. století byla situace jiná, přelidnění, nízké mzdy, konkurence, a tak kolem roku 1830 si v Anglii dělníci o masu mohli nechat jen zdát, jedli chleba z velké části upečený z vápence (protože kapitalismus a nakopat vápenec bylo levnější než dovést obilí). O chlup dřív v Itálii venkované ani nevěděli co to maso je...
citace:
Ano i v té době existovaly manufaktury - primitivní výrobní, zpracovatelské podniky - výhradně ku prospěchu bohatých.
Blbost. Manufaktury vyráběli masově, pro běžné lidi.
citace:
Jak se však venkovské obyvatelstvo začalo rozrůstat, vytvořil se přebytek lidí na množství obhospodařované půdy. Pro tento nadbytek obyvatelstva, které nezdědilo půdu ani nemělo žádný hmotný majetek, nebylo zkrátka dost práce.
Což se v předkapitalistických společnostech stávalo pravidelně každých pár století.
citace:
A nebylo ani možné, aby se lidé přesunuli za prací do výrobních odvětví ve městech; vládci měst by jim odepřeli přístup.
A kde si myslíte, že se celý středověk i novověk brali lidi ve městech? padali z Marsu?
citace:
Z této tíživé sociální situace začaly postupně klíčit první výhonky ... kapitalismu. Mezi těmi vyvrheli společnosti, těmi chudáky a žebráky, byli totiž někteří lidé, kteří zkoušeli organizovat ostatní a zakládat malé podniky, které mohly něco vyrábět. To byla novinka...
To se dělo namátkou v západní Evropě ve 13. století. Ve Středomoří v 2.-3. století, v Řecku tuším ve 3. st. př.n.l. V Číně v 1. stol. př.n.l., 1. století n.l., polovině 8. stol., polovině 11. stol., začátku 14. stol., první polovině 15. stol., druhé polovině 16. stol., 17. stol.... předposlednímu čínští historici skutečně říkají "objevení se výhonků kapitalismu". V mezopotámii bylo takových etap dva tucty... Novinka to je jen pro libertariány... |
|
schopnost ignorovat statisticke data je u niektorych ludi uplne obdivuhodna |
|
schopnost ignorovat statisticke data je u niektorych ludi uplne obdivuhodna
Teď jsem nějak nepochopil, která a čí data. Ale vzpomněl jsem si na dávné časy svého vysokoškolského studia počátkem 80. let. Tehdy, jak si dříve narození jistě vzpomenou, nebylo možné studovat VŠ bez marxismu, výuka marxismu-leninismu byla dokonce součástí i studia bohosloveckých fakult, což je obzvláštní paradox (existoval tehdy vtip, že v Popradu vznikla Vysoká škola pastevecká, na které se učí tři předměty: vyháňanie, zaháňanie a marxismus-leninismus). Ale to jsem odbočil, chtěl jsem říct, že na hodinách tzv. "vědeckého komunismu" nám bylo vysvětlováno, že vysoká životní úroveň v západní Evropě (tu nebylo možné popřít, to byl prostě fakt) je do značné míry důsledkem existence tzv. světové socialistické soustavy a soupeření mezi kapitalismem a socialismem. Tehdy jsme si o tom samozřejmě mysleli svoje, akorát nikdo nemohl nic říct, leda mezi sebou večer v hospodě u piva. Jenže od pádu socialismu ve východní Evropě, když veškerá konkurence skončila, se začala situace zaměstnanců na Západě prudce zhoršovat a nůžky mezi bohatými a chudými se rozvírají čím dál víc, přičemž střední třída postupně ubývá (ta akumulace bohatství do stále menšího podílu obyvatelstva je statisticky pokrytá naprosto jednoznačně). V Evropě díky jejím sociálním vymoženostem to probíhá o něco pomaleji, v USA velmi drasticky. Oficiálně se přiznává, že od vrcholu v 70. letech životní úroveň v USA klesá, čtvrtina obyvatelstva je závislá na potravinové podpoře vlády, někdejší pýchy USA jako Detroit vypadají jako Hirošima na podzim 1945, a masových měřítek nabývá tzv. pracující chudoba (pro vysvětlení, rozumí se tím stav, kdy oba dospělí v rodině mají zaměstnání a žijí přitom i se svými dětmi na ubytovně, protože na "americký sen" nemají peníze; jaký to rozdíl oproti 60. a 70. letům, kdy se v Americe razila zásada, že jeden zaměstnaný rodič, nejčastěji muž, svým příjmem musí bez problémů zabezpečit celou rodinu). Takže tolik k té statistice, ale každý si o tom může myslet, co chce, koneckonců jak se říká, statistika je přesný součet nepřesných čísel a nejprogresivnější forma lži. |
|
jiriku, o tebe som nehovoril 
co sa tyka poklesu v USA, ten dost koreluje s narastom ciny a presunom vyroby tam. Odliv pracovnych miest samozrejme znamena aj pokles zivotnej urovne, najma u nizkoprijmovych vrstiev.
Na opacnom konci pacifiku je to naopak - od reforiem v 70tych rokoch, zavedenia sukromneho podnikania a vpustenia zahranicneho kapitalu sa miliony cinanov dostali z chudoby. |
|
citace:
schopnost ignorovat statisticke data je u niektorych ludi uplne obdivuhodna
To máte pravdu a já už nemám sílu vysvětlovat někomu, co je očividně viditelné. Schopnost některých intelektuálů, přesvědčit ostatní, že nějaká kasta lidí umí s vašim majetkem nakládat lépe než vy a že se to v průběhu dějin osvědčilo, je obdivuhodná.
Jak jsem řekl, základem prosperity společnosti je svoboda podnikání a svoboda přivlastňování a právo starající se o potrestání těch co útočí na ostatní lidi, nebo jejich majetek. Do této oblasti patří i ekonomický způsob tvorby produkce, který je založen na uspořených prostředcích a kapitálových statcích jedním slovem kapitalismus. To co tento ekonomický systém hlavně produkuje nejsou hmotné věci, nýbrž nehmotná znalost.
Bylo spočítáno, že mez šíření znalosti na Zemi je 10na64 bitů (Barrow a Tipler 1986) bylo by tak možné znásobit více než 100miliard-násobně fyzické meze růstu, které byly dosud uvažovány. Lidská civilizace by ve vesmíru mohla rozšiřovat svou znalost, bohatství a populaci bez omezení.
____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
citace:
schopnost ignorovat statisticke data je u niektorych ludi uplne obdivuhodna
Teď jsem nějak nepochopil, která a čí data. Ale vzpomněl jsem si na dávné časy svého vysokoškolského studia počátkem 80. let. Tehdy, jak si dříve narození jistě vzpomenou, nebylo možné studovat VŠ bez marxismu, výuka marxismu-leninismu byla dokonce součástí i studia bohosloveckých fakult, což je obzvláštní paradox (existoval tehdy vtip, že v Popradu vznikla Vysoká škola pastevecká, na které se učí tři předměty: vyháňanie, zaháňanie a marxismus-leninismus). Ale to jsem odbočil, chtěl jsem říct, že na hodinách tzv. "vědeckého komunismu" nám bylo vysvětlováno, že vysoká životní úroveň v západní Evropě (tu nebylo možné popřít, to byl prostě fakt) je do značné míry důsledkem existence tzv. světové socialistické soustavy a soupeření mezi kapitalismem a socialismem. Tehdy jsme si o tom samozřejmě mysleli svoje, akorát nikdo nemohl nic říct, leda mezi sebou večer v hospodě u piva. Jenže od pádu socialismu ve východní Evropě, když veškerá konkurence skončila, se začala situace zaměstnanců na Západě prudce zhoršovat a nůžky mezi bohatými a chudými se rozvírají čím dál víc, přičemž střední třída postupně ubývá (ta akumulace bohatství do stále menšího podílu obyvatelstva je statisticky pokrytá naprosto jednoznačně). V Evropě díky jejím sociálním vymoženostem to probíhá o něco pomaleji, v USA velmi drasticky. Oficiálně se přiznává, že od vrcholu v 70. letech životní úroveň v USA klesá, čtvrtina obyvatelstva je závislá na potravinové podpoře vlády, někdejší pýchy USA jako Detroit vypadají jako Hirošima na podzim 1945, a masových měřítek nabývá tzv. pracující chudoba (pro vysvětlení, rozumí se tím stav, kdy oba dospělí v rodině mají zaměstnání a žijí přitom i se svými dětmi na ubytovně, protože na "americký sen" nemají peníze; jaký to rozdíl oproti 60. a 70. letům, kdy se v Americe razila zásada, že jeden zaměstnaný rodič, nejčastěji muž, svým příjmem musí bez problémů zabezpečit celou rodinu). Takže tolik k té statistice, ale každý si o tom může myslet, co chce, koneckonců jak se říká, statistika je přesný součet nepřesných čísel a nejprogresivnější forma lži.
Příčinou je opět socialismus s přívlastkem Fabiánský.
Pokud komunisté sebrali lidem soukromý majetek a pokusili se o společenskou utopii ve smyslu “všechno všech” a “od schopností jedněch k potřebám druhých”, potom současný fašisticko-demokratický model se pokouší o něco podobného, jen jinou cestou. Majetek je sice ponechán soukromým osobám a firmám, ale úroveň zdanění, regulací, příkazů a vyhlášek expanduje natolik, že vlastníci kapitálu “na papíře” jsou nakonec jen částečnými vlastníky (nebo spíše podnájemníky). Skutečným vlastníkem je byrokrat ve službách státu, který prostřednictvím své domnělé moci prakticky řídí celou ekonomiku a průmysl. Interakce mezi poskytovatelem služby nebo výrobku a zákazníkem je skoro plně ovládána byrokraty, a to údajně v zájmu ochrany jedné nebo druhé strany. Byrokrat je ve skutečnosti tím pravým vlastníkem, který rozděluje různá povolení ke všemu možnému, a to jak ze strany zákazníka, tak ze strany poskytovatele služby či výrobku.
Toto se samozřejmě nevyhnulo ani USA. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
| 10.10.2016 - 14:08 - tycka | |
|
citace:
vyrábět lépe anebo levněji než konkurence pod trestem vyřazení z trhu.
V případě zakázek státu pak vám jistě proto nebude vadit, že nevybrali úředníci tu nejlevnější firmu.
A zaměstnanec může v dosti případech začít samostatně podnikat na živnostenský list. A některých profesí je na pracovním trh velký nedostatek - takže si může vybrat z více zaměstnavatelů.
|
|
Yamato: co sa tyka poklesu v USA, ten dost koreluje s narastom ciny a presunom vyroby tam. Odliv pracovnych miest samozrejme znamena aj pokles zivotnej urovne, najma u nizkoprijmovych vrstiev.
Na opacnom konci pacifiku je to naopak - od reforiem v 70tych rokoch, zavedenia sukromneho podnikania a vpustenia zahranicneho kapitalu sa miliony cinanov dostali z chudoby.
Částečně máš pravdu, ale jen částečně, protože ekonomiky a mezinárodní obchod nejsou hry s nulovým součtem, kde zbohatnutí jednoho (Číny) má za následek zchudnutí někoho jiného (USA). Ve skutečnosti se ale jedná o hry s kladným součtem, kde, teoreticky, můžou bohatnout všichni. Což se v nadnárodním měřítku stalo, Čína od 70. let přešla od bezmezné bídy k rozhazovačné prosperitě, ale výrazně zbohatly i USA, stačí si porovnat jejich reálný HDP před 40 lety a dnes. Problém tkví ale v něčem jiném, a sice ve stále větší nerovnosti uvnitř společnosti, a poněvadž nerovnost se v USA prohlubuje mnohem rychleji, než stoupá HDP, tak důsledkem toho je ta pracující chudoba a další negativní jevy, jinak naprosto nevysvětlitelné zejména za situace, kdy v USA vykazují mimořádně nízkou míru nezaměstnanosti. |
|
citace:
Částečně máš pravdu, ale jen částečně, protože ekonomiky a mezinárodní obchod nejsou hry s nulovým součtem, kde zbohatnutí jednoho (Číny) má za následek zchudnutí někoho jiného (USA). Ve skutečnosti se ale jedná o hry s kladným součtem, kde, teoreticky, můžou bohatnout všichni. Což se v nadnárodním měřítku stalo, Čína od 70. let přešla od bezmezné bídy k rozhazovačné prosperitě, ale výrazně zbohatly i USA, stačí si porovnat jejich reálný HDP před 40 lety a dnes. Problém tkví ale v něčem jiném, a sice ve stále větší nerovnosti uvnitř společnosti, a poněvadž nerovnost se v USA prohlubuje mnohem rychleji, než stoupá HDP, tak důsledkem toho je ta pracující chudoba a další negativní jevy, jinak naprosto nevysvětlitelné zejména za situace, kdy v USA vykazují mimořádně nízkou míru nezaměstnanosti.
ano, a prave tu je jadro pudla. USA ako celok bohatnu, lenze to bohatstvo vznika z kapitalu (umiestneneho kdekade po svete, vratane ciny), relativne menej bohatstva vznika z prace. V cine naopak, zo zahranicneho kapitalu vznika dopyt po praci, chudoba bohatne. Preto vlastnici kapitalu v USA bohatnu, poskytovatelia prace nebohatnu. A vznika nam nerovnost.
Co sa tyka nerovnosti, dnes je relativne vysoka, ale iba z pohladu optima v 70tych rokoch.
Ked dnes porovname rozdiel v zivotnej urovni najbohatsich a najchudobnejsich (v zapadnom svete) s rozdielom trebars v 19tom storoci, tak dnes je ten rozdiel minimalny. Dnes ma aj relativne chudobny clovek k dispozicii pitnu vodu, lekarsku starostlivost, pravidelnu stravu, ubytovanie a kvalitne oblecenie. Byt chudobnym v 19tom storoci znamenalo tieto veci nemat.
Statistiky, ktore ukazuju na rastucu nerovnost, pritom uplne ignoruju socialne transfery zabezpecovane statom, takze su v zasade hrubo skreslene.
|
| 19.10.2016 - 11:00 - dodge | |
|
Něco pro zdejší milovníky sci-fi a fantasy
http://ceskoaktualne.cz/2016/09/zpravy-ze-sveta/stephen-hawking-vyzval-k-uteku-ze-zeme/?utm_source=facebook&utm_medium=fbad&utm_campaign=ceskoaktualne#_=_ |
|
Prezidentské volby v USA se blíží
http://nasawatch.com/archives/2016/10/trump-space-adv.html
 |
| 03.11.2016 - 13:23 - dodge | |
|
Přechod od jednorázových nosičů k opakovaně použitelným je nákladný
http://aviationweek.com/space/making-shift-expendable-reusable-launchers?Issue=AW-05_20161103_AW-05_322&sfvc4enews=42&cl=article_3&utm_rid=CPEN1000000980369&utm_campaign=7545&utm_medium=email&elq2=c3b4f18766484367bda58791c2ad7332 |
|
| vies o tom ze to je spoplatnena stranka, vsak? |
|
citace:
vies o tom ze to je spoplatnena stranka, vsak?
... není spoplatněná, pouze je vyžadována registrace, která je zdarma. |
| 08.11.2016 - 05:34 - dodge | |
|
Co by zvolení Trumpa nebo Clintonové znamenalo pro kosmonautiku.
Úvaha znalců.
http://www.space.com/34624-trump-clinton-space-policy-projections.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20161107-sdc
|
|
| Tak to vypadá, že Trump bude mít 304 volitelů... |
|
Poviem takto
Začína to voňať ako celkom slušná "neocon revolúcia".
Len treba pamätať na to, že veci takpovediac "urožnené na grile" občas lepšie voňajú ako potom chutia, a preto treba mať pripravenú kvalitnú horčicu..
Uvidíme.
Ja od Trumpa v obore Kozmonautika chcem jediné.
Nech odstráni Boldena..
|
| 09.11.2016 - 14:40 - Ervé | |
|
| Pro NASA je lepší Trump než Clintonová, ale faktem je, že kosmonautika nebude pro Trumpa moc důležitá. Přinejmenším se uklidí chaos způsobený duem Bolden-Obama. Trump má 289, nejspíš získá ještě 16 z Michiganu - takže 305 volitelů. [Edited on 09.11.2016 Ervé] |
|
| Řeknu to takhle - jelikož bude mír, bude i kosmonautika. Naproti tomu kdyby vyhrála ta baba, tak to můžeme zabalit. Svět by měl jiné priority, jako např. evoluci radioaktivitě odolných štírů. |
|
