| 02.8.2005 - 17:07 - reger | |
|
citace:
Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.
Je tam jen ČT1 zpravodajství, nebo celá doba strtu? Ňák jsem nenašel. Poradíte? Ď. |
| 02.8.2005 - 17:49 - Vítězslav Novák | |
|
Tak teď bych se MH zastal. Práce v mikrogravitaci je něco jiného než ve snížené gravitaci na Měsíci nebo Marsu. Na LEO bychom už mohli i něco vyrábět, pravda něco hodně speciálního, aby to bylo ekonomické. Měsíc i Mars jsou tak málo prozkoumané, že automaty ještě dlouho postačí. I když - až tam ty automaty bude moct člověk třeba oprášit nebo mu vyndat kolo z písku, řídit z orbity se zpožděním pár desetin sekundy, ne minut, případně ho opravit, bude to o něčem jiným.
Ale raketoplán prostě JE slepá ulička. Rusové zkoušeli něco se vztlakovým tělesem někdy v době Sputníků nebo Gagarina. Žádná výhoda, opustili to. Pak vyrobili Buran - a zase to opustili. Prostě je to (snad zatím) neekonomické. Šíleně neekonomické. Je pořád jednodušší vybrat a vytrénovat vědce aby vydržel let v kapsli než ekonomicky provozovat shuttle. Kliper má šanci stát se tím, čím měl být shuttle původně - tedy shuttlem, něčím, co pendluje mezi Zemí a orbitou. Výtahem.
Děsí mě, ale čím dál tím míň, že se STS zruší bez ohledu na stav CEVu. Proč míň? Protože Rusové s ESA Kliper zvládnou. A Rusové nebudou blbnout s opouštěním něčeho osvědčeného dokud se to nové neosvědčí taky. |
|
citace:
citace:
Ahoj, tak jsem se včera v noci konečně podíval na ČT24 ( http://www.ct24.cz )na záznam ze startu Discovery.
Při "přímém přenosu" startu jsem se koukal na NASA TV.
Je tam jen ČT1 zpravodajství, nebo celá doba strtu? Ňák jsem nenašel. Poradíte? Ď.
Oni už ten odkaz z hlavní stránky stáhly. Ale je to na adrese:
http://stream3.visual.cz/ct/ukazky/ct24/discovery.wmv
Milan |
|
citace:
Tak teď bych se MH zastal. Práce v mikrogravitaci je něco jiného než ve snížené gravitaci na Měsíci nebo Marsu.
S tou mikrogravitaci to na ISS neni zase az tak slavne. Vzhledem k neustalym korekcim drahy a rotace, otresum a vibracim ISS. Slysel jsem ze prave pro vyzkum mikrogravitace je ISS docela zklamani. Podbrobnosti sice neznam, ale tak jsem to nekde zachytil. |
|
citace:
Energia je mrtvá.
... A to se týká i letu na Mars. Umíme to. Jen tam nepošleme Spirita, ale trochu větší vehikl. žádná principiální novota...
Co to znamena "Energia je mrtva ?". To jako ze neco pres 15 let od posledniho startu by bylo treba vymyslet znovu to co jiz jednou fungovalo ? Pokud to vnimam jako technicky problem, pak tvrdite nesmysl.Vule v tom smeru neco delat je samozrejme jina stranka te veci - a prave to se mne nelibi.
Opravdu jen trochu vetsi vehikl nez Spirit ? Jak se to slucuje s tim, ze Spirit se nikdy nevrati, jak treba s metodou pristani Spirita ? Jak s tim, ze tam budou lidi, kteri dychaji, jedi, vylucuji, spatne snasi pretizeni, potrebuji tezke skafandry ajanevimcojestevsechno ?
Abychom se taky drzeli tematu - mam jeden konstruktivni dotaz:
Zachytil nekdo nekde nejakou zpravu, jak se to vyviji kolem opetovneho pozastaveni letu STS kvuli izolacni pene na STS 114 ? Asi je jeste brzo, ale urcite jiz nekde nekdo kompetentni neco rekl. Ze by byl STS 114 poslednim letem, pripadne, ze by zase 2 roky resili neresitelny problem s penou, ktery pres 20 let nevadil mne totiz pripada zcela absurdni. |
|
citace:
Ze by byl STS 114 poslednim letem, pripadne, ze by zase 2 roky resili neresitelny problem s penou, ktery pres 20 let nevadil mne totiz pripada zcela absurdni.
Taky mi to připadá zcela absurdní, ale bohužel i takovéto hlasy se dnes ozývají. Snad to NASA zvládne a STS bude zase létat pravidelně (alespoň do toho roku 2010).
Za druhou generaci raketoplánů lze s jistou nadsázkou považovat třeba Klipper (vidím ho jako jistou obdobu Hermesu a podobných menších raketoplánů). Svého času byl za nástupce STS označován VentureStar a pořád si myslím, že přijde doba, kdy podobná koncepce (SSTO) bude realizovatelná, úspěšná a výhodná.
Faktem ale je, že mohutnou dopravu do kosmu nepotřebujeme ani tak pro výzkum, jako spíš pro aplikace. Tady souhlasím s Jirkou, že o aplikace by se měly časem postarat komerční (nestátní) firmy a organizace. Organizace, placené ze státních prostředků (NASA, ESA, RAKA, ...) by se asi opravdu měly víc soustředit na základní výzkum a průzkum. Z tohoto pohledu je směřování k Měsíci i Marsu a orientace na "spartánské" ale realtivně bezpečné "kapsle" snad docela pochopitelné (i když přechod z přistávání na letišti zpět k "padání do pustiny" je pro mne osobně zklamáním).
Snad se komerci v kosmu podaří brzo už konečně nějakým firmám rozjet a snad mi soustředění NASA na "exploration" umožní vidět lidi na Měsíci a třeba i na Marsu |
|
Věřím, že zítřejší doufám úspěšná servisní mise na raketoplánu Discovery výrazně zvýšší pravděpodobnost zářijového startu.
Zatím start v září nikdo definitivně oficiálně neodpískal. |
|
citace:
Věřím, že zítřejší doufám úspěšná servisní mise na raketoplánu Discovery výrazně zvýšší pravděpodobnost zářijového startu.
Zatím start v září nikdo definitivně oficiálně neodpískal.
Jestli se vytažení kousku nebo uříznutí kousku izolace říká servisní mise to mně podrž. Takže celý let STS-114 je kvůli tomuto? To jsem nevěděl  Začíná mi to připadat, že to NASA dělá schválně, aby přitáhla pozornost veřejnosti a médií, což je v USA hodně důležité... |
|
citace:
Začíná mi to připadat, že to NASA dělá schválně, aby přitáhla pozornost veřejnosti a médií, což je v USA hodně důležité...
O kosmonautice se nemluvi, vadi nam to. O kosmonautice se mluvi, vadi nam to... :-)
Ale vazne: ja si myslim, ze je dobre, ze zase NASA dokaze plnit titulni stranky novin a dostat se zpravodajstvi svetovych agentur. Uvedomme si prosim, ze rutinni let kosmicke stanice "dnes se nic zajimaveho nedelalo, jen nejake vedecke pokusy - a zitra to bude totez" posluchace, ctenare ci divaky proste nezajima. Proto je potreba dodat nejakou "akci" nebo "drama" - viz treba pred mesicem ostre sledovany Deep Impact (mimochodem, jaky to byl kontrast ve srovnani s totalne medialne nezvladnutou evropskou sondou Huygens).
Jinak si osobne myslim, ze soucasny "zachranny" vystup (jinak ovsem planovany uz pred letem a dokonce ani o jeden den odlozeny, jak se spekulovalo) je jednak humbuk a jednak je to trenovani prace pod raketoplanem pro pripad, ze by opravdu nekdy bylo potreba. Kdyz se to dnes nepovede, tak se zase tak moc nedeje - maximalne bude v pondeli velmi ostre sledovane pristani. Ale kdyz se to nepovede v okamziku, kdy bude mit raketoplan na "brise" diru jako vrata, tak je to horsi... ____________________
Tomas Pribyl |
| 03.8.2005 - 13:01 - Vítězslav Novák | |
|
Zcela upřímně - nerozumím tomu. S podobnými problémy se létalo a úspěšně přistávalo stokrát. Pokud chce NASA přitáhnout pozornost, je to trošku sebevražedný postup. Vždyť hlavně poukazuje na svou (a dodavatelů) neschopnost.
Možná je tu skutečně chuť STS definivně uzemnit, peníze ušetřit a vrhnout do CEVu. Nechat se vozit od Rusů, když to nepůjde zadarmo, tak Kongres přinutit změnit Lex Bushehr, platit zlomek vlastní ceny a v poklidu vyvíjet. Což ovšem může taky znamenat, že se bude vyvíjet bez kontroly výsledku a v poklidu hnít.
Ale taky to může znamenat, že se jim zkrouhne rozpočet. Ať už Bush nebo nějaký další president, prachy na válku (která se asi protáhne) budou potřeba vždycky. A ropa (já vím, že se vám to nelíbí) zase roste, tedy americkou ekonomiku oslabuje. Brent je na 61USD/barel.
A mimochodem - ta zítřejší mise přece nemá s pozastavením letů nic společného. Izolace odpadla, netrefila se. Kolikrát takhle odpadla dřív, neví nikdo. Asi vždycky. Pokud se jí bojí, potrvá to dýl. Kdepak září. Na to můžeme zapomenout. Tedy letošní září... |
|
citace:
Zcela upřímně - nerozumím tomu. S podobnými problémy se létalo a úspěšně přistávalo stokrát. Pokud chce NASA přitáhnout pozornost, je to trošku sebevražedný postup.
Osobne si taky myslim, ze to meli podat jako "vyzkouseni zachranne oprace pro pripad, ze by byl raketoplan jednou vazne poskozeny" (co by z toho udelal Blesk je mi uplne putna) a ne jako "opravu poskozeneho raketoplanu".
citace:
Izolace odpadla, netrefila se. Kolikrát takhle odpadla dřív, neví nikdo. Asi vždycky. Pokud se jí bojí, potrvá to dýl. Kdepak září. Na to můžeme zapomenout. Tedy letošní září...
Ted uz nikdo nepochybuje, ze odpadala. Jenomze donedavna byl tento problem trochu podcenovany (nebo lepe receno: spatne vyhodnocovany). Ted, kdyz o tomto problemu vime, tak je situace jina. Nejde o to, ze se boji (o raketoplan, o posadku, o sva mista...), jde o to neopakovat (alespon z technickeho hlediska) chyby minule. ____________________
Tomas Pribyl |
|
Jako jednu z možností, proč se NASA rozhodla pro dnešní "opravu", vidím snahu o demonstraci svých schopností, takže se může říct "je vidět, že umíme raketoplán opravit na oběžné dráze, takže můžeme (bezpečně) létat i s (mírně) odpadávající izolací". Tedy snahu o minimalizaci oddálení příštího letu STS. Mohu se ale mýlit :)
Mimochodem, ta oprava bude už dnes v rámci plánované EVA-3. Kosmonauti už jsou venku, ESP-2 i MISSE jsou na svých místech, takže Robinsonova "oprava" není daleko :) |
| 03.8.2005 - 13:33 - Vítězslav Novák | |
|
No dobře, ale "oprava poškozeného raketoplánu" je - jak píše TP, něco jiného než "dokážeme že to dokážeme opravit". Na novinkách (ale čert jim věř...) píšou, že astronautům se do té v podstatě zbytečné operace moc nechtělo a R. má obavy, aby do štítu nevrazil přilbou. Takže by mohl způsobit víc škody než užitku.
S tím strachem jsem se asi (určitě) špatně vyjádřil. Prostě zářijový termín nebude touto "opravou" uspíšen, když je problém jinde. A nikdo nemůže slíbit, že nedojde k neopravitelnému poškození. To, co opraví teď, je čurda. Rozhodně jsem nelobboval za podceňování závady. Na to jsem cu moc posera, to už můžete vědět... |
|
citace:
A ropa (já vím, že se vám to nelíbí) zase roste, tedy americkou ekonomiku oslabuje. Brent je na 61USD/barel.
Rust cen ropy se me osobne libi. Budu naramne spokojen az bude pristi rok 100 USD/barel :-)
Faktem ale zustava, ze to na nejakou dobu poskodi rust svetove ekonomiky - lepe receno osobni spotrebu lidstva. Objevi se inflacni tlaky a v konecnem dusledku si budou moct americani dovolit vynalozit mensi prostredky na kosmonautiku. Na druhou stranu nastane prudky rozvoj technologii (doufejme i kosmickych).
Z toho duvodu je zrejme, ze kosmonautika musi byt hlavne usporna a schopna prezit mozne rozsahle skrty. |
|
NASA zabije toto formou medializácie 3 muchy jednou ranou
1-Upúta na seba pozornosť verejnosti
2-ukáže svoju schopnosť konať v potenciálne krízových situáciách
3-prezentuje argumenty pre další odklad štartu budúcej misie pred verejnosťou.
a muška č4 -nasa práve vysiela najzauímavejší dobrodružný film/aspon pre mna. |
|
citace:
NASA zabije toto formou medializácie 3 muchy jednou ranou
No a teď si představ, že Rusové by si zaplatili nějakou vlivovou agenturu, která by prezentovala NASA v oblasti pilotovaných letů jako totální břídily. Dala by tam jednoduchou tabulku:
vynaložené náklady - počet lidí na orbitu - délku pobytu - přežilé.
A to od doby vypouštění STS.
Problémem je, že STS odčerpává tolik finačních prostředků NASA, že na jiné chvályhodné programy je jich už zatraceně málo. Viz příspěvek ohledně personálních nákladů.
Jenže medializaci alá Hollywood Rusové nezvládají. |
|
citace:
No a teď si představ, že Rusové by si zaplatili nějakou vlivovou agenturu, která by prezentovala NASA v oblasti pilotovaných letů jako totální břídily. Dala by tam jednoduchou tabulku:
vynaložené náklady - počet lidí na orbitu - délku pobytu - přežilé.
A to od doby vypouštění STS.
Problem je v tom, ze sami proti tomu nemaji co dat: dodneska nedokazali spocitat, kolik investovali pro sve vlastni pilotovane kosmonautiky (nebo jen do programu Sojuz), protoze to sami nevedi.
A propo, proc by to vlastne delali? Aby byl rozpocet NASA redukovany? A proc tedy porad chodi s natazenou dlani? ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Takže, Steve Robinson právě dokončil opravu tepelného štítu raketoplánu |
|
| Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS). |
|
citace:
Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS).
Takze Robinson ted s nasazenim vlastniho zivota provedl unikatni dosud nikdy neodzkousenou demontaz casti tepelneho stitu, ktery mohl zpusobit opakovani zkazy Columbie a na dlouhe roky zbrzdit pronikani cloveka do vesmiru a dale ke hvezdam... :-)
(Alesi, nebud takovy suchar, verejnost nepotrebuje vytahnout spunty z raketoplanu. Verejnost potrebuje krev a hrdiny. :-) ____________________
Tomas Pribyl |
|
Není se čemu divit, vždyť je snad jasné, že spáry mezi keramickými destičkami jsou vyplněny pouze jakousi pružnou hmotou, která v žádném případě neplní úlohu tepelného štítu. Jak je vidět, tak vlivem působení prostředí při startu tato hmota ztrácí svoji pružnost, zmenší svůj objem a potom se může stát, že vypadne. To ale nemohlo být v žádném případě příčinou katastrofy Columbie. Dnešní "oprava" je spíše cvičením na případ, kdy by se musela skutečně snad opravovat poškozená keramická destička.  |
|
citace:
Takže Robison právě teď snadno a bez jakýchkoliv problémů vytáhl a odstranil obě vysunuté ucpávky TPS vlastními prsty v rukavici skafandru (byl přitom připoután na konci staničního SSRMS).
Pamatuji, jak psali v RTF, že pro NASA je nyní prvořadá bezpečnost. Možná tím, jak ji budou zdůrazňovat, mohou přitáhnout pozornost lidí (a tím i peněz), protože lidé se rádi těší na nějakou katastrofu či karambol (např. opad zájmu o F1 po zpřísnění bezpečnostních pravidel, či lépe zvýšení zájmu o Apollo 13 po nehodě s předchozím totálním nezájmem)
Trochu přemýšlím, jak by se tyto ucpávky chovaly při sestupu, jestli by shořely díky zvýšenému tepelnému namáhání, nebo by se tlakem vrátily do původní polohy, nebo by to s nimi nijak nehlo.
Mohl spravit jen jednu a druhou nechat pro experiment, ale to by v NASA asi nyní neprošlo... |
|
citace:
Problem je v tom, ze sami proti tomu nemaji co dat: dodneska nedokazali spocitat, kolik investovali pro sve vlastni pilotovane kosmonautiky (nebo jen do programu Sojuz), protoze to sami nevedi.
No, od jistého okamžiku jsou náklady na start a vývoj zřejmé (náklady na vývoj se dají těžko vyčíslit, když to zároveň byl i vojenský program)
citace:
A propo, proc by to vlastne delali? Aby byl rozpocet NASA redukovany? A proc tedy porad chodi s natazenou dlani?
Dělali by to proto, aby získali prostředky, hodně odborníků v Rusku lituje konec či nepokračování MIRu a přechod na stále nehotovou ISS, která stále čeká na americké moduly (a chod stanice je tak zabezpečován pouze z ruské strany, kde je širší spolupráce stále blokována kvůli Búšehru). Proto chodí s otevřenou dlaní, protože provoz ISS je mezinárodní a není plně pod jejich kontrolou. |
|
A jak procentuelně odhadujete nyní pravděpodobnost zářijového startu?
|
|
| Pravděpodobnost startu STS-121 v září 2005 vidím tak max. na 10% a to se v tomto směru považuju za optimistu :) Uvidíme ale až podle vývoje po přistání STS-114 a v dalších týdnech. |
|
citace:
Dělali by to proto, aby získali prostředky, hodně odborníků v Rusku lituje konec či nepokračování MIRu a přechod na stále nehotovou ISS, která stále čeká na americké moduly (a chod stanice je tak zabezpečován pouze z ruské strany, kde je širší spolupráce stále blokována kvůli Búšehru). Proto chodí s otevřenou dlaní, protože provoz ISS je mezinárodní a není plně pod jejich kontrolou.
Myslite si, ze kdyby ISS nebyla mezinarodni, tak by na ni bylo vice penez? Odkud? Z ruskeho rozpoctu?
A o stesku po Miru vim - ale Rusko jaksi zapomina, ze v poslednich letech provozu stanice ji de facto financovala NASA. Ostatne, proc v programu nepokracovali, kdyz byl tak uzasny?
Mezinarodni provoz nerovna se jeden plati, druhy zebra. Mezinarodni provoz rovna se spoluprace. Mimochodem, kde jsou avizovane RUSKE vedecke moduly? Taky vaznou az strycek Sam zaplati? (Amerika ma nahore alespon Destiny.) ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Rust cen ropy se me osobne libi. Budu naramne spokojen az bude pristi rok 100 USD/barel :-)
Z toho duvodu je zrejme, ze kosmonautika musi byt hlavne usporna a schopna prezit mozne rozsahle skrty.
Hmm, pekne vam dekuju. Znemoznite mne pracovat - jsem zavisly na aute, nechapu co by to prineslo v dnesni dobe dobreho - bourlivy rozvoj technologii asi ne, protoze ten by stejne brzdila petrolejarska lobby.
Ale k veci - IMHO tzv. usporna kosmonautika povede jen ke stagnaci s mensim rizikem skrtu, k nicemu jinemu.
"Oprava" plaste raketoplanu bylo jen divadlo pro media typu Blesk. Ted nevim jak to bylo mineno - zda dobre (umime si poradit, muzeme letat) nebo spatne (vidite, je to krap, zastavme to). |
|
| Tak mne napadá, proč se několika nedávných přenosů a komentářů v TV nezůčastnil pan Vítek, ale pouze pan Kolář ? Je pan Vítek na dovolené, nemocen nebo se od něj přízeň médií odvrátila ? :-) |
| 03.8.2005 - 16:59 - Vítězslav Novák | |
|
Rozhodně si nechci uříznout ostudu tím, že bych zrovna Tomáše Přibyla poučoval o kosmonautice, ale spolupráce může podle mě vypadat i tak, že jeden - ten, který umí - dělá a druhý - ten, který by rád, ale moc mu to nejde - zaplatí. Mně rozhodně nepřipadá, že by Rusko bylo v roli žebráka. Nemá peníze, má techniku. A za tu techniku přes dva roky nic nedostává. Táhne celou ISS na hrbu samo.
Nostalgie po MIRu je prostě nostalgie, iracionální pocit, jako všechny nostalgie. Spíš odráží stesk po době, kdy SSSR byla supervelmoc, na "SŠA" dělala dlouhý nos a většině lidí bylo materiálně líp než dnes. Jedněm, protože byli odborníci s výhodami, jiným, protože ruská chudina se má hůř než se měla sovětská. MIR měl už stejně přetočený tachometr a dlouho by takjaktak udržovat nešel.
Spolupráce - jistě. A ten Búšehr budou muset vyřešit už kvůli záchrannému člunu. |
|
| Můj osobní názor. Uvolnění ucpávek už tu bylo i u některých předchozích letech STS. Jde o to že bez nějakého pomocného zařízení, by byla případná práce na spodní straně orbiteru příliš riskantní. Jednak pro samotného astronauta a jednak taky pro samotný tepelný štít. Celý tento humbuk byl poměrně jednoduchá záležitost zvlášt v případě že astronauta tam "dovezlo" rameno manipulátoru. Ze strany médii je tento let poměrně ostře sledován a o tomto "poškození" jsou novinářští vlci dobře informováni. Ze strany NASA je to 1. snaha oplechovat si záda pro případ nějakého problému při sestupu z oběžné dráhy. 2. Vyzkoušet práci na spodní straně orbiteru. 3. Pošťouchnout média k vytvoření nějaké té senzace typu "unikátní, zatim nikdy neprovedená akce během EVA a pod. |
|
