|
Já to tu dám raději celé
The main differences between the space aeroplane Buran and Suttle-orbiter are follows:
- the automatic landing of Buran from orbit onto airdrome;
- the absence ot the main rocket engine on the orbital aeroplane. The main engine was placed onto a central block of a carrier-rocket ENERGIA which is able to launch into an orbit 120 tonns of payload against 30 tonns for Space Shuttle;
- the hight lift-drag ratio of the space aeroplane Buran is 6.5 against 5.5 for Space Shuttle;
- the space aeroplane Buran returned 20 tonns of payloads against 15 tonns for Space Shuttle orbiter from an orbit to an aerodrome;
- the cutting lay-out pattern of thermoprotection tiles of Buran is optimal and longitudinal slits of tile belts are orthogonal to the flow line. Sharp angles of tiles are absent. The tile belts of the Buran fuselage and fin have an optimal position. |
|
citace:
Buran dám ti adresu http://www.buran.ru/
Já mám jinou otázku souhlasíte s výhodami jaké měl Buran proti Raketoplánu.
A taky kde se dájí sehnat fotky interiéru Buranu všude jsou je exteriéry a ani moc podrobné.
Pěkné str. určitě je na nich plno info. , ale já neumím rusky  |
|
> Pěkné str. určitě je na nich plno info. , ale já neumím rusky
Základní informace česky o Buranu máme zde na našem serveru: http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/pil_lety/rusko/buran/buran.htm |
|
Stačí se jen trochu podívat je tam i anglická verze
http://www.buran.ru/htm/molniya.htm |
|
Ted jak se na ty fotky dívám po letech tak se mi ta energia zda jako fakt krásná raketa. Asi jedna z nejkrásnějších.
Takové ženské tvary má.  |
|
tohle sem nepatří ale už tam zvás možná někdo byl ono v tom Kazachstánu (Bajkonuru) v zimě sněží viz. http://www.buran.ru/images/jpg/bbur12.jpg.
Já myslel že je to na poušti a docela na jihu.
|
|
Pro ty, kdo neumí rusky nebo anglicky shrnuji a dopňuji: Hlavní předností u Buranu je o 5 tun větší váha nákladu jak na LEO tak z LEO. Přitom je zajímavé, že celková hmota orbiteru s max. nákladem je u Shuttle 123.000 kg, kdežto u Buranu jen 105.000 kg. Rozdíl je v hmotě SSME – 14.200 kg a také nižší hmotě konstrukce Buranu – nemusí přenášet tah hlavních motorů. Samozřejmě absence velkého namáhání konstrukce od tahu hlavních motorů a jejich vibrací značně zvyšuje bezpečnost Buranu. Buran měl 3x větší tah manévrovacích motorů, navíc tyto motory byly na netoxické palivo LOX/sintin na rozdíl od toxického u Shuttle. Specifický impuls těchto motorů byl u Buranu Isp=3551N.s/kg sec, u Shuttle jen Isp=3070 N.s/kg. Buran měl také lepší poměr vztlaku k odporu – 6,5 oproti 5,5 u Shuttle.
Tvrdí se rovněž, že všechny teplotně odolné materiály - uhlíkové na nejvíce namáhané díly, keramické dlaždice, elastický materiál pro povrch s menším tepelným namáháním převýšily v odolnosti materiály Shuttle.
Samozřejmě hlavní rozdíl v celém systému bylo, že Energia byla schopná samostatného letu s nosností až 120 tun na LEO, kdežto STS ne. Boostery Energie byly na KPH s mnohem větším Isp a také mnohonásobně (někde jsem četl až 100 násobně) méně zamořovaly atmosféru.
Výhoda Shuttle (možná problematická) bylo, že se SSME vracely k opravě na zem, rovněž tak SRB. Ruské motory RD-0120 po startu shořely s nádrží, u 2 startů Energie nebylo použito vracení boosterů, i když se s tím do budoucna plánovalo a jejich motory byly navrženy na 10-ti násobné použití bez větší opravy a vyzkoušeny na 20-ti násobné.
|
|
citace:
citace:
To by ale být neměla, protože by měl být povrch nádrže před nasáknutím chráněn lakem. Nebo ne?
Myslím, že správně píšete "To by ale být neměla" a ne "To není". Pěny se utrhlo z celé nádrže jen pár kousků. Není to náhodou tak, že se utrhly právě jen ty poškozené kousky, do kterých se dostala voda (led), a tak při svých mnohem horších vlastnostech nemohly odolat vibracím startu? A potom: píšete že voda pak nestačí ustoupit (do stran). A víme jakou rychlostí deformace ještě stačí ustoupit pěna (aspoň vzad), byť i suchá? I kdyby ustoupit (stlačit se) stihla, stejně by musela značnou část své energie předat, a vzhledem k rozdílu rychlostí za kratičký čas.
Ad 1) Původně skutečně byla celá nádrž ET svrchu natřena barvou, ale to se odbouralo, protože se tím ušetřilo na váze (nevím z paměti kolik, aly byly to stovky kg). Teď se ET nenatírá.
Ad 2) Povrch je uzavřen před vsakováním vody mechanickou úpravou (v podstatě uzavřen ohlazením). Samozřejmě, mikroskopickou trhlinkou voda vsáknout může.
Ad 3) To, co se považovalo za jeden možný důvod "trhání" pěny byl proces, který jako možný mechanismus uvažovali i v komisi CAIB: Bublinky v pěně obsahují dusík, používaný ke zpěnění (dřív to byl freon, ale ekologové si vymohli změnu, to jen na okraj, na věci to moc nemění). Ten v blízkosti kovového povrchu nádrží, zejména vodíkové, zkapalní, ale během letu, po částečném vyprázdnění nádrží se začne vypařovat a uvnitř bublin vzniká mírný přetlak. Proto byla technologie nanášení pěny modifikována tak, aby bublinky byly co nejmenší (dřív se na jejich velikost moc nehledělo). Tan největší kus co se utrhl tentokrát (měl odhadem 0,9 libry, u Columbie havárii způsobil kus 1,7 librový) je jedním z těch, které se nanášejí ručně.
Ale byly ještě další, co se při STS-114 utrhly, a ty už byly nanášeny strojově. Nejvíc starostí dělá kus, který se utrhl z konstrukce mezi nádržemi; tam totiž se s předěláváním nejvíc zaobírali.
|
|
[quote Z odborneho hlediska je to asi blbost (nedokazu posoudit), nicmene je to natocene pomerne pekne a vypada to docela realne. :-) Brzdicim manevrem jsem myslel brzdeni na "pristavaci draze", ale to byste asi musel videt. Omlouvam se, jestli jsem vas nejak vyvedl z miry. :-)
Já se taky omlouvám za to, že jsem nepochopil, že jde o vtip. Film "The Core"jsem neviděl, strašně se filmům tohoto typu vyhýbám, zejména poté, co jsem byl přizván, abych "skouknul" překlady scénářů dvou takových filmů pro dabing. Protáčely se mi přitom panenky (byl to "Deep Impact" a ještě jeden, o konfliktu se životem na Marsu, název si už raději nepamatuju). Naproti tomu jsem strašně obdivoval Hanksův film o Apollo 13, kde jsem taky kontroloval scénář a musím říci, že i při srovnávání anglického scénáře s autentickými přepsanými komunikacemi mezi posádkou a Houstonem jsem "čubrněl", jak věrně se autoři scénáře drželi i řady drobností. Samozřejmě, že tam byly fiktivní (vymyšlené) scény a že někde byla porušena souslednost událostí, ale to bylo všechno přijatelné.
BTW, krátce po havárii Columbie se na webu objevily snímky z Armageddonu, kde exploduje raketoplán, a bylo to vydáváno za snímky havarující Columbie pořízené americkými špionážními družicemi.
Tak se nedivte mé trochu podrážděné reakci.
|
|
citace:
Já se taky omlouvám za to, že jsem nepochopil, že jde o vtip. Film "The Core"jsem neviděl, strašně se filmům tohoto typu vyhýbám, zejména poté, co jsem byl přizván, abych "skouknul" překlady scénářů dvou takových filmů pro dabing. Protáčely se mi přitom panenky (byl to "Deep Impact" a ještě jeden, o konfliktu se životem na Marsu, název si už raději nepamatuju). Naproti tomu jsem strašně obdivoval Hanksův film o Apollo 13, kde jsem taky kontroloval scénář a musím říci, že i při srovnávání anglického scénáře s autentickými přepsanými komunikacemi mezi posádkou a Houstonem jsem "čubrněl", jak věrně se autoři scénáře drželi i řady drobností. Samozřejmě, že tam byly fiktivní (vymyšlené) scény a že někde byla porušena souslednost událostí, ale to bylo všechno přijatelné.
BTW, krátce po havárii Columbie se na webu objevily snímky z Armageddonu, kde exploduje raketoplán, a bylo to vydáváno za snímky havarující Columbie pořízené americkými špionážními družicemi.
Tak se nedivte mé trochu podrážděné reakci.
pane vittku, vobec vam nezavidim ... teda pri tych kontorlach scenarov ... nevidel som setky tieto haluzne filmi ... ale z toho co som videl tak mozem povedat ze su to braky nza ktore by som nedal ani 10centov... naproti tomu Apollo 13 je naozaj ucghvatne ... mnohi neznasaju hanksa ... no mne skor ide o hru ako o hracov ... takze uplne s vami suhlsim bol to naozaj dobry film ktroy sa stal premna kultovim ... najviac sa mi pacila scena startu mohutneho saturnu V... bolo to najuchvatnejsich 5-10 minut filmu ... ale aj ostatok bol vinikajuci ...
no ale k veci ... rad by som pocul vas nazor na buran vs. STS ... a este vjadrenie k technologii raketoplanov ... vrati sa este ludstvo k technologii raketoplanov ? ma to vobec zmysel? je mozne ozivit energiu alebo saturn V aj ked v inej metamorovanej podobe? ...dakujem |
|
Při uvádění rozdílu Shuttle a Buran jsem úplně zapomněl na důležitý fakt automatického přistání na dráze u Buranu, kterou Shuttle nemá. Buran startoval s bočním větrem 20m/s a přistával při bočním větru 17m/s.
Ještě k problému vibrací in line raket a STS: Nedávno se mi dostala do ruky stará kniha Volkova „Kroky do nebes“, kde podrobně popisuje svůj let na Sojuzu 7. Po startu říká: „Najednou, odkudsi z propastné hloubky narůstá a sílí svištivý klokotající hukot … všechno probíhá hladce, pravidelně hřmí motory, lehce se zachvívá tělo lodi.“ Teprve po zážehu 3 stupně, kde motor je již blízko lodě, narůstají vibrace ale určitě to není takové, jako bylo vidět z některých záběrů vnitřku kabiny Shuttle, kde přímo v konstrukci orbiteru jsou mnohem silnější motory než v 3 stupni klasické rakety. Myslím že pro choulostivé náklady (telekomunikační družice) je z hlediska vibrací in line konfigurace vhodnější. V Shuttle určitě nejsou „v bavlnce“ a mechanické upevnění proti vibracím se dá udělat v nákladovém pouzdře klasických raket stejně jako u Shuttle.
|
|
citace:
... rad by som pocul vas nazor na buran vs. STS ... a este vjadrenie k technologii raketoplanov ... vrati sa este ludstvo k technologii raketoplanov ? ma to vobec zmysel? je mozne ozivit energiu alebo saturn V aj ked v inej metamorovanej podobe? ...dakujem
Oba raketoplány byly svým způsobem produkty studené války (nakonec Apollo taky, i když v jiném smyslu), jako prostředky pro realizaci "Hvězdných válek". Oba dva - co se týče tepelné ochrany při vstupu do atmosféry - byly velice podobné, ale ten ruský byl myslím o něco lepší co se týče motorického vybavení (tam vůbec jsou Rusové dodneška lepší, viz např. Atlas 5, který tento týden vynesl Mars Reconnaissance Orbiter).
Rusové ale pochopili velice rychle, že na rozsáhlejší provoz nemají dost smysluplných užitečných zatížení a že by to bylo plýtvání finančními prostředky, už takhle je Američané "uzbrojovali" (a povedlo se jim to).
NASA nemohla po několika letech provozu říci - ekonomicky je to propadák a jít od válu, to by bylo jak pro ni, tak pro vládu USA neúnosné.
Nicméně náhrada šetrného dopravování na oběžnou dráhu a zejména šetrné dopravy zpět na Zemi pro velké náklady dodnes není a po zrušení provozu STS prostě nebude; CEV jako první komponenta širšího programu Constellation bude schopen dopravovat na dráhu a zpět dolů řádově stovky kilogramů, podobně jako ruský Kliper.
Není problemem na dráhu dnes dopravit desítky tun, i stávajícími raketami tolik, co uveze raketoplán, ale dolů? Takže máme opačný problém, než měl Jára Cimrman: tomu se hromadili horníci dole v dole, tady se budou hromadit mnohdy cenné prvky nahoře a nakonec buď shoří v atmosféře nebo v horším případě nekomu spadnou na hlavu.
Co se týče raket třídy Saturn 5 a Energija: V USA i v Rusku běží diskuse o výběru metod a prostředků pro obnovení letů k Měsíci, která navlas připomíná diskusi z počátku 60. let minulého století (věřte mi, jsem už pamětník). Jednoduchost použití velké rakety s velkou nosností znamená podstatné zjednodušení letu k Měsíci - tvrdí zastánci velkých raket. Druzí stejně oprávněně namítají - vývoj velké rakety je drahý a stejně ji nepotřebujete na všechno, tak je lépe použít řady malých stavebnicových nosičů, které se dají používat univerzálněji, a sestavit potřebné plavidlo až na oběžné dráze. Setkávací a stykovací manévry jsme přece zvládli!
Který směr vyhraje, je teď ve hvězdách. Takže musím řící s Vlastou Burianem: "Já neříkám tak ani tak, ale na má slova dojde."
|
|
Kdyz se porovnava Space Shuttle s Buranem, tak se porad rika, ze Buran je schopen automatickeho letu a Shuttle ne.
Ja naopak casto slychavam z dobre informovanych zdroju, ze jedine co neni na Shuttlu automatizovano je dokovani u ISS a vysunovani podvozku. Tedy zadny zasadni duvod, proc by Shuttle nemohl letet automaticky, az na to, ze k tomu neni duvod.
Taky vim jen o jedine misi Buranu a ta nebyla jiste nijak komplikovana (v porovnani se Shuttlem), vpodstate byl Buran vynesen skoro na obeznou drahu, tam vykonal nejake predprogramovane manevry (coz zvlada kazdy satelit), pak sestoupil automaticky atmosferou (coz dela Shuttle taky), pak se navedl na pristani (coz zvlada kazdy autopilot) a pak pristal (coz ani dnes neni trivialni) ale nekde jsem slysel, ze tento posledni manevr mohl byt proveden i dalkove clovekem - ovsem nevim jestli je to fama, nebo zamlcovany fakt.
Pri porovnavani hmotnosti Buranu a Shuttlu by me taky zajimalo, jestli v Buranu uz tou dobou byly nainstalovany veskere systemy podpory lidske posadky a jestli byl uz tehdy schopen ve vesmiru ztravit kolem 14 dnu.
Taky si nejsem jisty, jestli nedavat motory do Buranu byl zachvev geniality, nebo to vyplynulo z toho, ze Energia mela byt samostatna raketa.
Co se tyce proklamaci, ze tepelna ochrana byla dokonala, izolace neodpadavala atd... jsou sice hezke, ale nic nerikajici.
Pravdou ale je, ze po bitve je opravdu zrejme, ze Buranova cesta by byvala byla asi lepsi. |
| 15.8.2005 - 16:53 - Luděk | |
|
| Systém podpory života neměli Rusové v Buranu vyřešen. Při tomto zkušebním letu tam tedy nebyl. |
|
citace:
Kdyz se porovnava Space Shuttle s Buranem, tak se porad rika, ze Buran je schopen automatickeho letu a Shuttle ne.
Ja naopak casto slychavam z dobre informovanych zdroju, ze jedine co neni na Shuttlu automatizovano je dokovani u ISS a vysunovani podvozku. Tedy zadny zasadni duvod, proc by Shuttle nemohl letet automaticky, az na to, ze k tomu neni duvod.
Buran je (byl) schopen automatického letu (stejná filozofie jako u Sojuzu), STS nikoliv. V STS stále musí být někdo, kdo občas přepne nějaké to tlačítko. Nevím které všechny operace jsou v ručním režimu (vysunutí podvozku to myslím zrovna není). Již několik let by měl být STS schopen automaticky přistát, ale pokud se nemýlím, tak to ještě nikdy v praxi nevyzkoušeli.
citace:
Taky vim jen o jedine misi Buranu a ta nebyla jiste nijak komplikovana (v porovnani se Shuttlem), vpodstate byl Buran vynesen skoro na obeznou drahu, tam vykonal nejake predprogramovane manevry (coz zvlada kazdy satelit), pak sestoupil automaticky atmosferou (coz dela Shuttle taky), pak se navedl na pristani (coz zvlada kazdy autopilot) a pak pristal (coz ani dnes neni trivialni) ale nekde jsem slysel, ze tento posledni manevr mohl byt proveden i dalkove clovekem - ovsem nevim jestli je to fama, nebo zamlcovany fakt.
Jinak s názorem, že automatický let Buranu byla jednoduchá věc, naprosto nesouhlasím. (V čem jsou lety STS komplikovanější? V připojování ke stanici, které měl Buran rovněž provádět automaticky "několika předprogramovanými manévry"?).
citace:
Pri porovnavani hmotnosti Buranu a Shuttlu by me taky zajimalo, jestli v Buranu uz tou dobou byly nainstalovany veskere systemy podpory lidske posadky a jestli byl uz tehdy schopen ve vesmiru ztravit kolem 14 dnu.
Pro první (a poslední) let měl Buran jen to nejnutnější, což je konstrukčně téměř všechno. Nebyl tam systém pro zajištění životních podmínek, nebyly tam H2O2 baterie, manipulátor, vybavení kabiny. Měl pouze klasické baterie, které zajišťovaly pouze několikahodinovou životnost. Vše je možné zjistit na www.buran.ru .
citace:
Taky si nejsem jisty, jestli nedavat motory do Buranu byl zachvev geniality, nebo to vyplynulo z toho, ze Energia mela byt samostatna raketa.
Byl to "záchvěv geniality". Přesněji řečeno, to byl od počátku dobře vymyšlený systém začínající raketou Zenit a končící Energií s Buranem.
citace:
Co se tyce proklamaci, ze tepelna ochrana byla dokonala, izolace neodpadavala atd... jsou sice hezke, ale nic nerikajici.
Pravdou ale je, ze po bitve je opravdu zrejme, ze Buranova cesta by byvala byla asi lepsi.
A co je nutné, aby byly proklamace něco říkající? |
|
Jistě by i v USA zvládli systém aut. přistání ale myslím, že nebyl u Shuttle v plné míře realizován. U posledního letu v případě nějakých problémů na STS114 bylo rozhodnuto nechat ho shořet v atmosféře a nepokusit se ho automaticky vrátit na zem, nebo alespoň do moře, kde by byl sice zničen, ale prověřilo by se, zda závada byla skutečně vážná. I u prvního letu STS, kdy nebyl nikdy odzkoušen návrat Shuttle z LEO a dokonce ani nikdy neletěl jeho nosný systém, přijali obrovské riziko prvního letu s posádkou.
Údaje o hmotách Buranu jsou dány z jeho technických charakteristik a nevztahují se k prvému letu. U tohoto letu nebyl ještě instalován systém podpory lidské posádky, naopak tam bylo instalováno mnoho přístrojů, snímačů a telemetrie kontrolující veškeré funkce a namáhání stroje.
Energia byla stavěna primárně pro Buran ovšem motory dali pod ET hlavně z důvodu, aby ji mohli případně použít i pro jiné náklady – viz Polyus.
|
|
[quote
Jinak s názorem, že automatický let Buranu byla jednoduchá věc, naprosto nesouhlasím. (V čem jsou lety STS komplikovanější? V připojování ke stanici, které měl Buran rovněž provádět automaticky "několika předprogramovanými manévry"?).
A co je nutné, aby byly proklamace něco říkající?
Me prijde jako nejslozitejsi cast letu jakehokoliv raketoplanu pristani bud u ISS, nebo samotne pristani na ranveji. Tyhle cinnosti se skutecne asi nedaji uplne presne predprogramovat.
Pristani u ISS a dosednuti na plochu jsou cinnosti STS, ktere nejsou plne automatizovane. To, ze u STS jsou zapracovany rozhodovaci mechanizmy posadky ted neni rozhodujici. Pokud Buran umel skutecne bezpilotne pristavat na letisti, tak je to zasadni technologicky prinos. (Ikdyz si porad nemuzu vybavit proc mam zafixovane, ze Buran bylo mozno ovladat i ze soubezne letici stihacky - zrejme je to ale fama).
Jinak aby jakakoliv proklamace byla hodna pozornosti, tak taky musi byt podlozena nejakymi objektivnimi fakty. Na oficialnim buranove websitu jsou vetsinou pouze proklamace. To, ze tepelna izolace nadrze Energie je lespi nez izolace ET, pro to vpodstate neexistuje zadna indicie. Energie letela dvakrat a nejsou zadne informace o odpadavani izolace (stejne jako se o tom nemluvi u jakekoliv jine obycejne rakety). To ze poloha Buranu je pri letu vyhodnejsi je fakt a souvisi to zejmena s tim, ze Energia byla plnohodnotna raketa narozdil od SRB+ET.
Prohlaseni, ze Buran mel lepsi tepelnou ochranu (desticky) nez Shuttle je bohuzel taky jen proklamace, protoze neni nicim podlozeno. Nejsou zadne statisticke udaje, ani podrobnejsi informace.
Jeste bych chtel rict, ze se rozhodne nesnazim shazovat ruskej Buran. Vsichni tusime, ze by mel min problemu nez STS. Trochu mi ale vadi to, ze mame (nebo ja osobne mam) prilis malo informaci porovnavat neco jineho nez jen zakladni filozofii.
Ze zakladni filozofie vyplyva, ze Space Shuttle je vhodny jedine pro slozite cesty posadky i s nakladem. Jakakoliv jina alternativa nema zadne opodstatneni. Posilat soucasny raketoplan (i Buran) do vesmiru bez posadky nema zadny vyznam a je to jen plytvani prostredky. Zrejme i z toho duvodu STS nebyl nikdy uplne zautomatizovan. Rusove navic meli moznost z teto zalezitosti vycouvat, coz okamzite udelali. Americani tuto moznost nemeli, takze je to nakonec stalo mnohem vic penez.
Treba se ale v budoucnu dockame jineho raketoplanu s jinou konstrukci nez byla dvojka STS/Buran, ktery ocekavani naplni. |
|
citace:
Me prijde jako nejslozitejsi cast letu jakehokoliv raketoplanu pristani bud u ISS, nebo samotne pristani na ranveji. Tyhle cinnosti se skutecne asi nedaji uplne presne predprogramovat.
Pokud Buran umel skutecne bezpilotne pristavat na letisti, tak je to zasadni technologicky prinos. (Ikdyz si porad nemuzu vybavit proc mam zafixovane, ze Buran bylo mozno ovladat i ze soubezne letici stihacky - zrejme je to ale fama).
Já osobně považuji za nejsložitější celou fázi návratu - počínaje orientací před brzdícím impulsem až po zastavení na RWY. Připojení nepovažuji za příliš složité (radar, možnost opakování, ...). S tou pilotáží z doprovodného letadla to byla fáma. Automatické přistání (ala Buran) bylo vyzkoušeno na upravené Tu-154.
citace:
Jinak aby jakakoliv proklamace byla hodna pozornosti, tak taky musi byt podlozena nejakymi objektivnimi fakty. Na oficialnim buranove websitu jsou vetsinou pouze proklamace. To, ze tepelna izolace nadrze Energie je lespi nez izolace ET, pro to vpodstate neexistuje zadna indicie. Energie letela dvakrat a nejsou zadne informace o odpadavani izolace (stejne jako se o tom nemluvi u jakekoliv jine obycejne rakety).
A není to důkaz, že s ní nebyly problémy?:-) Obyčejné rakety tepelnou izolaci moc nepoužívají (viz například Sojuz, který po natankování kapalného kyslíku změní barvu z převážně zelené na převážně bílou (námrazu)).
citace:
Prohlaseni, ze Buran mel lepsi tepelnou ochranu (desticky) nez Shuttle je bohuzel taky jen proklamace, protoze neni nicim podlozeno. Nejsou zadne statisticke udaje, ani podrobnejsi informace.
Informace jsou na webu - počet odpadlých destiček (to už je statistika), fotografie poškozených míst. Zbývá pouze srovnat s STS. (Když jsem viděl Burana po přistání, tak jsem si říkal, že potřebuje generálku tepelné ochrany. Nakonec ho jenom trochu vyleštili, odpadlé destičky ani nenahradili a hurá na aerosalon.)
citace:
Jeste bych chtel rict, ze se rozhodne nesnazim shazovat ruskej Buran. Vsichni tusime, ze by mel min problemu nez STS. Trochu mi ale vadi to, ze mame (nebo ja osobne mam) prilis malo informaci porovnavat neco jineho nez jen zakladni filozofii.
Já jsem před lety pročítal web věnovaný Buranu a musím říci, že jsem si Burana začal mnohem více vážit. Informací je tam až moc. Je to na dlouhé čtení a přemýšlení (zajímavý je například způsob "ztráty" přebytečné energie při přistávání, dlouho jsem také zkoumal údaje na průhledových displeyích (tyhle HUDy by to chtělo do simulátoru)). Buran je dokonalejší než STS (aby taky ne, když je o několik let mladší). Ale je tam i několik věcí, které mi přijdou "nedostatečně" zálohované. |
|
citace:
citace:
Prohlaseni, ze Buran mel lepsi tepelnou ochranu (desticky) nez Shuttle je bohuzel taky jen proklamace, protoze neni nicim podlozeno. Nejsou zadne statisticke udaje, ani podrobnejsi informace.
Informace jsou na webu - počet odpadlých destiček (to už je statistika), fotografie poškozených míst. Zbývá pouze srovnat s STS. (Když jsem viděl Burana po přistání, tak jsem si říkal, že potřebuje generálku tepelné ochrany. Nakonec ho jenom trochu vyleštili, odpadlé destičky ani nenahradili a hurá na aerosalon.)
Nasel jsem vcelku zajimavej web o Columbii, kde je i zminka o Buranu. Sice se trochu obavam ze jsou na tomto webu i nejake naznaky o oblibenych konspiracnich teoriich, ale to proste jen potvrzuje, ze clovek nesmi cerpat jen z jednoho zdroje.
http://www.columbiassacrifice.com/pages_support/$buran.htm
|
|
Pěkná fotografie ISS z STS 114 je na:
http://www.astro.cz/apod/ap050816.html |
|
citace:
Je to na dlouhé čtení a přemýšlení (zajímavý je například způsob "ztráty" přebytečné energie při přistávání...
Jaky? Tuhle informaci jsem nikde nemohl najit :-((( |
|
