| 16.10.2005 - 00:22 - Patek | |
|
| Špičkkové cíle kosmonautiky určují politici.Takže Griffin tvrdí,že třicet let naší(Americké)kosmonautiky(astronautiky) byl omyl a nyní pujdeme minimálně deset let po správné cestě.Jde o to,že nejenom NASA,ale i celá USA několik desítek let tvrdila,že STS je to jediné správné vykročení do kosmu.A teď,světe div se,je všechno špatně a musíme zvolit tu jedinou správnou cestu-na Měsíc!Za pár let přijde jiný politik a řekne všechno špatně,cesta na Měsíc byl omyl,musíme na orbit Země,to je ta jediná správná cesta vpřed.Kritizovat jiné je tak snadné (viz já v jiném vlákně tohoto webu). |
| 17.10.2005 - 17:50 - Vítězslav Novák | |
|
Počkejte, Pátku. Tady nejde o cíle, ale prostředky. Nikdo, ani v těch 70. letech neřekl "Měsíc byl omyl, slepá ulička, zkusíme něco jiného." Říkali "Ano, Apollo bylo dobrý, dostalo nás na Měsíc, ale je moc drahý a nebezpečný, bude raketoplán." A měl dopravovat na orbitu a zpátky, přičemž tam nahoře měly být stanice, kosmické tahače, urychlovací stupně - vše pro cestu na Měsíc a dál, opravářské dílny pro satelity, zásoby paliva, prostě celá ta infrastruktura ze scifi. Peníze zbyly na STS - a bylo jich i na to málo. STS se nedal postavit tak, aby zvládal, co se po něm chtělo. Natož při šetření 70. let, ale nejspíš ani kdyby dodali peněz kolik bylo potřeba.
Tohle byl omyl. Ne ISS - to je jen silně zpožděný pokračovatel Skylabu. Ne cesta na Měsíc, nikdo nechtěl přestat létat na Měsíc, ale zrušení Apolla do toho vyústilo. Nutně, protože místo Apolla je STS, nedokonalé a mnohem dražší než bylo Apollo.
STS byl omyl. Možná nutná slepá ulička, aby ukázala "Tudy ne, přátelé", ale spíš ne nutná. Omyl bylo zrušení Apolla dokud nebyl nástupce. Důsledkem toho omylu je americké zaostávání v pilotované kosmonautice. Tím horší, že Ameriku nikdo nepředstihl. Amerika zůstala stát a sama se zpozdila. Tím omylem ze začátku 70. let.
Že USA tvrdily, že STS je to jediné pravé, nejlepší a celý svět s otevřenou hubou zanechávající? A co měly tvrdit? Říct, že to byl omyl? To jde až teď, když to vidí kdekdo. Když už se to nedá utajit.
A mimochodem, k panu Pinkasovi. Nelíbí se mi Apollo na steroidech, protože neřeší nejnebezpečnější fázi letu - návrat do atmosféry a brždění z víc než 2. kosmické. Apollo se muselo trefit velmi přesně pod velmi přesně určeným úhlem. Přesně = rozdíl ve stupních! Větší úhel znamenal zánik v atmosféře, menší odraz a odlet na (příliš) dlouhou orbitu. Cosi (třeba Kliper), co bude moct manévrovat, např. "odrážet se" od atmosféry několikrát, tedy zbrzdit o atmosféru, upravit dráhu, opět zbrzdit - v několika etapách by mi přišlo mnohem bezpečnější. Ale s kapslí typu Apollo to nepůjde. Ta se bude muset zase přesně trefit napoprvé. |
| 18.10.2005 - 14:49 - J2930 | |
|
| Nekde tady (nemam cas to znovu procitat) zaznelo proc na Mesic. Vedle celohlinikove Apple G5 a pod vlivem diskuze ve foru BEZVODÍKATÉ Palivo mne napadlo proc ne na Mesic pro hlinik? Jestli tomu dobre rozumim, tezba hliniku na Zemi nic moc a navic neni moc ekologicka... Tak proc ne na Mesic pro hlinik? Kremik by se taky moc hodil. Vim zatim by doprava byla asi nakladnejsi a min ekologicka (mozna) nez tezba na Zemi. Strilet tak hlinik z Mesice...z automaticke tovarny...nebo uz hotove produkty...Vas novy pocitac primo z Luny! Proste si zasvinit Mesic a tady si uzivat zelene maticky Zeme...Vyrabet tam vsechno...i rakety...palivo...hlinikove karoserie aut. Nebyl by tohle taky argument proc na Mesic? |
|
| Pro pana Nováka: K otázce vstupu tělesa letícího 2 kosmickou rychlostí do atmosféry by se asi měl vyjádřit odborník ale asi při jakémkoliv vhodném tvaru tělesa úhel vstupu bude muset být přesný podobně jako u Apolla, i kdyby to měl být Klipper. Apollo také po vstupu dělalo „žabky“ a jeho těleso má vztlak. Jiný průběh by nastal, kdyby těleso bylo konstruované tak, že dovede po delší dobu vyzářit tolik energie, kolik jí při brzdění získává, aniž se teplo přenese dovnitř na životně důležité části. Pak by však prvý vstup musel být také přesný aby se těleso příliš neodrazilo nebo neshořelo a teprve po takovém zbrzdění by mohla nastat pozvolnější fáze aerodynamického brzdění, než byla u Apolla. Takové těleso by asi muselo být značně těžší. Myslím, že ten úhel vstupu není velkým problémem při návratu z Měsíce nebo Marsu, neboť loď má relativně dost času na malé korekce a její dráha může být přesně změřena ze Země. |
|
V každom prípade aerobraking z druhej kozmickej rýchlosti je rýchlovýťah do pekla.Rozumnejšie by bolo zaparkovať pri návrate z Mesiaca na leo a pristávať s daleko menším aerodynamickým namáhaním.
Ideálne zaparkovať pri orbitálnej stanici a na návrat použiť osvedčené prostriedky, určené na prepravu zem-leo/leo-zem/Sojuz, STS už asi nie, v budúcnosti kliper.Ale to je prístup úplne odlišný ako aktuálna koncepcia NASA.Je mi jasné že aj ovela drahší. |
|
| Co si tak zasoutezit. Tedy spis se vsadit. Vzhledem k planum a skusenostem jak to v USA chodi s vesmirnymi projekty si typuju, ze CEV s posadkou nevzletne pred rokem 2016....... |
| 20.10.2005 - 07:58 - Ervé | |
|
| Co se týká druhé kosmické - zbrzdění na LEO provedlo Apollo při první "žabce", ztráta rychlosti byla jen o málo větší, takže stejně musíte brzdit o atmosféru. Dovoluju si tvrdit, že nikdy nebude návrat k Zemi řešen jinak než bržděním o atmosféru, je to osvědčený bezpečný prostředek, jehož výhody vysoce převyšují nevýhody. Když se dokázalo trefit zmrzačené Apollo 13, tak to asi takový problém není. |
|
| S tím plně souhlasím, jakékoliv jiné brzdění než atmosférou by přineslo nesrovnatelně větší problémy a nároky na hmotnost |
|
tak soudruzi z ciny si naplanovali prvni vylet na mesic na rok 2017   http://www.cnn.com/2005/TECH/space/11/04/china.moon.reut/index.html
zajimava otazka bude, na kdy si naplanovali prvni navrat z mesice 
tak to vypada na nove zavody o mesic ... |
|
| To, že Čína se může vyslat člověka na Měsíc kolem r. 2017 je zřejmě názor jednoho vědce a odráží spíše technickou možnost, než skutečně plánované prostředky na takový projekt. Myslím si, že od příchodu Griffina na vedoucí post v NASA je úsilí USA zaměřeno čím dál přímočařeji, efektivněji a logičtěji. Vidíme to i na novém rozhodnutí omezit vývoj jaderných pohonných a energetických systémů a většinu prostředků věnovat na vývoj CEV. To , jestli nějaká sonda s jaderným pohonem doletí např. k Jupiteru v r. 2015 nebo v r. 2030 je téměř lhostejné z hlediska postavení USA jak ve vesmíru tak na Zemi. Jestliže však Američané vyvinou CEV a americká posádka přistane na Měsíci v r. 2015 nebo 2030 by mohlo mít zásadní rozdíl. Na Měsíci by již mohl být zabydlen někdo jiný a také lety na LEO by mohl ovládnout někdo jiný. To je asi hlavní důvod rozhodnutí NASA. Většina počátečních letů na Měsíc se obejde bez jaderné energetiky a když bude pro budování základny potřeba malý jaderný reaktor (což je pravděpodobné), bude vždy čas takový reaktor vyvinout později. |
|
To je nějaká hloupost. Jde o názor nějakého fantasty!?
--------------------------------------------------------------------
Pan Tomáš Přibyl píše:
* S cinskymi plany pilotovaneho pristani na Mesici to asi nebude tak zhave - nejspise se jednalo o nepresnou informaci ohledne zamysleneho bezpilotniho odberu vzorku v roce 2017 nebo o nepresny preklad. Mesic je tak dlouhodobym cilem, ale bez konkretniho data. Kazdopadne i pro automaticky odber vzorku v roce 2017 bude potreba raketa CZ-5, jejiz vyvoj dosud nebyl schvaleny - viz vyse.
--------------------------------------------------------------------  |
|
Jinak nic proti Číně, svůj první kosmický let už obsolvovali hodně dávno a jejich taikonaut se jmenoval Wan Hu a dodnes létá kolem Země, není-li dokonce na Měsíci:
------------------------------------------------------------------
Several centuries earlier -- legend says about 1500 AD, around the middle of the Ming Dynasty -- a Chinese stargazer named Wan Hu dreamed of going where no man had gone before and set out to turn that dream into space age reality
Something of a nutty professor character, Wan set out to make himself the world's first astronaut.
Wan's pioneering spacecraft was built around a sturdy chair, two kites and 47 of the largest gunpowder-filled rockets he could lay his hands on.
Come the launch day, Wan dressed himself in his imperial finery, strapped himself in the chair and called upon his 47 servants, each armed with a flaming torch, to light the 47 fuses.
Their job done, the servants speedily retreated to a safe distance ... and waited.
What came next, the legend goes, was an enormous bang.
When the smoke eventually cleared, Wan and his chair were nowhere to be seen.
--------------------------------------------------------------------
viz:
http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/09/30/china.wanhu/ |
|
citace:
Jinak nic proti Číně, svůj první kosmický let už obsolvovali hodně dávno a jejich taikonaut se jmenoval Wan Hu a dodnes létá kolem Země, není-li dokonce na Měsíci:
------------------------------------------------------------------
Several centuries earlier -- legend says about 1500 AD, around the middle of the Ming Dynasty -- a Chinese stargazer named Wan Hu dreamed of going where no man had gone before and set out to turn that dream into space age reality
Something of a nutty professor character, Wan set out to make himself the world's first astronaut.
Wan's pioneering spacecraft was built around a sturdy chair, two kites and 47 of the largest gunpowder-filled rockets he could lay his hands on.
Come the launch day, Wan dressed himself in his imperial finery, strapped himself in the chair and called upon his 47 servants, each armed with a flaming torch, to light the 47 fuses.
Their job done, the servants speedily retreated to a safe distance ... and waited.
What came next, the legend goes, was an enormous bang.
When the smoke eventually cleared, Wan and his chair were nowhere to be seen.
--------------------------------------------------------------------
viz:
http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/09/30/china.wanhu/
Jsme rad, ze pan Wan neni pocitany mezi kosmonauty. Jeho podpis by se do sbirky asi shanel velmi tezko... :-) ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
To je nějaká hloupost. Jde o názor nějakého fantasty!?
--------------------------------------------------------------------
Pan Tomáš Přibyl píše:
* S cinskymi plany pilotovaneho pristani na Mesici to asi nebude tak zhave - nejspise se jednalo o nepresnou informaci ohledne zamysleneho bezpilotniho odberu vzorku v roce 2017 nebo o nepresny preklad. Mesic je tak dlouhodobym cilem, ale bez konkretniho data. Kazdopadne i pro automaticky odber vzorku v roce 2017 bude potreba raketa CZ-5, jejiz vyvoj dosud nebyl schvaleny - viz vyse.
--------------------------------------------------------------------
Ono je to tak, ze po kazdem cinskem kosmickem uspechu je zverejneno neco malo z dalsich planu. A pak to nekdo uspesne domota (nekdo rovna se i renomovane tiskove agentury - kolikrat uz treba CNN tvrdila, ze hlavnim mestem Iraku je Praha nebo ze Cecensko se nachazi mezi Polskem a Rakouskem?).
Problem je, ze informace o BEZPILOTNICH planech zverejnene bezprostredne po PILOTOVANEM letu vzdycky nekdo interpretuje po svem. Bylo to tusim po misi SZ-5 v roce 2003, kdy Cina oznamila, ze na rok 2006 pripravuje start sondy k Mesici. Pak si nekdo dal dohromady hrusky s jabkama a byl z toho pilotovany oblet Mesice. Nekdo odvaznejsi k tomu pridal cinske ambice a zprava o cinskych kosmonautech na Mesici v roce 2006 byla na svete. Ona informace o kosmonautech na Mesici se lepe cte a prodava nez zprava o nejake bezpilotni druzici, ze?
A takto je to vzdycky. Ted Cina jen zopakovala sve plany mesicniho pruzkumu (2007 bezpilotni sonda, 2012 bezpilotni pristani, 2017 automaticky odber vzorku a doprava na Zemi) - a nekdo do nich okamzite posadil kosmonauty.
Ale jinak je asi pravdou, ze Mesic je pro Cinu dlouhodobym cilem. Stejne jako o Marsu hovori jako o dlouhodobem cili uz ctyricet let Rusko nebo USA... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
A takto je to vzdycky. Ted Cina jen zopakovala sve plany mesicniho pruzkumu (2007 bezpilotni sonda, 2012 bezpilotni pristani, 2017 automaticky odber vzorku a doprava na Zemi) - a nekdo do nich okamzite posadil kosmonauty.
Ale jinak je asi pravdou, ze Mesic je pro Cinu dlouhodobym cilem. Stejne jako o Marsu hovori jako o dlouhodobem cili uz ctyricet let Rusko nebo USA...
no, ja mam navic dojem, ze toho nekdo v americe s chuti vyuzil k tomu, aby trochu nabudil pany kongresmeny na vlnu "pozor, cinani chteji dobyt mesic o rok driv nez my!" nebot zda se, ze kongres je stale k bushove planu pomerne skepticky ... |
|
http://www.spacedaily.com/news/lunar-05zzv.html
Plány SpaceDev jsou opravdu odvážné. Jednak chce vytvořit dopravní prostředek pro 6 lidí na bázi NASA's HL-20 Personnel Launch Systém. Dále má k dispozici studii, která dokazuje, že může vyslat čtyři astronauty na Měsíc za zhruba desetinu ceny oproti NASA. Ještě zajímavější je, že 4 lidé mají přistát na Měsíci v individuálních raketových křeslech,které budou při letu k Měsíci připojených k mateřské lodi. Tato křesla mají umožnit rovněž individuální návrat z povrchu Měsíce k mateřské lodi na LLO a také mohou sloužit k dopravě menších nákladů na Měsíc. Kdyby se vyskytl problém při letu k Měsíci, individuální raketová křesla připojená k mateřskému řídícímu modulu mají mít dost paliva k tomu , aby vrátila tento modul zpět pro přímé atmosférou brzděné přistání na Zemi.
|
|
Víte smělá tvrzení médií mě dopalují, ale pokud by podobný humbuk o letu číňanů na Měsíc byl v mediích ameriky, pak bych to vítal. Kongres potřebuje probudit.
Mám ovšem dojem, že je to Bleskové specifikum v českém podání.
Nějak se mi nechce věřit, že to amerikáni stihnou do roku 2020. A rusové také ne. Číňany do úvah o letu lidí na Měsíc vůbec neberu. |
| 22.11.2005 - 22:44 - Adolf | |
|
citace:
Jsme rad, ze pan Wan neni pocitany mezi kosmonauty. Jeho podpis by se do sbirky asi shanel velmi tezko... :-)
Na Discovery Bořiči mýtů Wanův mýtus také prověřovali. Možná by od nich šlo sehnat místo podpisu ohořelý kousek plastového Wana, kterého si při tom zničili. Už si nepamatuji podrobnosti. Myslím ale, že to odpálili elektricky, aby to aspoň trochu stabilizovali, což on nemohl. Stejně ale nedosáhli synchronizovaného jednosměrného impulsu, aby to víc lítlo, než se točilo a trhalo. ____________________
Áda |
|
Pan Pinkas ve svém nedávném příspěvku (bohužel jej nemohu nalézt) uvedl odkaz na článek, podle kterého prezident RKK Energija N.Sevasťjanov mluvil o možnosti přistání na Měsíci pomocí sériově používaných raket za cenu dvou miliard dolarů během tří expedic (bez bližších podrobností).
Našel jsem trochu podrobnější článek k tomu interview se Sevasťjanovem. Tvrdí, že pokud by byl přijat federální kosmický program za dvě miliardy dolarů, tak by s využitím technologie lodí typu Sojuz mohli ruští kosmonauté při třetí expedici v letech 2012-2014 přistát na Měsíci. První expedice by byla prostý oblet Měsíce (pan Pinkas takovou expedici nedávno na stránkách kosmo.cz popsal). Druhá expedice by zahrnovala přechod na kruhovou oběžnou dráhu kolem Měsíce a automatické přistání lunárního modulu. Sevasťjanov dále řekl, že v dnešní době může být let na Měsíc profinancován pouze státem.
V níže připojeném článku se sice o "sériově používaných raketách" nepíše, ale zřejmě to tak bylo myšleno. Zprovoznění rakety Energija by totiž vyšlo na 10 miliard dolarů. Mě jako možnost napadla sestava Angara 5/KVRB, spojení na LEO s čekajícím Sojuzem, odlet sestavy na LLO. Na LLO spojení s lunárním modulem.
Otázkou ovšem je, zda vůbec přijdou nějaké peníze…
МОСКВА, 24 ноя - РИА Новости. Российские космонавты могли бы осуществить высадку на Луну уже к 2012-2014 годам, сообщил в четверг президент ракетно-космической корпорации (РКК ) Энергия Николай Севастьянов.
"Мы могли бы осуществить высадку (на Луну ) уже к 2012-2014 годам, используя технологию кораблей типа "Союз". Если бы у нас была принята программа (Федеральная космическая программа ) в пределах $2 миллиардов, мы могли бы высадиться на Луну за три экспедиции", - сказал Севастьянов в интервью газете "Ведомости".
По его словам, первая экспедиция - "это просто облет Луны, вторая - переход на круговую орбиту с автоматической посадкой лунного модуля, третья - высадка человека на Луну".
"Полет на Луну сегодня может быть профинансирован только государством, но пока такая задача не ставится. Создать же промышленную транспортную систему для регулярных полетов к Луне и добычи там полезных ископаемых мы могли бы уже к 2020 году", - отметил Севастьянов.[Upraveno 29.11.2005 poslal mikes] |
|
| Ty chechtající ikonky tam neměly být, je to chyba vzniklá při kopírování (v ruském originále tam bylo uzavření závorky). |
| 01.12.2005 - 10:21 - Ervé | |
|
| Rusové nemají nosič, na zprovoznění Eněrgije nemají, a dlouho mít nebudou. O vlastní lodi, přistávacím modulu a celé logistice letu na Měsíc ani nemluvím. NASA má peníze (a bude mít po ukončení STS), má cíl, má zkušenosti z Apolla. ESA by penězi pomohla rusům, ale není schopná se dohodnout na Galileu, tak nevěřím dohodě o letu na Měsíc. |
|
Myslím že možnosti Rusů letu na Měsíc nejsou příliš limitovány technikou, spíše jen penězi. Již se tady psalo o programu „podsadka“ , který byl jako záložní vyvíjen pro lodě L1 (oblet Měsíce) a L3 (přistání na Měsíci). Podobný scénář by mohl být využit i pro let na Měsíc o kterém mluvil ředitel Energie: Nová raketa Angara 5A má mít nosnost 28,5 tun. Při použití 2 těchto raket a 2 raket Sojuz dostaneme na LEO nosnost cca 71 tun, což při vhodné variantě (nejspíše setkání na LEO i LLO) by umožnilo přistání 1-2 kosmonautů na Měsíci. Uvažuje se však i o variantě Angara -6E s nosností 42 tun na LEO, což by již umožnilo plnohodnotný měsíční program. To měl zřejmě na mysli ředitel Energie když mluvil o možnosti využití sériových raket.
Nevěřím, že i kdyby měli peníze, že budou obnovovat Energii. Spíše by postavili Angaru 100 s nosností 110 tun na LEO.
K tomu jim postačí již vyvinuté a osvědčené motory:
- 4 x RD170 jako boostry
- 1 x RD 180 (případně RD 171) jako centrální (druhý) stupeň
- 1 x RD 0122 jako třetí stupeň
Při menších rozměrech i hmotě dostanou raketu s nosností větší, než měla Energie, ale nižšími nároky na výrobu, transport a montáž.
Celý problém je ve financích. Jak řekl ředitel RKA, současné financování kosmického programu ze státních peněz je cca 30 nižší než v USA a 2,5 x nižší než v Číně. Opravdu jen zázrak by musel přijít, aby za těchto podmínek zajistili program letu na Měsíc. Možná se bude opakovat historie z 60-tých let. Až budou Američané 5 roků pracovat na svém programu, někdo ve vedení Ruska se probudí a schválí (ovšem pozdě) jejich program.
|
|
citace:
NASA má peníze (a bude mít po ukončení STS), má cíl, má zkušenosti z Apolla.
S těmi penězi to není úplně jednoznačné. Po ukončení STS bude NASA na lunární program potřebovat minimálně 10 miliard dolarů ročně (spíš víc). Stačí si to propočítat: vývoj CEVu má stát 5,5 mld., vývoj CLV 4,5 mld. do roku 2012. Vývoj SDLV, EDS a LSAM má začít v roce 2011. Celkové náklady do konce roku 2018 se odhadují na 104 miliardy, do konce roku 2025 na 202 miliard (je to v nominálních cenách roku 2005; při kalkulaci předpokládali tříprocentní roční inflaci).
citace:
Nová raketa Angara 5A má mít nosnost 28,5 tun. Při použití 2 těchto raket a 2 raket Sojuz dostaneme na LEO nosnost cca 71 tun, což při vhodné variantě (nejspíše setkání na LEO i LLO) by umožnilo přistání 1-2 kosmonautů na Měsíci.
Totéž, ale jinak formulováno:
V letošních zprávách o možnosti obletu Měsíce se uvádělo, že blok DM (hmotnost 19,24 t, z toho suchá hmotnost 2,65 t, spec.impuls 3541 m/s, životnost 7-10 hodin) je schopen zajistit oblet 9,2 tuny užitečného zatížení kolem Měsíce. Expedice předpokládala, že pilotovaný Sojuz (7,2 t) by se na LEO spojil se sestavou blok DM (19,24 t) + logistický modul (2 t) (tato sestava vynesena Protonem-M s nosností 22,054 t).
Kyslíko-vodíkový blok KVRB má hmotnost 22,7 t, z toho suchá hmotnost 3,7 t, spec.impuls 4520 m/s, životnost 9 hodin). Pan Pinkas uvedl nosnost rakety Angara A5 28,5 t. Mám po ruce jen nosnost z Plesecku (sklon 63 st.): 24,5 t na h=200 km; 23,5 t na h=400 km. Snad by tedy při startu z Bajkonuru na i=51,6 st. byla schopna vynést KVRB + stupeň pro navedení na LLO+TLI, a vše by snad mělo hmotnostně vyjít.
Angara-6E by totéž dokázala s Kliperem.
Souhlasím s větou, že celý problém je ve financích. |
|
citace:
KVRB + stupeň pro navedení na LLO+TLI
Správně:
KVRB + stupeň pro navedení na LLO+TEI (na nízkou oběžnou dráhu kolem Měsíce + zpět k Zemi). Nechceme tam zůstat, že...
|
|
Ředitel řízení pilotovaných kosmických letů při RKK Alexej Krasnov v internetovém brífingu sdělil, že plán turistického obletu Měsíce skutečně existuje a v současné době je prováděno v rámci RKK jeho všestranné posuzování. Projekt předpokládá, že z Bajkonuru odstartuje modernizovaný Sojuz s posádkou 2-3 lidí, z toho jeden bude ruský velitel, zbývající 1-2 budou turisté. Sojuz se pak připojí k ISS. Poté z Bajonuru odstartuje urychlovací blok, který bude vyveden do blízkosti ISS a po odpojení Sojuzu od ISS se oba objekty spojí. Urychlovací blok vyvede Sojuz na dráhu s obletem Měsíce (nikoliv na orbit Měsíce) , která povede k automatickému návratu k Zemi. Celková doba letu bude 8-10 dní , z toho automatického letu k Měsíci cca 5,5 dní. Cena letu bude cca 100 mil. USD. Krasnov řekl, že dosud není ještě jasno a ne všichni chápou finanční prostředky potřebné k realizaci takového projektu.
V podstatě (kromě návštěvy ISS a setkáváni na LEO) jde o stejný projekt, jako se plánoval a několikrát v bezpilotní versi zkoušel v 60-tých letech. V dnešní době při značně větší spolehlivosti raket i Sojuzu by asi nebyl problém tento let uskutečnit. Sojuz včetně orbitální sekce má větší vnitřní prostor než mělo Apollo (bez LEMu). Přesto však různé úpravy a bezpilotní zkoušky by asi stály dost peněz a řada lidí v RKK to považuje za zbytečné. Necháme se překvapit.
|
|
Odkaz, který dával Jirka v jiném tématu ( http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19094 ) směřuje na stránku s plným textem (návrhu) zprávy týkající se návratu NASA na Měsíc : NASA ESAS Final Report (DRAFT): TEXT OF FULL REPORT
Text je rozdělen do 16 souborů - celkem 68 MB dat a téměř 800 stran textu ! 
Pro snažší stažení tu dávám přímo odkazy na pdf soubory :
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.01.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.02.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.03.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.04.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.05.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.06.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.07.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.08.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.09.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.10.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.11.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.12.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.13.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.14.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.15.PDF
http://images.spaceref.com/news/2005/ESAS.REPORT.16.PDF
[Upraveno 29.12.2005 poslal mikes] |
|
| Stačil jsem zatím přečíst jen nejdůležitější části ale mohu říci - velmi zajímavé a hlavně se mi jeví velmi realistické, tím myslím jak technicky tak časově. Kéž bych se dožil realizace. |
| 29.12.2005 - 15:36 - dodor | |
|
Nezdá se vám že takhle nějak mělo pokračovat APOLLO.
Jen škoda těch 30let.
Naprosto vyčerpávající matriály děkuji. |
|
Ta zprava je opravdu hutna. Myslim ze ten program je pojaty spravne. Jednoznacne se zameruje na realizovatelnost a pouziti overenych technologii vsude kde je to mozne. Tudiz by jsme se meli dockat jen minima neprijemnych prekvapeni.
Napriklad CM stavi nejen na overenych technologiich z Apolla a STS, ale dokonce jsou tam zabudovane rezervy, ktere nas muzou prijemne prekvapit. Dost jsme zde debatovali o pouziti ruznych servisnich modulu, ale pouziti pouze jednoho modulu urcite usetri prostredky na vyvoji jak CEVu tak CLV.
Ja osobne jsem predpokladal ze se pujde cestou mensiho derSTS, ktery pujde pouzit i pro dopravu posadky (tedy 1start s nakladem + 1 start s posadkou pro lety k Mesici), ale ta zprava me vcelku presvedcila ze i zvolena kombinace neni spatna.
Ta cesta neni urcite nejlevnejsi, ale je urcite nejrychlejsi a zarucene realizovatelna. |
| 29.12.2005 - 19:25 - nik.do | |
|
| Já bych zas velkej optimista nebyl, až odejde Buš nebo Grifin může se všechno změnit. Zas pak nastane několikaletá situace nikam nevedoucího výzkumu, CEV sice muže začít lítat k iss, ale u toho Měsíce se to může protáhnout o hodně dlouho. |
|
