Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9    10  >>
Téma: Plány pro návrat na Měsíc
21.9.2005 - 17:51 - 
Tak už jsem chtěl jásat nad Archimedovým vysvětlením, ale budu mít naopak noční můru Hohmanovy trajektorie.

Bádat v učených textech nemám čas. Končím s prací a pouštím se do překladu návodu k obráběcímu CNC stroji. Přeložit návod na raketu pro měsíční misi mi nikdo asi tak honem nedá, takže mi Hohmanova trajektorie zůstane nějakou dobu skrytá.

 

____________________
Áda
 
21.9.2005 - 18:16 - 
To je hezké sousloví "rozpočtová kotva".
No, když v 70. letech zrušili Apollo, tak si taky spálili mosty, ovšem že by to nějak pomohlo... Spíš pak už prostě museli ten STS dokončit i za cenu obrovských (a jak se ukázalo šíleně drahých a občas vražedných) kompromisů. Pravda, ale dokončili ho.

Omlouvám se, ale moc na to nevěřím. Proč by nezrušili cokoli? Koho ještě v USA zajímá Měsíc? Když zruší STS, aniž by dokončili ISS, tak co s vyrobenými prvky? CEV asi těžko bude moct s něčím takovým manévrovat, roboruku mít nebude určitě. Nepřipadá mi, že by si NASA dělala hlavu z nedodržení nějakých dohod. A běžnému Američanovi bude nějaký vesmír a ESA a vůbec cizinci nějací, kdo ví jestli nejsou šikmovocí nebo muslimové, naprosto ukradení.
Možná kotva.
Svatý Kliment měl taky kotvu. Na krku.
 
21.9.2005 - 19:25 - 
Co se týče způsobu přistání na Měsíci,už jsem někde jednou psal, že je dost možné, že Američané použijí stejný systém, jaký plánovali Rusové pro přistání na Měsíci v 60-tých letech:
Navedení na LLO celého komplexu CEV+LSAM provede brzdící stupeň LSAMu. Pak posádka přejde do LSAMu, ten se oddělí od CEV a stejný brzdící stupeň LSAMu znovu zapálí a provede brzdění pro přistání na Měsíci. V určité malé výšce (cca 1-2 km) při malé rychlosti se brzdící stupeň oddělí a dopadne na Měsíc. Zapálí se vzletový stupeň a ten jemně dobrzdí kabinu LSAMu. Přistává již tedy relativně malá hmota a hledání vhodného místa může být delší. Po průzkumu Měsíce stejný vzletový stupeň znovu zapálí a dopraví kabinu na LLO k spojení s CEV. Po přestupu posádky motor CEVu urychlí CEV na dráhu k Zemi.
 
21.9.2005 - 19:26 - 
Nepředpokládám ani ve snu, že se termín přistání na Měsíci(bude-li jaké) dodrží. Přičetl bych 5-10 let.
Další věcí je novinka resp. nové nejslabší místo, na lunární misi bude potřeba dvou startů. Potřeba dvou startů zvyšuje riziko selhání. Nemyslím zrovna fatální důvod - např. exploze rakety, ale třeba z důvodu odložení startu. Typuju např., že ta první část lunární lodě nebude moci kroužit na LEO donekonečna, než odstartuje druhá čast.
Docela by mě zajímalo co si v NASA zase šlehli, to musela bejt síla.

 
21.9.2005 - 19:59 - 
quote:
Proč by nezrušili cokoli? Koho ještě v USA zajímá Měsíc? .


Rozpočtová kotva samozřejmě není všemocná. Stavbu megaurychlovače také Clinton zastavil v pokročilém stadiu rozpracovanosti a s vědomím, že od tohoto okamžiku jsou US aspoň na generaci ve fyzice vysokých energií na chvostě. Rozpočtová kotva jen způsobí, že výsledná ztráta toho, kdo rozhodne o projektu, je vyšší než ta zamýšlená ztráta zřeknutím se výnosů jen z rušeného projektu. Kdyby STS nebylo takto ukotveno, asi by z něj vycouvali, couvalo se však příliš těžko. Ti, co na STS vsadili, ho měli zřejmě ukotveno dobře.

Že Amíci z kosmu moc odvázaní nejsou, to asi ne. Mám někdy dojem, že u nás je v populaci daleko více lidí hrdých na jejich úspěchy jako úspěchy lidstva, než u nich, ač si část z nich na národní hrdost dost hraje. Vzpomínka na nedávnou diskusi na Novinkách o STS, kde mně osobně známý Američan, přesvědčený US vlastenec, který za ně hojně bojuje na diskusích, psal velmi opovržlivě o významu US prováděného kosmického výzkumu mi pořád leží v žaludku. Při tom jde o člověka s PhD. z chemie, v níž donedávna pracoval jako přední výzkumník, magistrem podnikové ekonomiky a studující práva, protože se v současnosti živí patentováním. Tedy člověk úzce spjatý s výzkumem a vývojem a s oceňováním výzkumu a vývoje, kterému nechybí velmi dobrý všeobecný přehled, a v kosmickém výzkumu vidí spíš vyhazování peněz.

 

____________________
Áda
 
21.9.2005 - 20:29 - 
quote:
To je omyl. Nejefektivnejsi je samozrejme nekonecny impulz - okamzita zmena rychlosti. Pri delsim zazehu se zvysuje celkove deltaV pro prechod na potrebnou drahu drahu (nepohybyjeme se po Hohmanove trajektorii).
V praxi je nutna optimalizace: zvysena hmotnost motoru vs. mensi deltaV.

To mam z toho, ze pisu, kdyz mam malo casu Samozrejme, ze jsem si na Hohmanovy trajektorie vzpomnel (vcetne toho, jak jsme tu kdysi rozebirali iontove motory jako extremni pripad motoru s malym tahem). Chtel jsem tim rict, ze pokud napr. manevr zmeny apogea provedu presne v perigeu behem jedne sekundy supersilnym kopancem nebo stokrat slabsim motorem behem 100 sekund (pro LEO cca 1/50 obehu), jsou jeste rozdily ve spotrebe paliva male (pokud se nepohybuji po extremne elipticke draze). Prilis slaby motor by uz narazil prave na zvysovani ztrat (i na vlastni zivotnost).

Dokonce se myslim da rict, ze kazdy typ motoru at chemicky nebo fyzikalni (podle paliva, slozitosti konstrukce, energetickych naroku) ma pro urcity typ mise jiste (asi pomerne siroke) optimum co se sveho tahu tyce.
 
21.9.2005 - 20:51 - 
quote:
Tak už jsem chtěl jásat nad Archimedovým vysvětlením, ale budu mít naopak noční můru Hohmanovy trajektorie.

Bádat v učených textech nemám čas. Končím s prací a pouštím se do překladu návodu k obráběcímu CNC stroji. Přeložit návod na raketu pro měsíční misi mi nikdo asi tak honem nedá, takže mi Hohmanova trajektorie zůstane nějakou dobu skrytá.


http://en.wikipedia.org/wiki/Hohmann_transfer_orbit

Je to dnes uz klasicky zpusob manevrovani na obezne draze, ktery vychazi z toho, ze pro prechod z jedne kruhove drahy na jinou je efektivni pouziti dvou kratkych intenzivnich manevru - jeden v peri(apo)centru ("transfer"), druhy v apo(peri)centru ("circularization"). Zhruba tak se napriklad dopravuji druzice na geostacionarni drahu.
Pokud se do toho zacnou motat i jina telesa, vznikaji dalsi zajimave trajektorie (gravitacni prak, Lagrangeovy body...). Ale i tak se da obvykle najit misto na trajektorii, kde je optimalni provest manevr a proto je lepsi nemit tah motoru prilis maly, abychom to optimum behem manevru prili "nepreleteli".
Ale nekdy si nevybereme - s iontovym motorem zapnutym celou dobu preletu napr. od Zeme k Marsu sice spotrebujeme vic nez "idealni" mnozstvi paliva, ale velky tah z iontoveho motoru jeste dostat neumime a i tak jeho vysoky specificky impuls znamena ve vysledku velkou usporu na hmotnosti.
 
21.9.2005 - 22:57 - 
quote:
Pomocí 90ti-tunového EDS by se mělo k Měsíci dostat 60 tun nákladu. U Apolla byl ten poměr 120t (?) : 47t. Není to příliš velký rozdíl ?
Podle http://www.astronautix.com/lvs/saturnv.htm byla hmotnost stupně S IVB 120 tun, ale z údaje o nosnosti rakety Saturn V ve třístupňové verzi 118 tun na LEO (h=185 km, i=28 stupňů) a 47 tun užitečného nákladu na TLI vychází hmotnost stupně S IVB na LEO 71 tun (rozdíl, tj. 49 tun paliva bylo spotřebováno na dosažení LEO).
Pak by ty poměry byly shodné:
47 / 118 = 0,40
60 / 150 = 0,40
 
21.9.2005 - 23:19 - 
quote:
Co se týče způsobu přistání na Měsíci,už jsem někde jednou psal, že je dost možné, že Američané použijí stejný systém, jaký plánovali Rusové pro přistání na Měsíci v 60-tých letech
Podle zveřejněných kreseb NASA plánuje přistání spojené sestavy přistávacího a startovního modulu.
 
21.9.2005 - 23:27 - 
quote:
Mnoho povyku pro nic, stejně vše bude záležet na příští a přespříští administrativě Bílého domu.
Podle mně je zveřejnění tohoto plánu v souladu se snahou NASA o odpolitizování celé kauzy.
 
22.9.2005 - 10:14 - 
quote:

V tomto pripade se ovsem pouze vezme to co je po ruce - motor J2, tedy zrejme dva motory J2. O jeden vic, nez mel jeste o neco tezsi treti stupen Saturnu S-IVB.


Bylo by zajimave spocitat nebo odhadnout jaky by byl rozdil v potrebnem deltaV pri pouziti jednoho motoru ci dvou motoru J2 ve stupni EDS. Mozna ze duvod pouziti dvou J2 spociva spise ve vyssim vykonu jeste pred navedenim na orbitu - tedy pouziti EDS jako 3. stupne, stejne jako to delal SaturnV. Pokud by mel 3.stupen vyssi vykon, tak predchozi druhy stupen muze letet po plossi trajektorii a usetrit palivo.
To by ale znamenalo zanik 2. stupne v atmosfere a prisli bychom o velice zajimavy objekt na LEO oplyvajici spoustou prvotridniho materialu a petici motoru SSME.

 
22.9.2005 - 10:22 - 
quote:
Co se týče způsobu přistání na Měsíci,už jsem někde jednou psal, že je dost možné, že Američané použijí stejný systém, jaký plánovali Rusové pro přistání na Měsíci v 60-tých letech:



Ten system je genialni a vysoce spolehlivy. Skoda ze to tem Rusum nevyslo. Treba se ale nakonec pusti znovu do zavodu s Americany. Oblet Mesice pro ne nebude problem a myslim ze ho uskutecni drive nez Americani. K pristani ale asi potrebuji tezkou raketu, kterou nemaji a taky mnohem vice prasuli. No za deset let muze byt naprosto jina situace a mohou byt k dispozici levnejsi prostredky dopravy na LEO. Osobne si myslim ze je to parada, ze se NASA zameruje dale nez na LEO. To by se melo stat predevsim komercnim polem pro studium Zeme a turistiku.
 
22.9.2005 - 10:48 - 
Ruský systém je spolehlivý také v tom, že pokud má startovací modul reservní motor (jako měl LK), může se při jeho poruše motoru vrátit LSAM k CEVu ještě před dosednutím na Měsíci. Jinak i při uznání veškerých schopností Rusů ten rozdíl ve výdajích na kosmonautiku je tak obrovský, že nevěřím že budou schopni konkurovat americkému projektu, který již má zcela konkrétní plán a i rozpočet. Trochu se opakuje situace z 60 let, kdy Američané začali mnohem dříve, ale tehdy nakonec i Rusové na to dali nemalé prostředky. Nyní velmi pochybuji. 
22.9.2005 - 13:09 - 
quote:
Podle http://www.astronautix.com/lvs/saturnv.htm byla hmotnost stupně S IVB 120 tun, ale z údaje o nosnosti rakety Saturn V ve třístupňové verzi 118 tun na LEO (h=185 km, i=28 stupňů) a 47 tun užitečného nákladu na TLI vychází hmotnost stupně S IVB na LEO 71 tun (rozdíl, tj. 49 tun paliva bylo spotřebováno na dosažení LEO).
Pak by ty poměry byly shodné:
47 / 118 = 0,40
60 / 150 = 0,40

Díky za vysvětlení, špatně jsem pracoval s údaji hmotnost a nosnost třetího stupně S IVB
 
22.9.2005 - 14:05 - 
quote:
Podle mně je zveřejnění tohoto plánu v souladu se snahou NASA o odpolitizování celé kauzy.


To dost dobře nejde, lunární program stejně jako ISS je navýsost politická záležitost. Obecně řečeno, těžko lze odpolitizovat záležitosti financovné ze státního rozpočtu, když o něm rozhodují politici.
Vážně si myslíte, že lunární program dostane přednost před odstraňováním následků klimatických změn a s tím souvisejících přírodních katastrof. Jsem přesvědčen, že se její rozpočet v příštím období významně smrskne.
 
22.9.2005 - 14:16 - 
Posílám pár poznámek k odhadům a výpočtům hmotností:
- přesná čísla pro "lehké" Apollo 14 uvedl Tonda Vítek v tématu "CEV"
- S-IVB měl cca 88 t (76 t palivo), celé Apollo 14 mělo 45 t, s dalšími konstrukcemi bylo na LEO cca 137 t
- během dvou hodin od navedení na LEO do začátku TLI se z nádrží S-IVB odpařila téměř tuna vodíku (přes 6% původního množství)
-- výdrž 30 dní kyslíkovodíkového EDS tedy bude docela slušný technologický kousek
- po TLI bylo na dráze k Měsíci cca 65 t, z toho ale cca 20 t byl S-IVB a zbytky paliva v něm
- u Apolla byl poměr cca 135/45, takže poměr 150/60 u EDS/LSAM/CEV vidím jako realistický (dovedu si představit i 150/65)
- na Internetu jsem našel Isp kyslíkometanového pohonu cca 3600 Ns/kg (370 s)
- pokud by na LLO brzdil jen CEV, bylo by třeba cca 15 t paliva (25% ze 60 tun)
- desetitunovému zbytku CEVu by pro odlet k Zemi stačily 2.5 t paliva, takže by to teoreticky vyšlo na 5 t kabina, 2.5 t suchý SM a 17.5 t palivo (je to ale bez rezerv, a proto velmi nepravděpodobné)
- pokud by na LLO brzdil jen LSAM (LOX/LH2 pohonem) bylo by k tomu třeba cca 12 t paliva (1000 m/s, 4500 Ns/kg, => 20% z 60 t)
- k přistání by bylo třeba dalších cca 7 tun paliva (pro dv 1700 m/s), takže na Měsíc by dosedlo cca 16 tun (a to by pro návrat startovací části LSAMu k CEVu asi stačilo)
- brzdění LSAMem na LLO je tedy podle mne mnohem pravděpodobnější než brzdění SM CEVu
- CEV pak ale vychází zbytečně těžký (snad jen kdyby kabina sama vážila kolem 15 tun, tak by to jakž takž vyšlo)
- otázek tedy zbývá dost (může být LSAM těžší - např. 45 t?, může být CEV+SM lehčí - např. 15 tun? ...)
- na upřesnění hmotností a operací na LLO si prostě musíme ještě počkat
- stávající zveřejněné údaje taky chápu spíš jako zadání pro konkrétní návrh zařízení (které asi udělají Boeing a Lockheed-Martin)
- takže zatím čekám na další informace a těším se
 
22.9.2005 - 15:42 - 
Diky Alesovi za souhrn. Nicmene pokud by se pouzil CEV a LSAM brzdici zvlast, tak z toho plyne nasledujici:
Samostatne brzici CEV pri brzdicim manevru u Mesice by mel cca 25t
6.25t paliva spotrebuje na brzdici manevr
4.75t spotrebuje na odlet od Mesice
9t hmotnost kapsle (konzistentni s predpokladem ze hmotnost bude o 50 % vyssi nez u CM Apolla)
4t servisni modul
1t posadka+vybaveni+vzorky

Taky z toho plyne nasledujici:
CEV je schopen samostatne operace na orbite u Mesice pokud bude k dispozici zhruba 35t EDS na odlet od Zeme.
Tento EDS vynaseny spolecne s robotickym pristavacim stupnem LSAM je schopen na povrch Mesice dopravit jednim smerem urcite pres 10t uzitecneho nakladu, nebo umoznit navrat vzorku zpet na Zemi.
K tomu by byl zapotrebi nosic min. s 60-70t na LEO.
Tento nosic by bylo mozno vyvinout na zpusob Shuttle C, tedy jako nahradu za zruseny STS. Vzhledem k tomu ze by vyzadoval minimalni zmeny v infrastrukture, byly naklady na jeho vyvoj odhadovany na cca 3-4mldUSD. Vpodstate vsak staci jen misto raketoplanu primontovat k ET+SRB kontejner se 3 motory SSME a muze se letet.
Vyvoji tohoto nosice napovida i fakt, ze udrzovani infastruktury STS od roku 2010 do roku 2018, kdy ma byt hotov vyvoj super tezkeho inline nosice na bazi 5 SSME, by bez nejakeho mezistupne nebylo zrovna efektivni.
 
22.9.2005 - 16:02 - 
Program by tedy probihal nasledovne:
2006-2010: Dostavba ISS, vyvoj CEV, prvotni pruzkum Mesice
2011-2014: Zkousky CEVu, vyvoj lunarniho servisniho stp pro CEV, vyvoj a zkousky tezkeho nosice (70t), vyvoj pristavaciho stupne LSAM jako nosice pro roboty a sber vzorku, pruzkum Mesice pomoci roveru vynasenych EELV
2015-2017: Vzorky z Mesice, Intenzivni roboticky pruzkum s vyuzitim platformy LSAM, dokonceni a zkousky super tezkeho nosice, pilotovany oblet Mesice a dosazeni mesicni orbity
2018: Pilotovane pristani na Mesici

Me to prijde jako hromada prace a vidim dost rozdilu oproti Apollu. Tedy jestli to skutecne bude probihat takto.
 
22.9.2005 - 16:23 - 
> Me to prijde jako hromada prace a vidim dost rozdilu oproti Apollu. Tedy jestli to skutecne bude probihat takto.

Z čeho jsi ten svůj "plán" odvodil? K části po roce 2010 zatím snad neexistují ani náznaky (co je to "lunární servisní stp pro CEV"?, kde byl zmíněn Shuttle C?, kde návratový nepilotovaný LSAM?).
 
22.9.2005 - 16:35 - 
Tak nejake naznaky snad existuji, ne?
Nebo chces rict, ze 7-8 leta mezera mezi koncem STS a startem supertezkeho SDL je normalni?
Servisni sekce pro lunarni CEV (samozrejme jina nez bude pouzivana pro LEO) chce taky vyzkouset, stejne jako LSAM.
A co plna huba robotickeho vyzkumu a nutnost dopravit zpet vzorky?
Nebo zahadna hmotnost CEVu?
Jsem si jisty ze ty alternativy z predchoziho prispevku byly v NASA studovany. Samozrejme, ze se to da ocesat, ale prijde mi to jako prirozeny vyvoj, ktery se neda preskocit. To uz je logictejsi pristani lidi na Mesici o nejaky rok odlozit, pokud se jednotlive faze prodrazi.
 
22.9.2005 - 16:42 - 
K vyse zminenym tematum jsem schopnej dat jen jedinej odkaz - diskuze na www.space.com (/uplink nebo zalozka community), kde se hodne propiral SDV a prispival tam i nick 'Shuttle_guy' ktery na SDV pracuje. 
22.9.2005 - 16:42 - 
Aha, už to chápu, ty to, cos napsal, považuješ za přirozený vývoj (nejsou to tedy nějaké oficiální plány NASA, které mi unikly). Tak to já v zásadě vidím podobně jako ty, ale půjde NASA přirozeným vývojem podle našich představ? Snad ano. To teprve uvidíme :) 
22.9.2005 - 17:05 - 
Díky, pánové za lekci z mechanik.

Jen povzdechnutí: zajímavý obor ta kosmonautika, lze tu docela věrohodně odhadnout "přirozený vývoj" na 15 let. To se v málokterém oboru povede.

 

____________________
Áda
 
22.9.2005 - 19:07 - 
Napadla mně jedna, možná nereálná, myšlenka, která by vysvětlovala příliš lehký/těžký LSAM/CEV.

Co když "příliš těžký" CEV poveze v počáteční fázi pohonné látky pro návratovou část LSAMu a do jeho prázdných nádrží pak budou přečerpány až na LEO nebo někde jinde ? Motory v obou systémech mají být na LOX/metan, takže v tomhle není žáden problém (přečerpávání látek umí Američané i Rusové) ...

Co se tím vyřeší ? Využije se plně potenciál CLV (25 tun na LEO) a těžká SDLV může mít nosnost "jen" 125 tun na LEO. Navíc při startu SDLV může být LSAM těžší právě o tu hmotnost nenačerpaného paliva (například více LOX/LH pro přistávací část LSAMu). Další výhodou by mohlo být, že nádrže na vzletové části LSAMu by nemusely být až tak dobře tepelně izolovány. Pokud by se palivo přečerpávalo až na LLO těsně před přistáním, stačilo by je izolovat tak, aby látky vydržely 7 dní. V případě natankování na Zemi by to bylo až 30 (max. čekací doba na LEO) + 3 (let Země-Měsíc) + 7 (pobyt na Měsíci) = až 40 dnů. U CEVu budou muset být nádrže izolovány v každém případě a z hlediska úniku tepla je lepší mít ty látky v jedné velké nádrži (rozdělené samozřejmě na LOX a metan) než v několika menších.

Význam by takové řešení mělo možná i z hlediska bezpečnosti. Kdyby se na cestě k Měsíci (po TLI) stala nějaká nehoda, která by vyžadovala okamžitý návrat, pak by bylo výhodnější mít ty pohonné látky v CEVu. Po částečném zbrždění přistávací částí LSAMu by se tento celý (včetně vzletové části s prázdnými nádržemi) odhodil a další brždění by již obstarával jen CEV. Ale to je již moc spekulací najednou

Pokud by tedy šlo přečerpávat palivo mezi CEVem a vzletovou částí LSAMu, umožnilo by to zřejmě lépe reagovat (bylo by více možností) na nenadálé či přímo havarijní situace. Jako hlavní výhodu však vidím lepší využití nosných kapacit raket CLV a SDLV.

Co na to říkáte ?
 
22.9.2005 - 19:20 - 
A jejda hurikan Rita miri na Huston,to muze znamenat problemy pro vesmirne stredisko 
22.9.2005 - 19:45 - 
Celej ten plán je super, jiná cesta (laciná a technicky rychle zvládnutelná) stejně není. Jen si myslím, že bude důležitější pro politiky lepení škod po hurikánech a tak se to o min 2 roky posune.
To by mě zajímalo co bude s Deltou a Titanem?
 
22.9.2005 - 21:37 - 
quote:
CEV je schopen samostatne operace na orbite u Mesice pokud bude k dispozici zhruba 35t EDS na odlet od Zeme.



K čemu nám tam samostatný CEV bude (v prvních řekněme 5 letech po RTTM) ? Jakou raketou bude tento "malý" EDS vynášen na LEO, resp. co bude dalším nákladem, aby se využila nosnost 70t nosiče ?

quote:
Tento EDS vynaseny spolecne s robotickym pristavacim stupnem LSAM je schopen na povrch Mesice dopravit jednim smerem urcite pres 10t uzitecneho nakladu, nebo umoznit navrat vzorku zpet na Zemi.


Nebude ekonomičtější počkat pár let a dopravovat na povrch Měsíce rovnou 20 tun, jak bylo zveřejněno v pondělí ?

quote:
K tomu by byl zapotrebi nosic min. s 60-70t na LEO. Tento nosic by bylo mozno vyvinout na zpusob Shuttle C, tedy jako nahradu za zruseny STS. Vzhledem k tomu ze by vyzadoval minimalni zmeny v infrastrukture, byly naklady na jeho vyvoj odhadovany na cca 3-4mldUSD.


Proč vyvíjet za 3-4 mld nosič na 70 tun, když za 5-10 mld USD má být SDLV na 125 tun ?

quote:
Vyvoji tohoto nosice napovida i fakt, ze udrzovani infastruktury STS od roku 2010 do roku 2018, kdy ma byt hotov vyvoj super tezkeho inline nosice na bazi 5 SSME, by bez nejakeho mezistupne nebylo zrovna efektivni.


Jen proto, aby infrastruktura nazahálela, tak postavíme raketu, ať se tam něco děje ???

quote:
A co plna huba robotickeho vyzkumu a nutnost dopravit zpet vzorky?


Nemyslím si, že by kvůli robotickému průzkumu a dopravě vzorků na Zemi bylo nutné stavět mezistupeň v podobě 70ti-tunové rakety. Podle mně, pokud vůbec na to dojde, budou na Zemi roboticky dopraveny jednotky, maximálně desítky kilogramů vzorků. A na to by snad měly stačit současné rakety (popř. jeden až dva starty).
 
22.9.2005 - 22:18 - 
To mě tak napadá... a nevzdala se tím NASA projektů několikanásobně použitelných nosičů... Tak že něco jako VentureStar je zasa na dlouho utopie. Nepřipadá vám to tak trochu jako krok zpátky? Co se vlastně z tý sestavy zachrání? SRB? 5ks motorů asi určitě ne. Kabina, hm, tak to je asi jediný co stojí za řeč ...  
22.9.2005 - 22:23 - 
quote:

Co když "příliš těžký" CEV poveze v počáteční fázi pohonné látky pro návratovou část LSAMu a do jeho prázdných nádrží pak budou přečerpány až na LEO nebo někde jinde ? Motory v obou systémech mají být na LOX/metan, takže v tomhle není žáden problém (přečerpávání látek umí Američané i Rusové) ...


Kapacita obou raket by mela byt plne vyuzita. Co se tyce odparovani kysliku ci methanu, tak by to v porovnani s vodikem opravdu nemel byt problem. Myslim ze nejvic tepla se bude prenaset pres strukturu a ne pres vnejsi izolaci. To znamena ze nejvice tepla a nejvetsi odpar zaznamena samozrejme kapalny vodik, ktery bude muset vychladit i celou strukturu zahratou startem. Pote by mely byt ztraty male. Kdysi jsem o tomto cetl studii Boeingu.
Navic precerpavani sebou nese jiste riziko a hlavne dalsi hmotu, naproti tomu izolace nevazi temer nic. Tim nechci rict ze by to bylo nemozne. Boing dokonce navrhuje zridit v L1 mezi Zemi a Mesicem prave sklad pohonnych hmot pro akci Mars.
 
22.9.2005 - 23:40 - 
quote:
Hawk: Mnoho povyku pro nic, stejně vše bude záležet na příští a přespříští administrativě Bílého domu.

Hošekodle mně je zveřejnění tohoto plánu v souladu se snahou NASA o odpolitizování celé kauzy.

Hawk:To dost dobře nejde, lunární program stejně jako ISS je navýsost politická záležitost. Obecně řečeno, těžko lze odpolitizovat záležitosti financovné ze státního rozpočtu, když o něm rozhodují politici.
Vyjádřil jsem se zbytečně stručně. Myslel jsem to tak, že za zveřejněním plánu RTTM je snaha NASA o získání veřejného mínění, lobbing napříč politickým spektrem i komplexní informace pro potenciální kontraktory. Jde o sdělení, že NASA už nemá jen "velkohubé předvolební vyjádření" prezidenta, ale že na projektu pracuje, že má konkrétní plán, založený na existujících technologiích a podpořený konkrétním rozpočtem.

quote:
A co plna huba robotickeho vyzkumu a nutnost dopravit zpet vzorky?
Podle mě by stačila polární mapovací orbitální sonda v roce 2008 a "levná" polární návratová mise MoonRise v roce 2010. Ale MoonRise byl vyřazen ve prospěch jupiterovského orbiteru Juno. Tak asi nebyl tak důležitý.
 
<<  4    5    6    7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.252344 vteřiny.