Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  26    27    28    29    30  >>
Téma: Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel
07.11.2018 - 01:42 - 
Ak by to bolo medzhviezdna sonda...
Pri dobe letu niekoľko desatisíc rokov a dobe zberu údajov pri prielete hviezdnym systémom cca 15-20-30 rokov (~50-100AU pred a za periastrom - alebo vo vnútri heliosfery detekovanej podľa heliopauzy) je "odklad" odvysielania získaných údajov o ďalších niekoľko desaťročí pomerne nevýznamný - jedno promile pravdepodobnej doby letu hore-dole. Je to ale celkom dobré "bezpečnostné opatrenie" proti identifikáci hviezdy svojho pôvodu - len veľmi ťažko budeme aj o niekoľko desaťročí schopný vysledovať zameranie anténneho systému vzdialeného cez 100AU.
Kľudne by nám mohol uniknúť aj samotný fakt, že sonda odvysielala nejakú správu, dokonca aj keby to bola relácia trvajúca niekoľko hodín či skôr niekoľko dní a s výkonom v megawattoch - proste nepočúvame neustále, na všekých frekvenciách a zo všetkých smerov. Teraz je to ešte čerstvá udalosť, ale niekedy "v roku 2050" si na to už sotvakto spomenie.

A že sa s nami nikto nebaví? Ako by nám nestačili príklady z našej vlastnej minulosti a súčasnosti... Táto sonda je "prvá", je to prieskumník, ktorý má pre svojich tvorcov zistiť tri hlavné informácie: Je tam živý svet? Je tam rozum? Akého typu je ten rozum?
 
07.11.2018 - 06:19 - 
napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.

Samozrejme z financneho hladiska je to sci-fi, ledaze by USAF odovzdala NASA cely sklad nadbytocnych KHciek
 
07.11.2018 - 07:04 - 
quote:
....

A že sa s nami nikto nebaví? Ako by nám nestačili príklady z našej vlastnej minulosti a súčasnosti... Táto sonda je "prvá", je to prieskumník, ktorý má pre svojich tvorcov zistiť tri hlavné informácie: Je tam živý svet? Je tam rozum? Akého typu je ten rozum?



První mne napadl Stopařův průvodce, jako druhé Murphyho zákony ...
1) NEPROPADEJTE PANICE.
2) Správný úsudek vychází ze zkušenosti. Zkušenost vychází z nesprávného úsudku.

Otázka je, dokázali by jsme zkonstruovat takové těleso? Co potrebujeme nebo jak ho vytvořit?
- dostatečně velký asterorid. Je potřeba v něm vytvořit vnitřní prostor dostatečně velký pro vnitřní vybavení. To by jsme už možná zvládli.
- Zařízení musí pracovat po neuvěřitelně dlouhou dobu (stovky až tisíce let, dle ryhlosti klidně i desetitisíce). To nezvládneme, současné technologie dokáží pracovat maximálně desítky let.
- je potřeba použít minimum materiálů, schopných identifikovat zdroj. Tedy materiály po železo, které jako poslední dokáže být vytvořeno termonukleární reakcí.
- let nesmí být přímý, první soustava na cestě musí být použita jako prak pro nasměrování do cíle. Snahou je průzkum a sběr informací, nikoliv jejich poskytování třetí straně.
- takové těleso musí být schopné manévrování. Jedná se o vysokou investici s dlouhou časovou návratností. Ale motory musí být dobře skryty a opět musí používat jako palivo běžně dostupné prvky (helium, vodík, kyslík, dusík ..), které se všude vyskytují. Z důvodu maskování pak nesmí mít vysoké dV.
- ochrana před náhodným nárazem objektu s nízkým dV dostatečně vysoký výpočetní výkon pro simulaci orbitálních drah a prostředky pro sledování okolí.
- dále je nutné mít sadu širokopásmových senzorů schopných zachytit změny elmg. pole a případně vyhodnocení pravidelností (vnistrní struktury). To by ukazovalo na použití modulovaného signálu.
- je vhodné mít teleskop, umožňující sledovat od slunce odvrácenou stranu planety. Dále by bylo vhodné další vybavení ...
- pro komunikaci je potřeba buď velká anténa, nebo laser/maser.

Co víme o možném cizinci:
- mění rychlost neznámým způsobem, který je ale v toleranci vysvětlitelné běžnými metodami
- pochází patrně z jiného systému

Co nevíme:
- kam mířil před změnou rychlosti. Pokud by mířil ke srážce s jiným objektem, změna rychlosti byť v toleranci by ho mohla prozradit (stále by to ale mohla být náhoda)

Na základě uvedených předpokladů jsem skeptický, dle mého se jedná pouze o asteroid. Ale stále je tu jistá možnost ...
 
07.11.2018 - 08:18 - 
Sice je příliš rychlý pro naši sondu, ale kdybychom měli pořád na skladě Eněrgiji nebo Saturn V a jaderné motory různých velikostí, nebyl by asi se sondou takový problém. Project Lyra chce využít gravitačního praku u Jupitera a Slunce pro namíření mimo ekliptiku a stíhání Oumuamuy.
Na kosmickou sondu je příliš pomalý - nevěřím na civilizace čekající desetitisíce let na výsledky sondy. Rychlost odpovídá přirozeným tělesům, takže to prostě je přirozené těleso. Většina zvláštních efektů je nejspíš jen nedostatek dat kvůli obtížnému a krátkému pozorování a nepravidelnému tvaru.
Hrajme si ale: je to sonda, zpomalila před několika lety, aby se maskovala nebo prostě jen aby měla dost času na pozorování. Trochu je problémem ta rotace, ale to může být pro stabilizaci sondy a rameno s přístroji může být orientované. Pochází z Vegy (pocta Saganovi, Jodie Fosterová a Zemeckis mají radost), při zbrzdění trochu změnila směr, buď aby to nebylo tak očividné, nebo při přeletu mírně uhnula a musela srovnat trajektorii pro průlet vnitřní Sluneční soustavou. Vega je mladá hvězda, cca 500 mil. let, ale vývoj k inteligentním formám tam mohl probíhat rychleji. Vegané zjistili na Zemi život a poslali sondu na průzkum, jenže zachytili Hitlerův projev na olympiádě 1936 nebo film o Stalinovi nebo Druhé světové a stihli poslat sondě příkaz k maskování a skrytému pozorování. Teď tedy sonda odeslala a sama vyhodnotila výsledky z průletu a může zapnout motory pro znovunavedení do sluneční soustavy, za rok může zaparkovat na orbitě Země nebo v L bodě. [Edited on 07.11.2018 Ervé]
 
07.11.2018 - 08:54 - 
quote:
jenže zachytili Hitlerův projev na olympiádě 1936 nebo film o Stalinovi nebo Druhé světové ...
To bolo tuším vo filme Kontakt s Jodie Fosterovou? Takže chýba už len stroj ktorý odnesie astronauta k mimozemštanov. Inak keď malo ísť o civilizáciu od Vegy, tak Vegánov tu máme veľa. Spoznáte ich ľahko, zo zásady nejedia potraviny živočíšneho pôvodu, odmietajú piť mlieko "neboť se jim zdá málo zelené"
Pardon za OT, ale pán Ervé to napísal veľmi pekne
 
07.11.2018 - 09:07 - 
quote:
napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.


Vzhledem k tomu, jak blízko k našim dalekohledům prolétl , je obrovská šance, že ani při 100 dalekohledech by nebyla vzdálenost menší. Pokud se nedostaneme řádově na milion km, tak budeme mít jen bodový snímek
 
07.11.2018 - 10:01 - 
quote:
quote:
napadla ma tretia moznost - sustava vesmirnych teleskopov triedy Hubble rozmiestnena po slnecnej sustave. V pripade prieletu telesa by ho fotografoval ten najblizsi teleskop.


Vzhledem k tomu, jak blízko k našim dalekohledům prolétl , je obrovská šance, že ani při 100 dalekohledech by nebyla vzdálenost menší. Pokud se nedostaneme řádově na milion km, tak budeme mít jen bodový snímek


Takže pro přehled obálky okolo slunce, řekněme že chceme mít radary nebo dalekohledy v síti po 1 000 000 km. A to nebude nic moc rozlišení.
Pokud S=4*Pi*r^2, vychází nám počet stanic na:
Za oběžnou dráhou Pluta: 253 106 441
V Kupierově pásu: 703 073 447
V oblasti heliopauzy: 2 538 095 147
V Oortově oblaku: 2,81*10^15
Tedy tento počin jeví se mi býti nereálný.

Pokud budeme uvažovat, že takovou sondu budou zajímat planety, můžeme trochu slevit. V takovém případě by bylo vhodné na oběžné dráhy planet a případně na povrch jejich měsíců umístit nejaké detekční zařízení, tj. kombinace radaru, infra a optického dalekohledu. Každé takové těleso bude produkovat energii, energie znamená teplo. V takovém případě se bavíme už jen o přibližně dvou stovkách zařízení, případně pro Langrangeho body tak o řád více. Ale s takovým vybavením je již možné něco začít dobře sledovat.
Následně je možné se bavit o formě automatických stíhačů/průzkumníků, které by mohly sedět někde u vnějších planet. Ty by byly schopné zajistit nějakou formu průzkumu. Navíc by nám daly měsíce až roky času pro zajištění ochrany např. při detekci nějakého planet killeru. Jenže se bavíme o tak neuvěřitelných částkách, že uvedené patří pouze do říše SCI-FI
 
07.11.2018 - 10:32 - 
quote:
Pri dobe letu niekoľko desatisíc rokov ...


Je ovšem otázka, jestli vůbec má smysl podniknout tak dlouho trvající misi:

1. Za tak dlouhou dobu už vůbec nemusí existovat civilizace, která sondu vyslala.

2. Ta civilizace sice bude existovat a nezanikne, ale zapomene, že nějakou takovou misi podnikla. Pokud signál od sondy zachytí nemusí mu vůbec rozumět a naopak ho ve výsledku považovat za signál od jiné civilizace.

3. Je to hodně dlouhá doba a dá se předpokládat, že se během ní objeví technologie, která umožní získat obdobné a i lepší data, mnohem rychleji a efektivněji.


 
07.11.2018 - 11:48 - 
Ještě k focení, myslím to tu ještě nepadlo, pokud jsem nepřehlédl: Objekt se docela rychle pohyboval. Vzhledem k délce expozice by skoro určitě při vysokém přiblížení (a rozlišení) vyšel jako rozmazaná šmouha. Nepředpokládám, že by velký dalekohled dokázal takový pohyb kompenzovat. 
07.11.2018 - 12:25 - 
quote:
Ještě k focení, myslím to tu ještě nepadlo, pokud jsem nepřehlédl: Objekt se docela rychle pohyboval. Vzhledem k délce expozice by skoro určitě při vysokém přiblížení (a rozlišení) vyšel jako rozmazaná šmouha. Nepředpokládám, že by velký dalekohled dokázal takový pohyb kompenzovat.

Ten pohyb není nijak vysoký. V maximu to bylo v RA-1830"/hod a v DEC 193"/hod.
To představuje v RA cca 1/3o rychlosti , jakou se dalekohled konstantně pohybuje. A pro Alt/Az montované dalekohledy to nemůže být už žádný problém, tam se v obou osách dalekohled pohybuje proměnnými rychlostmi, takže je na to zařízen.
 
07.11.2018 - 13:33 - 
Predovšetkým: na medzihviezdnu sondu tiež neverím, hoci vylúčiť sa to nedá a je to lákavá možnosť.
Prezentované úvahy beriem ako intelektuálnu hru či cvičenie.

"posledné" (z roku 2017) pozorovania gravitačných vĺn, s nimi spojená celosvetová "multispektrálna" pozorovacia kampaň a interpretácia napozorovaných výsledkov "zabuchla dvere" pre veľkú časť (údajne viac ako 95%) "alternatívnych" fyzikálnych teorií. To výrazne zmenšuje priestor pre fyzikálne nové princípy pohonu.
Z toho mi vychádza, že "warp" nefunguje, energiu "zadarmo" nikto nedostane a tak je cestovanie vesmírom "nadlho" - cesty trvajú tisícročia. Kto chce cestovať, musí sa tomu prispôsobiť.

pokiaľ ide o možnosti detekcie objektov - dobrým príkladom fungovania podobného systému by mohla byť protivzdušná obrana štátu (PVOS). Denne sleduje stovky až tisíce letiacich objektov od povrchu zeme až po blízky vesmír. Sleduje ich prevažne rádiolokátormi, ktoré neposkytujú skoro žiadnu informáciu o tvare sledovaného objektu. Podstatnú časť objektov napriek tomu celkom presne a rutinne identifikuje, len malému počtu venuje "zvýšenú pozornosť" a len k veľmi malému počtu sledovaných objektov následne štartujú pohotovostné stíhače, aby sledovaný objekt identifikovali presnejšie.
Podobne by mal/mohol fungovať varovný/hliadkový systém proti asteroidom a iným podobným objektom - niekoľko (max. niekoľko desiatok) ďalekohľadov na identifikáciu a sledovanie, a "stíhacia sonda" pre prieskum zaujímavých objektov. Bolo by to v podstate rozšírenie a doplnenie už existujúcich systémov sledovania a varovania pre blízkozemské asteroidy s novým, značne výkonnejším technickým vybavením.

Ervé - pre prechod na "maskovací režim" nie je treba Hitler či Stalin, úplne postačí aj samotné aktívne rádiové vysielanie z planéty. Už to je vlastne signál "môžu ma počuť". A je zrejme pre rozhodovaciu logiku ten najdôležitejší.

Jan Dusatko - na Zemi sme schopný postaviť i väčšie "mobilné" štruktúry (Oumuamua má cca 250x35x35 mmetrov), vo vesmíre zatial nie, ale to je len otázka času (a investovaných prostriedkov). Metodami 3D tlače či inými aditívnymi metodami "výroby" by sa dal vyrobiť až "prírodne identický" objekt.
V technickom uvažovaní sme dosť v zajatí "blokového", "krabicového" uvažovania v technických riešeniach - krabica bateriek, krabica vysielača, krabica antény... pritom na istej technologickej úrovni, a vzhľadom k účelu, môže byť výhodné prejsť na systém podobný štruktúre živých organizmov - všetko spojené, prepojené a "pomiešané", v zásade dobre premyslený systém "vrabčie hniezdo". Nemá to antény - pretože takmer celý povrch je tvorený prvkami "aktívnej fázovanej anténnej mriežky" ktorá môže slúžiť ako prímač aj ako vysielač...
Výsledná štruktúra takto konštruovaného zariadenia bude síce v konečnom dôsledku z nášho pohľadu "neopraviteľná", ale samotný pojem "opraviteľnosti" nemá u takéhoto zariadenia príliš význam - neexistuje vhodný "opravár", ktorý by mohol opravu vykonať. Takže ostáva len odpojenie chybných prvkov a pripojenie "záložných" (skôr ale v zmysle presmerovania signálov a energie a prerozdelenia funkcií)

Použitými konštrukčnými materiálmi by som sa "vôbec nezaoberal" - ako konštrukčný materiál je použiteľné všetko, čo sa vyskytuje na Zemi, na Mesiaci či na asteroidoch, až po urán a dlhšie žijúce izotopy transuránov.

Sonda je vypustená do vesmíru externým urýchľovacím systémom ("nosnou raketou"), ktorá sa po dosiahnutí potrebnej rýchlosti od sondy odpojí a urobí "úhybný manéver", aby minula okolité hviezdne systémy v nejakom dlhšom časovom období - životnosť či "doba existencie" je limitovaná eróziou v medzihviezdnom prostredí, urýchľovací systém môže byť relatívne "tenkostenná štruktúra", eróziou rýchlo celkom rozrušená.
Podstatné je to, že sonda samotná takto nepotrebuje žiadny výkonnejší pohonný systém, postačuje systém umožňujúci primeranú korekciu dráhy.
Navyše - ak by som navrhoval takúto sondu, tak pohon by bol elektromagnetickým urýchľovačom, vystreľujúcim miligramové broky rýchlosťami v desatinách c. Obláčik z niekoľkých kilogramov plynu je v medzihviezdnom prostredí dosť nápadný, "retiazka" niekoľkých milionov "superrýchlych" miligramových prachových zrniek je neviditeľná.

"Nepresné zamierenia" môžu byť aj dôsledkom vlastného pohybu hviezd - kde bola (v priestore) napríklad práve Vega pre 25-50 tisíc rokmi? a kde bolo vtedy Slnko? Je to skoro ako vzdušná streľba z pohyblivej základne na pohyblivý cieľ - strely na cieľ dopadajú až "z nečakanej strany"

Skôr by som sa ale pozrel na naše vlastné možnosti pri sledovaní takejto medzihviezdnej sondy:
- aké intenzívne by muselo byť rádiové vysielanie sondy, aby sme ho boli schopný zachytiť?
Predpokladám, že by išlo o "parazitické", neúmyselné "vysielanie", ako vedľajší prejav činnosti niektorých systémov sondy (prenos dát, medzifrekvencie rádiových prímačov ect.)
- sme schopný dostupnými prostriedkami (Chandra...) od Zeme detekovať činnosť jadrového reaktoru/energetického zdroja (štiepneho alebo fúzneho) na palube sondy: s výkonom 1kW, 10kW, 100kW, 1MW?
- sme schopný odlíšiť tepelné vyžarovanie v dôsledku ožiarenia Slnkom od tepelného vyžarovania chladiaceho systému vyššie uvedených zdrojov?
- sme schopný nájsť na predpokladanej dráhe sondy napríklad obláčiky vodíku (či xenonu) z činnosti pohonného systému sondy pri korekciách dráhy - aké silné, na akú vzdialenosť / ako ďaleko spätne v čase?

[Upraveno 07.11.2018 Alchymista]
 
07.11.2018 - 16:30 - 
quote:

1. Za tak dlouhou dobu už vůbec nemusí existovat civilizace, která sondu vyslala.



Prozkoumávat stopy, které takováto civilizace zanechala, by popravdě pro "začátečníky" kategorie nás Pozemšťanů bylo zdaleka nejbezpečnější :-)
 
07.11.2018 - 17:49 - 
xenodig... (Ascendancy) 
07.11.2018 - 20:12 - 
quote:
...
na Zemi sme schopný postaviť i väčšie "mobilné" štruktúry (Oumuamua má cca 250x35x35 mmetrov), vo vesmíre zatial nie, ale to je len otázka času (a investovaných prostriedkov). Metodami 3D tlače či inými aditívnymi metodami "výroby" by sa dal vyrobiť až "prírodne identický" objekt.
V technickom uvažovaní sme dosť v zajatí "blokového", "krabicového" uvažovania v technických riešeniach - krabica bateriek, krabica vysielača, krabica antény... pritom na istej technologickej úrovni, a vzhľadom k účelu, môže byť výhodné prejsť na systém podobný štruktúre živých organizmov - všetko spojené, prepojené a "pomiešané", v zásade dobre premyslený systém "vrabčie hniezdo". Nemá to antény - pretože takmer celý povrch je tvorený prvkami "aktívnej fázovanej anténnej mriežky" ktorá môže slúžiť ako prímač aj ako vysielač...



Ano, to je řešitelné. Navíc, bylo by vhodné přejít na úplně jiný styl konstrukce, popsaný v románu "Tříska v božím oku". Hypotetičtí třískané navrhovali konstrukci odlišnou od lidské, každé zařízení sloužilo několika účelům a jeho poškození změnilo funkci nejenom tohoto zařízení, ale i zařízení okolních.

quote:

Použitými konštrukčnými materiálmi by som sa "vôbec nezaoberal" - ako konštrukčný materiál je použiteľné všetko, čo sa vyskytuje na Zemi, na Mesiaci či na asteroidoch, až po urán a dlhšie žijúce izotopy transuránov.



S uvedeným postupem si dovoluji nesouhlasit. Žijeme v prostoru po výbuchu supernovy. Směr, použité prvky a konstrukce může pomoci při analýze místa, zdrojů a charakteristik lidských bytostí. Dokonce bych navrhoval takovouto konstrukci stavět roboty, určenými pouze pro tvorbu těchto sond a speciálně vyvinutých tak, aby nebyly "kompatibilní" s naším stylem uvažování, rozměry a fyziologií. V tomto směru je vhodné použít princip předběžné opatrnosti.
Na druhou stranu bych navrhoval do této sondy vsadit speciální střely pro "zaprasení" vesmíru životem. V případě nalezení vhodné neobydlené planety nebo dostatečně velkého tělesa na něj vstřelit sondu, která zkusí kolonizovat dané místo jednoduchými archeami a bakteriemi, schopnými přežít i značně nehostinné podmínky.

 
07.11.2018 - 21:12 - 
nápad so špecializovanými robotmi má rozhodne niečo "do seba" - takú tú správnu dávku bezpečnostnej paranoje.

úvaha o supernove je podľa mňa mylná - vyzerá to vždy rovnako, presné izotopové zloženie záleží viac od času od výbuchu, než od čohokoľvek iného a nie sme "výtvorom" len jednej jedinej supernovy, skôr naopak, izotopové zloženie slnečného systému je mixom produktov niekoľkých supernov v okruhu mnoho desiatok svetelných rokov. Mix izotopov môže byť aj dosť unikátny, ale bez porovnávacích vzoriek je to neistá identifikácia - a to znamená, že ten, kto zachytí sondu (ktorá by mala byť vybavená aj nejakými autodeštrukčnými mechanizmami) musí mať k dispozícii kontrolné vzorky...

IMHO pre civilizáciu, schopnú kompletne vytvoriť medzihviezdnu sondu metodami aditívnej konštrukcie (teda doslova a dopísmena ju "vyrásť") nebude problém klamať s izotopovým zložením ľubovoľným mysliteľným spôsobom.

Nie som si istým či by objekt rozmerov Oumuamua vyhovoval ako transportér pre rozsievačov života, či by bol schopný poskytnúť "semenám" dostatočnú ochranu počas medzihviezdneho preletu
 
07.11.2018 - 22:18 - 
quote:
Prozkoumávat stopy, které takováto civilizace zanechala, by popravdě pro "začátečníky" kategorie nás Pozemšťanů bylo zdaleka nejbezpečnější :-)


Já bych se od případných živých mimozemšťanů také radši držel dál

No, ale i kdybychom připustili, že 'Oumuamua byl umělého původu, tak by se nakonec vůbec nemuselo jednat o mezihvězdnou sondu. Klidně by to mohl být i nějaký jejich Voyager určený k průzkumu vzdálenějších oblastí jejich planetárního systému. Pak by se délka aktivní mise nepočítala v desetitisících roků, ale jenom v desítkách až stovkách roků.
 
07.11.2018 - 22:38 - 
quote:
... úvaha o supernove je podľa mňa mylná - vyzerá to vždy rovnako, presné izotopové zloženie záleží viac od času od výbuchu, než od čohokoľvek iného a nie sme "výtvorom" len jednej jedinej supernovy, skôr naopak, izotopové zloženie slnečného systému je mixom produktov niekoľkých supernov v okruhu mnoho desiatok svetelných rokov. Mix izotopov môže byť aj dosť unikátny, ale bez porovnávacích vzoriek je to neistá identifikácia - a to znamená, že ten, kto zachytí sondu (ktorá by mala byť vybavená aj nejakými autodeštrukčnými mechanizmami) musí mať k dispozícii kontrolné vzorky...

Izotopové složení závisí na počáteční velikosti a složení hvězdy, následně síle výbuchu (tedy typu novy, supernovy nebo i hypernovy, což zase odpovídá velikosti a stáří), doby od výbuchu a kam se ty izotopy dostaly (co ovlivnily). V našem případě došlo pokud jsem tomu dobře porozuměl k tvorbě mlhoviny z mezihvězdného plynu a pozůstatku hvězd I generace. Vlastní tvorbu sluneční soustavy pak nastartovaly supernovy v blízkém okolí. Nezodpověditelnou otázkou (nemáme dost informací) je, zda jsou uvedené informace a určité izotopové poměry dostatečné pro identifikaci určité oblasti či nikoliv. Dle mého došlo na velkém množství míst k podobným jevům, ale jakékoliv vybuchující hvězdy mají omezený rádius působnosti. Nepravidelnosti ukazují na možnost tvorby mapy ... ale jenom ukazují. Přesto tuto možnost není vhodné podceňovat, proto je potřeba se omezit jenom na některé prvky. Ty budou navíc izotopově pozměněny dlouhým pobytem v mezihvězdném prostoru.
 
08.11.2018 - 07:40 - 
Pokud nějaká civilizace má prostředky umožňující mezihvězdné cestování, pak je zbytečné naši pomalou sondu jakkoliv maskovat, objeví nás i bez ní. Pokud takovou technologii nemají, nemusíme se maskovat, protože nemají a v reálně dosažitelné budoucnosti (cca 1000 let) ani mít nebudou způsob, jak by nás ohrozili. Jestli sonda od Vegy letěla rychlostí 1000 km/s (40x větší, než jsme schopni dosáhnout a než Oumuamua letěla při průletu), trval jí let od Vegy 7500 let. Jestli pošle informace a za 30 let odstartuje 2x rychlejší kolonizační loď, přiletí za 3800 let, v tu dobu si to tady klidně můžou zkusit zkolonizovat. [Edited on 08.11.2018 Ervé] 
08.11.2018 - 16:44 - 
quote:
Vtedy sme si to predstavovali jednoducho ... okopírujeme ...
Dnes už vieme, čo to (medzihviezdna loď) stojí - a čím sa za to platí.
Ursula Le Guinová - Kukaččí vejce (voľne)


maskovanie má podľa mňa zmysel vždy. Či tam niekto je, alebo nie, je ťažké zistiť - na medzihviezdne vzdialenosti sa dajú zistiť len určité typy civilizácií a len v určitých štádiách vývoja.

Prieskumné sondy ako Oumuamua (predpokladajme, že to prieskumná sonda je) sú svojimi tvorcami stavané vo "väčšom počte" - kľudne tempom "jedna za rok" (desaťročie, storočie?) v nejakej špecializovanej kozmickej lodenici na nejakom asteroide. Môžu fungovať aj ako "rozsievači" - ak nájdu vhodnú planétu bez príznakov života.

My vlastne sami nevieme, čím sa zaoberajú civilizácie staré desatisíce rokov - ešte nemáme za sebou ani prvé desatisícročie.
Ale zasa už celkom dobre vidíme, ako môže naša civilizácia (a všetky podobné) skončiť, tá naša má momentálne na výber aspoň tak tucet scenárov "na neprežitie" - a na realizácii niektorých z nich veľmi intenzíne pracujeme, pretože to tak vládnucej skupine vyhovuje.
 
09.11.2018 - 12:16 - 
Ještě článek k pozorování asteroidu co se týká měření jasnosti a stanovení doby jeho rotace



https://www.eso.org/public/images/eso1737f/
https://www.eso.org/public/news/eso1737/




 
05.12.2018 - 15:12 - 
Vyčistěte si čočky, brýle, dalekohledy, Wirtanen se blíží...

https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/kometa-wirtanen-je-uz-viditelna-pouhyma-ocima.html
 
05.12.2018 - 23:21 - 
Oumuamua mlčí. Pokud tam jsou emzáci, letí ve stealth módu.

https://www.space.com/42642-interstellar-object-oumuamua-seti-search.html
 
11.12.2018 - 11:11 - 
Wirtanen

https://theskylive.com/planetarium?obj=46p
 
11.12.2018 - 12:45 - 
Měl bych takový šťouravý dotaz : co je myšleno v názvu vlákna tím "jiným kosmickým bordelem " ?
Pro astronomy je to umělý bordel , produkovaný kosmonautikou, co
se tím myslí na kosmo stránkách
 
11.12.2018 - 13:20 - 
Vlákno založil Michal Pavelka, který mezi námi naneštěstí už není, takže se ho nemůžeme zeptat, jak to myslel.

http://www.dumrodin.cz/res/data/041/004444.pdf

Ale vsadil bych se o cokoli, že je to jen nadsázka a tak to i beru...
 
11.12.2018 - 14:05 - 
asteroidy a komety su pozostatky po formovani slnecnej sustavy. To co sa nespotrebovalo pri tvorbe planet. Tomu, co zostane po vyrobe niecoho, sa zvykne hovorit odpad.

Pan Pavelka asi tym bordelom narazal prave na to, ze asteroidy a komety by sa dali oznacit za odpad. Co nic nemeni na ich zaujimavosti a vedeckej hodnote
 
11.12.2018 - 14:18 - 
No, ale můžeme pokračovat:
planety jsou jen takový odpad po vytvoření Slunce, tedy také jen takový bordel, co to v okolí zůstal
Vždyť Slunce představuje hmotnostně 99,87% sluneční soustavy- těch 0,13% je odpad
 
11.12.2018 - 16:03 - 
teraz neviem ci mate naozaj problem s oznacenim komet za bordel, alebo len vedieme pivnu diskusiu v style "ako hlboka musi byt panvica, aby to uz bol hrniec"? [Edited on 11.12.2018 yamato] 
11.12.2018 - 16:52 - 
No, já jsem se ptal, co se na tomhle fóru považuje za ten "jiný vesmírný bordel". Asteroidy a komety jsou již uvedeny, tak nevím co zrovna vy považujete ze ten ostatní bordel, o kterém by se tu mělo psát.- protože v celém vlákně nic takového není.  
18.12.2018 - 20:43 - 
Oumuamua zatienil poriadnu "pecku".
http://everydaytalk.net/2018/12/18/fireball-that-exploded-over-greenland-shook-earth-triggering-seismic-sensors/
25.júla tohto roku nad Grónskom, to dokonca rozkývalo seizmometre, pričom k explózii telesa došlo 43 kilometrov nad povrchom..
 
<<  26    27    28    29    30  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.219290 vteřiny.