|
Stejně by nebylo možné i s otočnou plošinou dělat "přímý přenos v reálném čase". Pokud by mohla z té vzdálenosti jet komunikace na plnou maximální rychlost, tj. 44 kbit/s, pak přenos 1 Mbyte obrázku by trval cca. 180 sekund. Tedy v rozpětí 8 minut, kdy se dělalo ve skutečnosti na palubní paměť 72 obrázků, be se stihlo odeslat jen necelé tři (3) obrázky! A vedle toho by se nepřeneslo vůbec nic!
Navíc otočná plošina by šla na vrub hmotnosti sondy, nebo na zvýšenou spotřebu pohonných látek (hydrazinu) pro korekční manévry. ____________________
Antonín Vítek |
|
| Tiskovka o průběhu průletu odložena na 21:30 SEČ, aby vědecký tým měl více času na předběžné vyhodnocení získaných dat a snímků. ____________________
Antonín Vítek |
|
Pěkný přehled základních snímků z průletu je např. na http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/14stardustnext/gallery.html
 |
|
... nebo též zde snímky :
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/version1/index.html
    ...... |
|
| Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime. |
|
citace:
Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime.
Podle tiskovky ano, ale je značně nezřetelný. V porovnání nového snímku se snímkem, který udělal Deep Impact před impaktem je však prokazatelný. Průměr asi 100 m, val až do průměru 150 m
____________________
Antonín Vítek |
| 15.2.2011 - 23:16 - Ladia | |
|
citace:
citace:
Neviete, ci sa podarilo odfotit krater, ktory vytvoril Deep Impact? Ja tipujem, ze sanca je tak 50:50 alebo mensia, ze z toho nieco uvidime.
Podle tiskovky ano, ale je značně nezřetelný. V porovnání nového snímku se snímkem, který udělal Deep Impact před impaktem je však prokazatelný. Průměr asi 100 m, val až do průměru 150 m
Tady je snímek z 10.2.2006 kde spodní velká šipka ukazuje místo dopadu
a na novém snímku mi přijde, že by to mohlo být na pravém okraji levého kráteru (toho, co je "přeškrtnutý" jakýmsi valem)
|
| 16.2.2011 - 01:29 - Ladia | |
|
Tak je to trochu jinde 
Teď to ukazovali na NASA TV, místo dopadu je kousek pod šipkou označenou "a" asi 45° vpravo dole zhruba na polovině vzdálenosti ke spodní malé šipce na okraji tmavé plochy jsou dva malé krátery a na druhém snímku je světlejší proužek, ale to místo je dost ve stínu. Uploadnul bych sem screenshot z TV, ale nevím jak  |
| 16.2.2011 - 01:53 - Ladia | |
|
Omlouvám se, místo dopadu je opravdu zde
a onen světlý proužek je projevem terénní eroze viz.
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/changecomp.html |
| 16.2.2011 - 02:20 - Ladia | |
|
Jo a ještě galerie s popisy
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/gallery-index.html |
|
citace:
... nebo též zde snímky :
http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/version1/index.html
......
Oni se v NASA stale nepoucili ze svych chyb.
Ztratili sondu k Marsu jen kvuli nahodnemu prehozeni anglosaskych jednotek za SI metrickych jednotek.
V textu ke kazde fotce pisou :
... NASA's Stardust-NExT mission took this image of comet Tempel 1 at 8:39 p.m. PST
(11:39 p.m. EST) on Feb 14, 2011. The comet was first visited by
NASA's Deep Impact mission in 2005. ...
Je to pekne, ze piso PST a EST, ale dobre vedet, ze na ty stranky pujdou lidi z celeho sveta, takze doplneni udaju v UTC by je nezabilo.
|
|
citace:
Je to pekne, ze piso PST a EST, ale dobre vedet, ze na ty stranky pujdou lidi z celeho sveta, takze doplneni udaju v UTC by je nezabilo.
Svatá pravda! Ikdyž nevím, jestli bychom tak prudili, kdyby nebyl nultý poledník v Londýně |
|
citace:
Stejně by nebylo možné i s otočnou plošinou dělat "přímý přenos v reálném čase". Pokud by mohla z té vzdálenosti jet komunikace na plnou maximální rychlost, tj. 44 kbit/s, pak přenos 1 Mbyte obrázku by trval cca. 180 sekund. Tedy v rozpětí 8 minut, kdy se dělalo ve skutečnosti na palubní paměť 72 obrázků, be se stihlo odeslat jen necelé tři (3) obrázky! A vedle toho by se nepřeneslo vůbec nic!
Navíc otočná plošina by šla na vrub hmotnosti sondy, nebo na zvýšenou spotřebu pohonných látek (hydrazinu) pro korekční manévry.
Co se tyce vahy, tak z titanu by to mohlo byt lehke.
Mam tim na mysli, ze by to nemusela byt velka robusni plosina jako u sond Vega. Mozna by stacilo, aby to byla doplnkova barevna kamera k hlavnim kameram statickym.
Pripadne by kazda podobna sonda mohla mit tenkou lehouckou ruku typu ramena a nakonci ramena malinka kamera typu do mobilu (je to v podstate DIP (postaru DIL) obvod bez patice s pevnou cockou na vrchu jako u klasickych EPROM pameti je sklicko pro mazani cipu).
Nejen, ze by byla napomocna s focenim pri hlavnim programu sondy, ale tez by nafotila kterekoliv misto na sonde a v pripade poruchy sondy by pomohla diagnostikovat zavadu a pripadne tim pomoci s alternativnim resenim. Mam tim na mysli to, ze kdyz nafoti kriticke misto a zjisti se, ze to nerozbil mikrometeroid, tak by se na zaklade fotek mohli pokusit danej problem obejit jinym postupem.
A samozrejme v neposledni rade by to zvysilo medialni znamost kladnym P.R. kdy pro propagaci muzou lidi (danovi poplatnici) koukat na webu/tv na vesmir se sondou uprostred s pozadim malinke Zeme apod.
V podstate by se minimalne dalo nafotit mnoho zajimavych technickych fotek pro propagaci NASA-skolstvi v technice (MIT atd.).
Ale je mi jasne, ze je v tomto konkretnim pripade jeste jeden problem. Sonda je natocena tak, aby hlavni kamery sledovali kometu a i kdyz by byla na palube kamerka na mikrovylozniku s minirotatorem kamerky, tak by stejne sonda nevysilala obrazky on-line z duvodu, ze parabola, ktera je "temer" pevne pripevnena k trupu sondy a z ktere se odesilaji data k Zemi by mirila nekam jinak mimo Zem. Dalo by se to vyresit bud vyloznym ramenem s rotatorem a vetsim prodlouzenym tezistem(coz by zvedlo hmotnost sondy) nebo malou planarni sektorovou antenou v S pasmu na mensim rameni s minirotatorem (pri vzdalenosti sonda-Zeme a dalsich parametrech odhaduji onu antenu na rozmer 50x50x0.5cm se ziskem cca 13dB...70m parabola na Zemi by signal chytila ve zpracovatelske demodulovatelne urovni pri 50W PA ze sondy).
Co se tyce prenosu 44kbps, tak postaci, kdyz v prvni chvili prijdou jpeg fotky v mensim rozliseni s velkou kompresi (CCD by prepnul platy ridici CCD z treba 1700x1700/4096stupnu sedi na 640x480/65stupnu sedi...konverze na barvu by se provedla az na Zemi). A az po pruletu se samozrejme ziskaj plne velike fotky.
Rozumejte, jde o princip....rozbili jsme sondu/nebo nerozbili.
To by nam rekla fotka, ktera by byla v pulce prerusena behem "live" snimani pruletu.
Podobny system pouzivali prvni sondy k Mesici a planetam...v podstate SSTV nebo kdyz dopadl Ranger, posledni cela fotka byla z vysky 3.4km, pak prislo jen 6 radku a pak sum.
Cili meli bychom prvotni fotky a soucasne info o funkcnosti sondy.
Mel jsem moznost sledovat udalost "primo ze strediska" (zlatej "Cesnet") od kolegy radioamatera. Kameru namiril na jednu obrazovku, kterou krmil videosystem z jedne sledovaci 70m paraboly stanice. Na obrazovce byl "spektralni analyzer" z S pasma (majak), kde uprostred byla jen cca 600Hz siroka spicka pred 25dB. Pokud by zmizela behem pruletu....sonda "kaput", do neceho narazila, ale oslavovalo se, kdyz v case +0.1s spicka nezmizela a byla tam porad.
Kdyz by se v majaku posilala data v podobe D-SSTV, tak by bylo vyhrano. D-SSTV nahrazuje A-SSTV (Analog/Digital SSTV), kterej se modifikovane pouzil treba pro video z Mesice v ramci Apollo nebo u prvotnich US/SSSR planetarnich sond.
Napriklad zminovanej Ranger ten obrazek zasilal analogove, radek po radku (tusim 260radku/16urovni sedi) a D-SSTV obrazek ulozi do RAW/JPG a pak zvlastni UDP paket po paketu, pricemz uz od prvnich paketu je mozno zobrazit jpg obrazek od zhora dlu po castech.
Takze obrazek co ma treba (v tomto modelovem pripade) 480radku/256stupnu sedi a ktery by se odesilal rychlosti 44kbps v rezimu D-SSTV, tak pri narazu sondy do sutru by napriklad prislo jen 70 radku z posledne nafocene fotky. Kazdopadne prijimac D-SSTV umoznuje z prijatych HAM UDP paketu vygenerovat RAW/JPG obrazek 640x70 bodu...juknete/stahnete z : http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/HAM_digital_voice/
Toto video ukazuje jak moznost prenest fotku v D-SSTV, tak i symbolovej system "tónů" v majaku sondy v kritickem okamziku jako byl prulet atmosferou Marsu a pristani Phoenixu nebo pristavani pouzdra Huygens: http://www.youtube.com/watch?v=-DFrOBZ2I9M.
[Upraveno 16.2.2011 -=RYS=-] |
|
Stardust/NExT GAME OVER !
Dnes, 24.3.2011 v 19:00 EDT (23:00 UTC) sonda natočí svou středně ziskovou anténu k Zemi a zahájí úplně poslední, maximálně 10 minutový zážeh až do vyčerpání veškerých zbytků helia v nádržích. Zážeh by mohl přidat něco mezi 2,5 to 35,2 m/s.
Pak odvysílá poslední data a tím končí.
Dvacet minut po ukončení zážehu palubní počítač definitivně vypne vysílač.
Kvůli vyčerpaným zásobám paliva neboudou orientační motorky schopné udržovat správnou orientaci sondy ke Slunci, FV panely přestanou dobíjet baterie a ty budou do pár hodin vybité.
Stane se z ní mrtvé těleso putující sluneční soustavou.
V nejbližších 100 letech by se nemělo na několik milionů km přiblížit k oběžné dráze Země, nebo Marsu.
Od roku 1999, kdy startovala, udělala tato nízkorozpočtová sonda opravdu hodně práce. Well done!
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-094
[Upraveno 24.3.2011 pospa] |
|
Finální zážeh trval 146 s.
Mise byla ukončena odvysílaním posledního signálu k Zemi 24.3.2011 v 16:33 PDT (23:33 UTC).
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-095 |
|
zase ma napadla tá otázka..
uvažujú o tom, že by misiu zopakovali, nevyvíjali úplne novú sondu, ale postavili stardust 2, trochu ho vylepšili, a poslali k ďalším objektom? |
|
Alamo, o tom CO a JAK by se v budoucích letech dalo v blízkém vesmíru zkoumat ti může dost napovědět nedávno zveřejněný materiál
Planetary Science Decadal Survey 2013 - 2022.
http://solarsystem.nasa.gov/2013decadal/ |
|
citace:
Alamo, o tom CO a JAK by se v budoucích letech dalo v blízkém vesmíru zkoumat ti může dost napovědět nedávno zveřejněný materiál
Planetary Science Decadal Survey 2013 - 2022.
http://solarsystem.nasa.gov/2013decadal/
áno to je pekné.. halda nových sond, "repríza" ani jedna.. |
|
Já jenom nechápu, proč ji nemohli nechat aspoň uspanou, pro případ, že by se její dráha náhodou zkřížila s nějakým novým objevem.
A proč muselo být vypotřebováno palivo? Aby se jí jednou nezmocnili teroristi? : ) |
|
citace:
Já jenom nechápu, proč ji nemohli nechat aspoň uspanou, pro případ, že by se její dráha náhodou zkřížila s nějakým novým objevem.
A proč muselo být vypotřebováno palivo? Aby se jí jednou nezmocnili teroristi? : )
Důvodů je v článku, na který odkazuji v předchozích příspěvcích, hned několik:
1) sonda už splnila své původní poslání minimálně na 200%
2) v nádržích zbylo jen minimum paliva (na 2 - 10 min zážeh), které by nestačilo na "provoz" k dalšímu cíli
3) pokud by se sonda nechala jen uspaná, v nedaleké budoucnosti by poziční motorky zásobu paliva stejně vyčerpaly a sonda by nebyla schopná udržovat FV panely natočené ke slunci - došla by energie v "neřízeném" stavu. Sonda by eventuelně mohla rušit budoucí planetární mise svým náhodným vysíláním a obsazovala by danou frekvenci.
4) zbytek paliva (po 12 letech provozu) byl odhadován výpočtovými modely a bylo výhodné tyto výpočty potvrdit, nebo korigovat údajem ze skutečného zážehu až do vyčerpání paliva. Toto přinese důležitou informaci pro přesnější plánování zásob paliva pro budoucí mise.
Toto vše vedlo vedení mise k rozhodnutí veškeré palivo spálit a sondu definitivně vypnout. |
