|
citace:
citace:
akou realistickou, by ste videli, prípadnú realizáciu solárnoelektrického interorbitálneho ťahača (napríklad LEO - GEO, LEO -L1,L2), na báze do teraz vyvinutej technológie, solárnych článkov a motorov?
Domnívám se, že technicky tomu nic nebrání. Realizovatelné to je. Ovšem s cenou a efektivitou už to může být horší.
Problémy začínají tím, že ty motory musíme "nakrmit" dostatečným elektrickým "výkonem"...
tak ma napadlo..
a čo keby sme ten "ťahač" aj z nákladom, použili až ako "druhý stupeň"?
pri štarte z LEO, by ho rozpohyboval klasický chemický pohon..
veď aj pri štarte zo zeme je predsa ideálne v prvom stupni použiť niečo s vyšším celkovým ťahom - kerozín, a až v druhom čo najvyššie isp - vodík
pomohlo by to? čo by taká "chemická barlička" urobila, s náročnosťou na energetický zdroj iontového pohonu? priblížilo by to vec ešte viac realite? [Upraveno 27.4.2011 alamo] |
|
citace:
a čo keby sme ten "ťahač" aj z nákladom, použili až ako "druhý stupeň"?
pri štarte z LEO, by ho rozpohyboval klasický chemický pohon.
Myslím, že tento přístup se dnes právě používá. Sondy s iontovým motorem se nejprve urychlí na heliocentrickou dráhu pomocí klasického chemického pohonu a teprve pak se iontový motor používá k dlouhodobému urychlování a manévrování sondy (jedinou výjimkou byla snad sonda SMART-1). Určitě to snižuje nároky na potřebný výkon zdroje energie pro iontový pohon, ale samozřejmě za cenu nutnosti vynést do kosmu více pohonné látky pro (chemický) pohon. Zřejmě je to ale zatím výhodnější, než se pokoušet o silnější čistě fyzikální elektrický pohon (např. iontový). Ten potřebný lehký, výkonný, účinný, spolehlivý a bezpečný elektrický zdroj je opravdu docela problém. |
|
povedal by som že "kombinovaný pohon" je už vlastne "klasika"
po "chemickom" udelení C3 od zeme, zostáva pre "mars transfer orbit" O.6 Dv, a pre "mars capture orbit" 0.9.. to by malo byť zvládnuteľné, aj v "trochu" väčšom meradle pri pilotovanej výprave, pomocou solárno elektrického pohonu
tak isto pre návrat späť k zemi, by to malo stačiť [Upraveno 27.4.2011 alamo] |
|
citace:
povedal by som že "kombinovaný pohon" je už vlastne "klasika"
po "chemickom" udelení C3 od zeme, zostáva pre "mars transfer orbit" O.6 Dv, a pre "mars capture orbit" 0.9.. to by malo byť zvládnuteľné, aj v "trochu" väčšom meradle pri pilotovanej výprave, pomocou solárno elektrického pohonu
tak isto pre návrat späť k zemi, by to malo stačiť
V zásadě by to tak mělo jít, ale přece jen je to trochu těžší než to může vypadat. Dodání dv 600 m/s může SEP pohonu trvat klidně i dva měsíce a pro dv 900 m/s to mohou být až 3 měsíce "urychlování". To je problematické hlavně u příletu k Marsu, protože těch 900 m/s pro zachycení potřebujeme udělat max. během několika hodin (spíš max. několika desítek minut). Při malém tahu a malém zrychlení musíme k Marsu přilétat mnohem "opatrněji" (relativně pomaleji) a to si vyžádá nejen trochu času navíc, ale celkově také nějaké to delta-v navíc (možná až dvojnásobek pro dosažení stejné cílové oběžné dráhy). Efektivitu to snižuje, ale snad to pořád ještě je přijatelné a docela výhodné. Létat s malým zrychlením opravdu není úplně jednoduché (chce to spoustu času). |
|
| A neni vyhodnejsi u marsu brzdit aordynamicky? |
|
citace:
A neni vyhodnejsi u marsu brzdit aordynamicky?
podla toho co chces zbrzdit, o kolko, ako rychlo a ako bezpecne.
|
|
citace:
A neni vyhodnejsi u marsu brzdit aerodynamicky?
Asi ano, ale tohle je téma o iontových motorech a o létání s nimi, takže jsem tuto možnost nezmínil. O prověřeném aerobrakingu i o případném náročnějším (a zatím nikdy nepoužitém) aerocapture bude lepší se bavit v tématu o úvahách o letu na Mars. Je fakt, že doba už asi dozrála k tomu, aby se aerocapture začalo používat v praxi. |
|
| Iontový motor není vhodný pro pilotované mise, to už tady padlo x krát. Při odletu od Země nabere loď tolik radiace průlety radiačními pásy, že už by nebyla obyvatelná. Iontový pohon může být pomocný, kdy urychluje loď už letící k Marsu (z minimální dv 11,4 km/s na rozumnější hodnotu), pro stabilizaci a manévrování lodě a pro další brzdění po aerocapture u Marsu - jenomže plocha panelů pro smysluplné zrychlení a zpomalení by byla taková, že efektivnější a levnější je poslat o jednu nádrž paliva víc a dělat to chemicky (jaderně). Aerocapture u Marsu je možný i díky tomu, že stejně musí mít loď pro přistání brzdící štít, takže je smysluplné ho použít i pro zachycení u Marsu (nárůst váhy štítu je menší než hmotnost paliva). |
|
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6434
iontovy pohon pro cubesaty. |
|
"Tříkanálové"(?) iontové hallové motory.
https://phys.org/news/2016-02-hall-thruster-contender-humans-mars.html
http://pepl.engin.umich.edu/pdf/IEPC-2015-125.pdf |
|
Bude hallův motor masově vyráběn?
http://aviationweek.com/connected-aerospace/startup-bringing-plasma-propulsion-technology-smallsat-crowd |
|
Iontové motory pro skutečně nízkou oběžnou dráhu.
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Engineering_Technology/World-first_firing_of_air-breathing_electric_thruster |
|
| Wow, to je už skoro poloviční Bussard ramjet :-) (akorát teda má externí zdroj energie, no... :-) |
|
Trošku jinej iontovej motor (via nyx.cz/ARCHIMEDES, chodil i sem...)
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=42920.0
The drive has the world record for the highest Isp, reaching 144 km/s,
Namlet poslední stupeň rakety na reaction mass mi přijde jako poměrně dobrý úkol pro kosmonauta s rozbruškou a nůžkama na plech.. :-) a celkově to jde kvalifikovat jako "pohon svářečkou" :-) [upraveno 19.9.2021 21:30] |
|
Jun 17, 2020
https://neumannspace.com/the-spirit-mission-is-a-go/
The Neumann Space thruster will be on-board!
...to be launched in space in 2022. [upraveno 19.9.2021 21:32] |
|
https://science.slashdot.org/story/21/11/18/2233239/iodine-powered-satellite-successfully-tested-in-space-for-first-time
Byl úspěšně otestován iontový pohon na bázi jódu místo xenonu. Dosahuje dokonce mírně lepších parametrů než klasické iontové motory na xenon a pevný jód se daleko snáz skladuje, než nějaký stlačený plyn a je samozřejmě i daleko dostupnější a tedy i levnější, takže si vlastně člověk říká, proč to někoho nenapadlo hned. Skoro to vypadá, že v historii kosmonautiky vždycky vyhrálo dražší řešení nad levnějším :-) |
| 19.11.2021 - 21:33 - Ervé | |
|
| Píšou o tom v posledním odstavci - jód reaguje s většinou kovů, takže keramika a polymery. Trvá 10 minut, než jód změní v plazmu. |
