|
Čína pravděpodobně upravila své další plány na pilotované lety. Loď Shenzhou-7 má letět v roce 2007 s více než jedním člověkem na palubě a při této misi se má uskutečnit první čínský výstup do volného prostoru (EVA).
Další lety pak mají následovat až v roce 2010, ale zato se uskuteční hned tři v jednoměsíčních intervalech. Výsledkem tohoto snažení má být vznik jednoduché kosmické stanice.
Jako první bude do kosmu vyslána 8tunová Shenzhou-8. Nepůjde o klasickou loď, ale o speciálně připravený modul se dvěma stykovacími porty. SZ-8 tam vytvoří základ stanice.
Druhým vypuštěným tělesem bude Shenzhou-9. V tomto případě bude loď zřejmě plně vybavena pro pilotovaný let, ale místo posádky zaujmou zásoby pro příští obyvatele stanice. V bezpilotním režimu se pak připojí k modulu Shenzhou-8.
Poslední loď v řadě, Shenzhou-10, již vzlétne s posádkou a připojí se k druhému portu na modulu Shenzhou-8. Po ukončení mise se taikonauti budou moci vrátit na Zemi v jedné ze dvou připojených lodí. |
|
| Číňanům chybí motivace a peníze, tenhle projekt měli původně realizovat už v roce 2008 k olympiádě. Jeden pilotovaný start za dva nebo dokonce tři roky, to není pilotovaný program, to je krize. |
| 22.2.2006 - 10:10 - Vítězslav Novák | |
|
Tři lodi v měsíčních intervalech, z toho jedna jako speciální fungl nový modul a dokonce automatické připojení? To si Číňani celkem dost věří.
Já chápu zklamání, že to neženou tryskem jako v začátcích Sověti a Američani - ale ti by to taky nekopali do slabin, kdyby neměli s kým soutěžit. Možná, že čínská cesta je model situace, jak by se kosmonautika rozvíjela v jiných podmínkách než za studené války. Tedy normálně, ne propagandisticky. |
|
Škoda ,že nešli ve stopách Rusů resp. Sovětů či Američanů a
nejdřívě nevyvynuli výkonější raketu(což má Čína konečně i v plánu), která by vynesla jeden velký modul(něco na způsob Saljutu v ideálním případě Skylabu - ale to bychom chtěli už moc).
Větší prostor znamená větší pohodlí, více místa na vědecké vybavení a zásoby.
|
|
Právě proto - proč startovat třikrát po sobě a skládat stanici, když ji navštíví jediná posádka ? K čemu chystat tři starty, když selhání jediného zmaří celou misi ? K čemu mít celou infrastrukturu pilotovaného letu, když startuje jedna posádka za dva roky ?
Nejlepší je poslat 8 t modul a k ní pilotovanou loď, která se připojí automaticky, pokud automatika selže, může lodě propojit posádka ručně. Při dalším startu vynesu další 8 t modul a mám slušnou malou stanici, pokud nemám zájem nebo něco nevyjde, 8 t modul můžu opustit a počkám si na větší raketu (a větší stanici). |
|
Motto :
Škoda ,že nešli ve stopách Rusů resp. Sovětů či Američanů a
nejdřívě nevyvynuli výkonější raketu(což má Čína konečně i v plánu), která by vynesla jeden velký modul(něco na způsob Saljutu v ideálním případě Skylabu - ale to bychom chtěli už moc).
Větší prostor znamená větší pohodlí, více místa na vědecké vybavení a zásoby.
Existeje ale i hypotetická možnost použít Proton či Ariane 5, pokud jim (Číně) nejde pouze o prestiž....
|
|
citace:
proč startovat třikrát po sobě a skládat stanici, když ji navštíví jediná posádka
- ani v původním článku není nikde uvedeno, že půjde jen o jednu návštěvu.
citace:
K čemu chystat tři starty, když selhání jediného zmaří celou misi ?
- selhání přeci dokáže zmařit i misi, vyžadující jediný start, ne ?!
citace:
Nejlepší je poslat 8 t modul a k ní pilotovanou loď.
- to, že k tomu modulu Číňani nejprve pošlou "nákladní" loď SZ-9 a teprve pak pilotovanou SZ-10 se celá věc zkomplikuje tak, že je to nerealizovatelné? Tím, že tam prvně poletí "nákladní" SZ-9 a poprvé vyzkouší spojování na oběžné dráze přeci "ušetří" jeden pilotovný let, pokud by dokování (opakuji - první čínské) neproběhlo podle plánu a zjistila se nějaká závažnější chyba na stykovacím zařízení.
citace:
Při dalším startu vynesu další 8 t modul a mám slušnou malou stanici
- není přeci ale nikde psáno, že po realizaci letů SZ-9 a SZ-10 nemůžou následovat další nákladní/pilotované lety (SZ-11/SZ-12), nebo vypuštění dalšího "staničního" modulu ...
citace:
K čemu mít celou infrastrukturu pilotovaného letu, když startuje jedna posádka za dva roky ?
- a kde je řečeno, že se to např. od toho roku 2010 nezmění a že Číňani nebudou létat jednou za půl roku ?
První pilotovaný let uskutečnili Číňani v roce 2003 a za 7 let mají mít orbitální stanici (i když malou) - co si přát více ? |
|
citace:
Právě proto - proč startovat třikrát po sobě a skládat stanici, když ji navštíví jediná posádka ? K čemu chystat tři starty, když selhání jediného zmaří celou misi ? K čemu mít celou infrastrukturu pilotovaného letu, když startuje jedna posádka za dva roky ?
Nejlepší je poslat 8 t modul a k ní pilotovanou loď, která se připojí automaticky, pokud automatika selže, může lodě propojit posádka ručně. Při dalším startu vynesu další 8 t modul a mám slušnou malou stanici, pokud nemám zájem nebo něco nevyjde, 8 t modul můžu opustit a počkám si na větší raketu (a větší stanici).
Pokud jim to vyjde, tak zásoby, dopravené nepilotovanou transportní lodí, umožní dlouhodobý pobyt kosmonautů v kosmické laboratoři.
Mimochodem, tento nový plán (laboratoř+nepilotovaná loď+pilotovaná loď v krátkých intervalech) existuje už minimálně čtvrt roku. T.Přibyl o něm psal 4. listopadu 2005 v niti Šen-čou (Shenzhou) 6.
citace:
Existeje ale i hypotetická možnost použít Proton či Ariane 5, pokud jim (Číně) nejde pouze o prestiž....
Jde o prestiž! |
| 22.2.2006 - 18:53 - Vítězslav Novák | |
|
Píšu, že si celkem věřej. Celkem dost. Nebo tomu automatickému stykovacímu zařízení, které nejspíš odkoupí od Rusů.
Ale už to, že hodlají posílat jednu loď po druhé v intervalu 1 měsíce, je dost troufalé a obrovská změna logistiky. Zatím montují jednu raketu s lodí za 2 roky, pak chtějí od prvního startu ke třetímu mít jenom 2 měsíce. Ta jejich "VAB" má, pokud si vzpomínám, dva montážní stendy. To chtějí odstartovat, vrátit podvozek, a mít 2 měsíce na smontování pilotované mise? Rýžový klobouk dolů, troufaj si.
Ohledně pohodlí - asi jim o pohodlí až tak nejde. Omezili kosmonauty (sorry, tu makarónskou zmršeninu tchaikonaut, natož tajkonaut používat nebudu) výškou. Proč ne, mají výběr z víc než miliardy lidí. Nehrají si na kosmické turisty. Je to vojenský projekt a vojenským asi dlouho zůstane. Kdo byl na vojně, ví, že vojenská technika je o něčem jiném než o pohodlí.
Prestiž? Jistě! O prestiž jde moc. Posílají člověka vlastní raketou - a to je něco. Co by znamenal Číňan v kosmu tak nějak 30 let po Remkovi? Kdyby neletěl vlastní raketou...
Ovšem taky samostatnost. Číňani jsou samostatností, nezávislostí na okolním světě, posedlí. Trvalo jim dlouho, než překonali šok z prohry v Opiové válce, ale asi ho už překonali. Pamatujte, že pro Číňana existuje Čína, Čung-kuo, Říše Středu, Podnebesí - a pak barbarské státy při okrajích.
Nesoutěží, s nikým se nepředhánějí, ani nemají s kým. Ale jdou si za svým a jdou si za tím pevně. Zatím i úspěšně. A věřte tomu, že na nějaké neúspěchy nebudou brát přespříliš velký zřetel. |
|
Spíše než dlouhodobé využivání této malé stanice bych typoval, že to je krátkodobá generálka s jednou či dvěma návštěvami, jejímž cílem je sbírání zkušeností k velké modulární stanici, kterou Čína zatím plánuje do roku 2020.
I když je otázka, jestli rozsáhlé modulové stanice mají nějakou perpektivu Osobně jsem příznivcem jednoho velkého vyneseného modulu alá Skylab. Móda rozsáhlých modulových komplexů možná zažije renesanci až se rozhýbe kosmická turistika.
Každopádně ve skrytu duše doufám, že se Čína v příštím desetiletí na orbit vykašle a přehodí vyhýbku na Měsíc. |
|
| Za dlouhodobý let z hlediska Číny považuji i 20 dnů (dosud nejdelší čínský pilotovaný kosmický let byl pětidenní). Je vcelku možné, že tato nová verze 8-tunové čínské kosmické laboratoře (tzn. se dvěma stykovými uzly) je inspirovaná nerealizovaným projektem Mini Station 1, viz http://www.spaceflightnow.com/news/n0109/05ministation1/ |
|
Další stanicí této mini-třídy je zrušený projekt americké vojenské laboratoře MOL o hmotnosti 14,5 tuny (včetně připojené lodě Gemini) a vnitřním obyvatelném prostoru 11,3 m3. Celkem bylo plánováno pět stanic MOL, každá s jedinou dvoučlennou posádkou. Let posádky první laboratoře MOL měl trvat 30 dnů, u dalších laboratoří až 40 dnů.
http://www.astronautix.com/craft/mol.htm |
|
| Mně se na tom projektu nelíbí to, že je důkazem zpomalení - tohle by se dalo uskutečnit už v roce 2008 k olympiádě. Jinak je to typicky ruská cesta - nejdřív automatické spojení pro otestování, v případě úspěchu pilotovaný let, při problémech vyhodnotit a rozhodnout. Každopádně pro stavbu opravdové stanice je potřeba větší nosič, který zároveň bude sloužit i pro vynášení těžkých vojenských průzkumných a GEO družic. Takový nosič ale bude nejdřív za 10 let, takže do té doby stačí pár pilotovaných letů. Taky mám dojem, že už teď by se dalo využít Shenzhou mnohem lépe - specializované orbitální moduly s biolabem, materiálovými experimenty nebo teleskopem pro DPZ či astronomii - je vidět, že Čína neuvolňuje dost peněz a na opravdovou vědu jde jenom minimum. Nebo ten odstup souvisí s tím, že Shenzhou prochází velkými konstrukčními změnami kvůli problémům zjištěným při prvních letech ? |
|
citace:
Mně se na tom projektu nelíbí to, že je důkazem zpomalení - tohle by se dalo uskutečnit už v roce 2008 k olympiádě. ..... Nebo ten odstup souvisí s tím, že Shenzhou prochází velkými konstrukčními změnami kvůli problémům zjištěným při prvních letech ?
Já to chápu tak, že zřejmě není připraven spojovací mechanismus. V únoru 2004 bylo oznámeno, že 8-tunová kosmická stanice bude vynesena po letech lodí Shenzhou 6, 7 a 8, které provedou základní přibližovací a spojovací operace. Z dalších informací v průběhu roku 2004 bylo zřejmé, že Shenzhou 7 se s orbitálním modulem lodi Shenzhou 6 nespojí. V polovině roku 2005 bylo zřejmé i to, že ani Shenzhou 8 se nespojí s OM Shenzhou 7. Předpokládalo se tedy, že spojení uskuteční až Shenzhou 9 s OM Shenzhou 8 přibližně v roce 2008, a poté (v roce 2010) bude vynesena 8-tunová stanice. Současné úpravy plánu na připojení obou původních lodí CZ 8 a 9 ke stanici v roce 2010 mohou znamenat, že nechtějí kvůli výše zmíněným odkladům testu spojení dále odkládat start stanice, a proto obě lodě zamíří rovnou ke stanici.
Už dříve se předpokládalo, že k této 8-tunové stanici se postupně připojí několik pilotovaných lodí Shenzhou. Nemám tedy jediný důvod ke zpochybnění příspěvku M.Káni. |
|
citace:
Za dlouhodobý let z hlediska Číny považuji i 20 dnů
To se také dalo čekat. Být delší dobu natěsnán v tak malém prostoru je o duševní zdraví. Já jsem spíše počítal s tím, že stanice poběží po první návštěvě v automatickém režimu a třeba ji za půr roku navštíví další posádka.
Stejně z hlediska prestiže by pro Čínu bylo terno, kdyby po dokončení vývoje silného nosiče obletěla v Shenzou Měsíc. Byla by po USA druhá země na světě, které se podařilo pilotovaně obletět Měsíc. |
| 23.2.2006 - 19:34 - Vítězslav Novák | |
|
Berte to tak, že Šen-čou není vědecký projekt. Je to vojenský projekt a využití bude vojenské, vojenské a pak možná vojenské a trošku (když zbyde čas) civilní. Dtto u kosmické laboratoře.
S tím přesměrováním k Měsíci to moc nevidím. Pro armádu je důležitá přítomnost na zemské orbitě - k čemu Měsíc. Měsíc je jenom prestižní záležitost - a pokud by Měsíc "jenom" obletěli, řeklo by se "No jo, ale Ameičani na něm přistáli". Kdyby přistáli, tak "No jo, ale jak dlouho po Američanech...".
V čínském kosmickém programu je jistě spousta prestižních cílů ale základ je armáda. Průzkum. Samostatný let zbytku ŠČ6 je pravděpodobně průzkumný, i když se vlastně neví, co všechno sleduje a jak. |
|
citace:
Berte to tak, že Šen-čou není vědecký projekt. Je to vojenský projekt a využití bude vojenské, vojenské a pak možná vojenské a trošku (když zbyde čas) civilní. Dtto u kosmické laboratoře.
S tím přesměrováním k Měsíci to moc nevidím. Pro armádu je důležitá přítomnost na zemské orbitě - k čemu Měsíc.
V pilotované kosmonautice mě osobně žádné vojenské využití nenapadá.
Ve stejném duchu se ptám k čemu jsou dobří v době robotiky,telemetrie a vyspělé elektroniky vojácí na orbitě?
Doménou armády je přeci hlavně nepilotovaná kosmonautika, špionážní družice, navigační systémy,meteorologické družice, perspektivně možná SDI.
Já v čínské pilotované kosmonautice vidím hlavně prestiž a v mnohem menší míře vědecké důvody. Armáda je podle mě v případě Číny hnacím motorem pouze nepilotované kosmonautiky. Na orbit létají samozřejmě čínští vojáci, ale to je spíše tím, že zjednodušeně řečeno vojenští piloti jsou nejlépe vycvičení, zdraví ,odvážní a disciplinovaní.
|
| 25.2.2006 - 21:55 - Adolf | |
|
Zajímavé, o tom, co tajkonauti na orbitě vlastně dělají kromě reklamy komunismu, Rudé Číny a úspěchů jejího posttengovského NEPu. Jelikož ale zdejší všeználkové kosmonautiky o tom nic neví, tak nejsou Číňané asi moc o skutečné činnosti svých hrdinů moc sdílní. Asi by to tedy chtělo začít úvahy typu, jaké je bazální minimum výzkumných činností, když už někdo střílí lidi na orbitu? Jistě v takovém případě musí provozovat aspoň určité minimum biomedicínského výzkumu. Určité minimum zkoušek a metodik, jaké poskytuje pilotovaná kosmonautika k výzkumu Země.
Byla tu řeč o tom, že současné možnosti nepilotované kosmonautiky jsou takové, že je vlastně nadbytečný přepych používat pilotovanou kosmonautiku např. k vojenské rekognoskaci. To samé může platit i o zkoumání vlastních území za účelem lepšího využití místních zdrojů aj. Ale efektivní vývoj takovýchto nakonec bezpilotně pracujících prostředků může vyžadovat, že spíš, než se vystřelí 6 družic, aby se něco vyvinulo do perfektního konečného stadia, tak lidé provedou sérii zkoušek a seřizování, při nichž vymazlí využití některých zařízení k pozorováním do potřebné dokonalosti. Řekl bych, že vývoj těchto prostředků, které nakonec budou pracovat automaticky v levné automatické sondě, jde kupředu rychleji, když jim pomůže ruka lidského experimentátora a seřizovače během všemožných kalibračních zkoušek atp. Myslím, že pilotovaná kosmonautika je docela dobrou pomocí pro vývoj té nepilotované a čínské automatické špionážní družice se budou za pomoci tajkonautů vyvíjet daleko rychleji než bez nich. |
|
citace:
Zajímavé, o tom, co tajkonauti na orbitě vlastně dělají kromě reklamy komunismu, Rudé Číny a úspěchů jejího posttengovského NEPu. Jelikož ale zdejší všeználkové kosmonautiky o tom nic neví, tak nejsou Číňané asi moc o skutečné činnosti svých hrdinů moc sdílní. Asi by to tedy chtělo začít úvahy typu, jaké je bazální minimum výzkumných činností, když už někdo střílí lidi na orbitu? Jistě v takovém případě musí provozovat aspoň určité minimum biomedicínského výzkumu. Určité minimum zkoušek a metodik, jaké poskytuje pilotovaná kosmonautika k výzkumu Země.
Byla tu řeč o tom, že současné možnosti nepilotované kosmonautiky jsou takové, že je vlastně nadbytečný přepych používat pilotovanou kosmonautiku např. k vojenské rekognoskaci. To samé může platit i o zkoumání vlastních území za účelem lepšího využití místních zdrojů aj. Ale efektivní vývoj takovýchto nakonec bezpilotně pracujících prostředků může vyžadovat, že spíš, než se vystřelí 6 družic, aby se něco vyvinulo do perfektního konečného stadia, tak lidé provedou sérii zkoušek a seřizování, při nichž vymazlí využití některých zařízení k pozorováním do potřebné dokonalosti. Řekl bych, že vývoj těchto prostředků, které nakonec budou pracovat automaticky v levné automatické sondě, jde kupředu rychleji, když jim pomůže ruka lidského experimentátora a seřizovače během všemožných kalibračních zkoušek atp. Myslím, že pilotovaná kosmonautika je docela dobrou pomocí pro vývoj té nepilotované a čínské automatické špionážní družice se budou za pomoci tajkonautů vyvíjet daleko rychleji než bez nich.
|
| 26.2.2006 - 07:32 - Anonym | |
|
Vazeny soudruhu,
V Cine je asi takovy komunizmus jako u nas "na zapade - Evropa, USA" kapitalizmus. Misto ideologickych klise ve stylu VUMLu doprucuji nekolik delsich navtev v Asii |
|
citace:
Vazeny soudruhu,
V Cine je asi takovy komunizmus jako u nas "na zapade - Evropa, USA" kapitalizmus. Misto ideologickych klise ve stylu VUMLu doprucuji nekolik delsich navtev v Asii
Podle mého názoru čínská kosmonautika si potřebuje ověřit technologie, že je sama schopna tyto aktivity provést. Zatím zkouší akce na úrovni špičky v šedesátých letech (v prvních dvou třetinách).
Pro skutečně kvalitní orbitální stanici je třeba silnější NR než mají současně k dispozici. Tak silné rakety již byly v druhé polovině 60. let v USA a v SSSR k dispozici. Ale špičkové technologie strategického významu se jen tak na světovém trhu neprodávají (vůči Číně je v platnosti embargo). Takže je nutno vyvinout. Na to jsou třeba peníze a zkušenosti. Něco se dá okopírovat, něco ztopit, ale konečný výsledek je nutno dát dohromady sám. |
| 26.2.2006 - 11:33 - Adolf | |
|
citace:
Podle mého názoru čínská kosmonautika si potřebuje ověřit technologie, že je sama schopna tyto aktivity provést. Zatím zkouší akce na úrovni špičky v šedesátých letech (v prvních dvou třetinách).
Podle mě je pilotovaná kosmonautika v současnosti do velké míry vždy o ověřování a vylaďování technologií, které poté budou použity u automatických sond. Jestli tedy Číňané chtějí mít dost kvalitních špionážních družic aj., je nejlevnější některé technologie vyvinout i pomocí pilotovaných kosmických letů. Reagoval jsem hlavně na poznámku o nepotřebnosti pilotované kosmonautiky k účelům špionáže. Domnívám se, že pilotovaná kosmonautika kosmické špionáži nejvíce pomáhá vylaďováním potřebných technologií. |
| 26.2.2006 - 11:41 - Adolf | |
|
citace:
Vazeny soudruhu,
V Cine je asi takovy komunizmus jako u nas "na zapade - Evropa, USA" kapitalizmus. Misto ideologickych klise ve stylu VUMLu doprucuji nekolik delsich navtev v Asii
Má formulace přeci obsahovala odkaz na skutečnost, že dělají reklamu Rudému kapitalismu. Domníval jsem se, že označení potengovský NEP, bude srozumitelné.
Možná by rozvoj čínského kapitalismu zasloužil rozbor z hlediska jeho dopadu na kosmonautiku, protože je určitě významný. |
|
citace:
Jelikož ale zdejší všeználkové kosmonautiky o tom nic neví, tak nejsou Číňané asi moc o skutečné činnosti svých hrdinů moc sdílní.
Naštěstí se mezi námi vyskytují i všeználkové, kteří věci vždy uvedou na pravou míru.  |
| 26.2.2006 - 17:37 - Adolf | |
|
citace:
Naštěstí se mezi námi vyskytují i všeználkové, kteří věci vždy uvedou na pravou míru.
Naopak, někdy věci uvádí na pravou míru neználkové, kteří spekulují o skutečnostech, které nejsou pozitivně známy. No a Číňané, kteří neuspokojí všeználky, dávají prostor pro neználky. |
|
| Ještě k orbitální stanici - pokud bude pilotovaný let jen v roce 2007 a potom 2010, předpokládal bych další někdy v roce 2012 - to není moc efektivní využití draze postavené stanice (a tři starty jsou dost drahé, když dosud měli jeden start za dva roky). Samotné lety Shenzhou s dvoučlennou posádkou se dají využít k mnoha účelům jak pro vojáky, tak i vědu. Je ale možné, že od další pětiletky očekává kosmonautika výrazně víc peněz (což může být zbožné přání). |
|
Domnívám se, že před prvním pilotovaným letem proběhly finanční škrty na projekt pilotovaných letů. To vedlo ke snížení "výroby" z jedné rakety ročně na jednu raketu za dva roky (starty 2003, 2005, 2007). Spíše něž o škrty šlo o rozložení investic na delší dobu. Bylo potřeba ještě dost peněz investovat na dobudování pozemní infrastruktury. Předpokládám, že od roku 2007 už opět pojedou v tempu jedné rakety ročně. To umožní v roce 2010 uskutečnit tři plánované starty (dvě rakety ze "skladu"). Pak by starty mohly následovat v konstantním intervalu 1xročně. (A nebo třeba ještě zdvojnásobí výrobu na 2 rakety ročně.)
Těžká raketa (CZ-5)
Na vývoj je potřeba 5,5 roku. Dosud její vývoj nebyl schválen, tak se musí vystačit s tím co je k dispozici (tedy CZ-2E, CZ-2F, tj. asi 7 tun na LEO).
|
|
Právě na Radiožurnálu hlásili, že let čínské rakety s lidskou posádkou se odkládá o půl roku , tedy až do roku 2008. Hoši nikam nespěchají, konečně nemají důvod ani motivaci a pravděpodobně ani peníze . |
|
Jenom pro doplnění, oficiální informace Xin - Hua:
China to postpone launch of Shenzhou-7 spacecraft to 2008
www.chinaview.cn 2006-03-04 21:55:15
BEIJING, March 4 (Xinhuanet) -- China will postpone the launch of its third manned space mission Shenzhou-7 spacecraft for about half a year to 2008, a senior consultant to the country's space program said here Saturday.
"There is nothing wrong. We just need more time to prepare for the mission," said Huang Chunping, chief consultant for China's manned launching vehicle system, in an exclusive interview with Xinhua.
Tang Xianming, director of the China Manned Space Engineering Office, announced last year that the next manned mission would take place in 2007 and would include a spacewalk.
The timetable depends on when researchers can tackle the key problem of the space suit, which will play a critical role in the anticipated space mission that includes a one-man space walking, said Huang, a member of the National Committee of the Chinese People's Political Consultative Conference (CPPCC).
Huang, commander-in-chief of the rocket system for Shenzhou-5, China's first manned mission, is in Beijing attending CPPCC National Committee's annual session, which started on Friday afternoon and will last about ten days till March 13.
The Shenzhou-7 spacecraft is a complicated program, which will involve careful design, tests, modification, trial production, assessment by experts and experiments before final production, according to Huang.
He promised that China is fully capable of tackling all technological problems.
The Shenzhou-7 program is expected to carry three astronauts, while its predecessor Shenzhou-6 transport two into space for a five-day tour in October last year.
China's first spaceman Yang Liwei made a 21-hour orbital tour aboard Shenzhou-5 in October, 2003, making China the third country after the United States and former Soviet Union to achieve the feat. Enditem
|
|
citace:
Právě na Radiožurnálu hlásili, že let čínské rakety s lidskou posádkou se odkládá o půl roku , tedy až do roku 2008. Hoši nikam nespěchají, konečně nemají důvod ani motivaci...
Ervé pořád psal o nějaké akci k olympiádě... |
|
