citace:Mohlo se zvolit i 11.4. (opraveno bylo už 10.4.)
Před chvilkou jsem dal odkaz na článek Antonína Vítka, který napsal: "Znamenalo to ovšem ztrátu dvou dnů, protože bylo třeba vypustit odhazovací nádrž ET, vysušit ji a připravit k novému tankování."
Christiaan Huygens se narodil před 385 lety, 14. dubna 1629.
Nizozemský fyzik, matematik a astronom Christiaan Huygens patřil k nejvýznamnějším vědcům své doby. Jeho objevy ovlivnily řadu fyzikálních oborů.
Mj.tento vědec zkonstruoval řadu optických přístrojů, vytvořil teorii kyvadla a sestrojil kyvadlové a pružinové hodiny, podal základ vlnové teorie světla, popsal odstředivou sílu a ráz koulí, vynalezl manometr a vlastnoručně vyrobeným 7metrovým dalekohledem odhalil Saturnův prstenec a první měsíc Titan.
Huygens žil v Haagu, na pozvání krále Ludvíka XIV. přišel v roce 1666 do Paříže, kde se stal zakládajícím členem Královské akademie věd. V roce 1686 jako protestant uprchl před pronásledováním z Francie do Nizozemska. V roce 1689 navštívil Anglii a seznámil se s Isaacem Newtonem. Posléze se uchýlil do rodného Haagu, kde 8.7. 1695 zemřel.
Po jeho smrti vyšla kniha, v níž popisoval obydlené světy podobné Slunci a Zemi. Jeho jméno nese euroamerická sonda Cassini-Huygens, určená k průzkumu planety Saturn a jejích prstenců a měsíců. Do vesmíru byla vynesena v říjnu 1997. [Upraveno 16.4.2014 dodge]
MOD: Varování pro uživatele Jana Koudelku a dodge:
Vaše předchozí dva příspěvky, týkající se politicko-vojenské krize na Ukrajině, byly přesunuty do koše.
Pokud budete v porušování pravidel tohoto diskusního fóra i nadále pokračovat, bude následovat tvrdší postih, velmi pravděpodobně blokace vašich účtů.
Velká škoda Energie i Buranu ! Tohle všechno měli Rusové už r.1989 ,tedy před 25 lety = před čtvrtstoletím. Bohužel, měli. Ještě dnes by to stále byla světová špička.
Dne 5. května 1961, astronaut Alan Shepard B., Jr. měl pohled na Zemi, který žádný Američan neviděl, díval se na domovskou planetu z kabiny Freedom 7 Mercury při suborbitálním letu. Během 15. minut letu vystoupal do výšky více než 116 mil a dosáhl maximální rychlosti 5134 mil za hodinu. Během letu, Shepard hlásil, že vidí obrysy západního pobřeží Floridy a Mexického zálivu, spolu s Floridským Okeechobee.
Projekt Ranger byl zajímavý tím, že ani jednou neselhal nosič Atlas. R-1 a 2 měly letět k fiktivnímu Měsíci, ale nezdařil se restart Ageny na LEO.
R-3 až 5 nesly " mluvící míče" pro přistání na Měsíci systémem Luna-9. R-6 až 9 nesly kamery s cílem fotografií až bezprostředně před dopadem. Sondy č. 3 až 6 selhaly pro fatální závady, ale č. 7 až 9 excelovaly a zaplavily svět tisíci prvotřídních záběrů poslední vždy z výše několika desítek metrů nad povrchem.
Tady je třeba pomyslet na to že do přistání člověka na Měsíci zbývalo 6 let a pořád byl problém dopravit do oblasti Měsíce 300 kg nákladu o řízeném přistání se dosud jenom snilo.
Takže Armstrogův " velký skok" provedla hlavně věda a technika, reprezentovaná projektem Apollo v neuvěřitelné krátkém časovém období.
Věčná škoda, že tehdy neposlali Voyager-1 směrem k Plutu a dali přednost Titanu.
Mise Voyagru-2 k Uranu a Neptunu byla podmínečná, pokud by V-1 nesplnil svůj úkol u Saturnu, tak se k nim vůbec neletělo a přednost by dostal opět Titan.
citace:Věčná škoda, že tehdy neposlali Voyager-1 směrem k Plutu a dali přednost Titanu.
Mise Voyagru-2 k Uranu a Neptunu byla podmínečná, pokud by V-1 nesplnil svůj úkol u Saturnu, tak se k nim vůbec neletělo a přednost by dostal opět Titan.
V historii su krasne prave suvislosti. Ta zakladna otazka Preco? Preco dostal Titan prednost pred planetami Uran, Neptun a Pluto?
Zřejmě proto, že se očekávaly zajímavé údaje, na rozdíl od vnějších planet Urana a Neptuna, kde se neočekavaly v plynném obalu žádné mimořádnosti. Nakonec, výsledky daly za pravdu tomuto rozhodnutí- Uran ani Neptun nepřinesly žádná překvapení
Důvody proč Voyager-1 neletěl dál k Plutu jsou známy.
Za prvé, Titan byl součástí primární mise. Pluto, Uran a Neptun ne.
Za druhé, prodloužená mise byla bonusem, u kterého nebylo jasné, jestli se ho sondy vůbec dožijí.
To už si můžete rovnou třeba stěžovat proč nebyl Voyager 3.
Navíc je velmi pravděpodobné, že kdyby Voyager 1 proletěl okolo Pluta, New Horizons by nikdy nebyl schválen, přinejmenším ne jako průletová mise k Plutu (max. jako mise k Neptunu či Uranu s návštěvou většího KBO).
Jenom bych ještě doplnil, že jedním z důvodů pro zařazení Titanu mezi priority programu Voyager bylo spektroskopické zjištění metanu v jeho atmosféře pozorováním ze Země. Až při průletu Voyageru 1 bylo zjištěno, že dominantní zastoupení v jeho atmosféře má dusík. Jakkoliv se tehdy nepodařilo získat snímky povrchu Titanu právě pro jeho hustou atmosféru, byla získána data o chemickém složení, teplotě, tlaku...
U Uranu a Neptunu nikdo nevěděl co má očekávat, v tom smyslu byl objev fádní atmosféry Uranu stejným překvapením, jako snímky bouřlivé atmosféry Neptunu. O krásných snímcích satelitů těchto planet ani nemluvě. Čili překvapení se konala jak v lednu 1986, tak i v srpnu 1989.
Je samozřejmé, že tehdy byly znalosti o vnějších planetách zhruba na úrovni dnešních znalostí o Plutu a hlavním cílem obou Voyagerů byl Jupiter a Saturn. V-1 stejně tak jako tak odletěl směrem k Plutu jenže vysoko mimo rovinu jeho dráhy. Idea priority Titanu byla od počátku pochybná, neboť Titan je oproti Plutu " za humny " a na jeho výzkum bylo dost času a příležitostí, což se nedá říci o Plutu a nakonec ani o Uranu a Neptunu. Pluto čekal na svoji sondu dalších třicet let a Voyager-1 by tehdy stihl totéž co nyní NH, jehož náklady se mohly využít na jinou misi. Voyager-2 provedl " nad plán" dostačující základní výzkum soustav U. a N. a V-1mohl totéž provést u Pluta, bylo to za " jedny prachy".
Ještě jinak.
Žádný průlet Voyageru okolo Titanu => pravděpodobně žádný Huygens a žádný radar na Cassini (nebo zdržení Cassini o 5-10 let).
"Voyager-1 by tehdy stihl totéž co nyní NH"
Ne. Zejméně kamery Voyagerů nebyly stavěny pro průzkum vnějších částí Sluneční soustavy a jen díky zkušenosti a vynalézavosti operátorů byly pořízeny relativně kvalitní snímky. Nicméně pokrytí ani rozlišení by v případě Pluta nebylo srovnatelné s tím co má nabídnout New Horizons. Nemluvě o tom, že Voyager nemá na palubě zobrazovací spektrometry.
Také by se průzkum omezil jen na Pluto a Charon. Ačkoliv by Voyager objevil i menší měsíce (určitě Hydru a Nix), detailní fotky by zřejmě nepořídil, protože by nebyly dostatečně přesné informace pro zaměření kamer (obdobná situace nastala v případě menších měsíců Uranu a Neptunu).
Pluto v oné době nebyl dále od Slunce než Neptun a snímky by tedy měly stejnou kvalitu jako snímky Tritona, což by pro základní průzkum soustavy Pluta a jeho měsíců zcela postačilo, stejně jako postačil základní průzkum provedený u Uranu a Neptuna a speciální sondy k těmto planetám mohly bát zcela zrušeny, stejně by nebyla potřeba speciální sonda k Plutu.
Jinak souhlasím, že není potřeba lkát na rozlitým mlékem, zejména když za rok bude NH u Pluta a možná ještě stihne alespoň jedno KBO, což by Voyager nedokázal.
Smyslem mého původního příspěvku bylo, že V-1 mohl být tehdy velice snadno nasměrován k Plutu a dodávám, že by tam doletěl dříve než V-2 k Neptunu.
Teskním nad letem Voyageru k Plutu proto, že jsem někde četl, že původně měla NASA ve výhledu poslat v rámci Grand tour, u příležitosti ideálního seřazení vnějších planet v sedmdesátých létech m.s, které se bude opakovat až zhruba za 150 let, dvě velké sondy, zřejmě nosičem S-5. V rámci post apollonského šetření byly mise zrušeny a nahrazeny jednoduššími sondami typu Marinner, které byly na nátlak Kongresu pojmenovány Voyager a jejich program byl redukována na návštěvu Jupitera a Saturnu. Původní sondy programu G.T. měly navštívit Jupiter, Uran a Neptun a druhá Jupiter, Saturn a Pluto. Z toho jsem usoudil, že V-1 byl způsobilý splnit druhou část původní nerealizované mise G.T.. [Upraveno 27.8.2014 David]
Blíží se padesáté výročí vypuštění první úspěšné sondy k Marsu a tak je na čase zamyslet se, jak by asi vypadaly naše znalosti o Sluneční soustavě bez kosmonautiky. Prakticky každý nový krok vždy posunul lidské znalosti o tom kterém tělese zásadním směrem a objevená realita musela být v té době doslova šokující. Příkladně Mars si lidé představovali, jako jakousi obdobu sibiřské tundry se sezónní vegetací a dokonce s možnými stopami pradávné civilizace.
Dovolil jsem si proto zpracovat přehled jak se jednotlivé státy podílely na provedení jednotlivých kroků tímto směrem a kteří provedli tyto kroky jako prvenství.
Započítal jsem i probíhající mise MOM, Dawn, Rosetta a New Horizons.
Nezapočítal jsem misi sovětského Marsu-3, jehož " přistání" je vice než pochybné.
V přehledu nejsou mise k relativně největším tělesům dobře zkoumatelným pozemskými prostředky, tj. Slunce, Měsíc a Země.
Přehled je v členění : těleso, krok a stát. Na závěr je statistika.
ASTEROIDY : průlet - USA, ESA, Čína
orbit - USa
přistání - USA, Japonsko
návrat vzorků - Japonsko
KOMETY : průlet - USA, Rusko/SSSR/, ESA, Japonsko, Indie
orbit - ESA
lander - ESA
impactor - USA
návrat vzorků - USA
MERKUR : průlet - USA
orbit - USA
VENUŠE : průlet - USA, Rusko/SSSR/, Japonsko
orbit - Rusko/SSSR/, USA, ESA
přistání - Rusko/SSSR/ USA
MARS : průlet - USA, Rusko/SSSR/, Japonsko
orbit - USA, Rusko/SSSR/, ESA, Indie
lander - USA
rover - USA
JUPITER : průlet - USA, ESA
orbit - USA
atmosférická sonda - USA
SATURN : průlet - USA
orbit - USA, ESA
Titan lander - ESA
URAN : průlet - USA
NEPTUN : průlet - USA
TRPASLIČÍ PLANETY : průlet - USA
orbit - USA
KBO : průlet - USA
INTERSTELAR MISE - USA
STATISTIKA : / stát kroky prvenství /
1. USA 28/26
2. ESA 09/03
3. RUSKO/SSSR/ 06/02 a JAPONSKO 06/02
5. INDIE 02/00
6. ČÍNA 01/00
Pozn.: Ruské úspěchy pocházejí výhradně z dob SSSR, po jeho rozpadu / 20 let/již Rusko nepředvedlo vůbec nic !
Dík, opravil jsem tam ten Mars-3, jeho " přistání" jsem měl na mysli jako vice než pochybné.
