|
Davide, nechceme nikoho nutit, aby měl z úspěšného startu evropské meziplanetární sondy pouze radost, i negativní reakce mohou mít své opodstatnění (i když zrovna v tomto případě a v této chvíli ho moc nevidím), nicméně co by u diskusních příspěvků mělo platit skoro vždy, je to, že by měly do diskuse něčím přispět.
Tvůj poslední příspěvek je ale stále jen omýlání téhož už po několik let : USA byly a jsou v kosmickém odvětví jedničky, nikdo na ně nemá a všichni ostatní jsou proti nim pozadu, nebo přímo dělají svou práci špatně.
Ač má NASA ze všech hlavních kosmický agentur nejvyšší rozpočet, zaměstnává nejvíce špičkových odborníků a dokázala toho opravdu hodně, s tvým frenetickým adorováním amerických pilotovaných a nepilotovaných misí nad všechny jiné se nedá souhlasit.
Nikdo mně nemůže vinit z toho, že bych proti US kosmonautice něco měl, spíš naopak. Mé zaměření na mise k Marsu, obdiv k práci lidí v JPL a SpaceX je známý taky. Nikdy bych si ale netroufl tvrdit, že ostatní agentury, speciálně ESA, v poslední době v nepilotované kosmonautice nic moc nedokázaly, viz Rosetta.
Prosím, pokus se trochu přehodnotit svůj přístup ke všemu novému, co zde probíráme, a přestaň vše srovnávat znovu a znovu s úspěchy USA v kosmonautice. Vyvaruješ se tak tomu, že tvé příspěvky podobného ražení, jako je ten předchozi, budou ořezávány, nebo přímo mazány celé.
Díky za pochopení |
| 15.3.2016 - 08:33 - David | |
|
Omlouvám se, nechtěl jsem se nikoho dotknout, zejména v žádném případě chvályhodné snahy ESA podílet se na výzkumu Marsu. Chtěl jsem jen všeobecné nadšení konfrontovat s realitou. Kriticky se dívám i na americký program, příkladně u sondy MSL na výběr místa přistání a zatím realizovaný výzkum, raketoplán, ISS a pomyslný let člověka k Obamovu steroidu, atd..
Ve srovnání s Amerikou sonda objektivně pokulhává a to nemyslím získávání padesát let starých zkušeností s přistávacím manévrem. Vezměte si třeba kameru , zcela jistě bude s rozlišením 4,5 metru na pixel pořizovat skvělé snímky, ale faktem též je , že již deset let pracuje u Marsu americká sonda s rozlišením několika dm, tedy o řád podrobnějším.
Též na účast Ruska v programu se dívám realisticky, po padesáti letech kosmických letů by neměl být problém vyslat sondu k Marsu, ostatně dokáže to i Indie a Japonsko. Účast Ruska na vlastních sondách je též zatím symbolická. Na hlavní sondě jeden přístroj ovšem s otazníkem jak bude za sedm měsíců fungovat, když jeho dvojník selhal už před startem.
" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta. Nedávno jsme sledovali excelentní výkon NH u Pluta, sonda byla stavěna před dvaceti lety a ani za dalších padesát let nebude kosmická agentura, která by tento výkon napodobila.
" Výstrahu " ovšem beru velice vážně, nerad bych dopadl jako Vlado, neboť na tomto VEBu je obecně vysoká úroveň v oboru tudíž doporučením ve " výstraze" napříště přihlédnu.
|
|
Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta. Nedávno jsme sledovali excelentní výkon NH u Pluta, sonda byla stavěna před dvaceti lety a ani za dalších padesát let nebude kosmická agentura, která by tento výkon napodobila.
bylo by asi lépe posuzovat věci v kontextu
to co píšete o Rusku by se koncem roku 1999 dalo o NASA u Marsu napsat také po tom, co se jim toho roku povedlo ...
to že dnes NASA je jednička v planetárním výzkumu asi nebude zpochybňovat nikdo, Rusové se zaměřili jinam (a v úvahu bych vzal i velikostní poměr obou ekonomik)
a ještě jeden koment na závěr, na to, že ESA odstartovala svoji první planetární misi v roce 2003 toho má dnes za sebou dost, klobouk dolů
každá sonda mimo zemské gravitační pole je tak složitá záležitost, že se jedná o originální stroje a originální řešení, buďme rádi za každou novou
a z druhé strany, InSight letos taky nepoletí (za to sice nemůže NASA, ale evropský dodavatel, ale jak vidno problém může vzniknout i na západě - a toho já osobně jako geolog lituju nejvíc) [Upraveno 15.3.2016 Petr_Šída] |
| 15.3.2016 - 11:33 - David | |
|
Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /. |
|
Tvoje argumenty mají asi takovou váhu, jako když napíšu, že Rusové mají u Halleyovy komety náskok před Američany 78 let.
A pokud každý, kdo s tebou nesouhlasí a má jiný názor, musí být nálepkován jako "rusofil"- a to je ten tvůj nejpádnější protiargument- potom si myslím, že takový příspěvek tu nemá absolutně co dělat a je to na zamyšlení |
|
citace:
Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /.
Fakta jsou fakta to nikdo nezmění, jen si je každý muže interpretovat po svém. Ale přidat se na stranu nejlepšího, i když na tom nemá žádné zásluhy a peskovat ostatní jak jsou neschopni a pozadu muže byt i nějaká úchylka.  |
|
citace:
Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960
Tohle je fakt věčná diskuze o ničem :-) Zkrátka, Rusové měli v letech 1957 až 1964 marginální náskok (i za cenu riskování) - vysmívat se jejich DIY improvizovanému a riskantnímu přístupu je asi podobné, jako se vysmívat dnešním pokusům a prvenstvím soukroméhu sektoru v kosmonautice. Ano, v řadě ohledů to byla pořád spíš technologie 40tých let, než 50tých nebo 60tých - ale prvenství to byla.
Američani byli na začátku dost roztříštění, protože především chtěli u spousty věcí předvést, že to dokážou sami a nepotřebujou na to nějakého zajatého nacistu (Von Brauna) - navíc tam byla i rivalita a soutěžení o zdroje, námořnictvo vs. USAF vs. NASA apod. - a vše se obrátilo v podstatě, až když to v roce 1961 vzdali a nechali Von Brauna skutečně postavit nosiče pro program Apollo. Jinak jim třeba horní stupně přidané na ICBM nosiče (Atlas, Thor) bouchaly minimálně stejně často, jako Rusům jejich horní stupně u prvních pokusů o bezpilotní sondy.
V letech 1964-1966 v tehdejším SSSR propuklo cca to, co komplikovalo počátky kosmického programu USA (než došlo k jeho konsolidaci skrze obří rozpočet NASA na Apollo). Takže zatímco USA měli X paralelně rozjetých programů na počátku 60tých let a polovina jim toho bouchala na startu - tak cca nejpozději od roku 1966 tenhle stav daleko líp popisuje kosmický program SSSR, a v USA začínají mít jasné dlouhodobé cíle (částečně protože NASA fakticky předvedla efektivní úřednicko-vědecký "socialismus" na objednávku demokratického státu - dnes je to možná už přežitek, ale ve své době to byl převratný způsob organizace)
Myslím definitivně se to obrátilo v roce 1966 (?) - první měkké bezpilotní přistání na Měsíci byl poslední viditelný úspěch, pak se to obrátilo a Rusové (ve zvolených disciplínách) sice pořád dokázali "bodovat", ale postupně s čím dál větším zpožděním.
Rusové fakticky dokázali v těch "7 letech náskoku" to, k čemu se USA vrátili až po desetiletích - tzn. třeba že vzali přebytečnou vojenskou špionážní družici a udělali z ní Hubblův teleskop. Rusové tuhle fintu hráli od začátku - tzn. testy a následné přebytky vojenských technologií dokázali prezentovat jako civilní vědu (ostatně i Proton snad byl snad původně zadaný jako nosič pro něco jako Tsar-bomba :-) [Upraveno 15.3.2016 xChaos] |
|
Mám pocit, že David již dříve předvedl, že si s angličtinou moc neporadí.
citace:
" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta.
Proč by to měl někdo opakovat? Kčemu je financovat a vynakládat energii a čas na něco, co už je prozkoumáno? Nikdo asi už nebude stavět mise typu Voyager nebo Pioneer. Odprosti se od té ideologie a poslední úspěchy a neúspěchy různých států v kosmickém průzkumu zkus vložit pod jednu střechu jménem "věda". |
| 15.3.2016 - 14:46 - David | |
|
| Americký Pioneer Venus Multiprobe 1978 - pouzdro Day 60 minut na povrchu ! / Aglická WIKI/ |
|
citace:
Mám pocit, že David již dříve předvedl, že si s angličtinou moc neporadí.
citace:
" Nekritický " obdiv k USA jsem nedávno doložil přehledem amerických úspěchů ve zkoumání těles Sluneční soustavy, které padesát let nikdo nedokázal zopakovat což jsou hmatatelná fakta.
Proč by to měl někdo opakovat? Kčemu je financovat a vynakládat energii a čas na něco, co už je prozkoumáno? Nikdo asi už nebude stavět mise typu Voyager nebo Pioneer. Odprosti se od té ideologie a poslední úspěchy a neúspěchy různých států v kosmickém průzkumu zkus vložit pod jednu střechu jménem "věda".
Přesně tak, poznání patří všem
(nehledě na to, že mise typu Voyager ani dnes zopakovat nejdou, protože využívaly dost unikátní konstalace planet) |
| 15.3.2016 - 15:05 - David | |
|
| Misi Voyager je možné opakovat každých 13 let. |
| 16.3.2016 - 07:14 - dodge | |
|
Před devadesáti lety vypustil Dr. Robert H. Goddard první raketu poháněnou motorem na KPH.
Dr. Robert H. Goddard a jeho raketa před vypuštěním 16.března 1926 v Auburnu, Massachusetts.
http://www.universetoday.com/127882/90-years-ago-goddards-liquid-fuelled-rocket-launched-spaceflight/
http://www.thisdayinaviation.com/16-march-1926/ [Upraveno 16.3.2016 dodge] |
| 16.3.2016 - 09:27 - David | |
|
| Před 58 lety 17.3.1958 při zkušebním letu TV-4 se dostala na oběžnou dráhu první technologická družice z projektu Vanguard. Satelit o průměru 16 cm a váze 1,5 kg byl napájen slunečními články. Je nejstarší družicí dosud se pohybující na orbitě. |
| 16.3.2016 - 16:22 - dodge | |
|
16. března 1966 v 17:41:02 UTC odstartovala z KSC kosmická loď Gemini 8. Na palubě byl David R. Scott a Neil A. Armstrong. Úkolem mise bylo spojení se stupněm Agena - první spojení dvou kosmických těles v historii kosmonautiky.
Gemini VIII vzlétá z LC 19 na Cape Kennedy Air Force Station
Zleva David R. Scott and Neil A. Armstrong
Atlas-Agena vzlétá z LC 14 na Cape Kennedy Air Force Station, 15:00:03 UTC, 16. března 1966
Agena fotografovaná z Gemini 8
http://www.thisdayinaviation.com/16-march-1966/
http://www.nasa.gov/image-feature/march-16-1966-geminis-first-docking-of-two-spacecraft-in-earth-orbit [Upraveno 16.3.2016 dodge] |
| 16.3.2016 - 19:56 - David | |
|
| Za tři a čtvrt roku pilotoval LEM při návratu z povrchu Měsíce, neuvěřitelné tempo americké kosmonautiky oněch dob . |
| 17.3.2016 - 05:35 - David | |
|
18.3.1965 zazněla labutí píseň sovětského pilotovaného programu. V zoufalé snaze udržet se na špici poslali kosmonauta Leonova aby vystoupil do volného prostoru. V nafouknutém skafandru se nemohl dostat zpět do přechodového vaku na boku kosmické lodi a hrozila nu jistá záhuba. kritickou situaci neuvěřitelným hrdinstvím zvládl, zejména proto, že se o svých potížích nezmínil ani veliteli " Pašovi" ani řídícímu středisku. Hrozilo mu totiž, že bude i s " neposlušným" vakem odstřelen do prostoru. Kosmickou loď bylo lze otevřít jen do natlakovaného přechodového vaku , neboť její elektronika by nevydržela vakuum.
|
|
citace:
kritickou situaci neuvěřitelným hrdinstvím zvládl, zejména proto, že se o svých potížích nezmínil ani veliteli " Pašovi" ani řídícímu středisku. Hrozilo mu totiž, že bude i s " neposlušným" vakem odstřelen do prostoru.
O tomhle jsme se bavili před sedmi lety se závěrem, že se jedná o Vaší spekulaci.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1366&pid=44638#pid44638
[Upraveno 17.3.2016 JiříHošek] |
| 17.3.2016 - 08:42 - David | |
|
| P. Toufar : Kosmické skandály, Regia 1999, str. 226 : ... Jak dodnes tvrdí pamětníci, měl mu / Běljajevovi/ hlavní konstruktér / Koroljov/ krátce před letem říci : " Jestli Alexej / Leonov/ vystoupí do kosmu, ale nebude se moci vrátit, víš co máš dělat ? " ... Co by měl dělat Bljajev ? Zakrýt výstupní otvor, odstřelit výstupní komoru a vrátit se sám na Zemi bez svého kolegy? Prý tehdy odpověděl: " Když se nevrátí, nevrátím se ani já."... Konec citace. [Upraveno 17.3.2016 David] |
|
| Tato citace je ovšem v rozporu s Vaším tvrzením, že by Běljajev odstřelil Leonova, jakmile by se zmínil o problémech. |
|
Davidovi
pripomeniem gemini 9, a trable astronauta Cernana pri výstupe..
najprv trable s "zúriacim aligátorom" a potom vychádzka
tam to tiež bolo nahnuté, fakt bolo riziko, že sa mu v "napučanom" skafandri "pohodlnom ako rakva" nepodarí skrčiť a posadiť na sedadlo, a teda ani zavrieť dvere
http://www.kosmonautix.cz/2014/06/vesmirne-osudy-60-dil-eugene-cernan/
Když se však chtěl usadit zpět do kabiny, nastal poslední a nejvíce namáhavý boj. Astronaut se do lodi Gemini špatně dostává i s vyfouknutým skafandrem a i tak to bylo spojeno s tím, že několik lidí pomáhalo astronautovi se do lodi narvat. Teď byl zpevněný skafandr ještě nafouknutý a Genovi v podstatě nešlo se dostat nohama pod přístrojovou desku. Musíme k tomu přidat ještě to, že se musel v závěru skrčit do sedu, což znamenalo ohnout natlakovaný skafandr do pravého úhlu na dvou místech – v kolenou a v pase. Nyní se taková věc zdála vzhledem ke zbývajícím Cernanovým silám zhola nemožná.
Celých patnáct minut úporného boje, síly, vyčerpání a doslova řek potu trvalo, než se Genovi podařilo zastrčit nohy pod přístrojovou desku, zaklínit tam kolena, zajistit si tím oporu a centimetr po centimetru se zasouvat do lodi. Kdyby nebylo pomoci Stafforda, který vší silou přimáčkl průlez do kabiny a zaklínil tak Cernana v lodi v dost nepřirozené poloze, zřejmě by se tam nikdy nenasoukal. Sám Cernan později vzpomínal, že se divil, že si při té námaze nezlomil pár kostí, protože větší bolest a vyčerpání už nikdy potom necítil. Až když se do lodi pomalu začínal vracet tlak a atmosféra, která zmáčkla skafandr zpět do poddajnější formy, mohl se konečně posadit. Během svého zápolení však Gene nechtěně ztratil fotoaparát, který odplul do vesmíru a proto z výstupu nejsou skoro žádné fotografie.
keď "Gena" potom na zemi, po návrate odvážili, zistili že je o dve kylá ľahší..
o pot (a možno aj krv.. doslova..) ktorý vypotil.. a ktorý mu potom plával v skafandri
klobúk dole.. pred oboma
pred Leonovom aj Cernanom |
|
| David: Vosok ani Voschod sice nebyl údajně stavěné na dlouhodobější let bez atmosféry, jenomže minimálně návratovou sekvenci musely vydržet... |
|
citace:
fakt bolo riziko, že sa mu v "napučanom" skafandri "pohodlnom ako rakva" nepodarí skrčiť a posadiť na sedadlo, a teda ani zavrieť dvere
O tom jsem četl v k nize Poslední muž na Měsíci. Tam to Cernan popisuje ze svého pohledu. Docela mě mrazilo, když jsem to četl.
citace:
16. března 1966 v 17:41:02 UTC odstartovala z KSC kosmická loď Gemini 8. Na palubě byl David R. Scott a Neil A. Armstrong.
Možná by se slušelo dodat, že se po spojení s Agenou objevila závada na orientační trysce. Ta začla samovolně hořet a uváděla loď do zrychlující se rotace zde. Tato smrtelně vyhlížející závada byla nakonec zvládnuta díky chladné a rozvážné reakci Armstronga, ale další letový plán byl zrušen a Gemini 8 nouzově přistála po pouze 10h41m letu. Do dnes nechápu, jak to dokázal. Odstředivá síla byla už tak velká, že jen natáhnout ruku na panel a sepnout pár spínačů musel být nadlický úkol. Scott na to vzpomíná v dokumentu o Armstrongovi, kde říká, že měl štěstí, že letěl právě s ním. |
|
citace:
Odstředivá síla byla už tak velká, že jen natáhnout ruku na panel a sepnout pár spínačů musel být nadlický úkol. Scott na to vzpomíná v dokumentu o Armstrongovi, kde říká, že měl štěstí, že letěl právě s ním.
nielen preťaženie ale aj dezorientácia
človek bez tréningu a "osobného nadania", by mal problém, pri tom točení zorientovať sa "kde má predok a kde zadok", nieto vykonať nejakú logickú postupnosť úkonov
"supermani" asi fakt existujú |
|
citace:
nielen preťaženie ale aj dezorientácia
človek bez tréningu a "osobného nadania", by mal problém, pri tom točení zorientovať sa "kde má predok a kde zadok", nieto vykonať nejakú logickú postupnosť úkonov
Toto by platilo v gravitaci. Myslím, že ve stavu bez tíže vnímáš rotaci uvnitř kabiny jen jako tíži odpovídajícím směrem a střídaní světla a tmy za oknem.
citace:
"supermani" asi fakt existujú
Asi jo.
To také byla událost, která přispěla k rozhodnutí dát první šanci pokusit se přistát na Měsíci právě Armstrongovi. [Upraveno 18.3.2016 Povl] |
|
Byl vystudovany inzenyr areodynamiky (mimochem mel za sebou prace na projektech X20 DynaSoar, F-102, F5D), vojenský pilot (78 bojových misí na F9F-2), testovaci pilot (F-100A, F-100C, F-101, F-104A, X-1B, X-5, F-105, F-106, B-47, KC-135, Paresev, dale to divne letajici kreslo na trenovani pristani na mesici nazvane LLTV), pak profesor na univerzite (areodynamika, navigacni systemy) a dále uz zpravidla pouze manazerske pozice. Do konce zivota obcas prednasel. To je prace, ktera by stacila na nekolik zivotu.
Dle informaci o bojovych misich a testech se do kritickych situaci dostaval malokdy, ale vzdy se dokazal rozhodnout spravne. To znamena vice nez nadani pro letani, spojene s dobrou fyzickou a schopnosti orientace. Vazne superman ;o) |
| 18.3.2016 - 07:30 - David | |
|
Každý kosmický let je nutně doprovázen velkou dávkou rizika a samozřejmě hrdinstvím posádky a samozřejmě i improvizací s danou technikou, to nikdo nepopírá. K debatě před sedmi lety dal impuls Leonov, který někde prohlásil " že Běljajev byl připraven jít mu na pomoc a současně přiznal, že o potížích při návratu jej ani řídící středisko neinformoval.
Dnes víme další podrobnosti o technické úrovni Voschodu, skafandrech atd., takže by bylo možno pobavit se čistě technicky, bez emocí, zda to bylo vůbec možné. Případně, pokud by byl mezi účastníky zkušební pilot, nebo alespoň pilot , aby se vyjádřil k tomu, že Leonov o svých potížích při návratu neinformoval ani kolegu ani řídící středisko.
Jako první bych navrhl jednoduchou otázku : Bylo možné Voschod za letu evakuovat aniž by se dotklo jeho funkcí ?
|
|
citace:
Případně, pokud by byl mezi účastníky zkušební pilot, nebo alespoň pilot , aby se vyjádřil k tomu, že Leonov o svých potížích při návratu neinformoval ani kolegu ani řídící středisko.
Leonov to vysvětlil tím, že nechtěl dělat paniku v řídícím středisku, a že by mu stejně neporadili. |
|
| čož bola pravda. |
| 21.3.2016 - 14:09 - David | |
|
23.3.1965 odstartovala první pilotovaná loď druhé generace Gemini-3. Kosmonauti Grissom a Young, který později v misi Apollo přistál na Měsíci.
V této době měli již Američané 3,5 roku náskok před Sověty/Rusy, neboť ti podnikli úspěšný let lodi druhé generace / Sojuz/ až 26.10.1968 ! |
|
to David: Akosi sa vytratila zmienka o kozmickej lodi Voschod, len pachuť z konfrontačného tónu stále ostáva  . |
|
