| 04.10.2013 - 13:52 - David | |
|
| Před 56-ti léty vzlétla první UDZ - sovětský Sputnik-1, shodou náhod na den přesně je tomu dnes 71 let co překonalo zemskou atmosféru a vstoupilo do kosmického prostoru první člověkem vyrobené těleso - nacistická von Braunova A-4, později nechvalně známá jako V-2. |
|
citace:
shodou náhod na den přesně je tomu dnes 71 let co překonalo zemskou atmosféru a vstoupilo do kosmického prostoru první člověkem vyrobené těleso - nacistická von Braunova A-4, později nechvalně známá jako V-2.
To bylo už 3. října (1942), dosažená výška 85-90 km. Podle FAI je hranice kosmického prostoru ve výšce 100 km. |
| 04.10.2013 - 17:42 - David | |
|
| A-4 /V-2/ tak jako tak stejně jako první prolomila každou administrativní hranici kosmického prostoru/ v USA je něco málo přes 86 km - 5O mil /, příkladně při letech kořistných V-2 v USA. V projektu Bumper ve spojení s druhým stupněm Wac Corporal bylo dokonce dosaženo výšky 390 km, pro zajímavost tento let otevíral tehdy novou střelnici na Mysu Caneveral. |
|
citace:
A-4 /V-2/ tak jako tak stejně jako první prolomila každou administrativní hranici kosmického prostoru
Ano, ale V-2 překonala Kármán line až v červnu 1944, nikoli v říjnu 1942.
http://en.wikipedia.org/wiki/Spaceflight_before_1951 |
| 08.10.2013 - 07:56 - dodge | |
|
7.10.1959 - první snímek odvrácené strany Měsíce.
http://www.universetoday.com/105326/oct-7-1959-our-first-look-at-the-far-side-of-the-moon/ |
| 23.10.2013 - 16:49 - dodge | |
|
Gemini 6 a Gemini 7 rendezvous 15.12.1965
http://www.space.com/23294-gemini-6-and-gemini-7-rendezvous.html?cmpid=555123 |
| 23.10.2013 - 17:19 - David | |
|
| Setkání dvou/ pilotovaných/ těles v kosmu bylo klíčovou podmínkou letu člověka na Měsíc. Američané to zvládli bravurně, v závěru nácvikového programu Gemini jim na to stačil prvý oběh Země po startu z kosmodromu. |
|
| Před 35 lety byla vypuštěna první československá družice Magion 1. |
|
citace:
Před 35 lety byla vypuštěna první československá družice Magion 1.
At to bylo jak to bylo ale svedci to o tom kam ve svete v technice patrime.Amici by z toho udelali obrovskou bublinu a min 10x do hodiny by to prezentovali v bedne a v radiu.Rusaci by meli statni svatek.My to snad zverejnime jednou na 24-ce a vecer na Nove v poradu o zviratkach.
A pritom se nemame absolutne za co stydet jen za ceskou zrucnost a dovednost.Dalsi dukaz jaky priposrany narod jsme.V letectvi posledniho cisla ctu clanek o svycarske akrobaticke skupine Breitlig na 4 stranach a ani jednou tam autor nenapsal ze letaji na letounech Albatroc L-39C vyrobenych u nas v Ceskoslovensku.Proc,jen proto ze byly vyrobene v bolsevickem Ceskoslovensku?Toto me mozek nebere. |
| 24.10.2013 - 12:21 - novák | |
|
citace:
My to snad zverejnime jednou ... Dalsi dukaz jaky priposrany narod jsme..
"Připosranost" jedné skupiny (i když hlasité, protože už přes dvě desetiletí takřka monopolně ovládá média) laskavě nevztahujte na celý národ. Spousta lidí (včetně mne) se od toho vašeho "my" distancuje. |
|
35. výročí vypuštění Magionu 1 připoměl článek s krátkou video reportáží na Technetu.
http://technet.idnes.cz/magion-1-cr4-/tec_vesmir.aspx?c=A131024_164415_tec_vesmir_kuz |
|
citace:
Setkání dvou/ pilotovaných/ těles v kosmu bylo klíčovou podmínkou letu člověka na Měsíc. Američané to zvládli bravurně, v závěru nácvikového programu Gemini jim na to stačil prvý oběh Země po startu z kosmodromu.
Ano, bezpochyby to bol veľký úspech. Inak mi to pripomenulo, že o 5 dní tu máme 46. výročie podobne veľkého úspechu. Plne automatické spojenie dvoch bezpilotných lodí - Kosmosu 186 a 188. Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém). |
| 25.10.2013 - 15:39 - Machi | |
|
citace:
Plne automatické spojenie dvoch bezpilotných lodí - Kosmosu 186 a 188. Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém).
ATV používá automatický přibližovací systém, který je evropský, s čtyřnásobným zálohováním (dva videometry + dva telegoniometry) a navíc je přidán pro kontrolu (ale neřídí přiblížení) ruský radarový systém Kurs. Dokovací systém (RDS) je částečně modernizovaný ruský, což je pochopitelné, nakonec se připojuje k Zvezdě. Konkrétně hardware RDS je ruský, elektronika je podstatně modernizovaná nebo nová, software je nový. |
|
citace:
Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV
A co tohle?
"První pokusy o automatické doplnění paliva na oběžné dráze probíhaly úspěšně od 1. do 13. dubna 2007, kdy se družice ASTRO (akronym z anglického Autonomous Space Transport Robotic Operations satellite) postavená techniky firmy Boeing, spojila s družicí NextSat postavenou firmou Ball Aerospace, doplnila jí palivo a zapojila novou akumulátorovou baterii. Palivo bylo mezi oběma družicemi pokusně přečerpáváno tam i zpět a šlo o značná množství paliva, dařilo se přečerpávat během jednoho tankování i přes 23kg hydrazinu. Dále se zkoušelo opakované rozpojování a přibližování družic. Družice ASTRO používala kromě kamer i laserový dálkoměr LRF, který průběžně sledoval rychlost a úhel přibližování k cíli a když byla cílová družice v dosahu, byla zachycena robotickou rukou. Celý projekt je znám pod názvem Orbital Express a byl veden agenturou DARPA (z anglického Defense Advanced Research Projects Agency)."
http://www.gisat.cz/content/cz/novinky/zpravy-ze-sveta/servisni-druzice
http://en.wikipedia.org/wiki/Orbital_Express |
| 25.10.2013 - 16:46 - Machi | |
|
citace:
Okrem Rusov túto technológiu samostatne zvládla nedávno len Čína a čiastočne ESA s ich ATV (ktorá však ako vieme tiež využíva ruský sýstém).
Do seznamu je třeba přidat USA (DART - jen přibližování, XSS - jen přibližování, Orbital Express viz příspěvek J. Hoška), Japonsko (ETS-VII) a částečně i Švédsko a Německo (přiblížení družic v rámci projektu PRISMA).
A to negarantuji, že je seznam úplný. |
| 25.10.2013 - 18:33 - tycka | |
|
citace:
letaji na letounech Albatroc L-39C vyrobenych u nas v Ceskoslovensku
Já to takhle nevnímám - ten redaktor to vůbec nejspíš nemusel ani tušit - ty letadla byla pořízena pro ně na Ukrajině co si pamatuji s pořadu Víkend na Nově - kde normálně řekli, že jde o letadla z Československa.
citace:
mici by z toho udelali obrovskou bublinu a min 10x do hodiny by to prezentovali v bedne a v radiu.
To bych jsem neřekl - i tam se média řídí sledovaností a toto opravdu většinu populace prostě nezajímá.
Proto to ta média prostě neprezetují - v USA jako velmoc je to možná trochu lepší - navíc byli druzí na světě a svou vlastní raketou - ale třeba o oslavách přistání na Měsíci jsem slyšel jako o velké oslavě až při 40 výročí přistání - což je kulaté výročí.
[Upraveno 25.10.2013 tycka] |
|
citace:
Do seznamu je třeba přidat USA (DART - jen přibližování, XSS - jen přibližování, Orbital Express viz příspěvek J. Hoška), Japonsko (ETS-VII) a částečně i Švédsko a Německo (přiblížení družic v rámci projektu PRISMA).
A to negarantuji, že je seznam úplný.
Americké experimentálne projekty DART, XSS ani švédsko-nemeckú PRISMu by som určite nerátal. Predsa len, priblíženie objektov nie je to isté ako ich pevné, bezpečné spojenie. Okrem toho napr. projekt DART bol úspešný len čiastočne (navyše došlo k neplánovanej a až dodatočne zistenej kolízii s cieľovým objektom). Čo sa týka projektov Orbital Express a ETS-VII, nemali by sme zabúdať na to, že nešlo o spojenie dvoch vzdialených objektov z rozdielnych štartov, ale o dvojice objektov, ktoré boli pri svojom štarte pevne spojené a ich rozdelenie, vzájomné približovanie a spájanie prebiehalo z pomerne malých vzdialeností (nanajvýš 10 metrov pri OE a niekoľko km pri ETS, ktoré si navyše pri spájaní pomáhalo robotickou rukou). Oba projekty boli navyše úspešné len čiastočne a sprevádzali ich mnohé problémy (napr. pri ETS došlo len k jednému úspešnému spojeniu namiesto troch plánovaných). Aby som to teda upresnil, stále teda trvám na tom, že ako jediné dokázali úspešné a opakované spojenie dvoch objektov (z rôznych štartov) na orbite predviesť len Rusko, Čína a ESA. |
| 25.10.2013 - 20:17 - David | |
|
Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné stejně jako v případě Lunochodů. Američané , kteří jezdili po Měsíci v džípech jako někde v Texasu, neměli potřebu stavět Lunochod, stejně neměli potřebu doplňovat palivo či zásoby na své kosmické stanici nějakými automatickými prostředky, Skylab nesl dostatek zásob pro tři posádky a navíc loď Apollo měla též volnou kapacitu. O éře raketoplánů ani nemluvě, jejich dopravní kapacita
byla vůči Progresům x-násobná.
Sovětské " stálé" stanice typu Saljut či Mir sestavované z malých cca dvacetitunových kousků musely být často zásobovány, Sojuz neuvezl víc než posádku a proto vznikl automatický " Progres".
Dalším faktorem byla celková filozofie pilotovaných letů, Sověti spoléhali na automaty a posádku prakticky vyřadili z řízení, zatímco Američané byli od samého počátku v řízení aktivní a pokud tu či onu část letu řídil počítač byl pod jejich neustálou kontrolou . Sověti se ujímali řízení jen v havarijních situacích, jinak byli pasivní. Známý je povzdech sovětského šéfkonstruktéra " přeautomatizovali jsme". |
|
citace:
Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné...
Celá táto tvoja dookola opakovaná argumentácia je veľmi divná, pletúca hrušky s jablkami. Neviem prečo by to malo byť sporné, pilotované lety sú jedna vec, bezpilotné druhá. Nevidím žiadny dôvod, prečo to takto prehnane zovšeobecňovať a vyzdvihovať úspechy jednej strany v jednej oblasti nad úspechy druhej v inej oblasti. A keď už to navyše máme brať striktne čisto z technologického hľadiska, automatický na diaľku riadený let je väčší úspech ako let riadený na mieste priamo ľuďmi. Nasadnúť do auta a zajazdiť si na ňom vie každý blbec, avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman.  |
| 26.10.2013 - 07:57 - David | |
|
citace:
citace:
Takovéto úspěchy jsou ovšem sporné...
Celá táto tvoja dookola opakovaná argumentácia je veľmi divná, pletúca hrušky s jablkami. Neviem prečo by to malo byť sporné, pilotované lety sú jedna vec, bezpilotné druhá. Nevidím žiadny dôvod, prečo to takto prehnane zovšeobecňovať a vyzdvihovať úspechy jednej strany v jednej oblasti nad úspechy druhej v inej oblasti. A keď už to navyše máme brať striktne čisto z technologického hľadiska, automatický na diaľku riadený let je väčší úspech ako let riadený na mieste priamo ľuďmi. Nasadnúť do auta a zajazdiť si na ňom vie každý blbec, avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman.
Ovšem kardinální problém je v tom, že ono auto s řidičem bylo nutno nejprve dopravit na Měsíc, což se mi zdá neskonale náročnější než na stejné místo dopravit dálkově ovládané vozítko ovládané systémem běžně dostupným v každém hračkářství. |
|
citace:
Američané ..... neměli potřebu doplňovat palivo či zásoby na své kosmické stanici nějakými automatickými prostředky
S tím souhlasím. USA to mají vyřešené jinak a není žádnou ostudou, že v tom seznamu nejsou.
citace:
Ovšem kardinální problém je v tom, že ono auto s řidičem bylo nutno nejprve dopravit na Měsíc, což se mi zdá neskonale náročnější než na stejné místo dopravit dálkově ovládané vozítko ovládané systémem běžně dostupným v každém hračkářství.
Ohledně Apolla vs. Lunochody souhlasím.
Ovšem k budoucímu zkoumání jižního pólu Měsíce - když už Američané zrušili plán obyvatelné základny, tak budu vděčný aspoň za ruské sondy Luna-Glob a Luna-Resurs Lander. Jižní pól mě zajímá bez ohledu na to, kdo jej bude zkoumat. |
| 26.10.2013 - 10:16 - David | |
|
| Souhlasím, že zkoumání vody v oblasti pólů nejen Měsíce, ale i třeba Merkuru je zajímavé a překvapivé a tedy i potřebné, ale jistě efektivnější by bylo provedené astronautem - geologem přímo na místě samém - to ovšem bohužel v dohledné době " nehrozí" a tak se musí věda spokojit s automaty. |
| 26.10.2013 - 11:59 - tycka | |
|
citace:
avšak zostrojiť auto bez vodiča a ovládať ho bezdrôtovo na diaľku, na to už musí byť človek trošička fachman
Způsob ovládání se opravdu podobal dálkově ovládanému modelu zde na Zemi - stisklo se tlačítko auto se rozjelo - tlačítko se pustilo - auto se zastavilo.
Rozdíl byl opravdu jen ve vzdálenosti oproti modelům na Zemi a to je pouze věcí komunikační technologie kterou USA řešili taky - přenos telemetrie z přistávacího modulu například včetně oboustraného hlasového spojení - jako i TV přenosy z Měsíce. Pro lidi neznalé elektoniky to může být skutečně zázrak - pro nás co se v elektronice vyznáme dobře víme jak je tomu ve skutečnosti.
Autíčko takto na dálku ovládali vojáci(půjčení pro tento úkol)neboť jak se ukázalo měli nejrychlejší reakce.
Pokud to nevíte, tak ovládat normální běžné auto na dálku telefonem včetně nastartování jako měl Bond ve filmu - zvládli jako studentský projekt tuším na jedné VŠ - opravdu to není zas tak komplikovaný jak se zdá.
|
|
No to s tým autom som spomenul len ako zámerne prehnané zovšeobecnenie, vôbec som nechcel narážať na Apollo vs. Lunochod, na to ste sa navnadili jaksi sami (tu je predsa každému jasné, že Rusi ťahali za kratší koniec ako Američania a preto sa vydali touto cestou). Hovoril som o bezpilotnom spájaní rôznych objektov na orbite. No a keď Američania nemali potrebu sa ním pri svojich letoch zaberať, tiež v tom nevidím žiadnu ostudu, no že túto technológiu dodnes nezvládli (bez ohľadu na to, či mali alebo nemali potrebu), tak v tom nevidím ani žiadne plus.
to tycka: to že sa vyznáš do elektroniky je síce pekné, no nepodceňuj študentov VŠ. To že to zvládli v rámci svojho študentského projektu zas neznamená, že to bolo tak jednoduché ako sa zdá (a tiež neviem o tom, žeby si sa na tom podieľal) |
| 26.10.2013 - 22:00 - tycka | |
|
citace:
to tycka: to že sa vyznáš do elektroniky je síce pekné, no nepodceňuj študentov VŠ. To že to zvládli v rámci svojho študentského projektu zas neznamená, že to bolo tak jednoduché ako sa zdá (a tiež neviem o tom, žeby si sa na tom podieľal)
Nepodílel jsem se na tom, ale jako člověk znalý jednočipových procesorů ATMEL AVR a datových přenosu + elekronika a ze zájmu o elektroniku vím něco o modeářství - tak si dokážu představit jak to asi přesně funguje - jako modelářské autíčko se spalovacím motorem - jen trochu větší rozměry to prostě v tomto případě má.
Jinak modelářská auta dokáží něktré jezdit i velmi rychle - takže opravdu v té rychlosti jízdy nebude.
Prostě přímo klidně z jednočipvého procesoru se ovládal servomotor co hýbal volantem na obě strany a jinej mačkal plynový pedál + další ovládal brzdu. Řazení nenjpíš měli to auto z výroby na automat a spínal pak ten procesor i 2 relé - zaplování a startování - to byl i možná jedinej rozdíl oproti autíčku na dálkové ovládání.
Přenos obrazu nejspíš klidně zajišťovala běžné Webová TCP/IP kamera - takže viděli přímo obraz z ní na speciální stránce té kamery - běží uvnitř té kamery i webový server. Na trhu je jich spousta a sám sem s nima příšel do styku - pokud má i v sobě i Wifi a položím ji na ten model autíčka na dálkové ovládání - můžu ho ovládat za pomoci té kamery stejně jako to běžné auto kam to oni namotovali.
Dosah WiFi se dá zvětšit třeba zvýšením vysílacího výkonu - pokud jemi známo tak to byť nelgálně na trhu existuje (je to proti povolovacím podmínkám). Stejně ani nevím, zdali tam byla uvedena vzdálenost na kterou to funguje. V krajiním případě se dá využít i vysokorychlostních datových přensosů v mobilních sítích a pak auto jezdící v Evropě ovládám takto klidně i z USA. Pouze otázka spolehlivosti datového přenosu.
[Upraveno 26.10.2013 tycka] |
| 27.10.2013 - 08:50 - David | |
|
Já se dívám na Lunochody a potažmo i automatický návrat vzorků z Měsíce což provedli Sověti v sedmdesátých létech m.s./ američtí astronauti vstoupili na Měsíc v šedesátých létech m.s./ takto :
Nepochybně se jedná zejména s ohledem na dobu realizace a technicky i technologicky špičkové projekty. Dokonce by bylo i logické hodnocení, že kvalitativně ve výzkumu Měsíce bylo dosaženo toho co dokázalo Apollo a to za mnohem menší náklady a bez rizika ztráty kosmonautů.
Toto hodnocení by ovšem platilo jen v tom případě, že by Sověti v oné době v hrdlo nelhali, resp. kdyby opravdu o let člověka na Měsíc neusilovali.
Jenže pravda je taková, že se Sověti ještě tři roky po Armstrongovi usilovně snažili zprovoznit pochybnou konstrukci nosiče N-1 čímž Apollo dostává nejen plný vědeckotechnický náboj, ale zejména náboj politický, když provedlo to co uložil JFK, t,.j. dokázat světu, kdo je první ve výzkumu Vesmíru, potažmo tedy i na Zemi.
Z tohoto hlediska v kombinace se lží jsou měsíční automatické sovětské programy degradovány na lichý pokus snížit fenomenální vítězství USA v Moon Race a to si oba jak jsem předeslal na tehdejší špičkové programy zcela jistě nezasloužily a lze to přičíst jen tomu, že je realizovala " říše zla " jak pravil Regan, resp. " říše lži" jak pravím já. |
|
citace:
Z tohoto hlediska v kombinace se lží jsou měsíční automatické sovětské programy degradovány na lichý pokus snížit fenomenální vítězství USA v Moon Race a to si oba jak jsem předeslal na tehdejší špičkové programy zcela jistě nezasloužily a lze to přičíst jen tomu, že je realizovala " říše zla " jak pravil Regan, resp. " říše lži" jak pravím já.
Ani s pomocí dobového tisku se mi nedaří myšlenky pana Davida pochopit.
http://novosti-kosmonavtiki.ru/forum/forum9/topic11332/ |
| 29.10.2013 - 22:47 - David | |
|
Myšlenka je jednoduchá, kdyby Sověti opravdu o pilotovaný let na Měsíc neusilovali, pak by automatický odběr měsíčních hornin i lunochody byly protiváhou Apolla a bylo by zcela legitimní uvažovat o tom, co je výhodnější - pro vědecký pokrok.
Jelikož ale Sověti o let člověka na Měsíc usilovali ještě několik let po Armstrongovi , byť neúspěšně, sami bezpilotní mise degradovali jen na jakousi náhražku Apolla.
A korunu všemu dali tím, že v hrdlo lhali, že nikdy o let člověka na Měsíc neusilovali.
A to zcela pomíjím fakt, že součástí oné lži byla proklamace, že místo letu na Měsíc chystali orbitální stanici a přitom narychlo zflikované Saljuty podávající žalostné výkony zcela jejich tvrzení vyvracely. |
|
TO : David
Jedna věc je u sovětského snažení o Měsíc zvláštní a sám ji nedovedu vůbec pochopit. Sověti totiž současně pracovali na pilotovaném letu na Měsíc, ale také i automatickém odběru vzorků + Lunochodu. Pamatuji si například, jak při letu Apolla- 11 vyslovovali US komentátoři vážné obavy z "podivného chování" sovětské sondy Luna-15 , která letěla na Měsíc v naprosto stejné době jako Armstrong s úkolem odebrat vzorky a úspěšně se navrátit na Zem. Luna-15 , start 13.července 1969, Apollo-11 , start - 16.července 1969. Když už měli sověti- "automatického návratníka" ve zcela použitelném stavu v létě 1969 ,jistě ho vyvíjeli minimálně od 1966 , tedy ještě v době , kdy naplno běžel souboj Saturn-5 versus N-1. Že by se Sověti vývojem automatů jenom -"sychrovali" pro případdný neúspěch letu člověka ??? Je to divné, tím se totiž jeich úsilí v období 1968-70 tříští do tří směrů : 1. Vývoj stanice Saljut 2. Vývoj N- 1 pro let člověka na Měsíc 3.Vývoj automatů pro Měsíc. Peněz měli podstatně méně jak Američané a přesto takto tříštili své síly ???
http://www.ian.cz/archiv/data/ian1/ian/pril4d.htm ____________________
Loudil |
| 30.10.2013 - 05:09 - Alex | |
|
| http://tvroscosmos.ru/frm/films/Beregovoy.php |
