|
| Páteční start OTV-2 bude možno sledovat online http://www.ulalaunch.com/site/pages/Multimedia_Webcast.shtml |
| 02.3.2011 - 23:48 - Adolf | |
|
Kosmický letoun Letectva X-37B v pátek startuje na tajnou misi
by Mike Wall, SPACE.com Senior Writer
Date: 02 March 2011 Time: 02:08 PM ET
I přes jeho robotickou podstatu se kosmickému letounu dostalo od posádky Letectva na Vandebergu vřelého přivítání. Tady letoun zřejmě prochází bezpečnostními procedurami po přistání 6. prosince v 1:16 ráno PST (09:16 GMT). Na vnější tepelné izolační pokrývce letounu je vidět výrazná ošuntělost čili ztráta barvy.
CREDIT: USAF/Vandenberg Air Force Base
Pro tajný kosmický letoun U.S. Letectva X-37B je na pátek 4. března naplánován start na jeho druhou misi, avšak, co bude opravdu dělat, až se odlepí od země, zůstává záhadou.
Robotický miniraketoplán X-37B má, dovolí-li to počasí, v pátek vzlétnout z Cape Canaveral na Floridě na raketě Atlas 5. Jeho startovací okno se podle zabezpečovatele letu United Launch Aliance, který bude na let dohlížet, otvírá ve 3:39 odpoledne EST (20:39 GMT).
To bude znamenat druhou kosmickou misi v programu kosmického letounu Letectva X-37B, ale pro tento konkrétní letoun to bude první mise. Je to druhý letoun X-37B postavený Boeingem pro Letectvo a ponese jméno Orbital Test Vehicle 2 čili OTV-2.
První letoun X-37B vystartoval v dubnu 2010 a na Zem se vrátil v prosinci po zjevně úspěšném testovacím letu, ačkoliv podrobnosti této mise – stejně jako u nadcházejícího letu – jsou utajené. První mise X-37B trvala 225 dnů.
Fotky z ní: http://www.space.com/25-37b-space-plane-orbital-test-vehicle.html
Současné předpovědi pro páteční pokusný start X-37B dávají 70 procentní šanci, že let bude odložen kvůli špatnému počasí, řekli činitelé Letectva.
Malý robotický raketoplán
Se svým tupým nosem a pahýlovitými křídly připomíná tento bezpilotní letoun X-37B miniaturní verzi raketoplánů NASA. Letoun byl původně vyvinut jako součást projektu NASA, který byl předán vojákům, když mu vyschlo financování.
Letoun je asi 29 stop (téměř 9 metrů) dlouhý a 14 stop široký (téměř 4,5 metrů) s prostorem pro užitečný náklad o asi ložné ploše pickupu. Je zkonstruován k vertikálnímu startu v kuželovém nosiči na raketě, k pobytu ve vesmíru trvajícímu na jeden zátah měsíce a pak k horizontálnímu přistání na ranveji jako raketoplán.
Ale na rozdíl od raketoplánů dělají NASA letouny X-37B všechno automaticky. Má také pole slunečních článků, které se rozvine z jeho úložiště užitečného nákladu, aby během měsíce dlouhého pobytu na orbitě vyrábělo elektřinu.
http://www.space.com/75-x-37b-spaceplane.html
„Na zemi nikdo nesedí u joysticku a nepilotuje to,“ řekl před první loni vystřelenou misí X-37B podplukovník Troy Giese programový manager z Air Force Rapid Capabilities Office.
Air Force Rapid Capabilities Office dohlíží za ozbrojené síly U.S. na program kosmického letounu X-37B.
Tajný druhý zkušební let
Činitelé Letectva toho o první misi X-37B moc neřekli a mají podobně pusu na zámek i o nadcházejícím druhém letu letounu OTV-2.
Letectvo ale řeklo, že letoun X-37B by měl Letectvu pomoci otestovat a předvést nové technologie – jako jsou systémy navádění, navigace a řízení – které by se daly využít u budoucích satelitů.
Utajení obklopující X-37B vedlo k určitým spekulacím, že letoun by mohl být nějakým druhem kosmické zbraně. Činitelé Letectva ale tato obvinění opakovaně popírali a určití experti postulovali, že to představuje platformu pro kosmický průzkum.
X-37B byl postaven Boeing's Phantom Works Division in Seal Beach, Calif a je schopen letu na dlouho trvající mise, protože má svůj systém slunečních panelů pro napájení, který mu umožní zůstat na orbitě až 270 dnů, řekli činitelé Letectva.
NASA původně používala kosmický letoun jako testovací nosič pro experimenty, dokud financování projektu nebylo v roce 2004 vyčerpáno.
Letoun potom přešel k Defense Advanced Research Projects Agency a byl nakonec předán v roce 2006 Letectvu. ____________________
Áda |
|
Pár nových pohledů na X-37B z předstartovní přípravy OTV-2.
Za pár hodin se otvírá startovací okno. Ač je to vojenské zařízení, přesto držím palec.
Aktuální stav počasí totiž dává jen 30% šanci na start - only a 30 percent chance of acceptable conditions this afternoon due to gusty winds and violation of the cumulus clouds.
 
[Upraveno 04.3.2011 pospa] |
|
| T -60 min, tankování navzdory oblačnosti pokračuje podle plánu |
|
| K rampě se blíží série přeháněk - šance na start v plánovaný čas klesla na 10% |
|
První desetiminutové startovací okno kvůli nevyhovujícímu počasí zůstalo nevyužito.
Druhé okno se otevírá dnes v 5:27 pm EST (23:27 SEČ)
[Upraveno 04.3.2011 pospa] |
|
Pro oblačnost a silný vítr byl odvolán i druhý dnešní pokus.
Start se odkládá na zítřejší odpoledne.
|
|
| dnešní počasí je lepší: http://www.spaceflightnow.com/atlas/av026/status.html v 19:05 GMT byl oznámen nový čas startu: 5:46 p.m. EST |
| 06.3.2011 - 06:53 - josef | |
|
Mini-raketoplán X-37b odstartoval na oběžnou dráhu
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10125
Secretive X-37B Space Plane Launches on New Mystery Mission http://www.space.com/11031-secret-x37b-space-plane-launch.html |
| 06.3.2011 - 20:16 - Vektor | |
|
| Plne nalozeny X-37B ma hmotnost 5 ton. Atlas V ma kapacitu vyniest vyssie hmotnosti na LEO nez 5 ton. Preco bol zvoleny Atlas V, nestacil nejaky menej vykonny (lacnejsi) nosic? |
|
citace:
Plne nalozeny X-37B ma hmotnost 5 ton. Atlas V ma kapacitu vyniest vyssie hmotnosti na LEO nez 5 ton. Preco bol zvoleny Atlas V, nestacil nejaky menej vykonny (lacnejsi) nosic?
Atlas 5 Model 501 je nejmenší verze Atlasu 5, která má nosnost na LEO ve výši 500 km (což je počáteční dráha X-37B) při sklonu 28,5 stupně (ve skutečnosti sklon je 40 stupňů) tzv. systémovou užitečnou hmotnost 7721 kg (do toho se musí kromě vlastního užitečného zatížení započítat částečně hmotnost aerodynamického krytu, cca 200 kg), adaptéru pro připojení užitečného zatížení, v tomto případě 170 až 190 kg). Tedy po odpočtu uvedených hodnot dostanete cca 7300 kg. Ale to je na optimální dráhu se sklonem 28,5 st. Protože ale máte sklon o 11,5 stupně větší, musíte odečíst odhadem nejméně dalších 500 kg (rozdíl proti polární dráze je dokonce podle výrobce 1500 kg). Tím se dostanete na hodnotu 6800 kg netto a to už není moc velká rezerva.
Odhady, kolik váží plně naložený miniraketoplán, se pohybují v rozmezí 5000 až 5500 kg a není vyloučené, že pozdější lety mohou být ještě o něco těžší, zejména pokud by se něco vyklápělo z nákladového prostoru k volnému letu a nevracelo se na zemi.
Jediná další létající raketa této třídy je Delta 4 Heavy. Ale nemám teď čas, hledat její uživatelský manuál.
A cena rozhodně bude srovnatelná. ____________________
Antonín Vítek |
|
| Hmotnost aerodynamického krytu je u Atlasu V započítána - takže těch 200 kg se odečítat nemusí. Významným důvodem je, že X-37 s rozpětím cca 4,5 m se kompletní vejde pod aerodynamický kryt - u menšího nosiče by křídla trčela a ovlivňovala aerodynamiku celé rakety - vývoj by byl dražší než zaplatit dvakrát vyšší cenu za start Atlasu V. Staré lehké Delty by nosností nestačily a nové jsou dražší než Atlas. Ono těch nosičů v USA, navíc prověřených Pentagonem moc není. |
|
| ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37? Myslim ze to bola jedna z veci ktore mal testovat. Je mechanicky odolnejsi nez dlazdice raketoplanu? Odolnejsi keramicky stit bez vysokych narokov na udrzbu by bol docela zlomovy posun vpred, co sa tyka znovupouzitelnosti... |
| 08.3.2011 - 13:22 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37? Myslim ze to bola jedna z veci ktore mal testovat. Je mechanicky odolnejsi nez dlazdice raketoplanu? Odolnejsi keramicky stit bez vysokych narokov na udrzbu by bol docela zlomovy posun vpred, co sa tyka znovupouzitelnosti...
Obávám se, že to bude jedna z těch otázek, na něž se odpovídá "No comment"... |
|
| Zaujímalo by ma, či v prípade úspechu testovacích misií X-37 oprášia naši slovanskí bratia svoj projekt Klipper, ktorý sa zdá byť ruským ekvivalentom. |
|
citace:
ako vlastne dopadol tepelny stit prveho x-37?
Mezi přistáním OTV-1 a startem OTV-2 uplynuly pouhé 3 měsíce. Na nějaké úpravy druhého exempláře nebylo moc času a zdá se, že po vyhodnocní výsledků prvního letu to ani nebylo nějak obzvláště potřeba.
Pro oživení paměti si můžeme zatím jen zopakovat to, co o Thermal Protection System X-37B víme z článku v Air & Space Magazine z 1.1. 2010.
"...X-37's uses ... advanced, higher-temperature, more durable thermal protection materials are used to protect the structure during reentry.
Those materials include silica tiles impregnated with the latest version of Toughened Uni-Piece Fibrous Insulation (TUFI), some of which have flown on the shuttle since the 1994 mission STS-59. The tiles will provide most of the thermal protection for the X-37's underside, and are more durable than earlier shuttle tiles, which have been pocked by debris as light as paint chips. In a TUFI tile, the surface material permeates the underlying insulation, which supports and reinforces the outer surface and renders it more resistant to impacts. In contrast to the shuttle's older, more rigid glass-fiber composite tiles, TUFI tiles have a porous nature that stops cracks from spreading.
The X-37 will also demonstrate a new-generation Conformal Reusable Insulation blanket technology, which provides better protection for top surfaces, along with a hard, smooth finish that produces less drag than the shuttle's 1970s-era thermal blankets.
The X-37's most notable thermal advance is on the wing leading edge. On the shuttle, that vulnerable area was covered with reinforced carbon-carbon; the X-37 uses a different material, called TUFROC, for Toughened Uni-piece Fibrous Reinforced Oxidation-Resistant Composite. TUFROC (pronounced "tough rock") was developed at NASA's Ames Research Center in California by a group led by David Stewart, who has worked on thermal protection systems since the shuttle program.
Stewart explains that during reentry, heat is generated not just by friction of the vehicle against the atmosphere, but also by atoms on the surface recombining. In the shuttle's case, the carbon-carbon oxidizes. As the name implies, the new material resists oxidative damage. The surface of the shuttle's tiles heats up very fast because the insulator's high-density coating is very thin. TUFROC's surface material is thicker, and therefore takes longer to heat up. And the new material will reduce weight, which will enable the spaceplane to carry more payload."
http://www.airspacemag.com/space-exploration/Space-Shuttle-Jr.html?c=y&page=1 |
|
Velmi hezké video ze startu OTV-2.
http://www.ulalaunch.com/site/Video/videos/AV/av_otv2_lh.wmv
K mému překvapení je na koci vidět i odhození aerodyn. krytu, což jsem si myslel, že ze země skoro vidět nelze.
|
| 09.3.2011 - 16:57 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
Zaujímalo by ma, či v prípade úspechu testovacích misií X-37 oprášia naši slovanskí bratia svoj projekt Klipper, ktorý sa zdá byť ruským ekvivalentom.
Kliper měl být kosmická loď pro 6 osob se schopností autonomního letu po dobu 5 dní a roční zárukou při připojení k ISS - ne robot jako X-37. Vzhledem k tomu, že Kliper byl nahrazen univerzálnější kosmickou lodí PPTS, což je klasická kapsle bez křídel, je Kliper nejspíš mrtvá větev, resp. vývojový předchůdce PPTS.
Podle ruských zdrojů pokračuje vývoj PPTS podle plánu, loni dokončili výkresy, na letošním MAKSu v srpnu by měla být k vidění maketa. Uvidíme jestli uvidíme. |
|
citace:
Vítězslav Novák ...
... Kliper měl být kosmická loď pro 6 osob, ne robot jako X-37 ...
Ďakujem za ujasnenie, to som akosi nepostrehol. |
| 10.3.2011 - 11:39 - Jan Baštecký | |
|
citace:
...
And the new material will reduce weight, which will enable the spaceplane to carry more payload."
Máte někdo prodrobnosti? O kolik jsou dlaždice TUFI/TUFROC lehčí, než starší provedení (např. raketoplánové)? |
|
Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly. |
|
citace:
Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly.
uzlom nie, ale mohla by ho chytit kanadska ruka, na to staci len uchytavaci kolik a zaparkovat dost blizko pri stanici. Nasledne druha ruka / astronaut / robonaut vlozi a zafixuje v nakladovom priestore naklad.
Ale to je cista utopia, neviem ci X 37 vobec ma vybavu na stretavacky na orbite. |
|
citace:
citace:
Ciste toerticky me to zajima utajeni toho projektu ted nechame stranou.
Mohl by se i on nejakym - dodatecnym uzlem spojit i ISS za predpokladu ze by neco bylo velmi nutne odvezet na Zem - tedy nejakou soucastku - ktera ji prislis tezka, ci velka na to aby se nejak dala nacpat do Sojuzu.
Jako to hydraulicke cerpadlo treba - tedy jestli je ta nosnost a mozne rozmery nakladu takove, aby to melo smysl - nelze to nejak odvezt jinak - tedy jen Sojuzem.
Pri ceste tam by mohl privezt bezny naklad jako Progress treba a nebo by to byl ukol az na zaver mise - kde by delal i jine ukoly.
uzlom nie, ale mohla by ho chytit kanadska ruka, na to staci len uchytavaci kolik a zaparkovat dost blizko pri stanici. Nasledne druha ruka / astronaut / robonaut vlozi a zafixuje v nakladovom priestore naklad.
Ale to je cista utopia, neviem ci X 37 vobec ma vybavu na stretavacky na orbite.
To vybaveni na stret na orbite - by se tam dalo snad jeste pro tento ucel zabudovat - teoreticky po zachyceni tou kandskou rukou - by ta zarizni (blok te elektroniky predevsim) mohlo byt kosmonutem odpojen vyjmut - aby neprekazelo odvazenemu nakladu - tedy predpokladam - ze na odlet uz by nebylo zapotrebi ci jen jeho mala pevne nainstalovana cast. |
|
| Ani nepotřebujete výstup kosmonauta, kanadská ruka chytne raketoplán a japonský manipulátor na Kibu vyjme a / nebo naloží náklad. Je to zajímavá možnost pro případ nouze, i když připravit Atlas 5 ke startu nějakou dobu trvá. Myslím si, že pro běžný provoz je X-37 příliš malý a že by definitivní verze měla být větší - tak 8-9 t, aby ho mohl vynášet jak Atlas 5, tak i Falcon IX, optimalizovat křídlo, aby se buď vešlo pod kryt, nebo byly konce křídla sklopné. |
|
| Z jiného soudku: amatérský optický pozorovatel družic Greg Roberts z Jihoafrické republiky pravděpodoně zachytil přelet X-37B OTV-2, takže Ted Moczan z krátkého úseku dráhy spočítal předběžné elementy dráhy. Teď se rozběhle pravý lov na tohodle "netopýra"! ____________________
Antonín Vítek |
|
| Co je to tam za "Lego" na těch stěnách aerodynamickýho krytu? |
|
http://www.space.com/13230-secretive-37b-space-plane-future-astronauts.html
kolko desatroci by asi trvalo urobit z x-37B x-37C? |
| 08.10.2011 - 14:42 - Alchymista neprihlasený | |
|
Ak by bolo dosť peňazí, trvalo by to skôr roky než desaťročia - a Pentagon príliš suchotami netrpí ani v čase krízy.
IMHO - tak päť, maximálne desať rokov od definitívneho rozhodnutia stroj postaviť. |
|
Tak dlouho.... když C má být defakto zvětšená kopie Bčka.... Aerodynamika je stejná... deset let je nějak moc... příliš mnoho, za ten čas kdyby se chtělo by se mohlo letět na Mars.
Natož tak postavit miniraketoplán který nepřináší žádné revoluční technologie (ty byly již vymyšleny pro menšího bratra), je to jen o aplikaci...
Určo kdyby se chtělo by se to dalo zmáknou za pět let.. možná i rychleji, ale muselo by se chtít.
Jinak cena.. no je to projekt Pentagonu + něco přihodí NASA, tak je jasné že by byla suma astronomická  (za tu cenu by asi Musk nebo Rusové doletěli do Alfa Centauri a zpět)
[Upraveno 08.10.2011 Conquistador] |
| 01.12.2011 - 10:34 - martinn | |
|
X-37B je na orbitě už pěkných 270 dní a zůstává tam dál. To už musí být nějaký rekord, ne? Každopádně by mě zajímalo co tam ve skutečnosti dělají.
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10546 |
