Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Prodej fotovoltaických panelů
18.8.2010 - 22:12 - 
A mnoho lidi si radeji necco priplati - nez aby museli luxovat,zehlit ci prat v prace - nelze ji nechat bez kontroly - kdyz je venku nadherne pocasi (velka vyroba elektriny v panelech) a jit ven a misto toho luxovat ci prat kdyz bude sice elektrina o trosku drazi, ale venku bude prset.  
18.8.2010 - 22:54 - 
quote:
- Vztah Petra F je vytržený z kontextu a špatně použitý. Můj údaj je "opsaný" z elektroměru. Takže co Vám jak připadá je opravdu, ale opravdu nerelevantní ;-).
...



Nezlobte se, ale já tomu prostě nerozumím. Ten vztah pro dodanou energii použitý Petrem F. má jasnou logiku: energie=čas*výkon*účinnost

Vztah tedy nyní vypadá (po Vašich opravách některých hodnot (i když mi přijde velmi nadsazené např.: uvažovat denně až 16 hodin energeticky významného osvitu nepohyblivého panelu, když plochý panel lze osvítit pouze z úhlu 180stupnu, což slunce proběhne za 12 hodin):
127Dní*12HodinDenně*8.4TeoretickyMaximalniVýkon*0.11CelkovéProcento Využitelnosti*0.93ÚčinnostMěničů=1309,60KWh

Vámi udaný výkon je stále více než trojnásobný, což nevypadá fyzikálně možné.

Co je přesně na tomto výpočtu špatně?

 
18.8.2010 - 23:59 - 
"Vzhledem k nastartování masivního výzkumu se dá očekávat další významný pokles spolu se zvýšením účinnosti. Ceny od výrobce k maloobchodu se zhruba zdvoj až ztrojnásobí (marže, doprava, služby) a již při ceně 1500 USD za 1kWp je ekonomická návratnost u koncového spotřebitele při ceně 4 Kč/kWh asi 10-11 let. Roční úspora představuje přes 10%, což je rozhodně více, než nabízí banky. Předpokládám, že navzdory řečem neinformovaných škarohlídů a cyniků se FV instalace vyplatí stavět zhruba za 4-5 let bez jakékoli dotace. Možná i dříve."
Jen v systemech bez akumulatoru nanejvejs - takze vyroba pouze casti elekriny a zalohovani CEzem.

Proste soucanou trzni prodejni cenu (tzv. silova elektrina) mate na uctu je to zhruba asi polovina ceny za elektrinu - zbyek jsou totiz naklady na provoz rozvodnych siti a pokud opet se budem pohybovat bez dotaci - bude trzni vykupni cena (stale je dotace v podobe jeji nestalosti a nutosti zaloh viz dolejc) na urovni ceny te silove an uctu - zbytek je REGULOVANA CENA ZA DISTRIBUCI - i elektirnu z panelu je nutno proste jaksi distribuovat jinam.

Zde jsem ochoten pristoupit na kompormis - pokud vykon panelu - proste vice vam elektriny nedeberou a to jeste jen pomerne podle celkoveho instalovaneho vykonu u vsech majitelu panelu dohromady - nepresahne okamzitou spotrebu v miste trafostanice - tak jsem pro vam dat vykupni cenu o dost veci nez je cena silove elektirny - snizit polatek za distribuci - nebot ji tato elektrina vyzuiva jen minimalne.
A jseste doplnim - poplatek za distribuci neni jen polatek za dtary trfostanice a udrzbu - nybrz i pokryva NEMALE ZTRATY VYKONU dane odporem kazdeho elekrickeho vedeni a venkovni kabely elektrickeho vedeni jsou z hlniku a ten odpor nema zas tak maly a ucinnost trafostanici (ztraty pri transformaci napeti).

K te nestalosti - musi byt zalohovany a zde je ten probelem - bud skladovani - ztrata vzdy a to i vodnich akumulacnich elektraren - problem jsou i vhodne lokality u nas.
A nebo zaloha tepelnou elektrarnou - v lete jich tolik nebude treba - a ty jeste pojedou na neplny vykon velmi casto meneny podle aktulni oblacnosti - tedy jejich horsi ucinnost.
A investicni naklady za ladem lezici ci jen castecne vyuzivane elektrarny si necha v trzni situaci jejich majitel velmi dobre zaplatit od toho kdo svymy nepravidelnymi dodavkami jejich potrebu zpusobuje - tedy pokdu to nebudou platit tak opet dotace.

Tim jsem jasne rekl kolik dotaci pri prodeji do site se bude uplatnovat i pri prodeji za cenu jakou to kupuji domacnosti.
Tedy stale skyte dotace - zaplati spotrebitel - naklady na zalohovani se promitnou do ceny elektriny pro nej.

Inteligntni sit jak pisete zpusobi pri trznich cenach jedine - v okamziku kdy panely pojedou naplno bude jeji cena nejnizsi - proste cena bude takova, aby se nevyplatilo za ni majitelum provozvat tepelne elektrarny ci jinejm majitelum vyplatilo nakupvat proud pro pohon akumulacnich elektraren an skladovani proudu kdy bude za vyssi cenu na trhu.


Vyzkum nejde zas tak rychle - ten jedinej ma smysl - a klidne bych jsem ho dotoval z grantu - z kazde KWh bych klidne onen poplatek (prijatelne vyse jako je ted a ne to zvyseni co prijde).

Proste vyzkum je to hlavni co ma smysl a to jak na urovni paneulu tak i zpusobu skladovani elektricke energetiky.
Prave z duvodu nutnosti skladovani se prosazuje tzv. vodikova energetika, kdy se prebytky energie budou pouzivat na vyrobu vodiku a ten pak bude pohanet vozidla za pomoci palivovych baterii.
I nabijeni elektromobilu jen v dobe velke vyroby v panelech - muze byt problem - i v lete muze byt par dni jen zatazeno prset a tak proste holt dostatek elektriny z panelu par dni nenastane vubec a dobijeni ze site z jinych klasickych zdroju - zpusobi v horsim pripade i jeji pretizeni a vypadky - zachrana site pred jejim uplnym zhroucenim.

 
19.8.2010 - 00:25 - 
Z toho co jsem napsal by se mohlo zdat - ze jsem nepritel fotovoltaiky - neni tomu tak a je to velmi vyhodna vec je plno zemi zvlste v Africe kde vystavba rozvodnych siti je velmi draha a Slunce tam sviti kazdy den a jeste mnohem vic nez u nas.
Zalohovani treba na vecer diesel agregat ci akumultory dle trzni situace - co bude lepsi.

S dalsim "neostrovim" pouzitim fotovlatiky souvisy nutnost zmeny cele energetiky a to nemala a reseni zpusobu skaldovani elektricke energie ci rozvoj vodikove energetiky - jinak si koledujeme na znacne zhorseni spolehlivosti dodavek elektriny coz odnesou predevsim obyvatele patrovych domu - panelaky hlavne.
Fotovolatickych panelu se na ne moc nevejde (na 1 byt mysleno) a narozdil od rodineho domku (zahrada) si na balkon dat agregat abych zachranil obsah mrazaku a nekdy i zakazku (osoba podnikajici na ICO na pocitaci doma - treba projektovani staveb) pri zhroucne siti proste dat nemuzu a akumulator - lze pouze zapouzdreny je pro tento ucel stale prislis drahy a pri vetsim by mohl byt mozna potiz snad i s nosnosti podlah.

I nabijeni elektromobilu z panelu - muze byt problem - i v lete muze byt par dni jen zatazeno prset a tak proste holt dostatek elektriny z panelu par dni nenastane vubec a dobijeni ze site i potaji - zpusobi v horsim pripade i jeji pretizeni a vypadky - zachrana site pred jejim uplnym zhroucenim.
A panely si podle mne koupi na dobijeni elektromobilu ten kdo casto jezdi a tudiz naprikald jeho dodavka na rozvoz zbozi ci vozeni materila na stavbu nebo jezdeni k jeho zakaznikum proste musi byt provozuschopna i pri zatazenu a tak nabijeni ze site snadno zpusobi jeji kolaps neocekavane velkym odberem.

Panely do budoucna ano - ale musi byt jejich cena mnohem mensi - na W - nejlepe uciinost i rozmery v budoucnu budou vadit - a bez "skaldovani elektriny" musi byt funkcni vodikova eneregetika pro uciinnou moznost rozumneho vyuziti prebytku vyroby.

 
19.8.2010 - 00:33 - 
Vážně myslíte, že elektroměr ČEZu ukazuje 3x víc jen pro moji radost? Bohužel nikoliv...

Jednak si můžete sám vyzkoušet docela slušný model na http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php. Tento model je dnes pro většinu instalací mírně pesimistický, ale potvrzuje moje hodnoty. Je možné si také některá data návrhu ověřit v programu Sunny Design společnosti SMA (doporučuji stáhnout z http://www.sma-czech.com/cs.html.) nebo na dalších dostupných modelech.

Polyskrystalické panely mají solidní schopnost zpracovat tzv. difuzní osvětlení (proto vyrobí v deštivém dni téměř 20% toho co ve slunečném a v nejhorším měsíci téměř 20% nejlepšího). Elektrárna se na přelomu června a července "probouzela" před pátou ranní a "spát" šla po deváté večer. Východy a západy lze opět ověřit na mnoha místech na webu nebo v literatuře.
V ČR je k síti k dnešnímu dni připojeno téměř 10 000 FVE od malých po velké. Takže dat potvrzujících mnou uváděné údaje je dostatek a nemusíme zde spekulovat o nevhodném použití nějakého empirického vzorce Petra F.. Celý vzorec je koncipován dost nesmyslně (ale to některé empirické vzorce i bývají) a logiku má snad jen zdánlivou. Častý případ manipulace nebo nepochopení použití. Co má představovat "celkové procento využitelnosti" - proč je 0,11, jak je definováno a za jakých podmínek platí? Ale nechme opravdu tento "vzorec" být, cupovat ho by bylo samoúčelné.

quote:

Vztah tedy nyní vypadá.... Vámi udaný výkon je stále více než trojnásobný, což nevypadá fyzikálně možné. Co je přesně na tomto výpočtu špatně?


 
19.8.2010 - 00:40 - 
"fotovlatiky souvisy"
Vim - jen preklep - fotovoltaiky souvisi
 
19.8.2010 - 00:45 - 
"Co má představovat "celkové procento využitelnosti" - proč je 0,11, jak je definováno a za jakých podmínek platí?"
To vim i ja - ja dan konktretni lokalitou a je takovyto:
Panely 1000 Watu - maximalniho vykonu - jezne kdyz se to spocita na rocni prumerny vykon - vyrobily jen jako zdroj trvale 24 hodin denne dodavajici 110 Watu - takze 110/1000 - 0.11 - tedy na 11% je vykon instalovanych panelu prumerne vyuzivan.
 
19.8.2010 - 01:55 - 
Když už se k tomu chcete vracet:
Ten vzorec přeci nedává vůbec smysl pro výpočet v nějakém časovém úseku roku - to by musel obsahovat nějakou korekci pro jednotlivé dny případně měsíce. Tou korekcí rozhodně nemůže být průměrná délka denního svitu slunce ;-) - už jen proto, že koeficient je přepočten na 24 hodin za celý rok! Proto jsem chtěl slyšet, co si pod pojmem "celkové procento využitelnosti" představuje pan F., případně pan "několik x".

Je-li celkové procento využitelnosti pro nějakou lokalitu (oslunění, průběh teplot atp.) a nějakou konkrétní technologii panelu 0,11 lze vypočítat maximální roční výroba = 0,11(koeficient)*365(dní v roce)*24(hodin)*8,4(instalovaný výkon)*0,93(účinnost)=7527. To už by i vcelku odpovídalo maximální dosažitelné výrobě v dané lokalitě a daný typ panelu (zanedbali jsme ztráty v rozvodech, význam natočení a sklonu, vhodné dimenzování střídačů a další věci). Ale k tomu se tento koeficient nepoužívá - naopak se zhruba takhle, tuším, zjišťuje. Jde o konstrukt s kterým se dá různě kouzlit třeba při posuzování vhodnosti investic do jednotkového zdroje, případně jeho návratnosti. U FV je závislý nejen na lokalitě, ale minimálně ještě typu použité technologie FV panelu. Takže ho jinak, než statisticky případně zpětně nezjistíte.
Odhadovanou výrobu energie daného typu panelu v dané lokalitě za rok zjistíte většinou ze stránek výrobců. Vždy je to +- autobus. Roky nejsou stejné, stárnutí různých typů panelů není stejné, dokonce ani lokality pár kilometrů od sebe nemusí mít stejně sluníčka.

quote:
"Co má představovat "celkové procento využitelnosti" - proč je 0,11, jak je definováno a za jakých podmínek platí?"
To vim i ja - ja dan konktretni lokalitou a je takovyto:
Panely 1000 Watu - maximalniho vykonu - jezne kdyz se to spocita na rocni prumerny vykon - vyrobily jen jako zdroj trvale 24 hodin denne dodavajici 110 Watu - takze 110/1000 - 0.11 - tedy na 11% je vykon instalovanych panelu prumerne vyuzivan.

 
19.8.2010 - 02:11 - 
Ostatně když už jsme u hrubých odhadů a pochybných vzorců .
Při výkupní ceně cca 12,20 Kč/kWh bez DPH platí, že 1 instalovaný kWp v České republice "utrží" za rok asi 10 000 Kč. Při použití trackerů (sledovací a polohovací zařízení) lze zvýšit výnos na cca 13000 Kč. Obě hodnoty platí pro jakousi průměrnou instalaci.
 
19.8.2010 - 07:50 - 
quote:
127Dní*12HodinDenně*8.4TeoretickyMaximalniVýkon*0.11CelkovéProcento Využitelnosti*0.93ÚčinnostMěničů=1309,60KWh

Co je přesně na tomto výpočtu špatně?
Souhlasím s Leprikohnem, že vzoreček je použit chybně. Domnívám se, že "špatně" je v něm především koeficient 0.11 ("CelkovéProcentoVyužitelnosti"), protože ten se velmi pravděpodobně vztahuje k celému roku (včetně zimy) a k celým 24 hodinám (včetně noci) [souvislosti tohoto koeficientu jeho původní autor neuvedl]. Použít pak tento koeficient pro výpočet jen pro období jaro/léto a dosadit jen 12 hodin místo 24 je prostě špatně a výsledek to zkresluje k nepoužitelnosti. Nemám důvod nevěřit Leprikohnovým údajům, podloženým reálným měřením "elektroměrem".

Přesto je zřejmé, že "výtěžnost" současných solárních panelů pro vlastní potřebu, je zatím pořád poměrně mizerná a pořádně se "vyplatí" hlavně při dotovaném výkupu, tedy pro "cizí" potřebu. Samozřejmě doufám, že se snad brzy podaří výrazně zvýšit účinnost panelů a ještě snížit jejich cenu tak, aby se vše vyplatilo i bez dotací a pro vlastní potřebu. Pak teprve nastane ten pravý "boom", který už nebude muset nikdo "podporovat".

Věřím, že takto pokročilé solární panely budou dobře použitelné i v kosmonautice, takže "pokrok na zemi" může přinést i "pokrok v kosmu".
 
19.8.2010 - 09:05 - 
prumerny vykon zde udavane elektrarny za dane obdobi vychazi asi 3.31kW/1den. pocitan byl den s 10 hodinami svetla. Ve skutecnosti to bude asi mene asi 2.75kW/1den, protoze svetlo v tomto obdobi je i vice nez 12h. V danem obdobi tedy elektrarna bezela prumerne teoreticky na 46%, prakticky asi na mene nez 37% sveho maximalniho vykonu. Vzhledem k udavanemu minimalnimu a maximalnimu vykonu povazuji vysledek za realny a nevidim duvod neverit udavanym cislum a vykonum a neb kdo neveri at tam bezi.  
19.8.2010 - 17:20 - 
Muj vypocet vyuziti vykonu u Hradku nad Nisou - jde vyse zminovana:

Dle toho co tam pisi je maximalni vykon: 61 kW
A z toho teoreticky za rok pri 100% vyuziti - nemozno z pricipu toho ze je proste i noc a to i kdekoliv na Zemi.
61*24*365=534360 kWh.

Jako maximum za rok je to udano (rok 2007): 63544 kWh
A z toho koeficient vyuziti vykonu: 63544/534360= 0.1189
Zaukrouhlene tedy 12% - ale jedna se o maximalni rok - takze prumer
bude spise onech 11% a co si pamatuju ma totez hodnotu i solarni elekrarna CEZ (prezentacni projekt to je).

 
19.8.2010 - 17:24 - 
A jinak tech projektu pro panely v Africe je spousta
zajimave je cerpani vody buid na piti a nebo na zavlazovani - cerpa se ze studen do vysoko polozeneych zasobniku ci v pripade zavlazovani jen do nadrze.
Vyhodou je ze se zde obejdeme bez jakehokoliv skaldovani - skaldem je zasobnik a ci ta nadrz na vodu - automatika jen panely odpoji, kdyz je nadrz plna a pripadne i kdyz je vykon pro pohon cepradla nedostatceny a hrozi jeho poskozeni.

Zaloha agregatem ci rucni pumpou opravdu zde jen pro pripad nouze ci poruch.
 
19.8.2010 - 17:50 - 
x, tu nevznikol vo vypocte iny problem, ako ze ucinnost raz bola zaratana koeficientom a raz rozpisana zlozkami.

Jednoznacne uz dnes sa oplatia FV panely pre vlastnu okamzitu spotrebu vid tvoj priklad. Ale to je obmedzene mnozstvo aplikacii.

A neverim vo vyrazny pokles cien FV panelov. vyrobcovia nepojdu vyrazne s cenou pod predajnu cenu zo siete. Masochisti to nie su.
 
19.8.2010 - 17:53 - 
Proste rozvoj panelu - ale predevsim v ramci ostrovni energetiky je velmi vyhodny i u nas.
Stale jsou totiz nabidky - chata bez elektriny - jinak zcela a mozna i lepsi nez podona chata s elektrinou - kdy je snad 1/3 ne-li jeste vice levnejsi.

A ozemky na stavbu - ktere nikdo nechce, nebot elektrickou pripojku si musi sam zaplatit a bude znacne dlouha a tak velmi draha - a tak jsou proto levne - ostrovni fotovoltaika tyto problemy vyresi - i u nas je dost mist, kdy muze byt pripojka proudu mnohem drazsi nez cela fotovoltaicka elektrarna.
 
19.8.2010 - 17:55 - 
"A neverim vo vyrazny pokles cien FV panelov. vyrobcovia nepojdu vyrazne s cenou pod predajnu cenu zo siete. Masochisti to nie su. "

Konkurence vyrobcu - vam nic nerika zrejme - ta to vyresi - zlevni a bude vice prodavat ci se zacinajici vyrobce tak vubec uchyti na trhu.
 
19.8.2010 - 23:08 - 
quote:

Konkurence vyrobcu - vam nic nerika zrejme - ta to vyresi - zlevni a bude vice prodavat ci se zacinajici vyrobce tak vubec uchyti na trhu.


Dokud budou existovat dotace tak se nic zlevnovat nebude, neni duvod.
 
20.8.2010 - 00:44 - 
Aha takze vyrobce, podle vas ktery ma na aute plno vyrobku ktere nejdou na odbyt radeji zkrachuje, nez aby trochu snizil svoji marzi a normalne vyrabel treba i na ukor konkurence dele.

Toto plati - pouze dokud je takovy zajem , ze nestihaji vyrabet - ale to jeste neznamena, ze dalsi firma se nebude chtit za pomoci o neco nizsich cen na trhu uchytit.

Popirate jen zakladni ekonomicka pravidla.
 
20.8.2010 - 13:01 - 
quote:

Toto plati - pouze dokud je takovy zajem , ze nestihaji vyrabet - ale to jeste neznamena, ze dalsi firma se nebude chtit za pomoci o neco nizsich cen na trhu uchytit.
Popirate jen zakladni ekonomicka pravidla.

Ne myslim, ze to pisete spravne. Problem je v tom ,ze vyroba FV panelu neni snadna a levna a firmy co vyrabi nejedou na plnou kapacitu vyroby a je jich malo. Pokud udelate dotaci abyste podporil rozvoj FV tak nic nepodporite. Zvednete vyrobu ale cena se nesnizi, protoze neni duvod - neni konkurence. Pokud ale dotace zrusite budou muset firmy hledat jak vyrobit levneji aby prodali a kdyz tu techniku nekdo najde tak driv nebo pozdeji ji zacne delat vice firem. V soucasnem svete nikdo slevnovat nebude.
 
20.8.2010 - 16:29 - 
Troufnu si částečně nesouhlasit. Solární elektrárny nejsou jenom o panelech. Docela slibně se rozjíždí termální elektrárny zejména ve Španělsku, severní Africe a USA a i elektrárny s využitím Stirlingova motoru (USA, ale i jinde) i jiné podivuhodnosti. Všechny výše zmíněné elektrárny jsou dotované jako solární - jen některé nejsou fotovoltaické ;-). Takže konkurence je docela hustá už nyní.
Navíc v tuto chvíli jsou stále ještě kapacity FV díky boomu FVE celkem vyprodané a staví se několik nových továren na jejich výrobu. Jakmile se dotace omezí - a to bude v úředníky vyžrané Evropě brzy nutné - tlak na výrobce bude tvrdý a k poklesu dojde. Ani vědecké kapacity nasazené do oblasti a jejich výsledky nezmizí - a stále jsou dokončovány nové a nové technologie. Jestliže dnes Čína dokáže vyrábět za třetinu ceny proti Evropě a ve stejné (téměř) kvalitě, nasadí Evropští výrobci automatizaci (krizí oslabená role mafiánských odborářů to umožní) a cenu srovnají. Takže odhaduji vcelku rychlý pokles na cca polovinu až třetinu během 4-5 let a možná i dříve.

Jedno je jisté. Díky krizi, kolísání cen energií (ropa), občasné nedostupnosti ruského plynu a nepromyšlené masivní dotační politice se rozhýbali ve vývoji a výrobě nejen alternativní energetiky nevídané síly, které mohou změnit energetickou mapu zatraceně rychle a hodně. Čas ukáže, že jsme měl zase pravdu !

quote:

Ne myslim, ze to pisete spravne. Problem je v tom ,ze vyroba FV panelu neni snadna a levna a firmy co vyrabi nejedou na plnou kapacitu vyroby a je jich malo. Pokud udelate dotaci abyste podporil rozvoj FV tak nic nepodporite. Zvednete vyrobu ale cena se nesnizi, protoze neni duvod - neni konkurence. Pokud ale dotace zrusite budou muset firmy hledat jak vyrobit levneji aby prodali a kdyz tu techniku nekdo najde tak driv nebo pozdeji ji zacne delat vice firem. V soucasnem svete nikdo slevnovat nebude.

 
20.8.2010 - 18:25 - 
Stirlingov motor je nadhera, len ta bezudrzbovost sa trochu straca.
Ale stale ostava determinantom bateria.
Spotreba "ked slnko svieti" je az na vynimky nerentabilna.
 
20.8.2010 - 22:24 - 
"Takže odhaduji vcelku rychlý pokles na cca polovinu až třetinu během 4-5 let a možná i dříve. "

S tim ja zas tak nesouhlasim z duvodu narocnosti vyroby a to i energeticka - kazdy material na jejich se musi velmi nakladne cistit a to spoterebovava i dost ruznych chemikalii - a jestli je v Cine vyrobenych panelu zivotnost stejna je otazka - jen nedodrzeni technologicke kazne pri vyrobe a to i na stejne lince dela sve.

A pak i celkem znama vec v Cine bez CISTENI PUSTI DO VODY I VZDUCHU TEMER COKOLIV - tazke znecistene vody pozitymi chemikaliemi pri jejich chemickem cisteni proste vypouseji do reky a tim usetri oproti Evrope i za cisteni.
Proste provoz cisticky a filtru neco v Evrope stoji a to i proto ze potrbuje bezne specialni chemikalie pro absorbaci odpadu.

Spise prave diky neucte Ciny k zivotnimu prostredi proste o jen neco vzrostoru cla na vse dovzazene z Ciny a cena panelu se mozna i vyrovna.
 
20.8.2010 - 22:39 - 
Jak jsem rikal - pri stejne technologii se neda pokles dle mne tolik cekat - elektronicke soucastky (integrovane obvody) jsou trochu neco jineho - solarni clanek potrebuje proste plochu.

A mozna ze zde jiz plati toto - na umleti mouky, uhneteni testa a upeceni chleba je treba urcite mnozstvi energie a ta ma svoji - a zvysenim vyroby 3x proste se da snizit narocnost peceni chleba (pri zahovani stejne technologie vyroby a i kvality) jen pomerne malo.

A prave totez muze platit jiz na vyrobu jejich zakladniho materialu i zde - proste energiticka narocnost a cena pouzitych chemikali - i pri zvyseni jejich vyroby zase tolik neklesna - pokud je to z kremiku - proste cisteho kremiku (je to cistota typu ze necistoty se pocitaji v poctu atomu a ne v procentech) se jiz dnes pro jine ucely vyrabi dost.
 
20.8.2010 - 23:56 - 
quote:
...A mozna ze zde jiz plati toto - na umleti mouky, uhneteni testa a upeceni chleba je treba urcite mnozstvi energie a ta ma svoji - a zvysenim vyroby 3x proste se da snizit narocnost peceni chleba (pri zahovani stejne technologie vyroby a i kvality) jen pomerne malo...


vtedy mozes vsetkych tronfnut jedine inovaciou, alebo sa rozhodnes, ze pri trojnasobku chleba znizis svoju marzu o 40% .
Lenze o ziadnej zasadnej inovacii FV som uz peknych par rokov nepocul a 40% z marze moze byt aj pod 10% celkovej ceny

preto som ako najefektivnejsie vyhodnotil aj pre rodinny dom riesenie nie cez FV, ale slnecny kolektor a riesenie ala "stirlingov motor" vlastnej konstrukcie. lenze 5000 eur za mozno fungujucu hracku z rodinneho rozpoctu neuvolnim. A v mensom to je len hracka. Mozno az syn zacne mat v skole fyziku, tak sa zahrame...
 
22.8.2010 - 17:04 - 
Pokud si chcete v diskuzi pod clankem precist nazory i na fotovoltaiku
tak doporucuji tento clabek:
http://technet.idnes.cz/testy-nejvetsi-podmorske-turbiny-na-svete-prave-zacinaji-p3n-/tec_technika.asp?c=A100820_093345_tec_technika_mbo
 
22.8.2010 - 22:13 - 
quote:

Lenze o ziadnej zasadnej inovacii FV som uz peknych par rokov nepocul a 40% z marze moze byt aj pod 10% celkovej ceny



http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/hybridni-solarni-panely-voda-i-elektrina-v-jednom

Další zásadní výhodou je zvýšení účinnosti přeměny světla v elektrickou energii. U běžných fotovoltaických panelů klesá s každým stupněm Celsia teploty navíc účinnost konverze o 0,5%. Vzhledem k tomu, že u výrobků Solimpeks jsou solární články chlazeny vodou, nárůst teploty není zdaleka tak markantní a panely jsou tedy účinnější. Při stálé teplotě 45 °C dokáže panel produkovat v průběhu roku o 20% více energie než jiný papírově srovnatelně výkonný fotovoltaický systém.
 
26.10.2010 - 17:48 - 
Jestli má někdo zájem, mám skladem v Brně 43ks monokrystalických FV panelů 180Wp (celkem 7,74 kW). Je to ze zrušené objednávky. Prodejní cena je 1,25 EUR/Wp.
Více info na www.nukem.cz
 
01.11.2010 - 01:31 - 
quote:
Jestli má někdo zájem, mám skladem v Brně 43ks monokrystalických FV panelů 180Wp (celkem 7,74 kW). Je to ze zrušené objednávky. Prodejní cena je 1,25 EUR/Wp.
Více info na www.nukem.cz


takových (i lacinějších) nabídek je teď hodně ...
 
07.2.2011 - 17:37 - 
Rád som si prečítal vaše názory.Zrejme treba každú vec správne využiť a to sa rovná uspokojivá účinnosť,návratnosť.Popíšem úvahu nad ktorou premýšlam a poprosím slušné reakcie.Sme 6členná rodina minieme 20kw/24h.Zostava tuv kolektorov 3300-5000e väčšia zostava by bola zbytočne nerentabilná(bazén nemáme)vodu používame na sprchovanie.Čuduj sa svete stačí nám 80l el.bojler má 800w spirálu elektriku papká 3 až 4h deňne 2500-3200w.Pri kolektore TUV investícia 4000e je to náročné na priestor(obrovský bojler),obehové čerpadlo+elektronyka(30w spotreba)údržba,výmena nemrznúcej kvap.,...No bebolo by jednoduchšie dať 1250e za 1000w FV panelov pripojiť ich priamo 24v špirálou na bojler čo by bol vlastne akumulátor,bez straty meniča.100 percentná spotreba každého vyrobeného w.Včase prebytku el. dobýjať auto bat. A mať nejaké tie diodové osvetlenie 12v. Myslím že 10 -13ročná návratnosť+2000e ušetrených oproti druhému riešeniu. 
07.2.2011 - 18:44 - 
no, já uvažuju, že bych si pořídil (skládací) FV panely pro začátek k elektrokolu (to se dá běžně sehnat za asi 20 000 i s baterií).

ale mám problém vypočítat, jak velkou plochu panelů potřebuju, aby se mi ta bateria aspoň za jeden celý den úplně dobila...
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.251949 vteřiny.