|
citace:
Tak mně napadá, jaké deep space mise se dají pořídit za 21 dní?
K Měsíci? K asteroidům, prolétajícím blízko Země?
A jak stanovili zrovna číslo 21? Podle objemu zásob pro 4-člennou posádku?
Podle návrhu Flexible Path z loňského roku by těch 21 dní mělo představovat geo-space let do E-M L1, možnost zde např. servisovat satelity přetažené z S-E L2. Na to by měl být samotný MPCV ještě vybaven.
http://www.nasa.gov/pdf/448310main_NASA%20KSC_crawley_2010april%2014.pdf
Na straně 8-9.
Pro cesty do hlubšího vesmíru už bude potřeba podpora dalšího modulu. |
|
| http://images.spaceref.com/news/2011/isdc.bigelow.pdf |
|
citace:
Moc pesimistické, reálně se MPCV postaví, protože bude potřebný jak pro lety k Měsíci, asteroidům nebo v další fázi (variantě) k Marsu. Nosič falcon IX heavy nebo HLV, který ale doufám zruší.
Mno, to by měl zvládnout i pilotovaný Dragon... |
| 26.5.2011 - 13:17 - Jan Baštecký | |
|
ještě k mapě "MPCV is built near ME":
Téměř podobný obrázek jsem viděl u raketoplánu. Každý stát unie se hrdě zapojí do kosmického průmyslu, každý politik a senátor je spokojen.
... a obrovské následné náklady jsou jiná kapitola.
|
| 28.5.2011 - 07:28 - Jiří Hošek | |
|
citace:
A jak stanovili zrovna číslo 21?
Délka letu 21 dní (a další údaje) byla uvedena již v lednu v těchto dokumentech:
http://images.spaceref.com/news/2011/Sec.309.Report.pdf (str.18)
http://www.nasa.gov/pdf/509766main_509766main_NAC_Exploration_Program_Status_20110111.pdf (str.12) |
| 28.5.2011 - 07:48 - Jiří Hošek | |
|
http://www.johnkazeva.com/space/rocket_science/ORION/CxP_70000_CARD_RevB.pdf
Dokument z roku 2008, str. 102. Zde je to uvedeno jako minimální požadovaná hodnota. |
|
citace:
http://www.johnkazeva.com/space/rocket_science/ORION/CxP_70000_CARD_RevB.pdf
Dokument z roku 2008, str. 102. Zde je to uvedeno jako minimální požadovaná hodnota.
OK
"[CA3164-PO] Orion shall provide a habitable environment for a crew of four for a minimum of 21.1 days during each lunar mission.
Rationale: Defines the number of days that Orion is required to provide support for the crew based on the maximum mission duration including contingencies and docked operations with LSAM. Includes 16.8 days for nominal mission timeline with crew, plus 4.3 days contingency, and assumes Orion supports crew during Orion- LSAM docked operations."
Zajímavé, NASA počítala s nominální misí k Měsíci a zpátky (s posádkou v Orionu) v délce 16.8 dne. Plus dalších 210 dní na LLO bez posádky.
Když budu brát dobu přeletu 2 X cca 3 dny, tak mi zbývá +/- 10 dní na jiné operace na LEO, či LLO. Plus další 4,3 dny jako rezerva. |
|
citace:
http://images.spaceref.com/news/2011/isdc.bigelow.pdf
Bohuzel, odkaz uz nefunguje, nasel jsem vsak nejake foto z toho PDF.
Kazdopadne je tam vice mista nez na ISS. To by bylo dost velke pohodli a luxus. Na ISS si clovek nemuze ani natahnout napric nohy.
A kdyz by ty "nafukovacky" roztocili pro vytvoreni gravitace...tak by to byla parada.
http://www.flickr.com/photos/jedibfa/5146872991/in/photostream/
[Upraveno 29.5.2011 -=RYS=-] |
| 29.5.2011 - 07:44 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Tak mně napadá, jaké deep space mise se dají pořídit za 21 dní?
K Měsíci? K asteroidům, prolétajícím blízko Země?
K Měsíci z hlediska délky mise OK, nemá však potřebné delta-v pro opakování mise Apolla 8, ale pouze pro průlet. MPCV má mít zásobu rychlosti 5233 ft/s, tj. 1595 m/s. Manévr LOI vyžaduje cca 880 m/s, TEI 930 m/s. V projektu Constellation se počítalo s tím,že manévr LOI vykoná přistávací modul Altair.
Ohledně asteroidů kopíruji svůj příspěvek z tématu "Přistání člověka na asteroidu" z 23.5.2010:
Příklad 1: 2019, asteroid 2008 EA9, 205-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/sbag/meetings/sbag2/presentations/PlymouthRockasteroidmission.pdf
str. 15
odlet od Země 3,305 km/s
brzdění u asteroidu 0,44 km/s
odlet od asteroidu 1,15 km/s
celkem 4,9 km/s
Příklad 2: 2025, asteroid 1999 AO10, 156-denní trajektorie
http://www.lpi.usra.edu/decadal/sbag/topical_wp/PaulAAbell.pdf
str. 6
odlet od Země 3,291 km/s
brzdění u asteroidu 2,193 km/s
odlet od asteroidu 1,746 km/s
celkem 7,23 km/s
|
|
Celkem by mně zajímalo, jestli NASA stále hodlá paralelně testovat oba koncepty záchranného systému pro MPCV - LAS i MLAS.
V tomto dokumentu http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20110012906_2011013500.pdf
je MLAS popisován jako smíšený systém se 6 tlačnými motory na TPL (s vektorováním tahu!) a 8 stabilizačními motorky na KPL pro řízení polohy. Plus 3 motory na odhození MLAS po ukončení funkce.
Řekl bych dost komplikovaný systém...
 |
|
| Tuto koncepci taky nechápu, proč místo toho nenavrhli 1 centrálně pod špičkou umístněný motor se 4 bočními tryskami? |
|
| ja tak celkovo nerozumiem v com to ma byt vyhodne. Zahadzuje sa to tak ci tak, lahsie to zrejme nebude, evidentne je to komplikovanejsie a navyse mame TPH motory okolo kabiny s posadkou (v standardnej koncepcii je TPH nad posadkou. Tiez to nie je vyhra, ale aspon nesedite oblozeni vybusninami) |
|
citace:
Tuto koncepci taky nechápu, proč místo toho nenavrhli 1 centrálně pod špičkou umístněný motor se 4 bočními tryskami?
Ale to by byl přece už existující LAS.
Jak se píše v dokumentu, na který jsem odkatzoval dřív, tak důvodem pro testování koncepce MLAS má být obava z ohybových momentů způsobených příliš dlouhou věží LAS a asymetrie tahu trysek TPL motoru na řízení polohy až na konci věže.
"In year 2007, the NASA Associate Administrator for Exploration (NAAE) acknowledged and identified potential risks associated with the vertical assembly design of the solid rocket abort motor. Such concerns involved the height of the abort motor potentially initiating severe bending moments and contributing to the Attitude Control Motor (ACM) plume asymmetry; thereby, affecting the overall stabilization phase of the vehicle 1. In addition, the vehicle utilizes solid propellants for coast stabilization, which prevents control over varying the flow of thrust from the motors. As a result, the NAAE had asked the NASA Engineering and Safety Center (NESC), an organization established in July 2003 in response to the Columbia accident, to develop and demonstrate an alternate Launch Abort System (LAS) as risk mitigation for the baseline Orion LAS."
Přesto si myslím, že za 8 let vývoje konceptu a testování se už NASA mohla rozhodnout pro jednu koncepci a nemrhat dalšími prostředky na paralelní vývoj dvou záchranných systémů. Je to čím dál víc do očí bijící, jak málo efektivní NASA je. |
|
http://www.space-travel.com/reports/NASA_inks_agreement_with_maker_of_Atlas_V_rocket_999.html
NASA podepsala dohodu s ULA na úpravu rakety AtlasV pro vyslání astronautů k ISS. S raketou AtlasV počítají také společnosti Sierra Nevada Corp. a Blue Origin budující nástupce Shuttle . O využití AtlasV vážně uvažuje i Boeing. Space X vyvíjí svou raketu.
|
|
citace:
Pro deep space misi bude stejně nutné loď připojit k nějakému většímu obytnému/skladovacímu objemu.
Jestliže má první pilotovaný let MPCV nastat někdy za 5 let (což je ve hvězdách ), na zadání takového většího modulu je sice dost času, ale jasněji stanovené cíle už dnes by rozhodně neškodily.
Je taky otazkou jestli by se onen nafukovaci habitat nevesel do trunku za samotnou kabinu a na LEO by se premistil uz nafouknutej na predek lode (prechodova cast).
|
|
| Atlas V by musel být ve verzi bez boosterů na TPH (bezpečnost posádky), tedy ve váze cca 10 t plná loď - radikální změna Orionu na MPCV. |
|
citace:
Atlas V by musel být ve verzi bez boosterů na TPH (bezpečnost posádky), tedy ve váze cca 10 t plná loď - radikální změna Orionu na MPCV.
nebolo by jednoduchsie prerobit Deltu IV heavy? |
|
| Když mohl létat Shuttle těsně vedle obrovských motorů na TPH, proč by nemohl létat AtlasV s malými boostry na TPH, když Orion je na špici rakety? Kromě toho jsem někde četl, že Atlas uvažuje použít 2 hlavní motory místo jednoho a zvětšit nádrže. Delta4 Heavy je příliš drahá, příprava ke startu zdlouhavá, při každém větším problému ať technickém nebo zaviněném počasím musí vypouštět 3 velké nádrže H2 |
|
TPH motory jsou tím bezpečnější, čím jsou větší. NASA by nedala povolení k pilotovanému letu pro raketu využívající malé boostery - jejich výbuch v případě utržení kusu TPH a ucpání trysky by zdemoloval raketu tak rychle, že by nebylo dost času na záchranu posádky. U SRB s obrovským kritickým průřezem je šance minimální.
Delta IV Heavy je strašně neoperativní a drahá raketa, navíc s nižší bezpečností danou 3 motory 1. stupně. U Atlasu bude ještě nutné vyměnit nebo posílit motory 2. stupně - 2 RL-10 v Centauru nezajišťují bezpečný profil letu pro posádku. |
|
co takto primontovat SRB k prvemu stupnu atlasu?  |
|
NASA uveřejnila zajímavé fotografie a video z testování rozměrové a hmonostní makety MPCV pro přistání na vodu. Testování probíhá od července při různých rychlostech, které simulují reálné přistání na vodní hladinu. Více viz http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?collection_id=67871&media_id=102738521.
Credit: NASA/Sean Smith ____________________
|
|
Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Následovat budou testy této sestavy v akustické komoře.
Další fotky v Orion/MPCV photostreamu http://www.flickr.com/photos/nasampcv/ |
| 17.8.2011 - 22:30 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Ano, jde o Ground Test Article. |
|
citace:
citace:
Minulý týden proběhla integrace MPCV(-GTA?) a LAS.
Ano, jde o Ground Test Article.
Vím, je to stále stejný kus HW, jako před přejmenováním z Orionu na MPCV.
Otazník a závorky jsem tam dal jen proto, že jsem zatím nikde nezahlédl označení MPCV-GTA, po předchozím vzoru Orion-GTA. |
| 19.8.2011 - 06:30 - Jiří Hošek | |
|
www.nasa.gov: Multi Purpose Crew Vehicle ground test article, or GTA
http://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/image_feature_1971.html |
|
| Jestli bude stejně přetížený jako Orion, tak to žádná sláva nebude. Jsou někde odhadované hmotnosti? Na wikině jsou ještě data Orionu. |
| 20.8.2011 - 07:27 - Jiří Hošek | |
|
Ta data jsou shodná s Orionem, protože NASA vybral pro MPCV Reference Vehicle Design beyond-LEO verzi Orionu design block 2.
Některá data MPCV jsou zde na str.18:
http://www.nasa.gov/pdf/510449main_SLS_MPCV_90-day_Report.pdf |
|
Jakej je nahradni nosic za Ares?
Mozna by propojovaci prstenec upravili i pro F9 ci FH.
|
|
Tak me napadlo pri psani sem (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&start=184&page=4&tid=1391#pid72246), ze kdyz jsou problemem penize a financovani, tak se mohli vsichni dohodnout na spolecnem postupu.
Mam na mysli, aby se NASA, ESA, RAKA, JAXA, CSA a pripadne i ISRO sesli a domluvili si postupy tak, aby bylo mozno pouzivat co nejlevnejsi "statni" pilotovanou kosmonautiku svetove a systemove.
Vyuzit pro modernizaci to co uz je, jinak to dopadne stejne jako Constelattion atd. , velke reci, finance zadne, vysledek zadny.
Misto vyvoje Orionu+PPTS+pilotovanej ATV+light verze Sojuzu pro Indii ala Cinskej "Sojuz", by se pro dopravu lidi na LEO (ISS, prestupni stanice, palivova stanice, hotel, lodenice) dokoncil MAKS.
Kazdy stat z tohoto seskupeni by mel k dispozici dokumentaci k standardni "pasove-seriove" vyrobe pilotovanejch MAKSu i nakladnich MAKSu. V Rusku (Ukrajina) by se vyrobilo 5 Mriji, ktere by se propujcovali pro starty...proste by preletalo do statu z kterych se bude startovat MAKSem.
MAKSy + nadrz by si jednotlive organizace vyrabeli samy nebo sdilenym postupem....rusove motory, nadrze ESA atd. . Cili urcitej "pasovej" zpusob vyroby.
Coz znamena usporu financi pri vyrobe a pouzivani. Soucasne by to bylo technicky kompatibilni, aby evropskej MAKS slo pripojit k JAXA nadrzi (napriklad) a aby pripojovaci chomout k ISS byl stejny jako u ostatnich MAKSu, aby se kazdy MAKS mohl pripojit k ISS (a dalsim stanicim ci k jinemu MAKSu v ramci zachrany).
Co se tyce lodi pro hluboky vesmir ala 4-mistnej PPTS, tak by se vsichni dohodli na jednom typu kapsle, kterou by si vsichni mohli "doma" vyrabet unifikovane-seriove. Pripadne opet sdilenym zpusobem...tepelny stit rusove, korekcni motorky NASA atd..
Kazdopadne by system pripojeni k poslednimu stupni nosice mel byt stejny a kompatibilni, aby indicka (ci jinej vyrobce) kapsle sla pripojit k "prstenci" F9 ci prstenci Sojuzu/Angary nebo Ariane5 ci Atlasu.
Pricemz by kazda organizace bud si vyrobila vlastni druh levneho nosice (u vseho moznost vstupu privatni firem) ala Muskovo Falcon ci jine modularni ( = levne) nosice ala Angara.
Myslim si, ze neni dobre pro platce dani v danejch zemi, aby se vyhazovali penize za hrani si na vlastnim pisecku. To je dost draha politika.
Napriklad ESA by nemusela vyvijet vlastni pilotovanej nosic s lodi, stacilo pristoupit na domluvu s Ruskem, takze ESA Sojuzy z Korou jsou zajimavou moznosti reseni. Asi to tak dopadne i s Indii, zakoupej licenci na Sojuzy s tim, ze budou chtit po Rusech, aby si to v Indii bud vyrabeli vse sami nebo alespon vetsinu.
Tudiz cena Sojuzu-nosice by mohla klesnout jeste dolu. Kdyz by Rusko vyrabelo tyto Sojuzy pro vsechny partnery ESA, Indie, JAXA tak by pasova vyroba ve fabrice v Rusku zlevnila tyto nosice.
Myslim tim na tolik, ze by to bylo levnejsi nez kdyz by si narodni staty vyrabeli podobny nosic (nosnost) sami.
Boeing chce svou CST-100 prodavat "seriove" jako sva letadla s tim, ze si zakaznik vyresi propojeni s vypoustecim prstencem posledniho jakehokoliv vhodneho stupne.
Mozna by SpaceX mohla dodavat sve nosice podobnym zpusobem. Hromadna vyroba by zlevnila nosice a zajistila praci pro zamestnance.
A zefektivneni vypousteni tim, ze alespon prvni stupen bude znovupouzitelny dal zlevni starty pro ostatni agentury.
Tohle je jen muj vlastni nazor jakozto "posledniho" z poslednich danovych platcu ESA agentury.
|
|
"ze by to bylo levnejsi nez kdyz by si narodni staty vyrabeli podobny nosic (nosnost) sami."
Ovsem to by nemela mi hlavni slovo zde propaganda - propagovani narodnich zajmu - jak to ted priznici Rusu vuci USA casto delaji - takto by zesmesnovali pak i ESA a tim i Evropu.
V USA se takto nebere - co nevyrobim levnejs tak to koupim a to kdekoliv ve svete. A tudiz nikdo z USA pri pouziti lode ESA z USA zesmenovat ESA - jen ale Evropsikym nacionalistum bude to jiste vadit a rikat penize z Evropskych zdroju by plne meli smerovat na podporu Evropskych firem. A to jiz problem zde bude.
|
