|
http://www.spacedaily.com/reports/Arianespace_CEO_Calls_For_New_Pricing_Regime_999.html
V kosmowatch by uverejnen i tento clanek, ktery vynasi Ariane V a ArianeSpace do nebes.
Mluvi tam o jakychsi problemech konkurence a o tom, ze Ariane V je lidr trhu. Pokud to nejsou jen blaboly tak by nekdo mohl vedet podrobnosti.
Jaky trh vlastne meli na mysli?
A jakou konkurenci pomlouvali? Ze by to byl Proton?
Nebo snad Zenit? Ale ten proziva se Sea Launch zlate casy.
Nebo snad Atlas? Ten opravdu skomira, ale zase je ze zminenych raket asi nejspolehlivejsi, ma vic nez dost kapacity na mnohem vic startu a navic jiste statni zakazky.
Tak mam takovy pocit ze vubec tomu clanku nerozumim. |
|
No mozna je to jeste jinak. Pisi:
Arianespace's payload slots already are booked for the six missions targeted in 2007, but the company is ready to work with customers if launch opportunities open up in case of delivery delays with satellites already manifested on next year's Ariane 5 flights.
To znamena ze poptavka je tak velka ze musi odmitat zakazniky a vzhledem k tomu ze SeaLaunch ma taky plno tak mozna zbyde vic prace na Atlas.
Jak je na tom Proton? |
|
Podle tohoto fora je na tom Proton taky velice dobre. Pokud spravne pocitam, tak pristi rok je planovano 8 startu Protonu.
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=1133&start=256&posts=262
Docela zajimave je i jiste napresovani statu na Prosinec 2006, kdy by rusove meli uskutecnit cca 8 startu.
2006
October 17 – MetOp-A – Soyuz-2.1a/Fregat – Baikonur – 16:28:13 UTC
October 23 – Progress M-58 – Soyuz-U – Baikonur – 13:40:27 UTC
November 8 – Arabsat 4B (Badr 4) – Proton-M/Briz-M – Baikonur – 20:01 UTC
December – Kosmos-242X (Parus) – Kosmos-3M – Plesetsk
December – Kosmos-242X (Meridian) – Soyuz-2.1a/Fregat – Plesetsk
December 12 – MeaSat 3 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
December 16 – Kosmos-242X (Tselina-2) – Zenit-2 – Baikonur
December 19 – SAR-Lupe 1 – Kosmos-3M – Plesetsk
December 21 – Corot – Soyuz-2.1b/Fregat – Baikonur
December 25 – Kompas-3 – Shtil' – submarine in Barents sea
December 25 – three Kosmos-242X (Glonass-M) satellites – Proton-K/DM-2 – Baikonur
TBD – Sumbandila – Shtil' – submarine in Barents sea
2007
January 30 – Genesis 2 – Dnepr – Dombarovsky
February 7 – Progress M-59 – Soyuz-U – Baikonur
March 9 – Soyuz TMA-10 – Soyuz-FG – Baikonur
April – GIOVE-B – Soyuz-FG/Fregat – Baikonur
April 9 – Progress M-60 – Soyuz-U – Baikonur
August 2 – Progress M-61 – Soyuz-U – Baikonur
September – Foton-M No. 3, YES2 – Soyuz-U – Baikonur
September – SMOS, PROBA-2 – Rokot/Briz-KM – Plesetsk
September 1 – Soyuz TMA-11 – Soyuz-FG – Baikonur
November 29 – Progress M-62 – Soyuz-U – Baikonur
TBD – Radarsat 2 – Soyuz-2.1a/Fregat – Baikonur
TBD – Globalstar satellites – Soyuz-2.1a/Fregat – Baikonur
TBD – Meteor-M – Soyuz-2.1b/Fregat – Baikonur
TBD – three Kosmos-242X (Glonass-M) satellites – Proton-K/DM-2 – Baikonur
TBD – three Kosmos-242X (Glonass-M) satellites – Proton-K/DM-2 – Baikonur
TBD – AMC 14 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – DirecTV 11 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – JCSat 11 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – Sirius 4 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – Ekspress-AM33 – Proton-K/DM-2M – Baikonur
TBD – Ekspress-AM44, Ekspress-MD1 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – Astra 1L – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – Nimiq 4 – Proton-M/Briz-M – Baikonur
TBD – Koronas-Foton – Zenit-2M – Baikonur
TBD – Spektr-R (Radioastron) – Zenit-2M/Fregat-SB – Baikonur
TBD – Elektro-L No. 1 – Zenit-2M/Fregat-SB – Baikonur
TBD – PAS 11 – Zenit-3SLB/DM-SLB – Baikonur
TBD – Horizons 2 – Zenit-3SLB/DM-SLB – Baikonur
TBD – AMOS 3 – Zenit-3SLB/DM-SLB – Baikonur
TBD – EgyptSat-1 and other satellites – Dnepr – Baikonur
TBD – TerraSAR-X – Dnepr – Baikonur
TBD – SAR-Lupe 2 – Kosmos-3M – Plesetsk
TBD – SAR-Lupe 3 – Kosmos-3M – Plesetsk
TBD – GOCE – Rokot/Briz-KM – Plesetsk
TBD – THEOS – Rokot/Briz-KM – Plesetsk
|
|
Informace o nosici Sojuz na webu Kosmo jsou neuveritelne strucne a zastarale. Nevi nekdo o nejakem vydatnem zdroji informaci o Sojuzu, kde by byla prehledne popsana historie vyvoje nosice a historie vyvoje jednotlivych komponent i s jejich popisem?
Taky by byl dobry popis novych navrhu na Sojuz 2-3 a Sojuz 3.
Me osobne prijde Sojuz 3 jako nebezpecna cesta pro vyvoj. Nyni jsou motory v 1. i 2. stupni skoro stejne, jakoz i palivo ve vsech trech stupnich.
Sojuz se ovsem vydava na cestu pouzivani LOX/LHX ve 3. stupni a vymeny motoru v 1. a 2. stupni, ktere budou rozdilne.
Urcite se tim zvysi nosnost, ale za cenu zkomplikovani designu a zrejme i snizeni spolehlivosti a podstatneho zvyseni ceny.
Taky mi nedava moc smysl, aby se vyrabelo tolik ruznych verzi, takze neco bude muset byt zruseno.
Rad bych si o tomhle vic nastudoval, tak hledam nejaky web, kde bych se zadarmo a rychle ochytril. Astronautix sice nemusi byt spatny, ale trochu je problem s dolovanim. |
|
citace:
Rad bych si o tomhle vic nastudoval, tak hledam nejaky web, kde bych se zadarmo a rychle ochytril. Astronautix sice nemusi byt spatny, ale trochu je problem s dolovanim.
Zkuste http://www.russianspaceweb.com
|
|
citace:
Taky by byl dobry popis novych navrhu na Sojuz 2-3 a Sojuz 3.
Vývoj těchto nových nosičů je v závislosti na vývoj lodi Kliper, nejdříve byl vyprojektován v patnáctitunové verzi, a pro něj byla navržena verze Sojuz 3 (Onega). Tato verze byla příliš drahá, takže došlo k přepracování projektu pro raketu Zenit (nosnost 13,5t), v další stadiu následovalo rozdělení na Kliper + Parom, s tím že bude postačovat Sojuz 2-3. Podle mě je projekt Sojuz 3 zastaven, vtéto kategorii je vládou schválen konkurenční nosič Angara. |
|
citace:
Rad bych si o tomhle vic nastudoval, tak hledam nejaky web, kde bych se zadarmo a rychle ochytril. Astronautix sice nemusi byt spatny, ale trochu je problem s dolovanim.
www.skyrocket.de/space |
|
citace:
www.skyrocket.de/space
Dik.
Zruseni Sojuzu 3 mi prijde jako rozumne. Ostatne kdo vi jak nakonec skonci Klipr. |
|
citace:
http://www.spacedaily.com/reports/Arianespace_CEO_Calls_For_New_Pricing_Regime_999.html
V kosmowatch by uverejnen i tento clanek, ktery vynasi Ariane V a ArianeSpace do nebes.
Mluvi tam o jakychsi problemech konkurence a o tom, ze Ariane V je lidr trhu. Pokud to nejsou jen blaboly tak by nekdo mohl vedet podrobnosti.
Jaky trh vlastne meli na mysli?
A jakou konkurenci pomlouvali? Ze by to byl Proton?
Nebo snad Zenit? Ale ten proziva se Sea Launch zlate casy.
Nebo snad Atlas? Ten opravdu skomira, ale zase je ze zminenych raket asi nejspolehlivejsi, ma vic nez dost kapacity na mnohem vic startu a navic jiste statni zakazky.
Tak mam takovy pocit ze vubec tomu clanku nerozumim.
Aha, tak je to jasnejsi. Podle:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4861
Arianespace pomlouva Proton, ze nebude schopen uskutecnit cca 8 planovanych misi na pristi rok. LM taky vycouval z ILS pouzivajici Proton a Atrianespace doufa ze z toho neco vytriska.
Ja myslim ze by na tom asi nejvic mohla vydelat ULA a Atlas by mohl mit o neco vice startu.
|
| 13.10.2006 - 18:04 - Vítězslav Novák | |
|
| Obrázky ruských raket jsou na http://www.federalspace.ru/RoketsMain.asp |
| 13.10.2006 - 22:27 - Anonym | |
|
citace:
Aha, tak je to jasnejsi. Podle:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4861
Arianespace pomlouva Proton, ze nebude schopen uskutecnit cca 8 planovanych misi na pristi rok.
Napříkla v roce 2000 uskutečnil Proton 14 startů. V současné době má Chruniščev problém se stupněm Briz - dva nezdařené starty (z toho jeden s nosičem Rokot), na začátku roku jeden start o měsíc zpožděný. Dále se zpožďuje vývoj Angary. |
|
citace:
citace:
Aha, tak je to jasnejsi. Podle:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4861
Arianespace pomlouva Proton, ze nebude schopen uskutecnit cca 8 planovanych misi na pristi rok.
Napříkla v roce 2000 uskutečnil Proton 14 startů. V současné době má Chruniščev problém se stupněm Briz - dva nezdařené starty (z toho jeden s nosičem Rokot), na začátku roku jeden start o měsíc zpožděný. Dále se zpožďuje vývoj Angary.
Tech 14 startu je sice pravda, ale na tom se zrejme podilel mensi pocet startu rok pred tim a potom. Celkove jsou tedy na prumeru kolem 8 - 9 Protonu za rok a pristi rok by tedy mel byt prumerny.
Myslim ze letosni rok je zase ponekud slabsi tak asi nejake problemy skutecne maji.
|
|
| Dne 11.11.07 odstarovala prvá operační raketa DELTA IV HEAVY, po třech letech od prvého, částečně neuśpěšného testu a úspěšně vynesla satelit pro U.S.Air Force |
|
| Prosba: Existuje nejaký materiál (stránka...) ktorý obsahuje informácie o profiloch letu nosných rakiet (aspoň pilotovaných) - rýchlosť, výška, diaľka od miesta štartu v dôležitých momentoch letu. Nejak sa mi to nedarí nájsť... |
| 13.11.2007 - 07:29 - Ervé | |
|
| Z fotek je vidět, že tentokrát k ožehnutí prvního stupně nedošlo. Dostat se se 2,5 stupni přímo na GEO je na jednu stranu úžasné (Proton potřebuje 4 stupně, Ariane 5 celkem 3,5 včetně motoru družice z GTO na GEO), na druhou stranu ale vynesla jen družici o váze 2,35 t. Ariane 5 vynese na GTO 10 tun, takže na GEO se dostane asi 5 t. |
|
citace:
Prosba: Existuje nejaký materiál (stránka...) ktorý obsahuje informácie o profiloch letu nosných rakiet (aspoň pilotovaných) - rýchlosť, výška, diaľka od miesta štartu v dôležitých momentoch letu. Nejak sa mi to nedarí nájsť...
Pro raketoplán je to např. na stránkách Harwooda:
http://www.cbsnews.com/network/news/space/120/120ascentdata.html
Pro Sojuz, ale jen časy a vzdálenosti dopadu jednotlivých částí nosiče
http://www.mcc.rsa.ru/tma11/start.htm
[Upraveno 13.11.2007 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Z fotek je vidět, že tentokrát k ožehnutí prvního stupně nedošlo. Dostat se se 2,5 stupni přímo na GEO je na jednu stranu úžasné (Proton potřebuje 4 stupně, Ariane 5 celkem 3,5 včetně motoru družice z GTO na GEO), na druhou stranu ale vynesla jen družici o váze 2,35 t. Ariane 5 vynese na GTO 10 tun, takže na GEO se dostane asi 5 t.
Zrejme se jednalo jen o dalsi zpusob testu. Vynest druzici s vetsi rezervou nez obvykle. |
|
citace:
Zrejme se jednalo jen o dalsi zpusob testu. Vynest druzici s vetsi rezervou nez obvykle.
USAF objednal výrobu raket Delta-IV Heavy v době, kdy se předpokládalo, že tento těžký nosič bude mít v budoucnu relevantní vojenské využití. Nyní je však zřejmé, že nikoli.
Vynesení družice DSP-23 o hmotnosti 2,386 t je kromě nosiče Delta-IV Heavy (nosnost 6,275 t na GEO) i v možnostech nosiče Atlas-V-521 (2,760 t), případně Delta-IV Medium+(5,4) (2,412 t).
V budoucnu se předpokládá už pouze jediný start nosiče Delta-IV Heavy, a to v dubnu 2008 s družicí NROL-26. Vynesení této družice je přitom v možnostech nosiče Atlas-V-401.
|
|
citace:
citace:
Prosba: Existuje nejaký materiál (stránka...) ktorý obsahuje informácie o profiloch letu nosných rakiet (aspoň pilotovaných) - rýchlosť, výška, diaľka od miesta štartu v dôležitých momentoch letu. Nejak sa mi to nedarí nájsť...
Pro raketoplán je to např. na stránkách Harwooda:
http://www.cbsnews.com/network/news/space/120/120ascentdata.html
Pro Sojuz, ale jen časy a vzdálenosti dopadu jednotlivých částí nosiče
http://www.mcc.rsa.ru/tma11/start.htm
[Upraveno 13.11.2007 poslal avitek]
Dobrý den.
A co NASA ta se vrací na (stromy),z ekonomických důvodů
se vrací ke klasice pro lety na Měsíc a k Marzu.
V r.81 jsem byl fasciován nad impozantním
projektem raketoplánů který začal v r.62
dotykem hranic kosmu raketoplánem X-15.
Nejlepší Váš článek který jsem četl patří letadlu SR-71.
L+K jsem kupoval od r.64. |
|
Pokud by to někdo náhodou nevěděl, zde bude přenos startu Ariane:
http://www.videocorner.tv/index.php?langue=en
cituji:
Following the corrective actions on the ground hydrogen feed line of the cryogenic upper stage, Arianespace has decided to restart the final countdown for its mission with the Skynet 5B – Star One C1 satellites.
Liftoff of the Ariane 5 launcher is now set for the night of Wednesday, November 14 at the opening of the following launch window:
From 7:06 p.m. to 8:00 p.m., local time in Kourou, French Guiana
From 5:06 p.m. to 6:00 p.m. in Washington, D.C.
From 8:06 p.m. to 9:00 p.m. in Rio de Janeiro
From 10:06 p.m. to 11:00 p.m. GMT
From 11:06 p.m. to 00:00 a.m. in Paris. ____________________
--
MIZ |
| 15.11.2007 - 07:54 - Ervé | |
|
Úspěšný start Ariane 5 ECA.
Dvě družice vypuštěny, 8,7 t na GTO - nový rekord.
|
| 05.2.2015 - 07:57 - dodge | |
|
Světové nosiče v měřítku.
Všechny rakety které letěly ve vzájemném měřítku
Rakety pro lety s lidskou posádkou.
http://www.universetoday.com/118742/the-worlds-rockets-to-scale/ |
|
světové nosiče v měřítku.
citace:
Zabudli na Pegasus aj keď bola vypústená z nosiča
|
|
citace:
Světové nosiče v měřítku.
Asi je vhodné i podotknout, že v poměrně zkresleném měřítku - jako na sousedním fóru.
Tedy minimálně...
Falcon 9 v1.0 je zde pouze zmenšenina Falconu 9 v1.1, jelikož je štíhlejší než znázorněný Falcon 9 v1.1.
Falcon 9 v1.1 (označený jako Falcon 9.1) pak zde má zase celkově větší průměr než např. Atlas V, což je opět zkreslené. |
| 05.2.2015 - 10:13 - David | |
|
R-7 byla oproti svým současníkům opravdový obr, Redstone, Atlas i Titan jsou oproti ní " titěrné". Ovšem oproti nosičům dalších generací je" titěrná" ona.
Nosiče, které dosud člověka nenesly zkreslují celkovou informaci. |
|
Z těch obrázků je názorně vidět, že mezi rozměry a nosností není žádná jednoznačná závislost. Nejlépe se to ukazuje na Deltě IV Heavy a vedle stojícím Falconu. Výška srovnatelná, Falcon je ale tenčí, nicméně když si ho představíme taky ve verzi Heavy, unese dvakrát tolik. Tedy, doufejme...
A ještě jedna zajímavost. Při pohledu na počty startů jsem skoro nevěřil svým očím: Sojuz 954 startů a z toho jen sedm neúspěšných. To fakt nemá obdoby, dělník k pohledání. [Upraveno 05.2.2015 NovýJiřík] |
|
| Treba to posudzovat z hladiska casu - doba sluzby ostatnych nosicov je vyrazne kratsia ako u protonu a sojuzu. Potom je uplne logicke ze maju najviac nalietane. Delnici to urcite su, ale aj v dochodkovom veku. |
|
Zajímavé počty. Nicméně Ed Kyle uvádí poněkud jiné hodnoty:
http://www.spacelaunchreport.com/log2015.html#rate |
|
citace:
Treba to posudzovat z hladiska casu - doba sluzby ostatnych nosicov je vyrazne kratsia ako u protonu a sojuzu. Potom je uplne logicke ze maju najviac nalietane. Delnici to urcite su, ale aj v dochodkovom veku.
Špatně jsi mě pochopil, nejde jen o ten počet let užívání, i když i to má vypovídací schopnost, ale i o tu neuvěřitelnou spolehlivost. Právě třeba v porovnání se srovnatelně starým Protonem: Sojuz 954/7, Proton 353/46. Například i další důchodce, vlastně už mrtvola STS, má oproti Sojuzu relativní neúspěšnost dvojnásobnou. U jiných nosičů (třeba Saturn) máme sice stoprocentní bilanci, ale s tak malým počtem letů, že to není statisticky signifikantní. A pokud jde o to stáří, samozřejmě že to může znamenat, že na vývoj něčeho modernějšího nejsou vůle a/nebo prostředky, ale zároveň taky že všechny mouchy jsou spolehlivě vychytané a něco nového by mohlo konkurovat jen těžko a za cenu obrovských investic. Jen pro srovnání, u nás v Praze jezdí dodnes tramvaje T3, vyvinuté před 50 lety, a kam se na ně hrabou všechny ty moderní a úděsně drahé křápy, které se kupují v posledních letech - nákladný provoz, strašný kravál při jízdě atd. A interiér sice nablýskaný, ale z hlediska účelnosti taky nic moc. |
|
Ale aj ta statisticka spolahlivost zavisi od poctu nalietanych rokov. Ked nejaky spolahlivy nosic odstavim po 10 rokoch, tak skratka nemoze nalietat tak signifikantny pocet letov a teda nemoze vykazovat taku spolahlivost. Potom su dve moznosti - bud mi ten nosic pocas tych 10 rokov parkrat zlyha a dostanem zle cislo, alebo nezlyha ani raz, a zistim ze na nejaku statistiku nalietal malo (ako spominany Saturn)
Ohladom stare vs. nove, vychytane muchy su fajn, ale bez novych dizajnov sa nikam neposunieme. V sucasnosti mozeme pozorovat priamy stret tychto filozofii - osvedceny Sojuz, verzus F9, ktory je pernamentne vo vyvojovej faze, takze nikdy nebude "osvedceny". Povodne predpoklady sa nenaplnili, uspesnost je zatial 100%, a trh tiez nie je taky ustrachany ako sa povodne ocakavalo. Naopak osvedceny sojuz musi celit novej konkurencii, a cas ukaze ako dlho to vydrzi. |
