Mars Scout 2007 - Phoenix
Poslal:: mikes - Pondělí, 11.Srpen 2003 - 08:24 CEST |
|
Před několika dny vybrala NASA další misi pro průzkum planety Mars. Vítězem první tzv. Scout mise se stal projekt landeru Phoenix, který vypracovala Univerzity of Arizona v Tucsonu.
Hlavními vědeckými cíli sondy Phoenix jsou :
- zkoumání historie vody (ve všech jejich skupenstvích) pomocí paleohydrologických, geologických, chemických a meteorologických metod
- hledaní prostředí vhodného pro mikroorganismy
 Pro sondu Phoenix bude použito již postaveného landeru pro misi připravovanou v rámci programu 2001 Mars Surveyor. Ta však byla zrušena po ztrátě sondy Mars Polar Lander v prosinci roku 1999. Od té doby je lander uskladněn ve firmě Lockheed Martin v Denveru.
I vědecké vybavení bude většinou vycházet z přístrojů umístěných na sondě Mars Polar Lander a připravovaných pro program 2001 Mars Surveyor. V průběhu přistávání sondy má kamera MARDI (Mars Descent Imager) pořídit snímky místa, kde sonda dosedne. Pro získávání snímků okolí místa přistání, pro zkoumání atmosféry a pro dalších činností bude sloužit kamera SSI (Surface Stereo Imager). Robotické rameno RA (Robotic Arm) s kamerou RAC (Robot Arm Camera) má získávat vzorky půdy až z hloubky jednoho metru. Tyto vzorky pak bude umísťovat do plynového analyzátoru TECA (Thermal Evolved Gas Analyzer) a do přístroje MECA (Mars Environmental Compatibility Assessment) pro mikroskopické a elektrochemické analýzy. Na sondě má být i kanadský přístroj MET (Meteorology Suite) pro zjišťování aktuálních klimatických podmínek v místě přistání.
Nosnou raketou pro sondu Phoenix bude Delta 7925-9.5. Dvacetidenní startovní okno trvá od 9.8. do 28.8.2007, přistání se uskuteční po více než desetiměsíčním letu v době od 18.května do 9.června 2008. Místo přistání by se mělo nacházet v oblasti od 65° do 75° severní šířky (nyní je preferovaná oblast na 240 stupních východní délky), kde by se dle výsledků získaných z měření přístrojem GRS na sondě Mars Odyssey měl v hloubce okolo 50 cm pod povrchem nacházet vodní led, tvořící až 80 % objemu (marsovké půdy). Zde by měl Phoenix pracovat po dobu 90 až 150 solů (tří až pěti měsíců).
Kromě mise Phoenix se do finálového výběru první "Scout" mise dostaly SCIM (sběr vzorků atmosféry Marsu při průletu a jejich návrat na Zemi), ARES (zjišťování přítomnosti vodních par a chemicky aktivních plynů v přízemních vrstvách atmosféry pomocí přístrojů, umístěných na malém letadle) a MARVEL (hledání a lokalizace známek života a vulkanické činnosti pomocí sondy na polární dráze Marsu).
Před sondou Phoenix má k Marsu v roce 2005 odstartovat orbiter MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), v roce 2009 by měl být na povrch vysazena velká pojízdná laboratoř MSL (Mars Science Laboratory) a na oběžnou dráhu umístěna telekomunikační sonda (Telecom Orbiter), v roce 2011 má pak být realizována druhá (zatím neurčená) Scout mise. Na rok 2007 je plánována i mise francouzského orbitru a čtyř malých přistávacích pouzder (NetLanders).
Další informace lze získat na domovské stránce projektu - http://phoenix.lpl.arizona.edu/
|
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
