Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Kosmonautika v Česku
tisk 


[ Profesionálové (SONDA, Magion, ČSK, MACEK) | Amatéři (SPACE, LSG, ISC, WiS, nanoSat, Kosmo Klub) | Adresář zájemců o kosmonautiku ]
Profesionální činnost

Počátky praktické profesionální kosmonautiky lze u nás klást do období let 1965 - 1966, kdy vznikl projekt řady meteorologických sondážních (samozřejmě suborbitálních) raketových nosičů SONDA.

Hlavní profesionální kosmické aktivity u nás byly soustředěny především v programu Interkosmos. Tehdejší Československo patřilo k jeho nejúspěšnějším účastníkům. Naše přístroje byly prakticky na všech vědeckých družicích řady Interkosmos. Vladimír Remek se díky letu v Sojuzu 28 v roce 1978 stal prvním kosmonautem, který nebyl občanem SSSR nebo USA. Velmi významná a úspěšná byla i řada družic Magion (1978 - 1996). Kromě toho se naši vědci a technici podíleli i na konstrukci a výrobě další zařízení pro kosmický výzkum. Nejznámější z této oblasti je zřejmě krystalizátor ČSK pro orbitální stanice Saljut a Mir.

Po ukončení programu Interkosmos na začátku 90.let 20.století a také po rozdělení Československa se kosmický výzkum v Česku dostal do velmi těžké pozice. Většina pracovišť se ocitla bez akademické a státní podpory. Řada týmů a výrobců zanikla. Někteří se pokusili pokračovat privatizací, jiní byli odkázáni na minimální rozpočty akademických ústavů, vysokých škol a později i několik grantů.

Přesto kosmický výzkum v Česku přežil a jeho budoucnost je v mezinárodní spolupráci, především s Evropskou kosmickou agenturou ESA. První oficiální vládní Dohoda o spolupráci mezi Českou republikou a ESA byla podepsána 07.11.1996. Řízením spolupráce s ESA bylo pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Proto byla v roce 1997 při odboru mezinárodní spolupráce MŠMT ustavena Rada pro spolupráci s ESA (www.czechspace.cz). Předsedou rady je Ing.J.Kolář a jejími členy jsou odborníci z různých sekcí kosmického výzkumu. Jejich práce vyústila do podpisu přístupové smlouvy s ESA a naše plné řádné členství v této agentuře od roku 2009. Viz. např. Podpis dohody o přistoupení ČR do organizace ESA. Součástí plného členství ČR v ESA je výrazné zvýšení našich finančních příspěvků do ESA, což se projevuje větším množstvím kosmonautických zakázek a projektů, realizovaných českými firmami a institucemi.

Výčet současných profesionálních kosmických aktivit v Česku zatím není příliš rozsáhlý ale snad už brzy se to zlepší.

V Ústavu fyziky atmosféry (ÚFA) AV ČR, kde tým Ing.P.Třísky a J.Vojty postavil řadu družic Magion se stále věnují zdokonalování družicových přístrojů a systémů, které by bylo možno použít v některém z budoucích projektů. O žádném konkrétním však zatím nevím.

Také v Astronomickém ústavu AV ČR se už řadu let věnují kosmickému výzkumu. Tým, vedený RNDr.L.Sehnalem zde pro potřeby měření vlivu atmosféry na pohyb družice vyvinul a postavil mikroakcelerometr MACEK, který v roce 1992 měřil na ruské fotografické družici Resurs F15 a v roce 1996 dokonce byl na palubě raketoplánu Atlantis STS-79. Nyní se na tyto experimenty snaží navázat družicí MIMOSA. Družici postavila firma Space Devices v Praze (jedna z mála hi-tech firem v Česku - viz. http://spacedevices.i-line.cz/). Družice MIMOSA byla vypuštěna nosnou raketou Rokot v roce 2003.

Další soukromou firmou v Česku, která se snaží navázat na minulé zkušenosti je BBT-Materials Processing. Firmu v roce 1991 založil Ing. Čestmír Barta, který stál u zrodu krystalizátoru ČSK-1 pro experiment Morava-Splav, uskutečněný během letu našeho kosmonauta Vladimíra Remka na stanici Saljut 6. Hlavní činnost firmy (kterou nyní vede Čestmír Barta jr.) byla a je tedy samozřejmě soustředěna na další zdokonalování krystalizátor ČSK a jeho následnického zařízení TITUS. Vývoj a výroba ve firmě běží díky mezinárodní spolupráci a zájmu ze zahraničí. Pro ISS nyní připravují zařízení s názvem Advanced TITUS. Bližší informace o firmě BBT i jejich aktivitách můžete nalézt na adrese bbt.web.worldonline.cz.

Jinou formu soukromého podnikání v kosmonautice u nás ukazuje firma GISAT (www.gisat.cz), která nabízí a prodává satelitní snímky pro nejrůznější potřeby.

V rámci mezinárodní spolupráce se naši vědci v poslední době podíleli na přípravě přístrojů pro projekty MTI (USA, rentgenový spektrometr), CLUSTER II (ESA, výzkum magnetosféry Země) a INTEGRAL (ESA, gama astronomie).

Jedním z pracovišť, které se zúčastňují mezinárodních programů kosmického výzkumu a vývoje, je od roku 1996 Ústav radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) VUT v Brně. Odborný tým složený z asistentů, doktorandů a studentů ústavu pod vedením docenta Miroslava Kasala se v rámci spolupráce s celosvětovou organizací AMSAT podílí na výzkumu, vývoji a zajišťování provozu experimentálních družic pro vědecké účely. VUT v Brně se tak řadí mezi světové univerzity, které spolupracují na reálném, již probíhajícím kosmickém programu. Podrobnější informace jsou v článku v Technickém týdeníku 6/2004: Poletí špičkové přístroje kosmických výzkumníků z VUT v Brně k Marsu?

V roce 1997 se objevily zprávy o přípravě první české telekomunikační družice CESAsat. Ta měla být vypuštěna v roce 1998, později se datum startu posunulo na rok 2001. Novější informace nemám k dispozici, ale je zřejmé, že ze záměru sešlo.

České středisko družicových spojů Sedlec je v současné době provozováno útvarem satelitních služeb firmy České radiokomunikace a.s.

S profesionální českou kosmonautikou neodmyslitelně souvisí i geofyzikální ionosférická a telemetrická observatoř Panská ves u České Lípy, odkud se řídily a sledovaly všechny družice Magion. Jsou zde také zařízení pro příjem dat a snímků z družic.

Amatérská a studentská činnost

Pro amatéry jsou u nás podmínky poměrně dobré. V ČR totiž existuje řada hvězdáren a planetárií, které se, mimo jiné, věnují i popularizaci kosmonautiky. Zde se mohou zájemci o kosmonautiku scházet a věnovat se sebevzdělávání, nebo přímo drobným kosmonautickým aktivitám (sběratelství, modelařina, radioamatérství, výstavy, amatérské projekty, příjem družicových dat, sledování družic, ...). Mezi nejaktivnější patří Hvězdárna a planetárium Praha a Hvězdárna Valašské Meziříčí. (www.astrovm.cz).

V minulosti u nás působily velmi aktivní amatérské skupiny pro kosmonautiku SPACE a LSG. Spolek SPACE se v 60.letech věnoval především publikační činnosti a popularizaci kosmonautiky. Studentská skupina LSG při Planetáriu v Praze zase v 80. letech připravila řadu projektů a studií, se kterými se úspěšně účastnila kongresů IAF (studentské sekce). Nejznámější je zřejmě studie Sluneční plachetnice z roku 1981. Podle mých informací, však už tato skupina nefunguje.

Jiná amatérská skupina se v 80. letech pod vedením Ing.B.Křížka věnovala návrhům minimální nosné rakety a experimentovala s raketami Astra.

Od roku 1995 se zástupci našich středoškolských studentů a profesorů každoročně účastnili setkání zájemců o kosmonautiku v International Space Campu v USA (do roku 2010).

V letech 1997 a 1998 měli celkem tři Češi možnost zúčastit se zkráceného kosmonautického výcviku v ruském Hvězdném městečku v rámci reklamní akce West in Space.

Od roku 2004 se v ČR pořádá Expedice Mars, což je mezinárodní česko-slovenská soutěž pro mladé ve věku 13 až 18 roků. Cílem projektu simulovaných letu dětských posádek do vesmíru je popularizace moderních trendů vědeckého výzkumu vesmíru a vzbuzení zájmu o vědu a techniku. Vítězové Expedice Mars nakonec procházejí 5 denním kosmonautickým výcvikem ve výcvikovém středisku v Belgii a zažívají simulovaný let do vesmíru.

Pro běžného amatérského zájemce o kosmonautiku je samozřejmě nejsnazší jen sledovat její vývoj a vzdělávat se v této oblasti.

V našich televizích, ani v běžných denících, či periodikách, se o dění v kosmonautice příliš nedozvíte. Věnují se opravdu jen tomu nejdůležitějšímu a někdy jen tomu nejsenzačnějšímu. Nejlepším tištěným zdrojem informací v Česku je specializovaný časopis Letectví + Kosmonautika (L+K) a pravidelné Přehledy kosmonautiky (ty ale skončily rokem 1995). Občas se kosmonautice věnují ještě některé další technické časopisy (ABC, VTM, Téčko, Technický týdeník).

O kosmonautice u nás také vycházelo a vychází poměrně dost knih, a to jak od domácích autorů (Codr, Pacner, Toufar, Grün, Přibyl), tak i od autorů zahraničních. Spektrum jde od specializovaných publikací až po výpravné encyklopedie. Na speciální stránce jsem ve spolupráci s dalšími nadšenci připravil seznam dostupné kosmonautické literatury.

Výborným informačním zdrojem je Internet. Z českých zdrojů doporučuji samozřejmě svojí malou encyklopedii kosmonautiky (MEK), databázi SPACE 40 (Mgr. Antonín Vítek, do roku 2011) a její pokračování Space 50 (od roku 2012). Pěkné stránky o řadě sond a družic jsou i na serveru Aldebaran (ČVUT). Nové informační servery dále vznikají, takže nabídka je stále širší. Pro start do nepřeberného množství kosmonautických informací na světovém Internetu můžete použít například můj výběr Space HotList.

Protože zájemců o kosmonautiku není v Česku opravdu není mnoho (můj odhad je pouhých cca 100 osob) a jsou velmi roztroušeni po celém území republiky, jsou jejich vzájemné kontakty poměrně obtížné. Proto jsem se rozhodl pokusit se vytvořit a udržovat Adresář zájemců o kosmonautiku v Česku.

Největším pravidelným setkáním zájemců o kosmonautiku u nás je v posledních letech tzv. KOSMOS-NEWS PARTY. Setkání organizuje M.Halousek, autor zpravodaje KOSMOS-NEWS. První setkání se konalo v roce 2001. Na programu jsou vždy přednášky a diskuse na kosmonautická témata, a také výstava modelů kosmické techniky, autogramů astronautů a dalších sběratelských materiálů. Setkání se každoročně koná vždy na přelomu května a června v hotelu Technik v Bohdanči u Pardubic a účastní se ho kolem 40 nadšenců. Oficiální stránky setkání jsou na adrese knp.kosmo.cz .

Obecné úvahy ve zdejším internetovém diskusním fóru začátkem roku 2004 vyústily do pokusu reálně postavit a vypustit malou amatérskou družici. Hlavním smyslem byl vývoj a ověření principů a dílů, vhodných pro "stavebnici" nanodružic a nanosond, dostupných i pro amatéry (finančně, organizačně i technologicky). Projekt má svou vlastní informační stránku pod názvem Česká amatérská družice czCube. V roce 2014 byl projekt czCube ukončen (neúspěchem).

I v souvislosti s amatérskou družicí bylo v průběhu roku 2004 z iniciativy autorů webu www.kosmo.cz založeno občanské sdružení Kosmo Klub, jehož cílem je zejména popularizace kosmonautiky a podpora české kosmonautiky. Základní informace o sdružení jsou i na zdejší stránce Kosmo Klub a podrobné informace jsou na adrese klub.kosmo.cz .


Aktualizováno : 10.12.2014

[ Obsah | Adresář zájemců o kosmonautiku v Česku | Literatura ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/cz/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.044461 vteřiny.