Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Nepilotované lety > Program Mars (USA) > Mars Climate Orbiter
tisk 
Start M.označ. Hmotnost Popis
11.12.1998 1998-073A 629 kg - neúspěšný pokus o umělou družici Marsu

Kresba sondy Mars Climate Orbiter u Marsu

[ Popis letu | Popis sondy | Obrázky | Experimenty | Home Page sondy ]


Znak programu Mars Surveyor 98Sonda Mars Climate Orbiter byla součástí programu Mars Surveyor '98, který navazoval na Mars Pathfinder a Mars Global Surveyor. Hlavním cílem bylo zjistit klimatické podmínky na Marsu (sonda ale bohužel 23.09.1999 ztroskotala při pokusu o navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu). Druhou částí programu Mars Surveyor '98 byla sonda Mars Polar Lander s mikrosondami DS2.

Popis letu

Start sondy MCO raketou Delta 7425 z Cape Canaveral (11.12.1998)MCO měl původně odstartovat 10.12.1998, ale kvůli problémům se software na sondě, musel být start o jeden den odložen. Raketa Delta 7425 se sondou MCO úspěšně vzlétla v pátek 11.12.1998 v 18:45:51 UT (19:45:51 SEČ) z rampy 17A Cape Canaveral.

K Marsu sonda MCO dorazila ve čtvrtek 23.09.1999. Po příletu se v 09:01 UT měl na 16 minut 23 sekund zapálit hlavní motor a navést sondu na eliptickou dráhu kolem Marsu. Motor se zřejmě ve stanovenou dobu skutečně zapálil, ale se sondou bylo v tu chvíli ztraceno spojení a ani když MCO měla vyletět z radiového stínu Marsu, se spojení nepodařilo obnovit. Analýzou dat bylo později zjištěno, že při navádění sondy došlo k chybě, která způsobila, že MCO proletěla ve výši necelých 60 km nad povrchem Marsu, místo očekávaných 140 - 150 km. Sonda tedy s největší pravděpodobností shořela v atmosféře Marsu. Když se ani následující den nepodařilo se sondou navázat spojení, byla oficiálně prohlášena za ztracenou. Podle vedení NASA došlo k navigační chybě při převodu mezi americkými a evropskými délkovými jednotkami. Sonda fungovala na základě tradičních amerických jednotek, ale v řídicím středisku se už vše počítalo v SI soustavě.

Původně mělo v dalších dvou měsících probíhat aerodynamické brzdění v marsovské atmosféře (aerobraking) a sonda měla klesnout na mapovací polární dráhu ve výši 400 km. První tři měsíce (02.12.1999-03.03.2000) měla MCO sloužit jako retranslátor pro sondu Mars Polar Lander. Po skončení této fáze měla MCO sledovat vodní páru, složení prachu a teplotu atmosféry Marsu. Měla pořídit také detailní snímky povrchu a jeho změn vlivem větru. Výzkum měl být ukončen po jednom Marťanském roce (687 dní) v lednu 2002 a pak měla sonda MCO fungovat zhruba tři roky jako prostředník mezi dalšími sondami a Zemí.

Konfigurace sondy MCOPopis sondy

Sonda MCO byla stabilizována ve třech osách. Konstrukce byla přizpůsobena potřebám kamery a ostatních měřicích systémů, které byly napájeny třemi GaAs/Ge solárními články. Solární panely také měly pomáhat při brzdění sondy v marsovské atmosféře. Orbiter měl radiový zesilovač 15 Wattů a tři antény rozdělené podle zisku (největší anténa HGA má průměr 1,3 m). Další 10 Wattový komunikační systém byl určen pro obousměrné spojení s Mars Polar Landerem. Termoregulační systém byl pasivní a měřil zahřátí baterie a přístrojů. Celou sondu řídil procesor RAD 6000 (32 bit, 128 MB RAM). Pro řízení letu a všechny stabilizační operace bylo užito několik hydrazinových motorů. Většina přístrojů na sondě byla zálohována kvůli větší bezpečnosti.

Přístroje :

  • Pressure Modulator Infrared Radiometer (PMIRR)
    - devítipásmový infračervený spektrometr pro získávání profilů tlaku, teploty, obsahu vodních par a prachu v atmosféře do výšky osmdesát kilometrů nad povrchem planety. Cílem je mimo jiné monitorovat denní meteorologické změny a změny povrchu způsobené atmosférickými efekty.
  • Mars Color Imager (MARCI)
    - zobrazovací zařízení, skládající se z dvojice miniaturních kamer s unikátní optikou a CCD kamerou o velikosti 1018x1018 pixelů. Přinese nejen širokoúhlé denní globální mapy v pěti oborech spektra s rozlišením až jeden kilometr, ale i detailní záběry vybraných oblastí v deseti spektrálních pásmech (425 až 1000 nanometrů) s rozlišením až čtyřicet metrů.



Aktualizováno : 29.09.1999

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Program Mars (USA) | Program Mars (Rusko) ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/sondy/usa/mars/mco/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.186075 vteřiny.