Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Nosiče > Raketa Falcon
tisk 

Velmi ambiciózní komerční raketa soukromé americké firmy SpaceX.

Rodina raket Falcon byla navržena s ohledem na dosažení výborné efektivity, spolehlivosti a nízké ceny za start. Všechny navržené verze jsou dvojstupňové, na kapalný kyslík a kerosen (RP-1). Také motory jsou jednotné (Merlin 1D) a v různých verzích raket je jich jen různý počet. Univerzální je i avionika a princip celkové konstrukce (vychází z materiálů a zásad, použitých dříve pro rakety Saturn). Kromě toho se ale firma SpaceX zaměřila i na možnost opakovaného použití prvních stupňů rakety. Vyvinula a používá unikátní systém motorického brzdění a svislého přistání celého prvního stupně s využitím jeho hlavních motorů, zbývajícího paliva v nádrži a speciálních přistávacích plošin (prámů ASDS [Autonomous Spaceport Drone Ship]) na moři (nebo na souši, pokud raketa provede motorický RTLS manévr s návratem k místu startu). Teoretická nosnost tím sice klesne cca o 30 - 50%, ale vícenásobná použitelnost uspoří hodně peněz, protože první stupeň prý tvoří celých 70% ceny rakety. K prvnímu úspěšnému přistání prvního stupně na pozemní plošině LZ-1 (na Cape Canaveral) došlo 22.12.2015 a k prvnímu úspěšnému přistání na prámu na moři pak 08.04.2016. Od té doby první stupně Falconu 9 přistávají úspěšně a velmi často (jen malé procento startů je kvůli těžšímu nákladu provedeno jednorázově). K prvnímu opakovanému použití letěného prvního stupně došlo 30.03.2017.

Hlavní předností raket Falcon je tedy jejich relativně nízká cena. V roce 2010 byly ceny cca 10 mil. USD za Falcon1 s nosností cca 1000 kg na LEO a cca 50 mil. USD za Falcon 9 s nosností cca 10000 kg na LEO (nebo cca 4500 kg na GTO). V dalších letech se firma SpaceX soustředila hlavně na vylepšování a zvětšování Falconu 9 (takže v roce 2017 byla její nosnost až 23 tun na LEO za cenu 62 mil. USD) a na přípravu rakety Falcon Heavy složené ze tří prvních stupňů Falconu 9 a standardního druhého stupně (v roce 2017 byla u Falconu Heavy uváděna nosnost až 64 tun na LEO a cena 90 mil. USD).

První start rakety Falcon-1 (s vojenskou družicí FalconSat-2) však 24.03.2006 krátce po vypuštění (z ostrova Omelek, který je součástí atolu Kwajalein) skončil havárií rakety a pádem do moře (důvodem byl požár v motorovém prostoru prvního stupně a následná porucha motoru). Neúspěšné byly i další dva pokusy. 25.3.2007 raketa nedosáhla oběžnou dráhu kvůli nestabilitě druhého stupně (příliš se rozkýval a předčasně se vypnul). Při třetím pokusu dne 03.08.2008 došlo k problému při oddělování prvního stupně v čase cca T+140 s a raketa znovu havarovala. Zničeno tak bylo i několik družic včetně malé sluneční plachetnice NASA NanoSail-D.

Čtvrtý pokus dne 28.09.2008 však už vyšel a raketa Falcon-1 dopravila demonstrační družici na oběžnou dráhu ve výši 330 - 685 km se sklonem 9° k rovníku. Éra levnější komerční dopravy nákladů do kosmu se tak o něco přiblížila.

První start rakety Falcon 9 s kvalifikačním modelem automatické nákladní lodi Dragon proběhl 04.06.2010 a byl úspěšný. Poslední stupeň rakety i s maketou lodi Dragon dosáhla oběžnou dráhu ve výši cca 250 km se sklonem 34,5° k rovníku. Od roku 2012 raketa Falcon 9 s lodí Dragon dopravuje náklad ke stanici ISS (v rámci kontraktu CRS [Commercial Resupply Services]).

I raketa Falcon 9 utrpěla pár nezdarů. Dne 28.06.2015 vybuchla raketa při misi CRS-7 během práce prvního stupně poté, co zřejmě ve druhém stupni praskla vzprěra héliové tlakovací nádrže. Do služby se raketa vrátila až v prosinci 2016. Ke druhému selhání a výbuchu došlo 01.09.2016 ještě na rampě SLC-40 na Cape Canaveral běhěm příprav na standardní testovací statický zážeh motorů. Při výbuchu byla bohužel zničena i družice AMOS-6, která měla být o pár dnů později vynesena na GTO. Příčinou výbuchu bylo zřejmě samovolné zapálení extra podchlazeného kapalného kyslíku v nádrži druhého stupně). Vyšetřování příčin nehody bylo obtížné, ale přesto došlo k obnovení letů rakety Falcon 9 už v lednu 2017.


Aktualizováno : 10.09.2017

[ Obsah | Rakety a kosmodromy ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.


(originál je na http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/falcon/index.htm)

Stránka byla vygenerována za 0.079854 vteřiny.